RO ENKA CHOVU OVCÍ A KOZ V ESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2010

Transkript

1 eskomoravská spole nost chovatel, a.s. Svaz chovatel ovcí a koz v R RO ENKA CHOVU OVCÍ A KOZ V ESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2010 Pavel Bucek, Jind ich Kvapilík, Miroslav Kölbl, Michal Milerski, Oto Hanuš, Alois Pin ák, Vít Mareš, Richard Kondrád, Martina Rafajová, Markéta Roubalová, Jan Kuchtík, Vít Škaryd Praha, ervenec 2011

2 Lektorovali: Jana Velechovská, asopis Farmá František H eben, eskomoravská spole nost chovatel, a.s. ISBN Foto na p ední zadní stran obálky: z chovu Michaely Kvisové, RAN BERANÍ RÁJ (foto Michaela Kvisová). Fotografie za p ední stranou obálky: Martin Jedli ka a Martina Hedvi áková. Foto p ed zadní stranou obálky Michaela Kvisová.

3 Obsah strana 1. Úvod 7 2. Vývoj agrárního sektoru a chovu ovcí 8 3. Požadavky spot ebitel, produkce masa, mléka a vlny Ekonomika chovu ovcí Zahrani ní obchod - ovce Úst ední evidence v chovu ovcí Výb ry plemenných beran na nákupních trzích v R Výsledky testu výkrmnosti a jate né hodnoty ovcí v roce Kontrola užitkovosti u dojených plemen ovcí v R Specifika rutinních analýz mléka malých p ežvýkavc Kontrola užitkovosti r stu, plodnosti a produkce vlny u ovcí Genetické trendy u ovcí za rok Odhady plemenných hodnot u ovcí Vývoj po etních stav koz Požadavky spot ebitel, produkce masa a kozího mléka Ekonomické ukazatele chovu koz Zahrani ní obchod - kozy Úst ední evidence v chovu koz Auk ní p ehlídky plemenných kozlík v roce Kontrola mlé né a masné užitkovosti u koz Chov ovcí v Rakousku Dosiahnuté výsledky kontroly úžitkovosti oviec na Slovensku v roku Záv r Zdroje informací P ílohy 105

4 Zkratky plemen využívané v ro ence Plemena ovcí s kombinovanou užitkovostí: bergschaf (BG) bílá alpská (AL) cigája (C) jurská ovce (JS) kerry hill (KH) leicester (LE) lein (L) merino (M) merinolandschaf (ML) n mecká dlouhovlnná (ND) p vodní valaška (V) romney (K, RM) shetlandská (SH) skudde (SD) swifter (SW) šumavská ovce (Š, S) zušlecht ná valaška (ZV) zwartbles (ZW) žírné merino (ŽM) Plemena ovcí s masnou užitkovostí: berrichone du Cher (BE) bleu du maine (BM) clun forest (CF) hampshire (H) charollais (CH) n mecká ernohlavá (NC) oxford down (OD) suffolk (SF) texel (T) Plemena ovcí mlé ná: lacaune (LC) východofríská (VF) Plemena ovcí plodná: romanovská (R) olkulská (O) Zájmová plemena ovcí: jacob (J) kamerunská (KA) v esová (VR)

5 Plemena koz mlé ná: alpine (A) anglonubijská (AN) bílá krátkosrstá (B) hn dá krátkosrstá (H) Plemena koz s masnou užitkovostí: burská (BU) Srstnatá plemena koz: angorská-mohérová (M) kašmírová (K) Zájmová plemena koz: kamerunská (KA)

6

7 1. Úvod Ro enka chovu ovcí a koz za rok 2010 uvádí p ehled vývoje v tomto odv tví v posledních letech z dostupných zdroj v R. Vedle p ehledu statistických ukazatel p ináší i vybrané problémy týkající se specifiky analýz mléka, odhadu plemenných hodnot, genetických trend a dva p ísp vky ze zahrani í. První se zabývá chovem ovcí v Rakousku a druhý výsledky kontroly užitkovosti na Slovensku. V roce 2011 pokra ovalo zvyšování po etních stav ovcí, které bylo v p edchozích letech p erušeno pouze v roce Stavy koz se rovn ž zvýšily. V chovu ovcí p evažoval chov kombinovaných a masných plemen. V chovu koz byla nejrozší en jší dojená plemena. Stejn jako v minulosti p etrvávala v R nízká spot eba jehn ího a kozího masa a mléka a vysoký podíl domácích porážek. Pokra oval negativní vývoj cen za jate ná jeh ata, které od roku 2005 klesají. P íznivý vývoj byl zaznamenán u zahrani ního obchodu s živými zví aty (ovce a kozy), ve kterém byla dosažena kladná bilance. Bilance zahrani ního obchodu s jehn ím a kozím masem je dlouhodob negativní. Z údaj úst ední evidence vyplývá, že p etrvává chov ovcí a koz na malých farmách. Nejb žn jší jsou v R chovatelé do 10 kus ovcí nebo koz. Z údaj uvedených v ro ence je také patrná významná sezónnost produkce, kdy nejvyšší po et narozených jeh at a k zlat byl vykázán v první ásti roku Z výsledk užitkového k ížení v testaci vyplývá, že jate ná hodnota k íženc v porovnání s istokrevnými plemeny byla tém ve všech sledovaných ukazatelích prokazateln lepší. V kontrole užitkovosti nebylo dosaženo jednozna ných výsledk. Z chovatelského hlediska lze k ížení považovat za perspektivní metodu pro zlepšení ukazatel výkrmnosti a jate né hodnoty jeh at. Chov koz je v R zam en na produkci mléka a jeho následné zpracování na mlé né výrobky u chovatel. V kontrole užitkovosti ovcí byl zaznamenán rozvoj u dojených plemen ovcí, jejichž stavy se v roce 2010 zvýšily, i když význam produkce ov ího mléka je v R malý. V kontrole masné užitkovosti a plodnosti byl vykázán nejvyšší podíl masných a kombinovaných plemen ovcí. V letech 2006 až 2010 se zlepšila celá ada ukazatel v kontrole užitkovosti. Pro rozhodování o podnikatelské innosti jsou nezbytn nutné kvalitní informace. Cílem Ro enky chovu ovcí a koz je poskytnout ucelený p ehled o situaci v chovu ovcí a koz v R a o vybraných problémech chovu ovcí a koz ve sv t. Podstatné pro šlechtitelskou práci jsou zejména výsledky kontroly mlé né užitkovosti, sledování r stu, jate né hodnoty, plodnosti a odhad plemenných hodnot. Dosažené výsledky z minulého roku sv d í o aktivním promyšleném postupu chovatel, který vytvá í p edpoklady k efektivnímu chovu ovcí. Auto i Ro enky chovu ovcí a koz považují za svou povinnost pod kovat za spolupráci všem zainteresovaným organizacím p i jejím zpracování. Vzhledem k tomu, že se po ítá s vydáváním ro enky i v dalších letech, uvítají auto i p ipomínky týkající se obsahu, rozsahu a aktuálnosti ro enky. 7

