Příloha č.1 Diagnostika dyslalie Diagnostické vyšetření obvykle navazuje na screeningové logopedické vyšetření, které má orientační charakter a je

Transkript

1 Příloha č. Diagnostika dyslalie Diagnostické vyšetření obvykle navazuje na screeningové logopedické vyšetření, které má orientační charakter a je zaměřené na selekci osob s narušenou komunikační schopností v širší populaci. Uskutečňuje se zpravidla u dětí v mateřských školách nebo ve třídách základních škol (Lechta, V., ). Základem diagnostiky je logopedické vyšetření. Komplexní logopedickou diagnostiku vykonává logoped, který na základě posouzení narušené komunikační schopnosti a spolupráce s dalšími odborníky stanoví logopedickou diagnózu a vhodné terapeutické postupy. Výsledky lékařské a psychologické diagnostiky se uplatňují zejména u sloţitých a závaţných poruch a vad řeči (Krahulcová, B., ). Základní vyšetřovací metodou je rozhovor, při kterém se zjišťuje rozsah a stupeň vadné výslovnosti. Vyšetření dětí probíhá vţdy za přítomnosti rodičů ve vhodně zařízené vyšetřovací místnosti a v příjemné atmosféře. Po navázání kontaktu a spontánním projevu vyšetřovaného logoped přechází v rámci diagnostiky na řízený rozhovor (Klenková, J., ). I. Bytešníková () upozorňuje na dodrţování určitých zásad, tj. orientační posouzení aktuálního stadia vývoje řeči, vyuţití anamnestického rozhovoru pro zjištění nástupu napodobujícího ţvatlání a celkového vývoje motorických, hudebních a napodobovacích schopností dítěte, zjištění kvality fonematické diferenciace a motoriky (jemné, hrubé i mluvních orgánů) a aktivní mimické psychomotoriky. Důleţitá je také úroveň výslovnosti rodičů dítěte. V rámci diferenciální diagnostiky odlišujeme vady výslovnosti při poruchách sluchu, vady výslovnosti u mentálně postiţených, vady výslovnosti při neurologických syndromech (např. dysartrii), porušené vyslovování při onemocnění bazálních ganglií a extrapyramidového systému a při mozečkových poruchách, komolení indukce slabik i celých slov při breptavosti, specifické vady výslovnosti při lehké mozkové dysfunkci, nedbalou řeč jako následek sociálních vztahů a při výchovné zanedbalosti, ţargonové a dialektové zvláštnosti, odchylky ve výslovnosti dětí z cizojazyčného prostředí (Sovák, M., ). Terapie dyslalie Předškolní věk je důleţitým obdobím pro zahájení logopedické péče o děti s dyslalií. Pro úspěšné zahájení terapie je důleţité navázání kontaktu, získání důvěry dítěte a vhodná motivace. V průběhu terapie má vţdy přednost obsahová stránka slova a jeho význam před jeho výrazovou a akustickou stránkou (Klenková, J.,

2 ). V. Lechta () doporučuje při terapii vyuţití multisenzorického přístupu, tj. zapojení do tréninku více smyslů - zrak, hmat, sluch. Průběh odstraňování dyslalie dělíme na čtyři etapy. Přípravná cvičení, která vyuţíváme k rozvoji oromotoriky a fonematické diferenciace a která jsou cíleně zaměřena podle charakteru hlásky, kterou budeme vyvozovat. Vyvození hlásky, kdy vyuţijeme nápodoby, substituce, mechanické metody nebo jejich kombinací. Fixace nového mluvního stereotypu, tj. nácvik spojení vyvozené hlásky s jinými hláskami. Automatizace správné výslovnosti, tj. posilování artikulačního stereotypu při spontánním řečovém projevu dítěte (Bytešníková, I., ). Vlastní průběh odstraňování dyslalie se řídí určitými zásadami. Jiţ M. Seeman () rozpracoval zásady, které jsou aktuální i v současnosti: zásada krátkodobého cvičení; zásada vyuţití sluchové kontroly; zásada pouţívání pomocných hlásek; zásada minimální akce. J. Klenková () uvádí, ţe základní Seemanovy zásady doplnil A. Rádek dalšími: novou hlásku vyvozujeme individuálně, postupujeme od snadnějšího k složitějšímu, chybně vyslovenou hlásku neopravujeme, ale vţdy vyvozujeme novou, vyvozujeme vţdy jednu hlásku, dodrţujeme princip minimální akce, vyuţíváme sluchové kontroly, dbáme zásady krátkodobého, ale častého cvičení, posilujeme sebedůvěru, vyhýbáme se neznámým a nesnadným slovům, omezujeme pouţívání mechanických pomůcek a spolupracujeme s rodinou, pedagogy a odbornými lékaři. J. Vyštejn () upřednostňuje u dětí předškolního a mladšího školního věku vyuţití práce v kolektivu před individuální výukou, kde je moţné vyuţít ţivosti napodobovacích reflexů a mluvních reakcí dítěte. Autor zdůrazňuje nutnost soustavné, systematické a přiměřené motivace, která se stává jedním z nejdůleţitějších prostředků výuky výslovnosti.

