POSTAVENÍ A ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

Transkript

1 STUDIE Č. 28 POSTAVENÍ A ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH DÍLČÍ STUDIE I. ANALÝZA DAT ZA ZAMĚSTNAVATELE Vytvořeno pro: Projekt reg. č.: CZ.1.04/1.1.01/ Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Objednavatel: KZPS ČR Zhotovitel: Institut řízení lidských zdrojů s.r.o., IČ

2 Obsah 1. Zadání: Sběr dat Výsledky dotazníkového šetření Srovnání dotazníků Rozdělení skupin Rozdělení otázek Uveďte kraj, ve kterém zaměstnavatel sídlí či celostátní působnost Právní forma zaměstnavatele Je v práci v sociálních službách průkazná souvislost mezi pracovní výkonností a odměňováním? Setkal/a jste se v sociálních službách s diskriminací? Pokud jste se v sociálních službách setkal/a s diskriminací, pak o jaký druh diskriminace se jednalo Domníváte se, že v sociálních službách dochází k nerovnostem v odměňování? Setkal/a jste se s případem, kdy byla zdravotní sestra zařazena jinak za účelem snížení její mzdy/platu? Setkal/a jste se s případem, kdy byl pracovník zařazen do jiné platové třídy, která neodpovídala jeho pracovní náplni za účelem snížení platu? Setkal/a jste se s případem, kdy byl pracovník za stejnou práci odměňován jinak v zařízení s různou organizační formou? (například lepší odměna v organizaci, kde je zřizovatelem město oproti NNO) Pokud ano, uveďte prosím konkrétní příklad (která organizační forma odměňovala lépe a za jakou práci) Jaké jsou podle Vás bariéry současné právní úpravy odměňování v sociálních službách? V případě, že o žádných nevíte, uveďte prosím "žádné", jinak prosím popište Závěr Zdroje Přílohy Příloha Příloha

3 1. Zadání: Postavení a odměňování pracovníků v sociálních službách Zaměstnanci v sociálních službách patří v celostátním porovnání k nejhůře odměňovaným, přesto, že nikdo náročnost a potřebnost jejich práce nezpochybňuje. Zároveň se ukazují řádové rozdíly v odměňování u poskytovatelů služeb dle jejich právní formy. Obsah studie: Cílem studie je na bázi celostátního průzkumu u několika set organizací, za využití speciálně vytvořeného software pro on-line sběr dat a jejich zpracování, zjistit vazby odměňování na typ zaměstnavatele, druh práce (poskytované sociální služby) a výkonnost a na základě těchto zjištění předložit návrhy k nediskriminaci některých skupin zaměstnanců. Předpokládá se, že průzkum a sběr původních dat bude realizován za dva roky u co nejširšího počtu respondentů (v řádu tisíců), jen díky tomuto založení budou moci být výsledky studie s poměrně vysokou mírou objektivity. Budou zpracovány dvě dílčí studie a následně závěrečná studie, během třetího roku projektu. Celkové náklady budou zahrnovat i tvorbu odpovídajícího software, široký průzkum mezi poskytovateli sociálních služeb a jejich zaměstnavateli a teprve následně vlastní zpracování textu studie. Studie se zaměří na: odměňování v sektoru sociálních služeb, mj. dle typu zaměstnavatele a druhu poskytované sociální služby; realizační bariery současné právní úpravy; návrhy alternativních řešení problémů. Zadavatel požaduje: vytvoření harmonogramu studie, předložení osnovy studie ke schválení, předložení vytvořených dotazníků ke schválení s výhradou možnosti úpravy jejich obsahu, průběžné seznamování s dílčími výsledky a předložení závěrečné verze k připomínkám. 3

4 2. Sběr dat Krátce po zadání studie byly vytvořeny dotazníky pro sběr dat za zaměstnavatele a zaměstnance. Dotazník za zaměstnavatele byl vytvořen ve spolupráci s UZS. Vzhledem k zadání obsahuje celkem cca 98 položek, z nichž zařízení nevyplňují všechny. Otázky se týkají dat z let Dotazník pro zaměstnance byl vytvořen ve spolupráci s Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče. Sběr dat probíhal několika způsoby. 1) Zpracovatel přímo oslovil em se žádostí o vyplnění dotazníků veškeré poskytovatele sociálních služeb, evidované v Registru poskytovatelů sociálních služeb. Jednalo se o 4500 subjektů. Sběr dat probíhal v průběhu dubna ) V rámci podpory sběru dat byly odkazy na dotazníky pro zaměstnavatele i zaměstnance dále zveřejněny na webech: Institutu řízení lidských zdrojů Unie zaměstnavatelských svazů Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Asociace poskytovatelů sociálních služeb 3) Vzhledem k tomu, že výsledky dvou kol sběru dat byly nedostatečné (žádné odpovědi za zaměstnavatele a cca 80 odpovědí za zaměstnance), byli v rámci Konference APSS na téma Financování v sociálních službách dne osloveni účastníci se žádostí o vyplnění speciálně vytvořeného screeningového dotazníku pro zaměstnavatele o 12 položkách. Tento dotazník vyplnilo na místě 99 respondentů. Pouze 92 odpovědí bylo validních a použitelných. 4) Účastníci konference byli seznámeni s předběžnými výsledky sběru dat, které jsou znepokojivé z hlediska nerovnosti v odměňování v sociálních službách a byli požádání, aby sami vyplnili kompletní dotazník pro zaměstnavatele a předali svým zaměstnancům dotazníky pro zaměstnance. Sběr pak probíhal do konce června. V rámci této fáze se podařilo získat cca dalších 200 dotazníků od zaměstnanců a pouze 15 kompletních dotazníků od zaměstnavatelů. 5) Kompletní dotazníky od zaměstnavatelů byly částečně využity v rámci vyhodnocení dat za zaměstnavatele a tak u některých položek je 107 respondentů. Hypotézy: 1) Odměňování ve mzdové sféře je v sociálních službách horší, než v platové sféře. 2) Zdravotní sestry jsou často zařazovány jako sociální pracovníci a to z důvodu úspory nákladů na jejich odměňování 4

5 3) K diskriminaci v právním významu tohoto slova v sociálních službách nedochází, dochází pouze k nerovnostem v odměňování 5