Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Středisko ibero-amerických studií. Diplomová práce. Bc. Barbora Paštiková

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Středisko ibero-amerických studií Diplomová práce Bc. Barbora Paštiková Potenciál cestovního ruchu v Mexiku z environmentálního hlediska se zaměřením na region Oaxaca Tourist Potential of Mexico from the Environmental Point of View, with special focus on the Oaxaca Region Praha 2015 Vedoucí práce: RNDr. Jiří Vágner, Ph.D.

2 Poděkování věnuji především vedoucímu této diplomové práce, RNDr. Jiřímu Vágnerovi, Ph.D., bez jehož pomoci a cenných rad by tato práce vznikala jen obtížně. Dále bych chtěla poděkovat panu prof. PhDr. Josefu Opatrnému, Csc., doc. Mgr. Markétě Křížové, Ph.D. a PhDr. Simoně Binkové, Csc. za jejich pomoc a trpělivost během mého studia. Děkuji také své rodině, především rodičům, kteří mě během mého studia podporovali nejen finančně. Nesmím zapomenout na poděkování všem, kteří mi se vznikem této diplomové práce pomáhali především po technické, ale i psychické stránce. Special thanks to my boyfriend who had to support me and suffer during periods of my bad mood.

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a výhradně s použitím citovaných pramenů, literatury a dalších odborných zdrojů. V Praze, dne 12. května Barbora Paštiková

4 Abstrakt: Cílem této diplomové práce je analyzovat a zhodnotit cestovní ruch a potenciál cestovního ruchu v Mexiku, s užším zaměřením na cestovní ruch v regionu Oaxaca a jeho potenciál v druhé části práce, a to zejména z hlediska udržitelného cestovního ruchu a také alternativních forem cestovního ruchu, například ekoturismu. První část práce obsahuje obecné informace o Mexiku. Další kapitola je věnovaná rešerši informací o cestovním ruchu v Mexiku a jeho potenciálu a jejich zhodnocení. Věnuje se také lokalizačním, selektivním a realizačním předpokladům cestovního ruchu v Mexiku. Další částí této kapitoly také zmiňuje současné trendy v cestovním ruchu a analyzuje potenciál Mexika jako destinace cestovního ruchu. V této kapitole najdeme i zamyšlení, zda Mexiko může nabídnout turistům služby a zážitky v rámci nejčastějších motivů, které vedou potenciální turisty k cestování. Pozornost byla věnována i historickému vývoji cestovního ruchu v Mexiku ve 20. století do současnosti. V další kapitole najdeme analýzu informací o udržitelném cestovním ruchu všeobecně, a jak jsou zásady udržitelnosti v cestovním ruchu aplikovány právě v Mexiku. Další logickým krokem je kapitola o ekoturismu se zaměřením na analýzu ekoturismu v Mexiku a jeho možností. Protože je cestovní ruch významným přínosem pro mexickou ekonomiku, jedna kapitola je věnována právě tomuto přínosu a možnostem, jak jej ještě zvýšit prostřednictvím investic. Diplomová práce se také věnuje vládním orgánům zabývajícím se cestovním ruchem, například Ministerstvu cestovního ruchu Secretaría de Turismo SECTUR či Fondu na podporu cestovního ruchu Fondo de fomento al turismo FONATUR. V rámci analýzy hlavních národních dokumentů věnujících se cestovnímu ruchu najdeme také informace o Národním plánu rozvoje, který se věnuje i rozvoji cestovního ruchu, a to především udržitelnému cestovnímu ruchu. Další kapitoly jsou věnovány speciálním programům mexické vlády v rámci cestovního ruchu, například programu Pueblos Mágicos či Integrálně plánovaným centrům Centros integralmente planeados, což jsou projekty podporované fondem FONATUR. Předposlední kapitola se věnuje tomu, jak je Mexiko propagováno v zahraničí jako produkt cestovního ruchu a jaké strategie přijímá. Poslední kapitola první části diplomové práce pojednává o současných problémech Mexika a jejich dopadu na cestovní ruch v zemi. Ve druhé části diplomové práce se věnuji cestovnímu ruchu ve státě Oaxaca. První kapitola tento stát stručně představí, včetně jeho historického, geografického a kulturního pozadí. Druhá kapitola je věnována analýze potenciálu cestovního ruchu ve státě Oaxaca, dále možnostem a projektům v oblasti ekoturismu a v neposlední řadě také jednomu z integrálně plánovaných center Bahías de Huatulco. Klíčová slova: Mexiko, cestovní ruch, udržitelný cestovní ruch, ekoturismus, Oaxaca, trvale udržitelný rozvoj, potenciál

5 Abstract: The aim of this thesis is to analyze and evaluate tourism and its potential in Mexico, with a narrower focus on tourism in the region of Oaxaca and its potential in the second part of this thesis, namely in terms of sustainable tourism and alternative forms of tourism, such as ecotourism. The first part contains general information about Mexico. Another chapter is devoted to the search of information about tourism in Mexico and its potential and its analysis and evaluation, also regarding the localization, selective and realization potential of tourism in Mexico. Another part of this chapter also mentions current trends in tourism and analyzing the potential of Mexico as a tourism destination to fulfill these trends. In this chapter we find ponder whether Mexico can offer tourist services and experiences within the most common motives that lead potential tourists to travel. Attention was also paid to the historical development of tourism in Mexico in the 20th century to the present. In the next chapter we find the analysis of information on sustainable tourism in general, and how the principles of sustainability in tourism are applied in Mexico. The next logical step is a chapter about ecotourism focusing on an analysis of ecotourism in Mexico and its possibilities. Because tourism is an important contribution to the Mexican economy, one chapter is devoted to this contribution and possibilities, and how to increase them through investment. This thesis also deals with government bodies dealing with tourism, such as the Ministry of Tourism "Secretaría de Turismo SECTUR" or the Fund to promote tourism "Fondo de Fomento al Turismo Fonatur." In an analysis of the key national documents dealing with tourism we can also find information about the "National Development Plan", which is also focused on tourism development, especially sustainable tourism. Other chapters are devoted to the special programs of the Mexican government in terms of tourism, such as the "Pueblos Mágicos" or "Centros integralmente planeados", projects which are supported by Fonatur. The penultimate chapter examines how is Mexico promoted abroad as a tourism product and what strategies it applies. The last chapter of the first part of this thesis discusses the current problems of Mexico and their impact on tourism in the country. The second part of this thesis is devoted to tourism in the state of Oaxaca. The first chapter briefly presents the state, including its historical, geographical and cultural backgrounds. The second chapter is devoted to analyzing the potential for tourism in the state of Oaxaca, as well as opportunities and projects in the field of ecotourism and, ultimately, presents a chapter of the integrally planned center Bahías de Huatulco. Keywords: Mexico, tourism, sustainable tourism, ecotourism, Oaxaca, sustainable development, potential

