Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Adéla Hrubanová

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 Adéla Hrubanová

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Studijní obor: Zdanění a daňová politika Politika spotřebních daní v zemích EU v období krize Autor bakalářské práce: Adéla Hrubanová Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Květa Kubátová, CSc. Rok obhajoby:

3 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Politika spotřebních daní v zemích EU v období krize jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Praze dne 4 Podpis

4 Poděkování: Velmi ráda bych poděkovala prof. Ing. Květě Kubátové, CSc. za její cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování této bakalářské práce. 5

5 Abstrakt Bakalářská práce analyzuje politiku spotřebních daní v zemích Evropské unie v období krize. V první části se zaměřuje na vývoj výnosů spotřebních daní ve všech státech Evropské unie v období a dále analyzuje už jen některé členské státy. Druhá část se věnuje vývoji sazeb vybraných výrobků v letech a popisuje změny v sazbách u olovnatého a bezolovnatého benzínu, cigaret, lihu, piva a vína. Závěrečné zhodnocení potom poskytuje propojení důležitých souvislostí mezi oběma analýzami a zaměřuje se na změny v politice spotřebních daní u vybraných států. Především na změny daňové politiky od roku 2008 dodnes. Klíčová slova Spotřební daně, finanční krize, Evropská unie, výnosy spotřebních daní, sazby spotřebních daní, daňová politika Abstract The bachelor thesis analyzes the policy of excise duties in the European Union during the crisis. The first part is focused on the development of excise tax revenues in all states of the European Union in the period and further analyzes only some Member States. The second part deals with the development of tax rates of selected products in the years and describes the changes in the rates for leaded and unleaded petrol, cigarettes, alcohol, beer and wine. Final assessment then provides a link between two important context analyses focused on changes in policy of excise duties on selected countries. Primarily to changes in tax policy since 2008 until today. Key words Excise duties, financial crisis, European union, excise tax revenues, excise tax rates, tax policy 6

6 Obsah ÚVOD HARMONIZACE SPOTŘEBNÍCH DANÍ V EU Spotřební daně Harmonizace spotřebních daní v EU Systém zdanění Daň z minerálních olejů Daň z lihu a alkoholických nápojů Spotřební daň z piva Spotřební daň z vína Spotřební daň z meziproduktů Spotřební daň z lihu Daň z tabáku a tabákových výrobků HOSPODÁŘSKÁ KRIZE V ZEMÍCH EU Počátky krize Průběh a důsledky krize ANALÝZA VÝNOSŮ SPOTŘEBNÍCH DANÍ Předpoklady analýzy Vývoj výnosů v letech Bulharsko Polsko Česká republika Estonsko Slovinsko Itálie Francie Španělsko Zhodnocení analýzy výnosů ANALÝZA SAZEB SPOTŘEBNÍCH DANÍ Předpoklady analýzy Změny v sazbách spotřebních daní Sazby daně z benzínu Olovnatý benzín Bezolovnatý benzín Sazby daně z cigaret Praktický příklad

7 4.5 Sazby daně z lihu Sazba daně z piva Sazba daně z vína Tiché víno Šumivé víno Zhodnocení analýzy sazeb CELKOVÉ ZHODNOCENÍ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK

8 ÚVOD Spotřební daně patří do skupiny nepřímých daní, jsou to daně uvalené na poplatníka nepřímo v ceně zboží. Znamená to, že daň odvádí plátce daně, zejména výrobce nebo distributor, avšak daňové břemeno nese kupující. Spotřební daně se objevily už ve 12. století a byly uvaleny například na pivo, sukno nebo dobytek a jejich součástí byla také určitá forma poplatku za právní převod zboží na nového majitele. (Jagoš, 2006) Nyní po několika staletích spotřební daně mají stále důležité místo v daňových mixech evropských států a jejich harmonizované základy a sazby pomáhají sjednotit vnitřní trh a jeho fungování. Hlavním záměrem bakalářské práce je provést přínosnou analýzu vlivu finanční krize na změny v sazbách spotřebních daní ve vybraných státech Evropské unie. Prostřednictvím analyzování vývoje výnosů získáme nejen přehled o výnosech spotřebních daní, ale i vybrané státy, kterými se budeme dále zabývat a u nichž provedeme analýzu vývoje sazeb. Důvodem vzniku této bakalářské práce je získání uceleného přehledu a vzájemných souvislostí mezi výnosy spotřebních daní a jejich sazbami v krizovém období. Samotným cílem práce by měla být komparativní analýza politiky spotřebních daní v boji proti krizi v zemích Evropské unie. Otázkou je jestli se vybrané státy zaměří na zvyšování spotřebních daní nebo jejich politiku finanční krize neovlivní? Samozřejmě je dobré mít na paměti, že výchozí situace bude u každého z vybraných států různá. Například v některých zemích se sazby díky obecnému trendu každoročně zvyšují a finanční krize na toto zvýšení nemusí mít velký vliv. Nejpoužívanější metodou bude zejména komparace výnosů i sazeb v časovém období a posléze vyvození deduktivních závěrů. V analýze se zaměříme na porovnání stavu výnosů od počátku krize do roku 2010 (výsledky pro další roky zatím nejsou k dispozici). U vývoje sazeb použijeme také komparativní analýzu a metodou dedukce stanovíme hypotézu, protože máme jistý předpoklad ohledně zvyšování sazeb spotřebních daní od roku 2008 dodnes. V analýze sazeb si tuto dedukci ověříme. V bakalářské práci budeme pro část teoretickou používat především zdroje cizí, jde o procesy harmonizace doplněné o celou řadu směrnic a nařízení. Velmi důležitým 9

9 zdrojem v teoretické části je kniha pana profesora Širokého Daně v Evropské unii a kniha paní docentky Nerudové Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. V praktické části budou pro sestavování grafů hlavním zdrojem Taxation trends in European union, které každoročně sestavuje Evropská komise. V teoretické části bude shrnuta problematika spotřebních daní u jednotlivých vybraných výrobků zejména harmonizace spotřebních daní. Celá práce se bude zaměřovat na konkrétní časové období, proto teoretickou část bude tvořit i kapitola o finanční krizi. Největší podíl práce bude zaujímat část praktická, která bude rozdělena na dvě analýzy. První z nich se bude věnovat výnosům spotřebních daní ve vybraných státech, které si sami zvolíme po sestavení prvotního grafu. Druhá část nám poskytne pohled do změn v sazbách spotřebních daní u vybraných států. V závěrečním zhodnocení budeme porovnávat výsledky a upřesňovat fakta mezi souvislostí výnosů a sazeb. 10