8 2. Vývoj agrárního sektoru a chovu ovcí V roce 2009 byl ukazatel hrubá zem d lská produkce nahrazen Zem d lskou produkcí. V rámci této zm ny dochází zejména k zohledn ní mezinárodn srovnatelné metodiky Souhrnného zem d lského ú tu (SZÚ). SZÚ slouží jako nástroj k získání agregátních (celkových) výstup pro pot eby sledování a hodnocení spole né zem d lské politiky. Zem d lská produkce je sou ástí ú tu výroby obsaženého v SZÚ, který je tvo en ješt dalšími t emi ú ty: ú tem tvorby d chod, ú tem podnikatelského d chodu a kapitálovým ú tem. Ú et výroby se skládá z produk ní ásti, dále z mezispot eby a spot eby fixního kapitálu. Jeho sou ástí je také výpo et hrubé a isté p idané hodnoty. SZÚ nezahrnuje jednotky produkující pouze pro vlastní spot ebu (samozásobení). Prahové hodnoty, od kterých je SZÚ sestavován, jsou v souladu s obsahem vyhlášky SÚ. 126/2001 Sb., kterou jsou stanovena kritéria pro zápis do zem d lského registru. Tab. 1 Zem d lská produkce v R (v b žných a stálých cenách, mil. K ) Ukazatel b žné ceny stálé ceny ovce a kozy 56,8 48,4 52,6 79,0 surová vlna 3,6 4,3 5,2 6,2 Zdroj: eský statistický ú ad. Tab. 2 Zem d lská produkce v R v naturálním vyjád ení Ukazatel zem d lská produkce (v tunách) ovce a kozy 642,8 900,0 surová vlna 216,8 260,2 Zdroj: eský statistický ú ad. Ukazatele zem d lské produkce ovcí, koz a surové vlny podle nové metodiky uvádí tabulky 1 a 2. Vývoj po etních stav ovcí v R V tabulkách 3 a 4 jsou uvedeny p ehledy o po etních stavech ovcí a skotu v R. Z vykazovaných údaj je patrné, že v letech 2006 až 2011 došlo k významnému nár stu po etních stav ovcí a beran a ke snížení po etních stav skotu. V roce 2011 pokra oval r st po etních stav ovcí v R. Údaje o stavech ovcí v jednotlivých kategoriích a vývoj struktury chovu ovcí podle užitkového zam ení uvádí tabulky 5 a 6. Tab. 3 Po etní stavy ovcí a skotu v eské republice (tis. ks) k 1. dubnu daného roku Kategorie ovce a berani celkem 1) skot celkem ) v roce 1990 bylo evidováno 430 tisíc kus ovcí. Zdroj: eský statistický ú ad. 8

9 Z tabulky 6 je patrné, že od roku 1990 prošel chov ovcí významnými zm nami ve struktu e chovaných plemen. Zm ny v letech 1990 až 2010 byly ovlivn ny prudkým poklesem ceny vlny na po átku devadesátých let minulého století. Ve sledovaném období došlo k omezení chovu plemen s jednostrannou vlna skou užitkovostí a od roku 2005 je hlavním produktem v chovu ovcí jehn í maso. Tab. 4 Po etní stavy ovcí podle kraj R (v kusech, k 1. dubnu daného roku) Území, kraj St edo eský 1) Jiho eský Plze ský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vyso ina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský eská republika ) Praha a St edo eský kraj. Zdroj: eský statistický ú ad. Tab. 5 Stavy ovcí podle kategorií (v kusech) stav k 1. dubnu daného roku Kategorie ovce celkem jehni ky celkem zapušt né dojné ostatní nezapušt né celkem bahnice celkem zapušt né dojené ostatní nezapušt né celkem plemenní berani ostatní ovce bez ohledu na v k Zdroj: eský statistický ú ad. 9

10 Tab. 6 Vývoj struktury plemen ovcí podle užitkového zam ení (v %) Rok vlna ské s kombinovanou na masnou plodná užitkovostí užitkovost a dojená plemena ,9 36,4 0,6 0, ,0 53,0 38,4 8, ,0 51,6 39,3 9, ,0 52,9 37,9 9, ,0 52,0 38,0 10, ,0 49,9 40,0 10,1 Zdroj: Svaz chovatel ovcí a koz v R a MZe. Stavy hospodá ských zví at historie a vývoj stav ovcí v R Chov ovcí má v R bohatou historii. Jeho po átky jsou doloženy již od konce devátého století. Z po átku byly ovce intenzivn dojeny. Ve trnáctém století se podílel chov ovcí ¾ na celkových stavech hospodá ských zví at. Tab. 7 Vývoj stav hospodá ských zví at v letech 1921 až )2) Rok stavy v tisících kus skot prasata ovce a berani kon dr bež x x x x x ) podle Soupisu hospodá ských zví at (do roku 1991 k 1. 1., v letech 1992 až 2002 k 1. 3.; v roce 2003 a dále k 1. 4.); 2) od roku 2002 pouze zem d lský sektor. Zdroj: eský statistický ú ad. 10

11 Chov ovcí prošel v minulosti celou adou krizí, které m ly za následek snížení po etních stav, ale i dobou rozkv tu, kdy se stavy zvyšovaly. V 18. století, kdy vedli habsburští panovníci celou adu válek, se zvyšovala poptávka po vln na výrobu uniforem pro armádu. Z tohoto d vodu podporovala Marie Terezie chov ovcí, který byl v centru zájmu jednotlivých chovatel. V této dob došlo k nár stu po tu zakládaných ov ín a r stu po etních stav ovcí. Z celkového po tu ks chovaných ovcí v roce 1837 došlo k poklesu stav v roce 1935 na ks. Po etní stavy ovcí se zvyšovaly v období socialismu. Tento p íznivý vývoj byl ukon en v roce 1990, kdy bylo vykázáno 430 tis. kus ovcí. Hluboký propad mezi roky byl zap i ín n nízkými cenami ov í vlny. Tato skute nost m la za následek snížení stav chovaných ovcí. Chovatel m ovcí tak nezbylo nic jiného, než se transformovat a místo produkce vlny se zam it na produkci kvalitního masa. Tato transformace, a užite ná, však s sebou p inesla rapidní pokles stav ovcí. V posledních letech byl tento nep íznivý trend zastaven a byl vykázán nár st po etních stav ovcí. Vývoj po etních stav ovcí a porovnání s vývojem ostatních druh hospodá ských zví at od roku 1921 uvádí tabulka 7. Právní forma podnikání v chovu ovcí V roce 2011 zaujímaly p evládající podíly v chovu hospodá ských zví at podniky právnických osob v chovu skotu, prasat a dr beže. V chovu ovcí byla vykázána p evaha chovu ovcí u fyzických osob. Zem d lská výroba v domácnostech v R Zem d lská výroba v domácnostech v R byla zmapována v projektu, jehož výsledky publikoval eský statistický ú ad v roce Ve sledování byla uvedena živo išná produkce domácností v R v roce 2006 (Vodi ková, 2007). Tento projekt se uskute uje jednou za n kolik let a od roku 2007 nejsou do uzáv rky ro enky k dispozici nov jší výsledky. Produkce domácností dosahovala u mnoha komodit významného, v n kolika p ípadech i p evažujícího podílu v porovnání se zem d lským sektorem. Anketa byla provedena u reprezentativního vzorku domácností. Cílem bylo získání informací o rozsahu a struktu e zem d lské výroby realizované v rámci tzv. hobby aktivit obyvatelstva, to znamená u domácností, které nespl ovaly žádné z kriterií považovaných dle legislativy Evropské unie jako prahové pro za azení domácího hospodá ství do zem d lského sektoru. V dob realizace projektu (v roce 2006) byly platné prahové hodnoty pro vým ru od 1 ha obhospoda ované zem d lské p dy, m 2 p stovaných intenzivních plodin (sady, zelenina, kv tiny), m 2 vinic, 300 m 2 skleník a pa eniš, chov od 1 ks skotu, 2 ks prasat, 4 ks ovcí a koz, 50 ks dr beže, 100 ks králík, 100 ks kožešinových zví at a dále všechny podnikatelské subjekty s chovem ryb na vodní ploše bez vymezení vým ry. P ehled o po tu domácností, které chovají hospodá ská zví ata je uveden v tabulce 8. Od roku 2007 do roku 2011 lze p edpokládat, že se podíl chovaných ovcí v rámci tzv. hobby aktivit zvýšil. 11

