MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Vývoj turismu v Mexiku za období

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Vývoj turismu v Mexiku za období Bakalářská práce Autor: Lenka Ryšavá Vedoucí práce: Ing. Samuel Antwi Darkwah, Ph.D. Brno 2012

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že bakalářská práce na téma Vývoj turismu v Mexiku za období byla zpracována samostatně pod vedením Ing. Samuela Antwi Darkwaha, Ph.D. Dále prohlašuji, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Brně dne 21. května 2012 podpis autora

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce, panu Ing. Samuelu Antwi Darkwahu, Ph.D, za odborné vedení, cenné připomínky a pomoc při vypracování bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat své rodině, která mě po celou dobu mého studia podporovala.

4 ABSTRAKT Ryšavá, L. Vývoj turismu v Mexiku za období Bakalářská práce. Brno Cílem této bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit vývoj, význam a přínos cestovního ruchu v Mexiku za období První část práce, literární rešerše, zahrnuje vymezení a definice základních pojmů v oblasti cestovního ruchu, vývoj cestovního ruchu, jeho formy a druhy, význam a činitele, které ho ovlivňují. Druhá část práce, vlastní práce, je zaměřena na situaci cestovního ruchu v Mexiku a dopady tohoto odvětví na ekonomicko-sociální život. V závěru práce jsou zhodnoceny celkové výsledky analýzy a případná doporučení. Klíčová slova: cestovní ruch, vývoj, Mexiko ABSTRACT Ryšavá, L. The development of tourism in Mexico Bachelor thesis. Brno The target of this bachelor thesis is to analyze and evaluate the development, the importance and the benefits of tourism in Mexico for the period The first part, literature search including definition of tourism, the development of tourism, its forms and types, the importance and the factors. The second part of the thesis, own work is focused on the situation of tourism in Mexico and its socio-economical impacts. Finally, there are evaluated the results of the analysis and the recommendations. Key words: tourism, development, Mexico

5 OBSAH 1 ÚVOD CÍL A METODIKA PRÁCE LITERÁRNÍ REŠERŠE Vymezení a definice cestovního ruchu Základní pojmy v oblasti cestovního ruchu Vývoj cestování a cestovního ruchu Formy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu Význam cestovního ruchu Vlivy cestovního ruchu Činitelé ovlivňující rozvoj cestovního ruchu VÝVOJ TURISMU V MEXIKU ZA OBDOBÍ Základní údaje o zemi Předpoklady cestovního ruchu v Mexiku Výjezdový cestovní ruch Příjezdový cestovní ruch Ekonomický rozměr cestovního ruchu v Mexiku Turistické destinace a zajímavá místa v Mexiku ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Literatura Internetové zdroje SEZNAM PŘÍLOH Seznam tabulek Seznam schémat a obrázků

6 1 ÚVOD Cestovní ruch se stal neodmyslitelnou součástí života lidí a současného životního stylu. Lidí cestují za poznáním, za rekreací, za sportem, za kulturou nebo z důvodu pracovních. Cestovní ruch je komplexní, několika oblastmi a z několika hledisek se prolínající společenský jev. S rozvojem technologií a stále větším množstvím volného času, dochází k jeho obrovskému růstu. V současné době je možné cestovat skoro na jakékoliv místo na Zemi. Cestovní ruch je důležitou složkou jak národního, tak i světového hospodářství. V dnešní době patří odvětví cestovního ruchu mezi nejdynamičtější odvětví světa. Cestovní ruch je považován za ekonomický fenomén. Jestliže roste světová ekonomika, lidé více vydělávají a tím i více cestují. Cestovní ruch je součástí spotřeby obyvatelstva, ukazatelem životní úrovně a zároveň poskytuje celou řadu podnikatelských příležitostí v různých sektorech ekonomiky. Když se řekne Mexiko, většinou se lidem vybaví kaktusy, tequila, tortilly, sombrero a mayské pyramidy. Mexiko je turisty hojně vyhledávanou destinací především pro svoji bohatou indiánskou kulturu, nádherné písčité pláže, azurově křišťálové moře, přírodní scenérie, rozpálené slunce a přívětivé obyvatele. Na druhé straně, tak jako každá země má i Mexiko své stinné stránky. Cílem bakalářské práce je analýza a zhodnocení vývoje cestovního ruchu v Mexiku za období Tato práce se zabývá rozborem významu a předpokladů cestovního ruchu, jeho ekonomických a sociálních dopadů a dále představuje významné cíle turistického ruchu a hodnotí dosavadní vývoj. 7

