E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY"

Karel Bureš
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 E-učebnice Eknmika snadn a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY

2 Histrie burz 1. bdbí první burzy se bjevily už ve středvěku v Benátkách, Miláně a Flrencii pzději ve městě Bruggy, zalžená Van der Bursem a dtud i název v rce 1440 byl míst bchdvání přesunut d Antverp rku 1531 byla v Antverpách tevřena první burzvní budva další burzy byly v Linu, Paříži a Hamburku bchdy prbíhaly prstřednictvím směnek 2. bdbí rku 1608 vznikla Amsterdamská burza bchduje se směnkami, ale i s naturálním zbžím bjevují se první cenné papíry a t akcie vydávali se akcie Nizzemské západindické a výchdindické splečnsti 3. bdbí v 18. a 19.stletí se bjevily specializvané burzy a t zbžvá a peněžní pzději se bjevily tiché autmatizvané burzy, cž je pak burz z ruky d ruky celkvě je na světě 150 burz a t v každém velkém městě Burza je zvláštní frma trhu: Obchduje se se vzájemně zastupitelným zbžím, které se na burze fyzicky nenachází (kupujícím je jedn, jestli kupí knkrétní barel rpy či ne) Burzvní bchdy se knají pravidelně na určitém místě a v určitu dbu Pr bchdvání jsu stanvena přesná pravidla (daná zákny a stanvená řídícími rgány burzy)

v Antverpách tevřena první burzvní budva další burzy byly v Linu, Paříži a Hamburku bchdy prbíhaly prstřednictvím směnek 2.

3 Obchdu na burze se může zúčastnit puze vymezený kruch sb (makléři, burzvní dhdci,..) Burza cenných papírů speciální instituce, kde jsu tržním mechanismem vytvářeny ceny cenných papírů kurzy. Vývj kurzů je vlivněn mnha faktry: Eknmická situace emitenta, státu, mezinárdní eknmicku situací Stabilita plitické scény dmácí i zahraniční, plitické skandály Přírdní katastrfy DRUHY BURZ: Pdle předmětu bchdu 1. všebecné bchduje se z více druhy zbží (zemědělské pldiny, drahé kvy, cenné papíry, ) 2. specializvané bchduje se zde s určitým druhem zbží Kmditní (zbžvé) káva, kaka, bilí, bavlna, rpa, mas, měď Cenných papírů bchdy s CP kapitálvéh trhu (dluhdbými) Devizvé bchdy s devizami zalžené na phybech kurzů nárdních měn Pdle stupně využití VT Plně autmatizvané (terminál) Pl-autmatizvané (parket) Ruční (sbní kntakt) Pdle významu Mezinárdní Nárdní Místní

předmětu bchdu 1. všebecné bchduje se z více druhy zbží (zemědělské pldiny, drahé kvy, cenné papíry, ) 2.

4 NÁVŠTĚVNÍCI BURZY 1) Zprstředkvatelé - banka, firmy, zastupují je makléři, brkeři, dealeři, představitelé firem neb bchdních bank, které jsu členy burzy a které jim dali právnění uzavírat transakce 2) Hsté - sby, které se mhu účastnit burzy, ale bez právní účasti na bchdech (např. nvináři) 3) Úředníci - uzavírají bchdy jménem a na účet firmy, které jsu pracvníky 4) Burzvní bchdníci - FO uzavírající bchdy vlastním jménem a na vlastní účet ORGÁNY BURZY Valná hrmada nejvyšší rgán, schvaluje pravidla burzvních bchdů, burzvní řád Burzvní kmra státní rgán řídící činnst burzy Burzvní rzhdčí sud řeší spry z burzvních bchdů Dzrčí rada kntrluje činnst burzvní kmry Burzvní výbry Burza cenných papírů Praha Histrie Burza cenných papírů Praha - BCPP (Prague Stck Exchange - PSE) byla zapsána d bchdníh rejstříku ve frmě akcivé splečnsti 24. listpadu Mezi zakladatele patřil 12 českslvenských bank a 5 nezávislých bchdníků s cennými papíry. První bchdní seance se knala 6.dubna s puhými sedmi cennými papíry. K velkému zvýšení bchdvaných emisí dšl nestandardním způsbem v letech 1993 a 1995, a t uvedením akcií, které se privatizvali

nvináři) 3) Úředníci - uzavírají bchdy jménem a na účet firmy, které jsu pracvníky 4) Burzvní bchdníci - FO uzavírající bchdy vlastním jménem a na vlastní účet ORGÁNY BURZY Valná hrmada nejvyšší