3 Příloha č. Diagnostika vývojové dysfázie Diagnostika vývojové dysfázie je dlouhodobým a komplexním procesem, na kterém se podílí tým odborníků, který tvoří neurolog, foniatr, psycholog, speciální pedagog, logoped. Na základě stanovení diagnózy je pro kaţdé dítě vypracován individuální terapeutický plán. Rozsáhlý diagnostický proces zahrnuje diagnostiku řečových schopnosti se zaměřením na sémantiku a pragmatiku, kognitivních schopností, hru a sociální interakci dítěte s okolím (Klenková, J., ). M. Mikulajová, I. Rafajdusová () zdůrazňují význam speciálně pedagogické a logopedické diagnostiky vývojové dysfázie, která se zaměřuje na získání anamnestických údajů z rodinné a osobní anamnézy jiţ od raného věku dítěte. Významnou sloţkou je také diferenciální diagnostika, na základě které je moţné odlišit vývojovou dysfázii od jiných narušení komunikační schopnosti. Podle D. Kutálkové () se zaměřuje především na odlišení od sluchové vady, mentální retardace, dyslalie, dysartrie, mutismu a malého nadání pro řeč. J. Klenková () popisuje také odlišení od epileptické afázie syndrom Landau-Kleffnera a autismu. Foniatrická diagnostika zahrnuje vyšetření všech sloţek řeči (percepci, expresi) a vyšetření sluchu. Podle M. Lejsky () je důleţité vyloučení prostého opoţděného vývoje a jiného organického postiţení mozku. V rámci neurologické diagnostiky můţe být nález zcela negativní, někdy se můţe objevit abnormalita na EEG. M. Mikulajová, I. Rafajdusová () upozorňují na abnormální nebo patologický záznam u více neţ poloviny dětí s vývojovou dysfázií. Vyšetřením intelektových schopností dítěte se zabývá diagnostika psychologická. E. Škodová, I. Jedlička (, s. ) uvádějí, že porucha intelektu zcela zásadně není součástí klinického obrazu vývojové dysfázie. Při nezahájení včasné terapie můţe však dojít k sekundárnímu poklesu intelektových schopností. Vyšetření zahrnuje také diagnostiku kresby a zkoušku obkreslování. Speciálně pedagogická logopedická diagnostika se věnuje vyšetření motorických funkcí, laterality, orientace v prostoru a čase, zrakové a sluchové percepce, vnímání a porozumění řeči, řečové produkce, grafomotoriky, paměti, aktivity a koncentrace pozornosti (Klenková, J., ). Terapie vývojové dysfázie Terapie vývojové dysfázie je náročný proces, při kterém má nezastupitelný vliv týmový přístup. Odborný tým tvoří logoped, pediatr, neurolog, foniatr,

4 psycholog ve spolupráci s rodiči a pedagogickým pracovníkem mateřské nebo základní školy. Současný léčebně rehabilitační program je cíleně zaměřen na rozvíjení celé osobnosti jedince (Bytešníková, I., ). Komplexní terapie zahrnuje rozvoj komunikačních kompetencí se zaměřením na celkovou osobnost. E. Škodová, I. Jedlička () shrnují oblasti rozvoje, tj. zrakové a sluchové vnímání, myšlení, paměť a pozornost, motoriku, schopnosti orientace, grafomotoriku a řeč. Autoři uvádí, ţe rozvíjení jednotlivých schopností a dovedností nelze cvičit izolovaně. Z důvodu nerovnoměrného a individuálního vývoje schopností u jednotlivých dětí je nutné při rehabilitaci, edukaci a reedukaci modifikovat postupy tak, aby bylo využito co nejvíce toho, co již dítě umí. D. Kutálková () popisuje metody užívané při terapii vývojové dysfázie. Doporučuje respektovat vývojový stupeň rozvoje řeči a zájmy dítěte, vyuţit pochvaly jako motivace, podporovat mluvní apetit bez ohledu na výslovnost, jako výchozí metodu učení vyuţít napodobovací reflex, práci rozloţit do několika malých kroků, vyuţívat výrazné mimiky a gest. J. Klenková () zdůrazňuje zajištění rané intervence a dlouhodobé intenzivní a komplexní péče nejen v předškolním, ale často i ve školním věku.