12 Tab. 8 Domácnosti chovající hospodá ská zví ata 1) Druh hosp. podíl domácností chovajících domácí zví ata z po et hosp. zví at domácností se ZP 2) (%) domácností celkem (%) zví at 3) prasata 3,0 1, ovce 1,0 0, kozy 0,8 0, kon 0,3 0, slepice 33,3 13, ku ata na výkrm 1,3 0, kr ty 0,9 0, kachny 3,5 1, husy 0,4 0, králíci na výkrm 20,6 8, v elstva 4) 2,6 1, ) k 1. íjnu 2006; 2) se zem d lskou produkcí; 3) po et hospodá ských zví at chovaných domácnostmi (v kusech); 4) po et v elstev. Zdroj: Vodi ková, 2007, eský statistický ú ad. 12

13 3. Požadavky spot ebitel, produkce masa, mléka a vlny P i rozhodování o budoucí orientaci chovu ovcí je nutné sledovat poptávku po jednotlivých produktech, požadavky zákazník a obchodník a p izp sobit se podmínkám trhu. Spot eba masa uvedená v tabulce 9 byla získána z údaj eského statistického ú adu. Tab. 9 Spot eba masa v R (v kg na obyvatele a rok, maso v hodnot na kosti) Spot eba masa maso v hodnot na kosti 81,4 80,6 81,5 80,4 78,8 vep ové maso 41,5 40,7 42,0 41,3 40,9 hov zí maso 9,9 10,4 10,8 10,1 9,4 telecí maso 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 skopové, kozí, ko ské maso 1) 0,4 0,4 0,3 0,3 0,4 dr beží maso 26,1 25,9 24,9 25,0 24,8 zv ina 0,6 0,5 0,8 1,1 0,9 králíci 2,8 2,6 2,6 2,5 2,3 vnit nosti 2) 4,2 4,1 4,1 4,2 4,1 ryby celkem (mrtvá hmotnost) 3) 5,8 5,6 5,8 5,9 6,2 1) v jednotlivých letech se spot eba jehn ího a skopového masa pohybovala na úrovni 0,15 až 0,25 kg; 2) vnit nosti jsou již zahrnuty ve spot eb jednotlivých druh mas; 3) spot eba ryb je uvedena zvláš, mimo údaje o spot eb masa v hodnot na kosti. Zdroj: eský statistický ú ad. Z tabulky 9 je patrné, že v letech 2005 až 2009 spot eba masa stagnovala. Nejnižší úrove spot eby masa byla vykázána v roce 2009 (78,8 kg) a nejvyšší v roce 2007 (81,5 kg). Jedním z d vodu poklesu m že být sou asná ekonomická situace jednotlivých domácností. Podíl skopového a kozího masa na celkové spot eb se v posledních letech výrazn ji nezm nil a je nízký. Produkce jehn ího a ov ího masa v R celkem v etn domácích porážek Produkce jehn ího a skopového masa v R je charakteristická p evažujícími domácími porážkami (graf 1). V roce 2010 bylo na jatkách poraženo pouze 6,8 % ovcí a jeh at z celkového po tu všech porážek. Podíl ovcí a jeh at poražených na jatkách se v letech 2006 až 2010 pohyboval v intervalu 6,8 až 13,7 % a ve sledovaném období se tento podíl snižoval. Podíl jeh at bez zahrnutí po tu porážek ovcí z celkového po tu poražených jeh at se pohyboval v letech 2006 až 2010 v rozmezí 6,8 až 14,1 % (graf 1). Podíl produkce ov ího a jehn ího masa na jatkách na celkové produkci masa (na jatkách a domácích porážek) v R je nízký. Nejvýznamn jšími druhy hospodá ských zví at pro produkci masa v R jsou prasata, dr bež a skot. Z grafu 2 je patrná sezónnost realizace jehn ího a ov ího masa. V prvních sedmi m sících roku 2010 byly m sí ní objemy poražených zví at výrazn nižší než v období druhé ásti roku ( ervenec až prosinec). Velký po et poražených zví at je porážen mimo období nejvyšší poptávky po jehn ím mase. 13

14 Údaje v tabulkách 10 a 11, které jsou p evzaty z výkazu eského statistického ú adu M sí ní p ehled o porážkách hospodá ských zví at, zahrnují zví ata poražená na jatkách a domácí porážky. V letech 2006 až 2010 došlo k nár stu celkového po tu poražených ovcí v R (ovce i jeh ata) a jeh at bez zahrnutí dosp lých ovcí. Na celkovém po tu porážek se jeh ata podílela v letech 2006 až 2010 cca 80 % (tabulka 11). Jate ná výt žnost se v letech 2006 až 2010 u celkového po tu porážek ovcí a jeh at (v etn domácích porážek) pohybovala na úrovni cca 42 až 44 % a ve sledovaném období bylo vykázáno její mírné zhoršení. Tab. 10 Porážky hospodá ských zví at v etn odhadu domácích porážek v R (2010) 1) Druh hosp. zví at po et kus jate ná hmotnost (t) živá hmotnost (t) skot prasata ovce z toho jeh ata kozy kon dr bež x ) domácí porážky + porážky na jatkách. Zdroj: eský statistický ú ad. V souladu s legislativními p edpisy Evropské unie byla v roce 2007 provedena zm na metodiky stanovení hmotnosti jate n upravených t l. Data byla od roku 2006 p epo ítána novým koeficientem. 14

15 Celková výroba ov ího a jehn ího masa se zahrnutím domácích porážek se v letech 2006 až 2010 zvýšila o 573 tun a 37,7 % a z toho výroba jehn ího masa se zvýšila o 349 tun a 30,8 % (tabulka 11). Tab. 11 Porážky ovcí a jeh at v etn odhadu domácích porážek v R 1) Kategorie po et kus jate ná hmotnost (t) živá hmotnost (t) 2006 ovce z toho jeh ata ovce z toho jeh ata ovce z toho jeh ata ovce z toho jeh ata ovce z toho jeh ata ) domácí porážky + porážky na jatkách. Zdroj: eský statistický ú ad. 15

