Protinádorová imunita a nové přístupy při léčení nádorových onemocnění
|
|
- Pavla Jarošová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Protinádorová imunita a nové přístupy při léčení nádorových onemocnění Prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc. Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR HTTrihova@biomed.cas.czTTH Nádorová onemocnění stále patří mezi závažné zdravotní problémy a hlavní příčinu morbidity a mortality jak dospělých tak bohužel i dětí. Nádory způsobuje nekontrolované dělení a rozsev klonů nádorově transformovaných buněk. Růst maligních nádorů závisí v prvé řadě na dělící schopnosti (proliferační kapacitě) nádorových buněk a také na jejich schopnosti usazovat se v místech vzdálených od původního (primárního) nádoru, říkáme že metastazují. Kromě toho existují důkazy o tom, že maligní nádory používají řadu pasivních i aktivních mechanizmů tak, aby unikly pozornosti hostitelské obrany. Hypotéza tzv. imunitního dohledu byla poprvé vyslovena Sirem Macfarlanem Burnetem v padesátých letech minulého století. Předpokládala, že fyziologická funkce imunitního (obraného) systému spočívá v rozpoznání a včasném odstranění potenciálně nebezpečných transformovaných buněk před tím než vytvoří nádor a pokud k tomu přeci jenom dojde, tak k jeho odstranění. Existence tohoto imunitního dohledu nebyla nikdy definitivně ani potvrzena ani vyvrácena proto, že jeho 1
2 P T uplatnění může být u různých nádorových onemocnění různé. V současné době však nikdo nezpochybňuje fakt, že imunitní systém mnohé nádory rozpoznává a reaguje proti nim. Ale stejně jako je tomu u infekčních chorob, tato imunitní reakce je někdy nedokonalá a onemocnění nezabrání. 1 Nádorové buňky často (ale ne vždycky) obsahují specificky změněné, pro organizmus cizí nádorové antigeny. Většinou to jsou bílkoviny (proteiny), glykoproteiny nebo karbohydráty kterými na sebe nádorová buňka imunitní systém upozorňuje (obrázek č. 1). Normální zdravá buňka totiž na svém povrchu stále vystavuje buňce/tělu vlastní bílkoviny v komplexu s tzv. MHC (Major Histocompatibility Complex) glykoproteiny I. třídy. Jsou to transplantační antigeny, povrchové receptory imunokompetentních buněk které tak dávají tělu signál, že buňka obsahuje jen vlastní proteiny, není nebezpečná a není třeba ji likvidovat. V případě nádorové změny (maligní transformace) buňky dochází často (ale ne vždycky) k mutační změně vlastních bílkovin, vzniká pro nádor specifický protein, nádorový antigen. Jakmile je takový cizí, tělu neznámý protein vystaven na povrchu buňky v komplexu s MHC glykoproteiny I. třídy, je tato cytotoxickými CD8PPP + lymfocyty (CTL) rozpoznána jako nebezpečná a zlikvidována. Cytotoxické lymfocyty jsou pro tento účel vybaveny řadou zabíjecích mechanizmů navozujících buněčnou smrt, apoptózu a cytolýzu. 2
3 2 Dnes nejenom víme, že organizmy se nádorům brání, ale víme také které buňky imunitního systému se této obranné reakce zúčastňují. Základní pokus je ilustrován na obrázku č. 2. U myší lze chemickým karcinogenem, methylcholantrenem (MCA) vyvolat typ nádoru, který je označován jako sarkom. Proteiny nádorových buněk takového sarkomu, který můžeme označit jako typ A, jsou jiné než proteiny sarkomu B. Sarkom A lze chirurgicky odstranit a transplantovat ho zpátky na čtyři různé druhy hostitelů. U původního hostitele nádor neporoste. Je to důkaz toho, že se u něho během primárního růstu vyvinula rezistence, která vedla k odhojení sekundárního nádoru. Mluvíme o tzv. imunologickém odhojení (rejekci). Je-li ale stejný nádor transplantován na naivního hostitele, to znamená na myš která se před tím se sarkomem A nikdy nesetkala, nádor poroste. Pokud jsou geneticky identické (inbrední, syngenní) myši nejprve podány zabité buňky sarkomu A, pak následná transplantace živých buněk pocházejících ze sarkomu A ke vzniku nádoru nepovede. Je to důkaz toho, že zabité buňky myš imunizovaly, aktivovaly její imunitní systém, který vzniku nádoru zabránil. Opět došlo k imunologickému odhojení (rejekci). Pokud ale jsou geneticky identické myši nejprve podány zabité buňky nepříbuzného sarkomu B, následná transplantace sarkomem A povede ke vzniku nádoru. Je to důkaz specificity imunologické odpovědi. 3
4 3 Experimentálně lze také prokázat, které z mnoha buněk imunitního systému jsou za imunologickou rejekci hlavně zodpovědné. Pokus ilustruje obrázek č. 3. Opět vyjdeme ze sarkomu A, který byl vyvolán methylcholantrenem. Z myši nesoucí nádor lze chirurgicky + odstranit slezinu a z ní izolovat buňky označované jako CD8P P T lymfocyty. Jsou to ony cytotoxické T lymfocyty (CTL). Ty lze transplantovat do naivního, geneticky identického (syngenního) příjemce a současně mu transplantovat sarkom A, který však neporoste. + Přenosem CD8P P T buněk (CTL) specifických pro sarkom A byl hostitel chráněn. Pokud ovšem jako kontrolu vezmeme geneticky identického příjemce kterému ochranné CTL transplantovány nebyly, nádor samozřejmě poroste. 4
