Vybrané údaje o bydlení 2015 (srpen 2016) Rozvoj ve všech oblastech.

Transkript

1 Vybrané údaje o bydlení 2015 (srpen 2016) Rozvoj ve všech oblastech

2

3 Vybrané údaje o bydlení 2015 (srpen 2016) Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Odbor politiky bydlení Praha, srpen 2016

4 ISBN

5 Obsah Kurzívou jsou uvedeny názvy tabulek, grafů a kartogramů. Úvod kapitola Bydlení v roce Makroekonomický rámec Hrubý mácí produkt Hrubý mácí produkt (graf) Výsledky SLDB Kontext bydlení seniorů v mezinárodním srovnání Podíl obyvatel ve věku 65 let a více v roce 1975, 1995 a 2015 (% z celkové populace) Podíl populace ve věku 65 let a více žijící osamoceně Podíl populace ve věku 85 let a více žijící v ústavní péči Míra přelidnění bytů u populace celkem a u lidí ve věku 65 let či více, v letech Míra přelidnění bytů u populace celkem a u lidí ve věku 65 let a více Poměr relativního mediánového příjmu osob ve věku 65 let a více ve srovnání s osobami ve věku nižším než 65 let, podle pohlaví, v letech Poměr relativního mediánového příjmu osob ve věku 65 let a více ve srovnání s osobami ve věku nižším než 65 let, podle pohlaví Podíl osob ohrožených sociálním vyloučením, podle věku a pohlaví Míra ohrožení chubou osob (tj., které mají maximálně 60 % mediánového vyrovnaného příjmu) po sociálních transferech, podle věku a podle pohlaví Podíl osob, které žijí v obydlí s protékající střechou, vlhkými zdmi, podlahou či základy nebo shnilými okenními rámy či podlahou podle věku a typu mácností Podíl osob, které ve své mácnosti nemají ani vanu, ani sprchu, ani uvnitř splachovací záchod, podle věku a typu mácností Podíl osob, které považují své obydlí za příliš tmavé, podle věku a typu mácností kapitola Bytová politika a podpory bydlení v roce Koncepce bydlení Aktivity MMR a SFRB v oblasti sociálního bydlení Sociální byty, na které byla poskytnuta podpora z prostředků MMR Sociální byty, na které byla poskytnuta podpora z prostředků SFRB Sociální byty pořízené s podporou MMR a SFRB v jednotlivých obcích Změna legislativního rámce Rozhodnutí soudu ve věcech nájmu bytů Výdaje státu na bydlení Výdaje státu na bydlení (mil. Kč) Podpory Ministerstva pro místní rozvoj Podpora regenerace panelových sídlišť Přehled o žástech a jejich uspokojení v roce Podpora výstavby technické infrastruktury Přehled o žástech a jejich uspokojení v roce Podpora výstavby podporovaných bytů Přehled o žástech a jejich uspokojení v roce Podpora oprav movních olověných rozvodů... 41

6 Přehled o žástech a jejich uspokojení v roce Státní podpora hypotečního úvěrování bytové výstavby Počet bytů pořízených s přiznanou státní finanční podporou Státní podpora vyplacená k hypotečním úvěrům od roku 1996 (v mil. Kč) Podpory Státního fondu rozvoje bydlení Podpory Státního fondu rozvoje bydlení Sociální dávky na bydlení poskytované Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR Počet vyplacených příspěvků na bydlení náležejících za prosinec 2015 podle počtu členů mácnosti, horní hranice příspěvku a velikosti obce, právního důvodu užívání bytu Počet vyplacených platků na bydlení náležejících za prosinec 2015 podle počtu členů mácností, věku příjemců a velikosti bytu i právní formy užívání bydlení Příspěvky a platky na bydlení za rok 2014 a 2015 (včetně mezinárod.indexů) Sociální dávky na obyvatele na bydlení (v PPS) určené mácnostem a jednotlivcům, poskytované na základě systému sociální ochrany ve finanční či naturální formě Sociální dávky na obyvatele na bydlení (v PPS) určené mácnostem a jednotlivcům poskytované na základě systému sociální ochrany ve finanční či naturální formě v roce Podpora Ministerstva financí Vývoj stavebního spoření v letech Vývoj výše naspořené částky a úvěrů Počet nově uzavřených smluv Účel použití úvěrů poskytnutých v roce Státní podpora a její podíl na DPH kapitola Bydlení Domovní a bytový fond podle tzv. definitivních výsledků ze sčítání lidu, mů a bytů (SLDB) Obyvatelstvo, hospodařící mácnosti a bydlení Obyvatelstvo, hospodařící mácnosti a bydlení dle SLDB Domy Domy dle SLDB Byty, bydlení Byty, bydlení dle SLDB kapitola Bytová výstavba Bytová výstavba v České republice Vývoj bytové výstavby v České republice v letech Vývoj bytové výstavby v České republice v letech Zahájené a končené byty v jednotlivých čtvrtletích v letech Počet a struktura končených bytů podle druhu staveb Struktura končených bytů podle druhu staveb Doba výstavby mů a bytů končených v letech (v měsících) Struktura bytů končených v letech podle nosné konstrukce (%) Modernizace bytového fondu v letech Velikost bytů v končených rodinných mech ( ) Velikost bytů v končených bytových mech ( ) Dokončené byty podle velikosti v roce 2014 v České republice Dokončené byty v roce 2015 v přepočtu na 1000 obyvatel v krajích České republiky Bytová výstavba v roce 2015 podle krajů

7 4.16 Bytová výstavba v České republice v roce 2015 byty končené Bytová výstavba v České republice v roce 2015 byty zahájené Počet zahájených bytů v roce 2015 v přepočtu na 1000 obyvatel (podle okresů) Počet končených bytů v roce 2015 v přepočtu na 1000 obyvatel (podle okresů) Průměrná pořizovací hodnota končeného bytu (tis. Kč) Průměrná pořizovací hodnota 1 m 2 užitkové plochy bytů v Kč končených v letech podle druhu objektů a podle velikosti obcí kapitola Stavebnictví Podlahová plocha buv bytových a nebytových, na které bylo vydáno stavební povolení, Hrubý mácí produkt přidaná hodnota (odvětvová struktura) Hrubý mácí produkt přidaná hodnota (odvětvová struktura) Stavební práce S podle směrů výstavby, (mil. Kč běžných cen) Podíly jednotlivých druhů nové výstavby, rekonstrukcí a modernizací v tuzemsku z objemu stavebních prací v Kč běžných cen (%), Počet stavebních povolení na buvy s byty (počet bytů), index počtu povolených bytů (2010 = 100), EU 28 ( ) Vývoj indexu stavební produkce v letech (2010 = 100 %), EU kapitola Energie Konečná spotřeba energie ČR podle odvětví Konečná spotřeba energie ČR podle odvětví v metodice Eurostatu za roky v terajoulech (TJ) Konečná spotřeba energie ČR podle odvětví v metodice Eurostatu za roky v petajoulech (PJ) Podíl energie z obnovitelných zdrojů za celé národní hospodářství států EU Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a podíl energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení za celé národní hospodářství států EU, v letech (%) Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a podíl energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení za celé národní hospodářství států EU, v letech (%) Odhad celkového počtu a instalovaného výkonu v kw tepelných čerpadlech v mácnostech ČR Konečná spotřeba energie mácnostmi ČR podle spotřebovaných energetických produktů Konečná spotřeba energie mácnostmi ČR podle spotřebovaných energetických produktů v metodice Eurostatu za roky v terajoulech (TJ) Konečná spotřeba energie mácnostmi ČR podle spotřebovaných energetických produktů v metodice Eurostatu za roky v petajoulech (PJ) Konečná spotřeba tuhých paliv a ropných produktů mácnostmi ČR v metodice Eurostatu za roky v kilotunách (kt) Konečná spotřeba energie mácnostmi států EU Konečná spotřeba energie mácnostmi států EU v metodice Eurostatu za roky v terajoulech (TJ) Konečná spotřeba energie mácnostmi států EU v metodice Eurostatu na jednoho obyvatele za roky v gigajoulech (GJ) Konečná spotřeba energie mácnostmi států EU v metodice Eurostatu na m 2 celkové plochy bytů za roky v megajoulech (MJ) Konečná spotřeba energie mácnostmi států EU podle spotřebovaných energetických produktů v metodice Eurostatu v roce 2014 v terajoulech (TJ)

