SWOT analýza chovu okrasných a akvarijních ryb

Transkript

1 SWOT analýza chovu okrasných a akvarijních ryb Lukáš Kalous, Jiří Musil, Jindřich Novák, Jiří Patoka & Miloslav Petrtýl Katedra zoologie a rybářství, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita v Praze Kamýcká Praha 6 Suchdol kalous@af.czu.cz tel: Výzkumná zpráva zpracovaná v rámci projektu Technologické agentury České republiky č. TD s názvem: Numerická a funkční analýza sektoru akvakultury, včetně rekreačního rybářství, zaměřená na zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a zlepšení stavu vodních ekosystémů.

2 Úvod Česká republika patří mezi největší vývozce tropických ozdobných ryb (Posel, 2003). V Evropě, která je druhým největším teritoriem světového exportu, je s 39% podílem zcela dominantní (Ploeg, 2004; Livengood a Chapman, 2007; Miller-Morgan, 2009; Peay, 2009). Hodnota exportu akvarijních ryb z ČR se podle oficiálních celních statistik pohybuje dlouhodobě na úrovni více než 400 miliónů korun. Lze se domnívat, že skutečný vývoz dosahuje objemu ještě většího. V průběhu let vývoz prokázal roční CAGR (Compounted Annual Growth Rate) ve výši 8 %. Domácí produkce ukazuje CAGR 7 %. CAGR dovozu během stejného období představoval 24%, když import v roce 2007 dosáhl téměř výše 60 miliónů Kč (FAO, 2007). Základy úspěšného exportu akvarijních ryb lze spatřovat zejména ve dvou historických aspektech: Prvním je dlouholetá tradice akvaristiky v českých zemích, spojená s odborným základem, který představovali vysokoškolští pedagogové a vědečtí pracovníci (Babák, Hykeš, Oliva, Frank a další), kteří se aktivně podíleli jak na spolkovém životě, tak na vydávání akvaristických periodik a popularizujících publikací. Druhý pak vychází ze státní podpory chovu, výkupu a vývozu v období 70. a 80. let, kdy akvarijní ryby představovaly významný zdroj devizových prostředků. Česká akvaristika je od 90. let intenzivně konfrontována s trendy vývoje chovatelství v moderních evropských zemích, USA a Japonsku. Výsledkem je ubývání široké obce odborně zdatných chovatelů, chodících do běžného zaměstnání a k tomu navíc schopných produkovat odchovy. Česká akvaristická obec se stále více polarizuje na velkou skupinu tzv. konzumentů, kteří vnímají akvárium jako součást bytové kultury a ryby nakupují podle barev, a menší obec producentů, kteří vesměs ve farmách rodinného typu produkují několik druhů pro obchod. Profesionalizace českých producentů dospěla v současné době do stadia, kdy za typický, modelový příklad lze považovat zařízení při rodinném domě s cca l vody, napájené z vlastní studny a obsluhované 2-4 členy rodiny, z nichž alespoň pro některé znamená tato činnost hlavní nebo i jediný zdroj příjmů. Velké exportní firmy s obratem okolo 50 mil Kč ročně, kterých je v ČR několik, pak, nejenže ryby vykupují, ale také samy produkují, případně dovážejí z asijských pěstíren potěr (juvenilní stádia ryb) a dochovávají jej do tržní velikosti. I přes energetickou náročnost, relativně drahou pracovní sílu a závislost na kurzu koruny vůči euru a dolaru se Česká republika udržuje na místě mezi světovými

