Pozemní komunikace, trubní vedení

Transkript

1 Ing. Marie Birnbaumová, úsek kontroly kvality staveb oddělení zkušebnictví pracoviště Brno 2012 Pozemní komunikace, trubní vedení školení stavebních dozorů 2012

2 Předpisy MD MP systém jakosti PK Technické předpisy a podklady TKP staveb PK TP Vzorové listy Směrnice pro dokumentaci OP pro zeměměřičské a průzkumné práce OP pro poskytování konsultačních služeb Oborový třídník OP staveb PK menšího rozsahu

3 Celé znění jednotlivých předpisů MD (kromě listinné podoby) CD Dopravní stavby Systém jakosti XI (Vydává ČKAIT)

4 Forma TKP Písemná Digitální

5 Informace o jednotlivých předpisech MD (Politika jakosti pozemních komunikací)

6 TKP předpisy MD Poprvé vydány v roce 1992 souvislost se zákonem 142/1991, který změnil závaznost ČSN. Platnost zákona odložena o rok na kapitol, zahrnují všechny oblasti výstavby PK kapitola 1 až 31, ale č. 17 neobsazeno

7 Účel TKP TKP jsou vypracovány pro upřesnění vztahů zhotovitel objednatel, pro určení závaznosti příslušných norem a pro zpřísnění některých požadavků na materiály nebo konstrukce pro důležité a extrémně zatížené komunikace. Všechny kapitoly TKP se musí vykládat a chápat ve smyslu ustanovení, definic, pokynů a doporučení uvedených v kap. 1 TKP Všeobecně.

8 TKP Závazně stanovují normy, podle kterých bude stavba jednotlivých technologií realizována, odkazuje se v jednotlivých vlastnostech na články norem, případně je doplňuje. V případě, že je možno použít více metod ke zkoušení, předepisuje tu metodu, kterámábýt použita. Zpřísnění v TKP je možné.

9 ZTKP Pozor na ZTKP Upřesňují podmínky a požadavky na konkrétní stavbu.

10 Obsah TKP Všechny kapitoly TKP mají stejné řazení článků/obsah TKP obsahují požadavky na materiály, technologické postupy, výrobu a zkoušky při provádění (výstavbě), opravách a údržbě PK. Většina TKP - jedna příloha - Opravy stejná závaznost jako text vlastní kapitoly

11 Řazení jednotlivých článků v TKP (kromě kapitoly 1) x.1 ÚVOD x.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ x.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ x.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY x.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY x.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY x.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ x.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ x.9 SLEDOVÁNÍ DEFORMACÍ x.10 EKOLOGIE x.11 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY Příloha 1 OBSAH ZPRÁVY ZHOTOVITELE O HODNOCENÍ JAKOSTI CEMENTOBETONOVÉHO KRYTU Příloha 2 ÚDRŽBA A OPRAVY CEMENTOBETONOVÉHO KRYTU

12 Systém jakosti a technologické předpisy Zhotovitel musí prokázat způsobilost pro zajištění jakosti při výrobě směsi a provádění PV podle MP SJ PK č.j /01-120, část II/4, ve znění pozdějších změn (úplné znění Věstník dopravy 25/2010). V současné době revize Zákon o zadávání veřejných zakázek Zhotovitel dále musí prokázat způsobilost v oblasti zkušebnictví a laboratorní činnosti podle téhož MP, část II/3 a podle TKP kapitoly 1.

13 MP SJ-PK - ČÁSTI II/1 Projektové práce II/2 Průzkumné a diagnostické práce II/3 Zkušební, laboratorní činnosti II/4 Provádění silničních a stavebních prací II/5 Ostatní výrobky II/6 Zavedení nové technologie podle kritérií uvedených v jednotlivých částech MP

14 Způsobilost k zajištění kvality SJ-PK vychází z principu, že provádět práce a činnosti v jednotlivých oblastech smí pouze ten, kdo prokáže způsobilost k zajištění kvality podle kritérií uvedených v jednotlivých částech MP

15 II/1 Projektové práce Na zakázku v očekávaném objemu nad 200 tis. Kč Certifikát systému managementu jakosti nebo doklad vydaný akreditovaným CO akceptovaným MD, potvrzující shodu zavedeného SMK s požadavky ISO 9001

16 II/2 Průzkumné a diagnostické práce Na zakázku v očekávaném objemu nad 200 tis. Kč

17 II/3 Zkušebnictví Průkazní, kontrolní a přejímací zkoušky Laboratoř akreditovaná nebo odborně způsobilá Rozhodčí zkoušky Laboratoř akreditovaná

18 II/4 Provádění silničních a stavebních prací Na zakázku v očekávaném objemu nad 1 mil. pro práce na PK a 0,5 mil. u mostů prokazování způsobilosti

19 II/5 Ostatní výrobky Prokazování způsobilosti vhodnosti výrobku Certifikátem Prohlášením shody vydaného dodavatelem výrobku /dovozcem /distributorem/ po provedení zkoušky typu (popsáno, jaké údaje má prohlášení shody obsahovat)

20 Doklady o posouzení shody Ke schválení všech stavebních materiálů a směsí musí zhotovitel doložit doklady o posouzení shody ve smyslu zákona 22/97 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nebo ověření vhodnosti ve smyslu MP SJ-PK část II/5 (č.j /01-120, ve znění pozdějších změn, úplné znění Věstník dopravy č. 25/2010) a to:

21 Doklady o posouzení shody a) Prohlášení o shodě vydané výrobcem/dovozcem/zplnomocněným zástupcem vpřípadě stavebních výrobků, na které se vztahuje NV 163/2002 Sb. ve znění NV 312/2005 Sb. a pozdějších předpisů. b) ES prohlášení o shodě vydané výrobcem/zplnomocněným zástupcem v případě stavebních výrobků označovaných CE, na které je vydána harmonizovaná norma nebo evropské technické schválení (ETA) a na které se vztahuje NV 190/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. c) Prohlášení shody vydané výrobcem/dovozcem nebo Certifikát vydaný certifikačním orgánem. Oba tyto dokumenty vydané v souladu s platným MP SJ-PK část II/5 v případě Ostatních výrobků.

