Manažerské rozhodování

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Manažerské rozhodování"

Božena Zemanová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Manažerské rozhodování Volba stylu rozhodování a využitelné modely Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/

projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

2 Obsah přednášky 1. Skupinové rozhodování 2. Modely pro volbu stylů rozhodování 3. Situační modely

3 Styl rozhodování Styl rozhodování manažera úzce souvisí s mírou začlenění (participace) podřízených složek do rozhodování o jednotlivých úkolech a rozhodovacích problémech. Dle míry začlenění podřízených do rozhodování lze rozlišit: Autokratický styl rozhodování vedoucí rozhoduje zcela sám. Týmová příprava rozhodovací proces je i v rukou zvolených řešitelů, avšak konečné rozhodnutí je jen na manažerovi. Skupinové rozhodování podřízení se podílejí na přípravě i na vlastní volbě rozhodnutí.

Dle míry začlenění podřízených do rozhodování lze rozlišit: Autokratický styl rozhodování vedoucí rozhoduje zcela sám.

4 Skupinové rozhodování Míra participace podřízených pracovníků na rozhodování má vliv zejména na následující organizační aspekty: Kvalita rozhodovacích procesů více informací, názorů a pohledů na nastolený problém; potenciální konfliktní cíle jednotlivých členů skupiny, neschopnost skupiny dojít ke konsenzu či tzv. skupinové myšlení. Rozvoj lidského potenciálu osvojení nových dovedností, zkušeností a návyků; zlepšení mezilidských vztahů; zvýšení motivace pracovníků atd. Čas na řešení rozhodovacích problémů s rostoucí mírou participace se zvyšuje časová náročnost nalezení vhodného řešení rozhodovacího problému a naopak.

5 Výhody skupinového rozhodování Více informací, znalostí, názorů a zkušeností. Kombinace přístupů a dovedností. Širší spektrum přístupů k řešení problému. Lepší pochopení problému i jeho implementace při začlenění podřízených od počátku. Vyšší přijetí přijatého řešení. Stimulace myšlení členů týmu. Motivace pracovníků.

Lepší pochopení problému i jeho implementace při začlenění podřízených od

6 Nevýhody skupinového rozhodování Časová náročnost Dominance některých členů skupiny, podřízenost jiných. Prosazování vlastní preferované varianty jednotlivými členy. Zamlčování nesouhlasu, preference konsensu namísto hledání nejlepší varianty. Skupinové myšlení (nadměrná loajalita, cenzurování, poslušnost, konformita) Možnost nákazy chybami jiných členů skupiny. Možnost vyloučení inovativních řešení hlasováním. Nákladnost a koordinační nároky skupinového rozhodování.

Zamlčování nesouhlasu, preference konsensu namísto hledání nejlepší varianty.

7 MODELY PRO VOLBU STYLU ROZHODOVÁNÍ 1. Dle charakteristik (vlastností) manažera-rozhodovatele Autokratický (autoritativní, direktivní) Demokratický (participativní) Liberální 2. Styl rozhodování určený chováním vedoucího Model stylu rozhodování podle orientace na pracovníky a na úkoly Model manažerské mřížky (Blake a Moutonová)

(autoritativní, direktivní) Demokratický (participativní) Liberální 2.

8 MODELY PRO VOLBU STYLU ROZHODOVÁNÍ 3. Situační modely Model životního cyklu - situační vedení dle Herseyho a Blancharda Model Vertical Dyad Linkage (VDL) Model cesty k cíli Model společnosti Korn/Ferry Model Vrooma a Yettona Fiedlerův kontingenční model

Herseyho a Blancharda Model Vertical Dyad Linkage (VDL) Model

9 Styly rozhodování dle chování manažera Autoritativní styl vedení Vedoucí rozhoduje sám a svá rozhodnutí sděluje formou příkazů. Podřízení mají minimální a zcela přesně vymezenou autonomii pro vlastní rozhodování. Motivace: Odměny za vysoký výkon a sankce za špatně odvedenou práci. Participativní styl vedení Vedoucí formuluje úkoly a postupy jejich řešení za účasti svých spolupracovníků. Vedoucí předloží problém podřízeným, shromažďuje návrhy na jeho řešení a následně sám rozhodne. Autonomie pracovníků je širší. Motivace: Aktivní spoluúčast na přípravě rozhodnutí. Liberální styl vedení Relativně velká autonomie spolupracovníků - vedoucí rozhoduje pouze o základních cílech a rámcových úkolech, volba cesty k jejich dosažení je na podřízených. Role vedoucího spočívá v podpoře práce spolupracovníků.