3 exportéry (za Singapurem a na úrovni Malajsie, Indonésie a Hongkongu). Jakkoli jsou čeští producenti a exportéři konfrontováni s narůstající konkurencí, zejména asijských zemí, rostoucí dovoz signalizuje dobrý reexportní potenciál ČR. V posledních letech bylo realizováno i několik pokusů českých firem o investiční expanzi do asijských (Vietnam) i evropských (Německo), s cílem založení společných či samostatných podnikatelských aktivit. Potenciál budoucího posílení úlohy ČR jako vstupní brány pro okrasné ryby do Evropy lze kromě zkušenosti a výše uvedených restrukturalizačních invencí českých chovatelů a exportérů nalézt i v geografické poloze. Je překvapivé, že státní instituce trvale přehlížejí tento významný segment domácí ekonomiky, exportu i výzkumu. Produkce konzumních ryb se v ČR dlouhodobě udržuje na úrovni cca t/rok, což při průměrné hodnotě cca 50 Kč za 1 kg ryby představuje částku okolo jedné miliardy Kč. Zhruba polovina produkce (cca 500 mil. Kč) je určena pro vývoz a jedná se o částku zcela srovnatelnou s exportem ryb okrasných akvarijních. Čeští akvaristé a vědci (Frank, Oliva, Balon) stáli u základů svébytného multidisciplinárního oboru akvariologie, který je např. v Německu zcela legitimní součástí vědeckovýzkumných proudů. Přitom výzkum tropických ryb má v ČR dlouhou tradici a vysokou odbornou úroveň (Musilová a kol., 2009; Petrtýl a kol., 2011; Říčan a kol., 2013; Šlechtová a kol., 2006). Metodika SWOT analýza a některá vstupní data pro výpočet uváděných charakteristik segmentu akvarijních a okrasných ryb byly získány z dostupných literárních podkladů, za pomoci dotazníků a rozhovorů se specialisty v oboru, zástupci akvarijních firem a chovateli ryb. Pro specifikaci jednotlivých silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb bylo využito řízené diskuse s vybranými respondenty, především specialisty v oboru, a to zejména formou osobních návštěv v letech 2012 a Po zhodnocení a shrnutí byly formulovány jednotlivé body SWOT analýzy v příslušných kategoriích. Osloveno bylo celkem 15 expertů, včetně členů řešitelského týmu. Některé informace získané pomocí dotazníkového šetření byly porovnány s pracovní verzí SWOT analýzy připravenou řešitelským týmem. Následně byla hodnocena významnost jednotlivých bodů v užší pracovní skupině. Měření proběhlo na základě pořadí, které bylo jednotlivým tématům přiřazeno. Při samotné syntéze hodnocení byly využity následující metody:

4 1) průměrná hodnota pořadí se zohledněním míry variability, 2) standardizace součtem pořadí. Syntéza hodnocení jednotlivých témat pro SWOT analýzu byla provedena jako porovnání výsledků obou výše uvedených metod. Vstupní data pro výpočty odhadu obchodu s okrasnými rybami: - tržby za akvarijní ryby stvoří 15% z celkových tržeb za akvarijní hobby, většinu tvoří prodej zařízení a doplňků (Patočková & Štický, 2003), - jako koníčka měla někdy chování rybiček asi každá třetí až čtvrtá rodina (Patočková & Štický, 2003), - poměr akvaristů v populaci obyvatel České republiky 1:260 (OFI, 2013), - rybičky na prodej chová přes tisíc akvaristů, prodávají se asi v tisícovce obchodů, - prodej cca ks ryb v ČR jednou za 14 dní (vyplývá z informací z prodejen akvarijních ryb a chovatelských trhů), - průměrná cena ryby cca 20, Kč (vyplývá z informací z prodejen akvarijních ryb, a chovatelských trhů), - v jednom akváriu průměrně 40 ryb (vyplývá z dotazníkového šetření a rozhovorů se specialisty), - počet obyvatel v ČR je (ČSÚ, 2013), - průměrná doba dožití ryby v akváriu je 0,75 roku (vyplývá z dotazníkového šetření a rozhovorů se specialisty), - útrata akvaristy ročně za ryby se pohybuje cca 800 Kč (vyplývá z dotazníkového šetření a rozhovorů se specialisty) Výpočet ks ryb týdně * 52 týdnů = ks ryb za rok ks ryb * 20 Kč = Kč Výpočet obyvatel / 260 = akvaristů akvaristů * 800 Kč = Kč