22 Doklady o posouzení shody - doplnění Pro dálnice, RK a vozovky I. třídy, musí být k prohlášením / certifikátům přiloženy příslušné protokoly o zkouškách s jejich výsledky

23 Obsah TKP Všechny kapitoly TKP mají stejné řazení článků/obsah TKP obsahují požadavky na materiály, technologické postupy, výrobu a zkoušky při provádění (výstavbě), opravách a údržbě PK. Většina TKP - jedna příloha - Opravy stejná závaznost jako text vlastní kapitoly

24 Řazení jednotlivých článků v TKP (kromě kapitoly 1) x.1 ÚVOD x.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ x.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ x.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY x.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY x.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY x.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ x.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ x.9 SLEDOVÁNÍ DEFORMACÍ x.10 EKOLOGIE x.11 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY Příloha 1 OBSAH ZPRÁVY ZHOTOVITELE O HODNOCENÍ JAKOSTI CEMENTOBETONOVÉHO KRYTU Příloha 2 ÚDRŽBA A OPRAVY CEMENTOBETONOVÉHO KRYTU

25 Zemní práce TKP 4 prosinec 2009 ČSN :2010 TDI nesmí vrstvu převzít při nesplnění zhutnění Protokoly, předávat bezodkladně po skončení zkoušek

26 Zemní práce Souhrnná zpráva o jakosti - zhotovitel je povinen ji předkládat současně se žádostí o svolání přejímacího řízení Existuje metodický pokyn ŘSD jak má vypadat souhrnná zpráva o jakosti a co má obsahovat tabulky nejsou dogma Zásady pro hodnocení jakosti dokončených staveb PK zhotovitelem/ v řadě kapitol TKP je vložena příloha Obsah souhrnné zprávy zhotovitele o hodnocení jakosti prací

27 Zemní práce Parapláň poslední vrstva násypu (povrch pod AZ) Žádné zvláštní požadavky, stejné jako pro ostatní vrstvy násypu Zvláštní přísnější požadavky jsou stanoveny až pro AZ a povrch (líc) AZ pláň. AZ obvykle 0,5 m, zasahují do ní vlivy dopravního zatížení a klimatické vlivy

28 Aktivní zóna - materiály Bez úpravy se do ní nesmí ukládat takové materiály, u kterých by působením změn teploty, zatížení a vlhkosti mohlo dojít k takovým změnám, které by mohly způsobit, že dokumentací stanovené parametry nebudou dodrženy

29 Zemní těleso, hutnění jemnozrnných zemin (zrna < než 0,063 mm v množství > než 35 %) Přímou metodou, stanovením objemové hmotnosti zeminy ve zhutněné vrstvě a vlhkosti a jejím porovnáním k max. hmotnosti stanovené zkouškou Proctor standard, vypočtením parametrů hutnění Podloží 92 % Násyp 95 % AZ 100 % Zásyp rýh a výkopů mimo silniční těleso Zásyp rýh a výkopů v silničním tělese Zásyp rýh a výkopů v AZ 92% PS 95% PS 100% PS

30 Zemní těleso, hutnění hrubozrnných zemin, pro něž nelze použít zkouška PS (zrna < než 0,063 mm v množství < než 35 %) Relativní ulehlost (hutnost) I D stav ulehlosti zeminy vzhledem k minimální a maximální ulehlosti, dosažené v laboratoři normovým způsobem ČSN Hodnota požadované min. relativní ulehlosti závisí na zrnitosti použitých materiálů. Když je možno použít obě metody zkoušení zhutnění, přednost má zkouška Proctor standard.

31

32 Kontrola míry zhutnění kamenitých a balvanitých sypanin Nivelační metodou (zatlačení max. 0,5% tloušťky vrstvy po dvou kontrolních pojezdech vibračním válcem při plném výkonu) Správce stavby může povolit i jinou nepřímou metodu podle ČSN (radiometrické měření, statická zatěžovací zkouška, rázová zatěžovací zkouška, penetrační metody) Max. povolená velikost kamene v případě sypání tvrdých hornin 2/3 tloušťky vrstvy v případě sypání měkkých hornin 1/2 tloušťky vrstvy

33 Zhutňovací zkouška při zahájení prací Vždy se musí provést na stavbách D, RS, silnic I. tříd. U silnic nižších tříd a místních komunikací a při menším objemu prací na stavbách D, RS a silnic I. tříd jen pokud to předepisuje ZDS.

34 Nerovnost vrstev zemního tělesa Předepsána jen na pláni Podélně 4m latí (max. 25 mm u D, S I. a II. třídy, MRK, ostatní max. 30 mm) Příčně 2m latí (max. 15 mm u D, S I. a II. třídy, MRK, ostatní max. 20 mm) Potom na jednotlivých podkladních vrstvách

35 Přetvárné vlastnosti aktivní zóny Statická zatěžovací zkouška Od určitého počtu zkoušek se povolují určité odchylky od předepsané hodnoty: Do počtu 10 zkoušek není povolena žádná odchylka Při počtu 11 a více zkoušek na hodnoceném objektu nesmí být žádná naměřená hodnoty o více než 10 % nižší než je předepsáno

36 Druhotné materiály pro výstavbu zemního tělesa (popílky, škvára, struska, stavební rum, výsypky, hlušiny, recyklované materiály z vozovek apod. Mohou se použít pouze takové, u nichž je ověřena vhodnost použití na základě PZ. Je potřeba zamezit jejich negativnímu vlivu na ŽP z důvodu vyluhování a větrné nebo vodní eroze TP 93 Návrh a provádění staveb PK s využitím popílků a popelů TP 138 Užití struskového kameniva do PK TP 176 Hlušinová sypanina v tělese PK TP 210 Užití recyklovaných staveb. demoličních materiálů do PK

37 Přechodová oblast mostů Přechod z násypového tělesa na most, zahrnující klínovou oblast zemního tělesa přiléhající k opěře mostní konstrukce Předepsána tloušťka sypané a hutněné vrstvy max. 30 cm

38 Přechodová oblast mostů hutnění násypu směsné nebo jemnozrnné zeminy Podloží 95 % PS Zásyp 100 % PS

39 Zkoušky průkazní Před zahájením požádat o souhlas se zdroji dodávek materiálů, směsí a ostatních ke zkoušce použitých hmot. Každá změna oproti tomuto odsouhlasení podléhá novému souhlasu objednatele/správce stavby

40 Zkoušky kontrolní Jsou to zkoušky, kterými se v průběhu prací ověřují výsledky PZ a další kvalitativní vlastnosti předepsané ve smlouvě o dílo, TKP, ZTKP Zhotovitel musí kdykoliv zajistit O/správci stavby přístup do laboratoří

