(příliv kapitálu do danéé země) čím nižší je cena domácí měny, tím větší je po ní poptávka tzn. klesající tvar DCZK PCZK DCZK

Transkript

1 Kapitla 9 MĚNOVÝ KURZ Měnvý kurz vlivňuje mezinárdní směnu statků a služeb a přesuny kapitálu mezi jedntlivými státy Faktry vlivňující měnvý kurz Vývj mezinárdníh bchdu Vývj hspdářskéh cyklu Vývj reálných úrkvých sazeb Změny čekávanéh buducíh kurzu Výnsnst finančních aktiv v dluhém bdbí Kurzvé intervence Nminální měnvý kurz cena jedné měny vyjádřená v jedntkách měny druhé udává, v jakém pměru jsu měny dvu států směňvány 1) přímý zápis pčet jedntek dmácí měny za jedntku zahraniční měny 27CZK/ EUR (tzn. cena 1EUR je 27 CZK tj. klik CZK stjí 1 EUR) Častější 2) nepřímý zápis pčet jedntek zahraniční měny za jedntku dmácí měny 0,032EUR/ CZK (tzn. klik EUR stjí 1CZK) Měna = nárdní frma peněz Kurzvní lístek devizy = bezhtvstní frma peněz (např. přeměna CZK účtu na účet vedený v EUR tzv. devizvý) valuty = htvstní frma peněz (chci kupit/prdat EUR c mi zbyly z dvlený) KURZ NÁKUP, PRODEJ, STŘED SPREAD rzdíl mezi nákupním a prdejním kurzem. Pkrývá N banky na bsluhu valut a deviz. Kurzy jsu dvzeny z měnvéh (devizvéh) trhu Měnvý trh MT zde bchdují dealeři s vyskými částkami peněz na MT mají přístup velké banky, velké investiční firmy, centrální banky, zde se frmuje kurz na základě nabídky a pptávky čím je tvřena pptávka p CZK DCZK? Dmácími (českými) VÝVOZCI statků a služeb zahraniční investři nakupujícími dmácí aktiva (Němec si tu chce kupit aut, které musí zaplatit v CZK tzn. nejdřív musí CZK nakupit tzn. vytváří DCZK; Němec chce kupit akcie české fy, musí nakupit CZK aby mhl zaplatit za akcie a tím pět vytváří DCZK) (příliv kapitálu d danéé země) čím nižší je cena dmácí měny, tím větší je p ní pptávka tzn. klesající tvar DCZK PCZK DCZK - 1 -

2 čím je tvřena nabídka krun SCZK? dmácími českými DOVOZCI statků a služeb dmácí čeští investři nakupujícími zahraniční aktiva (český bchdník dveze francuzské vín, ale musí nejdřív kupit EURa tzn. nabídne své CZK (SCZK), aby mhl za vín zaplatit; česká banka chce nakupit německé vládní dluhpisy, musí nakupit EURa tzn. nabídne své CZK (SCZK), aby pak mhla v EURech zaplatit za dluhpisy. (vývz kapitálu) čím vyšší je cena dmácí měny, tím větší bude její nabídka, křivka SCZK je rstucí šší PCZK SCZK Zhdncení kursu APRECIACE: nárůst pptávky p českém zbží vývz statků a služeb DCZK tzn. kruna se stává dražší ZHODNOCUJE ( EX IM) čísl v přímém zápisu klesá, v nepřímém rste na nákup zahraniční měny ptřebuje méně peněz (dříve byl třeba na nákup 1 EURa 30 CZK tj. 30CZK/ EUR nyní p zhdncení stačí 29,- tj. 29CZK/ EUR) zvýšení pptávky p českém zbží bez hledu na výši kursu (tj.exgenní příčina) např. zvýšená prpagace čes. zbží ve světě; pmalejší cen v ČR než v EU psun křivky pptávky p české kruně dprava = apreciace (v systému flexibilníh měnvéh kursu) = revalvace (v systému fixníh měnvéh kursu) Znehdncení kursu DEPRECIACE: DCRZB DCZK, na trhu se bjeví přebytek CZK tzn. CZK ZNEHODNOCUJE (míst půvdních 30 CZK/EUR bude kurz 31 CZK/EUR) psun křivky pptávky dleva = depreciace (v systému flexibilníh měnvéh kursu) = devalvace (v systému fixníh měnvéh kursu) - 2 -