5 Jak již bylo uvedeno, ačkoliv nádory pocházejí z vlastních tkání, vystavují často na svém povrchu mutacemi změněné molekuly, nádorové antigeny. Ty mohou, ale nutně nemusí souviset s maligní transformací. Velmi zjednodušeně lze nádorové antigeny rozdělit do pěti základních skupin. Jsou to a) produkty mutovaných onkogenů a supresorových genů nádorů. Jako příklady lze uvést Ras, p53 nebo Bcr-Abl. Takto změněné proteiny jsou přímo odpovědné za malignitu. Vznikají bodovými mutacemi, delecemi, chromosomálními translokacemi nebo inzercí virových geonomů do proto-onkogenů nebo supresorových genů nádorů. Mění tím jejich funkci. Z proto-onkogenů, kontrolujících buněčné dělení se stávají onkogeny neschopné dělení kontrolovat, mutované produkty supresorových genů nepředávají signalizaci nutnou pro navození apoptózy nebezpečné buňky. Protože tyto změněné proteiny se v normálních buňkách nevyskytují a ani se nikdy nevyskytovaly, mohou stimulovat imunitní odpověď b) produkty dalších mutovaných genů. Podstatné u nich je, že nejsou přímo zodpovědné za malignitu, jen maligní transformaci doprovázejí. Patří mezi ně například tzv. tumor-specifické transplantační antigeny (TSTA), které se typicky vyskytují u chemicky (MCA) indukovaných nádorů c) produkty nemutovaných genů, které jsou sice produkovány i normálními tkáněmi, ale v daleko menším množství než je tomu u nádorů. Těchto antigenů je v současné době známa celá řada, zejména u lidských nádorů (například melanomový antigen MAGE). Slouží zejména k zpřesnění diagnostiky d) antigeny kódované genomy onkogenních DNA a RNA virů. Do skupiny DNA virů patří například virus Epstein-Barrové (EBV) dávaný do souvislosti s B buněčnými lymfomy a nasofaryngeálními karcinomy nebo lidský papillomavirus (HPV) zmiňovaný v souvislosti s nádorem čípku. Jediný dobře definovaný lidský onkogenní RNA virus je lidský T lymfotropní virus-1 (HTLV-1) považovaný za etiologické agens (příčinu) lidské T buněčné leukémie/lymfomu dospělých (ATL). Ačkoliv virové antigeny vyvolávají specifickou imunitní reakci není zcela jisté, zda tato imunitní reakce před onemocněním skutečně chrání e) onkofetální antigeny. Nejznámější z nich jsou alfa-fetoprotein (AFP) a karcinoembryonální antigen (CEA). Jsou to bílkoviny, které jsou produkovány hlavně během 5
6 a embryonálního života a u dospělých se objevují ve zvýšeném množství jen v souvislosti s patologickými stavy, nádory nebo i nespecifickými záněty. 4 Organizmy se před nádory chrání všemi dostupnými, dosud popsanými efektorovými mechanizmy mezi které řadíme T lymfocyty (pomocné TBBBhB cytotoxické CTL), protilátky, přirozené zabíječe (Natural Killer cells, NK buňky) a makrofágy. Nádory se však případné imunitní reakci brání jak pasivně tak aktivně. Typickým příkladem takové obrany je ztráta povrchových transplantačních antigenů, MHC glykoproteinů I. třídy, která bývá důsledkem infekce některými onkogenními adenoviry (obrázek č. 4). Jak již bylo řečeno, MHC glykoproteiny I. třídy jsou mimořádně důležité povrchové molekuly, které tím že vystavují cizí změněné proteiny upozorňují imunitní systém, jmenovitě CTL, na cizorodost a tedy 6
7 i potenciální nebezpečnost příslušné buňky. Pokud MHC glykoproteiny I. třídy na buňkách chybí, k stimulaci CTL nedochází, cytotoxická imunitní reakce se nerealizuje a potenciálně nebezpečné, onkogenním virem infikované, buňky nejsou odstraněny. Existují ale působky jako je například interferon-γ (IFN-γ), cytokin, který dokáže expresi povrchových MHC glykoproteinů I.třídy obnovit a tím i obnovit cytotoxickou imunitní reakci. IFN-γ je dnes poměrně často používán při léčbě vybraných nádorových onemocnění. Právě popsaná schopnost je ale jenom jednou z mnoha protinádorových funkcí uvedeného cytokinu. Existuje mnoho dalších mechanizmů, které nádory využívají tak, aby případnou imunitní reakci hostitele blokovaly I když léčba nádorových onemocnění zaznamenala v posledních desetiletích nebývalý pokrok, ještě příliš mnoho pacientů tomuto onemocnění podlehne a je proto třeba vyhledávat nové a účinnější způsoby cytostatické léčby moderně kombinované i s imunoterapií. Mezi taková nadějná léčiva nové generace patří tzv. směrovaná léčiva, jejichž podstatu formuloval již v roce 1906 geniální německý lékař Paul Ehrlich, ale dlouhá léta nebyly k dispozici metody, které by jeho myšlenku realizovaly Směrovaná léčiva v podání Ehrlicha byla léčiva určená k léčení infekčních onemocnění, v současné době se spíše uvažuje o jejich využití v protinádorové léčbě. Optimálně by měla působit jen na nemocnou tkáň či orgán a nepoškozovat ostatní zdravé tkáně/orgány pacienta (obrázek č. 5 a 6). Prvním nebo skoro prvním pokusem o směrovaná léčiva byly imunotoxiny (obrázek č. 7). Jsou to v podstatě monoklonální protilátky (imunoglobuliny) namířené proti vybranému znaku (nádorovému antigenu, receptoru) na povrchu nádorových buněk na které je chemickou nebo-li kovalentní vazbou připojeno léčivo. Do imunotoxinů se na počátku 7