16 Porážky ovcí a jeh at na jatkách Z tabulky 13 je patrné, že výroba ov ího a jehn ího masa na jatkách klesá a je nízká. Podrobné údaje o dosahovaných jate ných a živých hmotnostech a produkci masa jsou uvedeny v tabulce 13. Tab. 12 Porážky na jatkách v eské republice v roce 2010 Kategorie po et kus JH (t) 1) PJH (kg) 2) ŽH (t) 3) PŽH (kg) 4) prasata , ,8 ovce , ,4 z toho jeh ata , ,1 kozy , ,0 kon , ,3 dr bež x x x skot , ,4 dosp lý skot , ,8 v tom býci , ,2 voli , ,3 jalovice , ,4 krávy , ,1 mladý skot , ,9 telata , ,7 1) jate ná hmotnost v tunách; 2) pr m rná jate ná hmotnost v kg; 3) živá hmotnost v tunách; 4) pr m rná živá hmotnost v kg. Zdroj: eský statistický ú ad. Tab. 13 Porážky ovcí a jeh at v R na jatkách Kategorie po et kus JH (t) 1) PJH (kg) 2) ŽH (t) 3) PŽH (kg) 4) 2006 ovce celkem , ,2 z toho jeh ata , , ovce celkem , ,9 z toho jeh ata , , ovce celkem , ,3 z toho jeh ata , , ovce celkem , ,8 z toho jeh ata , , ovce celkem , ,4 z toho jeh ata , ,1 1) jate ná hmotnost v tunách; 2) pr m rná jate ná hmotnost v kg; 3) živá hmotnost v tunách; 4) pr m rná živá hmotnost v kg. Zdroj: eský statistický ú ad. 16

17 V eské republice existují výrazné regionální rozdíly v produkci ov ího masa celkem (v etn jehn ího) na jatkách v jednotlivých krajích v R. V R se produkovala jate ná jeh ata o pr m rné živé hmotnosti 32,1 kg (tabulka 14). V roce 2010 byly vykázány významné rozdíly v živé hmotnosti jeh at vykupovaných na jatkách v jednotlivých krajích (tabulka 15). Z tabulky 13 je patrné, že pr m rná jate ná hmotnost jeh at na jatkách dosáhla v roce 2010 cca 13,7 kg, což odpovídá pr m rné jate né výt žnosti cca 42,6 %. Tab. 14 Pr m rné porážkové hmotnosti jeh at a ovcí v R (kg živé hmotnosti) 1) Kategorie jate ná jeh ata 33,1 34,4 33,7 31,0 32,1 jate né ovce 54,2 51,9 52,0 50,8 53,5 1) porážkové hmotnosti na jatkách. Zdroj: eský statistický ú ad. V letech 2006 až 2010 se pohybovala porážková hmotnost dosp lých ovcí v R na úrovni 50,8 až 54,2 kg s významnou variabilitou v jednotlivých krajích. Cena za jate ná jeh ata je ovlivn na rozt íšt ností chov, velkým po tem chovaných plemen a podmínkami v chovech. Tab. 15 Pr m rná živá hmotnost jeh at podle kraj (kg živé hmotnosti/ks) Kraj rok Hl. m. Praha + St edo eský 28,5 29,8 Jiho eský 30,7 30,3 Plze ský 25,6 28,2 Karlovarský 18,3 26,9 Ústecký 35,8 35,6 Liberecký 31,7 34,7 Královéhradecký 32,5 30,5 Pardubický 31,6 33,4 Vyso ina 38,6 34,4 Jihomoravský 26,0 23,9 Olomoucký 31,3 33,6 Zlínský 35,4 35,3 Moravskoslezský 46,2 36,1 eská republika 31,0 32,1 Zdroj: eský statistický ú ad. Optimální porážková hmotnost jeh at v R se pohybuje na úrovni 32 až 38 kg v živém. M la by být dodržena zásada, že jehni ky se vysklad ují s živou hmotností asi o 4 kg nižší než beránci (mají nižší r stovou intenzitu, d íve dosáhnou maximální r stovou intenzitu a d íve ukládají tuk). U v tších chov je toto nutné zohlednit p i realizaci jate ných jeh at. P i p ekro ení hranice 40 kg v živém dochází asto k poklesu realiza ních cen. 17

18 Produkce vlny v R V tabulce 16 je uveden vývoj produkce potní vlny v R. Z tabulky 16 je patrné, že v letech 2006 až 2010 došlo ke zvýšení produkce potní vlny. Zvýšení produkce potní vlny je dáno zvyšujícími se po etními stavy ovcí v R. Tab. 16 Produkce potní vlny v R (tuny) Ukazatel produkce Zdroj: Svaz chovatel ovcí a koz v R a MZe. 18

19 4. Ekonomika chovu ovcí Vybrané problémy obchodu s jate nými jeh aty V dob, kdy se díky nízkým výkupním cenám postupn stává vlna obtížn prodejnou a pomineme li produkci plemenných beránk i jehnic, jsou jate ná jeh ata hlavním produktem chovu ovcí. U v tšiny chovatel v R je uplat ován systém jarního bahn ní. Tento zp sob chovu, kdy se ovce pasou s jeh aty, je výhodný díky nižší pracnosti a náklad m na zajišt ní vhodné krmné dávky pro laktující ovce. P i p evládání tohoto systému chovu nastává každoro n v letních m sících a na podzim p etlak jate ných jeh at na našem trhu. Tyto skute nosti mají vliv na realizované nákupní ceny jeh at. Systém chovu se zimním bahn ním klade vyšší nároky na pracnost a na zajišt ní kvalitní krmné dávky pro vysokob ezí a laktující ovce a následn i p íkrm jeh at. Tento systém chovu, pokud je provád n d sledn a pe liv, je nákladný. Výkupní ceny velikono ních jeh at by musely být vyšší oproti letnímu období, aby bylo možné uhradit zvýšené pracovní náklady a náklady na krmiva p i využití tohoto systému. Ceny za jate ná jeh ata ovliv uje významn i další skute nost. V p edjarním období a v dob velikono ních svátk je jeh at nedostatek. Obchodníci i ezníci vykoupí tém všechna zví ata nabízená na trhu. Podobná situace nastává v dob pozdního podzimu a p ed váno ními svátky. Vysoký podíl jeh at z velkých chov je ur en na export. Je nutné zd raznit, že v celé ad zemí v Evrop se statisticky vyšší spot ebou jehn ího a skopového masa na obyvatele žije vysoký podíl imigrant z muslimských zemí. To je jeden z d vod, pro se nesta í pokrývat trh této komodity z domácí produkce v n kterých zemích. Cena jate ných jeh at i jehn ího masa se ídí momentální nabídkou a poptávkou. Dále se cena exportovaných jeh at ídí vzdáleností, kam se jeh ata vyvážejí, p ípadn jejich dalším dokrmováním. Na ekonomickou efektivnost vývozu p sobí rovn ž i kurz koruny k dalším m nám. Velkou nevýhodou p i exportu je rozt íšt nost našich chov. V podmínkách naší republiky p evládají menší chovy s nejr zn jšími plemeny ovcí i k íženci i n kolika plemen. V t chto p ípadech je obtížné p ipravit na jeden kamion vyrovnanou partii jeh at. Rozhodující p i t chto obchodních operacích je vyrovnanost jate ných trup, tzv. na háku. Roli hraje také nákazová situace. Také se ale projevil mnohem v tší tlak obchodník na kvalitu jate ných jeh at. Do budoucna se tedy bude stávat, že nekvalitní jeh ata chovatel neprodá v bec. Domácí trh s jeh aty, p ípadn skopovým masem, je do zna né míry ovlivn n p ísnými veterinárními p edpisy a prodej jehn ího masa tzv. ze dvora je u nás obtížn realizovatelný. V R chybí jatky specializované na porážku jeh at a podíl jeh at porážených na jatkách je nízký. Vývoj nákupních cen za jate ná zví ata a spot ebitelské ceny v R Z tabulky 17 je patrný pokles cen jate ných jeh at v letech 2006 až 2010 v živém. Ceny jate ných ovcí se v letech 2006 až 2010 nezm nily. 19