10 1 HARMONIZACE SPOTŘEBNÍCH DANÍ V EU 1.1 Spotřební daně Spotřební daně tzv. akcízy jsou daně uvalené pouze na vybrané výrobky. Jde o výrobky nějakým způsobem zatěžující lidské zdraví nebo životní prostředí, proto je na ně uvalena kromě DPH i další daň, která se započítává do výše základu pro výpočet DPH. Jedná se o daně, které by měly omezit spotřebu těchto výrobků, ale zároveň jde o poměrně stabilní výnos státního rozpočtu. V průběhu jejich existence proběhlo mnoho změn jak v sazbách, tak v předmětu daně. Nyní jsou spotřebními daněmi zatíženy vybrané výrobky, jako je tabák alkohol a minerální oleje. (Kubátová, 2009) 1.2 Harmonizace spotřebních daní v EU Spotřební daně, stejně jako DPH, ovlivňují vzájemný obchod mezi státy EU. V rámci sjednocení trhu a zabránění narušení hospodářské soutěže byla nutná harmonizace. Hlavním záměrem harmonizace spotřebních daní bylo sjednocení jednotlivých sazeb, aby nedocházelo k zvýhodnění domácích výrobků nulovými nebo velmi nízkými sazbami. (Kopřiva, 2011) Než došlo k harmonizaci, tak jak jí známe dnes, velkým problémem byla, zejména právě u spotřebních daní rozdílnost vnímání těchto daní jednotlivými státy. Sazby i základy daně především na alkoholické nápoje byly diferencované a řešilo se, jak tuto rozdílnost nejefektivněji upravit. Také stanovení okruhu vybraných výrobků, které budou harmonizovány v rámci celé EU, bylo velmi obtížné. (Široký, 2012) Harmonizovány byly základy daně a zavedla se také harmonizace v podobě minimálních sazeb spotřebních daní. Hlavním důvodem zavedení minimálních sazeb je historická odlišnost v systému zdanění jednotlivých selektivních daní ze spotřeby. V dnešní době není systém sbližování zdaleka v normě, státy i přes složitý proces stále používají velmi rozdílné sazby, vlivem daňové konkurence jsou ovšem nepřímo donuceny daně přizpůsobovat ostatním státům, jinak si budou zákazníci jezdit pro vybrané výrobky do země s nižší spotřební daní. (Nerudová, 2011) Směrnice 72/43/EHS určila povinnost uvalit spotřební daně na výrobky, jako jsou minerální oleje, tabák, lihoviny, pivo a víno. Ostatní spotřební daně, které státy uvalovaly na jiné výrobky, měly být zrušeny, kromě několika, které nezasahují do volného obchodu a nejsou podrobeny hraničním kontrolám. (Široký, 2012) 11

11 1.2.1 Systém zdanění Stejně jako u DPH byl stanoven v oblasti spotřebních daní systém zdanění podle země spotřeby. Jde o systém, podle kterého se vybrané výrobky zdaňují v zemi, kde jsou spotřebovány jednotlivými národními sazbami. Pokud ovšem jde o jednotlivce, který si v zahraničí vybraný výrobek zakoupí, pak sazba odpovídá zemi, ve které výrobek zakoupil, jedná se o systém zdanění v zemi původu, i kdyby faktická spotřeba proběhla na území jiného členského státu. Podle směrnice č. 92/12/EHS byly stanoveny podmínky pro výběr daně, zpracování a přepravu, také byly zavedeny tzv. autorizované daňové sklady, ve kterých se vybrané výrobky pohybují v režimu podmíněného osvobození od daně v rámci celé EU bez povinnosti platit daň. Směrnice byla vytvořena především kvůli fungování jednotného vnitřního trhu, který zahrnuje volný pohyb zboží, jednotné vymezení výrobků podléhajících spotřební dani, sjednocení vzniku daňové povinnosti, kontrola daňových skladů, vytvoření jednotlivých předpisů o volném pohybu zboží a zřízení Výboru pro spotřební daně. Od roku 2010 byla tato směrnice nahrazena jinou horizontální směrnicí 2008/118/ES, která tu původní rozšiřuje o elektronický správní doklad, který by měl nahradit klasický papírový doklad. Dále jde o zavedení elektronického systému EMCS (Excise Movement and Control System), který má za úkol kontrolovat výrobky v režimu podmíněného osvobození. (Široký, 2012) 1.3 Daň z minerálních olejů Zdanění minerálních olejů patří k nejvýnosnějším z akcízů. Mezi minerální oleje podle směrnice č. 92/81/EHS řadíme motorové benzíny, motorovou naftu a dále všechny v zákoně neuvedené minerální oleje, které slouží jako palivo nebo pohonná hmota. Lehký topný olej, petrolej a zkapalněné ropné plyny (LPG) upravuje směrnice č. 95/60/ES. V roce 2003 došlo k rozšíření oblasti minerálních olejů, mezi které se zařadily energetické produkty, elektrická energie, uhlí a zemní plyn, které upravuje směrnice č. 2003/96/ES. (Široký, 2012) Tato směrnice také obsahuje minimální sazby daně podle účelu jejich využití a v souladu s Kjótským protokolem podporuje snižování emisí. V rámci harmonizace daňových sazeb byla přijata další směrnice č. 2004/74/ES, která umožňuje některým státům EU aplikovat dočasně sníženou sazbu daně z energetických produktů a elektrické energie nebo dočasné osvobození od daně. Kromě harmonizovaných daní používají některé státy EU ještě další spotřební daně určené 12

12 k ochraně životního prostředí. Například Švédsko, Itálie, Francie a Dánsko uvalují daň z odpadu, Lotyšsko a Litva daň z přírodních zdrojů apod. (Nerudová, 2011) Minimální sazby spotřebních daní jsou rozdílné podle druhu jejich využití. Paliva rozdělujeme na paliva určená k přepravě (pohonné hmoty) a paliva pro průmyslové nebo komerční účely. Elektrickou energii dělíme podle jejího využití pro obchodní a neobchodní účely. (Široký, 2012) 1.4 Daň z lihu a alkoholických nápojů Vůbec nejtěžší bylo pro státy EU harmonizovat líh a alkoholické nápoje, protože každý stát je výjimečným producentem alkoholických nápojů v jiné oblasti. Jižní státy jsou známé výrobou vína, Irsko a Velká Británie je významným producentem whisky, ve střední Evropě preferují pivo. Zdanění lihu a alkoholických nápojů je upraveno ve směrnici 92/83/EHS, která existuje v nezměněné podobě dodnes a rozděluje lihoviny na alkohol, pivo, víno a meziprodukty. Celková harmonizace sazeb nebyla možná, proto směrnice upravuje pouze omezení v podobě minimálních sazeb. (Široký, 2012) Spotřební daň z piva Předmětem daně je pivo a směs piva a nealkoholického nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 0,5% podle směrnice č. 92/84/EHS. Základem daně u piva je tzv. optická koncentrace (stupeň Plato, který vyjadřuje množství cukru, jehož celkovým zkvašením by vzniklo ekvivalentní množství alkoholu) nebo objemová koncentrace. (Široký, 2012) Minimální sazba je určena na 0,748 EUR/hl piva a podle stupně alkoholu na 1,87 EUR/hl. Malé nezávislé pivovary s roční výrobou do 200 tisíc hl mají ve všech státech EU povolenu sníženou sazbu, která ovšem nesmí klesnout pod 55% národní sazby a obsah alkoholu nesmí být vyšší jak 2,8%. (Nerudová, 2011) Podle Zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, činí základní sazba daně v České republice 32 Kč/hl za každé celé hmotnostní procento původní mladiny. Pro malé nezávislé pivovary jsou sazby diferencované podle roční výroby v hektolitrech a pohybují se od 16 Kč/hl do 28,8 Kč/hl Spotřební daň z vína Vína lze rozdělit do dvou skupin na tichá a šumivá. Tichá vína dělíme podle obsahu alkoholu 1,2% - 15% a 15% - 18%, toto rozdělení je nutné k tomu, aby mohly jednotlivé státy uvalit na každý druh tichého vína jinou sazbu daně. Šumivá vína 13