8 osmdesátých let minulého století vkládala obrovská naděje, která byla ale splněna jen částečně. Jejich klinické použití přináší totiž některé nežádoucí vedlejší příznaky nehledě na to, že přímá vazba léčiva na citlivé monoklonální protilátky vede často k poškození jejich rozeznávací schopnosti a v důsledku toho i k omezení jejich směrující schopnosti. 8 Některé problémy imunotoxinů řeší použití nosiče, na který je navázáno jak léčivo tak směrující protilátky. Světové laboratoře používají nejrůznější polymerní nosiče jak přirozené tak syntetické; dextrany, polygalakturonovou kyselinu, polyglutamovou kyselinu, poly(ethylen glykol), poly-l-lysin a v neposlední řadě také československý patent N-(2-hydroxypropyl)methakrylamid (HPMA). Jedná se o vodorozpustný syntetický kopolymer, na který je pomocí definované oligopeptidické spojky (většinou GlyPheLeuGly) kovalentní vazbou navázáno jak léčivo tak směrující molekula. Směrující molekulou nemusí být nutně jen protilátka, ale může to být lektin, karbohydrát, růstový faktor nebo jakákoliv jiná liganda, která má na nádorové buňce svůj receptor. Na obrázku č. 8 je znázorněn jeden z konjugátů na bázi HPMA, na který je přes tetrapeptid navázáno jako léčivo doxorubicin a jako směrující molekula monoklonální protilátka. Výběr uvedeného oligopeptidu GlyPheLeuGly nebyl zdaleka náhodný. Z mnoha desítek studovaných di-, tri- i tetrapeptidů byl nakonec vybrán takový který zaručoval, že komplex léčiva s nosičem je stabilní během transportu v krevním oběhu a léčivo se z něho uvolňuje pouze intracelulárně aktivitou lysozomálních enzymů, například katepsinem B. Jinými slovy, kovalentní vazba mezi nosičem a léčivem se štěpí díky enzymatické aktivitě lysozomálních proteáz. Taková nově vyvíjená léčiva se nejprve testují in vitro na buněčných kulturách (nádorových liniích) a teprve když je zřejmé že fungují, přistupuje se k modelům in vivo, modelovým nádorovým onemocněním. Nejvíce takových modelů je k dispozici u myší, ale používány jsou i modely krysí, králičí, prasečí a některé další. Na obrázku č. 9 je znázorněn typický pokus, kdy byla u myší nejprve vyvolána B buněčná leukémie (označovaná jako BCL1) a 11. den na to jim byly podány tři různé konjugáty na bázi HPMA. Kontrolní neléčené myši zmírají nejpozději do 40. dne. Konjugát označený jako Dox-HPMA-HuIg (doxorubicin navázaný na polymerní nosič na bázi HPMA, na kterém je také navázán nespecifický lidský imunoglobulin jako kontrola) je jen velmi málo účinný. Na druhé straně 8
9 9 10 jeden ze dvou různých konjugátů (jeden je tzv. klasickýppppppppppppppppppppppp c * Pa druhý hvězdicovýp P), které obsahovaly místo nespecifického imunoglobulinu specifickou monoklonální protilátku namířenou proti povrchovému receptoru B buněk (B1 mab) vyléčí 100% nemocných myší a druhý kolem 80%. Pokus je typicky ukončen až za několik měsíců kdy je jisté, že se u vyléčených myší znovu původní leukémie neobjeví. Stav imunitního systému vyléčených myší byl sledován tak, že myši znovu dostaly smrtelnou dávku leukemických buněk a následně byly ponechány bez léčení. Výsledek uvádí obrázek č.10. Kontrolní myši opět uhynuly kolem čtyřicátého dne, zatím co polymerním léčivem vyléčené a retransplantované myši ve velkém procentu přežívaly. Je to důkaz toho, že cytostatická léčba směrovaným léčivem na bázi HPMA nejenom že imunitní systém nepoškodila, ale dokonce ho do jisté míry stimulovala a dala tak vznik systémové protinádorové rezistenci. Tento fenomén někdy pracovně označujeme jako autologní vakcinaci jinak také vakcinaci vlastními nádorovými buňkami. Zajímavé bylo pozorování, že účinnější léčba vedla k navození méně výrazné systémové rezistence než méně účinná léčba (srovnej obrázky č. 9 a 10) a také to, že podání usmrcených nádorových buněk rezistenci prakticky nevyvolalo. Podobný výsledek byl získán opakovaně na třech různých nádorových modelech. Bylo tak potvrzeno, že léčba směrovanými léčivy na bázi HPMA má dva efekty, je cytostatická a současně imunoprotektivní až imunostimulační. K tomu, aby se druhá funkce těchto polymerních léčiv mohla dostatečně uplatnit je třeba, aby léčbou nepoškozený imunitní systém byl vystaven po určitou dobu dostatečnému množství nádorových buněk tj. dostatečnému množství nádorových antigenů. Pokud je totiž léčba příliš účinná tj. k odstranění nádoru a tím i jeho antigenů dojde příliš rychle nebo brzy (je podána buď příliš velká dávka nebo příliš brzy po transplantaci nádorových buněk, které se nestačí dostatečně namnožit) systémová rezistence se buď neustaví vůbec nebo jen ve velmi omezeném rozsahu. Kromě toho nesmí být imunitní 9