7 2 CÍL A METODIKA PRÁCE Hlavním cílem práce je analyzovat a zhodnotit vývoj turismu v Mexiku za období Tato bakalářská práce se skládá z části teoretické a z části praktické. Prvním krokem bylo rozvržení práce do jednotlivých kapitol a sestavení obsahu. Teoretická část zahrnuje vymezení a definice základních pojmů v oblasti cestovního ruchu, vývoj cestovního ruchu, jeho formy a druhy, význam, vliv a činitele, které ovlivňují jeho rozvoj. Praktická část je věnována turismu v Mexiku. Zde jsou shrnuty předpoklady k cestovnímu ruchu, ekonomický rozměr tohoto odvětví a významné destinace Mexika jako cíle mnoha turistů. Problematikou cestovního ruchu se zabývá několik publikací. Ve své práci jsem čerpala z publikací českých i zahraničních. Data jsou čerpána především ze zdrojů světových organizací UNWTO (United Nations World Tourism Organization Světová organizace cestovního ruchu), OECD (Organization for Economic Co-operation and Development - Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj), WTTC (World Travel & Tourism Council - Světová rada cestování a cestovního ruchu), SECTUR (Secretary of Tourism, Mexico), CIA (Central Intelligence Agency - Ústřední zpravodajská služba), ETC (European Travel Commission - Evropská komise cestovního ruchu), INEGI (Instituto Nacional de Estadística y Geografía). 8

8 3 LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1 Vymezení a definice cestovního ruchu Definování a vymezení pojmu cestovní ruch se v průběhu vývoje cestovního ruchu neustále měnilo. Synonymem pojmu cestovní ruch je stále více používaný termín turismus. Cestovní ruch je podle Mezinárodní organizace cestovního ruchu (UNWTO) definován jako aktivity osob, které cestují a pobývají v místech mimo jejich obvyklé prostředí po dobu nepřesahující jeden rok za účelem vyplnění svého volného času, za obchodem nebo za jinými účely. [6] Tato definice byla stanovena na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu v kanadské Ottawě v roce Definice dle UNWTO vylučuje z cestovního ruchu cestování v rámci místa trvalého bydliště, pravidelné cesty do zahraničí, dočasné přestěhování se za prací a dlouhodobou migraci. [4] Mezinárodní sdružení vědeckých expertů cestovního ruchu (AIEST) definuje cestovní ruch jako soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pokud s pobytem není spojeno trvalé usazení a vykonávání výdělečné činnosti. [3] Existuje mnoho definic cestovního ruchu a autoři těchto definic zdůrazňují různé stránky tohoto složitého jevu. [5] Například F. W. OGILVIE (1933) a J. A. NORVAL (1936) chápou cestovní ruch jako ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště. [5] Za mezník pro zkoumání a definování cestovního ruchu je považována definice švýcarských profesorů a klasiků cestovního ruchu W. HUZIKERA a K. KRAPFA, kteří cestovní ruch definují jako soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalý pobyt nebo výkon výdělečné činnosti. Tito autoři v roce 1942 zpracovali a publikovali dílo Základy všeobecné nauky cestovního ruchu. [4] 9

9 Definice cestovního ruchu podle autora J. KAŠPARA (1985) cestování a dočasný pobyt lidí mimo místo trvalého bydliště, obvykle ve volném čase a to za účelem rekreace, poznání a spojení mezi lidmi. [5] Je patrné, že definovat cestovní ruch je obtížné. Cestovní ruch je jev mnohostranný a průřezový, a tím dává možnost autorům definic uplatnit různé přístupy k jeho pojetí a zkoumání. Mezi základní rysy cestovního ruchu patří: dočasnost změny místa stálého bydliště (a dočasnost pobytu mimo něj) nevýdělečný charakter cesty a pobytu (obvykle jsou realizovány ve volném čase) vztahy mezi lidmi, jež cestovní ruch vyvolává [5] Cestovní ruch je otevřený a dynamický systém, který je tvořen dvěma podsystémy, a to subjektem a objektem cestovního ruchu. [4] Subjekt cestovního ruchu je reprezentován účastníkem cestovního ruchu, pracovníky v oblasti cestovního ruchu a orgány a organizacemi zabývajícími se cestovním ruchem. Objektem cestovního ruchu je všechno, co se může stát cílem změny místa pobytu účastníka cestovního ruchu, a to rekreační prostor, materiálně-technická základna, služby, zboží a volné statky. [4] Existují i vazby mezi cestovním ruchem jako systémem a jinými systémy, které tvoří jeho okolí (vnější prostředí). Jedná se o ekonomické, politické, sociální, technicko-technologické a ekologické prostředí, jak je znázorněno ve schématu 1. [4] 10

