(Úplně na úvod: Kdo hledá stručnou a ucelenou verzi mé webové prezentace, přejděte sem: ht tp://psychoterapie-psycholog-jb.cz/ )

Transkript

1 (Úplně na úvod: Kdo hledá stručnou a ucelenou verzi mé webové prezentace, přejděte sem: ht tp://psychoterapie-psycholog-jb.cz/ ) Hledáte psychologickou nebo psychoterapeutickou pomoc? Pro sebe? Pro někoho ze svých blízkých? Hledáte psychologickou nebo psychoterapeutickou pomoc, protože se trápíte nějakou psychickou, psychosomatickou nebo vztahovou starostí? Nebo někdo z Vašich blízkých? Chcete-li, objednejte se rovnou em: jb@jurajbarbaric.eu Chcete přece jenom vědět o něco málo víc, než se objednáte, aniž byste "museli" přečíst celý tento rozsáhlý web? 1 / 5

2 Používám záměrně slovo STAROST, a ne slova jako "porucha" či "nemoc" nebo "problém". Pomáhám lidem, kteří mají "psychické" starosti, kteří mají nějaké tělesné starosti (nemoci) a kteří mají vztahové starosti. Potřebuji k tomu říci více slov, abyste se mohli rozhodovat, jestli ke mně chcete. Pokud jste četli úplně úvodní stránku mého webu - a to jste asi četli -, víte, že tam vyjmenovávám několik "diagnóz", a pak tam také říkám, že jsem se v průběhu svého učení jednak praxí a jednak některými učiteli naučil, že to, čemu se říká "diagnózy", jsou pro psychologickou či psychoterapeutickou pomoc zcela bezcenné, někdy dokonce až škodlivé. Povykládám Vám - ve zkratce - jeden příběh: Před několika lety za mnou přišla žena středního věku, očividně zoufalá. Řekla mi, že ji před časem začala trápit nespavost. Zašla za svým praktickým lékařem, ten je poslal k psychiatrovi a psychiatr této ženě po krátkém rozhovoru sdělil, že trpí úzkostnou neurózou a že jí dá na to nějaké prášky. Paní nelenila, koupila si nějakou knížku o neurózách a tam se dočetla, že úzkostná neuróza je neléčitelná a že se s tím člověk prostě musí naučit žít. Na základě této informace se v podstatě zhroutila, její stav se dramaticky zhoršil. Někdo ji pak doporučil ke mně. První dvě či tři sezení jsme museli věnovat tomu, aby tato paní pochopila a také přijala, že nic, jako úzkostná neuróza neexistuje 2 / 5

3 . Že existuje pouze její život, její jedinečný životní příběh a jistě, její prožívání, které může poukazovat na to, že něco v jejím životě není tak, jak by mělo být - a že v psychoterapii pak jde o to najít či vymyslet pro její život takové změny, aby její prožívání bylo opět v pořádku, aby se cítila dobře, aby byla v souladu sama se sebou a s lidmi, se kterými chce být v souladu. Pak jsme společně v několika dalších sezeních tyto změny našly, ona je zrealizovala - a - jak by kdysi řekl Vladimír Dvořáček: "bylo po ptákách". Všechny potíže této paní vymizely. Povykládám Vám - ve zkratce - druhý příběh. Před několika lety přišla za mnou paní ve starším věku s tím, že její dcera spáchala sebevraždu a že ona, matka, se s tím nedokáže vyrovnat. A tato matka mi podrobně vykládala příběh své dcery. Podstata toho příběhu byla následující. Dcera se přibližně od sedmnácti let léčila na psychiatrii s diagnózou, které se říká "schizofrenie". Byla opakovaně hospitalizovaná. Pak se léčila u ambulantní psychiatričky. Z povídání maminky bylo jasné, že tato její dcera, mladá žena, celou dobu, po několik let, hledala člověka, který by porozuměl jejímu světu, který jí děsil a žel takového člověka nenašla. Máma si dovolila se paní ambulantní psychiatričky po nějakých čtyřech letech "léčby" medikamenty zeptat, zda by její dcera neměla také chodit do nějaké psychoterapie. A paní psychiatryně odpověděla: "U schizofrenie je psychoterapie zcela zbytečná, je to prostě chemické onemocnění mozku." Upřímně, když jsem toto slyšel, otevřela se mi kudla v kapse... Ta dívka ještě mohla žít a když říkám žít, tak mám na mysli zdravý a spokojený život... A její máma mohla být spokojená, bez té strašné bolesti a také pocitů viny... A takových příběhů znám žel mnohem víc. V oblastech psychologicko-psychiatrických žádné diagnózy neexistují, nemají smysl. Vznikly jenom z potřeby si vytvořit falešnou iluzi nějaké jistoty, že příslušní odborníci se umí v těchto věcech vyznat; nemluvě o tom, že farmaceutické firmy budou rády vyrábět léky na různé diagnózy a vydělávat nepředstavitelně velké sumy peněz. To, co je oblasti psychologicko-psychiatrické důležité, je jedinečný životní příběh konkrétního člověka, konkrétní rodiny nebo několika generací rodin, které se vždy liší a kterým je vždy potřeba přistupovat velmi individuálně, doslova a do písmene šít psychoterapii na míru. Před několika málo dny se ke mně objednávala em jedna paní a s tím, že by si předtím, 3 / 5