20 Tab. 17 Ceny jate ných zví at v R (K /kg živé hmotnosti) Kategorie jate ná jeh ata jate né ovce Zdroj: Svaz chovatel ovcí a koz v R. Z tabulky 18 je patrné významné kolísání nákupních cen jate ných jeh at v pr b hu roku Nejvyšších nákupních cen bylo dosaženo v období Velikonoc. Mimo toto období jsou ceny nízké. V jednotlivých regionech a obchodních p ípadech bylo dosahováno zna né variability cen (nap íklad ceny v Praze a v n kterých venkovských oblastech). Tab. 18 Nákupní ceny placené zem d lc m v R v roce ) Kateg. cena v K za kg jate né hmotnosti 2) porážková hmotnost v kg jeh ata 80 až až 22 ovce 40 až až 40 berani 30 až až 60 1) orienta ní údaje; 2) jate né hmotnosti, vyšší cena v intervalu je dosahována v období Velikonoc, nižší mimo období Velikonoc. Zdroj: Bucek a kol., 2010, k datu uzáv rky ro enky nebyla data za rok 2010 k dispozici. Vývoj cen jate ných jeh at a ovcí od roku 1990 je uveden v tabulce 17. Mezi hlavní faktory ovliv ující cenu jate ných jeh at a ovcí lze za adit sezonu, kvalitu masa, poptávku spot ebitel, vývoz na jednotlivé trhy a kurz koruny. Pro dosažení p íznivé výkupní ceny jeh at je nutné nep ekro it hranici 40 kg živé hmotnosti, protože p i jejím p ekro ení dochází k poklesu výkupních cen. Cena je rovn ž ovlivn na i dovozem masa ze zahrani í a p epravními náklady (vzdáleností, vytížeností, velikostí dopravního prost edku). Významné rozdíly byly vykázány v roce 2009 v cenách jehn ího a ov ího masa pro spot ebitele. Tyto rozdíly byly také výrazné mezi cenami masa získaných z jednotlivých ástí jate ných trup. Ceny jehn í kýty dosáhly 180 K za kg masa a u ov í kýty 125 K za kg masa, naopak ceny hrudí u jeh at byly pouze 55 K a u ovcí 45 K za kg masa (tabulka 19). Tab. 19 Spot ebitelské ceny jehn ího a ov ího masa v roce 2009 v R 1) Ukazatel cena v K za 1 kg masa jeh ata skopové, ov í plec kýta h bet krk bok/hrudí 55 (bok) 45 (hrudí) 1) orienta ní údaje. Zdroj: Bucek a kol., 2010, k datu uzáv rky ro enky nebyla data za rok 2010 k dispozici. Ceny ov ích k ží Z ostatních produkt byl vykázán nep íznivý vývoj cen od roku 1990 u k ží ovcí a jeh at. K že ovcí a jeh at je trvanlivá a snadno zpracovatelná. V roce 2010 došlo meziro n k poklesu cen ov ích k ží (tabulka 20). 20

21 Tab. 20 Ceny ov ích k ží a náklady na vy in ní ov ích k ží v R Ukazatel surová jehn tina, ov ina (K /kg) in ní ov ích k ží (K /dm 2 ) Zdroj: Svaz chovatel ovcí a koz v R. 21

22 5. Zahrani ní obchod ovce Zahrani ní obchod se živými zví aty V tabulkách 21 až 25 a grafu 3 jsou údaje o zahrani ním obchodu s živými zví aty, které publikovalo Ministerstvo zem d lství R v komoditních zprávách. Z tabulek 21 až 25 je patrné, že ve sledovaném období let 2006 až 2010 docházelo ke zna ným výkyv m v objemu dovozu a vývozu ve finan ním vyjád ení a v po tu zví at. P i sledování zahrani ního obchodu je nutné vzít v úvahu, že celní ú ad provád l v n kterých p ípadech zp tné revize údaj zahrani ního obchodu a že údaje o zahrani ním obchodu uvád né jednotlivými institucemi se liší (Celní ú ad, databáze úst ední evidence MSCH, a.s.). V letech 2006 až 2010 bylo vždy dosaženo kladného salda obchodní bilance s živými zví aty (ovcemi) a byl vykázán trend poklesu vývozu živých ovcí a jeh at. Podíl dovezených zví at byl zanedbatelný. Tab. 21 Vývoz a dovoz živých zví at (ovce a kozy v kusech) Rok dovoz vývoz ovce kozy ovce kozy Zdroj: MZe R. 22

23 Tab. 22 Vývoz živých ovcí podle kategorií (v kusech) Ovce a kozy živé ovce plemenné istokrevné živé jeh ata do stá í jednoho roku ovce ostatní plemenné istokrevné (ne jeh ata do 1 roku) Zdroj: MZe R. Tab. 23 Vývoz a dovoz živých zví at (ovce a kozy) Rok v mil. K dovoz vývoz saldo ,01 11,4 11, ,4 3,8 3, ,0 2,6 2, ,1 3,0 2, ,03 2,7 2,67 Zdroj: MZe R. V roce 2010 byl nejvýznamn jším obchodním partnerem Libanon (706 kus ) a vývozy byly dále realizovány do Francie, N mecka a Rakouska (tabulka 24). Dovozy živých ovcí a koz byly ve sledovaném období zanedbatelné. Živá zví ata byla v roce 2010 dovážena pouze z Rakouska (tabulka 25). Tab. 24 Vývoz ovcí a koz živých z R (v kusech) Zem Bosna a Herceg Bulharsko Francie Chorvatsko Itálie Jordánsko Kazachstán Libanon Ma arsko N mecko Nizozemsko Rakousko ecko Slovensko Ukrajina celkem Zdroj: MZe R. 23