13 obsahují 1,2% - 15% alkoholu. Minimální sazba u daně z vína je stanovena na 0 EUR/hl kvůli některým státům, pro které je víno tradičním výrobkem. (Nerudová, 2011) Spotřební daň z meziproduktů Meziproduktem se rozumí produkty s obsahem alkoholu mezi 1,2% - 22%, které nepatří do skupiny piva, vína nebo jiných fermentovaných produktů. Minimální sazba je stanovena na 45 EUR/hl. I u meziproduktů je možnost použití snížené sazby na meziprodukty s obsahem alkoholu nižším než 15%. (Nerudová, 2011) Spotřební daň z lihu Spotřební daň z lihu je uvalena na alkoholické nápoje, které obsahují více jak 22% lihu a také na alkoholické nápoje s obsahem lihu vyšším než 1,2%, který se objevuje pod kódy CN a Základem daně je objem čistého alkoholu. Producenti s roční výrobou, která nepřesáhne 10 hl čistého alkoholu za rok, mají povoleno používat sníženou sazbu daně ve výši maximálně 50% národní sazby a obsahem alkoholu vyšším než 10%. Minimální sazba je 550 EUR/hl lihu. Státy, které používají sazby vyšší jak 1000 EUR/hl tuto hranici snížit nesmějí. Minimální sazby 1000 EUR/hl nebylo možno dosáhnout přímo zejména v zemích, kde hlavním vývozním artiklem je whisky, koňak nebo rum, proto je jako minimální stanovena hranice 550 EUR/hl a u ostatních států se problém řeší dodatečnými ustanoveními, kde státy minimální hranici posunout nemohou. (Nerudová, 2011) Podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních je v České republice základní sazba daně z lihu stanovena na Kč/hl, množství hl počítáme při teplotě 20 C. Výjimku tvoří líh obsažený v ovocných destilátech, pro ten platí sazba Kč/hl. 1.5 Daň z tabáku a tabákových výrobků Směrnice č. 72/464/EHS, která upravovala cigarety a směrnice č. 79/32/EHS, která rozdělovala ostatní tabákové výrobky do jednotlivých skupin, se kvůli diferenci v určení minimálních sazeb daně v roce 1995 sjednotily a vznikla směrnice č. 95/59/ES, která původní směrnice upravuje a aktualizuje. (Široký, 2012) Tato směrnice rozděluje tabák na cigarety, doutníky a doutníčky a tabák ke kouření, který je dále rozdělen na jemně řezaný tabák k ruční výrobě cigaret a ostatní tabák ke kouření. Podle směrnice č. 92/79/EHS musí být minimální sazba daně z cigaret ve výši 57% prodejní ceny a nesmí být nižší než 60 EUR/1000ks cigaret. (Nerudová, 2011) Požadavek 57 % úrovně nemusí 14

14 splňovat státy, které vybírají spotřební daň nejméně 101 EUR/1000 ks cigaret. (Europa.cz, 2011) Výše daně je specifikována ve směrnici č. 99/81/ES, která vymezuje tři způsoby, jak daň vypočítat. Buď pomocí valorické sazby daně, specifické sazby daně, anebo lze použít oba způsoby určení daně současně tj. jejich kombinací. (Široký, 2012) Cigarety vyráběné v EU i dovážené ze třetích zemí podléhají valorické i specifické spotřební dani. Valorická neboli procentní spotřební daň se vypočítává z nejvyšší maloobchodní prodejní ceny včetně cla, specifická spotřební daň (pevná sazba) se vypočítává na jednotku výrobku. Pro určení výše daně sečteme výsledky obou výpočtů. Clo lze vyloučit pouze z vyměřovacího základu valorické spotřební daně. (Europa.cz, 2011) Směrnice č. 92/80/ES upravuje pro jednotlivé druhy tabákových výrobků minimální sazby. U doutníků a doutníčků nesmí být spotřební daň nižší než 5% z prodejní ceny včetně všech ostatních daní nebo 11 EUR/1000 ks nebo 1kg. U jemně řezaného tabáku určeného k ruční výrobě cigaret jde o 36% prodejní ceny nebo 32 EUR/kg a u ostatního tabáku ke kouření je to 20% z prodejní ceny nebo 20 EUR/kg. (Nerudová, 2011) Jak směrnice č. 92/79/ES, tak směrnice č. 92/80/ES prošly novelizací v podobě směrnice č. 2002/10/ES. Směrnice č 2002/10/ES ponechala minimální sazbu daně z cigaret ve výši 57% a dále zavedla fixní hranici 60 EUR/1000 ks (od došlo ke zvýšení na 64 EUR/1000 ks a podle směrnice č. 2010/12/EU nesmí být sazba nižší než 90 EUR/1000ks, účinnost je posunuta na ). Všechny výše zmíněné směrnice byly v roce 2011 zrušeny a vytvořila se nová směrnice č. 2011/64/EU, která se v oblasti spotřebních daní stává platnou a účinnou. (Široký, 2012) Od se dále změnily minimální sazby na doutníky a doutníčky na 5% prodejní ceny nebo 12 EUR/kg a tabák ke kouření na 20% prodejní ceny nebo 22 EUR/kg a od došlo k navýšení minimálních sazeb z jemně řezaného tabáku na 43% prodejní ceny nebo 47 EUR/kg. (Nerudová, 2011) 15

15 2 HOSPODÁŘSKÁ KRIZE V ZEMÍCH EU 2.1 Počátky krize První náznaky krize se v USA objevily již na konci léta 2007, v tu dobu si mnozí ekonomové mysleli, že nejde o nic vážního a nevěnovali tomu ani přílišnou pozornost. V roce 2008 krize naplno propukla jak v USA, tak i v Evropě. Hlavní příčinnou krize bylo poskytování hypotečních úvěrů nesolventním podnikům i domácnostem. (Foster, 2009) Už v roce 2007 se krize pomalu, ale jistě dostávala do Evropy, úrokové sazby byly tak nízké, že si hypoteční úvěr mohl vzít prakticky kdokoli. Nejistota ohledně rizikových investic se vytratila, banky začaly investovat do často velmi složitých, neprůhledných a předražených finančních produktů. Problémy finančních institucí, které poskytovaly rizikové úvěry, způsobily paušální nárůst rizikových prémií u všech ostatních úvěrů než prvotřídních. Riziková prémie je rozdíl mezi vyšší úrokovou sazbou pro rizikového klienta ve srovnání se sazbou pro méně rizikového klienta, například u státních dluhopisů. Čím vyšší prémie, tím dražší dluh. (Kohout, 2007) Ačkoli rozsah i velikost krize jsou mimořádné, má mnoho společných rysů jako podobné finanční krize z minulosti. Finanční krizi předcházelo období rychlého růstu úvěrů, garance nízkých rizikových prémií, bohatá dostupnost likvidity, silný pákový efekt, rostoucí cena aktiv a rozvoj bublin v oblasti nemovitostí. Banky čelily vážným problémům s likviditou, zažívaly potíže hlavně s odloženými splátkami u krátkodobých půjček. V této fázi zákonodárci stále vnímali krizi především jako problém likvidity. Obavy o solventnost individuálních finančních institucí se objevily také, ale systémový kolaps byl považován za nepravděpodobný. Věřilo se, že Evropská ekonomika na rozdíl od ekonomiky Spojených států bude do značné míry imunní vůči finančním turbulencím. Tato víra byla podpořena vnímáním, že reálná ekonomika, i když zpomaluje, je založena na silných základech, jako je rychlý růst vývozu a stabilní finanční postoje domácností a podniků. (European Economy, 2009) 2.2 Průběh a důsledky krize Vnímání se dramaticky změnilo v září roku 2008, které bylo spojeno se záchranou Fannie Mae a Freddy Mac a s bankrotem Lehman Brothers. Došlo ke krachu 16