4 než přijde, chtěla se mnou popovídat po telefonu o tom jejím vztahovém problému. Odepsal jsem jí s otázkou, v čem spatřuje hodnotu telefonátu. A ona mi odepsala, že by chtěla vědět, zda jsem pro ten její "problém" vhodný specialista. Odpověděl jsem ji následující (kopíruji to z toho u): "Moje specializace jsou lidé. Mezilids ké vztahy všeho druhu, i potíže jednotlivců, ať už jsou povahy psychologické, nebo psychosomatické. V současné psychologii či psychoterapii neexistuje žádná specializace na nějaký konkrétní problém. Vždy je to o konkrétním člověku či konkrétních lidech to, čemu se říká problém, nebo porucha, nebo někdy i nemoc, jsou ukazatele, které člověka někdy přivedou k tomu, aby hledal pomoc a každopádně říkají, že něco v životě není v pořádku. Ano, jsem psycholog a psychoterapeut, tudíž se zabývám duší a tím, jak duše souvisí s tělem. Samozřejmě, že když si třeba zlomíte nohu, tak půjdete jinam. Ale prostě kromě lidské duše a mezilidských vztahů žádnou specializaci nemám. Žádná jiná pro psychologa či psychoterapeuta ani neexistuje." A ona mi odpověděla: "Lépe jste napsat nemohl. Kdy se mohu tedy objednat?" Snad se mi trochu na těchto příbězích povedlo ukázat, že mi jde o lidi a prostě o lidi a jejich životní spokojenost. A trochu také to, že v psychologicko-psychiatrické oblasti jsou diagnózy na škodu - obvykle vedou ke "špatné léčbě" (toto tvrzení si ale také žádá případně přesnější vysvětlení). Pak jsou také lidé kteří mají nějakou diagnózu tělesné nemoci, tělesného problému. Řekněme, že v jistém slova smyslu diagnózy tělesných nemocí rozhodně smysl mají. Pokud někomu najdou cukrovku, tak je smysluplné, aby držel minimálně dietu, anebo v horším případě holt bral insulin. A to je jenom příklad. Jiným tématem je, že většina tělesných nemocí má pra-původ v tomu čemu říkáme psychika a 4 / 5

5 mezilidské vztahy (dokonce včetně některých genetických vad, jak se dnes už ví, protože existují čerstvé výzkumy zkutečnosti, že psychologické faktory materiálně tedy na biologické úrovni, umí měnit genetickou informaci). A existuje rozsáhlá nemocí které se projevují na těle, ale kterých "jádro" leží v duši a v mezilidských vztazích. Říká se jim nemoci psychosomatické. Nejlepšími příklady jsou astma, ekzémy, migrény, Crohnova nemoc, některé gynekologické potíže a dalo by se pokračovat... Tudíž - jakákoli lidská starost, problém, pokud už si s tím člověk a jeho blízké okolí neumí poradit samo, zasluhuje psychologickou či psychoterapeutickou péči. Potřebuji zde zdůraznit, že na rozdíl od některých šarlatánů samozřejmě nepatřím mezi lidi, kteří svým klientům či pacientům, kteří mají nemoc tělesnou či psychosomatickou, říkají, že můžou či dokonce mají přestat brát léky. V takových situacích je důležitá kvalitní spolupráce mezi lékařem, který se "stará o tělo" a mezi psychoterapeutem, který člověka pomáhá najít takovou cestu, aby nemoc mohla vymizet. A jistěže, může nastat chvíle, kdy už léky nebudou zapotřebí, ale to je na velmi pozorném uvážení... A ještě jedna zmínka. Zatím jsem se zmiňoval o starostech psychických a starostech tělesných (psychosomatických). Možná stojí za úvahu zmínit zvlášť starosti vztahové - tedy nesoulad v partnerském, manželském, rodinném soužití, starosti s výchovou dětí ale prostě nějaké starosti v jakýchkoli vztazích, třeba i pracovních, které jsou pro Vás důležité a které Vás trápí. To je také oblast lidských životů, kde jsem schopen pomáhat a pomoci. Pro Ty z vás, co budete zvažovat, že mne požádáte o pomoc, je či může být důležité, abyste se podívali sem: Cenová politika a ceny. 5 / 5