5 Výpočet 3 40 ks ryb / 260 obyvateli = 0,15385 ryby na jednoho obyvatele 0,15385 * obyvatel = ryb v ČR ryb v ČR / 0,75 roku = prodaných ryb za rok ryb * 20 Kč = Kč Výsledky: Průměr všech tří výpočtů = miliónů korun je utraceno za rok za akvarijní ryby v ČR. 40 miliónů korun utracených za ryby představuje 15 % veškeré útraty za akvarijní zboží. Veškeré akvarijní zboží včetně ryb má roční příjem v ČR přibližně 266 miliónů Kč. Významné poznatky získané během rozhovorů Vnitřní trh s akvarijními rybami v ČR je z velké míry tvořen nákupem ryb od chovatelů producentů přímo do maloobchodních prodejen a jejich nabízení konečnému spotřebiteli. Nezanedbatelné množství ryb se prodá přímo od chovatelů na chovatelských trzích. Naprostá většina ryb z exportu je prodána do Evropy. Menší a střední firmy obchodují zejména se zeměmi ve střední Evropě. Velké firmy vyváží akvarijní ryby i do vzdálenějších zemí (Španělsko, Itálie, Velká Británie, Skandinávie apod.). Dalším velkým odběratelem je Rusko, popř. Estonsko, Lotyšsko, Litva. Několik obchodníků vyváží ryby také do Japonska, Číny a USA. Z ryb odchovaných v ČR tvoří největší obraty (cca %): neonka červená (Paracheirodon axelrodi), neonka obecná (P. innesi), krunýřovec (Ancistrus sp.), skalára amazonská (Pterophyllum scalare), tetra Bleherova (Hemigrammus bleheri), parmička čtyřpruhá (Puntius tetrazona), mečovka mexická (Xiphophorus helleri), živorodka ostrotlamá (Poecilia sphenops), cichlidka Ramirezova (Mikrogeophagus ramirezi) a východoafrické cichlidy z jezer Malawi a Tanganika. Importované ryby se dovážejí zejména z Asie [Singapur, Thajsko, Indonésie, Vietnam, Taiwan, Malajsie, Indie, Čína z 95 % závojnatky, Japonsko z 95 % barevní kapři - koi, Jižní Ameriky (Brazílie, Kolumbie, Peru, Venezuela, Paraguay) a Afriky (Nigérie, Kongo)]. Někteří obchodníci také odebírají akvarijní ryby z velkých farem v Rusku. Malé množství ryb se do Česka dováží ze Slovenska. Jen velmi malé množství ryb se dováží z ostatních zemí EU.

6 Z importovaných druhů tvoří největší obraty (cca %): živorodka duhová (Poecilia reticulata), plata skvrnitá (Xiphophorus maculatus), živorodka velkoploutvá/širokoploutvá (Poecilia velifera/latipinna), bojovnice pestrá (Betta splendens), čichavec zakrslý (Trichogaster lalius), sekavka nádherná (Chromobotia macracanthus), parmička žraločí (Balantiocheilos melanopterus), sekavec příčnopásý (Pangio kuhlii), parmička siamská (Crossocheilus siamensis) a tzv. závojnatky tedy dlouhoploutvá forma karase zlatého (Carassius auratus). Několik velkoobchodních firem se ve zvýšené míře zabývá prodejem ryb do české maloobchodní sítě, ale většina velkoobchodníků se specializuje na export. Naprosto zanedbatelné množství ryb se prodá z velkoobchodních firem přímo konečným spotřebitelům v ČR (nejčastěji formou internetových prodejen). U největších přibližně sedmi firem tvoří přibližně 1/3 obratu ryby z importu. Menší velkoobchodníci obchodují v naprosté většině (z více než 90 %) s rybami od českých chovatelů. Nejmenší množství živých zvířat se obecně prodává v období letních prázdnin. Nejvyšší tržby bývají od listopadu do ledna. Prodej okrasných studenovodních ryb tvoří v jarních měsících až 1/3 objednávek. Jedná se zejména o barevné formy karase zlatého (Carassius auratus), barevné formy koi (Cyprinus rubrofuscus), v menší míře také barevné formy jesena (Leuciscus idus), lína (Tinca tinca) a perlína (Scardinius erythrophthalmus). Barevné formy karase pocházejí z velké části z českých rybářských firem, část se dováží z Asie, ale také např. z Itálie. Barevné formy koi pocházejí z velké části z českých rybářských firem, ale nejvyšší kvalita (mnohdy také několikanásobně vyšší cena) je u koi z Japonska a Izraele. Analýza situace Jako strategie využití stavící na silných stránkách české akvaristiky a využívající příležitosti z vnějšího prostředí (SO strategie) byly navrženy: 1) Založení vědeckovýzkumné základny, která by jednak zajišťovala vzdělávání, osvětu a popularizaci vědeckých výsledků, jednak by poskytovala pro praxi metodické návody k rozmnožování problematických druhů ryb, návody k léčbě nemocí, efektivní způsoby výživy atd.