16 předních amerických i evropských finančních institucí. Vlády se snažily o záchranu několika evropských institucí, někde nešlo jen o banky, ale i o celý systém. Panika vypukla na akciových trzích, tržní ocenění finančních institucí se vytratilo. Investoři spěchali na několik zbylých útočišť, která se zdála být bezpečná (např. státní dluhopisy). Nakonec se kompletní zhroucení finančního systému stalo skutečnou hrozbou. Krize začala požírat sebe sama, banky se brání úvěrům, ekonomická aktivita prudce klesá atd. Pokles na trzích aktiv rapidně narostl po celém světě. Obchodní úvěr se stal vzácným a drahým, světový obchod klesl. Důvěra spotřebitelů i podniků klesla k nebývalým minimům. (European Commission, 2009) Po finanční krizi následovala ekonomická recese, docházelo k dalším tlakům na evropské vlády a záchrana několika bank, jiné banky musely být znárodněny. Mezi lety 2008 a 2009 se velmi prohloubil rozpočtový deficit vzhledem k HDP. Státy, které byly krizí nejvíce zasaženy, vykazovaly deficity výrazně vyšší, např. Španělsko. (Kozák, 2012) 17

17 3 ANALÝZA VÝNOSŮ SPOTŘEBNÍCH DANÍ Analýza se bude věnovat komparaci výnosů spotřebních daní mezi lety v členských státech Evropské unie. Výsledky budeme porovnávat mezi jednotlivými zeměmi na základě výnosů v procentech na HDP a zaměříme se také na komparaci podílu výnosů spotřebních i nepřímých daní na celkovém zdanění. Z časových, ale i rozsahových důvodů provedeme analýzu pouze u vybraných států. Všechna data jsou použita z webových stránek Evropské komise. 3.1 Předpoklady analýzy V analýze se zaměříme na porovnání výnosů spotřebních, ale i nepřímých daní. Naším cílem bude porovnat výnosy spotřebních daní ve všech státech Evropské unie a z nich vybrat takové, které se pohybují na nejvyšších i nejnižších příčkách. U těchto států dále provedeme podrobnější komparaci. Také se zaměříme na důvody, které přispěly k výši výnosů vybraných zemí. U každé vybrané země se budeme zabývat pouze hlavním důvodem, který vedl k dané výši výnosů, protože na zkoumání všech souvislostí a makroekonomických ukazatelů není v této bakalářské práci prostor. Vzhledem k soudržnosti a harmonizovanému výpočtu podle systému ESA 95, umožňují údaje z národních účtů poskytnout míru mezinárodní srovnatelnosti. Spotřební daně jsou povinné odvody výrobní nebo distribuční jednotky ve vztahu k výrobě nebo dovozu zboží a služeb nebo využití výrobních faktorů. Podle klasifikace ESA 95 rozdělujeme spotřební daně na daně z dovozu a daně z výroby. Obě kategorie nezahrnují DPH ani dovozní cla. Graf 3-1 bude v analýze výchozím grafem výnosů spotřebních daní v % HDP v období , podle kterého zvolíme vybrané země. Graf 3-1 je členěn podle roku 2008 a zahrnuje jak spotřební daně z dovozu, tak z výroby. (European Commission, 2012) 18

18 Graf 3-1 Výnosy spotřebních daní v % HDP BG PL LU HU EE SL CZ FI CY LV UK DK MT LT RO SE SK PG DE AU IR NL GR ES FR BE IT

19 3.2 Vývoj výnosů v letech V analýze se nejprve zaměříme na výnosy spotřebních daní jako podílu na HDP v jednotlivých letech. Výše zmíněný Graf 3-1 nám ukazuje, že nejvyšších výnosů v roce 2007 dosáhlo Bulharsko a další postkomunistické země, jako je Polsko a Česká Republika. Naopak nejnižších výnosů dosáhly původní státy Evropského společenství. V roce 2008 se situace moc nezměnila, nevyšších výnosů opět dosahuje Bulharsko a Polsko, na třetí místo se dostává Lucembursko. Na nejnižších příčkách zůstává Itálie, Francie a Belgie. V roce 2009 se dostává do popředí Estonsko, kde meziroční změna dosáhla 1,7% na HDP oproti roku 2008 a Slovinsko s rozdílem 0,8% na HDP. Mezi státy s nejnižšími výnosy se stále pohybuje Itálie, Belgie, Francie a Španělsko. Průměrné celkové zdanění dosahuje v roce 2010 v Evropské unii 38,4% HDP. Existují ovšem značné rozdíly mezi starými členskými státy (označeny EU-15) a novými členskými státy (označeny EU-12). V EU-15 průměrné daňové zatížení dosahuje téměř 39% HDP, zatímco v EU 12 členské státy vykazují značné snížení průměrné daňové zátěže 32% HDP. Ve většině zemí EU-15 (s výjimkou Irska, Řecka, Španělska, Portugalska a Spojeného království) se pohybovalo celkové zatížení nad průměrem EU-27. Z nových členských států dosahuje pouze Maďarsko, Estonsko a Slovinsko vyššího zatížení než je průměr Evropské unie. Podíl daní ze spotřeby v zemích EU-12 činí 37% z celkového zdanění, jde především o zrcadlový obraz nízkého zdanění práce. Kypr, Lotyšsko, Litva, Malta, Maďarsko a Rumunsko má asi 40% daní ze spotřeby a Bulharsko dokonce dosahuje 50% daní ze spotřeby na celkovém daňovém zatížení. Španělsko a Itálie vybírají méně než 25% na daních ze spotřeby. V Itálii a ve Španělsku jsou nízké příjmy částečně způsobeny osvobozením od DPH a snížením sazeb uplatňovaných na velké základny, jakož i nízkou základní sazba ve Španělsku. (Prammer, 2011) Pro účely naší analýzy byly vybrány země Bulharsko, Polsko, Estonsko, Česká republika a Slovinsko. Jedná se o země, které v průběhu let dosahovaly nejvyšších výnosů. Dále se zaměříme na Itálii, Francii a Španělsko, které se naopak pohybovaly ve výnosnosti spotřebních daní na nejnižších příčkách. Grafy, které jsou použity pro analýzu jednotlivých zemí, vyjadřují výnosy jak spotřebních tak nepřímých daní. Po levé straně se vyskytují grafy vyjádřené v % HDP a po pravé straně jsou grafy vyjádřené v % ze všech vybraných daní. 20