10 Schéma 1 Cestovní ruch jako systém [4] Aktuálním tématem, stejně jako i v jiných oblastech lidské činnosti, je udržitelný rozvoj. V tomto případě jde o udržitelný rozvoj cestovního ruchu, který uspokojuje potřeby současných turistů a hostitelských regionů s ohledem na ochranu a zhodnocení příležitostí pro budoucnost. Jedná se tedy o cestovní ruch, který dlouhodobě nenarušuje přírodní, kulturní a sociální prostředí destinace. [21] 3.2 Základní pojmy v oblasti cestovního ruchu V souvislosti s definováním pojmu cestovní ruch, byly vymezeny i další pojmy související s oblastí cestovního ruchu. Jde o následující pojmy: Vnitřní/vnitrostátní cestovní ruch (Internal Tourism) zahrnuje domácí cestovní ruch a aktivní zahraniční cestovní ruch. Domácí cestovní ruch (Domestic Tourism) je podle definice UNWTO definován jako cestování a pobyty občanů mimo místo jejich trvalého pobytu za účelem využití volného času, realizace obchodu nebo profesních povinností nebo za jiným účelem, trvající ne déle než 1 rok a realizované ve vlastním státě. [4] 11

11 Národní cestovní ruch (National Tourism) je tvořen domácím cestovním ruchem spolu s výjezdovým cestovním ruchem. Mezinárodní/zahraniční cestovní ruch (International Tourism), při němž dochází vždy k překračování hranic. Z hlediska daného státu může mít zahraniční cestovní ruch dvojí charakter: výjezdový cestovní ruch neboli pasivní cestovní ruch a příjezdový cestovní ruch neboli aktivní cestovní ruch. [4] Příjezdový cestovní ruch (Inbound Tourism) zahrnuje zahraniční návštěvníky, kteří přijeli do cílové destinace, z pohledu cílové destinace. Výjezdový cestovní ruch (Outbound/Outgoing Tourism) zahrnuje domácí obyvatele, kteří cestují do jiné země, z pohledu domácí země. [4] Stálý obyvatel (rezident) V mezinárodním cestovním ruchu je to osoba, která žije v zemi alespoň jeden rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší jednoho roku. V domácím cestovním ruchu je za stálého obyvatele považována osoba, která v tomto místě žije alespoň 6 po sobě jdoucích měsíců před příjezdem do jiného místa na dobu kratší než 6 měsíců. [5] Jako návštěvník (visitor) se označuje každá osoba cestující do jiného místa, v němž nemá trvalé bydliště. [5] Turista (tourist) je každá osoba, která v navštíveném místě přenocuje. Podle délky pobytu rozlišujeme turistu na dovolené, který setrvá na místě určitý počet dnů a krátkodobě pobývajícího turistu, který cestuje na dobu nepřekračující určitý počet dnů, ale zahrnující alespoň jedno přenocování a trvající alespoň 24 hodin. [5] Výletník (excursionist, same-day visitor), jedná se o jednodenního návštěvníka, který v daném místě pobyl méně než 24 hodin. [5] 12