6 METODIKA Základním zdrojem pro vypracování této diplomové práce byla především odborná literatura týkající se cestovního ruchu, udržitelného cestovního ruchu a rozvoje a ekoturismu v Mexiku a její analýza. Šlo především o sekundární prameny, vědecké články, zprávy a studie problematiky a zprávy různých organizací či mexických vládních orgánů, například SECTUR (Ministerstva cestovního ruchu) či WTO. Naprostá většina zdrojů byla ve španělštině, některé v angličtině. Jen málo použitých zdrojů bylo v českém jazyce. Převažují elektronické zdroje především vzhledem k tomu, že k tématu existuje málo dostupných monografií a jde o velmi aktuální informace. K hodnocení potenciálu Mexika pro cestovní ruch a především pro ekoturismus a celkové analýze situace jsem využila odborné články dostupné především v elektronické podobě či zprávy a publikace organizací působících v této oblasti. Využila jsem webové stránky vládních i neziskových organizací a výroční zprávy, odborné články a případové studie zde dostupné a také jsem vycházela z vědeckých prací zabývajících se cestovním ruchem v Mexiku. Tabulky a grafy jsou zpracovány dle uvedených dostupných zdrojů, především statistik ze zpráv vládních orgánů, zpracování je až na výjimky, u kterých je to uvedeno, vlastní. Některé použité fotografie jsou vlastní, ostatní byly převzaty z literatury či webových stránek různých organizací, stejně jako ostatní obrázky, u nichž je vždy uveden online zdroj. Cestovní ruch mě velmi zajímá, v současnosti v cestovním ruchu pracuji a získala jsem bakalářský titul v oboru Management cestovního ruchu. Intenzivně se zajímám o cestovní ruch v Mexiku, a zkoumala jsem možnosti a potenciál cestovního ruchu a také jeho dopady na místní prostředí přímo v regionu Oaxaca, kde jsem načerpala spoustu užitečných informací. Proto v této práci využívám své teoretické i praktické znalosti a poznatky.

7 1. Obsah 1. ÚVOD OBECNÉ INFORMACE O MEXIKU POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU V MEXIKU LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU Přírodní předpoklady cestovního ruchu v Mexiku Kulturní předpoklady cestovního ruchu v Mexiku STIMULAČNÍ (SELEKTIVNÍ) PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU PŘÍMOŘSKÁ LETOVISKA V MEXIKU A ZHODNOCENÍ JEJICH POTENCIÁLU Pobřeží Karibského moře Pobřeží Tichého oceánu POTENCIÁL MEXIKA PRO SOUČASNÉ TRENDY V CESTOVNÍM RUCHU Gastronomický (kulinářský) cestovní ruch Temný cestovní ruch Dark tourism Svatební cestovní ruch Cestovní ruch sexuálních menšin VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V MEXIKU ETAPA VZNIKU ETAPA ROZVOJE ETAPA TECHNIZACE 1958 SOUČASNOST EKONOMICKÝ VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU UDRŽITELNÝ CESTOVNÍ RUCH V MEXIKU EKOTURISMUS V MEXIKU MEXICKÁ VLÁDA A JEJÍ ÚŘADY A INICIATIVY PRO PODPORU CESTOVNÍHO RUCHU PLAN NACIONAL DE DESARROLLO NÁRODNÍ PLÁN ROZVOJE MINISTERSTVO CESTOVNÍHO RUCHU SECTUR CENTROS INTEGRALMENTE PLANEADOS (CIP) INTEGRÁLNĚ PLÁNOVANÁ CENTRA Cancún Ixtapa Los Cabos Loreto... 66

8 8.4 PUEBLOS MÁGICOS KOUZELNÁ MĚSTA PROPAGACE MEXIKA JAKO DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU RADA PRO PODPORU A PROPAGACI CESTOVNÍHO RUCHU - EL CONSEJO DE PROMOCIÓN TURÍSTICA DE MÉXICO SOUČASNÉ BEZPEČNOSTNÍ PROBLÉMY MEXIKA A JEJICH VLIV NA CESTOVNÍ RUCH STÁT OAXACA - ÚVOD OBECNÉ INFORMACE O STÁTU OAXACA POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU VE STÁTĚ OAXACA LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU VE STÁTĚ OAXACA Přírodní lokalizační předpoklady cestovního ruchu Kulturní lokalizační předpoklady cestovního ruchu SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU EKOTURISMUS V OAXACE VYBRANÉ EKOTURISTICKÉ PROJEKTY V OAXACE PUEBLOS MANCOMUNADOS ZÁZRAK MAZUNTE LA VENTANILLA BAHÍAS DE HUATULCO CENTRO INTEGRALMENTE PLANEADO VZNIK, ROZVOJ A ZHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ZÁVĚR SEZNAM ZDROJŮ A POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK

9 1. Úvod Mexiko je země plná jedinečných barev, chutí, vůní, tradicí a historie. Když se řekne Mexiko, většina lidí si vybaví tequilu, bílé pláže, hudbu mariachi a pohodovou atmosféru pod heslem mañana. Najdeme tu skvosty stavitelství indiánských civilizací, krásnou koloniální architekturu ale i moderní mrakodrapy, turistické chatky a luxusní hotely. Turisté mohou vystoupat na pyramidu Slunce či Měsíce ve starobylém městě Teotihuacán, poté v jednom z nejlidnatějších měst na světě Ciudad de México, stojícím na místě, kde dříve bylo centrum aztécké říše Tenochtitlán, mohou ochutnat výborné tacos al pastor ze stánku přímo na ulici, vystoupat na některou z mexických sopek a jeden den se mohou koupat u Karibského moře a druhý den se nechat unášet na vlnách Tichého oceánu. Turisty do Mexika láká pověstná mexická pohostinnost, přátelská a veselá povaha místních lidí, ale také jejich profesionalita. Díky tomu je každá návštěva Mexika nezapomenutelná. Mexická kuchyně je jednou z nejlepších, nejrozmanitějších a nejoblíbenějších na světě. V mnoha zemích najdeme spoustu mexických restaurací a lidé si velmi oblíbili tradiční mexické pokrmy jako například tacos či enchiladas. Přímo v Mexiku je ale kuchyně dotažená k dokonalosti, jak v luxusních restauracích, tak ve stáncích na ulici. Turisté zde mohou ochutnat různé druhy tacos, enchiladas, quesadillas, pečený kaktus nopal či smažené kobylky chapulines. Mexická kultura je fascinující a převážně hudba dokáže návštěvníka naplnit těmi nejhlubšími emocemi. Mexiko turistům na svých téměř dvou milionech čtverečních kilometrů nabízí nekonečné množství slunce, pláží, krásné přírody, magických okamžiků, dobrodružství, zábavy a luxusu. Mexiko jsem si pro svou diplomovou práci vybrala proto, že jsem v této krásné zemi 6 let žila a později také strávila jeden semestr na univerzitě Tec de Monterrey. Intenzivně jsem po Mexiku cestovala a stále se tam za dalšími cestami vracím. Protože mě vše ohledně Mexika a zejména cestovního ruchu v Mexiku velmi zajímá, psala jsem bakalářskou práci na téma Kulturně-historický potenciál turismu v Mexiku pod vedením docenta Jiřího Štýrského z katedry rekreologie a cestovního ruchu na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Proto pro mě byl přirozený i výběr tématu této diplomové práce, chtěla jsem dále a více do hloubky zkoumat potenciál cestovního ruchu v Mexiku a představit Mexiko jako zajímavou destinaci, která nabízí více lokalit než Cancún a více možností, jak tu strávit dovolenou, než jen poleháváním na pláži. Potenciál Mexika jako destinace cestovního ruchu je obrovský a stále je tu co objevovat, což doufám dokáže i tato diplomová práce. Dokáže Mexiko splnit očekávání turistů a nabídnout produkty a služby podle nejnovějších trendů cestovního ruchu? Je v Mexiku potenciál pro rozvíjení ekoturismu? Dochází zde k rozvoji cestovního ruchu v souladu s udržitelností přírodního a kulturního prostředí? Mexiko se na rozvoj cestovního ruchu velmi zaměřuje, cestovní ruch je nesmírně důležitý pro ekonomickou situaci země, a každoročně sem přijede okolo 20 milionů zahraničních turistů, čímž se řadí na první místo ze všech zemí Latinské Ameriky. Hlavními atrakcemi, za kterými sem turisté přijíždějí, jsou mexické pláže jak na pobřeží Tichého oceánu, tak Karibského moře, ruiny měst předkolumbovských civilizací a krásná koloniální města. Toto spojení mírného klimatu, krásných pláží, přírody a kulturního dědictví Mexika s jeho propojením evropské kultury s kulturou původních domorodých obyvatel je to, co sem ročně láká miliony návštěvníků. V Mexiku jsou ale místa s velkým potenciálem pro 9