7 2) Orientace na export dospělých (vzrostlých, výstavních) exemplářů, které jsou trvale nedostatkovým artiklem, u něhož je možné lépe prosazovat žádoucí cenovou politiku. Ze strategií hledání, které zlepšují slabé stránky organizace při využití příležitostí z vnějšího prostředí (WO strategie) byly vybrány: 1) Rozšíření nabídky studijních možností o krátkodobé specializované kurzy (chemie vody, hygiena, množení problematických druhů, management pro exportéry, biologie tropických vod atp.), které umožní zejména producentům, kteří nemají prostor pro systematické vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělávání, získávání speciálních znalostí ve zvolených oblastech. 2) Založení organizace sdružující producenty a obchodníky, hájící jejich zájmy, zajišťující kontakt se státními institucemi, případně působící jako mediátor mezi zájmovými skupinami, a vytvářející atmosféru sounáležitosti a hrdosti. 3) Zajistit podporu zájmům chovatelství na úrovni ústředních orgánů a potřeby oboru promítnout do legislativních procesů (hlavními okruhy jsou CITES, welfare, GMO). Strategií konfrontace (ST strategie), která pomocí silných stránek omezuje a nebo se vyhýbá hrozbám přicházejícím z vnějšího prostředí je následující: 1) Zakládání farem s českou účastí v tropických zemích, které umožní spojení českých zkušeností a odbornosti s podmínkami nízké energetické náročnosti a levné pracovní síly. 2) Zakládání vlastní velkoobchodní sítě v západní Evropě, které může být významné pro větší české subjekty. Vybudování zázemí (velkoobchodu) v zahraničí umožní přímý kontakt s maloobchodem i konečnými spotřebiteli, což významně zvýší obchodní marži a rozšíří prostor pro cenovou politiku. 3) Prezentace na výstavách a veletrzích je dosud využívána českými subjekty jen omezeně (cena plochy, stánku), případně bez významnější vazby na obchodní aktivity (mezinárodní soutěže živorodek, bojovnic). Ze strategií vyhýbání (WT strategie), které minimalizují slabé stránky systému a vyhýbají se hrozbám přicházejícím z vnějšího prostředí, bylo zvoleno:

8 1) Míra zisku českých vývozců klesá. Podbízení se zahraničním zákazníkům dosahuje vysokého stupně; exportéři dodávají ryby dokonce i po párech, dopravují zásilky automobily na neúměrné vzdálenosti (Portugalsko, Španělsko), hledají místa působení s vlastními zdroji podzemní vody. Výkupní ceny ryb klesají a u některých druhů jsou nižší než v 80. letech. Je třeba vyhýbat se konkurenci s levnou asijskou produkcí a soustředit se na tradiční české produkty, kterými jsou zejména všechny druhy neonek, dále výstavní živorodky, problematické ryby (peřovci rodu Synodontis, sekavky, kaprovité ryby rodu Epalzeorhynchos), cichlidy z východoafrických jezer a novinky (které čeští chovatelé tradičně rozmnožují mezi prvními), u nichž je možné vyjednat vyšší ceny. SWOT analýza Silné stránky (S) Slabé stránky (W) Vnitřní faktory Vnější faktory Příležitosti (O) 1. Popularita vodních organismů 2. Geografická pozice ČR 3. Reexport 4. Výuka oboru na středních a vysokých školách Hrozby (T) 1. Levné importy z Asie a přírody 2. Nestabilní valutové kursy 3. Hygienické problémy s importy 4. Obchodní restrikce a byrokracie (ochrana přírody, GMO, welfare) 1. Dlouhodobá tradice 2. Odborná úroveň 3. Kvalita 4. Flexibilita rodinných farem Strategie využití (SO) 1. Založení seriózní vědeckovýzkumné základny (S2,4 /O4) 2.Export dospělých ryb (S 2,3,4/O1,3) Strategie konfrontace (ST) 1. Zakládání farem s českou účastní v tropických zemích (S 1,2 / T 1,3) 2. Zakládání vlastní velkoobchodní sítě v západní Evropě (S 2,3,4 /T1,2,3) 3. Prezentace na výstavách a veletrzích (S1,2,3,4/T1 1. Vysoká energetická náročnost 2. Stagnace až snižování výkupních i vývozních cen 3. Neschopnost prosadit vyšší cenu za vysokou jakost 4. Neorganizovanost Strategie hledání (WO) 1. Rozšířit nabídku studijních možností o krátkodobé specializované kurzy (chemie vody, hygiena, množení problematických druhů, management pro exportéry, biologie tropických vod atd. atp.) (W1,2,3/O4) 2. Založit organizaci sdružující producenty a obchodníky (W2,3,4/O1,2,3) 3. Státní podpora chovatelství (W3,4/O1,2,3,4) Strategie vyhýbání (WT) 1. Soustředění na tradiční české produkty (W2,3/T1,3)

9 Diskuze a závěr Jak vyplývá z úvodu této zprávy, akvaristika (resp. produkce akvarijních ryb a dalších spřažených produktů) je pro celý hobby sektor celosvětově významná oblast obchodu s překvapivě vysokou exportní hodnotou na úrovni 350 miliónů USD (Ploeg, 2013). S ohledem na postupující globalizaci a rozšiřování euroamerické a východoasijské kultury lze předpokládat, že zájem o chovy zvířat bude nadále vzrůstat. Z výše naznačených příležitostí a ohrožení přicházejících z vnějšího prostředí, vnitřních silných a slabých stránek české akvaristiky byla vypracována předložená SWOT analýza. S ohledem na socioekonomické globalizační trendy lze předpokládat, že zájem o chovy zvířat bude významně vrůstat. Hlavní potenciál lze spatřovat v rychle se rozvíjejících velkých ekonomikách (Čína, Brazílie, Indie). Akvarijní ryby lze považovat za jeden z nejperspektivnějších segmentů celého sektoru, zejména vzhledem k minimálním negativním vlivům na zdraví i pohodlí člověka. Před Českou republikou stojí nelehký úkol využít potenciálu a know how zdejších chovatelů, které byly formovány několik desetiletí, v konkurenčním boji s ostatními světovými producenty a exportéry akvarijních ryb. Z dostupných zdrojů lze konstatovat, že se České republice stále daří držet významnou světovou pozici v rámci vývozu a produkce. Tato pozice je podle našich analýz ohrožena především nárůstem produkčních nákladů (energie, voda, lidská síla) s rizikem snížení konkurenceschopnosti, především vůči producentům v jihovýchodní Asii. Jak uvádí Posel (2004), pro udržení či případně posílení pozice České republiky na poli produkce a exportu akvarijních ryb bude nezbytné vytvořit funkční strukturu podporující rozvoj produkce a exportu. Posel (2003) ve své práci uvádí několik zásadních opatření pro udržení významu produkce a exportu akvarijních ryb, naše analýza je v mnohém potvrdila. Důležité aktivity pro udržení konkurenceschopnosti akvarijního sektoru v České republice podle Posla (2003), upravené v rámci této studie, jsou: - Pevné začlenění oblast akvaristiky do vědeckovýzkumných programů v Česku. - Zajištění státní podpory odvětví produkce a exportu akvarijních ryb. - Podpora kapacitace odborníků v sektoru akvaristika na všech stupních vzdělávání. - Podpora rozvoje přímé spolupráce mezi kapacitačními zařízeními a praxí.