8 Konečná spotřeba energie mácnostmi států EU podle spotřebovaných energetických produktů v metodice Eurostatu na jednoho obyvatele v roce 2014 v gigajoulech (GJ) Konečná spotřeba energie mácnostmi států EU podle spotřebovaných energetických produktů v metodice Eurostatu v roce 2014 na m 2 celkové plochy bytů v roce 2012 v megajoulech (MJ) kapitola Ceny Index spotřebitelských cen v prosinci 2015 proti průměru roku Vývoj inflace (procentní změna průměrné cenové hladiny za 12 měsíců v roce proti průměru měsíců roku předcházejícího) Indexy spotřebitelských cen bydlení v prosinci Vývoj indexu spotřebitelských cen (rok 2005 = 100) Vývoj indexu spotřebitelských cen (rok 2005 = 100), úhrn; bydlení, voda, energie a paliva Vývoj indexu spotřebitelských cen (rok 2005 = 100), úhrn; potraviny a nealkoholické nápoje; odívání a obuv; bydlení, voda, energie a paliva; zdraví Průměrné realizované prodejní ceny rodinných mů v ČR v závislosti na velikosti obcí (Kč/m 3 ), rok Průměrné realizované prodejní ceny rodinných mů v ČR v závislosti na stupni opotřebení (Kč/m 3 ), rok Indexy prodejních cen rodinných mů, (průměr 2010 = 100) Průměrné prodejní ceny bytů v ČR v závislosti na velikosti obcí (Kč/m 2 ), rok Průměrné prodejní ceny bytů v ČR v závislosti na velikosti obcí a stupni opotřebení (Kč/m 2 ), rok Indexy prodejních cen bytů, rok (průměr 2010 = 100) Indexy realizovaných cen nových bytů v Praze Indexy realizovaných cen starších bytů Indexy cen bytů ceny realizované a nabídkové Průměrné ceny bytových mů v ČR v závislosti na velikosti obcí (Kč/m 3 ), rok Indexy prodejních cen bytových mů, (průměr 2010 = 100) Průměrné prodejní ceny stavebních pozemků v ČR dle okresů a velikosti obcí (Kč/m 2 ), rok Indexy prodejních cen stavebních pozemků, (průměr 2010 = 100) Úhrnné indexy prodejních cen nemovitostí, (průměr 2010 = 100) Úhrnné indexy prodejních cen nemovitostí, (stejné obbí předchozího roku = 100) Finanční stupnost bydlení Harmonizované indexy spotřebitelských cen v roce 2010, 2013, 2014 a 2015, celkem a bydlení (EU, 2015 = 100) (%) House Price Index (EU, 2010 = 100) (%) Rozdělení hl. m. Prahy oblastí (dle vyhlášky č. 460/2009 Sb.) kapitola Náklady na bydlení Náklady na bydlení mácností v roce 2014 (Kč) Podíl vydání na bydlení v roce 2014 podle právního důvodu užívání bytu (%) Vydání na bydlení a podíl na čistých peněžních příjmech podle právního důvodu užívání bytu za mácnost zaměstnanců a za mácnost důchodců v roce 2014 (%)

9 8.4 Vývoj nákladů na bydlení v letech (mácnosti celkem) Vývoj podílů vydání na bydlení mácností na čistých peněžních příjmech v letech Podíl výdajů mácností na konečnou spotřebu v bydlení (mácí pojetí) na konečné spotřebě mácností v letech běžné ceny (mil. Kč) Vydání na bydlení za mácnost a měsíc podle právního důvodu užívání bytu v roce 2014 (Kč) Podíl výdajů na bydlení z celkové konečné spotřeby mácností v běžných cenách (EU 27, 2000, 2005, ) Podíl osob v mácnostech, kde celkové náklady na bydlení (po odečtení příspěvků na bydlení) činí více, než 40% Mediánová (prostřední) hodnota podílu nákladů na bydlení (po odečtení příspěvků na bydlení) v roce 2014 (v %) kapitola Úvěry na bydlení Celkový stav úvěrů mácností obyvatelstva na bydlení k příslušného roku ( ) Průměrné roční úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu na bydlení v ČR (nové obchody, % p.a.) Vývoj podílu objemu úvěrů v selhání (%) poskytnutých obyvatelstvu a SVJ na bydlení Hypoteční úvěry nově poskytnuté občanům vybranými bankami ( , jednotlivá čtvrtletí) Hypoteční úvěry nově poskytnuté občanům vybranými bankami v jednotlivých letech ( ) Nesplacená jistina hypotečních úvěrů poskytnutých vybranými bankami ( , ke konci uvedeného obbí) Hypoteční úvěry poskytnuté vybranými bankami v roce 2015 podle krajů Hypoteční úvěry poskytnuté vybranými bankami kumulovaně Hypoteční úvěry nově poskytnuté vybranými bankami občanům ( , objem v mld. Kč, počet) Přehled emitovaných hypotečních zástavních listů k Značky použité v tabulkách publikace Seznam použitých zkratek Zdroje dat

10

11 Úvod Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) je na základě zákona č. 2/1969 Sb. ve znění pozdějších předpisů ústředním orgánem státní správy ve věcech politiky bydlení, rozvoje movního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor ". V rámci této kompetence ministerstvo kažročně vybírá z existujících datových zdrojů některé údaje vztahující se k problematice bydlení, a to včetně mezinárodního srovnání, které je součástí příslušné kapitoly. Takto získaná souborná data slouží resortu jako jeden z podkladů pro jeho analytickou a koncepční práci a současně umožňují informování široké veřejnosti. Podpora v oblasti bydlení je poskytována více resorty: Ministerstvem pro místní rozvoj (programy podpor MMR a Státního fondu rozvoje bydlení), Ministerstvem financí (stavební spoření, daňové úlevy), Ministerstvem životního prostředí (Zelená úsporám), Ministerstvem práce a sociálních věcí (sociální dávky na bydlení: příspěvek na bydlení podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, platek na bydlení podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, a příspěvek na zvláštní pomůcku podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, který nahradil původní příspěvek na úpravu bytu podle vyhlášky č. 182/1991 Sb.), Ministerstvem vnitra (zabezpečení integrace azylantů) - viz 2. kapitola - Bytová politika a podpory bydlení v roce Publikace Vybrané údaje o bydlení 2015 obsahuje údaje z oblasti bydlení v členění na následující kapitoly: 1. kapitola Bydlení v roce kapitola Bytová politika a podpory bydlení v roce kapitola Bydlení - Domovní a bytový fond podle sčítání lidu, mů a bytů (SLDB) kapitola Bytová výstavba 5. kapitola Stavebnictví 6. kapitola Energie 7. kapitola Ceny 8. kapitola Náklady na bydlení 9. kapitola Úvěry na bydlení Publikace obsahuje údaje za rok 2015, pokud není uvedeno jinak. 11

12

13 1. Bydlení v roce Makroekonomický rámec Vývoj ekonomiky v roce 2015 lze hodnotit jako úspěšný. Reálný růst HDP o 4,2 % byl nejvyšší od roku Míra růstu reálného HDP za 28 zemí EU za rok 2015 činí 1,9 % a je nejvyšší po roce V České republice se po meziročních reálných poklesech v letech 2012 a 2013 tak ještě zvýraznil růstový trend roku Kromě mácí poptávky se o to zasloužilo i čerpání prostředků z EU. Pozitivní vliv tak měly jednorázové či časné faktory vedle využití fondů EU také např. propad korunové ceny ropy. HDP v b. c. na 1 obyvatele neustále rostl na částku Kč (zhruba o desetinu více, než v roce 2011). Sal hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v roce 2015 deficitem ve výši 18,7 miliardy Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 0,42 % HDP. Roční deficit hospodaření sáhl nejnižší úrovně za celé slevané obbí (od roku 1995). Celkový dluh vládních institucí v nominální hodnotě ke konci roku v poměru k HDP v roce 2015 činil 41,1 %. Představuje to nižší hodnotu než v letech (39,9 %, 44,70 %, 45,10 % a 42,70 %). Státní dluh se však už čtvrtý rok pohybuje na přibližně stejné úrovni, v roce 2015 cca mld. Kč. Ovšem v poměru k HDP se snížil na 37,4 %, což je zhruba úroveň roku Míra meziroční inflace činila jen 0,3 %. Nezaměstnanost se už několik let po sobě snižuje (za 5 let pokles zhruba o čtvrtinu). Ve 4. čtvrtletí 2015 byla míra nezaměstnanosti (VŠPS) ve výši 4,5 % po Německu druhá nejnižší v celé EU. Reálná produktivita práce v roce 2014 byla vyšší o 3,1 % než v roce 2005, přičemž po meziročním růstu v roce 2012 o 0,3 %, poklesu v roce 2013 o 0,1 %, v roce 2014 meziročně vzrostla o 1 %. Nominální produktivita práce byla v roce 2015 v poměru k průměru 28 zemí EU na úrovni 77,6 % Hrubý mácí produkt Roky Zdroj: ČSÚ. Běžné ceny (v mld. Kč) Meziroční index (stálé ceny) , , , , , , , , , , ,2 13