12 3.3 Vývoj cestování a cestovního ruchu Cestování a cestovní ruch mají dlouhou historii a jsou spjaty s počátky naší civilizace. První kořeny cestování sahají do starověkého Říma a Řecka. Původně měly cesty různý charakter i motivaci. Hlavní motivací byl především obchod, objevitelské cesty, vojenské výpravy, vědecké zájmy, vzdělání či náboženství. Cestování bylo výsadou majetných společenských vrstev. Řecký geograf a historik Herodotos se stal prvním cestujícím a účastníkem cestovního ruchu ve své zemi. Cestování využíval na poznávání zvyků a tradic. Důkazem jsou jeho cestopisy, které svědčí o cestování například s léčebným cílem nebo o poutích k chrámům bohů. [8] Nejznámějším cestovatelem středověku byl Marco Polo. V 15. století došlo k významným zámořským objevům. Moderní podoba cestovního ruchu se začala formovat ve 2. polovině 19. století. [3] Nejznámějším průkopníkem organizovaného cestovního ruchu a zakladatelem moderního cestovního ruchu byl Angličan Thomas Cook. [4] Roku 1841 jako první založil cestovní kancelář a dále organizoval skupinové cesty, tzv. hromadné poznávací zájezdy do různých zemí Evropy a později celého světa. [8] Další osobností, která měla vliv na rozvoj cestovního ruchu, byl Němec Karl Beadecker ( ), který v roce 1827 vydal prvního knižního turistického průvodce. Jeho průvodci obsahovaly mimo mapek, plánů a tras i informace o ubytování, stravování, dopravě, památkách a řadu dalších praktických rad pro cestování. [8] Rozvoj novodobého cestovního ruchu lze rozdělit do tří hlavních etap vývoje: období do 1. sv. války, období mezi dvěma světovými válkami a období po 2. sv. válce. [4] Skutečným hospodářským odvětvím se cestovní ruch stal na začátku 20. století. 13

13 3.4 Formy cestovního ruchu V literatuře se můžeme setkat s řadou členění cestovního ruchu podle forem a druhů cestovního ruchu. V praxi dochází k prolínání jak forem, tak druhů, jelikož není jednoznačně vymezeno, co je považováno za formu a co za druh cestovního ruchu. Při určování forem cestovního ruchu se zaměřujeme především na motivy účasti na cestovním ruchu. Formy cestovního ruchu: Rekreační cestovní ruch pro tuto formu je charakteristický pasivní ale i aktivní odpočinek ve vhodném přírodním prostředí s cílem obnovy fyzických a psychických sil. Zahrnuje také příměstskou rekreaci. Kulturní cestovní ruch, zahrnuje poznávání jiných kultur, zvyků, tradic, způsobů života apod. Součástí kulturního cestovního ruchu je např. náboženský neboli poutní cestovní ruch či vzdělávací cestovní ruch. Společensky orientovaný cestovní ruch je zaměřen na společenské styky a komunikaci mezi lidmi, zahrnuje návštěvy příbuzných, přátel a známých. Do tohoto typu cestovního ruchu bývá řazen i klubový cestovní ruch. Zdravotní (lázeňsko-léčebný) cestovní ruch zahrnuje rehabilitaci, rekonvalescenci a v poslední době stále častěji využívané kondiční a relaxační pobyty. Sportovní cestovní ruch lze dále rozdělit na aktivně orientovaný cestovní ruch zahrnující např. horskou a vysokohorskou turistiku, cykloturistiku, vodní turistiku či pěší turistiku a pasivně orientovaný cestovní ruch mezi, který patří tzv. sportovní diváctví, tj. pasivní účast na sportovních akcích. Jako specifická forma aktivně orientovaného cestovního ruchu bývá uváděna tzv. lovecká turistika. Cestovní ruch s profesními motivy, pro který je charakteristické to, že probíhá převážně v pracovním čase účastníků, zahrnuje především: 14

14 Obchodní cestovní ruch, který zahrnuje obchodně i jinak zaměřené služební cesty. Kongresový cestovní ruch zahrnující účast na kongresech, konferencích a seminářích sloužících k vědeckým a odborným setkáním a výměně informací. Cestovní ruch veletrhů a výstav, při kterých jsou vystavovány a nabízeny různé produkty a služby s cílem zaujmout návštěvníky, informovat je a vytvořit si tak kontakty vedoucí k budoucímu prodeji. Incentivní cestovní ruch, který bývá nazýván také jako stimulační nebo motivační. Tento typ cestovního ruchu bývá využíván zaměstnavatelem jako stimul k pracovnímu výkonu, k setkání ve firmě nebo jako odměna za dosažené výsledky. Specificky orientovaný cestovní ruch je vymezen na základě specifických motivů. Příkladem může být nákupní cestovní ruch nebo politický cestovní ruch. [4, 5] 3.5 Druhy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu zohledňují především jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakož i jeho účinky. Můžeme mluvit o členění na základě vnějších faktorů. Druhy cestovního ruchu: Cestovní ruch dle původu účastníků / místa realizace Dle původu návštěvníka rozlišujeme cestovní ruch na domácí a zahraniční. Cestovní ruch podle způsobu a organizace zabezpečení služeb je členěn na neorganizovaný nebo organizovaný cestovní ruch. V případě organizovaného cestovního ruchu zajišťuje cestu i pobyt cestovní kancelář či jiné podnikatelské subjekty poskytující zprostředkovatelské služby. 15