20 3.2.1 Bulharsko Bulharsko bylo zemí makroekonomické stability, uvážlivé fiskální politiky, neustále se zdokonalující v institucionálním prostředí, trvale snižovalo daně a pojistné na sociální zabezpečení a zlepšovalo hospodářskou výkonnost. Vyhlídky na členství v Evropské unii a jejich přístup k zlepšení celkové životní úrovně se staly faktory, předurčující Bulharsko ke vstupu do Evropské unie dlouho předtím, než se země stala plnoprávným členem. Ke vstupu do Evropské unie nakonec došlo až v roce Pokud se podíváme podrobněji na Graf 3-1, pozorujeme vysoký podíl spotřebních daní na HDP, což je způsobeno především zvýšením sazeb spotřebních daní a rozšířením produktů podléhajících clu. (The Bulgarian Economy, 2007) % HDP Graf 3-2 Bulharsko (v % HDP) % celkového zdanění Graf 3-3 Bulharsko (v % z celkového zdanění) Spotřební daně Nepřímé daně Spotřební daně Nepřímé daně Zdroj: Taxation trends in European union, vlastní úprava Podle Grafu 3-2 byl podíl na HDP u spotřebních daní v Bulharsku vždy nad hranicí 5%, přičemž aritmetický průměr všech států EU se v celém sledovaném období pohyboval kolem 3,1%. V roce 2008 tento podíl dosahoval hranice skoro 6% HDP. Z Grafu 3-1 je patrný rozdíl mezi ostatními členskými státy. Bulharsko jako jedna z mála zemí v roce 2008, tedy v období nejhlubší recese, dosahuje nejvyšších výnosů u spotřebních daní. V ostatních státech v roce 2008 buď výnosy klesají, nebo se udržují na stejné úrovni jako v roce Dalšími státy, ve kterých v tomto roce výnosnost spotřebních daní roste, jsou jen Polsko a Lotyšsko. Z Grafu 3-2 lze dále pozorovat změnu rostoucího trendu. Zlom nastává v roce 2009, kdy dochází k velkému poklesu podílu nepřímých daní na HDP o skoro 2% body. (European Commission, 2012) 21

21 Bulharsko je státem Evropské unie, který daňovou politiku orientuje především na nepřímé daně. Podíl nepřímých daní na celkovém zdanění byl podle Grafu 3-3 ve sledovaném období vždy nad hranicí 50%, což je s porovnáním s ostatními státy Evropské unie velmi nadprůměrný výsledek. V roce 2008 dosahoval podíl nepřímých daní 55,3% na celkovém zdanění a v roce 2010 bylo dosaženo dokonce 55,4%. Bulharsko v průběhu let výrazně změnilo svou daňovou politiku a věnovalo úsilí k tomu, aby daňové břemeno bylo z velké části přeneseno právě na daně ze spotřeby. I když velkou část nepřímých daní nese DPH, tak výnosy spotřebních daní jsou v Bulharsku v porovnání s ostatními státy EU-27 také nejvyšší. Podíl spotřebních daní podle Grafu 3-3 do roku 2009 roste, k mírnému poklesu dochází až v roce (Prammer, 2011) Bulharsko má jeden z nejnižších schodků státního rozpočtu, proto když přišla finanční krize, ke změnám v sazbách v zásadě nedošlo. A právě díky nezměněným sazbám byly výnosy poměrně stabilní a v porovnání s ostatními státy vcelku nadprůměrné. (Finance.cz, 2012) Polsko Polsko patří stejně jako Bulharsko nebo Česká republika do postkomunistických zemí. Vstoupilo do Evropské unie v roce 2004 společně s dalšími devíti státy. V období byla celková daňová zátěž vždy pod průměrem všech 27 evropských států. % HDP Graf 3-4 Polsko (v % HDP) Spotřební daně Nepřímé daně % celkového zdanění Graf 3-5 Polsko (v % z celkového zdanění) Spotřební daně Nepřímé daně Zdroj: Taxation trends in European union, vlastní úprava 22

22 Z Grafu 3-4 sledujeme vývoj výnosů spotřebních daní jako podíl na HDP. Polsko dosahovalo hranice 4% HDP po celé sledované období, kromě roku 2009, kdy podíl mírně klesl na 3,8% HDP. Pokud se podíváme na srovnání s dalšími státy Evropské unie, které pozorujeme v Grafu 3-1, Polsko dosahuje nadprůměrných hodnot. Hlavními důvody proč se Polsko udrželo na nejvyšších pozicích v tomto období, bylo postupné snižování nákladů na byrokracii a dlouhodobý nárůst HDP. V roce 2009 byla ve všech ostatních státech Evropské unie meziroční změna HDP záporná, v Polsku jako jediném bylo dosaženo meziroční změny 1,7%. (Singer, 2010) Produkt se zvyšoval ve všech ekonomických oblastech, především v průmyslu (průmysl v Polsku tvoří 23 24% HDP). (Businessinfo, 2012) Podíl nepřímých daní v % HDP, který také sledujeme v Grafu 3-4 klesl pouze v roce 2009 o 1,3%. Průměrně tento podíl dosahuje relativně vysokých 14%. Podle Grafu 3-5 můžeme sledovat vývoj výnosů nepřímých i spotřebních daní na celkovém zdanění. Podíl nepřímých daní na celkovém zdanění dosahuje průměrně 42%. Podíl spotřebních daní kolísá kolem 12,5%. V roce 2010 dochází k růstu podílu spotřebních daní z 11,9% na 13,2%. Trend Polska v oblasti rostoucích výnosů spotřebních, ale i celkově nepřímých daní je jasný. Země zvolila stejnou politiku jako jiné postkomunistické země a zaměřila se na zvyšování nepřímých daní. Nepřímé daně jsou pro poplatníky méně na očích než daně přímé. (European Commission, 2012) Česká republika Česká republika vstoupila do Evropské unie společně s Polskem a dalšími osmi státy v roce Před finanční krizí měl bankovní sektor v České republice přebytek Graf 3-7 Česká republika (v % HDP) Graf 3-6 Česká republika (v % z celkového zdanění) % HDP % celkového zdanění Spotřební daně Nepřímé daně Spotřební daně Nepřímé daně Zdroj: Taxation trends in European union, vlastní úprava 23

23 likvidity, byl ziskový a neposkytoval velké množství úvěrů v zahraničních měnách. Proto, se zde krize neprojevila tolik jako v jiných státech Evropské unie. (Singer, 2010) Hodnoty, které vidíme v Grafu 3-7 u spotřebních daní dosahují k 4% hranici. Rok 2008, kde výnosy spotřebních daní činily pouhých 3,3% HDP byl pro Českou republiku zlomový. Zde zaznamenáváme nejhlubší ekonomický propad. Díky přijetí protikrizových opatření a silnému exportu (77% HDP) se ovšem podařilo krizi celkem obstojně přečkat. V dalším roce došlo k nárůstu výnosů spotřebních daní a to, i v případě meziročního poklesu HDP o 4,3%. (Vlčková, 2010) Podle Grafu 3-1 se Česká republika v porovnání s ostatními členskými státy pohybovala ve výnosnosti spotřebních daní jako podílu na HDP po celé sledovnané období nad průměrem Evropské unie. Což bylo způsobeno především tím, že bankovní sektor byl poměrně izolovaný od toho evropského a na rozdíl od původních členů Evropské unie neměla Česká republika vysoký podíl úvěrů v cizích měnách ani vysoký podíl nesplacených úvěrů. Úvěry byly financovány především z primárních vkladů. (Singer, 2010) U nepřímých daní jako podílu na HDP, což je vidět z Grafu 3-7, nedochází k větším změnám. Trend je velmi podobný jako u spotřebních daní. Nepřímé daně v % z celkových daní mají podle Grafu 3-6 ve sledovaném období rostoucí trend. Z 31% v roce 2007 až na 34%, kterých bylo dosaženo v roce U spotřebních daní k žádným výrazným změnám nedochází. Pouze v roce 2008 došlo k většímu snížení na 9,5% Estonsko Estonsko svou polohou patří mezi pobaltské státy, v roce 1991 se odtrhlo od % HDP Graf 3-9 Estonsko (v % HDP) % celkového zdanění Graf 3-8 Estonsko (v % z celkového zdanění) Spotřební daně Nepřímé daně Spotřební daně Nepřímé daně Zdroj: Taxation trends in European union, vlastní úprava 24