14 Zdroj: ČSÚ. 1.2 Výsledky SLDB 2011 Podle definitivních výsledků sčítání lidu, mů a bytů v roce 2011 zahrnoval bytový fond ČR celkem bytů, z toho bylo obydlených bytů, z nichž 43,7 % v rodinných mech a 55 % v bytových mech. Představovalo to 456 všech bytů (obydlených i neobydlených) na 1000 všech obvykle v ČR bydlících obyvatel (v bytech i mimo byty), resp. 393 obydlených bytů na 1000 všech obvykle v ČR bydlících obyvatel (v bytech i mimo byty). Z 28 zemí EU se ČR pohybuje zhruba v polovině. Pro srovnání - ve vybraných evropských zemích sahují uvedené ukazatele vybavenosti následujících hodnot: Belgie 483, resp. 415; Bulharsko 527, resp. 361; Německo 496, resp. 452; Španělsko 540, resp. 387, Polsko 341, resp. 332; Rakousko 530, resp. 435; Slovensko 360, resp Z obydlených bytů bylo 55,9 % ( ) užíváno jejich vlastníky či vlastníky mů, 22,4 % ( ) užívali nájemníci. Byty družstevní, které se svým charakterem blíží bydlení vlastnickému, užívané mácnostmi členů družstev, představovaly k datu sčítání 9,4 % z obydlených bytů v ČR. Dalších 3,4 % obydlených bytů bylo užíváno např. blízkými osobami vlastníků (tzv. jiné bezplatné užívání bytů). Celkem bylo k datu posledního sčítání (březen 2011) neobydlených bytů. Mezi neobydlenými byty převažují byty v rodinných mech ( ) nad byty v bytových mech ( ) neobydlených bytů je v neobydlených mech z nich jsou v neobydlených rodinných mech, tedy jsou z drtivé většiny soukromé. Zbývajících neobydlených bytů je v obydlených mech. Obcím z nich patří bytů a státu O bytech uvedli jejich majitelé, že je využívají k rekreaci. Také územní rozložení neobydlených bytů není příliš příznivé k možnému využití pro bydlení např. pro osoby v bytové nouzi. Třetina neobydlených bytů je v malých obcích (s počtem obyvatel menším než 1 tisíc), v obcích s počtem obyvatel menším než 200 přitom je neobydlená třetina ze všech bytů. Téměř polovina (46,6 %) ze všech neobydlených bytů je rozložena v obcích s méně než 2 tisíci obyvateli, ve kterých je přitom pouhá necelá čtvrtina (24,1 %) ze všech obydlených bytů. Průměrné stáří obydlených bytových mů v ČR bylo 52,4 let a rodinných mů 49,3 let. Průměrné stáří obydlených bytů k datu sčítání činilo 46,5 roku. V porovnání s ostatními zeměmi EU má ČR spíše starší bytový fond, který se však nijak zásadně nevymyká situaci ve vyspělých evropských zemích spíše naopak např. Spojené království, Belgie, Dánsko, Švédsko, Francie, Německo mají vyšší podíl bytů postavených nebo rekonstruovaných před rokem Průměrná obytná plocha na 1 obydlený byt v ČR byla 65,3 m 2, z toho v bytových mech 52,6 m 2 a v rodinných mech 80,9 m 2. Průměrná celková plocha 1 obydleného bytu činila v roce sčítání 14

15 86,7 m 2, pro obydlené byty v bytových mech to bylo 68,5 m 2 a pro obydlené byty v rodinných mech to bylo 109,1 m 2. V evropském srovnání patří ČR k zemím se spíše menšími celkovými plochami bytů. Podíl bytů s celkovou plochou menší než 40 m 2 připadajících na 1 obyvatele bytu je v ČR v porovnání s evropskými zeměmi osmý nejvyšší. ČR vykazuje lepší úroveň tohoto ukazatele než bývalé socialistické země, nicméně v porovnání s vyspělými evropskými zeměmi jsou byty v ČR v průměru menší. 1.3 Kontext bydlení seniorů v mezinárodním srovnání Ze statistického hlediska považujeme za seniora či seniorku osobu, která sáhla věk 65 let, za tzv. křehkého seniora či seniorku osobu (s mnohdy sníženou soběstačností), která sáhla věk 75 let. Podíl seniorů, tj. obyvatel ve věku 65 let a více, se v ČR progresivně zvětšil z 13,0 % v roce 1975, 13,1 % v roce 1995, až na 17,8 % v roce Obbně tomu bylo ve všech státech EU (28 zemí). V roce 2015 byl tento podíl v EU 18,9 %. Z censu 2011 V ČR byl podíl populace osob ve věku 65 let a více, které žijí osamoceně, 31,1 % (podle NUTS 2 ČR byl největší podíl v regionu Severozápad 33,7 % a nejmenší v regionu Jihovýchod 28,6 %), což bylo více, než v EU, v níž byl 28,5 %. V ČR byl podíl populace osob ve věku 85 let a více, které žijí v ústavní péči 12,1 % (podle NUTS 2 ČR byl největší podíl v regionu Severozápad 15,5 % a nejmenší v regionu Praha 7,8 %), v EU (mimo Irsko a Finsko) byl 12,6 %. Soubá rodina v ČR je charakterizována jako multigenerační a multilokální, jednotlivé generace rodin žijí odděleně, mnohdy ve vzdálených lokalitách, nelze se spoléhat na rodinné vazby, což ztěžuje přímou podporu a mění pobu mácí péče. Mezi bariéry pro žití v původním prostředí lze proto zařadit bariéry regionální lokální (zvětšující se podíl seniorů v lokalitách pracovně, kulturně, sociálně apod. méně atraktivních či převažující typ venkovského osídlení snižuje stupnost služeb včetně sociálních služeb). Z Výběrového šetření příjmů a životních podmínek mácností (SILC) 2014 Ve všech státech EU měla populace jako celek násobě větší míru přelidnění bytů (viz pozn. pod grafem ) oproti lidem ve věku 65 let či více. V ČR tato míra byla u populace jako celku 19,9 % a u lidí ve věku 65 let či více 7,8 % (EU: 16,9 % a 6,7 %). Ve všech státech EU byl poměr relativního mediánového příjmu osob ve věku 65 let a více ve srovnání s osobami ve věku nižším než 65 let u mužů mírně vyšší než u žen a u většiny států EU se nacházel pod hodnotou 1 (v ČR: muži 0,86 a ženy 0,82; v EU: muži 0,97 a ženy 0,91). ČR měla mezi státy EU nejnižší podíl všech osob ohrožených sociálním vyloučením, jeden ze zcela nejnižších podílů byl i u mužů a u žen ve věku 65 let či vyšším, a to u mužů 6,9 % a u žen 13,6 %, v EU byl u mužů 14,6 % a u žen 20,2 %. Ve všech státech EU byl tento podíl u osob ve věku 65 let či více víceméně vyšší u žen, než u mužů. ČR měla mezi státy EU nejnižší míru ohrožení chubou osob (tj., které mají maximálně 60 % mediánového vyrovnaného příjmu) po sociálních transferech a jedna ze zcela nejnižších měr byla i v tom případě, že touto osobou byl muž nebo žena ve věku 65 let či vyšším, a to muži 4,3 % a ženy 8,9 % (v EU: muži 11,2 % a ženy 15,8 %). Ve všech státech EU byla tato míra u osob ve věku 65 let či více víceméně vyšší u žen, než u mužů. ČR měla mezi státy EU jeden ze zcela nejnižších podílů osob, které žijí v obydlí s protékající střechou, vlhkými zdmi, podlahou či základy nebo shnilými okenními rámy či podlahou, a to 9,2 %, přičemž u dvojic spělých, z nichž byl aspoň jeden ve věku 65 let či více, byl podíl 7,8 % 15