41 Zkušební postupy Platí ČSN, ČSN EN V TKP jsou na něn odkazy Kde je normou povoleno více metod, je metoda zkoušky určena v TKP/ZTKP

42 Kontrolní a zkušební plán/druhy zkoušek Zhotovitel vypracuje před zahájením prací a předloží O/správci stavby ke schválení Pokud norma povoluje více metod zkoušení pro určitou vlastnost, je příslušná metoda určena v TKP nebo ZTKP

43 Odsouhlasení prací Že byly příslušné práce provedeny v souladu se závazky zhotovitele ve smlouvě Že poloha, tvar, rozměry, jakost a ostatní charakteristiky jsou v souladu se závazky zhotovitele ve smlouvě; toto odsouhlasení je nutné pro zahájení následujících prací a potvrzení měsíčních plateb za provedené práce

44 Odsouhlasení prací doklady, které musí Z předat Doklady, prokazující řádné provedení prací Výsledky KZ a měření, doklady o kvalitě zabudovaných materiálů, skutečnou spotřebu materiálů nebo směsí a ostatní doklady požadované smlouvou o dílo, obecně závaznými předpisy nebo vyžádané O/správcem stavby

45 Podkladní vrstvy z nestmelených materiálů Mechanicky zpevněná zemina vrstva, vytvořená rozprostřením a zhutněním zemin a náhradních materiálů předepsané zrnitosti, splňující předepsané vlastnosti Mechanicky zpevněné kamenivo vrstva, vytvořená z nestmelené směsi drceného kameniva přírodního, umělého nebo recyklovaného. Kamenivo musí splňovat předepsanou křivku zrnitosti, musí být rozprostřeno a zhutněno za podmínek, zajišťujících maximální dosažitelnou únosnost. Vlhkost velmi důležitá (blízká optimální vlhkosti podle PM) pro dosažení co nejvyšší míry zhutnění a modulu přetvárnosti, pokud není dodržena, obtížně se hutní, trhliny, stopy po válci, vrstva při hutnění pruží

46 Kvalita stavebních materiálů Souhlas se zdroji dodávek pojiva, kameniva a přísad uděluje objednatel/správce stavby před provedením PZ, příp. před zahájením prací. Žádné neodsouhlasené materiály nesmí být použity, vždy je třeba písemné schválení.

47 Podkladní vrstvy z nestmelených materiálů Musí se překrýt tak, aby se zabránilo pronikání vody na pláň během zimního období. Předepsané zhutnění musí být dodrženo v celém profilu, velmi důležité i na okrajích (stejná hodnota jako v ploše) slouží pro pojezd finišeru. Špatné zhutnění může mít vliv na rovnost povrchu krytu.

48 Podkladní vrstvy z nestmelených materiálů Únosnost modulem přetvárnosti je jedna z hlavních zkoušek Zhutnění Proctorovou modifikovanou zkouškou, ale je ji možno nahradit i nepřímou metodou pomocí modulu přetvárnosti Tloušťka vrstvy nivelací nebo přímým měřením (provedením sondy nebo na vývrtech Rovnost v podélném směru 4 m latí, v příčném směru 2 m latí

49 Podklady ze směsí stmelených HP Zahrnují způsob úpravy směsi kameniva (přírodního, recyklovaného nebo umělého kameniva) s použitím pojiva (cementu, strusky, popílku nebo jiného hydraulického silničního pojiva), kterou získají materiály potřebnou pevnost a odolnost. Popel nebo popílek může být použit ve směsi buď jako pojivo nebo jako materiál určený pro stmelení, viz ČSN EN a TP 93.

50 Směs stmelená hydraulickými pojivy Směs stmelená cementem, struskou, popílkem nebo hydraulickými silničními pojivy Zkouška odolnosti proti mrazu - je pro ně požadována zkouška odolnosti proti mrazu odolnost má vliv na životnost PV, zkouší se nejméně 1x za týden na třech tělesech. Zhutnění musí být dokončeno do uplynutí doby zpracovatelnosti směsi, aby nebylo narušeno její tuhnutí, zhutnění musí začít ihned po rozprostření a urovnání povrchu vrstvy.

51 PV ze směsi stmelené hydraulickými pojivy - ošetřování Nejméně po dobu 7 dní musí být povrch vrstvy udržován vlhký nebo vhodnými způsoby chráněn proti vysýchání, vrstva nesmí být zbytečně pojížděna. Kropení, překrytí, ochranný parotěsný postřik. V případě pokládky ve dvou vrstvách musí být obě vrstvy pokládány těsně za sebou, aby bylo zajištěno dobré spojení obou vrstev. Zhotovitel musí prokázat na vývrtech, že je vrstva celistvá. Pokládka horní vrstvy musí být dokončena dříve než začne tuhnutí pojiva ve spodní vrstvě.

52 Podklad, na který je pokládána PV ze směsi stmelené hydraulickými pojivy, z mezerovitého betonu a pod. - musí být vlhký. Dříve než za 7 dní je možno na PV ze směsí stmelených HP pokládat další vrstvu pouze tehdy, pokud nedojde k jejímu nepřípustnému namáhání a pokud horní vrstva nezpůsobí škodlivé odsávání vody, potřebné k vyzrání vrstvy Tloušťka PV ze směsí stmelených HP geodeticky, v případě nesrovnalostí přímým měřením sondy, vývrty Teplota při pokládce PV ze smesí stmelených HP Nesmí se pokládat pod bodem mrazu ani při teplotě nižší než +5 C, pokud je nebezpečí poklesu při ošetřování pod 0 C

53 Podklady z prolévaných vrstev (ŠCM, PM, KAPS) Prolévané vrstvy jsou vrstvy, vytvořené kamennou kostrou prolitou výplňovou směsí nebo pojivem do úplného nebo částečného zaplnění mezer za pomoci následného vibračního hutnění. ŠCM částečné zaplnění mezer KAPS 100 % zaplnění mezer popílkovou suspenzí, to znamená ne celou tloušťku vrstvy

54 Štěrk vyplněný cementovou maltou (ŠCM) Cementová malta pouze uzavírá povrch a s hloubkou vrstvy její množství postupně klesá konzistence!!, musí se sledovat a zkoušet Ošetřování min. 7 dní, kropení, přikrytí, parotěsný postřik

55 Mezerovitý beton Zajišťuje celoplošnou drenáž pod vrstvami krytu, hutnit se musí opatrně, těžké hutnicí mechanizmy mohou drtit zrna a snížit pevnost vrstvy. Povrch je třeba chránit před zanesením zeminou a nečistotami ztráta drenážní schopnosti