24 Tab. 25 Dovoz ovcí a koz živých do R (v kusech) Zem N mecko Rakousko Rumunsko Slovensko celkem Zdroj: MZe R. Zahrani ní obchod se skopovým a kozím masem V tabulkách 26 až 28 je uveden zahrani ní obchod se skopovým a kozím masem. Ob komodity jsou v oficiálních statistických výkazech Ministerstva zem d lství R a eského statistického ú adu sledovány spole n. Z tabulky 26 je z ejmé, že v období let 2006 až 2010 byly realizovány vývozy pouze v malé mí e. Ve sledovaném období bylo vykázáno kolísání dovozu skopového a kozího masa ve finan ním a v hmotnostním vyjád ení. Ve všech letech byla vykázána záporná bilance zahrani ního obchodu se skopovým a kozím masem. Tab. 26 Vývoz a dovoz skopového a kozího masa Rok objem (t) mil. K pr m rná cena K /kg dovoz vývoz saldo dovoz vývoz dovoz vývoz ,4 6,6 111,34 185, ,9 9,5 102,04 198, ,2 8,2 96,51 195, ,5 7,0 102,17 201, ,6 9,8 171,21 207,49 Zdroj: MZe R. Tab. 27 Vývoz skopového a kozího masa z R (v tunách) Zem Irsko Ma arsko N mecko Rakousko Slovensko Švýcarsko ostatní celkem Zdroj: MZe R. 24

25 Tab. 28 Dovoz skopového a kozího masa do R (v tunách) Zem Argentina 1 1 Austrálie Belgie Dánsko 5 1 Francie 1 1 Irsko 2 11 N mecko Nizozemsko 7 13 Nový Zéland Spojené království 1 0 Špan lsko ostatní 3 0 celkem Zdroj: MZe R. Zahrani ní obchod s k žemi a vlnou P ehled o zahrani ním obchodu s potní vlnou a ov ími k žemi je uveden v tabulce 29. Tab. 29 Zahrani ní obchod s k žemi a vlnou Rok k že jehn í 1) vlna potní 2) dovoz v tunách vývoz v tunách dovoz v tunách vývoz v tunách ) surové s vlnou; 2) nemykaná, mykaná a vý esky z vlny. Zdroj: MZe R. 25

26 6. Úst ední evidence v chovu ovcí Z údaj úst ední evidence vyplývá, že v eské republice p evažují podniky s nízkým po tem ovcí na jeden podnik a hospodá ství. Z tabulky 30 je patrné, že 64,7 % chovatel s mén než 10 ovcemi na jeden podnik chovalo 13,81 % ovcí. Na druhé stran pouze 3,6 % podnik s více než 100 ovcemi chovalo 41,74 % ovcí. Stejná situace je vid t i z tabulky 31, kde je uveden p ehled o po tu a velikosti hospodá ství s chovem ovcí. Tab. 30 Zem d lské podniky s chovem ovcí Po et (ks) podnik zví at v podniku n % n % 1 až , ,81 11 až , ,38 51 až , , až , , až , , až , , až , , až , , až , , až , , až , , až , ,10 nad , ,43 celkem , ,0 Zdroj: Ministerstvo zem d lství R, ervenec Tab. 31 Po et hospodá ství s chovem ovcí Po et (ks) hospodá ství zví at v hospodá ství n % n % 1 až , ,91 11 až , ,88 51 až , , až , , až , , až , , až , , až , , až , , až , , až , , až , ,36 nad , ,94 celkem , ,00 Zdroj: Ministerstvo zem d lství R, ervenec

27 Tab. 32 Stavy ovcí a beran v úst ední evidenci k ) V k živá zví ata berani ovce zví ata celkem do 3 m s do 6 m s do 1 roku do 2 let do 3 let do 4 let do 5 let do 6 let do 7 let do 8 let nad 8 let 2) celkem ) z údaj MZe R; 2) zví ata nad 8 let a zví ata, u kterých nebylo známo datum narození. V databázi úst ední evidence bylo k vykazováno ovcí a beran (tabulka 32). Podle údaj úst ední evidence bylo k chováno v R ovcí celkem. Stavy ovcí v pr b hu daného roku jsou ovlivn ny sezónností bahn ní. Tab. 33 Export živých zví at z R v roce 2010 do jednotlivých zemí ovce 1) (v kusech) Zem sami í pohlaví sam í pohlaví celkový sou et celkem 2) (%) Rakousko ,89 Francie ,28 N mecko ,23 ecko ,60 Ma arsko ,95 Itálie ,05 Libanon ,40 Nizozemsko ,47 Polsko ,38 Slovensko ,69 ostatní ,06 celkový sou et ,00 1) z údaj MZe R; 2) % z celkového sou tu. Z tabulky 33 vyplývá, že nejvíce vývoz z R bylo realizováno do Rakouska a N mecka (61,1 %). Celkem bylo v roce 2010 z R vyvezeno zví at a byla vykázána výrazn pozitivní bilance zahrani ního obchodu. Z tabulky 33 je patrné, že p evažoval vývoz do evropských zemí. 27

28 Tab. 34 Dovoz živých zví at do R v roce 2010 z jednotlivých zemí ovce 1) (v kusech) Zem sami í pohlaví sam í pohlaví celkem celkem (%) Rakousko ,4 Belgie ,0 Francie ,5 N mecko ,7 Nizozemsko ,3 Slovensko ,5 Švýcarsko ,2 Velká Británie ,4 celkem ,0 1) z údaj MZe R. Dovozy byly v roce 2010 realizovány zejména z N mecka, Slovenska a Nizozemska. Podíl dovoz na vývozech byl nízký (tabulka 34). Tab. 35 Export a import živých zví at v roce 2010 ovce 1) (v kusech) Kategorie dovoz vývoz rozdíl 2) zví ata sami ího pohlaví zví ata sam ího pohlaví celkem ) z údaj MZe R; 2) vývoz-dovoz. Z tabulky 35 je patrné kladné saldo zahrani ního obchodu s živými ovcemi v roce V roce 2010 bylo podle údaj úst ední evidence vyvezeno živých zví at a dovezeno 329 živých zví at. Stejn jako v minulých letech bylo vykázáno kladné saldo zahrani ního obchodu se živými zví aty. Podíl narozených jeh at v jednotlivých m sících je uveden v tabulce 36. Tab. 36 Podíly narozených jeh at v roce ) M síce roku pohlaví celkem za rok sami í (ks) sam í (ks) celkem (ks) % , , , , , , , , , , , ,1 celkem ,0 1) z údaj MZe R. 28

29 7. Výb ry plemenných beran na nákupních trzích v R Výb ry beran do p irozené plemenitby a inseminace se zpravidla konají v jarních a podzimních m sících. Chovatel m jsou nabízeni berani k plemenitb v r zných v kových kategoriích a plemen od šesti m síc do jednoho a p l roku v ku. P ehled o nákupních trzích v roce 2010 uvádí tabulky 37 až 39. Tab. 37 Výb ry plemenných beran v roce 2010 plemeno ukazatel za azení do výsledných t íd celkem ER EA EB IA IB masná plemena suffolk (SF) ks texel (T) ks charollais (CH) ks oxford down (OD) ks berrichon du Cher (BE) ks n mecká ernohlavá (NC) ks hampshire (H) ks celkem masná plemena ks kombinovaná plemena romney (K) ks zwartbles (ZW) ks šumavská ovce (S) ks kamerunská ovce (KA) ks merinolandschaf (ML) ks p vodní valaška (V) ks kerry hill (KH) ks v esová ovce (VR) ks clun forest (CF) ks alpská ovce (AL) ks shetlandská ovce (SH) ks jurská ovce (JS) ks jakob (J) ks ouessantská ovce (OV) ks skudde SD ks celkem kombinovaná pl. ks mlé ná plemena lacaune (LA) ks východofríská ovce (VF) ks celkem mlé ná plemena ks plodná plemena romanovská ovce (R) ks celkem plodná plemena ks celkem R ks Zdroj: Svaz chovatel ovcí a koz v R,