15 Účastník cestovního ruchu si nakupuje ucelený produkt (nejméně dvě základní služby). Opakem je neorganizovaný cestovní ruch, kde si jednotlivé služby účastník zajišťuje sám. Cestovní ruch dle délky pobytu se dělí na krátkodobý a dlouhodobý cestovní ruch. Přičemž délka trvání pobytu se měří počtem přenocování v jednom místě. Krátkodobý cestovní ruch lze dále dělit na tranzitní či pasažérský cestovní ruch, výletní cestovní ruch nebo víkendový cestovní ruch. Dlouhodobý cestovní ruch zahrnuje pobyt s více než čtyřmi přenocováními. Cestovní ruch dle počtu účastníků bývá členěn na individuální a skupinový cestovní ruch. Individuální cestovní ruch, kdy účastník cestuje sám nebo s rodinou (malá skupina). Skupinový, kolektivní či klubový cestovní ruch představuje cestování ve větším kolektivu, je tedy organizován. V některých publikacích je možné se ještě setkat s masovým cestovním ruchem nebo s ekologickým cestovním ruchem. Cestovní ruch podle způsobu financování lze vymezit na komerční a sociální cestovní ruch. Komerční (volný) cestovní ruch znamená, že účastník si veškeré výdaje hradí sám. Sociální (vázaný) cestovní ruch, kdy dochází k částečné nebo plné úhradě výdajů příspěvkem nějaké organizace či instituce. Příkladem může být dětský tábor nebo lázeňský pobyt. Cestovní ruch dle převažujícího místa pobytu je členěn na: Městský cestovní ruch, který má spíše krátkodobější charakter a hlavním motivem je návštěva měst, jejich atraktivit a služeb. [4, 5] 16

16 Venkovský neboli rurální cestovní ruch, kde jde o pobyt s rekreačními aktivitami na venkově, kde převažuje kontakt s přírodou. Tento typ cestovního ruchu může mít různé podoby agroturistika, ekoturistika, dobrodružný cestovní ruch, hipoturistika, atd. Lázeňský cestovní ruch, který zahrnuje převážně pobyty spojené s léčením ve zdravotně příznivém prostředí. Podle věku účastníků lze cestovní ruch vymezit na cestovní ruch dětí, mládeže, rodin s dětmi, osob v produktivním věku a seniorů. Cestovní ruch dle ročního období dělíme na letní a zimní cestoví ruch nebo na cestovní ruch v hlavní sezóně a mimosezónní cestovní ruch. Cestovní ruch podle způsobu dopravy je možné dělit na silniční, železniční, letecký, vodní a ostatní. Cestovní ruch dle vztahu k platební bilanci státu je členěn na: Aktivní cestovní ruch (Incoming) je pokud příjmy z cestovního ruch převažují nad výdaji. Zahrnuje příjezdy zahraničních turistů do země. Opačným případem je pasivní cestovní ruch (Outcoming), kdy domácí obyvatelé odjíždí do zahraničí a tím dochází k odlivu finančních prostředků. [4, 5] 3.6 Význam cestovního ruchu Cestovní ruch je významnou cestou uspokojování lidských potřeb a významnou součástí jejich spotřeby. Mezi společenské funkce cestovního ruchu patří např. podíl na všestranném rozvoji osobnosti, umožňuje obnovu fyzických i duševních sil, upevnění zdraví, je způsobem využití volného času, nástrojem vzdělávání a kulturní výchovy člověka, přispívá k vzájemnému poznání a porozumění mezi lidmi či vytváří řadu pracovních příležitostí. [12] 17