24 Sovětského svazu a získalo nezávislost. Vstoupilo do Evropské unie v roce 2004 stejně jako výše zmíněné Polsko a Česká republika. V průběhu let 2008 a 2009 rychle vzrostla estonská ekonomika, došlo k tomu především z důvodu zvyšování daní, zejména DPH a spotřebních daní. Šlo o úmyslné opatření estonské vlády. Jak můžeme vidět z Grafu 3-9, v roce 2009 dochází k výraznému zvýšení výnosů spotřebních daní v % HDP a to z 3,3% HDP na 5% HDP. Samotný podíl nepřímých daní má stejný trend, zde dochází ke zvýšení o 2,7% bodů. V Estonsku je zdanění nejvyšší z pobaltských států a stejně jako v ostatních nových členských státech je zde podíl nepřímých daní relativně vysoký, například v roce 2009 dosahoval 14,4% HDP. (European Commission, 2012) V celém období se podíl nepřímých daní na celkovém zdanění pohyboval nad průměrem Evropské unie, jak můžeme vidět na Grafu 3-8, podíl spotřebních daní na celkovém zdanění v roce 2009 roste stejně jako podíl na HDP. Jak bylo popsáno výše, vlivem zvýšení sazeb spotřebních daní v roce 2009 vzrostl jak podíl spotřebních daní na celkovém zdanění, tak samozřejmě podíl nepřímých daní na celkovém zdanění. Estonská vláda zareagovala na finanční krizi velmi pružně zvýšením především nepřímých daní, výsledky jsou jasně patrné z grafů Slovinsko Slovinsko je jednou ze šesti zemí bývalé Jugoslávie, vzniklo v roce 1991, kdy se Jugoslávie rozpadla a zůstalo pouze spojení Bosny a Hercegoviny. Do Evropské unie Graf 3-11 Slovinsko (v % HDP) Graf 3-10 Slovinsko (v % z celkového zdanění) % HDP % celkového zdanění Spotřební daně Nepřímé daně Spotřební daně Nepřímé daně Zdroj: Taxation trends in European union, vlastní úprava 25

25 vstoupilo v roce Slovinsko je jednou ze zemí, ve které se velmi projevila finanční krize, po růstu HDP v roce 2007 a 2008, kdy bylo dosaženo meziroční změny 6,9% a 3,7%, došlo v roce 2009 k obrovskému meziročnímu poklesu produktu o -8,1%. Mezi lety 2009 a 2010 došlo k výraznému zpomalení růstu celé Slovinské ekonomiky. (Businessinfo.cz, 2013) V Grafu 3-11 je patrný růst spotřebních daní na DPH, který přichází v roce 2009 a nadále roste. Po celé sledované období se podíl pohybuje mírně nad průměrem Evropské unie. Zvýšení výnosnosti spotřebních daní v roce 2009 bylo způsobeno především změnou v sazbách spotřebních daní u cigaret, piva a alkoholu. V roce 2010 dochází k dalšímu zvyšování sazeb a výnosy dosahují 4,3% HDP. Podíl nepřímých daní tvoří půlměsíc, kdy v období 2008 a 2009 podíl nepřímých daní na HDP mírně klesá. Nejvyšších výnosů na HDP bylo dosaženo v roce Ve srovnání s ostatními členskými státy, je z Grafu 3-1 vidět zasažení do daňové politiky v roce 2009, která byla vlivem finanční krize ve Slovinsku nutná. Nedošlo ovšem k postupnému zvyšování výnosů všech nepřímých daní, ale především těch spotřebních. Podíl nepřímých daní na celkovém zdanění dosahoval podle Grafu 3-10 nejvyšších hodnot v roce 2007 a dále se snižoval. U podílu spotřebních daní na celkovém zdanění byl trend opačný, což znamená, že během sledovaného období došlo k růstu ve výnosnosti spotřebních daní a poklesu výnosnosti DPH a dalších daní ze spotřeby. Tento trend byl způsoben především změnami v sazbách spotřebních daní v letech 2009 a Změny v sazbách jsou patrné už ve zvýšených výnosech jako podílu na HDP Itálie Itálie je zakládajícím členem Evropské unie, její severní oblast má jednu z nejvyšších životních úrovní v Evropě. Celková daňová zátěž je pátá nejvyšší v Evropské unii. Avšak podíl nepřímých daní na celkovém zdanění se mezi lety pohyboval vždy pod průměrem Evropské unie. Itálie je zemí, která dává stejně jako ostatní původní státy Evropské unie přednost přímému zdanění. (European Commission, 2012) 26

26 Podle Grafu 3-13 byl podíl nepřímých daní na HDP značně rozdílný oproti podílu spotřebních daní na HDP. Z grafu je patrné, že spotřební daně tvoří v Itálii spíše zanedbatelnou část výnosů. Podíl spotřebních daní se pohyboval ve zkoumaném období vždy hluboko pod průměrem Evropské unie, důvodem je daňová politika zaměřená především na zdaňování v oblasti přímých daní. V roce 2008 je vidět snížení obou ukazatelů a postupné zvyšování v letech následujících. (European Commission, 2012) Graf 3-13 Itálie (v % HDP) Graf 3-12 Itálie (v % z celkového zdanění) % HDP % celkového zdanění Spotřební daně Nepřímé daně Spotřební daně Nepřímé daně Zdroj: Taxation trends in European union, vlastní úprava Pokud dojde ke srovnání s dalšími členskými státy, které pozorujeme v Grafu 3-1, Itálie se pohybuje na spodních příčkách. Daňová politika není orientována na spotřební daně. V Grafu 3-12 se tento trend objevuje také. Velmi nízký podíl spotřebních daní na celkovém zdanění a relativně vysoký podíl všech nepřímých daní, který v období krize klesá. Podíl spotřebních daní na celkovém daňovém zatížení je v Itálii nejnižší v Evropě, z části je to způsobeno nízkými sazbami vybraných výrobků a neprovedením žádných změn v období finanční krize Francie Francie patří, stejně jako Itálie, mezi zakládající státy Evropské unie a je jednou z největších ekonomik světa. Zprvu se zdálo, že Francie přílišnou škodu způsobenou finanční krizí neutrpí. Informace, které byly zveřejňovány, tomu také nenasvědčovaly. Přesto zasáhla ve velké míře bankovní sektor. Už během roku 2007 došlo ke zmrazení několika investičních fondů. Ani rok 2010 nebyl pro situaci v zemi příznivý, v ostatních zemích mimo Evropskou unii se zdálo, jakoby krize pomalu přecházela. V Evropě, 27