30 Tab. 38 Produkce plemenných beran na nákupních trzích v roce 2010 (v kusech) Nákupní trh datum p ihl. 1) nep. 2) vy. 3) odr. 4) za. 5) Techagro Brno Zlobice Podh ra Horní Bu ice Koša iska Michlova Hu Kr ín Janovice n. Úhl Sedl any Strakonice Hrusice Doklas. Hrusice Zlobice Ovenalie Val. Mezi í í Val. Byst ice Zem živitelka Podvíhov Pardubice Sebuzín Zlobice Dv r Orlov Strakonice Vendryn P n ín Choce Opatov Sedl any Podh ra Lysá nad L Lysá nad L. SF Lysá nad L. ZW Kr ín Orlová Ne tiny Janovice nad Ú Zlobice Zlobice Romney Vizovice Hrachov Nový Ji ín Bludi ka Strán ice ze stájí x celkem x Zdroj: Svaz chovatel ovcí a koz v R, ) p ihlášeno; 2) nep edvedeno; 3) vy azeno; 4) odro eno; 5) za azeno. 30

31 Tab. 39 Za azení beran všech plemen do výsledných t íd v letech 2006 až 2010 (v ks) Rok ER EA EB IA IB II. celkem Zdroj: Svaz chovatel ovcí a koz v R,

32 8. Výsledky testu výkrmnosti a jate né hodnoty ovcí v roce 2010 Šlecht ní ovcí je nep etržitý cílev domý proces, který je v eské republice zajišt n ty mi oprávn nými organizacemi. Nejv tším provozovatelem je Svaz chovatel ovcí a koz Brno. Tato oprávn ná organizace je sou asn i hlavním koordinátorem veškeré šlechtitelské práce a odborné innosti na úseku ovcí a koz v R. V eské republice se k chovalo p ibližn 197 tisíc ovcí 36 plemen. Tab. 40 Výsledky výkrmnosti a jate né hodnoty plemenných beran 1) Chovatel chov plemeno íslo linie v k živá hmotnost otce (dny) (kg) Ing. V. Vítek Kunštát ML Mulec ,1 Ing. V. Vítek Kunštát ML Magor ,1 pr m rné hodnoty plemene ML x x ,6 P. Mach Viš ová K Awatar ,4 P. Mach Viš ová K Awarua ,1 P. Mach Viš ová K Rain ,4 plemeno romney marsh x x ,3 Dibag Helvíkovice T Teofil ,3 Dibag Helvíkovice T Tamer ,3 Dibag Helvíkovice T Typo ,7 Dibag Helvíkovice T Tibor ,1 pr m rné hodnoty plemene texel x x ,1 Ing. I. Dobeš St ítež ZW Zikmund ,9 Ing. I. Dobeš St ítež SF Yon ,3 Ing. I. Dobeš St ítež OD Orlando ,2 P. Oplt Orá ov S Limo ,4 P. Oplt Orá ov S x T Tefax ,1 Horský statek Abertamy S x L Lothar ,3 Horský statek Abertamy SL x L Lego ,8 Horský statek Abertamy SL x L London ,9 1) podle vlastního potomstva. Zdroj: Svaz chovatel ovcí a koz v R, Základním p edpokladem k úsp šnému šlecht ní v chovech je kontrola užitkovosti. V kontrole užitkovosti jsou ze základních ukazatel reprodukce zjiš ovány nap íklad údaje o datu obahn ní, etnosti vrhu a mortalita jeh at. R stová intenzita jeh at je hodnocena ve sto dnech v ku spolu s ultrazvukovým m ením tlouš ky tukové vrstvy a hloubky zádového svalu (MLD) u masných plemen a kombinovaného plemene romney marsh. 32

33 Spolu s t mito innostmi se od roku 1994 navíc provádí u všech plemen také testace na výkrmnost a jate nou hodnotu. V letech 1994 až 2010 se touto metodou prov ilo 320 skupin jeh at, respektive plemenných beran podle vlastního potomstva, což je v pr m ru 20 skupin za rok. Jedna prov ovaná skupina p edstavovala vždy minimáln 10 kus jeh at, ze kterých se 5 kus beránk odporáželo k jate nému rozboru trupu. Po etní rozsah provád ných zkoušek na výkrmnost a jate nou hodnotu pro každý rok schvalovala Rada plemenných knih SCHOK. Pracovníci, kte í zajiš ovali tuto odbornou práci, se ídili platným metodickým pokynem z roku Tato šlechtitelská innost je sou ástí dota ní politiky státu. Výši finan ních prost edk pro každý rok v ur itém p edstihu zve ej ovalo MZe R v Zásadách 2. A. Tab. 41 Výsledky výkrmnosti a jate né hodnoty plemenných beran Chovatel chov plemeno íslo otce denní hmotnost p ír stek (g) JUT (kg) Ing. V. Vítek Kunštát ML ,2 Ing. V. Vítek Kunštát ML ,7 pr m rné hodnoty plemene ML x ,0 P. Mach Viš ová K ,5 P. Mach Viš ová K ,2 P. Mach Viš ová K ,7 pr m r plemene romney marsh x ,8 Dibag Helvíkovice T ,5 Dibag Helvíkovice T ,4 Dibag Helvíkovice T ,2 Dibag Helvíkovice T ,2 pr m rné hodnoty plemene texel x ,1 Ing. I. Dobeš St ítež ZW ,6 Ing. I. Dobeš St ítež SF ,3 Ing. I. Dobeš St ítež OD ,3 P. Oplt Orá ov S ,7 P. Oplt Orá ov S x T ,8 Horský statek Abertamy S x L ,7 Horský statek Abertamy SL x L ,7 Horský statek Abertamy SL x L ,2 1) podle vlastního potomstva. Zdroj: Svaz chovatel ovcí a koz v R, Materiál a metodika Test výkrmnosti a jate né hodnoty se v polních podmínkách v roce 2010 uskute nil u 17 skupin šesti chovatel. Sledování výkrmnosti probíhalo nep etržit od narození až do porážky jeh at. Denní p ír stek jeh at byl vypo ítán za celé období v gramech po ode tení porodních hmotností. Zmasilost a ztu n ní byly hodnoceny p tibodovou stupnicí. Trup s vynikající zmasilostí a nejv tším ztu n ním byl hodnocen p ti body (pr m r t i body). Z rozbouraných jate ných ástí trupu se dále hodnotil procentický podíl kýty, masa z kýty a ledvinového tuku. Plocha zádového svalu (MLD) byla m ena v cm 2 mezi posledním hrudním a prvním bederním obratlem. Jate ná výt žnost se zjiš ovala tak, že se od živé hmotnosti zví ete po porážce ode etla hmotnost hlavy, k že, vnit ních orgán (krom ledvin) a distálních kon etin. Otcovské plemeno u kombinace k ížení je vždy uvedeno za mate ským 33