56 Zkoušky - mezerovitý beton a ostatní PV stmelené HP, ŠCM PZ ITT pevnost o 15 % vyšší než je předepsána pro KZ větší laboratorní pečlivost, rezerva KZ modulu přetvárnosti velmi rozšířený nešvar, zhotovitel potřebuje jakýkoliv výsledek, laboratoř práci, pozor, jsou to tuhé vrstvy

57 Penetrační makadam Je to vrstva vytvořená z kamenné kostry pro prolití asfaltovým pojivem, povrchové mezery jsou následně zaplněny rozprostřeným a zhutněným drceným kamenivem, které je třeba rozprostřít a zhutnit ihned po prolití kamenné kostry asfaltovým pojivem

58 Podklady z recyklovatelného asfaltového materiálu je ho možno použít jako náhradu za ŠP, ŠD, MZK. PM Odkazy na TP, již neexistují TP 111 Přímé zpracování recyklovatelného asfaltového materiálu do vozovek TP 126 Použití R-materiálu smícháním s kamenivem a asfaltovou pěnou pro PK TP 134 Údržba a opravy vozovek s použitím R-materiálu obalovaného za studena asfaltovou emulzí a cementem TP 162 Recyklace konstrukčních vrstev netuhých vozovek za studena na místě s použitím asfaltových pojiv a cementu Pro další druhy recyklace musí být zpracovány ZTKP TP 210 Užití recyklovaných stavebních demoličních materiálů do PK

59 Asfaltové směsi TKP 7 Skládky kameniva zpevněné, dostatečně kapacitní, rozdělené podle lokalit a frakcí R-materiál může být použit do všech směsí, kromě směsí pro obrusné vrstvy D, RS, R místních komunikací vozovek s TDZ S, I, II, II, do směsí pro ochrannou vrstvu izolace a obrusnou vrstvu vozovky na mostech ZL při dodávkách na stavby D, RS a RMK musí být v areálu obalovny umístěna její ZL. Po dohodě s objednatelem je popřípadě nutno zajistit ZL s časovou dostupností do 1 hod.

60 Asfaltové směsi - doprava Vozidla musí mít plachtu nebo jiné vhodné zařízení pro ochranu směsi před povětrnostními vlivy, prachem a ztrátou tepla Doba přepravy je stanovena tak, aby nedošlo ke znehodnocení AS během dopravy. Musí být řízena tak, aby byl zajištěn plynulý postup finišeru, musí být vedena nejkratší cestou. Její doba nesmí překročit 1 hod. při teplotě vzduchu 15 C a nižší, v ostatních případech nesmí překročit 1,5 hod.

61 Asfaltové směsi nejnižší přípustná teplota při pokládce, hutnění Je stanovena v závislosti na druhu asfaltové směsi, druhu asfaltu a tloušťky vrstvy Alespoň jeden válec musí být vybaven bočním přítlačným válečkem pro hutnění okraje vrstvy Aby se směs nelepila, je předepsáno skrápění ocelových běhounů válců Pokládka další vrstvy může nastat po dostatečném ochlazení (obvykle +40 C)

62 Asfaltové směsi a vrstvy Nejsou povoleny opravy AS po skončení hutnění Nesmí docházet k drcení zrn kameniva v AS při hutnění Příčné spoje AS se hutní pokud možno vždy ve směru spoje Míra zhutnění a mezerovitost každé vrstvy se zkouší před odsouhlasením prací, řeší se nedostatky (odstranění vrstvy, srážka, prodloužení záruční doby)

63 Asfaltové směsi - ITT Zhotovitel je povinen doložit doklady o jakosti hmot, k prohlášením/certifikátům je povinen doložit i jednotlivé zkušební protokoly A to nejpozději 14 dní před zahájením prací, do 7 dnů je objednatel povinen se k nim vyjádřit Platnost ITT max. 5 let, pokud nedojde ke změně surovin Kamenivo do asfaltového nebo CB krytu musí mít dokladovánu i ohladitelnost (PSV)

64 Asfaltové vrstvy zdrsňující posyp SMA Zdrsňující posyp (z předobaleného nebo neobaleného kameniva; u dálnic a RS jen z předobaleného kameniva) je na obrusné vrstvě z asfaltového koberce mastixového předepsán, kromě komunikací s dovolenou rychlostí 50 km/hod. bez zvýšených požadavků na protismykové vlastnosti

65 TKP 7, Příloha č. 4 Nároky na OV vozovek se zvýšenými požadavky na protismykové vlastnosti

66 Kritická místa vlastnosti Příloha č. 3 TKP 7 Rozumí se plocha konstrukce do vzdálenosti 0,30 m od míst a), b), c) a 0,5 m od míst d) a) Příčné a podélné studené spoje b) Podélné PS prováděné za tepla c) Příčné a podélné spáry v místě styku AHV s obrubníky, dlážděnými dvojřádky, uličními vpustěmi, kanalizačními poklopy a uzávěry inženýrských sítí a pod. d) Volné okraje AV (od nezpevněné krajnice)

67 TKP 7, Příloha č. 3 Tab. Požadavky na MZ a mezerovitost vrstvy v kritických oblastech hodnotí se odděleně

68 TKP 7, Příloha č. 3 Tab. 7.P.3.1 Požadavky na MZ a mezerovitost vrstvy v kritických oblastech četnosti zkoušek Vývrty platí pro TDZ S, I, II Plocha m 2 Podkladní a ložní vrstva 2 ks Obrusná vrstva 1 ks Plocha > 9000 m 2 Podkladnía ložnívrstva > 3 ks Obrusná vrstva > 2 ks Četnosti jsou dále v rozmezí 20 až 25% počtu vývrtů z celkové plochy

69 TKP 7, Příloha č. 3 Tab. 7.P.3.2 Požadavky na MZ v kritických oblastech četnosti měření MZ nedestruktivně Nedestruktivně - platí pro TDZ S, I, II Plocha m 2 Podkladní, ložní a obrusná vrstva 2 x Plocha > 3000 m 2 Podkladní, ložní a obrusná vrstva 3 x Četnosti jsou dále v rozmezí 20 až 25% počtu vývrtů z celkové plochy