Participativní styl vedení Vedoucí formuluje úkoly a postupy jejich řešení za účasti svých spolupracovníků.

10 Zájem o lidi a jejich potřeby Manažerská/vůdcovská mřížka - GRID (Blake a Moutonová 1964) Zájem o výrobu, výkon

11 Manažerská/vůdcovská mřížka - GRID (Blake a Moutonová 1964) Orientace na úkol Orientace na lidi 1-1 Volný průběh minimální úsilí k odvedení požadované práce, nevšímá si potřeb pracovníků. 1-9 Vedoucí spolku zahrádkářů vytváření dobrých vztahů na pracovišti, na úkor výkonnosti. 9-1 Plantážník dosahování vysokého výkonu, minimální pozornost lidem. 5-5 Kompromisník balancuje mezi lidmi a výkonem, průměrný výkon, udržení únosných vztahů mezi lidmi. 9-9 Týmový vedoucí dosahování vysokých výkonů prostřednictvím vysokého zaujetí zaměstnanců.

1-9 Vedoucí spolku zahrádkářů vytváření dobrých vztahů na pracovišti, na úkor výkonnosti.

12 Situační modely Překonání předpokladu o jednom univerzálně nejvhodnějším stylu vedení a rozhodování. Styly rozhodování manažera závisí významně na kontextu a faktorech konkrétní situace. Dva přístupy: 1. Styl rozhodování je nutné přizpůsobit specifikům situace Model stylu podle orientace na vedoucího a podřízené Model Vertical Dyad Linkage (VDL) Model životního cyklu Model cesty k cíli Model společnosti Korn/Ferry Model Vrooma a Yettona 2. Nikoliv styl je třeba přizpůsobit, ale je nezbytné vybrat pro vyžadovaný styl rozhodování odpovídající osobu Fiedlerův kontingenční model

Styl rozhodování je nutné přizpůsobit specifikům situace Model stylu podle orientace na vedoucího a podřízené Model Vertical Dyad Linkage (VDL)

13 Situační vedení dle Herseyho a Blancharda Někdy nazýván modelem stylu rozhodování podle teorie životního cyklu. Dva aspekty volby stylu rozhodování: Pracovní zralost daná odborností, dovednostmi a zkušenostmi pracovníka. Psychologická zralost motivace a ochota podřízených pracovníků k rozhodování. 4 kombinace uvedených dimenzí: 1. Pracovník není schopen ani ochoten rozhodovat - direktivní nařizování 2. Pracovník není schopen, ale je ochoten rozhodovat vedení, podpora 3. Pracovník je schopen, ale není ochoten podpora participace, koučování 4. Pracovník je schopen i ochoten rozhodovat delegování

Psychologická zralost motivace a ochota podřízených pracovníků k rozhodování. 4 kombinace uvedených dimenzí: 1.

14 Model stylu rozhodování dle teorie VDL (Vertical Dyad Linkage) Kvalita vztahů mezi nadřízeným a podřízenými je dána mnoha aspekty - jak dobře se nadřízenému s podřízeným pracuje, jaké jsou schopnosti, výsledky a samostatnost podřízeného, osobnostní charakteristiky podřízeného i nadřízeného atd. Vedoucí si na základě uvedených aspektů vytváří kolem sebe dvě skupiny podřízených: IN-GROUP Oblíbení podřízení, kterými se manažer obklopuje a zapojuje je do organizačního rozhodování. Vedoucí vůči této skupině uplatňuje participativní styl rozhodování. OUT-GROUP Manažer k těmto pracovníkům nemá tak otevřený vztah, více na ně dohlíží, neposkytuje jim privilegia a nepřizývá je k rozhodování uplatňuje vůči nim autoritativní styl rozhodování.

Vedoucí si na základě uvedených aspektů vytváří kolem sebe dvě skupiny podřízených: IN-GROUP Oblíbení podřízení, kterými se manažer obklopuje a zapojuje je do organizačního rozhodování.