34 plemenem. Symboly zkratek vyjad ují tato plemena: ML merinolanschaf, K romney marsh, T texel, ZW zwartbles, SF suffolk, OD oxford down, S šumavka, L lacaune. V rámci kontroly d di nosti (KD) byly do testace za azeny dv skupiny istokrevných jeh at plemene ML u chovatele Ing. Vladislava Vítka z Kunštátu, t i skupiny po otcích plemene romney marsh Pavla Macha z Viš ové, ty i skupiny po otcích plemene texel z Dibag Helvíkovice a t i skupiny po otcích plemene ZW, SF, OD u Ing. Igora Dobeše, PhD ve St íteži. U Petra Oplta (Orá ov) byla testována skupina k íženc S x T a pro porovnání jedna kontrolní skupina šumavky. Zbývající t i skupiny k íženc SL x L, SL x L a S x L byly testovány na horském statku Abertamy. Celkem bylo v R testováno 17 skupin, z toho 13 skupin jeh at na bázi istokrevné plemenitby v rámci KD plemenných beran a jen ty i skupiny k íženc. Základní krmnou dávkou jeh at po odstavu byla p evážn pastva na travních porostech. Tab. 42 Výsledky výkrmnosti a jate né hodnoty plemenných beran 1) Chovatel zmasilost ztu n ní plocha jate ná (body) (body) MLD (cm 2 ) výt žnost (%) Ing. V. Vítek 3,0 2,4 12,7 45,3 Ing. V. Vítek 3,8 3,8 12,3 45,2 pr m r ML 3,4 3,1 12,5 45,3 P. Mach 3,6 3,2 14,9 39,6 P. Mach 3,2 3,2 14,7 40,0 P. Mach 3,4 3,4 15,1 41,0 pr m r K 3,4 3,3 14,9 40,2 Dibag 4,8 2,2 17,1 48,2 Dibag 4,6 2,2 19,9 48,9 Dibag 4,8 2,0 18,6 47,9 Dibag 4,8 2,0 19,6 50,3 pr m r T 4,8 2,1 18,8 48,8 Ing. I. Dobeš 3,6 2,2 20,2 49,4 Ing. I. Dobeš 3,8 2,8 16,5 48,4 Ing. I. Dobeš 4,6 2,8 16,0 47,2 P. Oplt 3,4 2,8 12,5 42,9 P. Oplt 4,0 2,6 16,9 44,8 Horský statek 2,4 2,0 9,2 40,1 Horský statek 2,4 2,0 10,4 36,9 Horský statek 2,6 2,0 11,6 40,1 1) podle vlastního potomstva. Zdroj: Svaz chovatel ovcí a koz v R, Výsledky testu Výsledky výkrmnosti a jate né hodnoty jeh at jsou uvedeny v tabulkách 40 a 43. Testace probíhala u chovatel v r zných p írodních a klimatických podmínkách. Z tohoto d vodu je proto zapot ebí obez etn ji posuzovat zejména výkrmnost (denní p ír stky) mezi chovy. Pon kud snazší je situace u jate ných ástí t la, kde se prosazují vyšší koeficienty d divosti. V sou asnosti se v praxi b žn používá pro odhad kvality a složení jate ného trupu tzv. nep ímá metoda hodnocení podílu kýty, plochy p í ného ezu MLD, délky jate ného trupu a celkové hmotnosti t la a ledvinového tuku. 34

35 Tab. 43 Výsledky výkrmnosti a jate né hodnoty plemenných beran 1) Chovatel procentický podíl kýty masa z kýty ledvin. tuku Ing. V. Vítek 32,7 75,4 0,9 Ing. V. Vítek 31,1 75,1 1,4 pr m r ML 31,9 75,3 1,2 P. Mach 31,5 78,4 1,6 P. Mach 32,3 78,3 1,4 P. Mach 32,1 78,1 1,5 pr m r K 32,0 78,3 1,5 Dibag 32,3 79,6 0,9 Dibag 32,1 79,3 0,9 Dibag 32,7 79,3 0,5 Dibag 32,3 79,6 0,7 pr m r T 32,4 79,4 0,7 Ing. I. Dobeš 33,6 80,3 1,0 Ing. I. Dobeš 31,6 78,5 0,8 Ing. I. Dobeš 33,9 78,5 1,7 P. Oplt 31,3 78,9 1,6 P. Oplt 32,1 79,9 1,5 Horský statek 34,1 75,4 0,3 Horský statek 33,4 72,9 0,2 Horský statek 33,8 73,4 0,2 1) podle vlastního potomstva. Zdroj: Svaz chovatel ovcí a koz v R, Z jate ného hlediska je velice d ležitým ukazatelem hmotnost kýty ve vztahu k hmotnosti trupu, která tvo í zhruba dv t etiny výsekového masa nejlepší kvality. Druhým nemén d ležitým ukazatelem zmasilosti je plocha p í ného svalového ezu. Testace v polních podmínkách je v porovnání se standardními stani ními systémy podstatn náro n jší metoda. P es jisté provozní obtíže má tato metoda na stran druhé tu výhodu, že prezentuje skute n docílené výsledky z b žného chovatelského prost edí. V lo ském roce 2010 byli testováni podle vlastního potomstva p evážn plemenní berani z istokrevné plemenitby v rámci KD. Jednalo se o 13 skupin jeh at sedmi plemen (ML, K, T, ZW, SF, OD, S). Zbývající ty i skupiny jeh at byly testovány na podklad meziplemenného k ížení. Ze zjišt ných výsledk je z ejmé, že u istokrevných testovaných zví at byly mezi berany v užitkových vlastnostech zaznamenané jen malé, tém nevýznamné rozdíly (plemena ML, K, T). Podobné výsledky byly zjišt ny u importovaných beran plemene texel z Dánska (tabulky 40 až 43 ušní íslo a ušní íslo ). Týká se to nap íklad denních p ír stk, zmasilosti, ztu n ní, plochy MLD, jate né výt žnosti v %, procentického podílu kýty a masa z kýty. U následujících t í istokrevných skupin jeh at testovaných u jednoho chovatele mezi plemeny ZW, SF, OD byly zjišt ny u n kterých skupin pr kazn jší rozdíly. Nap íklad nejvyšší denní p ír stek jeh at byl zaznamenán u skupiny plemene SF (252,5 g), nejnižší u plemene ZW (216,3 g). Nejlepší zmasilost byla zjišt na u plemene OD (4,6 bodu), nejnižší u plemene ZW (3,6 bodu). Ostatní hodnocené vlastnosti (ztu n ní, plocha MLD, jate ná výt žnost v %, procento masa z kýty), byly zjišt ny na nejvyšší úrovni u plemene ZW. 35