70 Tloušťka vrstvy, ČSN , tab. 14

71 Spojení vrstev, ČSN , tab. 15

72 Asfaltové směsi pokládka ČSN , tab. 4 Nejnižší teplota při pokládce ± 0 C je povolena pro pokládku podkladní vrstvy Ložní s nemodifikovaným pojivem + 3 C Obrusná, ložní s modif. pojivem + 5 C (průměrná za posledních 24 hod. + 3 C) Obrusná do 30 mm; vrstvy PA + 10 C (průměrná za posledních 24 hod. + 5 C) AS se nesmí pokládat za deště a dále je-li na podkladu souvislý vodní film nebo sníh či led

73 Asfaltové směsi pokládka ČSN Pokud možno ložní i obrusné vrstvy pokládat finišery na celou šířku Minimalizovat přerušení pokládky a následné operace Podélně a příčné pracovní spoje ve vrstvách ležících nad sebou se musí vystřídat s přesahem nejméně 200 mm Ruční rozprostírání omezit na minimum, plochu pečlivě upravit hrably, případné segregované části musí být z pokládané plochy odstraněny Příliš ochlazené a ztvrdlé kusy směs (rohové klíny apod.) musí být z korby odstraněny Teploty směsi, viz tab. 6

74 Asfaltové směsi teploty AS při rozprostírání ČSN , tab. 6

75 Asfaltové směsi teploty AS pro hutnění ČSN , tab. 8

76 Asfaltové směsi zkoušení vlastností Míra zhutnění a mezerovitost každé vrstvy se zkouší v místech, které reprezentují většinu celkové plochy v předepsané četnosti. V kritických oblastech se zkouší v případě pochybnosti o kvalitě prováděných prací, tyto výsledky se nezahrnují do předepsaných četností. Dodržení předepsaného spojení vrstev se zkouší mezi všemi vrstvami ve skladbě asfaltové vozovky Pro prokazování shody hotové vrstvy se provádějí zkoušky na vzorcích, odebraných z hotové vrstvy a měření na hotové vrstvě

77 Asfaltové směsi druhy zkoušek Stavební materiály Počáteční zkoušky typu + Kontrolní zkoušky Asfaltové směsi Počáteční zkoušky typu + Kontrolní zkoušky Hotové vrstvy Kontrolní zkoušky

78 Zkoušky Počáteční zkoušky typu ITT Slouží k prokázání stanovených požadavků v ČSN EN pro jednotlivé specifikace pro materiály a shody s postupy v souladu s ČSN EN Kontrolní zkoušky Slouží především výrobci k vlastní kontrole průběhu výroby směsi, dodržování požadavků resp. parametrů ITT. Pro dokladování k přejímacímu řízení staveb lze použít výsledky zkoušek směsí jak z obalovny, tak ze stavby (obsah pojiva, zrnitost, mezerovitost)

79 Dovolené odchylky KZ AS ze stavby, ČSN , tab. 12

80 Požadované parametry mezerovitosti a MZ, ČSN , tab. 13

81 Asfaltové vrstvy spojovací postřiky, tloušťka Nesmí se použít ředěné asfalty a pojiva s obsahem dehtu Modifikovaná kationaktivní emulze se používá pod vrstvy z modifikovaných asfaltů Mosty, tloušťka vrstev z rozdílu vzdáleností od referenční roviny (např. napnuté struny) k povrchu jednotlivých vrstev

82 Asfaltové vrstvy protismykové vlastnosti, IRI, vývrty Měří se vždy u D, RS, RMK a silnic I. třídy, u ostatních jen když je měření (vč. zkušebního postupu) požadováno ve smlouvě Měření IRI multifunkčním zařízením (nerovnosti v podélném směru, příčný sklon, příčné nerovnosti a makrotextura povrchu) se provádí na D vč. křižovatkových větví, RS a silnicích I. třídy (vyjma oprav kratších než 1000 m) Jádrové vývrty všechny požadované zkoušky se provádí z úrovně ložní vrstvy. Po zhotovení obrusné vrstvy se na vývrtech již kontrolují pouze vlastnosti OV a její spojení s ložní vrstvou

83 Základní normy pro CB kryt po převzetí EN - vydány v roce 2006 ČSN EN CB kryty Část 1: Materiály ČSN EN CB kryt Část 2: Funkční požadavky na CB kryty ČSN EN CB kryty Část 3: Specifikace pro kluzné trny, používané do CB krytů ČSN Stavba vozovek CB kryty Část 1: Provádění a kontrola shody TKP kap. 6 Cementobetonový kryt

84 Historie výstavby 60. a 70. let, přední technologie v Evropě Beton byl pokládán v jedné vrstvě tloušťky 24 cm, spáry se prováděly jako úzké řezané, bez trnů a kotev, jen vněkterých úsecích v začátku výstavby byla podélná spára vytvářena pomocí vkládané pryžové vložky (od tohoto vytváření podélné spáry bylo brzy upuštěno). CB kryt se až na malé výjimky pokládal na asfaltovou mezivrstvu tl. 4 cm, pod kterou byla podkladní vrstva ze stabilizace cementem tl. 24 cm. Spáry řezány jako úzké, tloušťky 3 mm a ty zůstávaly vzhledem k nedostatku finančních prostředků bez jakéhokoliv utěsnění po dobu provozu 20 i více let. Tato technologie výstavby CB krytů v ČR až do roku 1993, od roku 1995 zahájena výstavba CB krytů technologií dvouvrstvové betonáže, s vkládáním trnů a kotev do spár a s pečlivým utěsňováním spár proti vnikání vody a solanky.

85

86

87

88

89

90

91

92

93

94

95 Tažená juta, relativně tichý povrch, klesající protismykové vlastnosti s dobou provozu

96 Příčné drážkování, dobrý odvod vody, velmi hlučný povrch, dobré protismykové vlastnosti, dlouho se už nepoužívá

97 Podélné drážkování, velmi dobré protismykové vlastnosti, méně hlučné

98 Beton s obnaženou strukturou kameniva

99 Špatné uložení trnů vertikální

100 Špatné uložená trnů horizontální

101 Poruchy z důvodu špatného uložení trnů

102

103

104

105

106

107

108

109

110

111

112

113

114

115

116

117

118

119

120

121

122

123

124

125

126

127 Metodický pokyn MD, účinnost od Zásady pro hodnocení výhod a nevýhod asfaltových a cementobetonových technologií z hlediska jejich použití na dálnicích, rychlostních silnicích a silnicích I. třídy zpracovatel CDV

128 Metodický pokyn MD, účinnost od Účelem metodického pokynu je porovnat a souhrnně zhodnotit konstrukce vozovek s použitím hutněných asfaltových vrstev, případně vrstev z litých asfaltů a konstrukce vozovek s cementobetonovým krytem a sumarizovat hlediska, která mají být zohledněna při volbě mezi těmito technologiemi v souvislosti s výstavbou dálnic a silnic I. třídy. Zvolená technologie krytu vozovky může být pevně stanovena při vypisování veřejné soutěže, nebo vpřípadě, že není zcela zřejmé, která technologie bude výhodnější, se může soutěž vyhlásit jako otevřená pro obě technologie.

