Odmítnutíuniverzálního subjektu

Transkript

1 Odmítnutíuniverzálního subjektu Odlišnosti v sociálním prostoru Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky FF UP v Olomouci

2 Osnova příspěvku 1. Diskuse odmítnutí univerzálního subjektu a předpokladukonstruovánísvěta pod strukturálním vlivem. 2. Možnosti aplikace teorie: výzkum spotřebního chování(logika spotřeby), výzkum životních drah, výzkum sociálních nerovností a sociálních tříd. Zúčastněná objektivace.

3 Pročneexistuje univerzálníaktér, zájem, vkus, životnístyl, volba? Vše je nutnévztáhnout k aktérověpozici v konkrétním sociálním poli produkce: 1. Třídněodlišnásituace (projev objektivních diferencovaných pozic v poli produkce), ve které aktéři na pozicích jednají. o Třídněodlišnásituace se vyznačuje třídněodlišnými zájmy, zdroji a ambicemi a projevuje se v třídně odlišné kulturní praxi aktérů(životní styly a vkusy). 2. Každépole je mikrokosmem s vlastními zákony a s objektivními vztahy mezi pozicemi uvnitřpole.

4 Kulturalistický přístup k třídníanalýze propojuje: marxistické socioekonomické východisko, weberovské kulturní východisko. Třída není kolektivita lidí, kteří by si uvědomovali svou třídní příslušnost. Třída je forma jednání založená na vnitřní homogenitě a vnější heterogenitěkulturnípraxe: Aktéři mají podobné postavení uvnitř prostoru sociálních pozic. Mají k dispozici podobné zdroje. Vyznačujíse podobnými zájmy a zvyky: materiálnía kulturníspotřeba, preference v životosprávě a sportovních aktivitách apod.: jedná se o podobnou kulturnípraxi životnístyly a vkusy.

5 Předpoklad konstruovánísvěta pod strukturálním vlivem 1. Vztahová a dispoziční teorie 2. Sociální prostor, sociální pole, kapitály a habitus 3. Jednání na základě praktické logiky: ontologická souhra mezi habitusem a polem. Aktér je vybaven citem pro hru (illusio).

6 Vztahováa dispozičníteorie 1. Vztahová: v centru pozornosti jsou objektivní (nikoliv substanciální) vztahy, které se musí dobývat, budovat a prosazovat vědeckou prací. 2. Dispoziční: v centru pozornosti je dvousměrný vztah mezi dvěma typy dispozic: 1. Dispozice vepsané do těl aktérů(habitus): mentální struktury. 2. Dispozice vepsanédo struktury situací, v nichžaktéři jednají: objektivnístrukturysociálního pole.

7 Vztahovépojetísociálnístruktury Stojí na dvou principech: 1.Princip homogenity: podobnost životních stylůa socioekonomického postaveníaktérůna blízkých pozicích. 2. Princip homologie: struktura prostoru kulturní praxe (životních stylů) souznís prostorem sociálních pozic. Principy jsou objektivní a neměnné. Konkrétní projevy těchto principůje třeba chápat jako konkrétníhistorickou konstelaci, nikoliv jako neměnnou substanciální podstatu.

8 Sociálníprostor Sociální prostor je tvořen třemi dimenzemi: 1.Celkovým objemem kapitálu 2.Složením kapitálu 3.Proměnami objemu a složení kapitálu

9 Sociálnípole v sociálním prostoru Sociálníprostor je rozdělen na sociálnípole sociálnísvěty; (ekonomické pole a kulturní pole produkce). Každé sociální pole je autonomní a má tři vlastnosti: 1. Je to prostor možností dispozic 2. Vnucuje své typické tendence všem, kdo do něj vstoupí 3. Je to silovépole: místo bojůo zachování(aktéři na dominantních pozicích), nebo o změnu (aktéři na subdominantních pozicích). Sociálnípole se historicky mění nabýváčasověrůznéstavy. Stav pole je objektivnědefinován stavem možností+ subjektivně tím, jak tyto možnosti aktér pro sebe hodnotí.

10 Na základěčeho aktér hodnotístav pole? 1. Na základě svého habitusu = vtělená dispozice, praktická identita. 2. Na základě svých zdrojů(kapitálů). Habitus a zdroje se mění v čase (biografie, životní dráha). Stav pole (pole možností), ve kterém je aktér umístěn, se historicky mění.

11 Jednání: praktickálogika Ontologická souhra mezi habitusem a polem (illusio): Aktér je aktivní a jednající, ovšem sociálně disponovaný: oaktér jedná na základě habitusu ve smyslu citu pro hru o Být ve hře (illusio): mít zájem, být zaujat hrou, věřit, že hra stojí za námahu. Jde o praktický vztah zaujetí, nikoliv o vědomou kalkulaci. oillusio existuje vždy jen ve vztahu ke konkrétnímu poli.

12 Možnosti aplikace teorie 1. Konstruování sociálního prostoru empirické záznamy se podřizují této konceptuální konstrukci. Příčiny sociálních jevůjsou v systému objektivních vztahů, do nichž je aktér vpleten. 2. Zúčastněnáobjektivace: zkonstruujeme-li sociálníprostor, odhalíme vlastníhledisko. Sociálníprostor sloužísociologům k objektivaci jejich pohledu objektivizovat konkrétní postavenísociologa v rámci jeho profesního světa.

13 Příklady aplikací Výzkum spotřebního chování: odhalenílogiky spotřeby na základěstanovenístrukturálního souladu (homologie) mezi prostorem životních stylůa prostorem sociálních pozic různých skupin. Výzkum sociálních nerovností: kulturalistické pojetí tříd Výzkum životní dráhy: Historicképroměny stavůpole: konstrukce postupných stavů pole, v nichž se odvíjela životní dráha aktéra. Proměny objemu a složeníkapitálůaktéra v čase tím odhalíme způsob a cestu, jimiž aktér dosáhl své stávající pozice. Proměny habitusu (pomocíněj aktér hodnotístav pole jako pole možností).