10 - Ustanovení organizace producentů a exportérů akvarijních ryb v ČR, která by zabezpečovala stálý kontakt se státními institucemi v Česku a v zahraničí. - Podpora propagace českých firem v zahraničí formou účasti na veletrzích a podobných akcích. Literatura ČSÚ (2013): Český statistický úřad. Obyvatelstvo k dostupné na webu: (12/2013) FAO (2007): Global Ornamental Fish Industry An overview of FAO Trade Data, FAO, Rome. Available on Ornamental Fish Industry An overview of FAOTrade Data (12/2013) Livengood E.J. & Chapman F.A. (2007): The ornamental fish trade: An introduction with perspectives for responsible aquarium fish ownership. University of Florida IFAS, Gainesville, 124 p Miller Morgan T. (2009): A Brief Overview of Ornamental Fish Industry and Hobby. In: Roberts H.E. (ed.), Fundamentals of Ornamental Fish Helath, Blackwell Publishing, New york, Musilová, Z., Říčan, O., & Novák, J. (2009). Phylogeny of the Neotropical cichlid fish tribe Cichlasomatini (Teleostei: Cichlidae) based on morphological and molecular data, with the description of a new genus. Journal of Zoological Systematics and Evolutionary Research, 47(3), OFI (2013): Ornamental Fish International's Web Site, fish int.org/ (11/2013) Patočková, M. & Štický J. (2003): V českých akváriích plavou miliony. MF DNES Peay S. (2009): Invasive non indigenous crayfish species in Europe: Recommendations on managing them. Knowl. Managt. Aquat. Ecosyst., , 1 9. Petrtyl, M., Bohlen, J., Kalous, L., Bui, A. T., & Chaloupkova, P. (2011). Loaches and the environment in two provinces in Northern Vietnam. Folia Zoologica,60,

11 Ploeg, A. (2004): The Volume of the Ornamental Fish Trade. Ornamental Fish International. FAO, Rome, p Ploeg, A. (2013). Trade the status of the ornamental aquatic industry, Ornamental Fish International (OFI) Journal 72. May 2013 Posel, P. (2003): Ekologické aspekty světové akvaristiky. Disertační práce, Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. pp 99 Říčan, O., Piálek, L., Zardoya, R., Doadrio, I., & Zrzavý, J. (2013). Biogeography of the Mesoamerican Cichlidae (Teleostei: Heroini): colonization through the GAARlandia land bridge and early diversification. Journal of Biogeography, 40(3), Sýkora L. (2007): The Czech case study Social Inequalities in Urban Areas and Their Relationships with Competitiveness in the Czech Republic. Pp.: In: Szirmai V. (ed.): Social Inequalities in Urban Areas and Globalization. The Case of Central Europe. Pécs: Centre for Regional Studies of Hungarian Academy of Science, 115 pp Šlechtová, V., Bohlen, J., Freyhof, J., & Ráb, P. (2006). Molecular phylogeny of the Southeast Asian freshwater fish family Botiidae (Teleostei: Cobitoidea) and the origin of polyploidy in their evolution. Molecular phylogenetics and evolution,39(2),