129 Metodický pokyn MD, účinnost od Při výběru konstrukce vozovky se musí mimo nákladů na realizaci zohlednit především životnost vozovky, plánované dopravní zatížení, geologické vlivy, klimatické vlivy, přednosti/nedostatky každé varianty z hlediska následné údržby, opravy, rekonstrukce apod. Na základě všech těchto údajů se provede komplexní technickoekonomické posouzení možných variant řešení pro jejich použití v konkrétních podmínkách. Provedení takové analýzy však bývá značně náročné a přitom ne vždy dostatečně průkazné. Proto se při rozhodování často používá dílčí, jednodušší, rychlejší a pružnější postup (dále označovaný jako analýza konstrukčního řešení vozovky, který spočívá v systematickém utřídění výhod a nevýhod posuzovaných variantních řešení.

130 Pohled z hlediska správce komunikace Hlavní výhody CB krytu Delší životnost bez nutnosti oprav v případě dodržení kvality Nižší náklady na provoz a údržbu vozovky Menší počet uzavírek po dobu životnosti krytu Hlavní nevýhody CB krytu Složitější technologie oprav Delší doba trvání oprav

131 Pohled z hlediska uživatele komunikace Hlavní výhody CB krytu Zaručení dobrých protismykových vlastností?? Větší bezpečnost jízdy (uživatel ocení především za deště, nejsou vytvořeny koleje jako na většině vozovek z asfaltových hutněných vrstev) Hlavní nevýhody CB krytu Hlučnost Schůdky na spárách

132 Metodický pokyn MD, účinnost od Hlavním kritériem pro rozhodnutí je třída dopravního zatížení (především plánovaný počet těžkých nákladních vozidel TNV). Při TNVk mezi 3500 a 7500 je prostor pro soutěž mezi oběma technologiemi. Při TNVk vyšším než 7500 má být dle následujícího obrázku za normálních okolností vybrána varianta vozovky s cementobetonovým krytem. TNVk je průměrná denní intenzita těžkých nákladních vozidel (TNV) pro všechny jízdní pruhy v návrhovém období. Dle ČSN a TP 170 odpovídá třída dopravního zatížení S více než 7500 TNVk, I = TNVk a II = TNVk.

133 Metodický pokyn MD, účinnost od Schéma rozhodování o volbě krytu vozovky ve volné trase TNVk je průměrná denní intenzita těžkých nákladních vozidel (TNV) pro všechny jízdní pruhy v návrhovém období. Dle ČSN a TP 170 odpovídá třída dopravního zatížení S více než 7500 TNVk, I = TNVk a II = TNVk.

134 Metodický pokyn MD, účinnost od Kryt v tunelech Hlavním kritériem v případě tunelu je jeho délka. Upřednostňuje se varianta vozovky s CBK a v případě dlouhých tunelů (délka přes 1000 m) je její užití nutné.

135 Metodický pokyn MD, účinnost od Kryt na mostech Hlavními kritérii jsou délka mostu, druh mostního dilatačního závěru, plánovaná třída dopravního zatížení a plynulost provozu na mostě. Musí se zohlednit konstrukční řešení mostu a další okrajové podmínky. V případě mostů je rozhodnutí o volbě technologie krytu složitější, a proto ho nelze vyjádřit formou jednoduchého schématu. Více je uvedeno v kapitole 3.1 (MP), hledisku č. 4 (MP) a v TP 212 Vozovky s cementobetonovým krytem na mostech PK.

136 Metodický pokyn MD, účinnost od Ostatní případy Všude tam, kde je vysoká intenzita dopravy a hrozí riziko zrychleného vývoje trvalých deformací, jako např. stání před křižovatkami, okružní křižovatky včetně větví, zastávky hromadné dopravy, odstavná parkoviště nákladních automobilů, je za normálních okolností výhodné užití cementobetonového krytu. (Případně lze použit asfaltocementový beton dle ČSN ).

137 CB kryty Cement TKP 6 Požadavky stanovuje ČSN EN Cement, jehož vlastnosti se v průběhu skladování zhoršily, nesmí být použit. Cement, který byl skladován v silu po dobu delší než 3 měsíce, nesmí být použit, pokud se neprokáží jeho vlastnosti a tím vhodnost jeho použití.

138 Materiály Záměsová voda TKP 6 Záměsová voda musí splňovat požadavky ČSN EN Pro výrobu betonu pro CB kryty nelze použít recyklovanou záměsovou vodu. Recyklovaná voda totiž může obsahovat přísady, které mohou nepříznivě ovlivnit vlastnosti betonu. Pokud je použita voda pitná, nezkouší se. Stejné požadavky musí splňovat i voda pro ošetřování betonu.

139 Hmoty pro ošetřování ČB - TKP 6 Musí být stříkatelné Film musí být parotěsný a funkční min. 7 dní, po 4 týdnech se má rozpadat Hmota nesmí svým složením ovlivnit tuhnutí cementu a následně negativně působit na povrchové vlastnosti krytu (např. zvýšit kluzkost)

140 Technologické postupy prací TKP 6 Na stavbě musí být při provádění prací trvale přítomen zástupce zhotovitele, pověřený k řízení prací, který má potřebné teoretické znalosti a praktické zkušenosti s používanou technologií na stavbách PK a/nebo letišť v délce nejméně 2 roky.

141 Přezkoušení spolehlivosti pokládky Je-li předepsáno v ZTKP, ověří se po odsouhlasení průkazních zkoušek výroba, pokládka, hutnění betonu a vlastnosti hotového CB krytu na zkušebním úseku. Pro stavbu dálnic, RS a RMK odzkoušení pokládky tehdy, jedná-li se o nový, dosud spolehlivě neověřený finišer.

142 Pokud je cementobetonový kryt prováděn technologií dvouvrstvové betonáže, musí být pro obě vrstvy použit stejný druh a třída cementu jednoho výrobce. Směs různých druhů a tříd cementu i cementu různých cementáren se nesmí použít.