10 systém bojem s nádorem příliš vyčerpán. Například léčba zahájená u BCL1 leukémie až patnáctý den po transplantaci nádorových buněk také nevede k ustavení výrazné rezistence zřejmě proto, že v této době je kapacita imunitního systému v podstatě vyčerpána Jak již bylo řečeno v úvodu této přednášky, imunitní systém má řadu ejektorových mechanizmů, pomocí kterých se snaží nádorů zbavit. Takový přehled uvádí obrázek č. 11. Patří mezi ně jak elementy přirozené imunity (makrofágy, dendritické buňky, přirození zabíječi tzv. NK buňky) tak imunity speci- + fické (pomocné CD4P P Th lymfocyty, cyto- + toxické CD8P P CTL a konečně i plasmatické buňky produkující protilátky. Prokázali jsme, že na pozorované systémové rezistenci se rozhodujícím způsobem sice podílí CTL, ale důležitou roli hrají i NK a LAK tj. lymfokinem aktivované killer (zabíječi). Porovnávali jsme jejich aktivitu ve slezině myší nesoucích lidský kolorektální karcinom SW 620 (nádor tlustého střeva). Obrázek č. 12 jasně dokumentuje nízkou NK aktivitu u myší kontrolních a myší léčených volným tj. nemodifikovaným doxorubicinem, zatím co aktivita NK buněk u myší léčených polymerním konjugátem byla významně vyšší. V tomto případě ale šlo o polymerní konjugát (makromolekulární léčivo), který neobsahoval směrující složku (Dox-HPMA) a přesto byl účinnější než původní léčivo. Proč? 10
11 13 14 Směrování nemusí být jen aktivní, to je to které bylo právě popsáno, kdy léčivo je k cíli přiváděno směrující molekulou pro kterou existuje na cílové nádorové tkání odpovídající receptor. Výzkum ukázal, že kromě aktivního směrování se na účinku polymerních léčiv ještě podílí nespecifická pasivní akumulace/směrování (obrázek č. 13), které se říká EPR (Enhanced Permeation and Retention) efekt. Co to je? Endotel nebo-li výstelka krevních vlásečnic nádorové tkáně je defektní v tom smyslu, že je propustná i pro vysokomolekulární látky, které výstelkou normálních krevních vlásečnic neprojdou. Proto se z krevního oběhu do nádorů snadno dostávají i polymerní léčiva. Nádorová tkáň má ale ještě další zvláštnost. Lymfatická drenáž je díky překotnému růstu nádorů velmi nedokonalá a neodvádí z nádorové tkáně všechno to co by měla, tedy ani akumulovaná polymerní léčiva. Tímto způsobem se makromolekuly v nádorové tkáni hromadí a pokud mají cytotoxické účinky nádorovou tkáň lokálně zničí. Tento jev s výhodou využily všechny skupiny vyvíjející polymerní cytostatika. Pokud je totiž účinná již polymerní forma léčiva a pro účinek není absolutně nezbytná aktivně směrující složka, značně to zjednodušuje studované systémy a urychluje jejich možné zavedení do klinické praxe. Aktivní směrující systémy, které jsou samozřejmě ještě účinnější, budou logickým, ale výrobně daleko složitějším pokračováním výzkumu. Léčivo nemusí být na polymerní nosič navázáno jen proteolyticky štěpitelnou vazbou, kterou jsme právě probrali (obrázek č. 8). Další z mnoha jiných možností je vazba hydrazonová, která umožňuje hydrolytické uvolňování navázaného léčiva při nízkém ph ( ) tedy takovém, jaké je v endosomech či lysozomech. Podobně jako proteolyticky 11
12 štěpitelný konjugát také hydrolyticky štěpitelný konjugát je proto stabilní během transportu krevním řečištěm (ph krve je neutrální kolem 7.2) a je uvolňován pouze intracelulárně díky nízkému ph endosomů a nebo lysozomů (obrázek č. 14)
13 Lze snadno prokázat, že výsledek léčby je významně ovlivněn zvoleným dávkováním. Jedna velmi vysoká dávka (1 x 75 mg polymerního doxorubicinu/kg tělesné váhy) vyléčí prakticky všechny myši, dávky nižší, i když opakovaně podané, jsou méně účinné. Obrázky č. 15 a 16, které dokumentují účinek hydrazonového konjugátu doxorubicinu a HPMA na myším T buněčném lymfomu EL 4 ukazují navíc zřetelně, že myši lze zbavit nádoru i volným
14 léčivem (doxorubicinem). Je však třeba volit velmi vysokou tzv. maximálně tolerovanou dávku (MTD). Vyšší dávku by už experimentální myši nepřežily. Zajímavé ale bylo porovnání výsledků retransplantace a dalšího osudu myší vyléčených polymerním anebo nemodifikovaným léčivem. Výsledek uvádí obrázek č. 17. Myši vyléčené rychle a ve vysokém procentu velmi vysokou dávkou polymerního léčiva vykazují jen omezenou systémovou rezistenci. Podobně jako tomu bylo u aktivně směrovaných léčiv navázaných proteolyticky štěpitelnou vazbou, méně účinná léčba nesměrovaným hydrazonovým konjugátem také navozuje vyšší rezistenci. Zdá se tedy že jde o obecnou zákonitost. Pozoruhodný je ale výsledek u myší vyléčených volným doxorubicinem. Také u nich lze pozorovat vznik systémové rezistence (obrázek č. 16), ale nakonec celá pokusná skupina nejpozději do 90 dne vymírá (obrázek č. 17). Příčinou je pozdní toxicita vyvolaná terapeuticky nezbytnou vysokou dávkou léčiva, MTD. Je třeba zdůraznit, že se jedná o experiment, který dokumentuje stejnou nebo i vyšší účinnost polymerních léčiv při zachování bezpečnosti léčby. Je samozřejmé, že v klinické praxi onkolog nepoužije tak vysokou dávku cytostatika, aby ohrozil život pacienta Bezpečnost nové léčby polymerními makromolekulárními cytostatiky dokumentuje obrázek č. 18. Je na něm porovnávána jedna z důležitých vedlejších toxicit, a to myelotoxicita neboli poškozování kmenových buněk kostní dřeně. Jednou z metod, kterou lze k tomu použít je průkaz existence ve slezině přítomných tzv. kolonie-tvořících buněk (colony-forming units/spleen; CFU-s). Myším, u kterých chceme prokázat myelotoxicitu nějaké látky (v našem případě porovnat klasický doxorubicin a jeho polymerní formu) opakovaně podáme studovanou látku a těsně po posledním podání je utratíme a izolujeme kmenové buňky z kostní dřeně. Ty přeneseme (transplantujeme) do mírně (subletálně) ozářených příjemců tj. geneticky identických, syngenních myší a počkáme několik dní. Přenesené buňky tvoří v některých orgánech ozářeného příjemce (a také ve slezině) pouhým okem viditelné buněčné kolonie, které lze spočítat. Volíme obvykle takovou koncentraci buněk, aby u kontrol vyrostlo 14