27 především v zemi jako je Francie, ale výstup z recese nebyl jednoduchý. Francie se stále z krize úplně nedostala. (Businessinfo.cz, 2013) Graf 3-15 Francie (v % HDP) Graf 3-14 Francie (v % z celkového zdanění) % HDP % celkového zdanění Spotřební daně Nepřímé daně Spotřební daně Nepřímé daně Zdroj: Taxation trends in European union, vlastní úprava Francie je zemí, která se z hlediska daní orientovala stejně jako všechny původní státy Evropské unie na zdanění příjmů, nikoli spotřeby. Postupem času se začala věnovat ale i daním ze spotřeby. Podíl nepřímých daní činil podle Grafu 3-15 po celé sledované období kolem 15 % HDP. V průběhu let nepozorujeme větších změn ve výnosech spotřebních daní na HDP. Výnosy spotřebních daní v % HDP se podle Grafu 3-1 ve zkoumaném období podobně jako v Itálii vždy pohybovaly pod průměrem Evropské unie. V roce 2009 se podle Grafu 3-14 daňová politika začíná orientovat více na nepřímé daně, pro spotřebitele je tahle možnost v období krize přijatelnější. I když se podíl nepřímých daní zvyšuje, stejná pravidla neplatí pro spotřební daně, ty zůstávají průměrně na úrovni 5%. Podíl nepřímých daní roste zejména kvůli zvýšeným sazbám DPH a ostatních daní ze spotřeby. K nepatrnému zvýšení sazeb spotřebních daní dochází každým rokem, výnosnost tyto změny statisticky neovlivní Španělsko Španělsko vstoupilo do Evropské unie společně s Portugalskem v roce Je jednou ze zemí kde měla finanční krize zničující dopad. Už v roce 2006 váznul trh s nemovitostmi, docházelo k nadměrným výstavbám domů a bytů, avšak nebyl nikdo, kdo by je koupil. Hlavní důvody krize ve Španělsku nepochází ze zahraničí, jako je tomu u jiných evropských států, ale vznikly v domácí ekonomice, která byla bezesporu 28

28 špatně nastavena. Po půl roce, kdy do Španělska přišla krize z USA, se žádosti o úvěry velmi zpřísnily a celkově trh s nemovitostmi váznul. Jednalo se o počátek hluboké recese. (Lišková, 2011) Španělsko zaznamenalo krizi naplno v roce 2009, kdy HDP klesl o -3,6% a nezaměstnanost dosáhla 18%. Budoucí vývoj španělské ekonomiky nevypadá vůbec dobře, předpokládaná nezaměstnanost má v roce 2013 dosáhnout až 23,3%. (Businessinfo, 2013) Podle Grafu 3-16 mělo Španělsko ve sledovaném období podíl spotřebních daní 2,2% HDP, což je jeden z nejnižších v Evropské unii. Protože jsou výnosy spotřebních daní ve Španělsku zanedbatelné, velké ekonomické problémy v roce nezměnily podíl spotřebních daní na HDP. Významně byl ovšem ovlivněn podíl nepřímých daní na HDP, který mezi lety klesl o 2,8%. V Grafu 3-1 je vidět srovnání Španělska s ostatními státy Evropské unie v oblasti spotřebních daní v % HDP. Graf 3-16 Španělsko (v % HDP) Graf 3-17 Španělsko (v % z celkového zdanění) % HDP % celkového zdanění 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0, Spotřební daně Nepřímé daně Spotřební daně Nepřímé daně Zdroj: Taxation trends in European union, vlastní úprava Z Grafu 3-17 lze pozorovat opačný trend u nepřímých a spotřebních daní. Zatímco do roku 2009 klesal podíl nepřímých daní, podíl spotřebních daní rostl. Daňová politika se začala orientovat na spotřební daně. V roce 2010 se trend obrátil a došlo k nárůstu podílu nepřímých daní, podíl spotřebních daní nepatně klesl. Mezi západními státy je Španělsko zemí s nejnižším daňovým zatížením. 3.3 Zhodnocení analýzy výnosů Bakalářská práce je zaměřena na několik důležitých faktů, které ovlivnily výnosy spotřebních daní ve vybraných státech Evropské unie. Z časových i rozsahových důvodů byly vybrány pouze státy, které dosahovaly nejvyšších a nejnižších hodnot. 29

29 Existuje mnoho souvislostí, důvodů i politických rozhodnutí, proč byly spotřební daně v daném státě právě v této výši. Naším záměrem bylo porovnání výnosů spotřebních daní. Důvodů, které přispěly k výnosnosti spotřebních daní, je bezpočet. V bakalářské práci jsme se zaměřili zejména na hlavní důvody, i když je patrné, že výnosnost byla ovlivněna i dalšími aspekty. Politika Evropské unie naznačuje posun od zdanění práce a kapitálu ke zdanění spotřeby, ekologickým daním a zdanění nemovitostí s cílem podpořit růst a zaměstnanost. V analýze výnosů spotřebních daní lze pozorovat tento trend také. Ve většině států výnosy spotřebních daní klesly, což bylo způsobeno recesí v ekonomice. V roce 2008, kdy měla krize na Evropskou ekonomiku největší vliv, dosahují výnosy snížení ve všech zkoumaných zemích kromě Bulharska a Polska. U obou těchto zemí se snížení projevuje, ale až o rok později. U ostatních států se výnosy už pomalu zvyšují a to právě díky zásahům do daňové politiky tj. orientací na zvyšování sazeb. Lze tedy tvrdit, že na výnosnosti spotřebních daní se z velké části projevila právě finanční a hypoteční krize. V některých státech pouze prohloubila to, co už tam bylo zakořeněno, jinde nezapříčinila velké škody. Itálie s nejnižší výnosností spotřebních daní měla problémy už před krizí, dosahovala vysoké míry zadluženosti od roku Krize v tomto případě přispěla k ještě vyššímu prohloubení státního dluhu a hlubší recesi. Česká republika naopak krizi zaznamenala, ale v mnohem nižší míře. Ve shrnutí bychom měli konstatovat, že důvody výnosnosti spotřebních daní jsou zakořeněny v jednotlivých státech a nesouvisí pouze s krizí, ale i se sazbami spotřebních daní a s dalšími individuálními důvody. 30

30 4 ANALÝZA SAZEB SPOTŘEBNÍCH DANÍ 4.1 Předpoklady analýzy Analýzu sazeb spotřebních daní budeme provádět v období Cílem analýzy bude zhodnotit, jakou politiku vedly vybrané státy v oblasti spotřebních daní v období krize. Pro účely naší analýzy se zaměříme na sazby daně vybraných výrobků u benzínu, cigaret, lihu, piva a vína. Analýzu provedeme pouze u vybraných zemí, které jsme použili v analýze výnosů. Všechny sazby použité v analýze budou přepočítány dle kursu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie na eura. Právě díky kurzovým rozdílům jsou grafy u Polska, České republiky, Bulharska a do roku 2010 u Estonska ovlivněny. V některých případech se může zdát, že se sazby snižují, ale ve skutečnosti mohou stagnovat nebo se dokonce zvyšovat. Analýza bude prováděna podle informací ze stránek Evropské komise. 4.2 Změny v sazbách spotřebních daní Mezi lety 2010 a 2011 došlo k hromadnému zvyšování sazeb spotřebních daní z důvodu finanční a hypoteční krize ve většině členských zemí. V mnoha případech bylo zvyšováno z nízké úrovně v blízkosti minimální sazby stanovené Evropskou unií. V některých nových členských státech bylo nutné zvýšit spotřební daně z paliv, elektřiny, tabáku a alkoholu. Nejvyšší zvýšení bylo u spotřebních daní z energií a daní ekologických. Mnoho původních členských států zavedlo další spotřební daně, jako např. daň z jaderných paliv nebo letenek. V některých dalších státech došlo ke změnám ve zdanění automobilů, v Bulharsku byla daň z automobilů naopak zrušena. Spotřební daně, které souvisí s lidským zdravím, byly v letech 2010 a 2011 zvýšeny téměř ve všech členských státech. Jedná se o daň z tabákových výrobků a alkoholu, v některých případech i cukru. (European Commission, 2011) Ve většině členských států dochází při změně sazby i ke změně spotřeby vybraných výrobků. Zvyšování spotřebních daní je způsobeno stanovením minimálních sazeb nebo obecným trendem. Některé země zvyšují daně každým rokem, jiné jednou za několik let. Nejdůležitějším faktorem, který má vliv na spotřebu vybraných výrobků je reálný HDP. (Customs Associates Ltd, 2001) 31