143 Stavba CB krytu řezání příčných spár Musí se řezat v tzv. otevřené době řezání, kdy je CB kryt v důsledku hydraulického a teplotního napětí předpjatý, tj. do,doby než teplota CBK dosáhne maxima Aby se zabránilo vnikání nečistot do spár během staveništního provozu, nařezaná spára se ihned opatří ochranným profilem o průměru větším než je řez spáry

144

145

146 Stavba CB krytu řezání a těsnění spár Sešikmení hrany řezu spár se provádí, pokud je předepsáno v zadávací dokumentaci stavby Vždy však, pokud jsou použity elastické profily pro těsnění Podélné smršťovací spáry, pokud nejsou vytvořeny pomocí vkládané pryžové vložky, se musí proříznout na hloubku podle čl ČSN následně po nařezání příčných spár, nejpozději však do 48 hod. po betonáži při normálních podmínkách zrání.

147 Kontrolní zkoušky ČB zkoušky shody U betonárny a u finišeru konzistence, obsah vzduchu, teplota V místě výroby betonu a v místě betonáže v době ukládání betonu do krytu je povinen zhotovitel zajistit výrobu zkušebních těles pro zkoušky ztvrdlého betonu Betonáž se nepřipouští: Při teplotě vzduchu < -3 0 C Při dlouhotrvajícím mazu

148 Tab. 3 ČSN Podmínky pro betonáž za extrémních podmínek Podmínky pro betonáž Teplota vzduchu Teplota betonu Betonáž je možná 5 0 C a 30 0 C Betonáž je možná za zvláštních opatření <5 0 C > 30 0 C 5 0 C a 30 0 C Betonáž se nepřipouští <-3 0 C Dlouhotrvající mráz > 30 0 C <5 0 C

149 Tabulka NA.5 Ztvrdlý beton Vlastnost Požadavky pro CB kryty CB I CB II CB III Třída pevnosti v tlaku C 30/37 C 25/30 Třída pevnosti v tahu ohybem (parametr je doporučený) F 4,5 F 4,0 Třída pevnosti v příčném tahu Nepředepisuje se

150 Tabulka NA.5 Ztvrdlý beton (pokračování) Vlastnost Požadavky pro CB kryty CB I CB II CB III Stupeň vlivu prostředí XF 4 Dle dokumentace Kategorie odolnosti podle CEN/TS FT2 FT1 FT0 -Nejmenšípočet cyklů m56/m28 m28 Dle dokumentace FT 1 hmotnost odpadu po 28 cyklech Ø 1000 g/m 2, bez žádného jednotlivého výsledku > 1500 g/m 2 FT 2 hmotnost odpadu po 56 cyklech Ø 1000 g/m 2, bez žádného jednotlivého výsledku > 1500 g/m 2, přitom po 28 cyklech Ø 500 g/m 2

151 Tabulka NA.5 Ztvrdlý beton (pokračování) Vlastnost Odolnost povrchu CB krytů dle ČSN , Změna Z1 (metoda se stanovení ve smlouvě) metoda A/metoda C -nejmenší počet cyklů - maximální odpad (g/m 2 ) Požadavky pro CB kryty CB I CB II CB III 100/ / Dle dokumentace Maximální součinitel rozložení vzduchových pórů 0,24 0,24 (parametr je doporučený) Nepředepisuje se

152 Kontrolní zkoušky CBK odolnost proti působení vody a chemických rozmrazovacích látek Je předepsána zkoušet na jádrových vývrtech, odebraných z hotového CB krytu

153 Příčiny nevyhovujících zkoušek odolnosti betonu a sanačních hmot: Špatné ošetřování povrchu spálený povrch větrem sluncem Špatné provzdušnění betonu (nevhodný druh a množství přísad) málo mnoho nevhodná velikost pórů (napěněný beton) Narušení mrazem Nevhodné použití vstupních materiálů cement (nesmí být použit směsný nebo struskoportlandský?) nevhodné drobné kamenivo (obsah měkkých rozpadavých zrn, např. živců) použití příměsí (popílek, struska)

154 Průběh nárůstu odpadů

155 Průběh nárůstu odpadů

156 Smršťovací trhlinky, špatné ošetřování

157 Smršťovací trhlinky, špatné ošetřování

158 Smršťovací trhlinky, špatné ošetřování

159 Odolnost betonu proti vlivu prostředí Je značena X0, XA, XF, XC, XD je to klasifikace stupně vlivu prostředí XA pro piloty a základy staveb pevnost, HP XF2, XF3, XF4 pro odvodnění a propustky pevnost, odolnost Je povoleno určité procento nevyhovujících výsledků zkoušek např. HP nebo odolnosti, ale pouze o max. 20 % v určitém stanoveném procentu zkoušek, které závisí na celkovém počtu provedených zkoušek

160 Kritéria shody pro odolnost, TKP 18, tab.18-6 SVP Metoda Počet cyklů Průkazní zkoušky Max. odpad g/m 2 Počet cyklů Kontrolní zkoušky Max. odpad g/m 2 XF1 A % C XF 2 A C XF 3 A C XF 4 A C Přípustná odchylka a), b) a) Počet výsledků mimo mezní hodnoty nesmí být větší než přejímací číslo dle tab. 19b ČSN EN b) U stejného druhu a třídy betonu lze hodnotit v rámci objektu všechny výsledky zkoušek v jednom souboru

161 ČSN EN 206-1, tabulka 19 b Přejímací čísla pro kritéria shody pro jiné vlastnosti než pevnost Počet výsledků zkoušek Přejímací číslo

162 Odolnost betonu proti CHRL Nejvíce namáhané konstrukce: CB kryty Římsy Obrubníky PK Kontrolní zkoušky hloubka průsaku se nemusí zkoušet, pokud je provedena zkouška odolnosti proti působení vody a CHRL

163 Kontrolní zkoušky Odolnosti betonu prefabrikátů a monolitických liniových konstrukcí (rigoly, žlaby, svodidla, štěrbinové trouby) vždy na vzorcích, odebraných z konstrukce (vývrty, odřezy)