17 Působení cestovního ruchu se projevuje i v ekonomice, kde sledujeme přínos jak pro oblastní, tak i národní a světové hospodářství. Statisticky lze měřit např. podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP, příjmy z cestovního ruchu do rozpočtu, vytváření nových pracovních a podnikatelských příležitostí. Turistický satelitní účet Definice turistického satelitního účtu podle UNWTO, způsob statistického výkaznictví, který umožňuje získat celkový přehled o vlivu cestovního ruchu na ekonomiku státu v rovnováze s jinými odvětvími národního hospodářství. [12] Účel a smysl turistického satelitního účtu: poskytuje údaje o cestovním ruchu podle systému satelitního účetnictví, umožňuje analyzovat cestovní ruch z ekonomického i sociálněekonomického aspektu, poskytuje soustavu porovnatelných mezinárodních účtů. [12] Cestovní ruch a HDP Hrubý domácí produkt, HDP (Gross Domestic Produkt GDP) souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období výrobními faktory (přírodní zdroje, práce, kapitál) na území státu. Používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky. [2] Velikost hrubého domácího produktu (HDP na obyvatele) a jeho změna v čase (růst HDP) poskytují základní informace o ekonomické úrovni a výkonnosti země. Rozlišují se dvě kategorie hrubého domácího produktu dle způsobu jeho ocenění, nominální HDP a reálný HDP. Nominální HDP je ukazatel v běžných (skutečných) cenách. Naopak reálný HDP představuje ukazatel ve srovnatelných (stálých) cenách. Ukazatel je tedy očištěný od inflace a zvýšení reálného HDP naznačuje skutečný nárůst fyzického objemu produktu během daného období. [2] 18

18 Rovnice pro výpočet HDP je následující: HDP = C + I + G + (Ex Im) kde C = výdaje domácností na spotřebu, I = investice, G = vládní výdaje, Ex = export, Im = import. Přístupy k měření HDP Pro měření HDP jsou nejčastěji používány následující metody: metoda výdajová metoda důchodová metoda výrobní [2] HDP však není ukazatelem dokonalého blahobytu (vynechává např. hodnotu volného času a čistotu životního prostředí). A proto ekonomové někdy používají ukazatele čistého ekonomického blahobytu. [24] Cestovní ruch se řadí do sektoru služeb. V rámci služeb, které jako celek vykazují vysokou dynamiku, patří cestovní ruch k těm rychle rostoucím. Příjmy z cestovního ruchu jsou součástí příjmů státních i místních rozpočtů. Vychází z přímých daní, především od pracovních sil v cestovním ruchu, podniků podnikajících v cestovním ruchu a dopravních podniků, uživatelských poplatků a z nepřímých daní, ze cla, ze zboží spotřebovaného turisty a z plateb. [1] Příjmy ze zahraničního příjezdového cestovního ruchu představují devizové příjmy. Nejvyšší příjmy z mezinárodního cestovního ruchu mají USA, Španělsko a Francie. Naproti tomu mezi státy s nejvyššími výdaji na cestovní ruch patří Německo, USA a Velká Británie. 19

19 Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím zahrnující dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další služby cestovního ruchu. [12] Obr. 1 Přímý a nepřímý vliv cestovního ruchu na odvětví ekonomické činnosti [8] Zdroj: Pásková M., Zelenka J., 2002 Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národních ekonomik i světového trhu. Podle údajů Světové organizace cestovního ruchu (WTO) a Světové rady cestování a cestovního ruchu (WTTC) je cestovní ruch největším zaměstnavatelem na světě. [8] Pracovní příležitosti vznikají hlavně v zařízeních, která poskytují základní nebo doplňkové služby cestovního ruchu, především v ubytovacích a stravovacích zařízeních, dopravních službách, turistických atrakcích, cestovních kancelářích, turistických informačních kancelářích a prodejnách suvenýrů. [4] 20

20 3.7 Vlivy cestovního ruchu Vlivy cestovního ruchu můžeme rozčlenit na pozitivní (kladné) a negativní (záporné). Cestovní ruch má pozitivní vliv na: zaměstnanost, tvorbu nových pracovních příležitostí, podporu rozvoje malého a středního podnikání, koloběh finančních prostředků, příjem do státního rozpočtu, záchranu kulturních, uměleckých a historických památek, zvýšení všeobecné vzdělanostní úrovně a životní úrovně obyvatelstva, stimulováni investic do místní infrastruktury. [12] S rozvojem cestovního ruchu ve vztahu k životnímu prostředí vystupují do popředí jeho negativní stránky. V důsledku nadměrné návštěvnosti určité destinace dochází ke znehodnocování rekreačního potenciálu krajiny se všemi negativními jevy, jako hluk, znečišťování vody a ovzduší, devastace flóry a fauny, poškozování památek, problémy spojené s likvidací odpadů. Za účelem zvýšení návštěvnosti se často v místech s nejzachovalejší a nejatraktivnější přírodou budují nové rekreační objekty nebo komunikace a důsledkem je zabírání zemědělské i lesní půdy. V případě, kdy počet návštěvníků určité oblasti překročí míru únosnosti, může to vést až ke zničení životního prostředí. [22] V sociálně-kulturní oblasti se negativní vlivy projevují např. ve změnách a ve vývoji struktury společnosti, kdy hrozí např. zničení tradiční kultury. [22] 21