3 Měnvé arbitráže bchd, při kterém lze realizvat zisk v důsledku nesprávnéh nastavení měnvéh kurzu, resp. v důsledku různých cen měny na různých trzích sjedncení kursů měny na základě měnvých arbitráží všude bude kurs stejný př.proč měnvá arbitráž? Na MT v Pze je kurz 31CZK/ EUR, ale v Lndýně 32CZK/ EUR. Tzn. že v Pze je CZK dražší než v Lndýně. Investr si th všimne, využije th a vydělá. V Pze by nakupil za CZK EURA a bratem by je prdal v Lndýně. Měl by pak velký zisk. Když by th využil více investrů, pak v Pze DEURu ( SCZK) a CZK DEPRECIUJE. V Lndýně je t bráceně: DCZK ( SEUR) a CZK APRECIUJE dchází k kamžitému dsažení rvnváhy tj. arbitráž na MT. Terie determinace měnvéh kurzu 1) PARITA KUPNÍCH SIL (PPP) Zákn jediné ceny prdejní cena identickéh zbží by měla být stejná bez hledu na míst prdeje (reginálně, mezistátně) V REALITĚ TO NEPLATÍ PROBLÉM S DOPRAVNÍMI NÁKLADY, cla ceny se vyrvnají díky zbžvé arbitráži Př.cena PC v Pze by byla p přepčtu kurzu nižší než v Blavě, stačí kvůli zisku jen nakupvat PC v Pze a prdávat je se ziskem v Blavě. Časem by ceny PC v Pze začaly růst a rste pptávka p PC, ale v Blavě by ceny PC začaly klesat a rste jejich nabídka. Djde tak k vyrvnání cen samzřejmě p přepčtu pdle měnvéh kurzu. PPP vysvětluje phyb kurzu na základě zbžvých arbitráží. 1. Abslutní verze vychází z mezinárdníh trhu zbží a služeb na rzdíl d Zákna jediné ceny se týká se cen všech statků a služeb tzn. prvnává agregátní cenvé hladiny ve dvu zemích měnvý kurs by se měl ustanvit na hdntě dpvídající pdílu cenvých hladin: E CZK / SKK P P CR SR vnitřní kupní síla měny znamená, že si kupím za kruny v ČR daný kš zbží vnější kupní síla měny znamená, že si p přepčtu pdle kursu kupím na Slvensku pět daný kš vnitřní a vnější kupní síla se vyrvná dchází k půsbení zbžvých arbitráží nminální měnvý kurz se d běžné parity kupních sil dchyluje příčiny: celní bariéry, transprtní náklady nebchdvatelné statky a služby transprtní náklady zabraňují jakémukli phybu např. český kadeřník nebude jezdit stříhat d Lndýna vyské N 2. Relativní verze nezabývá se stanvením knkrétní výše měnvéh kurzu, ale VYSVĚTLUJE ZMĚNU MĚNOVÉHO KURZU SR E CZK / SKK CR Δ nminálníh měnvéh kurzu CZK je dána rzdílem míry inflace v daných zemích. PČR rychleji než PSR DEPRECIACE CZK PČR pmaleji než PSR APRECIACE CZK - 3 -