5 v bu vlnách kupnvé privatizace, cž vývj bhužel negativně pznamenal (svéh času byl na burze přítmn přes 1700 emisí cenných papírů. D listpadu 1993 se bchdval puze jedenkrát týdně. Frekvence bchdvání se pstupně zvyšvala z důvdu rstucíh zájmu investrů. Dnes 5 dní v týdnu. Burzvní rgány 1) Valná hrmada akcinářů burzy je nejvyšším rgánem rzhdujícím zásadních tázkách týkající se burzy (vlba burzvní kmry a dzrčí rady, schvaluje základní burzvní předpisy a další činnsti určené valné hrmadě v bchdním zákníku). 2) Burzvní kmra je statutárním rgánem burzy. Jedná jejím jménem a řídí její běžnu činnst. Může mít 10 až 24 členů zvlené na tři rky. 3) Dzrčí rada dhlíží na činnst burzvní kmry a burzy. Má pět členů zvlené na tři rky. 4) Generální tajemník řídí prvz burzy a je jmenván burzvní kmru. 5) Burzvní výbry, které zřizuje burzvní kmra pr jedntlivé kruhy činnstí. V sučasnsti existují tři burzvní výbry - pr členské tázky, pr burzvní bchdy, pr ktaci. 6) Burzvní rzhdčí sud rzhduje ve sprech, které vznikly na základě burzvních bchdů. 7) Garanční fnd burzy zajišťuje závazky a pkrývá rizika, které mhu vzniknut z burzvních bchdů. 8) UNIVYC, a.s. je dceřinu splečnstí Burzy cenných papírů Praha. Byla zřízena za účelem vypřádávání burzvních a mimburzvních bchdů a vedení evidence cenných papírů na účtech svých členů. Vzhledem k tmu, že pražská burza je zalžena na členském principu, mhu se účastnit bchdvání s cennými papíry puze její členvé. Členy na BCPP jsu sby právněné bchdvat s cennými papíry, které jsu přijati burzvní kmru p slžení členskéh pplatku. Většina členů jsu zárveň akcináři BCPP. Burzvní trhy Všechny emise, jež se bchdují na burze, jsu v zájmu zvýšení transparentnsti, rzděleny d něklika trhů na základě své atraktivity pr investry. Přijetí na kvalitnější trh je mžné jen p

Burzvní rgány 1) Valná hrmada akcinářů burzy je nejvyšším rgánem rzhdujícím zásadních tázkách týkající se burzy (vlba burzvní kmry a dzrčí rady, schvaluje základní burzvní předpisy a další činnsti

6 splnění určitých pdmínek, díky nímž se tyt akcie stávají předmětem zájmu širšíh kruhu ptencinálních investrů, cž má většinu za následek nárůst kurzu. D rku 1995 existvaly dva trhy - ktvaný a nektvaný. V sučasné dbě můžeme rzlišvat tři segmenty trhu: 1) Hlavní trh, kde se bchduje puze s největšími a nejkvalitnějšími splečnstmi (Česká spřitelna, Český Telecm, ČEZ, IPB, Kmerční banka, Unipetrl, RIF a KB IF). Emise tht trhu se bchdují též v systému SPAD (vyjma KB IF). O přijetí na tent trh žádá emitent prstřednictvím pvěřenéh člena burzy. O žádsti rzhduje Burzvním výbru pr ktaci a zkumá zda jsu splněny tyt pdmínky: - Výše základníh jmění minimálně 500 mil.kč - Výše veřejné nabídky minimálně 200 mil.kč a 20% celkvéh bjemu emise - Dba pdnikatelské činnsti emitenta minimálně 2 rky - Předlžení prspektu emitenta cennéh papíru - Plnění základních infrmačních pvinnstí, které mhu mít vliv na změnu kurzu cennéh papíru (čtvrtletně infrmace hspdaření, rčně auditvané výsledky, infrmace z valných hrmad a výrční zprávy V sučasné dbě (únr 2000) je na hlavním trhu 6 emisí akcií a 2 emise fndů. 2) Vedlejší trh by měl mít také slidní úrveň. Jsu zde akcie kvalitních českých firem a lze je bchdvat v KOBOSu, ale likvidita tht trhu je žalstná. Například dne na vedlejším trhu je 67 emisí firem, ale předmětem bchdvání byl puhých 18 emisí (26%). Cenný papír, který má být přijat na tent trh, musí splňvat následující pdmínky: - Výše základníh jmění minimálně 500 mil.kč - Výše veřejné nabídky minimálně 100 mil.kč a 15% celkvéh bjemu emise - Dba pdnikatelské činnsti emitenta minimálně 2 rky - Předlžení prspektu cennéh papíru - Plnění základních infrmačních pvinnstí, které mhu mít vliv na změnu kurzu cennéh papíru (čtvrtletně infrmace hspdaření, rčně auditvané výsledky, infrmace z valných hrmad a výrční zprávy V sučasné dbě je na vedlejším trhu umístěn 67 emisí akcií a 11 emisí fndů.