10 zahraniční turisty, která nejsou tolik známá a přitom mají potenciálním návštěvníkům mnoho co nabídnout, jako například stát Oaxaca. Ve druhé části práce jsem se zaměřila na region Oaxaca proto, že právě tento region není v České republice jako destinace cestovního ruchu příliš známý, ale přitom nabízí obrovský potenciál pro mnoho forem turistiky. Osobně se do státu Oaxaca velice ráda vracím a je pro mě jedním z nejkrásnějších regionů vůbec. V říjnu 2014 jsem tu strávila dva týdny a zkoumala možnosti ekoturismu a celkově potenciál cestovního ruchu tohoto krásného státu pro tuto diplomovou práci. Jeho potenciál je dle mého názoru obrovský, zde ale není stát Oaxaca příliš známý a jeho cestovní ruch dostatečně propagovaný. Proto bych se chtěla zaměřit na analyzování a hodnocení regionu Oaxaca a představení možností, které nabízí pro turisty. Oaxaca nabízí spoustu možností pro ekoturistiku a turistický potenciál tohoto státu se může dále rozvíjet. Chtěla bych zhodnotit, jaké možnosti turistiky a především ekoturistiky v rámci udržitelného cestovního ruchu region Oaxaca případným návštěvníkům nabízí, a tento region představit jako méně známou, či spíše málo propagovanou destinaci, která ale skrývá velký potenciál a zajímavé projekty v oblasti ekoturismu. Kromě toho se budu snažit podat ucelený obraz o Mexiku jako destinaci s obrovským přírodním i kulturním potenciálem pro cestovní ruch, zmapovat stávající situaci ohledně cestovního ruchu a převážně udržitelném cestovním ruchu, a také poskytnout stručné svědectví o problémech, se kterými se země v posledních letech potýká, a které mají přímý negativní vliv i na cestovní ruch. Existuje způsob, jak špatnou pověst napravit a stát se jedničkou v žebříčku nejnavštěvovanějších zemí světa, jak by si Mexiko přálo? Má Mexiko opravdu takový potenciál, aby se světovou jedničkou stalo? 10

11 2. Obecné informace o Mexiku Mexiko je kolébkou mnoha známých předkolumbovských civilizací a kultur, například Olméků, Zapotéků, Toltéků, Mixtéků, Mayů a Aztéků. V 16. bylo území Mexika dobyto a kolonizováno Španěly. Poté bylo ustanoveno místokrálovství Nové Španělsko, které bylo na území dnešního Mexika téměř po tři století, až do vyhlášení nezávislosti 16. září 1810, která byla uznána Španělskem 27. září Mexiko leží na jihu severoamerického kontinentu a sousedí na severu s USA, a na jihu s Guatemalou a Belize. Hranice se Spojenými státy měří kilometrů, s Belize 250 kilometrů a hranice s Guatemalou je dlouhá 962 kilometrů. Na západě omývá Mexiko Tichý oceán a na východě Atlantský oceán s Mexickým zálivem a částečně také Karibské moře. Celková délka mexického pobřeží je kilometrů. Celková rozloha Mexika je kilometrů čtverečních. Mexiko je 14. zemí s největší rozlohou na světě, a po Argentině a Brazílii je třetí největší zemí Latinské Ameriky. 2 Celý název státu je Spojené státy mexické (Estados Unidos de México) a uspořádáním se jedná o federativní republiku, která se skládá z 31 států a jednoho federálního distriktu, který tvoří hlavní město Ciudad de México. Ciudad de México se v Mexiku spíše říká Distrito Federal, zkráceně D. F. Mexické státy jsou Aguascalientes, Baja California, Baja California Sur, Campeche, Chiapas, Chihuahua, Coahuila de Zaragoza, Colima, Durango, Guanajuato, Guerrero, Hidalgo, Jalisco, México, Michoacán de Ocampo, Morelos, Nayarit, Nuevo León, Oaxaca, Puebla, Querétaro de Arteaga, Quintana Roo, San Luís Potosí, Sinaloa, Sonora, Tabasco, Tamaulipas, Tlaxcala, Veracruz de Ignacio de la Llave, Yucatán, Zacatecas a federální distrikt Distrito Federal. Obrázek 1: Politická mapa Mexika 3 1 OPATRNÝ, J. Mexiko - stručná historie států. Libri, ISBN X. 2 The world factbook, Central intelligence agency. 3 Mapas de México. 11