5 Příloha č. : Grafická znázornění výsledků testování pasivní slovní zásoby kategorie A. ZVÍŘATA lev myš prase klusat peří zobat silný špinavé Srovnání výsledků testování pasivní slovní zásoby v kategorii A. ZVÍŘATA Při testování pasivní slovní zásoby v kategorii A. ZVÍŘATA uvedly všechny děti v obou sledovaných skupinách správnou odpověď u slov lev, myš, prase. Slovo klusat zodpověděly správně děti z logopedické i běţné třídy MŠ. Největší rozdíl v počtu správných odpovědí byl zaznamenán u slova peří. V logopedické třídě správně označily slovo peří děti na rozdíl od běţné třídy, kde bylo zaznamenáno správných odpovědí. Nejproblematičtějším slovem pro děti z logopedické třídy bylo slovo silný, správnou odpověď uvedly pouze děti. Při zadání slova silný ve dvou případech označily děti z logopedické třídy odpověď F /králík/, často také váhaly nad odpovědí A /prase/. V jednom případě byla označena odpověď C /kůň/.u dětí z běţné třídy při testování slova silný byla zaznamenána odpověď C /kůň/ ve dvou případech a odpověď F /králík/ u dítěte. Slova zobat a špinavé zodpověděly správně pouze děti z logopedické třídy.

6 kategorie B. DOPRAVA MŠ logo MŠ běžná Srovnání výsledků testování pasivní slovní zásoby v kategorii B. DOPRAVA Při testování pasivní slovní zásoby v kategorii B. DOPRAVA uvedlo všech dětí z běţné třídy MŠ správnou odpověď u slov loď, motorka, křídlo, koleje, letět, autobusová. Slova plout a vodní odpovědělo správně dětí z běţné třídy. Slova loď a motorka zodpověděly správně také všechny sledované děti z logopedické třídy MŠ. Nejvíce problémovým slovem pro děti z logopedické třídy bylo slovo plout, správnou odpověď označily pouze děti. dětí označilo tuto odpověď fotografií C /letadlo/. kategorie C. POVOLÁNÍ Srovnání výsledků testování pasivní slovní zásoby v kategorii C. POVOLÁNÍ

7 V kategorii C. POVOLÁNÍ uvedly všechny sledované děti z běţné třídy MŠ správnou odpověď u slov lékař, prodavačka, hasičské, léčit, policistka. Nejvíce problémovým slovem v běţné třídě bylo slovo automechanik, správnou odpověď uvedlo dětí. Dvě děti označily fotografii F /policistka/, jednou se vyskytla odpověď A /hasič/. V logopedické třídě označilo správnou odpověď u slova automechanik pouze dítě. V případech označily děti z logopedické třídy při testování slova automechanik fotografii A /hasič/. Slova hasičské, léčit policistka zodpověděly správně v logopedické třídě děti, slovo poštovní pouze děti. Při testování slova poštovní se objevily u dětí v logopedické třídě odpovědi C /automechanik/ a D /prodavačka/. Nejvíce správných odpovědí tj. označily děti v logopedické třídě u slova opravovat. kategorie D. OBLEČENÍ Srovnání výsledků testování pasivní slovní zásoby v kategorii D. OBLEČENÍ Při testování pasivní slovní zásoby v kategorii D. OBLEČENÍ označily správně všechny sledované děti v obou skupinách slova svetr, kalhoty, obouvat, klobouk. Všech dětí v běţné třídě MŠ označilo správně také slovo šaty. Nejvíce problémovým slovem pro děti z obou tříd bylo slovo pletený, V běţné třídě uvedly správnou odpověď pouze děti, děti označily fotografii F /šaty/. V logopedické třídě u slova pletený uvedlo správnou odpověď pouze dítě. dětí z této třídy přiřadilo slovo pletený k fotografii F /šaty/. Slovo kostkované označilo správně dětí z běţné třídy MŠ, zatímco v logopedické třídě toto slovo označily správně pouze

8 děti. Ve případech při testování slova kostkované uvedly děti z logopedické třídy odpověď E /svetr/ a ve dvou případech odpověď F /šaty/. kategorie E. JÍDLO Srovnání výsledků testování pasivní slovní zásoby v kategorii E. JÍDLO V kategorii E. JÍDLO uvedly všechny sledované děti v běţné třídě MŠ správnou odpověď u slov koláč, sůl, mléko, pomerančový, strouhat, chléb, U slov makový a solit označilo správnou odpověď dětí. V logopedické třídě uvedlo všech dětí správnou odpověď u slov koláč, mléko, pomerančový, chléb. Slova sůl, strouhat, makový, solit označilo správně dětí. kategorie F. OSOBNÍ POTŘEBY Srovnání výsledků testování pasivní slovní zásoby v kategorii F. OSOBNÍ POTŘEBY