16 a u jednočlenné mácnosti s osobou ve věku 65 let či více konce jen 7,6 % (v EU: 15,7 %, 11,4 % a 13,4 %). ČR měla jako řada dalších vyspělejších států EU zcela zanedbatelný podíl (0,1 %) osob, které ve své mácnosti neměly ani vanu, ani sprchu, ani uvnitř splachovací záchod. U jednočlenné mácnosti s osobou ve věku 65 let či více byl podíl 1,2 % (v EU: 4,0 %). ČR měla mezi státy EU jeden ze zcela nejnižších podílů osob, které považují své obydlí za příliš tmavé, a to 3,8 %, přičemž u dvojic spělých, z nichž byl aspoň jeden ve věku 65 let či více, byl podíl 3,1 % a u jednočlenné mácnosti s osobou ve věku 65 let či více obbně jen 3,3 % (v EU: 5,8 %, 4,5 % a 5,8 %) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více v roce 1975, 1995 a 2015 (% z celkové populace) Pozn.: (¹) 2015: přerušení v časové řadě (²) 2015: odhavaný (³) 2015: prozatímní Zdroj: Eurostat. 16

17 Podíl populace ve věku 65 let a více žijící osamoceně podle NUTS 2 států EU (%) Zdroj: Eurostat (sčítání 2011) Podíl populace ve věku 65 let a více žijící osamoceně podle států EU, ČR dle NUTS 2 (%) Zdroj: Eurostat (sčítání 2011). 17

18 Podíl populace ve věku 85 let a více žijící v ústavní péči podle NUTS 2 států EU (%) údaj není k dispozici Pozn.: (²) mimo Irsko a Finsko. Zdroj: Eurostat (sčítání 2011) Podíl populace ve věku 85 let a více žijící v ústavní péči dle států EU, ČR dle NUTS 2 (%) Zdroj: Eurostat (sčítání 2011). 18

19 1.3.4 Míra přelidnění bytů u populace celkem a u lidí ve věku 65 let či více, v letech (2015 ještě ne za všechny země) (%) (země seřazeny vzestupně podle lidí ve věku 65 let či více v roce 2014) Nizozemí Irsko Belgie Kypr Dánsko Zdroj: Eurostat (SILC). Španělsko Malta Lucembursko Německo Spojené království Francie Švédsko Portugalsko Finsko celk. 1,9 5,4 4,0 2,2 7,4 8,4 3,8 9,6 6,3 5,7 9,4 10,7 16,5 7,0 46,1 15,0 42,0. 33,6 24,1 52,8 29,2 46,6 49, ,3 54, ,3 1,6 1,0 1,3 1,1 3,2 2,0 3,4 2,0 1,1 3,8 6,6 6,6 5,8 28,2 5,5 24,5. 18,2 10,0 27,3 14,4 27,4 26, ,0 36,3 celk. 1,8 6,2 3,6 1,9 7,1 6,5 3,5 7,7 7,6 6,3 8,1 10,7 15,8 6,3 45,9 15,6 40,3. 33,8 24,6 53,5 29,3 45,9 51,2 48,2.. 59,9 54, ,2 1,5 1,4 1,6 1,0 2,2 1,7 2,1 2,3 0,9 3,1 3,0 6,4 5,2 28,5 6,4 24,4. 17,1 10,2 26,5 13,9 26,4 28,5 26,9.. 40,7 35,5 celk. 1,9 4,9 3,8 1,6 7,4 5,8 4,2 7,7 6,5 6,2 10,1 10,0 16,1 6,1 43,5 15,2 39,9. 32,7 24,3 52,5 29,2 43,3 47,4 51,1. 56,3 60,0 52, ,2 1,0 0,8 1,5 0,5 1,5 1,7 2,5 1,9 0,8 3,4 3,0 6,0 5,2 26,2 5,8 23,0. 16,2 9,3 27,0 13,8 18,9 25,4 26,2. 27,6 42,6 33,6 celk. 1,7 4,7 4,1 3,3 7,3 5,6 3,9 8,0 7,0 6,5 9,7 10,1 15,7 5,8 41,7 14,8 39,5. 29,8 24,3 48,4 26,7 42,9 48,3 48,1. 56,5 57,4 50, ,1 0,4 1,0 1,4 0,5 1,8 1,7 2,9 1,8 0,6 3,3 2,6 5,9 6,2 25,4 4,8 21,7. 14,6 8,8 25,3 14,2 18,4 24,5 24,8. 25,0 40,1 32,0 celk. 1,7 3,7 3,9 2,6 7,8 5,2 3,8 6,4 7,0 7,2 9,6 10,5 14,1 5,9 41,2 13,3 38,0. 26,6 23,3 48,1 25,0 39,7 46,8 47,0. 55,3 56,3 49, ,0 0,7 0,8 1,0 1,1 2,0 1,5 2,2 1,5 0,7 3,0 4,1 5,0 5,0 24,2 5,5 20,0. 11,6 8,3 26,1 12,8 15,2 22,9 24,2. 24,4 37,9 30,1 celk. 2,0 3,4 4,2 3,5 7,3 5,0 4,0 7,8 7,1 7,3 9,2 11,1 14,6 6,1 39,7 12,0 34,9 17,9 22,5 24,3 45,5 25,5 40,1 47,2 47,4 43,7 54,9 55,7 47, ,2 0,6 1,1 1,2 0,6 2,1 1,5 2,9 1,6 0,7 3,0 3,2 6,0 5,1 23,6 4,7 16,3 7,2 9,4 8,3 24,0 12,5 14,9 21,8 24,4 23,5 23,8 37,8 29,2 celk. 1,7 2,6 2,2 2,9 7,4 6,6 4,4 6,8 6,7 7,1 8,0 11,3 11,0 6,5 14,4 12,3 17,1 17,2 21,1 24,5 19,5 25,9 39,5 45,5 47,4 44,6 54,2 43,7 47, ,1 0,4 0,7 1,1 0,4 2,4 1,0 1,8 1,8 0,6 2,4 3,6 4,1 4,9 5,5 4,3 5,7 6,8 8,2 8,6 6,2 13,2 14,8 20,8 24,0 22,1 23,7 26,5 29,9 celk. 2,5 3,2 1,6 2,8 7,2 5,6 4,0 7,0 6,6 7,0 8,1 10,8 10,1 6,0 14,0 13,9 16,6 17,0 21,1 26,1 19,0 26,5 38,4 45,3 44,5 44,4 51,6 36,6 46, ,4 0,6 0,5 1,1 0,6 1,9 1,3 1,7 2,0 1,8 2,4 2,7 3,6 4,1 5,5 4,7 6,0 6,7 7,4 8,9 5,5 14,1 15,1 19,2 21,7 21,6 21,5 20,4 28,2 celk. 2,6 2,8 2,0 2,4 7,9 5,2 3,6 6,2 6,7 8,0 7,4 11,2 11,4 6,9 21,1 14,7 15,6 17,2 21,0 27,1 28,0 27,3 39,8 44,0 44,2 42,8 52,9 37,7 44, ,0 0,2 0,7 0,9 0,6 1,8 1,2 1,8 1,8 1,6 2,0 2,3 4,5 4,4 8,8 4,9 6,0 6,7 7,7 9,3 12,6 14,4 15,5 17,4 21,3 20,8 23,4 22,1 27,7 celk. 3,5 3,9 2,0 2,2 8,2 5,3 4,0 6,7 6,6 7,2 7,1 10,7 10,3 7,0 14,2 15,3 14,8 16,9 19,9 27,2 28,3 27,4 38,6 41,9 43,3 42,1 52,3 39,8 44, ,2 0,5 0,6 0,8 1,0 1,4 1,4 1,5 1,7 1,7 2,0 2,5 3,9 4,5 5,1 5,1 5,6 6,7 7,8 10,0 12,7 14,1 15,7 16,4 19,9 20,4 21,9 24,9 27,4 celk. 3,3. 1,6. 8,1 5, ,3 6,7. 15,0 13, ,1. 41,1 41,4.. 41, ,2. 0,5. 0,7 2, ,0 4,3. 4,9 5, ,2. 17,3 17,8.. 25,6. Estonsko Rakousko Slovinsko EU (28 zemí) Česko Itálie Litva Řecko Slovensko Maďarsko Bulharsko Chorvatsko Rumunsko Lotyšsko Polsko Pozn.: viz graf le Míra přelidnění bytů u populace celkem a u lidí ve věku 65 let či více (%) 50 (země seřazeny vzestupně podle lidí ve věku 65 let či více) populace celkem lidé ve věku 65 let či více Nizozemí Irsko Belgie Norsko Kypr Dánsko Španělsko Malta Lucembursko Německo Spojené království Švýcarsko Island Francie Švédsko Portugalsko Finsko Estonsko Rakousko Slovinsko EU (28 zemí) Česká republika Itálie Litva Řecko Slovensko Maďarsko Bulharsko Chorvatsko Rumunsko Lotyšsko Polsko Zdroj: Eurostat (SILC) Pozn.: Harmonizovaný ukazatel přelidněného obydlí podle EU osoba je považovaná za osobu žijící v přelidněném obydlí, pokud mácnost, v níž žije, nemá k dispozici minimální počet místností odpovídající součtu: 1 místnosti pro mácnost; 1 místnosti pro každý pár v mácnosti; 1 místnosti pro kažu single osobu starší 18 let; 1 místnosti pro každé 2 osoby stejného pohlaví ve věku 12 až 17 let; 1 místnosti pro kažu osobu ve věku 12 až 17 let (která není zahrnuta v předchozích kategoriích); 1 místnosti pro každé dvě děti mladší 12 let. 19