31 4.3 Sazby daně z benzínu Benzín je jedním z nejvýnosnějších minerálních olejů, který pro účely spotřebních daní dělíme na olovnatý a bezolovnatý. Pro každou z těchto skupin používáme jiné sazby daně. Minimální sazby u benzínů jsou upraveny směrnicí 2003/96/ES a od jsou stanoveny na 421 EUR/1000 l pro olovnatý benzín a 359 EUR/1000 l pro bezolovnatý benzín. Základ daně je specifický, tj. základem daně jsou fyzické jednotky. U benzínů jde o jednotky objemu litry. (Široký, 2012) Olovnatý benzín Olovo se používalo od roku 1920 jako přísada do benzínu a umožnilo zvýšit kvalitu benzínu pomocí oktanových čísel. Počátkem roku 2000 evropská legislativa přerušila prodej i distribuci olovnatého benzinu. Olovnatý benzín byl stažen z prodeje, protože obsahoval kumulativní jed. Také bylo zjištěno, že má negativní vliv na lidské zdraví. Moderní metody poskytují potřebnou kvalitu paliva (oktanové číslo) bez přídavku olova. Olovnatý benzín se v Evropě nyní používá pouze pro pohon letadel. (The AA, 2013) 750 Graf 4-1 Vývoj sazeb olovnatého benzínu EUR/1000 l BG PL CZ SI EE IT FR ES Zdroj: Excise duty tables, Energy products and Electricity, , vlastní úprava V Grafu 4-1, který nám ukazuje vývoj sazeb daně u olovnatého benzínu s označením minimální hranice, lze pozorovat, které státy se pohybovaly v blízkosti 32

32 minimální sazby daně 421 EUR/1000 l a které výrazně hranici převyšovaly. Bulharsko, Slovinsko a Estonsko jsou země, kde se sazba udržuje pořád na nejnižších hodnotách, v průběhu posledních pěti let zde nedošlo k žádným výrazným změnám. Nejvyšších sazeb dosahuje do roku 2011 Francie, kde sazba činí 639,6 EUR/1000 l. Od roku 2012 prvenství přebírá Itálie, která už před zvýšením v roce 2012 dosahovala nadprůměrných hodnot, v roce 2013 sazba dosahuje 728,4 EUR/1000 l. V Polsku byla situace zcela jiná, nejprve mezi lety 2008 a 2009 Poláci zvýšili sazbu ze 485,41 EUR/1000 l na 564,18 EUR/1000 l, poté v roce 2010 došlo k úplnému zrušení této sazby a olovnatý benzín nadále nebyl k dispozici na polském trhu. K další změně dochází jen ve Španělsku, kde se sazba zvýšila o 29 EUR/ I když to z grafu není patrné, tak v České republice nedošlo k žádné změně v sazbách u olovnatého benzínu, výkyvy které lze vidět na Grafu 4-1, jsou způsobeny pouze kurzovými rozdíly. Od roku 2010 není olovnatý benzín v České republice k běžnému použití k dispozici, sazby ale zůstávají stanoveny. Sazby daně u olovnatého benzínu nejsou výrazně závislé na výnosech spotřebních daní, v zemích Evropské unie se tento druh benzínu už běžně nepoužívá a ve vybraných zemích není z tohoto důvodu ani potřebné nijak sazby daně upravovat Bezolovnatý benzín Bezolovnatý benzín je jedním z nejpoužívanějších paliv pro pohon motorů. Jde Graf 4-2 Vývoj sazeb bezolovnatého benzínu EUR/1000 l BG PL CZ SI EE IT FR ES Zdroj: Excise duty tables, Energy products and Electricity , vlastní úprava 33

33 o směs získanou z ropy destilací. Pomocí další technologie (směsi, které zvýšily oktanové číslo) byl olovnatý benzín nahrazen benzínem bezolovnatým, který splňuje požadavky pro nové typy motorů, u kterých se používá katalyzátor. Náhrada olovnatého benzínu byl Speciál pro starší typy automobilů. (Unipetrol, ) Podle Grafu 4-2 není opět u České republiky patrné, kdy došlo ke změně v sazbě daně. Bylo to v roce 2010, kdy se sazba zvýšila z CZK/1000 l na CZK/1000 l. Podle grafu to dále vypadá, že se každý rok sazba upravovala, ale vznikl zde opět pouze kurzový rozdíl. Od roku 2010 byla průměrně sazba ve výši 515 EUR/1000 l. Nejvyšší sazba byla do roku 2011 ve Francii. Francie po celé sledované období tuto sazbu neupravovala a na období krize zvýšením sazby nereagovala. Sazby daně u bezolovnatého benzínu jsou ve Francii upraveny podle regionů od 589,20 EUR/1000 l do 606,9 EUR/1000 l. Pro náhražky za bezolovnatý benzín je stanovena sazba 639,6 EUR/1000 l. V analýze je použita základní sazba pro benzín s oktanovým číslem nižším než 95. Sazbu vyšší než je ve Francii uplatňuje od roku 2012 Itálie. V Itálii jsou stanoveny vždy stejné sazby na oba typy benzínů. K výraznému navýšení v roce 2012 došlo tedy u bezolovnatého benzínu, stejně jako u olovnatého. Vyšší nárůst sazby je patrný také ve Slovinsku v roce Do té doby, kromě mírného poklesu v roce 2011, sazba bezolovnatého benzínu dosahovala každoročního navyšování z minimální hranice až na 1,6 násobek. V Polsku dochází v roce 2010 k velkému poklesu sazby pro bezolovnatý benzín a k rozdělení bezolovnatých benzínů pod různými kódy nomenklatury a stanovení odlišných sazeb. Obě sazby jsou nižší než sazba z roku Pro analýzu jsme použili sazbu pod kódy nomenklatury CN a CN , která v roce 2010 dosahuje poměrně nízké hodnoty 390,55 EUR/1000 l, a každým rokem se nepatrně zvyšuje, pouze díky kurzovým rozdílům se zdá, že se v roce 2012 sazba snížila. V Estonsku se sazba pro bezolovnatý benzín zvyšovala jen v roce 2010, protože se pohybovala na úrovni sazby minimální. V dalších letech už nedošlo k žádným změnám. Podobně jako Estonsko reagovalo i Španělsko. Zde se sazba v roce 2010 také mírně zvýšila. Španělsko uplatňuje ještě další sazbu pro bezolovnaté benzíny 34