9 Při testování pasivní slovní zásoby v kategorii F. OSOBNÍ POTŘEBY bylo pro děti v obou skupinách nejvíce problémovým slovem slovo mastný. V běţné třídě MŠ uvedlo správnou odpověď dětí. děti označily slovo mastný fotografií C /mýdlo/. V logopedické třídě uvedlo u slova mastný správnou odpověď pouze dítě. dětí označilo fotografii C /mýdlo/ stejně jako děti v běţné třídě. Slova zubní kartáček, česat se, zrcátko, myslit, krém, hřeben, zubní zodpovědělo správně všech dětí z běţné třídy MŠ. V logopedické třídě zodpověděly správně všech sledované děti slova zrcátko a mydlit, slova zubní kartáček, česat se, krém, hřeben, zubní označilo správně dětí. kategorie G. NÁSTROJE kladivo řezný kleště vrtat metr vrtačka měřit ostrá Srovnání výsledků testování pasivní slovní zásoby v kategorii G. NÁSTROJE V kategorii G. NÁSTROJE zodpovědělo správně všech dětí z běţné třídy MŠ slova kladivo, řezný, kleště, vrtat, metr, vrtačka, měřit. V logopedické třídě zodpověděly správně všechny sledované děti pouze slovo kladivo. dětí označilo správně slova kleště metr, vrtačka, měřit. dětí slova řezný a vrtat. Nejvíce problémovým slovem pro děti v logopedické třídě bylo slovo ostrá, správnou odpověď uvedly děti. Ve všech chybných odpovědích přiřadily děti z logopedické třídy slovo ostrá k fotografii F /lopata/. Také v běţné třídě MŠ získalo slovo ostrá nejméně správných odpovědí, tj., dítě označilo při testování slova ostrá fotografii A /vrtačka/.

10 kategorie H. DOMÁCNOST lednička prát vysavač pračka šít sporák varná šicí Srovnání výsledků testování pasivní slovní zásoby v kategorii H. DOMÁCNOST Při testování pasivní slovní zásoby v kategorii H. DOMÁCNOST zodpověděly správně všechny sledované děti v běţné třídě MŠ slova lednička, prát, vysavač, pračka, šít, sporák, šicí. Slovo varná zodpovědělo správně dětí. V logopedické třídě MŠ uvedlo správnou odpověď všech dětí pouze u slova lednička. správných odpovědí bylo zaznamenáno u slov prát, vysavač, pračka, dětí označilo správnou odpověď u slova šít a dětí u slov sporák a varná. Slovo šicí označily správně v logopedické třídě pouze děti. Ve všech nesprávných odpovědích u slova šicí se vyskytla fotografie D /vysavač/. kategorie I. VOLNÝ ČAS Srovnání výsledků testování pasivní slovní zásoby v kategorii I. VOLNÝ ČAS

11 Při testování pasivní slovní zásoby v kategorii I. VOLNÝ ČAS označilo všech dětí z běţné třídy MŠ správnou odpověď u všech slov v testu. Ţádné slovo nebylo v této kategorii označeno chybně. V logopedické třídě bylo zaznamenáno správných odpovědí u slov jízdní kolo, hrát si, číst, chata, kniha. Slovo obraz označilo správně dětí. Nejvíce problémů dětem v logopedické třídě činila slova namalovaný a dřevěná. Slovo namalovaný označilo správně dětí, nejčastější chybná odpověď byla vázána k fotografii B /hrát si/. Pouze správné odpovědi uvedly děti u slova dřevěná, v nesprávných odpovědích se nejčastěji objevila fotografie D /obraz/. kategorie J. KANCELÁŘSKÉ POTŘEBY Srovnání výsledků testování pasivní slovní zásoby v kategorii J. KANCELÁŘSKÉ POTŘEBY Při testování v kategorii J. KANCELÁŘSKÉ POTŘEBY uvedlo všech dětí z logopedické třídy správnou odpověď u slov tužka, počítač, lampička, telefonovat, svítit, obálka. Slovo mobilní přiřadilo správně dětí. Nejvíce problémovým slovem v této kategorii bylo pro děti z logopedické třídy slovo dopisní, které správně označily děti. Všech chybných odpovědí bylo přiřazeno k fotografii D /sešit/. V běţné třídě MŠ označilo správnou odpověď dětí u slov tužka, počítač, mobilní, lampička, telefonovat, svítit, obálka. U slova dopisní byla zaznamenána chybná odpověď.