20 1.3.5 Poměr relativního mediánového příjmu osob ve věku 65 let a více ve srovnání s osobami ve věku nižším než 65 let, podle pohlaví, v letech (země seřazeny vzestupně podle populace celkem v roce 2014) Estonsko Lotyšsko Kypr Litva Belgie Dánsko Malta Finsko Bulharsko Švédsko Česko Spojené království Chorvatsko Zdroj: Eurostat (SILC). Pozn.: viz graf na následující straně. Nizozemí celkem 0,73 0,75 0,57 0,81 0,73 0,70 0,75 0,74. 0,81 0,83 0,74. 0,88 0,94 0,86 0,66 0,85 0,77. 0,96 1,09 0,85 0,79 0,90 0,77. 1,01 0,96 muži 0,76 0,77 0,59 0,90 0,74 0,72 0,79 0,81. 0,89 0,85 0,77. 0,89 0,97 0,94 0,67 0,90 0,77. 1,04 1,20 0,87 0,83 0,93 0,79. 1,07 0,95 ženy 0,70 0,73 0,55 0,75 0,73 0,70 0,73 0,71. 0,76 0,81 0,73. 0,88 0,91 0,80 0,65 0,82 0,76. 0,92 1,02 0,84 0,78 0,88 0,76. 0,97 0,98 celkem 0,69 0,67 0,57 0,74 0,71 0,71 0,80 0,73 0,79 0,85 0,82 0,73. 0,87 0,93 0,85 0,70 0,85 0,79. 0,94 1,07 0,87 0,82 0,88 0,75. 0,94 0,96 muži 0,72 0,71 0,59 0,82 0,72 0,72 0,80 0,80 0,83 0,91 0,84 0,76. 0,87 0,95 0,91 0,71 0,89 0,82. 1,00 1,17 0,90 0,87 0,92 0,78. 1,02 0,95 ženy 0,68 0,65 0,56 0,70 0,71 0,71 0,80 0,69 0,76 0,77 0,80 0,73. 0,88 0,92 0,80 0,70 0,82 0,78. 0,90 1,02 0,85 0,80 0,86 0,73. 0,90 0,97 celkem 0,65 0,64 0,57 0,69 0,74 0,70 0,78 0,74 0,78 0,81 0,81 0,74. 0,83 0,87 0,87 0,69 0,81 0,80. 0,93 1,04 0,86 0,83 0,91 0,79 0,76 0,97 0,96 muži 0,68 0,69 0,60 0,74 0,76 0,73 0,76 0,79 0,83 0,87 0,83 0,77. 0,84 0,89 0,94 0,71 0,84 0,86. 0,98 1,12 0,89 0,88 0,96 0,80 0,82 1,04 0,95 ženy 0,63 0,62 0,56 0,65 0,73 0,70 0,79 0,72 0,74 0,75 0,80 0,74. 0,83 0,85 0,81 0,68 0,79 0,77. 0,91 0,99 0,84 0,83 0,90 0,78 0,71 0,93 0,97 celkem 0,62 0,53 0,59 0,70 0,74 0,70 0,73 0,72 0,66 0,78 0,79 0,74. 0,84 0,87 0,84 0,74 0,79 0,83. 0,88 0,97 0,88 0,86 0,95 0,83 0,85 1,00 0,97 muži 0,66 0,60 0,63 0,78 0,75 0,72 0,73 0,78 0,69 0,84 0,80 0,76. 0,85 0,89 0,91 0,75 0,83 0,89. 0,96 1,05 0,91 0,89 1,00 0,84 0,93 1,07 0,96 ženy 0,59 0,51 0,57 0,66 0,74 0,70 0,73 0,69 0,64 0,73 0,78 0,73. 0,84 0,87 0,79 0,73 0,77 0,77. 0,84 0,92 0,85 0,84 0,92 0,81 0,80 0,98 0,97 celkem 0,66 0,57 0,61 0,73 0,74 0,71 0,77 0,73 0,63 0,77 0,78 0,80. 0,86 0,88 0,86 0,78 0,81 0,85. 0,89 0,92 0,89 0,86 0,96 0,87 0,93 1,02 1,01 muži 0,71 0,61 0,64 0,81 0,77 0,73 0,80 0,79 0,65 0,84 0,79 0,82. 0,87 0,90 0,92 0,81 0,84 0,92. 0,94 1,00 0,92 0,88 1,01 0,88 1,03 1,07 1,01 ženy 0,61 0,55 0,59 0,70 0,74 0,70 0,77 0,69 0,61 0,71 0,78 0,78. 0,85 0,86 0,81 0,75 0,80 0,81. 0,84 0,87 0,88 0,85 0,92 0,86 0,87 0,97 1,01 celkem 0,73 0,78 0,65 0,93 0,75 0,71 0,81 0,78 0,74 0,79 0,82 0,81 0,78 0,87 0,89 0,87 0,85 0,83 0,82 0,88 0,90 0,93 0,92 0,84 0,98 0,88 0,97 1,01 1,05 muži 0,79 0,84 0,66 1,01 0,77 0,74 0,82 0,84 0,80 0,87 0,83 0,85 0,84 0,89 0,90 0,96 0,88 0,86 0,88 0,92 0,94 1,03 0,94 0,88 1,04 0,90 1,07 1,06 1,06 ženy 0,69 0,74 0,64 0,90 0,74 0,71 0,81 0,74 0,70 0,73 0,80 0,79 0,73 0,86 0,88 0,81 0,84 0,82 0,78 0,86 0,86 0,88 0,90 0,83 0,93 0,86 0,92 0,99 1,05 celkem 0,75 0,86 0,67 0,90 0,74 0,74 0,79 0,78 0,72 0,77 0,82 0,81 0,82 0,87 0,90 0,87 0,86 0,86 0,87 0,90 0,92 0,94 0,92 0,81 1,01 0,91 1,01 0,99 1,05 muži 0,80 0,93 0,69 1,00 0,76 0,76 0,79 0,84 0,77 0,85 0,83 0,83 0,93 0,90 0,91 0,96 0,88 0,89 0,92 0,93 0,96 1,02 0,95 0,84 1,07 0,94 1,10 1,06 1,08 ženy 0,70 0,80 0,65 0,85 0,73 0,73 0,80 0,72 0,69 0,72 0,80 0,81 0,76 0,86 0,89 0,81 0,86 0,84 0,83 0,87 0,88 0,89 0,91 0,80 0,98 0,89 0,96 0,95 1,04 celkem 0,72 0,80 0,70 0,78 0,74 0,75 0,80 0,78 0,74 0,78 0,84 0,88 0,84 0,90 0,88 0,87 0,88 0,81 0,92 0,92 0,93 0,95 0,96 1,01 1,00 0,96 1,01 0,96 1,10 muži 0,75 0,86 0,74 0,84 0,76 0,76 0,79 0,84 0,80 0,86 0,86 0,90 0,94 0,91 0,88 0,96 0,92 0,83 0,97 0,95 0,99 1,04 0,99 1,03 1,06 1,00 1,11 1,01 1,15 ženy 0,68 0,76 0,68 0,76 0,73 0,74 0,81 0,73 0,70 0,73 0,82 0,86 0,78 0,89 0,87 0,82 0,86 0,81 0,88 0,89 0,91 0,90 0,93 0,99 0,96 0,93 0,95 0,93 1,07 celkem 0,69 0,77 0,77 0,81 0,76 0,76 0,79 0,78 0,76 0,81 0,85 0,87 0,88 0,90 0,89 0,87 0,94 0,90 0,94 0,93 0,95 0,98 0,97 1,04 1,03 1,00 1,04 1,03 1,13 muži 0,74 0,84 0,80 0,87 0,79 0,79 0,81 0,83 0,81 0,89 0,88 0,88 0,96 0,92 0,90 0,95 0,97 0,92 0,98 0,97 0,98 1,06 1,01 1,04 1,08 1,05 1,12 1,11 1,14 ženy 0,64 0,73 0,75 0,77 0,75 0,74 0,80 0,74 0,72 0,76 0,83 0,87 0,83 0,89 0,88 0,82 0,91 0,88 0,90 0,91 0,92 0,93 0,95 1,05 1,00 0,96 0,96 0,99 1,11 celkem 0,63 0,71 0,75 0,77 0,77 0,78 0,78 0,79 0,82 0,83 0,84 0,86 0,88 0,89 0,90 0,91 0,91 0,91 0,94 0,94 0,95 0,99 0,99 1,00 1,02 1,03 1,04 1,05 1,11 muži 0,69 0,80 0,82 0,83 0,80 0,80 0,81 0,86 0,87 0,91 0,86 0,89 0,93 0,91 0,91 0,98 0,93 0,93 1,00 0,97 1,00 1,08 1,02 1,03 1,06 1,09 1,13 1,10 1,14 ženy 0,58 0,67 0,71 0,74 0,75 0,76 0,76 0,75 0,77 0,76 0,82 0,86 0,85 0,89 0,87 0,85 0,89 0,89 0,90 0,91 0,92 0,93 0,97 0,98 1,00 1,00 0,99 1,03 1,11 celkem. 0,65.. 0,79 0,77. 0,81 0, ,89. 0,90.. 0,92. 0,98.. 1,04. 1,01. 1,01. muži. 0,71.. 0,81 0,78. 0,88 0, ,91. 0,99.. 0,98. 1,03.. 1,09. 1,06. 1,09. ženy. 0,62.. 0,78 0,77. 0,77 0, ,88. 0,85.. 0,89. 0,94.. 1,01. 0,97. 0,98. Německo Slovinsko 20 Irsko Slovensko Portugalsko EU (28 zemí ) Rakousko Polsko Itálie Řecko Francie Španělsko Rumunsko Maďarsko Lucembursko