12 Každý stát je nezávislý a suverénní, má vlastní ústavu a kongres. Vláda každého z federálních států je rozdělena na výkonnou, zákonodárnou a soudní moc. Výkonná moc je představována guvernérem státu, který je volen na jedno šestileté období. Zákonodárná moc je představována státním kongresem, který je složen poslanci volenými na tříleté volební období. Soudní moc vykonává Vrchní soud každého státu. 4 Podle dat z července 2014 má Mexiko obyvatel 5, což jej činí 12. nejlidnatější zemí na světě. Etnické složení mexické populace je velmi rozmanité, žijí tu mesticové, běloši, etničtí indiáni a ostatní rasy. Různé zdroje uvádějí různé procentní etnické rozložení, a Instituto Nacional de Estadística y Geografía (Národní institut pro statistiky a geografii) také neuvádí přesné statistiky etnického rozložení populace. Po posouzení různých zdrojů se dá usoudit, že populace v Mexiku je tvořena takto: Obrázek 2: Etnické rozložení populace 6 Etnické rozložení populace MesTcové Etnič] indiáni Běloši Ostatní rasy 1% 13% 20% 66% Španělsky mluví 92,7% populace, španělštinou a indiánskými jazyky 5,7% obyvatelstva a okolo 1% obyvatel mluví pouze některým z domorodých jazyků, jako jsou různé dialekty mayských jazyků či nahuatl. Většina mexické populace, celých 82,7%, se hlásí k římsko-katolické církvi. 7 4 The world factbook, Central intelligence agency. 5 Tamtéž. 6 Tamtéž 7 Tamtéž 12

13 Zhruba 80% mexické populace žije ve městech. Přibližná míra urbanizace mezi lety 2010 a 2015 je 1,49% ročně. Tabulka 1: Města s největším počtem obyvatel 8 Ciudad de México obyvatel Guadalajara obyvatel Monterrey obyvatel Puebla obyvatel Toluca de Lerdo obyvatel 8 Tamtéž 13

14 3. Potenciál cestovního ruchu v Mexiku Jednou z prvních definic cestovního ruchu byla definice rakouského ekonoma Hermanna Von Schullarda z roku 1910, který řekl, že cestovní ruch je souborem operací převážně ekonomické povahy, který přímo souvisí se vstupem, pobytem a pohybem cizinců vně i uvnitř určité země, města, či regionu. 9 Tourism Society of England definovala roku 1976 cestovní ruch jako dočasný krátkodobý pohyb lidí do míst, kde běžně nebydlí a nepracují, a jejich aktivity během jejich pobytu v této destinaci. 10 Podle definice Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) cestovní ruch představuje činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely. 11 Podle Páskové a Zelenky je cestovní ruch nutno také chápat jako jev, jež zasahuje jak účastníky cestovního ruchu, tak současně poskytovatele služeb v turistických destinacích, kde je realizován, a to včetně tranzitních míst. Jedná se o široký okruh aktivit, na jedné straně účastníků cestovního ruchu, a na druhé straně poskytovatelů služeb, vč. činností provozování a procesů rozvoje obslužných zařízení. 12 Vlivy cestovního ruchu na turistickou destinaci jsou jak pozitivní, tedy například ekonomický přínos a celkový rozvoj, tak negativní, především dopady na životní prostředí a na místní obyvatelstvo. Přesto se zdá, že pozitivní dopady převyšují, protože destinace se stále snaží obnovovat nabídku a být pro potencionální klienty stále atraktivní. Trendy v cestovním ruchu se mění, mění se poptávka ze strany turistů, a destinace se snaží s těmito trendy držet krok. Základní motivy účastníků cestovního ruchu jsou ale stejné. Podle UNWTO jsou základními motivy cestovního ruchu například: 13 - Využití volného času, rekreace, dovolená - Obchodní a pracovní cesty - Léčení - Náboženské a poutní účely - Ostatní Dalo by se říci, že Mexiko jako destinace je schopné uspokojit všechny motivy, kvůli kterým lidé využívají služeb cestovního ruchu. Je vyhledávanou destinací pro návštěvníky, kteří si chtějí užít slunce, moře a pláž, což vyplývá z jeho geografické polohy, díky které 9 Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008 [cited 15 Feb 17]. 10 REILY COLLINS, V. Dictionary for the tourism industry. CABI 2008, ISBN PALATKOVÁ, M. Prolínání destinací a destinační partnerství [online]. Praha: Ministertvo pro místní rozvoj ČR, 2006 [cited 15 March 17]. 12 ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Cestovní ruch Výkladový slovník: Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. LINDE, ISBN INDROVÁ, J., JAROLÍMKOVÁ, L., KIRÁĽOVÁ, A., et al. Cestovní ruch pro všechny [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR,

15 nabízí přímořská letoviska jak u Tichého oceánu, tak u Karibského moře či Mexického zálivu. Je možné do Mexika cestovat jen za odpočinkovou dovolenou na pláži, kterých je tu obrovský výběr. Ale Mexiko nabízí i poznávací cesty za kulturou a historií, po krásných koloniálních městech a ruinách starých Mayů či Aztéků, nebo turistiku v přírodě v horách či pralesech. Najdeme tu místa pro luxusní dovolenou se špičkovými službami pro ty nejnáročnější zákazníky, ale také adrenalinové outdoorové zážitky, ekoturismus, či poznávání jiných kultur. Také sem jezdí turisté za zlepšením zdraví především za zlepšením duševního zdraví a za celkovou relaxací duše i těla. Pro tento účel je v Mexiku spousta různých druhů lázní a specializovaných center na celkové ozdravení, masáže a detox. Tato střediska jsou převážně ve státech Coahuila, Guanajuato, Hidalgo, Jalisco, Michoacán, Puebla, Morelos a Estado de México. V Mexiku najdeme téměř 450 certifikovaných lázní. 14 Kromě výše uvedených států samozřejmě najdeme lázně a relaxační centra také v plážových letoviscích, kde jsou většinou součástí větších resortů a hotelů. Kromě cest za celkovou relaxací a odpočinkem v lázních cestují do Mexika také pacienti z USA a Kanady na různé medicínské úkony, většinou například ortopedické či dentální, z důvodu mnohdy stejné či vyšší kvality za nižší cenu. Velmi důležitým druhem turismu pro Mexiko je kongresový a také incentivní cestovní ruch. Kongresová turistika je důležitým zdrojem příjmů. Díky kongresům přijíždí velké množství lidí, hotely díky nim naplňují své kapacity a to znamená více pracovních míst pro místní obyvatele. Ve většině přímořských letovisek se střídá vysoká sezóna s nízkou sezónou, a právě během období, kdy přijíždí do letovisek méně turistů, je kongresová turistika velmi významná. Pro kongresovou turistiku je lepší si vybrat termín právě mimo turisticky nejvytíženější sezonu, kdy není hotel a letovisko zaplněné turisty, a hotely tak naplňují své kapacity i v turisticky slabším období. Mexiko nabízí velmi kvalitní služby v oblasti kongresového cestovního ruchu. Většina velkých hotelů a resortů nabízí kongresové sály, školicí střediska, na míru upravený program pro účastníky kongresu a pro jejich relaxaci tu najdeme například špičková golfová hřiště. Incentivní turistika, tedy dovolená za odměnu jako motivace zaměstnanců, je také významnou součástí příjmů z cestovního ruchu. Převážně se jedná o firmy z USA a Kanady, ale samozřejmě také z jiných částí světa. Kromě toho, že kongresová a incentivní forma turistiky zvyšuje obsazenost hotelů mimo hlavní sezónu, denní útrata těchto návštěvníků je také v průměru mnohonásobně vyšší, než útrata běžného turisty. Účastníci kongresů utratí průměrně 1850 USD za den, útrata účastníků incentivního cestovního ruchu je průměrně 2300 USD za den. 15 V Mexiku je také významný takzvaný náboženský cestovní ruch. Většinou se ale jedná především o turisty z jiných částí Mexika, či Mexičany žijící v zahraničí. Například 12. prosince, v den Vírgen de Guadalupe, mexické obdoby Panny Marie, přijede do Ciudad de México za jejím uctěním ročně okolo 15 milionů věřících. 16 Potenciál, či předpoklady dané lokality pro cestovní ruch se dají rozdělit na lokalizační, realizační a selektivní, viz. následující obrázek. 14 Turismo de salud de México. Visit Mexico. 15 Estudio Estratégico de Viabilidad del Segmento de Congresos y Convenciones. Secretaría de Turismo Centro de Estudios Superiores en Turismo [online] [cited ]. 16 RAMÍREZ, K. Festejos a la Virgen dejarán derrama de 407 mdp en el DF. Dinero en imágen [online] [cited ]. 15

