Kapitola 3 VÝDAJE A ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT (MODEL 45 tzn. MODEL DŮCHOD VÝDAJE)

Transkript

1 Kapitla 3 VÝDAJE A ROVNOVÁŽNÝ RODUKT (MODEL 45 tzn. MODEL DŮCHOD VÝDAJE) Mdel 45 (mdel s multiplikátrem): prvnává skutečně vytvřený prdukt (HD) a plánvané výdaje, které zamýšlejí ek. subjekty vytvřit v určitém bdbí Zjišťuje rvnvážný prdukt ředpklady mdelu: nemění se cenvá hladina reálný a nminální prdukt je stejný RHD = NHD firmy mhu v případě ptřeby vyrbit více prduktu bez mezení nakupí ddatečné surviny, strje a najmu zaměstnance eknmika se nachází pd ptenciálem jsu fixní nminální mzdvé sazby fixní cena práce fixní úrkvá sazba velikst prduktu je vlivněna puze pptávku, tzn. nabídka se dkáže přizpůsbit Determinanty sptřeby a investic když výdaje na C a I rychle HD a zaměstnanst úspry = část důchdu, která se nesptřebvává úspra = půjčka Sptřební fce: jedná se vztah úrvní sptřeby /C/ a dispnibilním důchdem (YD) sptřeba závisí na celé řadě faktrů, ale przatím budeme předpkládat, že závisí puze na dispnibilním důchdu dmácnstí Sptřeba /C/ = sptřební výdaje dmácnstí na statky krátk a dluhdbé sptřeby a služby. Je největší slžku HD (víc jak 50%) V makru se jedná sptřebu všech dmácnstí v eknmice. sptřeba rste s růstem důchdu C YD Autnmní sptřeba /Ca/ = takvá, která nezávisí na veliksti důchdu (přád něc platíme i když nemáme důchd př. jídl, nájem) Mezní skln ke sptřebě /c/ - ukazuje, jak se změní celkvá sptřeba, vzrste-li důchd jedntku, c je knstantní C c MC YD ΔC = druhý údaj první údaj, ΔYD= druhý údaj první údaj AC = skln ke sptřebě vyjadřuje, klik sptřeby připadá na jednu jedntku YD neb AC >MC když Ca je kladná YD AC a blíží se k MC Kapitla 3 výdaje a rvnvážný prdukt - -

2 Sptřební funkce: C Ca c YD C celkvá sptřeba c mezní skln ke sptřebě YD dispnibilní důchd (p zdanění) Ca autnmní sptřeba Čárkvaná přímka její skln představuje úhel 45 a pr bdy, které na ní leží, platí, že hdnta na hrizntální se je stejná jak hdnta na vertikální se klesající pdíl sptřeby na celkvém důchdu je základní charakteristiku tét sptřební funkce platí t puze RO KRÁTKÉ OBDOBÍ tzn. KO: YD C ale % pdíl C na TYD RO DLOUHÉ OBDOBÍ lze stabilní pdíl sptřeby na důchdu vysvětlit: důchd terií živtníh cyklu sptřeba lidé chtějí během živta udržvat stabilní úrveň sptřeby mládí půjčky, prduktivní věk méně utrácejí (spří), stáří utrácí naspřené hyptéza permanentníh důchdu sptřeba úvěry úspry sptřeba výběr z úspr Sptřeba (KO) závisí na: dispnibilní důchd úrkvá míra ( i S v bance C; i C) pkud vzrste úrkvá míra, mhu lidé za své peníze v bance dstat větší výns, prt mezí sptřebu růst bhatství lidí zvýšení sptřeby bhatství C čekávání dmácnstí - čekávání pzit. vývje lidé více utrácejí již dnes psun křivky nahru: pkles úrkvé míry růst bhatství pzitivní čekávání zn. Zpřísnění vyplácení pdpr v nezaměstnansti a statních sc. dávek lidé začnu víc spřit, C mládí prduktivní věk stáří věk Kapitla 3 výdaje a rvnvážný prdukt - 2 -

3 Úsprvá funkce: inverzní k funkci úspr Autnmní úspry (Sa) nezávislé na veliksti důchdu je t t, c máme našetřen z dřívějška Sa = Ca Mezní skln k úsprám (s) jak se změní úspry, změní-li se dispnibilní důchd jedntku knstantní S s MS YD MC + MS = růměrný skln k úsprám AS AS < MS YD AS a blíží se k MS Úsprvá funkce S Sa s YD S úspry Sa autnmní úspry s mezní skln k úsprám Vztah sptřební a úsprvé funkce: MC + MS = c + s = s = -c Sptřeba C Úspry S C<YD C = Ca + cyd Ca C>YD S = - Sa + syd Sa YD0 Dispnibilní důchd YD Kapitla 3 výdaje a rvnvážný prdukt - 3 -

4 aradx spřivsti: - jev, kdy S dmácnstí, může být chápán jak pdmínka I a tím i buducíh HD a zaměstnansti. Výsledkem S je HD. AE = Celkvé plánvané výdaje dmácnstí AE = A + cyd A = Ca + I p Výdajvý multiplikátr (násbitel): - klik je větší přírůstek prduktu Y, než přírůstek plánvaných výdajů => vyjdeme z rvnice AE = A + cyd => pr rvnvážný prdukt musí platit pdmínka AE = Y Y ( c) * A x á Investice I: přírůstek zásby hmtných kapitálvých statků splečnsti fixní investice a investice d změny zásb a) plánvané investice Ip nezávisí na veliksti HD ani na veliksti prdukce b) neplánvané investice Iu:. pzitivní investice - zásby (Δ stavu zásb) 2. negativní investice - zásby 3. nulvé investice c) skutečné investice = plánvané + neplánvané investice plánvané investice = autnmní investice (neustále stejné) Ip = Ia investice nezávisí na veliksti HD investice závisí na: úrkvé míře ( i Ip) čím nižší úrkvá míra, tím levnější bude financvání investic, prt investice rstu (psun křivky nahru) daňvé plitice ( TA Ip) čekávání investrů čekávaná míra investice = Fa určující velikst I: Celkvá úrveň HN, Investiční Náklady (úrk. Sazba), stav čekávání, ppulační vývj Kapitla 3 výdaje a rvnvážný prdukt - 4 -

5 ROVNOVÁŽNÝ RODUKT V DVOUSEKTOROVÉ EKONOMICE: v eknmice existují puze: dmácnsti firmy tzn. neexistuje stát a tudíž se nedvádí daně TA platí, že HD je zárveň dispnibilním důchdem dmácnstí úspry + sptřeba = HD (YD) neplánvané investice (Iu) rzdíl mezi tím, c dmácnsti a firmy plánují vydat, a tím, jaký je skutečný HD Iu = HD (YD) (C + Ip) rdukt (Y) je rvnvážný, pkud platí: Y = AE (plánvané výdaje) C+S = C+Ip S = Ip IU = 0 (neplánvané investice jsu nulvé) Multiplikátr α = /(-c) Y = α A A = autnmní výdaje (tj. výdaje nezávislé na důchdu) = Ca+Ip ř. z učebnice: zn.: kud je skutečný prdukt menší než rvnvážný, pak platí: Y(HD) < AE (plánvané výdaje) S < Ip IU < 0 prtže plán. výdaje jsu vyšší než skutečný prdukt, firmám neplánvaně klesají zásby, aby pkryly pptávku firmy zvýší prdukci zvýší se skutečný prdukt Kapitla 3 výdaje a rvnvážný prdukt - 5 -

6 rvnvážný HD = je takvý prdukt, kdy se plánvané výdaje rvnají skutečně vytvřenému prduktu, nebli neexistují neplánvané výdaje HD C I HD C S C I C S I S výdajvý multiplikátr vzrec: HD ( I ) vypčteme, klik se Δ RHD c HD ( Ca I ).. (Ca + Ip) = A /autnmní výdaje c c jednduchý výdajvý multiplikátr (α), lze h pužít pr zjištění Δ rvn.hd, ale i pr stanvení knečnéh stavu rvn. HD ΔY = α Δ A při změně autnmních výdajů se prdukt změní více v důsledku multiplikačníh efektu Rvnvážný HD ve dvusektrvé eknmice získáme, jestliže sučet autnmních výdajů (Ca a Ip) vynásbíme jednduchým multiplikátrem. Růst sptřeby: pkles úrkvé míry růst bhatství pzitivní čekávání Zvýšení investic: pkles úrkvé míry pzitivní čekávání investrů snížení daňvéh zatížení ROVNOVÁŽNÝ RODUKT V TŘÍSEKTOROVÉ EKONOMICE: v eknmice existují puze: dmácnsti firmy vláda tzn. AE = C+I+G vláda vlivňuje eknmiku: vybírá daně, tím zmenšuje dispnibilní důchd dmácnstí pskytuje dmácnstem transfery (TR), tím zvyšuje dispnibilní důchd prvádí vládní nákupy statků a služeb (G) Daně: T = TA +thd růměrná míra zdanění: T / Y ) prprcinální zdanění - TA = 0 - s růstem důchdu rste zdanění prprcinálně 2) regresivní zdanění - TA > 0 - s růstem důchdu průměrná míra zdanění klesá 3) prgresivní zdanění - TA < 0 - s růstem důchdu průměrná míra zdanění rste Kapitla 3 výdaje a rvnvážný prdukt - 6 -

7 dispnibilní důchd platí YD HD takvý důchd, které mají dmácnsti skutečně k dispzici YD HD Ta t HD TR Ta autnmní daně (vybírají se bez hledu na YD např. majetkvé daně) t.hd daně závislé na důchdu (jsu dány daňvu sazbu) TR transfery sptřební funkce C Ca c YD C Ca c ( HD Ta t HD TR) rvnvážný HD HD C I G HD Ca c ( HD Ta t HD TR) I c ( t) c ( t) HD ( Ca I G c TR c Ta) jednduchý výdajvý multiplikátr třísektrvé eknmiky menší než ve dvusektrvé eknmice (důvdem je existence důchdvé daně) Rvnvážný prdukt v třísektrvé eknmice dstaneme vynásbením autnmních výdajů jednduchým výdajvým multiplikátrem třísektrvé eknmiky. G vládních nákupů; TR; důchdvé TA tzn. z HD na HD2 a křivka C+Ip+G se psune také nahru, aby byl průsečík s E2 autnmních TA (zvýšení TA vede ke prdukce) tzn. HD se psune vlev Rvnvážný prdukt v třísektrvé eknmice Y (HD) = AE IU = 0 YD (dispnibilní důchd) = HD TA + TR, přičemž TA = TAa + t Y YD = HD(Y) (TAa + t Y) + TR AE =C + Ip + G = Ca + c YD + Ip + G = Ca + c (Y TAa - t Y + TR)+ Ip + G = A + c ( t) Y A = Ca + Ip + G + c TR - c TAa Multiplikátr α = /[-c(-t)] Rvnvážný prdukt Y = α A ΔY = α Δ A zn.:když vláda G a stejnu výši TR NENÍ DOAD NA RHD NULOVÝ!!! TR vlivňují RHD zprstředkvaně přes YD. YD a puze část jde na C druhá číst je S nepužíváme pr výpčet RHD. Kapitla 3 výdaje a rvnvážný prdukt - 7 -

8 ROVNOVÁŽNÝ HD VE ČTYŘSEKTOROVÉ EKONOMICE: v eknmice existují puze: dmácnsti firmy vláda zahraničí (v pdbě čistéh exprtu) NX = X - M exprt je autnmní tzn. nezávisí na HD země, ale na měnvém kursu, clech, Exprt závisí na: a) zahraničním důchdu ( zahr. důchdu zahr. pptávka X; zahr.důchdu X) b) nminálním měnvém kurzu znehdncení dmácí měny (měnvý kurz rste) - naše zbží je na zahraničním trhu levnější exprt rste zhdncení dmácí měny (revalvace) - naše zbží je na zahraničním trhu dražší exprt klesá c) pměr dmácí cenvé hladiny ku zahraniční D rste exprt klesá (zbží je relativně dražší) F d) statní faktry - administrativní překážky - cla, kvóty, subvence - sptřebitelské preference čistý exprt NX rvnvážný prdukt Xa Ma m HD NX čistý exprt Xa autnmní exprt Ma autnmní imprt m mezní skln k imprtu klesá exprt rste (zbží je relativně levnější) HD C I G NX HD Ca c ( HD Ta t HD TR) I G ( Xa Ma m HD) HD ( Ca I G c TR c Ta Xa Ma) c ( t) m zlmek c ( t) m eknmiky jednduchý výdajvý multiplikátr čtyřsektrvé Rvnvážný prdukt ve čtyřsektrvé eknmice dstaneme vynásbením autnmních výdajů jednduchým výdajvým multiplikátrem čtyřsektrvé eknmiky. Rvnvážný prdukt v čtyřsektrvé eknmice Y (HD) = AE IU = 0 AE = C + Ip + G + NX, AE = Ca + c YD + Ip + G + NX, přičemž NX = X M = (+ m Y) úpravách: AE = A + [c(-t)-m] Y A = Ca + Ip + G + c TR - c TAa+ X - Ma Multiplikátr α = /[-c(-t)+m] Rvnvážný prdukt Y = α A ΔY = α Δ A Kapitla 3 výdaje a rvnvážný prdukt - 8 -

9 zn. Výše uvedený graf je za předpkladu, že X>M. Tat křivka C+Ip+G+NX má nižší skln způsbený existencí m Když by byl X<M, křivka by byla níže, než půvdní křivka bez existence zahraničí Když by byl m=0, křivka by byla shdná s s 3sektrem ZMĚNY ROVNOVÁŽNÉHO RODUKTU: změny sklnu křivky plánvaných výdajů AE skln křivky je dán velikstí multiplikátru zvětšení úhlu růst c pkles t, m zmenšení úhlu růst t, m pkles c zn. c zvyšuje hdntu multiplikátru tzn. křivka AE bude strmější a rvn. Y vyšší t snižuje hdntu multiplikátru tzn. křivka AE bude plšší a rvn. Y menší m snižuje hdntu multiplikatru tzn. křivka AE bude plšší a rvn. Y menší změna plhy křivky změna plhy je vlivněna výší autnmních výdajů psun nahru růst Ca, I, G, TR, X pkles Ta, Ma psun dlů růst Ta, Ma pkles Ca, I, G, TR. X Ca psune křivku AE nahru a rvn. HD Δ Ca *multiplikátr Ip psune křivku AE nahru a rvn. HD Δ Ip *multiplikátr TR psune křivku AE nahru a rvn. HD. ΔHD =( ΔTR * c)*multiplikátr Ta psune křivku AE dlů a rvn. HD. ΔHD =( ΔTa * - c)*multiplikátr G psune křivku AE nahru a rvn. HD Δ G *multiplikátr X psune křivku AE nahru a rvn. HD Δ X *multiplikátr Ma psune křivku AE dlů a rvn. HD Δ Ma *multiplikátr Kapitla 3 výdaje a rvnvážný prdukt - 9 -