21 Poměr relativního mediánového příjmu osob ve věku 65 let a více ve srovnání s osobami ve věku nižším než 65 let, podle pohlaví (země seřazeny vzestupně podle populace ve věku 65 let a více celkem) muži ženy 1,11 1,14 1,03 1,10 0,99 1,13 1,00 1,09 1,00 1,06 0,98 1,03 0,97 1,02 0,93 1,08 0,92 1,00 0,91 0,97 0,90 1,00 0,89 0,93 0,89 0,93 0,85 0,98 0,87 0,91 0,89 0,91 0,85 0,93 0,86 0,89 0,82 0,86 0,76 0,91 0,77 0,87 0,75 0,86 0,76 0,81 0,76 0,80 0,75 0,80 0,74 0,83 0,71 0,82 0,67 0,80 0,58 0,69 1 0,5 0 Lucembursko Maďarsko Rumunsko Španělsko Francie Řecko Itálie Polsko Rakousko EU (28 zemí) Portugalsko Slovensko Irsko Slovinsko Německo Nizozemí Chorvatsko Spojené království Česko Švédsko Bulharsko Finsko Malta Dánsko Belgie Litva Kypr Lotyšsko Estonsko Zdroj: Eurostat (SILC)

22 1.3.6 Podíl osob ohrožených sociálním vyloučením, podle věku a podle pohlaví (%) (země seřazeny vzestupně podle žen ve věku 65 let či více) 51,5 populace celkem muži 65 let či více ženy 65 let či více 42,3 40,1 44,8 42,2 37,2 39,5 36,3 36,0 28,0 32,7 20,7 26,0 27,2 23,1 27,3 32,1 26,1 29,3 31,2 22,4 27,4 24,7 21,0 24,7 13,6 20,4 24,2 22,3 23,8 23,6 17,6 27,5 23,0 16,5 28,3 22,1 15,9 24,1 21,7 10,3 16,9 21,1 13,6 24,7 21,0 15,5 31,8 20,9 11,8 17,3 20,2 14,6 24,4 19,7 14,9 20,6 18,2 12,4 19,2 17,9 16,5 21,2 15,4 11,2 27,6 15,3 10,4 18,4 14,0 11,4 29,2 13,6 6,9 14,8 11,6 9,8 17,9 11,3 8,5 18,5 7,9 5,6 16,5 6,9 5,7 19,0 Bulharsko Lotyšsko Estonsko Rumunsko Litva Chorvatsko Kypr Řecko Slovinsko Malta Portugalsko Itálie Spojené království Švédsko Polsko Maďarsko Finsko EU (28 zemí) Německo Rakousko Belgie Irsko Slovensko Španělsko Česko Dánsko Francie Nizozemí Lucembursko Zdroj: Eurostat (SILC) Pozn.: Souhrnný indikátor sociálního vyloučení vyjadřuje podíl osob, které jsou ohrožené příjmovou chubou a/nebo materiálně deprivované a/nebo žijí v mácnosti s nízkou pracovní intenzitou. [ČSÚ]

23 1.3.7 Míra ohrožení chubou osob (tj., které mají maximálně 60 % mediánového vyrovnaného příjmu) po sociálních transferech, podle věku a podle pohlaví (%) (země seřazeny vzestupně podle žen ve věku 65 let či více) 39,7 populace celkem muži 65 let či více ženy 65 let či více 33,2 18,5 21,8 15,9 21,2 26,5 17,6 14,4 25,8 18,0 21,8 24,6 20,8 19,4 24,3 11,9 19,1 21,7 10,3 15,1 21,6 10,8 14,5 20,6 14,7 16,8 19,7 11,0 12,8 18,9 10,5 25,4 18,4 14,0 16,7 17,1 16,7 15,9 16,9 12,6 19,5 16,6 11,0 19,4 16,5 15,5 15,5 16,4 11,4 14,1 16,1 13,3 22,1 15,8 11,2 17,2 13,8 8,4 17,0 12,5 10,0 22,2 12,2 9,3 15,6 10,4 9,1 12,1 9,6 7,2 13,3 8,9 4,3 9,7 7,5 4,1 12,6 6,8 5,7 16,4 6,8 4,9 11,6 4,9 3,8 15,0 Estonsko Lotyšsko Kypr Bulharsko Chorvatsko Litva Švédsko Slovinsko Spojené království Finsko Rumunsko Německo Malta Portugalsko Itálie Belgie Rakousko Řecko EU (28 zemí) Polsko Španělsko Irsko Dánsko Francie Česko Slovensko Lucembursko Nizozemí Maďarsko Zdroj: Eurostat (SILC)