15 ve slezině kolem 35 kolonií. Jestli-že pak u myší, které dostaly klasický doxorubicin je počet kolonií nízký je to důkaz toho, že látka je myelotoxická tj. poškozuje buňky kostní dřeně, zatím co nezměněný nebo dokonce vyšší počet kolonií u myší, které dostaly jeho polymerní formu (A-PH-Dox) dokazuje jeho bezpečnost. Kromě myelotoxicity je u polymerních léčiv také snížena nefrotoxicita, hepatotoxicita, kardiotoxicita a toxicita vůči brzlíku neboli thymu. Vyvinout a uvést do klinické praxe nové léčivo představuje dlouhodobý a náročný vývoj. Podle statistik světových farmaceutických firem jen asi desetina z nově objevených látek úspěšně projde testy in vitro. Z nich zase jen asi desetina vyhoví testům in vivo. Do náročného klinického testování se po předklinických zkouškách dostane jen asi jedna setina nově testovaných látek, které prošly na zvířecích modelech in vivo. Z nich se většinou tak jedna z pěti nakonec uplatní v klinické praxi (obrázek č. 19). 15
Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky
NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Vztahy mezi imunitním
VíceProtinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
VíceVZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE
TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.
VíceIMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
VíceSpecifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
VíceBUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2 3 BUNĚČNÁ TRANSFORMACE
VíceOBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se
VíceÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich
VíceVýskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly
VíceObsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21
Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
VíceVáclav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY PROTINÁDOROVÁ IMUNITA - HISTORIE 1891 W. Coley - otec imunoterapie 1957 F.M. Burnet hypotéza imunitního dozoru 1976 A.W. Bruce
VíceVakcíny z nádorových buněk
Protinádorové terapeutické vakcíny Vakcíny z nádorových buněk V. Vonka, ÚHKT, Praha Výhody vakcín z nádorových buněk 1.Nabízejí imunitnímu systému pacienta celé spektrum nádorových antigenů. 2. Jejich
VíceObsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23
Obsah Seznam zkratek... 17 Předmluva k 6. vydání... 23 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 25 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 25 1.2 Antigeny... 25 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
VíceAntigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu
Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)
VíceProtinádorová aktivita polymerních konjugátů s navázanými taxany
Protinádorová aktivita polymerních konjugátů s navázanými taxany M. Šírová 1, T. Etrych 2, P. Chytil 2, K. Ulbrich 2, B. Říhová 1 1 Mikrobiologický ústav AVČR, v.v.i., Praha 2 Ústav makromolekulární chemie
VícePREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
VíceUrychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu
Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Úvod Myelosuprese (poškození krvetvorby) patří mezi nejčastější vedlejší účinky chemoterapie.
VíceCo nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?
VíceTerapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů
Transfekce, elektroporace, retrovirová infekce Vnesení genů Vrstva fibroblastů, LIF Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů Selekce ES buněk, v nichž došlo k začlenění vneseného genu homologní rekombinací
VíceIII/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceHumorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha
Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační
Více2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi
INFEKCE A IMUNITA 2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi 3) Normální rezistence k infekci Infekční onemocnění je nejčastější příčina smrti na světě 4) Faktory ovlivňující vážnost infekce 1. Patogenní faktory
VíceImunitní systém.
Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní
VíceProgrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie
Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s
VíceImunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS
Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost
VíceMETODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY. Veřejné zdravotnictví
METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY Veřejné zdravotnictví METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY průtoková cytometrie metody stanovení funkční aktivity lymfocytů testy fagocytárních funkcí Průtoková cytometrie
VíceCo je to transplantace krvetvorných buněk?
