Analýza spolupráce středních škol a komunikační kompetence ER Silesia

Transkript

1 Zkušenosti škol s přeshraniční spoluprací: V rámci šetření se ukázalo, že 100% dotazovaných českých škol má zkušenosti s přeshraniční spoluprací, což je významný počet, rezultující z výborné práce představitelů české části Euroregionu s touto cílovovu skupinou. V opačném případě dosahuje zkušenost s polsko-českou přeshraniční spoluprací škol pouze 37,5%, nicméně i toto číslo převyšuje úrovně některých jiných euroregionů. Lze říci, že mezi dotazovanými školami převládá historie vzájemné kooperace.

2 Druh spolupráce Díky v porovnání se zbytkem česko-polské hranice (s výjimkou ER Těšínské Slezsko a Beskydy) menší jazykové bariéře probíhá spolupráce nejčastěji v oblasti vzdělávání (zatímco na jiných úsecích hranice je nečastějším kooperačním tématem kultura či sport). Předpoklady k úspěšné spolupráci v rovině vzdělávání samotného jsou tak v ER Silesia velmi dobré, přičemž jsou rovněž doplňovány sportovně-kulturními akcemi.

3 Spolupracující cílové skupiny Lze předpokládat, že systematičtější provádění spolupráce bude v případech, kdy spolupracují celé školy, nikoli jednotlivé třídy, jako tomu zatím je v Euroregionu Silesia. Příčinou bude zřejmě povaha grantových programů, kdy zejména výše grantu z fondu mikroprojektů nedovolí rozsáhlejší operace, alternativním důvodem může být i nutnost projekty z FMP předfinancovat což si školy mohou dovolit jen do určité výše.

4 Co školy motivuje ke spolupráci? Pro české i polské školy je zásadní motivací k přeshraniční spolupráci zejména vzájemné poznávání, v menší míře pak i společné učení. Tyto odpovědi se neliší od jiných euroregionů.

5 Co pomůže zlepšit přeshraniční spolupráci? Školy z obou stran hranice nejčastěji požadují, aby byly pro zlepšení kvalty přeshraniční spolupráce zjednodušeny procedury získávání a administrace externích finančních grantových prostředků, zejména související s nutností předfinancovávat projekty přeshraniční spolupráce. Na dalším místě by školy finance, které by jim pomáhaly lépe se do přeshraniční spolupráce zapojovat. Tyto odpovědi se neliší od dalších euroregionů.

6 Budoucnost společných vzdělávacích aktivit Školy z obou stran hranice jednoznačně vidí v organizaci společných vzdělávacích akcí velký potenciál, v čemž se opět neliší od jiných euroregionů.

7 Autoevaluace jazykových dovedností Výrazně vyšší znalosti polštiny na české straně lze kromě přítomnosti polské menšiny v blízkém okolí přičíst také ostatním faktorům včetně prostého faktu sledování polské televize. Lze říci, že čím západněji se postupuje, tím je znalost jazyka souseda na druhé straně hranice nižší.

8 Má cenu učit se druhému jazyku? Pro školy z obou stran hranice je primární při učení jazyka souseda utilitární motivace směrem k lepšímu pracovnímu uplatnění.

9 Úroveň obtížnosti druhého jazyka

10 Představitelé škol z obou stran hranice vnímají jazyk souseda jako relativně zvládnutelný. Bariéry omezující rozvoj jazykových kompetencí

11 Zástupci škol z obou stran hranice vnímají jako hlavní bariéru absenci příležitostí k jeho zvládnutí (nedostatek kurzů), více než nedostatek potřeby učit se druhému jazyku akcentovaný v jiných euroregionech. Možné stimuly napomáhající studiu jazyka souseda

12 Shoda panovala mezi respondenty z obou stran hranice rovněž nad možnými stimuly ke studiu jazyka souseda. Akcentována je zejména potřeba organizace výměn a setkávání žáků škol z obou stran hranice a zdůraznění výhod plynoucích ze studia jazyka, stejně jako v jiných euroregionech. Jak zlepšujete své znalosti jazyka souseda?

13 Hlavním nástrojem pro rozvíjení jazykových kompetencí je pro české respondenty tradiční sledování televize souseda, pro respondenty z poské strany hranice pak i kontakt se známými z druhé země aktivní používání jazyka při provádění spolupráce. Nezanedbatelná část respondentů pak nevyvíjí žádné aktivity. Stojí zato poznávat identitu sousedů?

14 Školy z obou stran hranice se při identifikaci kroků potřebných k seznamování se s kulturou a identitou sousedů takřka zcela shodují: považují za důležité udržovat kontakt se sousedy, učit se jazyk a mít povědomí o kultuře sousedů. Tímto se neliší od jiných euroregionů. Jediný rozdíl lze konstatovat u nižší receptivity Čechů směrem k církevním svátkům. Jaký jazyk používáte při kontaktu se sousedy?

15 Při cestách za hranice respondenti z Čech obvykle spoléhají na svůj mateřský jazyk a polštinu, naproti tomu Poláci preferují angličtinu s polštinou, toto zjištění významně kontrastuje s východnějšími Euroregiony Beskydy a Těšínské Slezsko.

16 Klíčová zjištění z ankety z Euroregionu Silesia: Lze říci, že mezi dotazovanými školami již převládá historie vzájemné kooperace. Významnou pozitivní roli sehrává sekretariát české části Euroregionu Silesia. Díky v porovnání se zbytkem česko-polské hranice (s výjimkou ER Těšínské Slezsko a Beskydy) menší jazykové bariéře probíhá spolupráce nejčastěji v oblasti vzdělávání Pro české i polské školy je zásadní motivací k přeshraniční spolupráci zejména vzájemné poznávání, v menší míře pak i společné učení. Školy z obou stran hranice jednoznačně vidí v organizaci společných vzdělávacích akcí velký potenciál. Míra znalosti polštiny na české straně (oproti stavu znalosti češtiny v Polsku) již není tak výrazně vyšší jako ve dvou východních euroregionech. Pro školy z obou stran hranice je primární při učení jazyka souseda utilitární motivace směrem k lepšímu pracovnímu uplatnění. Představitelé škol z obou stran hranice vnímají jazyk souseda jako relativně zvládnutelný. Zástupci škol z obou stran hranice vnímají jako hlavní bariéru absenci příležitostí k jeho zvládnutí (nedostatek kurzů), více než nedostatek potřeby učit se druhému jazyku akcentovaný v jiných euroregionech. Primárním chybějícím stimulem ke studiu jazyka souseda je malý počet příležitostí k vzájemnému setkávání se. Školy z obou stran hranice považují za důležité udržovat kontakt se sousedy. Při cestách za hranice respondenti z Čech obvykle spoléhají na svůj mateřský jazyk a polštinu, naproti tomu Poláci preferují angličtinu s polštinou, toto zjištění významně kontrastuje s východnějšími Euroregiony Beskydy a Těšínské Slezsko. Na materiálu pracovali: Mgr. Marta Kmeťová Mgr. Milan Hendrych Mgr. Hynek Böhm, Ph.D.