10 Fiskální politika Základní pojmy Základní vztahy

Transkript

1 10 Fiskální plitika Pslední kapitla se zaměřuje na prblematiku, resp. tázky suvisející s fiskální plitiku. Řada prblémů se již bjevila ve druhé kapitle. Zde je pzrnst zaměřena na typy fiskální plitiky, její nástrje a krátkdbé a dluhdbé účinky v uzavřené eknmice. Dalším kruhem prblémů, kterým se kapitla zabývá, je deficit státníh rzpčtu a jeh typy. Tét tázce jsu věnvány i dva pčetní příklady. Samzřejmě se zde bjevuje i analýza vytěsňvacíh efektu. V pkrčilejší části se kapitla zabývá účinky fiskální plitiky v tevřené eknmice, a t jak v pdmínkách fixníh, tak v pdmínkách flexibilníh měnvéh kurzu. Psledním tématem je vytěsňvací efekt z phledu neklasické eknmie Základní pjmy Státní rzpčet Příjmy rzpčtu Výdaje rzpčtu Rzpčtvé sald, resp. přebytek či deficit státníh rzpčtu (BS) Skutečný deficit Strukturální deficit Cyklický deficit Funkce rzpčtu Expanzivní fiskální plitika Restriktivní fiskální plitika Autmatické stabilizátry (vestavěné stabilizátry) Diskreční plitika Vytěsňvací efekt (crwding-ut effect) Veřejný dluh Lafferva křivka 10.2 Základní vztahy Rzpčtvé sald: BS = TA a + ty TR G 153

2 10.3 Otázky Pravda-Nepravda Rzhdněte, zda jsu následující tvrzení pravdivá neb nepravdivá. 1) Expanzivní fiskální plitiky lze dsáhnut snížením mezní daňvé sazby. 2) Z neklasickéh phledu může mít fiskální expanze efekt puze tehdy, je-li dprvázena expanzivní mnetární plitiku. 3) Restriktivní fiskální plitika vede v krátkém bdbí ke snížení nminální úrkvé sazby. 4) Mezi vestavěné stabilizátry nepatří autnmní daně. 5) Lafferva křivka udává vztah mezi daňvu sazbu a nminální mzdu. 6) Mezi dluhdbé účinky restriktivní fiskální plitiky patří růst cenvé hladiny. 7) Fiskální expanze zvyšuje nabídku reálných peněžních zůstatků. 8) Mezi krátkdbé efekty fiskální expanze patří růst úrkvé sazby. 9) Strukturální deficit státníh rzpčtu je nulvý v případě vzestupné fáze hspdářskéh cyklu. 10) Kntrakce eknmiky je zpravidla spjena se snížením výdajů státníh rzpčtu v pdbě transfervých plateb Testvé tázky Vyberte správnu dpvěď. Vždy je zcela správná právě jedna z mžnstí. 1) Restriktivní fiskální plitika může být způsbena: a) pklesem autnmní sptřeby b) růstem transfervých plateb c) pklesem mezní daňvé sazby d) pklesem sukrmých investic e) ani jedna dpvěď není správná 2) Pkles mezní daňvé sazby pvede k: a) pklesu celkvéh deficitu b) růstu strukturálníh deficitu 154

3 c) růstu cyklickéh deficitu d) platí b) i c) e) ani jedna dpvěď není správná 3) Vytěsňvací efekt spčívá v: a) mezení transakční pptávky p penězích b) mezení sukrmých investic v důsledku nižší úrkvé sazby c) mezení vládních nákupů d) platí b) i c) e) ani jedna dpvěď není správná 4) Fiskální expanze může způsbit: a) pkles cenvé hladiny b) pkles úrkvé sazby c) dčasný pkles reálných peněžních zůstatků držených veřejnstí d) růst nezaměstnansti e) ani jedna dpvěď není správná 5) Dluhdbě fiskální expanze: a) zvyšuje reálný výstup eknmiky b) zvyšuje cenvu hladinu c) zvyšuje reálnu mzdvu sazbu d) zvyšuje nminální úrkvu sazbu e) platí b) i d) 6) Deficit státníh rzpčtu může být financván (tereticky): a) nákupem státních pkladničních pukázek centrální banku b) nákupem státních pkladničních pukázek veřejnstí c) prdejem státních pkladničních pukázek v zahraničí d) platí vše výše uvedené e) platí b) i c) 7) Restriktivní fiskální plitika může mít tendenci snížit: a) cyklický deficit b) celkvý deficit c) strukturální deficit d) vše výše uvedené je správné e) platí a) i b) 155

4 8) Expanzivní fiskální a sučasně restriktivní mnetární plitika může mít za následek: a) růst cenvé hladiny a růst reálnéh prduktu b) pkles cenvé hladiny a růst nezaměstnansti c) růst cenvé hladiny a růst míry nezaměstnansti d) vše výše uvedené správné e) platí a) i b) 9) Mezi cíle fiskální plitiky patří: a) růst reálnéh prduktu b) nízká míra nezaměstnansti c) puze stabilita dmácí měny d) platí a) i b) e) platí a), b) i c) 10) Dpady fiskální plitiky můžeme v mdelu AD-AS sledvat: a) puze psunem křivky AD b) puze psunem křivky SAS c) puze sučasným psunem křivky AD a křivky SAS d) puze psunem křivky LAS e) ani jedna dpvěď není správná 10.5 Úlhy a tevřené tázky základní úrveň 1) C jsu t vestavěné stabilizátry? Ppište princip jejich fungvání. 2) Jaké jsu základní funkce státníh rzpčtu? Uveďte příklady. 3) C je t diskreční plitika a jaké jsu její nástrje? Uveďte příklady. 4) Rzlište pjmy celkvý, strukturální a cyklický deficit. 5) Znázrněte přímku BS tak, aby v případě, že je rzpčet deficitní, bsahval puze cyklický deficit. 6) Znáte údaje uvedené v následující tabulce. a) Vypčtěte celkvý, strukturální a cyklický deficit. b) Znázrněte přímku BS a výše vypčtené suvislsti. 156

5 TA a 200 G 700 t 0,3 Y 2000 TR 300 Y* ) Mezní daňvá sazba je 0,25. Ptenciální prdukt je 3000 a skutečný prdukt je pět prcent nižší. Vypčítejte velikst cyklickéh deficitu. 8) Znázrněte Laffervu křivku. C je t tzv. zakázaná zóna? Znázrněte ji. 9) Uvažujte uzavřenu eknmiku a fiskální expanzi. a) Znázrněte fiskální expanzi v mdelu AD-AS. b) Uveďte krátkdbé efekty fiskální expanze. c) Znázrněte dluhdbé přizpůsbení eknmiky a uveďte dluhdbé efekty fiskální expanze. 10) C je t vytěsňvací efekt? Uveďte příčiny a znázrněte tyt příčiny pmcí rvnváhy na trhu peněz Úlhy a tevřené tázky pkrčilejší úrveň 1) Uvažujte fiskální expanzi v tevřené eknmice. a) Uveďte její krátkdbé a dluhdbé dpady v pdmínkách fixníh měnvéh kurzu. b) Uveďte její krátkdbé a dluhdbé dpady v pdmínkách flexibilníh měnvéh kurzu. 2) Znázrněte úplný vytěsňvací efekt: a) prstřednictvím trhu zapůjčitelných fndů b) prstřednictvím křivky klasické agregátní nabídky 157

6 10.7 Řešení Otázky Pravda-Nepravda 1 P, 2 P, 3 P, 4 P, 5 N, 6 N, 7 N, 8 P, 9 N, 10 N Testvé tázky 1 e, 2 d, 3 e, 4 c, 5 e, 6 d, 7 d, 8 e, 9 d, 10 e Úlhy a tevřené tázky základní úrveň 1) Jedná se nástrje, které autmaticky a bez nutnsti mmentálníh rzhdnutí vlády snižují cyklické fluktuace eknmiky. Mezi vestavěné stabilizátry patří zejména prgresivní zdanění důchdů a transfervé platby. Jestliže přechází eknmika d recese, klesající důchd přechází d nižších daňvých pásem, a tím je autmaticky zpmalen pkles dispnibilníh důchdu a následná sptřeba. V případě vzestupné fáze eknmiky funguje prgresivní zdanění důchdů bráceně. Transfery půsbí prticyklicky v tm smyslu, že jde-li eknmika d recese, vzrůstají transfervé platby vlády v pdbě sciálních dávek, příspěvků v nezaměstnansti, čímž se pět brzdí prpad dispnibilníh důchdu, a tím i sptřeby. 2) Rzeznávají se tři základní funkce státníh rzpčtu: alkační přerzdělvací stabilizační Alkační funkce státníh rzpčtu suvisí s tržními selháními např. v pdbě veřejných statků. Část vybraných příjmů státníh rzpčtu je alkvána na prdukci veřejných statků. Vláda se rvněž může snažit pmcí různých příspěvků (dtací) neb napak daní mezvat existenci externalit (v prvním případě kladných ve druhém případě záprných). Přerzdělvací funkce státníh rzpčtu, jak název napvídá, sleduje přerzdělvání důchdů (viz např. Lrenzvu křivku). Stabilizační funkce státníh rzpčtu ptm přím suvisí s fiskální plitiku, t znamená, snahu vlivňvat hspdářský vývj země. 158

7 3) Diskreční plitika je představvána záměrným nastavváním parametrů příjmů a výdajů státníh rzpčtu s cílem vlivnit makreknmický vývj země. Jedná se tedy zejména zásahy d blasti vládních nákupů (G), transfervých plateb (TR) a becně daní (T). Vláda se například může snažit stimulvat pdnikatelsku aktivitu snižváním daní apd. 4) Deficity můžeme kategrizvat následvně: Celkvý deficit státníh rzpčtu je negativní rzdíl mezi celkvými příjmy a výdaji státníh rzpčtu vzhledem k aktuálnímu prduktu eknmiky. Strukturální deficit je takvý deficit státníh rzpčtu, který je spjen s výstupem eknmiky na úrvni ptenciálníh prduktu. Cyklický deficit ptm tvří rzdíl mezi celkvým a strukturálním deficitem. Je vlivněn cyklickým vývjem eknmiky a dpadem účinků výše uvedených vestavěných stabilizátrů. 5) V případě, že je eknmika na svém ptenciálu a rzpčtvé sald je nulvé, pak jakýkliv deficit musí být tvřen puze cyklickým deficitem, prtže strukturální deficit jednduše neexistuje. Obrázek 10.1: Rzpčtvé sald při neexistenci strukturálníh deficitu 6) a) Prpčet je následující: Celkvý deficit zjistíme tak, že d příjmů státníh rzpčtu (při skutečném prduktu) dečteme výdaje státníh rzpčtu. Celkvý deficit je (- 200). Strukturální deficit zjistíme tak, že d příjmů státníh rzpčtu (při ptenciálním prduktu) dečteme výdaje státníh rzpčtu. Strukturální deficit je (- 140). 159

8 Vzhledem k tmu, že cyklický deficit představuje zbytkvu část celkvéh deficitu, musí být rven (- 60). b) Níže je uveden daný graf. Vertikální vzdálenst bdů A a C představuje celkvý deficit státníh rzpčtu. Vertikální vzdálenst bdů A a B představuje strukturální deficit státníh rzpčtu. Nikh nepřekvapí, že vertikální vzdálenst bdů B a C představuje cyklicku slžku celkvéh deficitu. Obrázek 10.2: Rzpčtvé sald 7) Pdívejme se na t, c tvří rzdíl mezi celkvým a strukturálním deficitem. Celkvý deficit: BS = TA a + ty G TR Strukturální deficit: BS* = TA a + ty* G TR. Odečteme-li druhu rvnici d první dstaneme: BS - BS* = t (Y - Y*). Dsadíme-li zadané hdnty dstaneme cyklický deficit ve výši (- 37,5). 8) Lafferva křivka znázrňuje vztah mezi daňvu sazbu a daňvým výnsem, viz brázek níže. Zakázaná zóna je tvřená daňvými sazbami vyššími než je ta, která představuje maximální daňvý výns. Eknmika by se měla vyhnut tzv. zakázané zóně, prtže mnh aktivit se začíná přesuvat d tzv. šedé eknmiky, začíná klesat pdnikatelská aktivita apd. 160

9 Obrázek 10.3: Lafferva křivka kde t 0 představuje daňvu sazbu, při které je daňvý výns maximální; plcha značená jak A ptm představuje tzv. zakázanu zónu. 9) a) Fiskální expanze znamená růst AD. Nyní uvažujeme půsbení fiskální expanze z phledu keynesvské eknmie. Na knci úlhy je uveden něklik pznámek k fiskální expanzi z phledu neklasické eknmie. Obrázek 10.4: Fiskální expanze v mdelu AD-AS krátké bdbí b) Mezi krátkdbé efekty fiskální expanze patří: růst cenvé hladiny růst reálnéh prduktu (a pkles míry nezaměstnansti) pkles reálné mzdvé sazby růst úrkvé sazby Růst úrkvé sazby způsbuje známý crwding-ut efekt, neb-li vytěsňvací efekt. V keynesvském chápání se alespň krátkdbě 161

10 nejedná úplný vytěsňvací efekt (kdyby tmu tak nebyl, nedšl by k psunu AD). c) V dluhém bdbí se eknmika přizpůsbí již známým způsbem přes zvýšení nminálních mzdvých sazeb (připmínám že uvažuji puze keynesvský phled a tudíž i keynesvsku krátkdbu agregátní nabídku). Situace je znázrněna níže: Obrázek 10.5: Fiskální expanze v mdelu AD-AS dluhé bdbí Dluhdbé efekty fiskální expanze tedy jsu: zvýšení cenvé hladiny žádná změna reálnéh výstupu (a tedy žádná změna míry nezaměstnansti) žádná změna reálných mzdvých sazeb vyšší úrkvá sazba V rámci tht přístupu se úplný vytěsňvací efekt prjevuje až v dluhém bdbí. Jinak řečen, v dluhém bdbí zvýšené vládní výdaje zcela vytlačily ekvivalentní část sukrmých investic. Nyní něklik pznámek k neklasickému přístupu (pět zjedndušeně úměrně základnímu kurzu makreknmie). Neklasika, zejména phledem mnetarismu (M. Friedman), spatřuje mžné účinky fiskální expanze puze v případě, je-li akmdvána (dprvázena) mnetární expanzí. V neklasickém přístupu se jinak kamžitě uplatní úplný vytěsňvací efekt a expanzivní fiskální plitika je tak neúčinná i v krátkém bdbí. Z th důvdu nemá smysl pužívat ve výše uvedené diskuzi kncept Friedmanvy agregátní nabídky, prtže je s tímt (keynesvským) viděním prblému neslučitelný. 162

11 10) Vytěsňvací efekt je vytlačvání sukrmých výdajů (zejména investic) vládními nákupy. Jeh příčinu je růst nminální úrkvé sazby. Ten je způsben pklesem nabídky reálných peněžních zůstatků (při dané peněžní zásbě a vyšší cenvé hladině způsbené fiskální expanzí musí djít k pklesu nabídky reálných peněžních zůstatků). Další příčinu je růst pptávky p penězích (p reálných peněžních zůstatcích) a t z důvdu jednak růstu cenvé hladiny a jednak reálnéh výstupu. V základní rvině výkladu budeme uvažvat puze vliv na nabídku reálných peněžních zůstatků, takže situaci na trhu peněz můžeme znázrnit následvně: Obrázek 10.6: Vytěsňvací efekt na trhu peněz Úlhy a tevřené tázky pkrčilejší úrveň 1) a) Fiskální expanze, jak již víme, pvede k růstu úrkvých sazeb, cž bude vytvářet tlak na apreciaci dmácí měny. K té však nemůže v systému fixníh měnvéh kurzu djít a centrální banka bude muset nakupvat devizy za dmácí měnu, aby apreciaci zabránila. Tím djde zárveň k mnetární expanzi a účinky fiskální expanze na reálný prdukt tak budu vyšší než v uzavřené eknmice (z důvdu nezměněné úrkvé sazby). V dluhém bdbí je však nutné pčítat pět s růstem cenvé hladiny. Růst cenvé hladiny bude v dluhém bdbí vzhledem k pdmínce parity kupní síly tlačit na znehdncení (depreciaci) dmácí měny, cž vzhledem k systému fixníh měnvéh kurzu bude vyžadvat uplatnění restriktivní hspdářské plitiky (ke znehdncení dmácí měny nesmí djít). Celkem vzat se tedy jedná 163

12 krátkdbě účinnu hspdářsku plitiku, která má z hlediska dluhéh bdbí silné prinflační tlaky. b) Opět můžeme čekávat tlak na růst úrkvé sazby, cž bude tlačit na apreciaci dmácí měny, přičemž v režimu flexibilníh měnvéh kurzu nic nebrání jejímu naplnění. Apreciace měnvéh kurzu však bude mít tendence mezvat exprty a napak nasávat imprty. V tét suvislsti se hvří mezinárdním vytěsňvacím efektu (zejména v situacích vyskéh stupně kapitálvé mbility). Krmě sukrmých investic jsu tak vytěsňvány i čisté exprty. V dluhém bdbí můžeme předpkládat standardní přizpůsbvací mechanismus, viz výše v případě uzavřené eknmiky, stejně jak bdbné dpady na ni. Otázka je, jak se v dluhém bdbí zachvá dmácí měna. Dle pdmínky nekryté parity úrkvé sazby, kdy apreciace dmácí měny zvyšuje míru její čekávané depreciace v buducnu, a vzhledem k růstu cenvé hladiny a pdmínky parity kupní síly, můžeme čekávat její depreciaci. 2) Úplný vytěsňvací efekt znamená téměř kamžité vytlačení sukrmých investic vládními nákupy. a) Na trhu zapůjčitelných fndů pptávka p zapůjčitelných fndech představuje pptávku p kapitálu (vlných peněžních prstředcích k investičním záměrům) a nabídka zapůjčitelných fndů představuje nabídku úspr. Růst vládních výdajů zvyšuje pptávku p zapůjčitelných fndech a tím i úrkvu sazbu. Vyšší úrkvá sazba znamená jednak vyšší úspry a jednak nižší sukrmu pptávku p zapůjčitelných fndech. Obrázek 10.7: Úplný vytěsňvací efekt na trhu zapůjčitelných fndů 164

13 Efekt je tedy ten, že sukrmé investice určité výši jsu zcela nahrazeny vládními nákupy dané výši. Ve výše uvedeném brázku vidíme, že před změnu (zvýšením pptávky p zapůjčitelných fndech hdntu vládních nákupů) se sukrmé investice rvnaly sukrmým úsprám. P růstu pptávky p zapůjčitelných fndech úspry stuply S 1 - S 0 a sukrmé investice klesly I 0 - I 1, cž dhrmady dává bjem vládních nákupů. b) Stejnu situaci úplný vytěsňvací efekt - můžeme znázrnit rvněž pmcí klasické křivky agregátní nabídky. Situace je znázrněna na níže uvedeném brázku. Růst agregátní pptávky vlivem fiskální expanze pvede puze k kamžitému růstu cenvé hladiny, takže fiskální expanze nebude mít žádný dpad na prdukt ani zaměstnanst. Jenm připmínáme, že vhdným způsbem jak znázrnit danu situaci prstřednictvím změny úrkvé sazby je pužití výše uvedenéh způsbu tedy trhu zapůjčitelných fndů. V neklasickém kncepci je úrkvá sazba, jak víme ze druhé kapitly, frmvána na trhu kapitálu (zapůjčitelných fndů) a nikliv na trhu peněz. Zbrazvat v tmt případě vliv fiskální expanze na úrkvu sazbu prstřednictvím trhu peněz by tedy nebyl vhdné. Obrázek 10.8: Úplný vytěsňvací efekt klasická křivka AS 10.8 Dpručená literatura základní: [1] - kap. 25.; [2] - kap. 13.; [3] - kap. 13.; [4] - kap. 29., kap. 30.; [6] - kap. 32., kap. 34.; [7] - kap. 8., kap. 10., kap. 12.; [8] - kap. 17.; [9] - kap. 11., kap. 12., kap. 19.; [22] - kap. B.III.10. rzšiřující: [17] - kap. 3., kap. 16., kap. 18., kap. 19.; [20] - kap. X.; [23] - kap. 1., kap