164 Odřez z odvodňovacího žlabu, odpad g/m 2 po 75 cyklech metodou A

165 Odřez z příkopového žlabu - odpad po 100 cyklech metodou A ,7 g/m 2

166 Zámková dlažba po 100 cyklech metodou A Přitom odpad po 75 cyklech metodou A byl pouze 169,1 g/m2

167 Tramvajové panely, Merhautova ul. Brno (konec záruční doby)

168 Tramvajové panely, Merhautova ul. Brno (konec záruční doby)

169 Tramvajové panely, Merhautova ul. Brno (konec záruční doby)

170 Tramvajové panely, Merhautova ul. Brno (konec záruční doby)

171 Zvonařka rozpad betonového obrubníku

172 Kontrolní zkoušky Pevnost v tlaku každé zkušební těleso musí být vyrobeno z jiné záměsi, pouze při malém rozsahu prací (do 5 m 3 betonu) a dodávce betonu jedním dopravním prostředkem se vyrobí jen 2 zkušební tělesa z jedné záměsi

173 Vyrábět tělesa pro zkoušky betonu vždy AZL??

174 Vyrábět tělesa pro zkoušky betonu vždy AZL??

175 Dokladování způsobilosti provádět vybrané technologie Zhotovitel dokládá certifikátem systému managementu kvality, který musí obsahovat předepsané údaje, hlavně však seznam technologií podle požadavků MP SJ-PK Objednatel odsouhlasuje technickou úroveň betonáren, dávkovacích stanic a jejich výkon v případě, kdy s ní nejsou zkušenosti, kdy není v praxi zaveden SŘV nebo není k dispozici kompletní protokol o technické inspekci výroby

176 Předání díla jako celek ke zhotovení jiné osobě Zhotovitel může předat dílo jiné osobě: Pokud smlouva nestanoví jinak, ale vždy po předchozím písemném svolení správce stavby Bez předchozího schválení správcem stavby může zhotovitel předat jiné osobě jednotlivé jednoduché práce Bez předchozího schválení správcem stavby může zhotovitel předat jiné osobě nákup materiálu a stavebních dílců, které jsou však ve shodě s TKP

177 KZ výrobků pro trvalé zabudování do stavby, které mají platné prohlášení o shodě/es prohlášení o shodě/ prohlášení shody KZ požadované v zadávací dokumentaci (TKP/ZTKP) musí být výrobcem / dovozcem / zplnomocněným zástupcem respektovány, zkoušky musí být realizovány

178 Odvodnění a chráničky pro inženýrské sítě Platí TKP kap. 3 + TP 83 Odběr vzorků a KZ betonových a ŽB nádrží a odlučovačů se řídí ustanoveními TKP 3 a TKP 18. Tlaková zkouška chrániček se provádí tehdy, pokud v chráničce prochází potrubí s ekologicky nebezpečným médiem nebo pokud to vyžaduje dokumentace stavby nebo ZTKP.

179 Úseky s drenážním potrubím z plastů, zásyp potrubí Tyto úseky je nutno ze staveništní dopravy vyloučit, aby nedošlo k poškození drenáží Zásyp potrubí (vč. chrániček) nutno hutnit po vrstvách max. 0,15 m tak, aby zemina měla alespoň stejné parametry jako zemina na bocích rýhy

180 Min. hutnění zásypů potrubí vč. chrániček Rostlý terén Násypy AZ 92 % PS 95 % PS 100 % PS Z úrovně pláně není povoleno provádět výkopy pro rýhy na vysokých násypech mohlo by dojít k poruchám krytu vlivem dohutňování zásypu výkopu

181 Zásyp rýh betonových stok Nejdříve po 14 dnech po skončení betonáže monolitických stok a nejdříve 7 dní po skončení obetonování stok

182 Zabezpečení šachet, vpustí a lapačů splavenin Ihned po zhotovení musí být opatřeny koši a poklopy nebo musí být jinak vhodně zabezpečeny proti pádu osob a předmětů do vnitřního prostoru objektu Rigoly a žlaby se mohou betonovat speciálním finišerem nebo do bednění. Pracovní záběr při betonáži rigolů a žlabů musí končit kolmou PS.

183 Prohlídka barevnou TV kamerou - doklad o provedení a o dokonalém vyčištění potrubí Pokud to požaduje dokumentace stavby nebo ZTKP. Pokud to zvlášť dokumentace stavby nebo ZTKP nevyžadují, nezkouší se. Objednatel/správce stavby však musí být přizván k odsouhlasení odkrytého drenážního potrubí. Vady v troubách stok, propustků a chrániček Trhliny zhotovitel je musí odstranit O schváleným způsobem. Tvarová deformace potrubí z plastu a sklolaminátu větší než je přípustná pro konkrétní trubní materiál nebo než je stanovení objednatelem.

184 Obetonování stoky Min. tloušťka obetonování kanalizační stoky 100 mm Lože pro trouby: Písek, písčitá nebo hlinitopísčitá zemina V rýze se nesmí vyskytnout větší kameny, např. vypadlé ze stěn výkopu

185 Horní povrch konstrukce kabelových prostupů středního dělícího pásu, příčných kabelovodů SOS hlásek, kabelovodů VO a osvětlení portálů pro DZ Musí být v úrovni pláně Šachty, vpusti a kanalizační objekty mohou být nejen z betonu podle TKP 18, ale připouští se i použití jiných než klasických materiálů především plastické hmoty

186 Tolerance ve výškovém osazení mříží vpustí a poklopů šachet umístěných v komunikačních plochách Je připuštěna tolerance, ale pouze pod úroveň komunikační plochy (max. -5 mm a +0 mm)

187 Pažení výkopu v případě, že do něj mají vstupovat osoby a svahy nebyly odborně posouzeny V zastavěném území při hloubce > 1,2 m V nezastavěném území při hloubce > 1,5 m Stability stěn se dosáhne: Vhodným pažením Zkosením stěn rýhy Jiným vhodným opatřením Dno rýhy: Materiál dna rýhy musí být v požadovaném sklonu Materiál dna rýhy nesmí být narušen Během ukládání potrubí nesmí být v rýze voda

188 Minimální šířka lože pro potrubí Mimo násypové těleso Totožná se šířkou rýhy Určená RDS V násypovém tělese Čtyřnásobek vnějšího průměru potrubí Určená RDS Nejmenší tl. spodní vrstvy lože kanalizační trouby ve skalnatých horninách nebo zeminách tuhé konzistence 150 mm Pokládka kanalizačních trub má začít z dolního konce, hrdlem proti sklonu

189 Betonové dílce Minimální třída betonu C 30/37 Před uvedením stok do provozu jsou předepsané zkoušky a měření kanalizačního potrubí Vodotěsnosti - vzduchem nebo vodou vodou je rozhodující Skutečného provedení Geodetické zaměření a vytyčení

190 Po 75 cyklech metodou A

191 Po 75 cyklech metodou A

192 Děkuji za pozornost