24 1.3.8 Podíl osob, které žijí v obydlí s protékající střechou, vlhkými zdmi, podlahou či základy nebo shnilými okenními rámy či podlahou, podle věku a typu mácnosti (%) (země seřazeny vzestupně podle jednočlenné mácnosti s osobou ve věku 65 let či více) 35,7 32,8 32,8 34,7 populace celkem dvojice spělých, aspoň jeden ve věku 65 let či více jednočlenná mácnost s osobou ve věku 65 let či více 28,5 29,9 30,2 22,7 26,9 29,2 28,0 25,5 25,9 26,3 27,5 24,1 23,5 25,0 21,4 13,9 11,0 20,9 13,2 12,7 19,9 16,8 18,9 18,5 18,2 15,9 18,3 14,6 11,7 15,7 13,4 17,1 15,4 10,5 14,5 15,2 15,7 13,7 14,3 11,4 17,5 13,5 9,5 15,8 13,4 11,4 15,7 12,7 11,5 13,2 10,7 9,2 15,0 10,2 8,6 9,2 10,1 6,6 7,0 9,6 7,2 13,4 9,0 8,0 16,6 8,3 6,2 10,0 8,2 6,5 15,0 7,6 7,8 9,2 7,3 6,2 12,3 5,9 4,2 7,3 4,3 2,5 5,0 Portugalsko Slovinsko Maďarsko Kypr Lotyšsko Itálie Malta Rumunsko Litva Estonsko Chorvatsko Španělsko Irsko Řecko Belgie Nizozemí EU (28 zemí) Bulharsko Lucembursko Polsko Slovensko Francie Spojené království Rakousko Dánsko Česko Německo Švédsko Finsko Zdroj: Eurostat (SILC)

25 1.3.9 Podíl osob, které ve své mácnosti nemají ani vanu, ani sprchu, ani uvnitř splachovací záchod, podle věku a typu mácnosti (%) (země seřazeny vzestupně podle jednočlenné mácnosti s osobou ve věku 65 let či více) 50,7 populace celkem dvojice spělých, aspoň jeden ve věku 65 let či více jednočlenná mácnost s osobou ve věku 65 let či více 41,5 31,2 19,3 12,3 10,9 17,3 15,2 13,3 15,1 12,5 12,0 11,8 10,7 5,5 9,0 4,1 2,9 7,1 3,4 1,0 5,1 1,7 1,6 4,0 2,4 2,6 3,9 1,2 0,9 3,8 1,6 4,0 2,1 0,5 0,5 1,2 0,1 0,2 1,0 0,2 0,1 0,9 0,4 0,3 0,7 1,1 0,5 0,6 0,2 0,2 0,5 0,2 0,3 0,3 0,1 0,3 0,3 0,8 0,3 0,2 0,0 0,1 0,2 0,3 0,0 0,1 0,3 0,6 0,1 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 Rumunsko Litva Lotyšsko Bulharsko Estonsko Polsko Kypr Chorvatsko EU (28 zemí) Portugalsko Maďarsko Slovinsko Česko Malta Francie Řecko Rakousko Belgie Spojené království Finsko Itálie Irsko Slovensko Španělsko Nizozemí Lucembursko Dánsko Zdroj: Eurostat (SILC)

26 Podíl osob, které považují své obydlí za příliš tmavé, podle věku a typu mácnosti (%) (země seřazeny vzestupně podle jednočlenné mácnosti s osobou ve věku 65 let či více) populace celkem dvojice spělých, aspoň jeden ve věku 65 let či více jednočlenná mácnost s osobou ve věku 65 let či více 13,4 11,5 9,7 10,5 6,6 9,2 9,8 8,4 8,9 9,7 7,4 6,6 8,9 6,0 7,2 7,5 6,4 7,4 7,4 3,9 5,2 7,3 4,5 5,6 7,2 6,4 6,3 7,1 5,4 7,9 7,0 5,3 4,8 7,0 3,8 5,7 6,8 4,7 4,6 6,7 5,0 5,5 5,8 4,5 5,8 5,4 3,9 6,8 5,3 5,7 3,9 5,2 5,4 5,8 5,1 2,8 3,6 5,0 3,7 5,6 4,6 4,3 5,8 4,4 5,1 6,6 4,3 2,2 4,2 4,1 4,2 5,2 4,0 4,7 5,7 3,8 3,6 5,2 3,7 3,6 3,2 3,3 3,1 3,8 3,2 2,2 4,4 Portugalsko Maďarsko Lotyšsko Řecko Itálie Malta Slovinsko Lucembursko Litva Francie Polsko Irsko Nizozemí Chorvatsko EU (28 zemí) Bulharsko Kypr Estonsko Finsko Švédsko Rumunsko Belgie Dánsko Španělsko Rakousko Spojené království Slovensko Česko Německo Zdroj: Eurostat (SILC)

27 Kapitola 2 Bytová politika a podpory bydlení v roce Bytová politika a podpory bydlení v roce Koncepce bydlení Dne 27. července 2016 schválila vláda materiál Koncepce bydlení České republiky roku 2020 (revivaná) - (dále jen revivaná koncepce bydlení ). Revivaná koncepce bydlení respektuje jak základní východiska bytové politiky formulované v Koncepci bydlení České republiky roku 2020, tak její hlavní principy a strategické cíle, a zcela nahrazuje její návrhovou část. Základním východiskem zůstává teze, že zajištění bydlení je v základu osobní odpovědností jednotlivce. Dostupnost a kvalita odpovídá společenskoekonomickým podmínkám a možnostem jednotlivců. Základním posláním státu je vytvářet stabilní prostředí posilující odpovědnost jeho občanů za sebe sama a podporovat jejich motivaci k zajištění si svých základních potřeb vlastními silami. Tam, kde jednotlivec nekáže z objektivních důvodů svoji odpovědnost naplnit, je povinností státu mu pomoci. Pomoc státu musí spočívat v kombinaci nástrojů, které působí preventivně, motivačně a z pohledu veřejných prostředků jsou maximálně efektivní. Hlavními principy bytové politiky jsou: ekonomická přiměřenost, tzn. respektování elementárních ekonomických principů, udržitelnost veřejných i soukromých financí a odpovědnost státu za vytváření podmínek, které jednotlivcům umožní naplnění práva na bydlení. V rámci jednotlivých vizí v oblasti bydlení stupnost, stabilita a kvalita stát stanovuje následující strategické cíle: zajištění přiměřené stupnosti všech forem bydlení, vytvoření stabilního prostředí v oblasti financí, legislativy a institucí pro všechny účastníky trhu s bydlením, snižování investičního dluhu bydlení, včetně zvyšování kvality vnějšího prostředí rezidenčních oblastí. Význam a důležitost přiměřeného bydlení pro každého jedince jsou dána i zakotvením práva na bydlení ve Všeobecné deklaraci lidských práv. Podle Všeobecné deklarace lidských práv, článek č. 25, přijaté valným shromážděním OSN v prosinci 1948 platí, že: každý má právo na životní úroveň přiměřenou zdraví a blahobytu svého i své rodiny, včetně výživy, ošacení, bydlení, lékařské péče a nezbytných sociálních služeb. Tímto je řečeno, že pokud jedinec aktivně usiluje o zajištění vlastního bydlení, mělo by mu to být společností umožněno, ale právo na bydlení nelze od společnosti nárokovat. Revivaná koncepce státu v oblasti bydlení obsahuje dvě části: analytickou a návrhovou. Analytická část se soustřeďuje na vývoj od roku Zatímco Koncepce bydlení ČR roku 2020 vycházela především z dat SLDB 2001, nově Revivaná koncepce bydlení shrnuje statistické údaje ze SLDB 2011, dále pak reflektuje aktuální vývoj legislativního, ekonomického rámce a situace na trhu s byty a identifikuje přetrvávající a nově vznikající hlavní problémy v oblasti bydlení. Základem je formulace vize, která se nemění a její rozpracování konkrétních cílů, priorit až po jednotlivé úkoly pro státní orgány či státní organizace. Revivaná koncepce bydlení obsahuje zhodnocení Koncepce bydlení ČR roku 2020 za obbí let 2011 až 2015, která definovala nové výzvy pro bytovou politiku následujícího obbí: Zhoršení finanční stupnosti bydlení velké části mácností. Růst cen energií, tepla a vody a z nich vyplývající tlak na snižování jejich spotřeby. Demografické změny spočívající ve snižujícím se počtu mladých rodin a naopak zvyšujícím se počtu mácností starší generace. Omezené veřejné prostředky. V letech se nepotvrdila výzva na zhoršení finanční stupnosti bydlení velké části mácností, a to zejména díky vývoji ekonomiky. Přesto nejzávažnějším problémem zůstává poměrně 27