Co je to transplantace krvetvorných buněk? Transplantace krvetvorných buněk je přenos vlastní (autologní) nebo dárcovské (alogenní) krvetvorné tkáně. Účelem je obnova kostní dřeně po vysoce dávkové chemoterapii
VíceTeorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím
Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím Experimentální práce dokazují, že imunitní systém zároveň rozeznává a eliminuje nádorové buňky Dunn et al 2002; Dunn
Více1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně
Obsah Předmluvy 1. Definice a historie oboru molekulární medicína 1.1. Historie molekulární medicíny 2. Základní principy molekulární biologie 2.1. Historie molekulární biologie 2.2. DNA a chromozomy 2.3.
VíceRNDr K.Roubalová CSc.
Cytomegalovirus RNDr K.Roubalová CSc. www.vidia.cz kroubalova@vidia.cz Lidský cytomegalovirus Β-herpesviridae, p největší HV (240 nm), cca 160 genů Příbuzné viry: myší, krysí, opičí, morčecí Kosmopolitní
Více+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy
IMUNOGENETIKA II TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e x F2 y y TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e 3 4 x 3 4 F2 - - y y Transplantace orgánů,, které
VíceProč nemáme vakcínu proti HIV-1?
UAB THE UNIVERSITY OF ALABAMA AT BIRMINGHAM UAB Proč nemáme vakcínu proti HIV-1? Jiří Městecký Department of Microbiology University of Alabama at Birmingham USA Pandemie HIV/AIDS 1983 2004 2010 2020 Popsání
VíceJan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět
Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět Jan Krejsek Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové ochrana zánět poškození exogenní signály nebezpečí
VíceČasná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové
Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Co je to toxicita léčby? Toxicita léčby lymfomů Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou? Dá se toxicita předvídat? Existuje
VíceVLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ
RCD s.r.o. Americká 632 252 29 Dobřichovice IČO: 470525511 VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ Řídící pracovník studie: RNDr. Pavla Poučková, CSc Vedoucí pokusu: RNDr.
VíceIntracelulární detekce Foxp3
Intracelulární detekce Foxp3 Ústav imunologie 2.LFUK a FN Motol Daniela Rožková, Jan Laštovička T regulační lymfocyty (Treg) Jsou definovány funkčně svou schopností potlačovat aktivaci a proliferaci CD4+
VíceNativní a rekombinantní Ag
Antigeny z hlediska diagnostiky a pro potřeby imunizace Nativní a rekombinantní Ag Ag schopna vyvolat I odpověď, komplexní, nekomplexní Ag, hapten, determinanty, nosič V laboratořích: Stanovení Ab proti:
VíceAtestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie Okruh základy imunologie 1. Buňky, tkáně a orgány imunitního
VíceCZ.1.07/1.5.00/
Projekt: Příjemce: Název materiálu: Autor materiálu: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická,
VíceONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii
ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních
VíceSystém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol
Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace
VíceIMUNITNÍ MECHANISMY V AKCI
*** IMUNITNÍ MECHANISMY V AKCI - IMUNITA PROTI INFEKCÍM A PARAZITŮM - SLIZNIČNÍ IMUNITA - TRANSPLANTACE - PROTINÁDOROVÁ IMUNITA - REGULACE IMUNITNÍCH MECHANISMŮ (VČETNÉ TOLERANCE) - ALERGIE - AUTOIMUNITA
VícePříloha č.4 Seznam imunologických vyšetření
Příloha č.6 Laboratorní příručka Laboratoří MeDiLa, v05 - Seznam imunologických Příloha č.4 Seznam imunologických Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6
VíceBeličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1
Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 1 Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2 Všeobecná fakultní nemocnice, Praha MDS Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní
VíceCo jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím
Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících
VíceFunkce imunitního systému
Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceZměny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,
Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie Vlas T., Vachová M., Panzner P., Mechanizmus SIT Specifická imunoterapie alergenem (SAIT), má potenciál ovlivnit imunitní reaktivitu
VíceSylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
VíceČÁSTICE LIDSKÉHO PAPILLOMAVIRU (HPV)
ČÁSTICE LIDSKÉHO PAPILLOMAVIRU (HPV) SCHEMA GENOMU HPV DŮKAZ KAUSÁLNÍHO SPOJENÍ MEZI LIDSKÝMI PAPILLOMAVIR (HPV) A KARCINOMEM DĚLOŽNÍHO ČÍPKU (KDČ) Důkazy přímé Molekulově biologické nádorové buňky obsahují
VíceSouhrn údajů o přípravku
Souhrn údajů o přípravku 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Luivac 2. KVALITATIVNÍ I KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Léčivá látka: 1 tableta obsahuje 3 mg Lysatum bacteriale mixtum ex min. 1x10 9 bakterií z každého následujícího
VíceImunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky
Imunochemické metody na principu vazby antigenu a protilátky ANTIGEN (Ag) specifická látka (struktura) vyvolávající imunitní reakci a schopná vazby na protilátku PROTILÁTKA (Ab antibody) molekula bílkoviny
Více15 hodin praktických cvičení
Studijní program : Zubní lékařství Název předmětu : Základy imunologie Rozvrhová zkratka : KIM/ZUA1 Rozvrh výuky : 15 hodin přednášek 15 hodin praktických cvičení Zařazení výuky : 4. ročník, 7. semestr
VíceZÁVĚREČNÝ PROTOKOL O TESTOVÁNÍ BIOAKTIVNÍCH VLASTNOSTÍ LÁTKY CYTOPROTECT
MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV Akademie věd České republiky Vídeňská 1083, 420 20 Praha 4 Krč Imunologie a gnotobiologie ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL O TESTOVÁNÍ BIOAKTIVNÍCH VLASTNOSTÍ LÁTKY CYTOPROTECT Zadání: Na základě
VíceModul obecné onkochirurgie
Modul obecné onkochirurgie 1. Principy kancerogeneze, genetické a epigenetické faktory 2. Onkogeny, antionkogeny, reparační geny, instabilita nádorového genomu 3. Nádorová proliferace a apoptóza, důsledky
VíceRozdělení imunologických laboratorních metod
Rozdělení imunologických laboratorních metod Aglutinace Mgr. Petr Bejdák Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařská fakulta MU Rozdělení imunologických laboratorních
VícePříloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření
Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6 Název: IgA Zkratka: IgA Typ: kvantitativní Princip: turbidimetrie Jednotky:
VíceZáklady imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách
Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách Obecné principy reakce antigenprotilátka 1929 Kendall a Heidelberg Precipitační reakce Oblast nadbytku protilátky
VíceDoc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno
Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno Témata přednášek Datum 18. 9. 25. 9. 2. 10. 9. 10.