21 3.8 Činitelé ovlivňující rozvoj cestovního ruchu Faktory ovlivňující rozvoj cestovního ruchu lze z ekonomického a geografického hlediska dělit na selektivní (stimulační) faktory, lokalizační podmínky a realizační podmínky. [7] Selektivní (stimulační) faktory Selektivní faktory stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu ve funkci poptávky. Mohou být vymezeny také jako faktory povahy. Rozlišujeme faktory: Objektivní, které zahrnují soubor faktorů, jež ovlivňují cestovní ruch v daném území a subjektivní, které ovlivňují rozhodování lidí o účasti na cestovním ruchu. [7] Mezi objektivní faktory řadíme politické, ekonomické, demografické, ekologické, administrativní, sociální a materiálně-technické předpoklady. Politické faktory zahrnují charakter politického systému a základní politické skutečnosti světového i místního významu. Rozvoj cestovního ruchu ze strany hospodářské politiky ovlivňuje např. směnitelnost měny, výši reálné mzdy nebo podporu podnikání v cestovním ruchu a tyto faktory patří mezi ekonomické. Mezi demografické skutečnosti patří např. počet obyvatel, ekonomická aktivita, střední délka života obyvatel. Do skupiny ekologický faktorů patří životní prostředí, které můžeme rozdělit na prostředí obytné, pracovní a rekreační. Administrativními vlivy jsou na mysli zákony, nařízení a předpisy dané země. Význam pro cestovní ruch má i sociální prostředí, jež je dáno společenským zřízením. To ovlivňuje např. rozdělování hrubého domácího produktu či pracovní podmínky. Rozdělování hrubého domácího produktu má vliv na úroveň výživy, odívání, vybavenost domácností, ale i na úroveň spotřeby veřejné jako např. školství, zdravotnictví. Mezi materiálně-technické předpoklady řadíme dopravní infrastrukturu a informační a komunikační technologie. [4, 7] 22

22 Lokalizační faktory Lokalizační předpoklady rozhodují o funkčním využití konkrétních oblastí pro cestovní ruch. Dělíme je na podmínky přírodního charakteru, mezi které řadíme klimatické poměry, geologické a hydrologické poměry, reliéf a morfologické poměry, fauna a flora a podmínky společenského (kulturního) charakteru, do kterých řadíme např. historické památky, muzea a galerie, technické památky či sportovní atraktivity a akce. [7] Realizační faktory Realizační předpoklady umožňují uskutečnit nároky účastníků cestovního ruchu. Jsou členěny na dopravní a materiálně- technické předpoklady. Dopravní služby představují nezbytnou podmínku realizace cestovního ruchu. Doprava zajišťuje spojení mezi výchozím a cílovým místem účastníka cestovního ruchu. Mezi základní druhy dopravy patří doprava letecká, automobilová, železniční a lodní. Materiálně-technické předpoklady vyjadřují vybavení území ubytovacími, stravovacími, zábavními, kulturními, sportovními a dalšími zařízeními. [5, 7] 23

23 4 VÝVOJ TURISMU V MEXIKU ZA OBDOBÍ Základní údaje o zemi Obr. 2 - Zdroj: Oficiální název země zní Spojené státy mexické. Mexiko je přímořský stát, který se rozprostírá na území mezi Karibským mořem a Tichým oceánem. Mexiko se nachází v severní části Střední Ameriky a svou rozlohou zaujímá km 2 (zhruba 25x rozloha ČR). Na severu sousedí Mexiko s USA (3 141 km), na jihu hraničí s Guatemalou (962 km) a Belize (250 km). Délka pobřeží je km. [10] Mexiko je země známá nesmírnou geografickou rozmanitostí. Zemi prostupují dvě horská pásma západní Sierra Madre Occidental a východní Sierra Madre Oriental. Mezi oběma horskými pásy je sevřena náhorní Mexická plošina, která je často ohrožována zemětřesením. Nejvyšší hora Mexika se nazývá Citlaltépetl. Nejznámější činnou mexickou sopkou je Popocatépetl (zkráceně El Popo, Xalliquenhuac, Hora, která chrlí popel) a naopak nejvyšší a vyhaslou sopkou je Pico de Orizaba (Citlaltépetl, Hvězdná hora). Území Mexika příliš nedisponuje vodními plochami. Největší řekou je pohraniční řeka Río Bravo del Norte. K dalším významným řekám patří nejmohutnější vodní tok Pánuco, ústící do Mexického zálivu. [13, 14] Podnebí v Mexiku je velmi rozmanité. Klima se liší dle jednotlivých oblastí. Klimatické podmínky nejvíce ovlivňuje zeměpisná délka, přilehlá moře a oceány a rozmanitý terén. Na severu země převládá subtropické podnebí, které směrem k jihu přechází do podnebí tropického. Ve vnitrozemí je nutno počítat s velkými výkyvy teplot mezi dnem a nocí. V jižní části Mexika se rok dělí na období dešťů (červen až říjen) a období sucha (listopad až květen). [13] 24