28 vysoká zátěž náklady na bydlení u některých skupin obyvatel, posilování nerovností ve spotřebě bydlení a rostoucí nebezpečí prostorového a sociálního vyloučení. I když bylo deklarováno, že jde k transferu některých výdajů státu z implicitní (regulace nájemného) manifestní poby (příspěvek na bydlení), růst výdajů státu vede opět k návrhům na snižování nájemného v bytech pro široce definovanou cílovou skupinu. Růst cen energií nebyl tak výrazný, jak se přepokládalo. V průměru ceny energií vzrostly za posledních 5 let pouze o 5 %, výrazně se zvýšila pouze cena tepla a teplé vody, a to o 15 %. Na ceny elektřiny a plynu měl vliv vývoj světových cen ropy, liberalizace na trhu s energiemi a z ní plynoucí zvýšení konkurence na trhu i pro mácnosti. Dle předpokladu chází k demografickým změnám. Pokračující růst počtu jednočlenných mácností byl potvrzen výsledky sčítání lidu v roce 2011, mezi lety 2001 a 2011 vzrostl počet o více jak 205 tisíc osob. Dlouhobě klesá i průměrný počet osob v mácnosti. Omezení veřejných prostředků přetrvává i přes rozšíření o finanční prostředky z evropských fondů. Vyhodnocení naplnění stanovených vizí: Dostupnost V rámci stupnosti byla priorita Vyváženost podpor realizována částečně, a to podporou výstavby nájemních bytů pro cílovou skupinu ze zdrojů SFRB a ukončením plošné podpory pořízení bydlení mladých na starší bydlení formou úrokové tace. Podpora výstavby nájemního bydlení formou úvěrů však má svá omezení a nevyvolává statečnou motivaci k výstavbě tak, aby se situace ve prospěch nájemního bydlení výrazně změnila. Otázkou zůstává, zda preference obyvatel ČR k vlastnickému bydlení lze ovlivnit větším objemem nově vystavených nájemních bytů, kterých na trhu plošně, nikoliv však regionálně, není nestatek. Jednoznačné zlepšení obecné stupnosti bydlení přineslo ukončení regulace nájemného, které přispělo ke konsolidaci zejména v oblasti nájemního bydlení. Zvýšila se stupnost vlastnického bydlení, nepodařilo se však zcela naplnit úkoly v oblasti sociálního bydlení. Významně se projevují regionální disparity ve výši nájemného (Praha, některá další velká města a lokality vs. vnitřní periferie a hospodářsky slabé regiony), kde se na jedné straně i v méně atraktivních lokalitách nájemné přibližuje splátkám hypotéky, na druhé straně v důsledku relativně vysokých cen služeb a energií a nízké příjmové úrovně potenciálních nájemníků nájemné nesahuje ani náklavé úrovně. Přesto v některých případech pomoc státu zůstane nezbytná. Proto priorita Zvýšení stupnosti bydlení pro cílovou skupinu trvá, sud není plná shoda na jeho řešení, zejména pokud se jedná o úlohu obcí a státu. Snižování nákladů spojených s bydlením je další prioritou, jejíž úkoly byly splněné, avšak celospolečenský efekt je i přes snahu státu poměrně nízký. Priorita Pomoc státu při živelních pohromách byla naplněna jak novými tačními programy MMR, tak jednotným nařízením vlády pro úvěrovou formu podpory ze SFRB. Předcházení vzniku škod způsobených živelními pohromami figuruje v bytové politice pouze okrajově tak, že nejsou běžnými nástroji podpory podporovány stavební aktivity v lokalitách záplavových území. Stabilita Jako nejobtížněji splnitelný cíl se ukázal cíl stabilita. Priority Stabilita portfolia zdrojů financování a Snížení finančního zatížení systému se nedaří plnit dlouhobě. Státní fond rozvoje bydlení sice přešel na standardní nástroje finančního inženýrství, avšak v bě extrémně nízkých úrokových sazeb nejsou nástroje využívané, ani nejsou využívány nové formy partnerství. Příjem z výnosu z emisních povolenek pro SFRB se také nepodařilo prosadit, takže je třeba hledat nové řešení. Podpora bydlení byla zahrnuta Integrovaného regionálního operačního programu, který může přinést finanční prostředky, a to ve dvou oblastech: Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení a sociálního bydlení v rámci Zvýšení kvality a stupnosti služeb veucích k sociální inkluzi. Využití evropských fondů v oblasti sociálního bydlení však je zaměřeno pouze na ekonomicky aktivní obyvatelstvo, veškerá podpora seniorského bydlení proto musí být hrazena z národních zdrojů. 28

29 Kapitola 2 Bytová politika a podpory bydlení v roce 2015 Další priority se zaměřily na právní prostředí a držování kompetencí MMR. Právní prostředí je výrazně ovlivněno přijatými změnami legislativy, koordinační role MMR, upravená v kompetenčním zákoně, která vychází ze základní premisy, existence koordinačního centra, bez nějž nelze zajistit cíle politiky bydlení ve všech zásadních souvislostech nebyla držována. V letech cházelo naopak k rozmělňování kompetencí mezi jednotlivými resorty. Kompetence MMR v oblasti bydlení sice formálně zůstávají potvrzovány, avšak zejména v oblasti právní úpravy nájmu bytu, správy bytového fondu (především ve vztahu ke společenstvím vlastníků jednotek a k bytovým družstvům), sociálního bydlení, energetických úspor atd. a parciálním ovlivňováním ad hoc návrhy jednotlivých ministrů chází k narušování fungování koordinačního centra politiky bydlení. Priorita Posílení úlohy obcí v bytové politice, také trvá, sud nešlo k přesnému vyjasnění úlohy obcí v oblasti bydlení. Kvalita Zvyšování kvality bydlení je dlouhobým cílem. Priorita Snižování investičního dluhu se postupně uskutečňuje zejména za podpory finančních nástrojů Státního fondu rozvoje bydlení, ale zejména postupným zájmem vlastníků, kteří využívají již fungujícího tržního prostředí. Problematikou zůstává již zmíněná skupina velmi chudých vlastníků v neatraktivních lokalitách. Priorita Kvalita vystavěného prostředí, specificky s ohledem na bydlení, a Priorita Podpora zvyšování kvality vnějšího prostředí rezidenčních oblastí, realizovaná tačním titulem regenerace sídlišť, jsou postupně naplňovány zejména ve vazbě na implementaci Politiky architektury a stavební kultury České republiky schválené v roce Závěrem lze tedy shrnout, že úkoly, které byly v návrhové části koncepce stanoveny pro jednotlivé oblasti, byly sice splněny, ale řada z nich neměla zcela jednoznačný vliv na naplnění konkrétních cílů, některé záměry se vůbec nezdařily, jiné dlouhobé úkoly zůstávají platné i pro další etapu platnosti Koncepce bydlení ČR roku Revivaná koncepce bydlení pak obsahuje 8 nových priorit, jejichž prostřednictvím buu naplňovány stávající vize Dostupnost, Stabilita a Kvalita: Priorita 1. Zvýšení stupnosti bydlení Priorita 2. Investiční podpora bydlení e zaměřením na segment sociálního bydlení Priorita 3. Priorita 3. Finanční stabilizace podpory bydlení Priorita 4. Důsledné vymezení odpovědností a koordinace aktivit státu v oblasti politiky bydlení Priorita 5. Zvýšení ochrany společenství vlastníků a bytových družstev Priorita 6. Implementace principů univerzálního designu Priorita 7. Systémová revitalizace sídlišť Priorita 8. Řešení padů opatření souvisejících se zvýšením energetické účinnosti na výdaje mácností na bydlení 29