4 Odchylka E d PPP: keficient ERDI E PPP E nminální měnvý kurs PPP parita kupních sil dchylka nminálníh kursu d parity kupních sil > 1 nminální kurs je vůči paritě kupních sil PODHODNOCEN < 1 - // - NADHODNOCEN Big Mac index = srvnání cen sandwiche Big Macsplečnsti McDnald's v různých zemích (časpis The Ecnmist d rku 1986) vychází z terie parity kupní síly, pdle níž by identické výrbky měly p přepčtu měnvým kurzem v různých zemích stát stejně srvnání místních cen Big Macu prvnává cenvé hladiny v jedntlivých státech světa Prč se nminální MK dchyluje d kurzu pdle PPP? Nereálný předpklad identitě statků Existence nebchdvatelných statků Transprtní a transakční náklady Celní bariéry, tj. překážky vlnéh bchdu Vládní regulace cen, např. subvence výrbcům Mnetární a fiskální plitika vlády rzhdvání investrů investicích d dmácích neb zahraničních aktiv Určení MK v krátkém bdbí terie parity úrkvých sazeb MK je rvnvážný (nemění se), pkud je míra výnsu z aktiv v bu zemích stejná, pkud ji vyjádříme ve stejné měně Předpklady: dmácí a zahraniční aktiva jsu substituty, stejná míra rizika, nulvé náklady spjené s převdem na jinu měnu 2.) Parita úrkvých sazeb vychází z mezinárdníh trhu kapitálu pdmínka: stejná míra rizika v bu zemích, investr není zaujatý vůči jedné ze zemí vede k takvé úrvni kurzu, kdy se čekávané výnsy z aktiv denminvaných v různých měnách vyrvnají tét výhdy si nevšimne jen jediný investr spíše vlivňuje měnvý kurz v krátkém bdbí na MT prbíhají neustále měnvé arbitráže. Parita úrkvých sazeb vede k takvé úrvni kurzu, kdy se čekávané výnsy z aktiv denminvaných v různých měnách vyrvnají. Př. Čech si může ulžit milin v ČR neb např. na SR. Chce c nejvíce vydělat a v tak srvnává rční úrk. Než se rzhdne, kam ulží, prvná čekávané výnsy bu variant. Když ulží v SR, naknec stejně bude chtít CZK. Převd prvede za kurz, kt. bude platit za rk. Když ulží v SR a pak přepčte, vydělá dalek víc. Všimnu si th i statní čeští investři. Začnu hrmadně převádět svá aktiva na SK tzn. DSK a SK APRECIUJE. Napak CZK DEPRECIUJE prtže se SCZK. Tt ptrvá, dkud se čekávané výnsy z bu variant nevyrvnají. SYSTÉMY MĚNOVÝCH KURZŮ 1.) Systém FLEXIBILNÍHO měnvéh kursu vlný měnvý kurs tzv. flating měnvý kurs je stanven na základě nabídky a pptávky ČNB na trh nevstupuje (nijak h nevlivňuje) zhdncení apreciace znehdncení depreciace řízený plvucí flating mžný vstup CB na měnvý trh - 4 -

5 výhdy flatingu:zabraňuje přensu inflace z jedné země d druhé,cb může prvádět nezávislu měnvu plitiku,může eliminvat spekulační útky na měnu Plvucí (vlně phyblivý) MK určen na devizvých trzích v závislsti na pptávce a nabídce Depreciace = znehdncení dmácí měny (tj. více CZK za 1 EUR),klesá vnější kupní síla dmácí měny Apreciace = zhdncení dmácí měny (tj. méně CZK za 1 EUR), rste vnější kupní síla dmácí měny Výhdy: CB může prvádět nezávislu měnvu plitiku, účinná měnvá plitika v malé tevřené eknmice, nedchází ke spekulativním útkům na měnu, změna MK vyrvná změnu zahraniční cenvé hladiny, ( nedchází k přensu inflace z jedné země d druhé) Nevýhdy: pdnikatelská nejistta, náklady na pjištění prti kurzvým rizikům 2.) Systém FIXNÍHO (PEVNÉHO) měnvéh kursu měnvý kurs se udržuje v předem stanveném rzmezí klem pásma scilace (pásm +/-) centrální autrita stanvuje kurs a snaží se h udržet tzn. centrální parita ČNB si myslí, že je t kurz udržitelný z phledu platební bilance země mžné zásahy CB: při psunu nahru DEVALVACE = přebytek krun přebytečné CZK ČNB nakupuje za devizvé rezervy, které drží při psunu dlu REVALVACE = nedstatek krun CB nakupuje zahraniční měnu a d běhu puští dmácí měnu s tím spjen klísání devizvých rezerv výhdy: nižší rizik pr investry Fixní (pevný) = pevně stanvený nminální MK vůči jiné měně neb kši cizích měn Devalvace = snížení ficiální hdnty dmácí měny (tj. snížení ceny dmácí měny) Revalvace = zvýšení ficiální hdnty dmácí měny (tj. zvýšení ceny dmácí měny) Výhdy: snížení transakčních nákladů plynucích z kurzvé nejistty,důvěryhdná ktva pr nízkinflační mnetární plitiku, účinná fiskální plitika v malé tevřené eknmice, znamená nižší rizik pr investry, pdpruje příliv zahraničních investic a rzvj mezinárdníh bchdu Nevýhdy: měnvá plitika stabilizuje MK a nemůže stabilizvat eknmiku, mžnst spekulativních útků na měnu Spekulativní útk na měnu = masivní prdej aktiv v dmácí měně finančními investry - dchází k němu, pkud se finanční investři bávají devalvace a prt prdávají aktiva v dmácí měně - ČNB musí nakupvat dmácí měnu za devizvé rezervy, aby udržela fixní kurz - 5 -