VícePřehled výzkumných aktivit
Přehled výzkumných aktivit ROK 2004 Lenka Zahradová Laboratoř experimentální hematologie a buněčné imunoterapie Oddělení klinické hematologie FNB Bohunice Přednosta: prof. MUDr. M. Penka, CSc. Oddělení
Vícenejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita
VíceImunita a nádoryn. UK 2. lékal Praha
Imunita a nádoryn UK 2. lékal kařská fakulta Praha Obsah Imunitní systém m reaguje na nádor n a na to reaguje nádorn Selhání imunitního dozoru Imunoterapie nádorů Složky imunity mohou i podporovat malignitu
VíceIMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN
IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN ZÁKLADNÍ ÚKOLY IMUNITNÍHO SYSTÉMU: - OBRANA PROTI PATOGENŮM - ODSTRAŇOVÁNÍ ABNOMÁLNÍCH BUNĚK (NÁDOROVÝCH, POŠKOZENÝCH ) BUŇKY IMUNITNÍHO
VíceSKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii
VíceKapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce
Kapitola III Poruchy mechanizmů imunity buňka imunitního systému a infekce Imunitní systém Zásadně nutný pro přežití Nezastupitelná úloha v obraně proti infekcím Poruchy imunitního systému při rozvoji
VícePerorální bakteriální. u alergických pacientů. Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová
Perorální bakteriální imunomodulátory u alergických pacientů Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová Imunitní systém Fyziologické obranné bariéry Nemají imunologickou povahu První etáží imunitní reakce jsou:
VícePatogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů. K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha
Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha Herpetické viry u imunokompetentních hostitelů Rovnovážný stav mezi virem a hostitelem
VíceVěkově závislá predispozice k autoimunitnímu diabetu Prof. MUDr. Marie Černá, DrSc.
Věkově závislá predispozice k autoimunitnímu diabetu Prof. MUDr. Marie Černá, DrSc. Ústav lékařské genetiky 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Osnova 1. Epidemiologie DM1 u nás a ve světě 2. Historie
VíceZabít, nebo tolerovat?
Zabít, nebo tolerovat? O některých zvláštnostech chování imunitního systému (a imunologů...) VÁCLAV HOŘEJŠÍ Úkolem imunitního systému je chránit organizmus před mikroby a pomáhat při odstraňování některých
Více6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita
Obsah: 5. B lymfocyty a specifická látková imunita 5.1 Protilátky (imunoglobuliny, Ig) 5.2 Receptor B lymfocytů (BCR) a další signalizační molekuly 5.3 Subpopulace a vývoj B lymfocytů 5.4 Aktivace B lymfocytů
VíceAglutinace Mgr. Jana Nechvátalová
Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová Ústav klinické imunologie a alergologie FN u sv. Anny v Brně Aglutinace x precipitace Aglutinace Ag + Ab Ag-Ab aglutinogen aglutinin aglutinát makromolekulární korpuskulární
VíceNespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha
Nespecifické složky buněčné imunity M.Průcha Nespecifická imunita Vzájemná provázanost nespecifické přirozené a adaptivní specifické imunity Lymfatické orgány a tkáně Imunokompetentní buňky Nespecifická
VícePřehled pro přípravek Opdivo a proč byl přípravek registrován v EU
EMA/489091/2018 EMEA/H/C/003985 Přehled pro přípravek Opdivo a proč byl přípravek registrován v EU Co je přípravek Opdivo a k čemu se používá? Opdivo je protinádorový léčivý přípravek, který se používá
VíceNEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY
NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční
VícePapillomaviry. Eva Hamšíková. ÚHKT, oddělení experimentální virologie
Papillomaviry Eva Hamšíková ÚHKT, oddělení experimentální virologie Viry nitrobuněční parazité, životní cyklus závislý na buněčném aparátu, v současnosti známo asi 5 000 typů virů Papillomaviry malé viry
VíceInterpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.