16 Obrázek 3: Předpoklady cestovního ruchu Lokalizační předpoklady cestovního ruchu Lokalizační předpoklady jsou předpoklady krajiny, regionu či destinace poskytovat přírodní a kulturní atraktivity, které zaujmou a přilákají turisty, a díky kterým bude mít daná lokalita potenciál jako destinace cestovního ruchu. Lokalizační předpoklady se dělí na přírodní předpoklady, které souvisí s geografickou polohou destinace, s jejím reliéfem, podnebím, vodstvem či faunou a flórou, a na kulturní předpoklady související s tvořivou činností člověka a s kulturně historickým vývojem lokality. 18 Tabulka 2: Zhodnocení přírodních lokalizačních předpokladů v Mexiku 19 Přírodní předpoklady Obecně V Mexiku Povrch Velehory, hory, skalní města, sopky, sopečné jevy, krasové jeskyně Hory (Pico de Orizaba), Sopky (Popocatépetl), sopečné jevy, krasové jeskyně (cenotes) 17 Pásková, M.; Zelenka, J. Výkladový slovník cestovního ruchu; Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Praha, HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. Praha: Idea Servis, ISBN Vlastní zpracování 16

17 Podnebí Subtropický a mírný pás ke koupání, tropický pás, vhodné podnebí k provozování zimních sportů Subtropický a tropický pás, celoročně spíše mírné klima, u pobřeží celoročně vhodné ke koupání Povrchové vody Moře, jezera, přehrady, řeky, rybníky, koupání a vodní turistika Moře (Tichý oceán, Mexický záliv, Karibské moře), řeky a vodopády (Misol- Há, Agua Azul), jezera (Montes Azules) Podzemní vody Lázeňství, gejzíry Caldera Rostlinstvo a živočišstvo Druhově pestrá společenství k pozorování a fotografování, kaktusové porosty, velcí savci, šelmy, vzácné druhy Mnoho endemitických druhů rostlin a živočichů a světově unikátních ekosystémů Tabulka 3: Zhodnocení kulturních lokalizačních předpokladů v Mexiku Kulturní předpoklady Obecně V Mexiku Architektonické památky Hrady, zámky, kostely, kláštery Castillo de Chapultepec, Palacio de Bellas artes, Catedral Metropolitana Jádra historických měst Náměstí, kostely, významné budovy, například Český Krumlov, Toledo Ciudad de México, Guanajuato, Querétaro, 83 Pueblos Mágicos Muzea a galerie Louvre, Prado, Ermitáž Museo de Antropología Archeologické památky Machu Picchu, Pompeje, Údolí králů Chichen-Itzá, Teotihuacán, Tulúm, Palenque, Edzná, Cobá Technické památky Eiffelova věž Torre Latinoamericana Památky lidové architektury Skanzeny - Rožnov pod Radhoštěm Pueblos Mágicos Parky Lednicko Valtický areál Parque Chapultepec Kulturní akce Lidové slavnosti, festivaly, svátky Día de Muertos, regionální slavnosti a festivaly 17

18 3.1.1 Přírodní předpoklady cestovního ruchu v Mexiku Mexiko patří geograficky do jednoho z nejdynamičtěji se rozvíjejících regionů a ekonomik na světě. Je mostem mezi Severní, Střední a Jižní Amerikou a s USA, jedním z nejdůležitějších světových trhů, sdílí 3 tisíce kilometrů hranic. 20 Vzhledem ke své geografické poloze a přírodnímu i kulturnímu bohatství je Mexiko zemí s velkým potenciálem pro cestovní ruch. Snoubí se tu kulturní dědictví starých prehispanických kultur s kulturou evropskou, převážně španělskou, krásná příroda a příjemné podnebí. Velmi dobrý lokalizační potenciál představuje členitý reliéf krajiny. Turisté většinou preferují výškové rozdíly krajiny, ze kterých jsou krásné daleké výhledy. Mexiko se pyšní krásnými horskými masivy, například Sierra Madre Occidental či Sierra Madre del Sur s dechberoucími výhledy do hlubokých údolí. Na severu Mexika leží Barranca del Cobre v Sierra Tarahumara ve státě Chihuahua, což je systém šesti kaňonů s větší rozlohou než Grand Canyon v USA. 21 Tímto kaňonem projíždí vyhlídkový vlak Chepe a je možné obdivovat krásné vyhlídky například z vesnice Creel, což je také jedno z měst z programu Pueblos Mágicos, jemuž bude věnována samostatná kapitola. Nejnižším bodem je Laguna Salada s -10 metrů a nejvyšší horou je sopka Pico de Orizaba měřící metrů. 22 Vrchol Pico de Orizaba tvoří ledovec, a je to jeden ze tří stále zasněžených vrcholů v Mexiku. Ostatní dva jsou sopky Popocatépetl a Iztaccíhuatl. Na Mexickém území se nachází velké množství sopek, z nichž některé jsou stále aktivní, i když převážná většina sopek je nečinných. Sopka Volcán de Colima na pomezí států Colima a Jalisco je nejaktivnějším vulkánem na mexickém území. Měří zhruba metrů, ale pro svou velmi aktivní sopečnou činnost se jeho tvar a přesná výška neustále mění. 23 Sopka má velmi časté erupce, kvůli kterým musí být evakuováni obyvatelé okolních měst a vesnic. Další činnou sopkou je známý Popocatépetl, jehož sopečná činnost také někdy ohrožuje přilehlé vesnice a dokonce hlavní město Ciudad de México, ale v jeho klidném období je možné na sopku vystoupat, stejně jako na vedlejší vyhaslou sopku Iztaccíhuatl. Atraktivním lokalizačním předpokladem jsou také například krasové jeskyně, kterých v Mexiku najdeme 273 s více jak 200 metry hloubky. 24 Krasové zatopené jeskyně cenotes na poloostrově Yucatán jsou jedinečné a lákají spousty turistů ke koupání, šnorchlování či potápění se s výstrojí do zatopených jeskynních chodeb. Mexiko je lákavou destinací pro turisty z celého světa také díky svému mírnému podnebí. Právě podnebí je jedním z nejdůležitějších lokalizačních předpokladů destinace, turisté se většinou rozhodují právě podle toho, zda chtějí jet za teplem, tedy většinou k moři za koupáním, nebo například za zimními sporty na hory. Mexiko leží na obratníku Raka. Klima je většinou mírné, i když záleží na nadmořské výšce. Sever Mexika je v subtropickém a jih v tropickém pásu. Během roku dochází k obdobím sucha a obdobím dešťů, které přichází během letních měsíců. V přímořských letoviscích je příjemné počasí vhodné ke koupání téměř celoročně, někdy vyjma letních měsíců, kdy může pršet. Nejkrásnější přírodu v Mexiku 20 México y Estados Unidos - Frontera. Secretaría de relaciones exteriores. 21 Barrancas del Cobre. Visit Mexico. 22 The world factbook, Central intelligence agency. 23 Volcán de Colima. México desconocido. 24 Las 10 cuevas más espectaculares de México. México desconocido. 18