KB IF). Emise tht trhu se bchdují též v systému SPAD (vyjma KB IF). O přijetí na tent trh žádá emitent prstřednictvím pvěřenéh člena burzy.

7 3) Vlný trh, kde jsu umístěny emise nesplňující kritéria na přijetí na kvalitnější trh. Dnedávna zde byly umístěny všechny veřejně bchdvané akcie. Ovšem i v dbách největšíh bmu pčet bchdvaných akcií zřídka přesáhl hranici 700 emisí, tedy asi necelu plvinu. V průběhu let 1998 a 1999 BCPP radikálně snižvala tent pčet hlavně na základě likvidity až k puhé stvce. - ficiálním kurzem tét burzy je index PX 50 základem tht indexu je 50 vybraných emisí nejlépe prsperujících pdniků (Škda, Telecm), měří změnu tržní hdnty prtfólia, které je zařazen d struktury tht indexu Pldinvá burza Brn bilí, řepka, hrách, kukuřice Českmravská kmditní burza v Kladně nerstné surviny, barevné a drahé kvy, druhtné surviny RM systém - je rganizátrem bchdu s CP, a. s., zúčastnit se může každý bčan ČR i cizinec, pkud je na trhu zaregistrvaný, může se zúčastnit PO i FO NYSE - New Yrk Stck Exchange Burza drahých kvů v Lndýně Ukazatele vývje cen CP - Indexy matematické průměry cen skupin akcií, bligací, valut či survin, které jsu zvleny tak, aby reprezentvaly určitý aspekt finančníh trhu a průběžně se vypčítávají, vyhdncují a zveřejňují - nejrzšířenějším hdntvým ukazatelem vývje kurzu CP je americký DOW Jnesův index Dw Jnesův akcivý index:

V průběhu let 1998 a 1999 BCPP radikálně snižvala tent pčet hlavně na základě likvidity až k puhé stvce.

8 tvřen akciemi 30ti průmyslvých firem, které jsu pvažvány za nejdůležitější představitele americkéh průmyslu Dw Jnes bligační kurz: sleduje průměrnu hdntu 20ti železničních amerických splečnstí PX-50 (Praha): výběr 50ti nejvýznamnějších emisí DAX-30 (Franfurkt), FTSE-100 (Lndýn) Burzvní spekulace burzvní spekulace služí ke snaze získat výhdu nad svým prtihráčem záknnými prstředky s myšlenku, že jsme v dané blasti lepší a na základě tht vlastníh úsudku jednáme spekulace na burze je zcela záknná a mrální záležitst rzdělujeme dvě skupiny burzvních spekulací: a) investři, kteří spekulují na vzestup cen: bulls ( býci) b) investři, kteří spekulují na pkles cen: bears ( medvědi)

snaze získat výhdu nad svým prtihráčem záknnými prstředky s myšlenku, že jsme v dané blasti lepší a na základě tht vlastníh úsudku jednáme spekulace na burze je zcela

Podobné dokumenty

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení