ČVUT v Praze Fakulta dopravní
|
|
- Hana Pospíšilová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systémů Vysokorychlostní tratě INTERCITY EXPRESS Martin Fafejta /2010 1
2 OBSAH 1 HISTORIE SOUČASNOST NEHODA U ESCHEDE JEDNOTKY ICE ICE ICE Velaro ICE T ICE TD SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ HISTORIE V roce 1964 vypsalo Spolkové ministerstvo dopravy projekt ovládání skříně vozidla v závislosti na zakřivení tratě. Pro tento projekt bylo upraveno dvanáct motorových vozů řady 642 s nuceným naklápěním skříně. Přestože byly zkušenosti s nuceným naklápěním skříně relativně pozitivní, nedostatek finančních prostředků plynoucích především do modernizace svršku způsobilo v roce 1975 zastavení celého projektu. Mezitím v letech 1969 až 1970 vypracovali odborníci ministerstva projekt vysokorychlostních železnic, který počítal do roku 2000 s výstavbou km nových (NBS) a km modernizovaných (ABS) tratí s rychlostí do 250 km/h. Narozdíl od Francie, která má monocentrické zaměření na Paříž, převládá v Německu spíše polycentrické osídlení, které omezuje možnost řešit vysokorychlostní železniční síť radiálními tratěmi. Proto byly od počátku navrženy tyto koridory: severozápad jihovýchod: Hamburk / Brémy Berlín Lipsko západ východ: Porýní / Porúří Hannover Berlín Lipsko jihozápad severovýchod: Stuttgart Porýní Drážďany Berlín sever jih: Berlín Drážďany Norimberk Mnichov 2
3 Dne 2. června roku 1991 v 10 hodin a 17 minut se začala psát historie vysokorychlostní železniční dopravy v Německu. V ten den vyjela na svou první pravidelnou cestu s cestujícími z nádraží Hamburk Altona vysokorychlostní jednotka ICE 1 řady 401 [1]. 2 SOUČASNOST V roce 2010 se nachází na celé síti, kde jsou provozovány vlaky ICE, asi 180 stanic. Po většině tratí jezdí vlaky ICE v hodinovém, maximálně však v dvouhodinovém taktu, ale na některých tratích i v půlhodinovém taktu. Nejvyšších rychlostí dosahují vlaky na tratích z Frankfurtu do Kolína nad Rýnem a z Norinberka do Ingolstadtu, kde se dosahuje rychlosti 300 km/h. Na trati z Frankfurtu do Kolína je však vzhledem k horším adhezním podmínkách možno provozovat pouze 100% adhezní soupravy typu ICE3. Celá novostavba 177 km dlouhé tratě byla zkolaudována a zprovozněna v roce 2002 a jízdní doba mezi oběma městy netrvá déle než 70 minut. Na trati se nachází 4 stanice Siegburg / Bonn, Montabaur, Limburg Süd a Frankfurt flughafen. Výstavba tratě započala 13. prosince roku 1995 a první část byla hotova v roce 2000 otevřením nové moderní železniční stanice u letiště ve Frankfurtu. První elektrická jednotka provedla zkušební provoz dne 22. října roku Během výstavby bylo vytěženo 7,5 milionu m 3 zeminy a použito 3,5 milionu m 3 betonu a po dobu 7 let výstavby se na trati vystřídalo na zaměstnanců. Slavností zahájení pravidelného provozu proběhlo 25. července Druhou novostavbou na rychlost 300 km/h je trať z Norimberku do Ingolstadtu zprovozněná v roce 2006 v délce 120 km, jejíž náklady na výstavbu dosáhly bez 3
4 mála 100 miliard korun. Krátce před zprovozněním zde dosáhla elektrická lokomotiva řady 1216 rakouských drah rychlostního rekordu 357 km/h a překonala tak o 26 km/h rychlostní rekord francouzské lokomotivy SNCF BB 9004 z roku Nákladní doprava se na tratích Ingolstadt Norimberk a Frankfurt Kolín nad Rýnem nekoná, neboť je to zakázáno prostřednictvím výkazu DB Netz AG. Nejvyšší povolená rychlost, při které je povoleno potkat v tunelu nákladní vlak, je 250 km/h. Obr. 1 Trať Nürnberg - Ingolstadt Zdroj: [2] Tratí pro rychlost 250 km/h existuje na síti DB pět. Jedná se o úseky Karlsruhe Švýcarsko, Stuttgart Mannheim, Würzburg Fulda, Fulda Hannover a Wolfsburg Berlin. Většina ostatních tratí je postavena na rychlosti km/h a převážně modernizované na rychlost 160 km/h. 4
5 Obr. 2 Síť VRT v SRN 5
6 3 NEHODA U ESCHEDE Zdroj: [3] Dosud největší a nehorší nehodou vysokorychlostní železnice se stala havárie vlaku u německého města Eschede. 3. června 1998 při této nehodě přišlo o život 101 cestujících a dalších 88 bylo zraněno. Vlak směřoval z Mnichova do Hamburku a po 6
7 zastávce v Hannoveru v 10:59 praskla šest kilometrů jižně od Eschede důsledkem únavy materiálu obruč kola na třetí nápravě prvního vagonu. Obruč se sloupla z kola a narovnaná prorazila podlahu vagónu, kde zůstala zaklíněná. Během následujících minut proběhl řetězec událostí, jejichž složení trvalo vyšetřovatelům měsíce. Obruče v podlaze si všiml jeden z pasažérů. Místo, aby okamžitě zastavil vlak pomocí záchranné brzdy, šel informovat průvodčího. Průvodčí, který si právě také všiml vibrací vlaku, se šel na kus kovu, o kterém mu cestující pověděl, podívat. Nedošel k němu, neboť vlak dorazil k místu neštěstí. V momentě, kdy vlak projížděl přes výhybku stanice Eschede, zaklíněná obruč kola narazila na jazyk výhybky, který se nadzvedl a prorazil podlahu vlaku. Vykolejený podvozek narazil na druhou výhybku a přehodil ji, čímž nápravy třetího vagóny vjely na druhou kolej. Čtvrtý vagon projel pod mostem rychlostí 200 km/h a překulil se na násep za ním, kde pracovali 3 zaměstnanci DB, kteří byli okamžitě zabiti. Pátý vagon narazil do pilíře mostu nad tratí, který se vlivem nárazu zřítil a vagon zcela rozdrtil. Ostatní vagóny před zříceným mostem narazily do sebe a postupně se naskládaly vedle sebe. Brzy vyšlo najevo, že při statistickém modelování poruch během návrhu kol nebyly vzaty v úvahu opakovaně se měnící síly. Důsledkem bylo přecenění odhadované bezpečnosti. Fraunhoferův institut zmínil následující faktory, které byly přehlédnuty: - Kovové obruče byly stlačovány do elipsy během každé otáčky ( krát během běžného provozního dne), což způsobovalo únavu materiálu. - Na rozdíl od monoblokového návrhu kola se mohou praskliny tvořit také uvnitř kovové obruče. - Při opotřebování se síly ještě zesilují a mikroskopické trhliny se zvětšují. - Plošky a hrbolky na obruči dál dramaticky zvyšují síly a způsobují ještě rychlejší opotřebení [4]. Obr. 3 Nehoda ICE u Eschede 7
8 Obr. 4 Nehoda ICE u Eschede Zdroj: [5] Zdroj: [5] 8
9 4 JEDNOTKY 4.1 ICE 1 Sériová elektrická jednotka ICE 1 byla vyráběna od roku Má dva čelní hnací vozy o výkonu kw se 14 vloženými vozy s 798 místy k sedění. Nejvyšší rychlosti dosahují jednotky při 250 km/h a jsou napájeny jednofázovou střídavou soustavou 15 kw, 16 2/3 Hz. Obr. 5 ICE ICE 2 Zdroj: [6] Typ ICE 2 je odvozený od předchůdce ICE 1, který má pouze jedno hnací vozidlo o výkonu kw. Na druhém čele je řídící vůz s 48 místy pro cestující a kabinou pro strojvůdce. Mezi oběma čelními vozy je 6 vložených vozů. Jednotky jsou kompatibilní s jednotkami ICE 1 a lze je jednoduše spřahovat 9
10 4.3 ICE 3 Jedná se o osmivozovou jednotku řady 403 a 406. U vlakové jednotky jsou pohon a jednotlivé technické moduly rozmístěny pod podlahou po celé délce vlaku, na rozdíl od železničních vozů tažených lokomotivou, kde se pohon nachází jen na začátku (případně na konci vlaku) na lokomotivě. Při stejné délce vlaku to znamená asi o 20 % více míst k sezení, neboť namísto lokomotiv zbývá více místa pro cestující. Konstrukce přispívá rozložení pohonu po celé délce vlaku k nižšímu zatížení jednotlivých dvojkolí, čímž je dodržena mezinárodní norma (TSI) maximálně 17 tun na nápravu. Pro tuto koncepci se rozhodly DB v době výstavby trati Frankfurt Kolín nad Rýnem, kde bylo potřeba nasazovat soupravy s rychlostí 300 km/h a plně adhezní soupravy pro překonání stoupání až 4%. Testování první soupravy proběhlo již v roce 1998, ale do ostrého provozu s cestujícími se vlaky dostaly až v roce Návrh jednotky ICE 3 vzešel od Alexandra Neumistera, který projektoval již první a druhou řadu vlaků ICE. Vozy ICE 3 jsou pro lepší aerodynamiku kratší, užší a v jednotce se jich nachází pouze osm. Řada 403 je jednosystémová určená výhradně pro provoz na německé síti pro jednofázovou střídavou soustavou 15 kw, 16 2/3 Hz. Řada 406 je čtyřsystémová určená pro provoz na německých, francouzský, švýcarských, belgických a nizozemských tratích s různými napájecími soustavami. Tab. 1 Složení čtyřsystémové jednotky 406 číslo vozu popis 8 1. třída, 1 měnič proudu, 4 trakční motory, stanoviště strojvůdce 7 1. třída, pantograf, transformátor 6 1. třída, 1 měnič proudu, 4 trakční motory 5 bistro vůz, pantograf, speciální kupé, akumulátory 4 2. třída, pantograf, akumulátor, pneumatické zařízení 3 2. třída, 1 měnič proudu, 4 trakční motory 2 2. třída, pantograf, transformátor 1 2. třída, 1 měnič proudu, 4 trakční motory, stanoviště strojvůdce Zdroj: vlastní zpracování 10
11 Obr. 6 ICE 3 Zdroj: [7] Jednotka ICE 3 byla vyvinuta pro mezinárodní provoz, proto se musela podřídit TSI normám (technická specifikace interoperability). To mimo jiné znamená, že vlak nesmí být delší než 400 m, nápravové zatížení nesmí přesahovat 17 t, dveře musí být přístupné z nástupišť vysokých 0,55 a 0,76 m, profil vlaku musí být přizpůsobený kritériím UIC 505 a musí být kompatibilní se zabezpečovacím zařízením na tratích, kde budou provozovány. Tab. 2 Technické údaje délka (m) 200,32 šířka (m) 2,95 výška (m) 3,89 hmotnost (t) 435 trvalý výkon (kw) trakční zátěž (kn) 300 nejvyšší rychlost (km/h) 330 Zdroj: vlastní zpracování 11
12 4.4 Velaro Označení ICE 3 je obchodní název DB vysokorychlostních jednotek 403 a 406. Výrobce vlaků ICE, společnost Siemens, ale chtěla tyto vlaky prodávat i na jiné trhy než jen do Německa. Prvním úspěchem se stal kontrakt na 4 jednotky pro nizozemské dráhy NS. Následovala zakázka pro španělské vysokorychlostní železnice RENFE, a to hned 26 jednotek Velaro E na rychlost 350 km/h pro trať z Barcelony do Madridu, která má dosud v Evropě nejvyšší cestovní rychlost. Vybavení vlaku je také na vyšší úrovni než u německých vlaků ICE DB, čemuž ale odpovídá nemalá cena za zpáteční jízdenku mezi oběma městy v přepočtu za více jak 5 tisíc korun. Další obrovská zakázky přišla z Číny na 80 jednotek s opcí na dalších 180, čímž se koncern Siemens zařadil na první místo ve výrobě vysokorychlostních vlaků před francouzský Alstom. Dalším kontraktem se stala zakázka na 8 jednotek pro ruské dráhy pro trať mezi Moskvou a Petrohradem. Zakázku na 15 vlaků typu Velaro učinily německé dráhy, které chtějí jejich provozem více zasahovat do sousedních krajin. Velaro D je modifikované a přepracované Velaro vycházející z koncepce vlaků ICE 3. Odpovídá bezpečnějším předpisům TSI, má lépe vybavený interiér a jinak řešený exteriér čela vlaku. Posledním zákazníkem, který si objednal vlaky Velaro (již v modifikované verzi) se stala společnost Euro Star. Ta chce 10 jednotek provozovat na trati mezi Londýnem a Paříží a nahradit tak stávající starší jednotky z 90. let od Alstomu vycházející koncepčně z vlaků TGV. Proti výběrovému řízení se odvolal francouzský Alstom a požaduje vypsání nové soutěže na nové vlaky. Celá kausa nakonec skončila na půdě Bruselu a zapříčinila mezinárodní roztržku mezi Německem a Francií. Přeci jen provozovat své vlaky mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou přináší oběma společnostem jistý kredit a je pro Siemens nebo Alstom otázkou cti takové vlaky prodat. 12
13 Obr. 7 Velaro D Zdroj: [8] 4.5 ICE T Nový vlak ICE-T je první vlak ICE generace s naklápěcí technikou. Do služeb DB vyjel první vlak ICE T v roce 1999 a od té doby bylo vyrobeno 43 jednotek s naklápěcí skříní na elektrický pohon. DB AG tak sází na již v praxi v různých modelových řadách fungující naklápěcí techniku od firmy Fiat. Tato technika dovoluje o 20 až 30 % vyšší rychlost v oblouku a tím i možnost zkrácení jízdní doby o 10 až 20 %. Naklápění vozových skříní je řízeno impulsy od čidel na prvním a posledním podvozku, jejichž velikost je v závislosti na rychlosti jízdy vyhodnocena palubním počítačem, a výsledný úhel naklonění skříně je předáván jednotlivým vozům jednotky, kde jsou na všech podvozcích umístěny hydraulické zvedáky. Díky této technice může nové ICE při sklonu 8 stupňů projet oblouky s poloměrem 1600 metrů teoreticky rychlostí 230 km/h.tato technika se uplatní hlavně na oblouky bohatých tratích ve středohoří Německa, kde tak dovolí rovnoměrný způsob jízdy bez jinak nutných zpomalení a zrychlení. U prvního nasazení mezi Stuttgartem a Curychem zkracuje tato nová jednotka cestovní dobu o 17 minut. Vedle zkrácení jízdní doby byla při testovacích jízdách zjištěna další výhoda této jednotky. U rychlejší jízdy s naklápěcí technikou spotřebuje vlak přibližně o osm procent méně energie než u 13
14 obvyklého způsobu jízdy bez naklápění s četnými změnami rychlosti. Jednotky jsou označovány jako řada 411 (sedmidílná) a 415 (pětidílná). Obr. 8 ICE T Zdroj: [9] 4.6 ICE TD Ne příliš úspěšný projekt byla výroba motorových jednotek s naklápěcí skříní označovaných jako ICE TD řady 605. V letech bylo vyrobeno 20 těchto jednotek pro rychlost 200 km/h. Jejich účel nasazovat je na neelektrifikované tratě ale nebyl nikdy zcela naplněn. Jednotky byly mnohokrát pro sovu poruchovost staženy z provozu. Několikrát usilovaly DB o jejich prodeji zahraničnímu zákazníkovi, ale obchod nebyl nikdy naplněn. Naposledy projevily zájem rakouské státní dráhy, ale i ty se nakonec rozhodly pro jednotky RailJet s koncepcí push/pull. 14
15 Tab. 3 Počet vysokorychlostních jednotek Siemens Jednotka Počet ICE 1 60 ICE 2 46 ICE 3 63 ICE T (7) 32 ICE T (5) 11 ICE TD 20 Velaro (Nizozemsko) 4 Velaro (Německo) 15 Velaro (Rusko) 8 Velaro (Čína) 260 Velaro (Euro Star) 10 Zdroj: vlastní zpracování 15
16 5 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] Jelen Jiří, Sellner Karel.: Svět rychlých kolej, 1. vydání. Praha 1997: Nakladatelství dopravy a turistiky NADATUR, spol. s.r.o., ISBN [2] Wikipedia [online]. c2010, [cit ]. Dostupné z: < amp= >. [3] Wikipedia [online]. c2010, [cit ]. Dostupné z: < [4] Wikipedia [online]. c2010, [cit ]. Dostupné z: < A1t%C4%9Bst%C3%AD_v_Eschede>. [5] The train disaster of Eschede [online]. c2008, [cit ]. NBV. Dostupné z: <users.atw.hu/nbv/angol%20eschede.html>. [6] Wikipedia [online]. c2010, [cit ]. Dostupné z: < [7] Wikipedia [online]. c2010, [cit ]. Dostupné z: < estamp= >. [8] Tweakers[online]. c2010, [cit ]. Dostupné z: < [9] Wikipedia [online]. c2010, [cit ]. Dostupné z: < 16
VRT v Německu, trať Norimberk - Mnichov
VRT v Německu, trať Norimberk - Mnichov 1. Vysokorychlostní tratě Železniční dopravu lze rozdělit na konvenční a vysokorychlostní. Mezníkem mezi nimi je rychlost 200 km/h. Vysokorychlostní tratě mohou
VíceTéma: Vysokorychlostní železniční vozidla na trati Petrohrad - Moskva
České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z předmětu: Vysokorychlostní tratě Téma: Vysokorychlostní železniční vozidla na trati Petrohrad - Moskva Skupina: 2 55 Akademický
VíceVysokorychlostní trať Wuhan-Guangzhou FILIP HOLENDA 257
Vysokorychlostní trať Wuhan-Guangzhou FILIP HOLENDA 257 Mapa Wuhan Guangzhou Obr 1 [2] Trať se nachází v jižní části koridoru Peking - Guangzhou a je částí z plánovaného 2100 km dlouhého spojení, úsek
VíceVysokorychlostní trať Peking-Šanghaj, Čína
Vysokorychlostní trať Peking-Šanghaj, Čína Jméno: Tomáš Krulich Skupina: 2 55 Mapa vysokorychlostní tratě Peking-Šanghaj Původně technologie Maglev Odstoupení od magnetické technologie z důvodu vysokých
VíceNÍZKÉ NÁKLADY NA PROVOZ SNADNÁ A LEVNÁ ÚDRŽBA PRODLOUŽENÁ ŽIVOTNOST VYSOKÁ SPOLEHLIVOST PROMYŠLENÁ KONSTRUKCE
METRO NÍZKÉ NÁKLADY NA PROVOZ SNADNÁ A LEVNÁ ÚDRŽBA PRODLOUŽENÁ ŽIVOTNOST VYSOKÁ SPOLEHLIVOST PROMYŠLENÁ KONSTRUKCE Soupravy metra ze Škody Transportation zajišťují flexibilní a efektivní řešení dopravy
VíceNÍZKÉ NÁKLADY NA PROVOZ SNADNÁ A LEVNÁ ÚDRŽBA PRODLOUŽENÁ ŽIVOTNOST VYSOKÁ SPOLEHLIVOST PROMYŠLENÁ KONSTRUKCE
METRO NÍZKÉ NÁKLADY NA PROVOZ SNADNÁ A LEVNÁ ÚDRŽBA PRODLOUŽENÁ ŽIVOTNOST VYSOKÁ SPOLEHLIVOST PROMYŠLENÁ KONSTRUKCE Soupravy metra ze Škody Transportation zajišťují flexibilní a efektivní řešení dopravy
VícePřednáška č. 9 ŽELEZNICE. 1. Dráhy
Přednáška č. 9 ŽELEZNICE 1. Dráhy Dráhy definuje zákon o drahách (č. 266/1994). Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných k zajištění bezpečnosti a plynulosti
VíceVozidlový park souprav Velaro pro široký rozchod znamená opětné spuštění ruského programu VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY
Vozidlový park souprav Velaro pro široký rozchod znamená opětné spuštění ruského programu VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Alexander Nazarov, Oleg Nazarov a Marion Protze* * Alexander Nazarov je prvním
VíceHISTORIE VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY
Bohumil Pokorný 1 HISTORIE VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Přednášející: Bohumil Pokorný České dráhy, a.s., www.cd.cz Smysl zvyšování rychlosti v dálkové železniční dopravě V prvním století své existence
VíceVysokorychlostní tratě
České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systémů - K612 Vysokorychlostní tratě Semestrální práce Centralna Magistrala Kolejowa Vysokorychlostní trať v Polsku Bc. Jan Turek
VíceELEKTRICKÉ LOKOMOTIVY
ELEKTRICKÉ LOKOMOTIVY FRANTIŠEK PALÍK Křižíkova elektrická lokomotiva z roku 1905 pro Vídeňskou městskou dráhu po přestavbě v roce 1927 pro ČSD jako E 225.001 Počátkem 20. let minulého století vznikl na
VíceVysokorychlostní tratě
Semestrální práce z předmětu Vysokorychlostní tratě České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Světlíková Eva 2 56 2011/2012 Obsah Vysokorychlostní tratě v Belgii 3 HSL 1 4 LGV Nord 4 HSL 2
VíceOblouky Malého železničního zkušebního okruhu jako zkušební trať exponovaných zkušebních úseků podle vyhlášky UIC 518
VĚDECKOTECHNICKÝ SBORNÍK ČD ROK 1999 ČÍSLO 7 Antonín Vaněček Oblouky Malého železničního zkušebního okruhu jako zkušební trať exponovaných zkušebních úseků podle vyhlášky UIC 518 Klíčová slova: Vyhláška
VíceZ Prahy do Brna za hodinu aneb Rychlá Spojení jako páteř naší veřejné dopravy. Michal Drábek
Z Prahy do Brna za hodinu aneb Rychlá Spojení jako páteř naší veřejné dopravy Michal Drábek 6. Května 2013 Vysokorychlostní tratě (VRT) Nově vybudované tratě pro rychlost 250 km/h a více Modernizované
VíceŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA TRANSPORTATION. Schopnost a vůle dělat věci dobře a k všestrannému prospěchu je určující pro to, co děláme.
ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA TRANSPORTATION Schopnost a vůle dělat věci dobře a k všestrannému prospěchu je určující pro to, co děláme. JEDNOPODLAŽNÍ REGIONÁLNÍ SOUPRAVY PRO ČESKÉ DRÁHY ŘEŠENÍ
VíceČeské vysoké učení technické v Praze. Vozidla na vysokorychlostních tratích ve Španělsku
České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Vozidla na vysokorychlostních tratích ve Španělsku (semestrální práce) Tomáš Moravec skupina 2 56 30. prosince 2008 V roce 1992 se ke státům, provozujících
VíceČESKOSLOVENSKÝ PRŮMYSL A VOZIDLA PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ DOPRAVU
ČESKOSLOVENSKÝ PRŮMYSL A VOZIDLA PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ DOPRAVU Jan Beneš Návrh vyskorychlostních tratí v ČSFR z roku 1990 vládní usnesení č. 765/89 z r. 1989 vyhledávací studie byla zpracovávána od roku
VíceVysokorychlostní železnice. subsystém energie. Vladimír Kudyn. Česká železnice v roce 2030, 18.-19.6.2013 0strava
Vysokorychlostní železnice včr subsystém energie Vladimír Kudyn Česká železnice v roce 2030, 18.-19.6.2013 0strava Vysokorychlostní tratě v rámci Evropy Cílem budování vysokorychlostních tratí v Evropě
VíceROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ
ROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ Karel SELLNER Doc. Ing. Karel SELLNER, CSc, Ministerstvo dopravy ČR, nabř. L. Svobody 1222, Praha 1 Úvod Růst národního hospodářství a integrace
VíceČeské vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní www.fd.cvut.cz
České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní www.fd.cvut.cz DO 2 HODIN PROJET CELOU REPUBLIKOU aneb RYCHLÁ SPOJENÍ JAKO PÁTEŘ NAŠÍ VEŘEJNÉ DOPRAVY wikipedia.org Ing. Michal Drábek, Ph.D. Letní
VíceVlak s naklápěcí skříní PENDOLINO zavedený za účelem zrychlení provozu na stávajících tratích
Andrea M. Parnigoni Vlak s naklápěcí skříní PENDOLINO zavedený za účelem zrychlení provozu na stávajících tratích Klíčová slova: aktivní naklápění vozidlové skříně, nedostatek převýšení, aktivní řízené
VíceSoučasnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov
Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov Tématem této práce je osobní železniční doprava mezi hlavním městem České republiky Prahou (1 200 000 obyvatel) a hlavním městem spolkové země
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ VRT BERLIN HAMBURG SEMINÁRNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ VRT BERLIN HAMBURG SEMINÁRNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ 2010/2011 ROBERT PLOCEK 1 57 Historie V roce 1992 byla schválena nová dopravní
VíceVysokorychlostní železnice v ČR proč?
Ing. Petr Šlegr Š Ing. Petr Šlegr Několik faktů z historie železnice ve světe a u nás 1805 Trevithickova parní lokomotiva 1825 První veřejná železnice v Anglii 1829 Liverpol Manchester 1832 koněspřežná
VíceČVUT Fakulta dopravní
ČVUT Fakulta dopravní Vysokorychlostní tratě Téma semestrální práce: AGV 2011/2012 Petr Čáslavský, 1 57 AGV (Automotrice à Grande Vitesse) AGV jsou vysokorychlostní vlaky od mezinárodního koncernu Alstom
VíceČKD VAGONKA, a.s. člen skupiny Transportation ŠKODA HOLDING a.s.
ČKD VAGONKA, a.s. člen skupiny Transportation ŠKODA HOLDING a.s. Schopnost a vůle dělat věci dobře a k všestrannému prospěchu je určující pro to, co děláme. VOZIDLA PRO PŘÍMĚSTSKOU A REGIONÁLNÍ OSOBNÍ
VíceVozidla na vysokorychlostních
Vozidla na vysokorychlostních tratích ve Španělsku Tomáš Moravec Úvod v roce 1992 otevřena ena první vysokorychlostní trať ve Španělsku nyní v provozu přiblip ibližně 1250 km tratí předpoklad v roce 2010
VíceStrategie rozvoje dálkové železniční dopravy
Strategie rozvoje dálkové železniční dopravy Ing. Vít Sedmidubský Ing. Jindřich Kušnír Czech Raildays 2010 15. 17. 6. 2010, Ostrava Historie budování žel. infrastruktury 90. léta - výstavba železničních
VíceDvouzdrojová vozidla pro regionální železnici
Dvouzdrojová vozidla pro regionální železnici U3V DFJP Pardubice 14. 11. 2017 Ing. Tomáš Lelek, Ph.D. Obsah 1) Úvod 2) Popis dvouzdrojového vozidla s akumulátorem a jeho význam 3) Historický vývoj provozu
VíceVysokorychlostní železnice větší kvalita života
Praha a Středočeský kraj: Místo pro život 11.6.201 Stanice Champagne-Ardenne TGV, FR Vysokorychlostní železnice větší kvalita života Petr Šlegr, CEDOP VR propojení v Evropě Relace Vzdálenost Jízdní doba
VíceSÍLY MEZI KOLEM A KOLEJNICÍ A JEJICH MĚŘENÍ. Železniční dopravní cesta 2010 Pardubice
SÍLY MEZI KOLEM A KOLEJNICÍ A JEJICH MĚŘENÍ Zdeněk Moureček VÚKV Praha a.s www.vukv.cz mourecek@vukv.cz Radek Trejtnar SŽDC s.o. www.szdc.cz trejtnar@szdc.cz Železniční dopravní cesta 2010 Pardubice 23.
VíceELEKTRICKÉ LOKOMOTIVY
ELEKTRICKÉ LOKOMOTIVY VYSOKÝ VÝKON INTEROPERABILITA PRO EVROPSKÉ TRATĚ VYSOKORYCHLOSTNÍ PROVOZ NÍZKÁ SPOTŘEBA ENERGIE ŠETRNOST K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ Výroba lokomotiv ve firmě Škoda Transportation vychází
VíceStudie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany
Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel Odboru strategie SŽDC Praha, 26. února 2018 Rychlá spojení RS Provozně-infrastrukturní systém rychlé
VíceAutomatické vedení vlaku na síti SŽDC
Automatické vedení vlaku na síti SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 26. 3. 2015 Definice AVV automatizační systém určený pro automatizaci řízení vozidel (zařízení ATO - Automatic Train
VíceVybrané technické parametry a požadovaná nabídková dokumentace
Vybrané technické parametry a požadovaná nabídková dokumentace Zadávací podmínky - příloha strana 1/6 17.7.2013 Dokument č. 1 Tabulka vybraných technických parametrů vozidla Č.p. Požadované informace týkající
VíceShanghai Maglev Train
Shanghai Maglev Train Historie systému MAGLEV Označení Maglev bylo poprvé použito fyzikem H. T. Coffeyem v 60. letech a vzniklo spojením slov magnetic a levitation. V angličtině je jeho použití běžné jak
VíceSemestrální práce: Vysokorychlostní tratě. Železniční tratě, Argentina
Semestrální práce: Vysokorychlostní tratě Železniční tratě, Argentina Tomáš Hála, 1.56 2007/2008-1 - Železniční tratě, Argentina Doprava v Argentině je specifická vzhledem k rozložení sídel a obyvatelstva.
VíceÚloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení
Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Czech Raildays 2014 Tratě Rychlých spojení (RS) = tratě pro vysokorychlostní železniční dopravu dle Nařízení Evropského parlamentu
VíceVysokorychlostní železniční tratě
Y2VT - téma č. 5 Vysokorychlostní železniční tratě Lukáš Týfa Ústav dopravních systémů (K612) Téma č. 5 Stavby vysokorychlostních tratí Anotace: VRT: Kolín n. R. Frankfurt n. M., Berlín Wolfsburg, Lyon
Vícekolejová hnací vozidla energetika projekce a inženýring Kolejové tahače KT
kolejová hnací vozidla energetika projekce a inženýring Kolejové tahače KT 10/2008 Kolejové tahače KT Kolejové tahače KT Jsou to speciální hnací kolejová vozidla (průmyslové lokomotivy) pro lehký posun
VíceDopravní technika technologie
Pokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika pohybu vozidel pro obor Dopravní technika technologie AR 2012/2013 Tyto příklady slouží k procvičení základních problematik probíraných na přednáškách tohoto
VíceKoncept provozu elektrických dvouzdrojových vozidel v regionální železniční dopravě v Kraji Vysočina
Koncept provozu elektrických dvouzdrojových vozidel v regionální železniční dopravě v Kraji Vysočina Jaroslav Novák UNIVERZITA PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera Katedra elektrotechniky, elektroniky
VíceŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA Transportation
ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA Transportation 19.06.2013 Jednopodlažní soupravy RegioPanter výroba, zkoušky a provoz SKUPINA ŠKODA TRANSPORTATION TRANSPORTATION GROUP ŠKODA TRANSPORTATION a.s. ŠKODA
VíceProblematika provozování dráhy na tratích s malými poloměry
Konference ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA České Budějovice 8. 10. 4. 2014 Problematika provozování dráhy na tratích s malými poloměry Josef Hendrych OŘ Plzeň V obvodu Oblastního ředitelství Plzeň se nachází
VíceČeská republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ
Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ pro železniční odbočnou větev Česká Třebová Přerov II. tranzitního železničního koridoru (TŽK) 1. TEN-T označení
VíceVysokorychlostní tratě
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ Vysokorychlostní tratě seminární práce David Pöschl Praha 2007/2008 Železniční doprava Nizozemska Železniční síť v Nizozemsku je relativně rozsáhlá,
VíceMAXIMÁLNÍ CENY A URČENÉ PODMÍNKY ZA POUŽITÍ VNITROSTÁTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY CELOSTÁTNÍCH A REGIONÁLNÍCH DRAH PŘI PROVOZOVÁNÍ DRÁŽNÍ DOPRAVY
Příloha č. 1 k výměru MF č. 01/2013 MAXIMÁLNÍ ENY A URČENÉ PODMÍNKY ZA POUŽITÍ VNITROSTÁTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ ESTY ELOSTÁTNÍH A REGIONÁLNÍH DRAH PŘI PROVOZOVÁNÍ DRÁŽNÍ DOPRAVY I. Maximální ceny za použití
VíceSpráva železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ZAŘAZENÍ KOLEJÍ A VÝHYBEK DO ŘÁDŮ
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SŽDC S3 díl II Železniční svršek ZAŘAZENÍ KOLEJÍ A VÝHYBEK DO ŘÁDŮ Účinnost od 1. října 2008 ve znění změny č. 1 (účinnost od 1. října 2011) ve znění
VícePožadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce
Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně
VícePokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika v dopravě pro obor. Dopravní prostředky. ak. rok. 2006/07
Pokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika v dopravě pro obor Dopravní prostředky ak. rok. 26/7 Tyto příklady slouží k procvičení základních problematik probíraných na přednáškách tohoto předmětu.
VíceELEKTRICKÉ LOKOMOTIVY
ELEKTRICKÉ LOKOMOTIVY VYSOKÝ VÝKON INTEROPERABILITA PRO EVROPSKÉ TRATĚ VYSOKORYCHLOSTNÍ PROVOZ NÍZKÁ SPOTŘEBA ENERGIE ŠETRNOST K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ Výroba lokomotiv ve firmě Škoda Transportation vychází
Vícese mění přílohy II, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního
Strana 3954 Sbírka zákonů č. 326 / 2011 Částka 114 326 VYHLÁŠKA ze dne 3. listopadu 2011, kterou se mění vyhláška č. 352/2004 Sb., o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému, ve
VíceVYSOKOROCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V USA
VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ VYSOKOROCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V USA Jan Starec 2 56 ak. rok 2011/ 2012 Historie rozvoje železniční sítě v 19. st. v USA velký rozmach žel. dopravy 1830 - první spojení (východní
VíceINSPIRED BY MOVE. The New Evolution Series Products METRO. www.skoda.cz
INSPIRED BY MOVE The New Evolution Series Products METRO NOVÉ LEHKÉ SOUPRAVY METRA NeVa ŠKODA a.s. ve spolupráci s ruskou společností VAGONMAŠ vyrábí v Petrohradu šestivozové soupravy metra nové generace
VícePracoviště zkušební laboratoře: 1. Pracoviště Praha Bucharova 1314/8, Stodůlky, Praha 5 2. Pracoviště Cerhenice Cerhenice
Pracoviště zkušební laboratoře: 1. Pracoviště Praha 2. Pracoviště Cerhenice 281 02 Cerhenice Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř uplatňuje flexibilní přístup
VíceElektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR
Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR Ing Lapáček Petr Ing Boček Václav podklady Sudop Brno, Sudop Praha, EŽ Praha, ČD Je potřebné přejít na tratích
VíceAkreditovaný subjekt podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005: VÚKV a.s. Zkušebna kolejových vozidel a kontejnerů Bucharova 1314/8, Stodůlky, Praha 5
List 1 z 5 Pracoviště zkušební laboratoře: Pracoviště Cerhenice Cerhenice, PSČ 281 02 Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř uplatňuje flexibilní přístup k
VíceAktuální stav projektové přípravy tratí RS v ČR Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D.
Aktuální stav projektové přípravy tratí RS v ČR Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel odboru strategie SŽDC Praha 7. 11. 2016 Evropská spolupráce Rozsah vysokorychlostní sítě definuje nařízení Evropského
VíceTrať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost
Trať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost Ing. Miroslav Konečný Koridorové tratě Koridorové tratě u OŘ Brno 1. tranzitní železniční koridor v úseku Svitavy Lanžhot st.
VíceŠKODA TRANSPORTATION s.r.o. TYPOVÝ NÁČRT
ELEKTRICKÁ TŘÍSYSTÉMOVÁ LOKOMOTIVA ŘADA 380 ČD, TYP ŠKODA 109 E TYPOVÝ NÁČRT ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ PARAMETRY Určení interoperabilní lokomotiva pro osobní i nákladní dopravu Výrobce ŠKODA TRANSPORTATION s.r.o.
VícePRO REGIONÁLNÍ A DÁLKOVOU DOPRAVU. Odborný seminář DOPRAVNÍ OBLUŽNOST 2011 aneb po Ústeckém kraji bez auta. Ing. Jan Plomer
OBNOVA VOZIDLOVÉHO PARKU ČD, a.s. PRO REGIONÁLNÍ A DÁLKOVOU DOPRAVU Odborný seminář DOPRAVNÍ OBLUŽNOST 2011 aneb po Ústeckém kraji bez auta Ing. Jan Plomer Odborný seminář DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST 2011 21.
VíceKoncepce modernizace železniční sítě v ČR
Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální
VícePokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika v dopravě pro obor. Pozemní doprava AR 2006/2007
Pokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika v dopravě pro obor Pozemní doprava AR 2006/2007 Tyto příklady slouží k procvičení základních problematik probíraných na přednáškách tohoto předmětu. Jednotlivé
VíceVRT v Číně Vysokorychlostní tratě
VRT v Číně Vysokorychlostní tratě Jan Pecháček Sk. 2 55 2009/2010 Vysokorychlostní železnice v Číně Projekt na vybudování vysokorychlostních tratí v Číně jsou velice ambiciózní. Plány hovoří o dokončení
VíceAkreditovaný subjekt podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005: VÚKV a.s. Zkušebna kolejových vozidel a kontejnerů Bucharova 1314/8, Praha 5
List 1 z 6 Pracoviště zkušební laboratoře: Pracoviště Cerhenice Cerhenice, PSČ 281 02 Zkoušky: Laboratoři je umožněn flexibilní rozsah akreditace upřesněný v dodatku. Aktuální seznam činností prováděných
VíceVysokorychlostní železnice v ČR
Inovace & Železnice Vysokorychlostní železnice v ČR Ing. Pavel Surý Generální ředitel 13. 12. 2016 Praha Evropská spolupráce Rozsah vysokorychlostní sítě definuje nařízení Evropského parlamentu a Rady
Více1.1.1 Rozdělení vozidel
1.1.1 Rozdělení vozidel Dopravní prostředek je technický prostředek, jehož pohybem se uskutečňuje přemisťování osob a věcí. Drážní vozidlo je podle [ČSN 280001] definováno jako dopravní prostředek, závislý
VíceVysokorychlostní tratě v mezinárodním srovnání
Vysokorychlostní tratě v mezinárodním srovnání Josef Eisenmann Různé trasovací prvky nových vysokorychlostních tratí, které jsou v provozu v Japonsku a Evropě, byly stanovovány v závislosti na druhu provozu,
VíceČeskosaský projekt vysokorychlostní tratě Praha Drážďany
Českosaský projekt vysokorychlostní tratě Praha Drážďany Ing. Martin Švehlík Vedoucí oddělení koncepce VRT a technologického rozvoje Odbor strategie Ústí nad Labem 22. 6. 2017 Nařízení Evropského parlamentu
VíceVize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti
Konference Inovace & Železnice 13. prosinec 2016, Praha Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti Ing. Dan Ťok ministr dopravy Hlavní témata prezentace Základní cíle
VíceKOLEJOVÁ ŽELEZNIČNÍ VOZIDLA
KOLEJOVÁ ŽELEZNIČNÍ VOZIDLA DRUHY KOLEJOVÝCH VOZIDEL Hnací vozidla - jsou schopna vyvinout tažnou sílu Přípojná vozidla - nejsou schopna vyvinout tažnou sílu DRUHY HNACÍCH VOZIDEL Lokomotivy - pouze strojní
VícePříprava tratí Rychlých spojení a zvyšování rychlosti na konvenční síti. SŽDC, Odbor strategie Seminář RS Hospodářský výbor Parlamentu ČR
Příprava tratí Rychlých spojení a zvyšování rychlosti na konvenční síti SŽDC, Odbor strategie Seminář RS Hospodářský výbor Parlamentu ČR Evropská spolupráce Rozsah vysokorychlostní sítě definuje nařízení
VíceBudování Rychlých železničních spojení v České republice
Budování Rychlých železničních spojení v České republice Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D., Ředitel odboru strategie Praha, 18. 6. 2019 Rychlá železniční spojení 2 Naplnění Programu Rychlých spojení Standardní
VíceVÝHYBKY PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ
VÝHYBKY PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ Ing. Bohuslav Puda, DT výhybkárna a mostárna, Prostějov 1. Úvod Vývoj štíhlých výhybek a výhybek pro vysokorychlostní tratě je jedním z hlavních úkolů oddělení výzkumu
VíceŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017
ŽELEZNIČNÍ PROVOZ cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017 Železniční vozidla železniční vozidla Co je to vlak? CO JE TO VLAK? Vlak je sestavená a svěšená skupina vozidel* označená stanovenými návěstmi
VíceVáš vlak jede každou hodinu aneb integrovaný taktový jízdní řád. Michal Drábek
Váš vlak jede každou hodinu aneb integrovaný taktový jízdní řád Michal Drábek 6. února 2013 Švýcarsko země, kde vlaky odlehčují silnicím - 70. léta 20. století: rozvoj automobilové dopravy, dopravní zácpy
VícePostup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus
Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus náměstek ministra 1 Postup modernizace železniční infrastruktury Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury
VíceNové lokomotivy CZ LOKO
Nové trendy v oblasti infrastruktury a kolejových vozidel Ing. Jiří Štěpánek CZ LOKO, a.s. CZ LOKO, a.s. Ing. Jiří Štěpánek Semanínská 580 +420 602 234 778 560 02 Česká Třebová jiri.stepanek@czloko.cz
VíceJednotky s naklápěcí skříní
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta dopravní Jednotky s naklápěcí skříní Semestrální práce do předmětu Vysokorychlostní tratě Bc. Jan Voříšek, 2 58 Obsah Úvod...3 1 Historie...4 2 Popis systému...5
VíceMezinárodní osobní doprava SBB na začátku 21. století
Mezinárodní osobní doprava SBB na začátku 21. století Hans-Peter Leu, vedoucí mezinárodní dálkové dopravy SBB Doprava přes hranice patří od počátku k nosným sloupům osobní dopravy švýcarských spolkových
VíceNově přijatá a připravovaná TSI
Vývoj v technické normalizaci a železniční interoperabilitě Radek Čech ACRI Akademie 2011, Praha, 04.05.2011 RISC Výbor pro železniční interoperabilitu a bezpečnost zřízený na základě směrnice 2008/57/ES
VíceAutomatický systém metra pro Prahu 3. tisíciletí
Automatický systém metra pro Prahu 3. tisíciletí Provozně technologické podmínky a údaje: technické podmínky Max. traťová rychlost Km/h 80 Min. provozní interval s 90 Min. technický interval na trati
VícePříprava tratí Rychlých spojení v České republice
Příprava tratí Rychlých spojení v České republice Ing. Pavel Surý generální ředitel Praha, 24. 3. 2015 Tratě Rychlých spojení (RS) = tratě pro vysokorychlostní železniční dopravu dle Nařízení Evropského
VíceNevyužit. Ostrava 14. 6. 2011 Ing. Josef Bosáček
Nevyužit ité potenciály možných řešení v dálkovd lkové a regionáln lní dopravě v ČR, SR a vzájemn jemné dopravě mezi nimi Ostrava 14. 6. 2011 Ing. Josef Bosáček Historie rychlé dálkové dopravy v Československu
VícePožadavky dopravce na dopravní cestu
Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Úvod dopravce je vázán na disponibilní infrastrukturu dopravce není schopen často plnit požadavky zákazníků z důvodu nízké kvality nebo kapacity
VíceSimulace železničních sítí
začal vznikat v polovině 9. let 2. století jako výzkumný projekt v Institutu pro dopravní systémy a plánování (IVT) na Švýcarském spolkovém technickém institutu (ETH) v Curychu. Cílem projektu objektově
VíceZvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení
Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie České Budějovice, 8. dubna 2014 Rychlejší železnice = atraktivnější pro zákazníky (objednatele
VíceIntegrované dopravní systémy-m
Integrované dopravní systémy-m 3. Technická integrace doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Technická integrace vlakotramvaje v Karlsruhe a okolí
Víceč.. 8 Dokumenty o GPK na VRT
Vysokorychlostní železniční tratě L u k á š Přednáška č.. 8 T ý f a Ústav dopravních systémů (K612) Geometrické a další parametry koleje na vysokorychlostních tratích Anotace: Dokumenty určující parametry
VíceŽelezniční síť České republiky
Železniční síť České republiky délka veřejných žel. tratí: cca 9,5 tis. km jedno z předních míst na světě v hustotě žel. sítě elektrizované tratě: jen 32 % délky (např. Švýcarsko: 100 %) 2- a 3-kolejné
VíceTRANSRAPID. Seminární práce k projektu Železniční síť ČR a Evropy
TRANSRAPID Seminární práce k projektu Železniční síť ČR a Evropy Robert Plocek 2008/2009 Obsah 1. Úvod 3 2. Historie systému TRANSRAPID 3 3. Jak funguje TRANSRAPID 3 4. Výhody TRANSRAPIDU oproti ostatním
VíceUNIVERZITA. PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera. Katedra dopravních prostředků a diagnostiky. Oddělení kolejových vozidel
UNIVERZITA PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera Katedra dopravních prostředků a diagnostiky Oddělení kolejových vozidel Dislokované pracoviště Česká Třebová Slovanská 452 56 2 Česká Třebová www.upce.cz/dfjp
VíceVYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ Z POHLEDU DOPRAVNÍHO MARKETINGU
VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ Z POHLEDU DOPRAVNÍHO MARKETINGU Jindřich KUŠNÍR Ing. Jindřich KUŠNÍR, Ministerstvo dopravy Úvod Ještě před 20 lety bylo budování vysokorychlostních tratí doménou pouze velkých zemí,
VíceIII. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice
III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice 1. Předmět veřejné zakázky 2. Důvod veřejné zakázky 3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky
VíceModernizace hnacích vozidel ČD Cargo a legislativní změny ve vztahu na železniční kolejová vozidla
Modernizace hnacích vozidel ČD Cargo a legislativní změny ve vztahu na železniční kolejová vozidla Ing. Zdeněk Štěpánek Ředitel odboru údržby a oprav KV Konference ČD Cargo 2011 Harmony Club Hotel Špindlerův
VíceHistorie. První myšlenky již v šedesátých letech Koncept návrhu: Značné podélné sklony (až 40 ) Provoz převážně osobních vlaků
Miroslav Valenta 17.1.2008, Kladno Historie První myšlenky již v šedesátých letech Koncept návrhu: Značné podélné sklony (až 40 ) Provoz převážně osobních vlaků Výsledkem je možnost lepšího kopírování
VíceTechnická opatření dopravní nabídky, provozu, infrastruktury a zařízení technického nestačí nemohou být realizována koordinovaný
TECHNICKÁ INTEGRACE Technická opatření = propojení dopravní nabídky, provozu, infrastruktury a zařízení jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy, a to prostřednictvím (často inovativního) technického
VíceK provozu elektrických jednotek řady 680
Lumír Gregor K provozu elektrických jednotek řady 680 Klíčová slova: elektrická třísystémová jednotka řady 680, jednotka s naklápěcími skříněmi, zpoždění vlaku, jízdní doby, oběh jednotek, provozní poruchy.
VíceVize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy
Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy Politika TEN-T Transevropská dopravní síť (TEN-T) vymezena nařízením Evropského parlamentu
VíceÚvodem o Northeast Corridor NEC (Severovýchodní spojení)
Úvodem o Northeast Corridor NEC (Severovýchodní spojení) NEC je nejvytíženější trasou osobní dopravy z hlediska frekvence cestujících a počtu vlaků. Celá trať je v současnosti plně elektrifikovaná a obsluhuje
Více