Interpretace serologických výsledků MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o. Serologická diagnostika EBV Chlamydia pneumoniae Mycoplasma pneumoniae EBV - charakteristika DNA virus ze skupiny
VíceImunitní systém, transplantace
Imunitní systém, transplantace Imunita Schopnost organizmu bránit se proti antigenům z vnějšího i vnitřního prostředí Spouští imunitní odpověď Řídí ji imunitní systém Imunitní systém Zajišťuje integritu
VíceIMUNOTERAPIE NÁDORŮ MOČOVÉHO MĚCHÝŘE. Michaela Matoušková
IMUNOTERAPIE NÁDORŮ MOČOVÉHO MĚCHÝŘE Michaela Matoušková IMUNOTERAPIE ZN Z UROTELU lokalizovaná onemocnění - BCG VAKCÍNA pokročilá onemocnění BCG VAKCÍNA po instilaci vazba BCG k fibronektinu produkovanému
VíceZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici)
ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek 6. vydání Triton, Praha 2017 (k dostání v Lípové ulici) PRAKTIKA prof. J.Černý ZKOUŠKA písemná seznam otázek, ppt prezentace: k dispozici
VíceNano World Cancer Day 2014
31. ledna 2014 Celoevropská akce ETPN pořádaná současně ve 13 členských zemích Evropské unie Rakousko (Štýrský Hradec), Česká republika (Praha), Finsko (Helsinky), Francie (Paříž), Německo (Erlangen),
VíceDiagnostika a příznaky mnohočetného myelomu
Diagnostika a příznaky mnohočetného myelomu J.Minařík, V.Ščudla Mnohočetný myelom Nekontrolované zmnožení nádorově změněných plasmatických buněk v kostní dřeni Mnohočetný = obvykle více oblastí kostní
VíceVývoj nových léčiv. Preklinický výzkum Klinický výzkum
Vývoj nových léčiv Preklinický výzkum Klinický výzkum Úvod Léčivo = nejprověřenější potravina vstupující do organismu Ideální léčivo kvalitní, účinné, bezpečné a dostupné Financování výzkumu léčiv souvislost
VíceElektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku
Obecná virologie Viry lat. virus šťáva, jed, v lékařské terminologii infekční činitel 1879 1882: první pokusný přenos virového onemocnění (mozaiková choroba tabáku) 1898: první pokusný přenos živočišného
VíceGenové terapie po 20 letech = více otázek než odpovědí
Genové terapie po 20 letech = více otázek než odpovědí Jiří Heřmánek Genzyme 25.11.2008 Disclosure statement Ač vzděláním biochemik, nejsem odborník na genové terapie, tzn. považujte mne prosím za poučeného
VíceBunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
VíceOČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky
OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. Centrum očkování a cestovní medicíny Hradec
VíceMimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy:
VÝZNAM VYŠETŘENÍ REPRODUKČNÍ IMUNITY PRO IVF-ET Jindřich Madar pracoviště reprodukční imunologie Ústavu pro péči o matku a dítě Praha Podolí Metoda mimotělního oplození s následným přenosem embrya do dělohy
VíceAktivní buněčná imunoterapie v léčbě nádorových onemocnění
Aktivní buněčná imunoterapie v léčbě nádorových onemocnění Vývoj léčivých přípravků 2 Představení společnosti SOTIO je česká biotechnologická společnost vyvíjející nové léčivé přípravky zaměřené na léčbu
VíceKeytruda (pembrolizumabum)
EMA/235911/2019 EMEA/H/C/003820 Přehled pro přípravek Keytruda a proč byl přípravek registrován v EU Co je přípravek Keytruda a k čemu se používá? Keytruda je protinádorový léčivý přípravek používaný k
VíceAutophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha
Autophagie a imunitní odpověd Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha Ostrava, 29. ledna 2019 Historie Nobel Prize 2016 Yoshinori Ōsumi https:p//nobeltpizrog/utplodss/2l018//06/ohsuiillchtul
VíceNové metody v průtokové cytometrii. Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P.
Nové metody v průtokové cytometrii Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P. Průtoková cytometrie Analytická metoda využívající interakce částic a záření. Technika se vyvinula z počítačů částic Počítače
VíceDeficit antagonisty IL-1 receptoru (DIRA)
www.printo.it/pediatric-rheumatology/cz/intro Deficit antagonisty IL-1 receptoru (DIRA) Verze č 2016 1. CO JE DIRA? 1.1 O co se jedná? Deficit antagonisty IL-1Receptoru (DIRA) je vzácné vrozené onemocnění.
VíceLéčba výtažky ze jmelí splňuje touhu pacienta po přírodní medicíně
Léčba výtažky ze jmelí splňuje touhu pacienta po přírodní medicíně Účinnost léčby Iscadorem... 1 Aktuální údaje ze studií... 2 Léčba výtažky ze jmelí snižuje nejen vytváření metastáz... 2 Inhibice vytváření
VíceVÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
VíceONKOLOGIE. Laboratorní příručka Příloha č. 3 Seznam vyšetření imunochemie Verze: 05 Strana 23 (celkem 63)
ONKOLOGIE NÁZEV : PSA POUŽITÍ : kvantitativní stanovení celkového PSA (volného PSA i PSA v komplexu s alfa-1-antichymotrypsinem) v lidském séru. Společně s digitálním rektálním vyšetřením (DRE) se u mužů
VíceGrantové projekty řešené OT v současnosti
Grantové projekty řešené OT v současnosti Grantové projekty řešené OT v současnosti GAČR č. P303/12/G163: Centrum interakcí potravních doplňků s léčivy a nutrigenetiky Doc. Doba řešení: 2012-2018 Potravní
VíceTerapie hairy-cell leukémie
Terapie hairy-cell leukémie David Belada, II.interní klinika, OKH FN a LF v Hradci Králové Lymfomové fórum 2010 Grand Hotel Bellevue, Vysoké Tatry 12.-14.3.2010 Úvod Poprvé popsána v roce 1958 (Bouroncle
VíceVNL. Onemocnění bílé krevní řady
VNL Onemocnění bílé krevní řady Změny leukocytů V počtu leukocytů Ve vzájemném zastoupení morfologických typů leukocytů Ve funkci leukocytů Reaktivní změny leukocytů Leukocytóza: při bakteriální infekci
Více