15 Rozhodovací model Vrooma a Yettona Model poskytuje návod, jak analyzovat nastolený rozhodovací problém a jaký zvolit styl rozhodování dle specifik situace. Klíčové aspekty každého rozhodnutí: Kvalita rozhodnutí Akceptovatelnost stupeň přijetí rozhodnutí členy skupiny, která jej má provést.

16 Rozhodovací model Vrooma a Yettona Model pracuje s pěti možnými styly rozhodování: Autokratický styl I (A I) vedoucí rozhoduje sám. Autokratický styl II (A II) vedoucí nejprve získá informace od svých podřízených a následně rozhoduje opět sám. Konzultativní styl I (K I) vedoucí probere problém s jednotlivými podřízenými, jejichž připomínky může, ale nemusí brát v potaz při konečném rozhodnutí. Konzultativní styl II (K II) vedoucí svolá skupinovou poradu a vyslechne návrhy podřízených. Následně rozhodně sám, přičemž rozhodnutí opět může či nemusí být ovlivněno názory a poznatky podřízených. Skupinové rozhodování (S II) skupina se společně snaží nalézt řešení problému a pokouší se dojít ke společné dohodě. To, který styl rozhodování je zvolen, závisí na mnoha faktorech nastalé situace, resp. nastoleného rozhodovacího problému.

Konzultativní styl I (K I) vedoucí probere problém s jednotlivými podřízenými, jejichž připomínky může, ale nemusí brát v potaz při konečném rozhodnutí.

17 1 QR 2 CR 3 LI 4 ST 5 CP 6 GC KVALITA FAKTORY ANALÝZY SITUACE, RESP. ROZHODOVACÍHO PROBLÉMU Jak důležitá je kvalita rozhodnutí? ZÁVAZEK Jak moc je důležité, aby podřízení rozhodnutí akceptovali? INFORMACE MANAŽERA Má manažer dostatečné informace ke kvalitnímu rozhodnutí? STRUKTUROVANOST PROBLÉMU Je problém dobře strukturovaný? AKCEPTOVATELNOST Je pravděpodobné, že podřízení přijmou autoritativní rozhodnutí? CÍLOVÁ ORIENTACE PODŘÍZENÝCH Sdílejí podřízení cíle, kterých má organizace řešením problému dosáhnout? Odpověď Velmi / Málo Velmi / Málo Ano / Ne Ano / Ne Ano / Ne Ano / Ne 7 CO 8 SI KONFLIKTY Jsou pravděpodobné konflikty podřízených při hledání řešení problému? INFORMACE PODŘÍZENÝCH Mají podřízení dostatek informací ke kvalitnímu rozhodnutí? Ano / Ne Ano / Ne

AKCEPTOVATELNOST Je pravděpodobné, že podřízení přijmou autoritativní rozhodnutí? CÍLOVÁ ORIENTACE PODŘÍZENÝCH Sdílejí podřízení cíle, kterých má organizace řešením problému dosáhnout?

18 Rozhodovací model Vrooma a Yettona Dle uvedených faktorů posoudíme nastalou situací, resp. předložený rozhodovací problém a na základě odpovědí na jednotlivé otázky postupně dospějeme až k nejvhodnějšímu stylu rozhodování. 2 modifikace modelu: 1. Preference redukce času na řešení Model A (časově úsporný model) Preferovány direktivnější styly rozhodování. 2. Preference rozvoje skupiny Model B (časově náročný model) Klade důraz na participativní styly rozhodování

stylu rozhodování. 2 modifikace modelu: 1.

19 Preference času - model A 19

20 Preference rozvoje model B 20

21 Zdroje BĚLOHLÁVEK, F., KOŠŤAN, P., ŠULEŘ, O. Management. Brno: Computer Press, s. ISBN X. BLAŽEK, L. Management: organizování, rozhodování, ovlivňování. Praha: Grada, 2011, 191 s. Expert (Grada). ISBN FOTR, J., ŠVECOVÁ, L. Manažerské rozhodování: postupy, metody a nástroje. 2., přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 474 s. ISBN GRASSEOVÁ, M., MAŠLEJ, M., BRECHTA, B. Manažerské rozhodování: Teoretická východiska a praktické příklady. Část 1. Brno: FEM UO, s. ISBN

Podobné dokumenty

Management. Vedení lidí

Management. Vedení lidí Management Vedení lidí Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326