19 mohou návštěvníci obdivovat po období dešťů, kdy příroda zelená, kvete a vyschlé řeky jsou zavodněné. Největší mexickou řekou je Río Bravo del Norte, ve Spojených státech amerických zvaná Rio Grande, která je dlouhá 3034 kilometrů 25 a tvoří část hranice mezi Mexikem a USA. Tato hranice je ale nechvalně známá kvůli problémům s nelegální migrací Mexičanů a jiných národností převážně ze Střední Ameriky do USA, a také kvůli kriminalitě spojené s drogovými kartely. Hranice Mexika a USA je tedy spíše negativním faktorem v selektivním potenciálu. Ve středním Mexiku není velké množství velkých či významných řek, a na jihu jsou největšími řekami Usumacinta, která tvoří část hranice s Guatemalou a řeka Grijalva, na které se nachází krásný Caňon del Sumidero v Chiapasu, který každoročně navštíví více jak turistů. 26 Obrázek 4: Caňon del Sumidero 27 Velký turistický lokalizační potenciál Mexika tkví také ve velkém množství krásných pláží na obou pobřežích jak pobřeží u Tichého oceánu, tak Mexického zálivu a Karibského moře. V posledních letech je velmi oblíbenou destinací zahraničních i místních turistů Cancún a pobřeží od Cancúnu směrem na jih k Belize, tedy Riviera Maya Mayská Riviera. Cancún je třetí nejnavštěvovanější karibskou destinací po Dominikánské republice a Kubě. Kromě těchto pláží se u Mexického pobřeží nacházejí krásné ostrovy jako například Isla Mujeres, Cozumel či ostrov Holbox. 25 Río Bravo. EcuRed. 26 Casi 300,000 turistas visitan cada año El Cañón del Sumidero, en México. Caribbean news digital. 27 Vlastní fotografie 19

20 3.1.2 Kulturní předpoklady cestovního ruchu v Mexiku Kulturní předpoklady cestovního ruchu souvisejí s kulturně historickým vývojem dané lokality a s lidskou činností. Místa s velkým potenciálem pro cestovní ruch jsou například historická centra měst, hrady, zámky, architektonické památky a archeologické památky, sakrální architektura, muzea a zejména památky na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Turisty také lákají další kulturní projevy jako místní gastronomie, zvyky, umění, lidové slavnosti a tradice. Stejně jako v případě přírodních předpokladů, Mexiko má také obrovské kulturní předpoklady pro cestovní ruch. Jedněmi z nejatraktivnějších turistických atrakcí v Mexiku jsou ruiny starých měst mezoamerických kultur. Počet turistů, kteří v lednu roku 2015 navštívili některé z archeologických nalezišť předkolumbovských měst, byl Najdeme tu například známé město Teotihuacán poblíž hlavního města Ciudad de México, přímo v historickém centru hlavního města najdeme pozůstatky aztéckého města Tenochtitlán, dále zde můžeme obdivovat Monte Albán ve státě Oaxaca, či jeden z novodobých divů světa Chichen-Itzá na poloostrově Yucatán. Kromě Chichen-Itzá se na poloostrově Yucatán nachází také ruiny Tulúm na břehu Karibského moře, Edzná, Ek-Balam, Cobá, Uxmal a v džungli státu Chiapas impozantní archeologické naleziště Palenque. Obrázek 5: Tulúm 29 Turisty také lákají krásná a vyhlášená mexická muzea, například Museo Nacional de Antropología (Národní muzeum antropologie), které leží v hlavním městě Ciudad de México. Toto muzeum má rozlohu téměř 8 hektarů a je nejnavštěvovanějším muzeem Mexika. Podle informací DATATUR získaných ze statistik Národního institutu antropologie a historie (INAH) v lednu 2015 mexická muzea přijala návštěvníků. V porovnání s lednem 2014 došlo k meziročnímu nárůstu o 29,5% Resultados de la actividad turística [online]; Subsecretaría de Planeación y Política Turística: México, enero Vlastní fotografie 30 Actividades culturales, DATATUR Análisis Integral del Turismo. 20

21 Do Mexika přijíždějí turisté také kvůli tradičním projevům místní kultury jako například svátek Día de muertos 2. listopadu, tedy mexická obdoba dušiček, a díky vyhlášené mexické kuchyni. Těmto tématům bude věnována pozornost v kapitole o moderních trendech cestovního ruchu. 21

22 3.2 Stimulační (selektivní) předpoklady cestovního ruchu 31 Selektivní předpoklady vyjadřují způsobilost společnosti dané oblasti či země se aktivně i pasivně podílet na cestovním ruchu, například přijímáním turistů a poskytováním služeb. Selektivní faktory je možné rozdělit na objektivní a subjektivní. Objektivní jsou ty faktory, které jsou příznivé pro vznik a příznivý rozvoj cestovního ruchu v určité lokalitě. Tabulka 4: Objektivní předpoklady cestovního ruchu 32 Objektivní předpoklady Politické Politická a bezpečnostní situace, politické uspořádání, stávky, mír, válka Ekonomické Ekonomická a životní úroveň obyvatel Demografické Hustota zalidnění, struktura obyvatel, náboženství Úroveň prostředí životního Přírodní katastrofy, zachovalé vs. Zničení životní prostředí, snaha o udržitelnost Subjektivní faktory ovlivňují rozhodování potenciálních klientů o jejich účasti na cestovním ruchu. Kromě například ekonomické situace potenciálních turistů či jejich náboženství je často v jejich rozhodování, kterou destinaci navštívit, také zásadní reklama, marketinkové kampaně cestovních kanceláří či přímo destinací. Tabulka 5: Subjektivní předpoklady cestovního ruchu 33 Subjektivní předpoklady Sociologické Rodinné poměry, příslušnost k sociální a profesní skupině, vzdělání Ostatní Módnost, trendy, reklama, propagace, znalost jazyků, osobní preference K významným objektivním selektivním faktorům patří bezpečnost dané destinace. Potenciální turisté si vybírají destinaci podle toho, jestli se v ní mohou cítit bezpečně, či se budou cítit v ohrožení. Právě bezpečnostní situace je bohužel v Mexiku velkým problémem a 31 HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. Praha: Idea Servis, ISBN Vlastní zpracování, zdroj informací: tamtéž 33 Vlastní zpracování, zdroj informací: tamtéž 22

23 samozřejmě se odráží i na cestovním ruchu. Přestože ve většině turistických letovisek nehrozí turistům větší nebezpečí než okradení kapsáři, tak jako snad ve všech turistických letoviscích, obraz Mexika v zahraničí je místní kriminalitou pošpiněn. Mexiko špatnou bezpečnostní situací v oblasti cestovního ruchu určitě ztrácí, a zlepšení této situace by cestovnímu ruchu významně prospělo. Kriminalitě a bezpečnostní situaci bude věnována samostatná kapitola, na případě dříve velmi oblíbeného letoviska Acapulca je ale možné doložit, že bezpečnost je velmi významným selektivním faktorem. Acapulco se v posledních letech potýká s velkým problémem ohledně bezpečnostní situace a výrazně tu vzrostla kriminalita spojená především s drogovými kartely. Vraždy jako vyřizování účtů mezi drogovými kartely jsou v Acapulcu téměř na denním pořádku. Dramaticky se snížila jak návštěvnost zahraničními turisty, tak i místními. Ti sice dále Acapulco navštěvují, ale v daleko menší míře než před několika lety, a spíše dávají přednost jiným destinacím. Je to především ze strachu z organizovaného zločinu. Jen za poslední 4 roky počet zahraničních turistů, kteří do Acapulca přiletí, klesl ze v roce 2010 na v roce V roce 2010 připlulo do přístavu v Acapulcu 138 velkých výletních parníků, ale v roce 2013 jejich počet klesl na 9. V roce 1990 přiletělo do Acapulca zahraničních turistů a mexických turistů, tedy celkem návštěvníků. V roce 2013 tento počet klesl na 281 tisíc. 35 Pravděpodobně velká část z tohoto počtu zahrnuje mexické turisty, ale i jejich počet se dramaticky snížil po událostech ze září roku 2014, které se odehrály v městě státu Guerrero Iguale. Zmizelo tu po protestech proti organizovanému zločinu 43 studentů. Na pokyn starosty města Iguala je policie předala drogovému kartelu, který je zabil, a jejich těla zahrabal ve smetišti a zapálil. Tento čin samozřejmě spustil velkou vlnu strachu, ale také protestů, které vedly k dalšímu násilí. Proto počet turistů, kteří po těchto událostech navštívili Acapulco, také velmi klesl. Podle Hotelové Asociace (Asociación de Hoteles y Empresas Turísticas de Acapulco) se zvýšil během října a listopadu o 50% počet zrušených rezervací. Významným faktorem při rozhodování se pro určitou destinaci je také politická stabilita dané země. Mexiko je dlouhodobě stabilní demokracií, ale v roce 1994 proběhlo v Chiapasu zapatistické povstání, 36 které touto pověstí poněkud otřáslo. Na případu zapatistického povstání v nejjižnějším mexickém státu Chiapasu se ale dá poukázat na fakt, že události, které byly na počátku významným selektivním faktorem proč do daného regionu necestovat, se později mohou naopak stát faktory pozitivně ovlivňujícími návštěvnost. V roce 1994 vypuklo povstání Zapatistické armády národního osvobození (EZLN). Toto povstání samozřejmě negativně ovlivnilo návštěvnost regionu, který se turistům nejevil jako bezpečný, a potažmo ovlivnilo negativně i návštěvnost Mexika, které mělo pověst politicky stabilní země, jev, který v Latinské Americe zmítané vojenskými puči a diktátorskými režimy byl výjimečný. V současné době ale právě zapatistické hnutí a jeho odkaz láká do Chipasu velké množství turistů, pořádají se zájezdy do tradičních zapatistických vesnic a ve všech obchodech se suvenýry v Chipasu je možné si koupit různé druhy upomínkových předmětů se zapatistickou tematikou. Jde například o typické zapatistické červené šátky přes tvář, obrazy, plakáty a pohledy se zapatistickou tematikou a 34 DOMÍNGUEZ, M. Devasta inseguridad a turismo en Acapulco. El Universal [online] [cited ]. 35 GUERRA, J. A. El turismo extranjero huyó de Acapulco. El Financiero [online] [cited ]. 36 OPATRNÝ, J. Mexiko - stručná historie států. Libri, ISBN X. 23

24 podobně. Právě minulost zapatistického hnutí se stala faktorem, který návštěvníky do regionu naopak láká. Nabízí se úvaha, zda někdy dojde k pozitivnímu zvratu v boji státu proti drogovým kartelům, drogovou kriminalitu se podaří vymýtit, a turisté budou jezdit na místa s tímto fenoménem spojená a navštěvovat například podzemní tunely určené k pašování drog, místa střetů drogových kartelů a armády či kostely zasvěcené Santa muerte (Svatá smrt), ke které se příslušníci drogových kartelů modlí. Další významnou událostí, která způsobila velký odliv turistů, byla epidemie prasečí chřipky N1H1 v roce Zprávy o epidemii v Mexiku se začaly šířit na přelomu března a dubna v roce 2009, a 29. dubna 2009 vyhlásila Světová zdravotnická organizace WHO pandemii prasečí chřipky. 37 Pochopitelnou reakcí turistů byl strach z nákazy, z tohoto důvodu došlo v období pandemie i bezprostředně po uklidnění situace k velkému poklesu turistiky v Mexiku a lidé hromadně rušili své dovolené a rezervace v hotelech. Právě sektor cestovního ruchu byl touto pandemií nejvíce zasažen. Od posledního dubnového týdne do 6. května došlo k 60% poklesu turistů oproti očekávanému počtu, přestože se jednalo o prázdninový týden. Škoda vzniklá zrušenými rezervacemi a nedostatkem turistů byla více jak 8 miliard pesos. V Cancúnu bylo po vyhlášení pandemie zrušeno 70% rezervací na prázdninový týden od 4. do 10. května. Byly zrušeny plánované kongresy převážně v hlavním městě a obsazenost hotelů byla v dubnu 2009 pouze 14,79% oproti průměru, který činí 55%. Na období od 24. dubna do 20. května se původně očekávalo, že Mexiko navštíví více jak 800 tisíc turistů, nakonec přijelo jen okolo 271 tisíc. Poté, co se v dalších týdnech v zahraničí masově rozšířily zprávy o viru N1H1, došlo k téměř 90% rušení všech rezervací ve většině mexických destinací. Od 11. do 24. května byla v Cancúnu a Mayské riviéře o 50% menší obsazenost oproti roku Během dubna a května roku 2009 bylo zavřeno 25 hotelů na Cancúnu a Mayské riviéře a 10 hotelů ve zbytku země. Odhaduje se, že došlo ke ztrátě 40 tisíc přímých pracovních míst, z nichž 25 tisíc bylo právě v oblasti Cancúnu a Mayské riviéry. Podle Administradoras Portuarias Integrales (Integrální správa přístavů) byla v tomto období zrušena plánovaná zastávka 290 výletních lodí v Mexiku, došlo tedy ke ztrátě zhruba 60 milionů dolarů. 38 Tabulka znázorňuje počet turistů v tisících za rok 2008 a rok Je patrný markantní pokles turistů, ke kterému začalo docházet v dubnu, s minimem turistů právě v květnu během největšího strachu z viru N1H1. Z tabulky je ale také patrné, že přestože rok 2009 měl na svém počátku lepší výsledky než rok 2008, po událostech s prasečí chřipkou se až do hlavní sezóny v prosinci 2009 nedostal nad výsledky z roku 2008, i po prudkém nárůstu počtu turistů v červenci 2009 byl stále pod úrovní roku V červenci se ale patrně nedůvěra turistů v Mexiko jako destinaci cestovního ruchu již otupila, a došlo k velkému nárůstu, který ale maximum roku 2008 nepřekonal. Pokles počtu turistů v září je zřejmě způsoben spíše obdobím dešťů, které není pro cestování do Mexika tak vhodné, a podle tabulky se také dá usoudit, že důvěra turistů byla v poslední třetině roku 2009 obnovena a 37 Gripe por A(H1N1), Organización mundial para la Salud. 38 El Impacto de la contingencia sanitaria por el Virus de Influenza Humana en el Sector Turismo en México al segundo trimestre de Centro de Estudios de las Finanzas Públicas [Online]

25 návštěvnost již rostla dle sezóny, tedy až k nejvyššímu bodu v prosinci 2009, kdy byl počet turistů již vyšší, než ve stejném měsíci roku Obrázek 6: Vliv viru N1H1 na cestovní ruch v Mexiku v roce Tamtéž 25

26 3.3 Realizační předpoklady cestovního ruchu Realizační potenciál cestovního ruchu spočívá v tom, zda má destinace předpoklady umožnit realizaci požadavků účastníků cestovního ruchu v těch lokalitách, které pozitivně splňují lokalizační i selektivní potenciál. Patří sem zejména dopravní dostupnost a infrastruktura. Důležitá jsou základní zařízení cestovního ruchu jako ubytovací a stravovací služby, ale pro větší potenciál a diferenciaci destinace jsou neméně důležité i doplňkové služby, jako například kulturní, sportovní, zábavní či relaxační zařízení. Kvalita všech těchto zařízení ovlivňuje počet přijíždějících účastníků cestovního ruchu a také jejich případné návraty. Většina turistů přijíždí ze Spojených států a z Kanady, ale také z Evropy a z ostatních států Latinské Ameriky. Turisté z Asie také přijíždějí do Mexika, ale jejich počet není tak výrazný. 40 Tato fakta souvisí právě s realizačními předpoklady. Z USA a z Kanady je Mexiko velice dobře dostupné za relativně krátkou dobu letu. Dobré letecké spojení za relativně krátkou dobu letu má Mexiko i s Evropou. Počet návštěvníků z Asie není pravděpodobně tak výrazný převážně právě z důvodu složitější dopravní dostupnosti. V Mexiku je 74 letišť, z nichž 64 je mezinárodních a 12 operuje národní lety: 41 Obrázek 7: Mapa mexických letišť Nejvytíženějším letištěm je mezinárodní letiště v Ciudad de México. 40 Resultados de la actividad turística [online]; Subsecretaría de Planeación y Política Turística: México, enero Las fortalezas de México. Catálogo de proveedores de la industria en México. 26

27 Následující tabulka ukazuje 5 nejvytíženějších mexických mezinárodních letišť za rok 2014 a počet pasažérů v tomto roce: Tabulka 6: Nejvytíženější mexická mezinárodní letiště 42 Název letiště Město Stát Počet pasažérů Aeropuerto Internacional de la Ciudad de México Ciudad de México Distrito Federal Aeropuerto Internacional de Cancún Cancún Quintana Roo Aeropuerto Internacional de Guadalajara Guadalajara Jalisco Aeropuerto Internacional de Monterrey Monterrey Nuevo León Aeropuerto Internacional de Tijuana Tijuana Baja California Dalším velmi důležitým předpokladem je dobrá dopravní dostupnost po mexické silniční síti. Následující obrázek znázorňuje dálnice a hlavní silniční komunikace na mexickém území. Obrázek 8: Dálnice a hlavní silniční síť v Mexiku Vlastní zpracování, zdroj informací: Airports in Mexico. 43 Las fortalezas de México. Catálogo de proveedores de la industria en México. 27

28 Služby cestovního ruchu, jako například ubytování a stravování, jsou dle mého názoru na velmi dobré úrovni a dostupné pro všechny segmenty cestovatelů a turistů. Najdeme tu luxusní pětihvězdičkové resorty a butikové hotely, hotely střední třídy i levné hostely, chatky, či přímo houpací sítě hamaky pro cestovatele s nízkým rozpočtem. Stejný příklad platí i se stravováním, v Mexiku je možné se najíst v luxusních vybraných restauracích s pokrmy nejlepší kvality, ale neuvěřitelným zážitkem jsou i tacos či jiné typické pokrmy z pouličních stánků a tržišť. Podle dat z DATATUR Ministerstva cestovního ruchu k roku 2013 bylo v Mexiku hotelů celkem s hotelovými pokoji. Podle těchto dat je tu také restaurací a půjčoven aut Přímořská letoviska v Mexiku a zhodnocení jejich potenciálu Mexiko nabízí následující přímořská letoviska: 45 Integrálně plánovaná centra Tradiční přímořská letoviska Bahías de Huatulco, Oaxaca Acapulco, Guerrero Cancún, Quintana Roo Cozumel, Quintana Roo Ixtapa Zihuatanejo, Guerrero Isla Mujeres, Quintana Roo Los Cabos y Loreto, Baja California Sur La Paz, Baja California Sur Manzanillo, Colima Mazatlán, Sinaloa Playa del Carmen, Quintana Roo Puerto Escondido, Oaxaca Puerto Vallarta, Jalisco Veracruz Boca del Río, Veracruz Tampico, Tamaulipas 44 Inventario Turístico, DATATUR Análisis Integral del Turismo. 45 Vlastní zpracování 28