24 Celkový počet obyvatel je 112, 3 mil. (údaj z roku 2010) a hustota zalidnění cca 57 osob/km 2. Nejpočetnější skupinou z pohledu národnostního složení jsou indiánsko-hispánští míšenci (cca 59 %), obyvatelstvo evropského původu představuje cca 23 %, etničtí Indiáni 17 % a ostatní cca 1 %. [11] Asi 20 % obyvatel žije v metropoli. Průměrný věk obyvatel je 25,5 roku a průměrný věk dožití je 76 let. [14] Téměř 92 % Mexičanů je katolického vyznání. Zhruba 7 % je protestantského vyznání a méně než 1 % tvoří vyznání židovské. [11] Ústředním jazykem je španělština. K dalším dorozumívacím jazykům patří angličtina, jazyk nahuatl, tzotzil, zapoteco, mixteco a ostatní mayské dialekty, kterými se dorozumívají především Indiáni a kmeny žijící mimo centrální část. [11] Mexiko je federální republika. Skládá se z 31 států s omezenou samostatností (guvernér, vláda, parlament), a tzv. Federálního distriktu v čele s předsedou vlády hlavního města. Jména některých států: Baja California, Chihuahua, Oaxaca, Puebla, Tabasco, Veracruz, Yucatan. [11] Mexiko je členem několika mezinárodních organizací a regionálních uskupení, např. Organizace spojených národů (OSN), Organizace amerických států (OAS, OEA), Světové obchodní organizace (WTO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Severoamerické zóny volného obchodu (NAFTA, TLCAN), Organizace Spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO), Světové zdravotnické organizace (WHO), Mezinárodní organizace kriminální policie (INTERPOL) a mnoho dalších. [11] Hlavním městem Spojených států mexických je Mexico City (Ciudad de Mexico). K dalším velkým městům patří např. Guadalajara, Monterrey, Puebla, León. [11] Oficiální měnou Mexika je mexické nové peso (MXN), které se dělí na 100 centavů (centavos). Aktuální kurz je nyní 1 MXN = 1,46 Kč. Zejména v turistickém sektoru jsou při placení někdy přijímány i USD. [11, 14] 25

25 Průmyslový sektor je zaměřen zejména na zpracovatelský průmysl, přičemž mezi hlavní odvětví se řadí petrochemie, ropný průmysl, potravinářský průmysl, strojírenství, textilní a kožedělný průmysl. Značný význam mají také metalurgie, těžba uhlí a drahých kovů, dřevozpracující, papírenský a tabákový průmysl. Variabilní část průmyslové výroby je soustředěna do tzv. maquiladoras, tj. montoven řízených zahraničním, zejména americkým kapitálem, které se nacházejí převážně právě při hranici s USA a na jihu země. [11] Zemědělství (zvláště jeho potravinářský komplex, který však z hlediska tvorby HDP je vykazován v oblasti průmyslové produkce) tvoří v Mexiku významný článek národního hospodářství. Z celkové rozlohy Mexika je obděláváno cca 22 %, 25 % tvoří lesy a 45 % pastviny. Specifickým rysem mexického zemědělství je skutečnost, že klimatické podmínky umožňují na většině teritoria dvojí sklizeň ročně. [11] Specifika cestování a nároky na fyzickou i psychickou připravenost cestovatele v Mexiku jsou určeny zejména časovým rozdílem, celoroční smogovou situací, vysokou nadmořskou výškou (2240 m n. m. v hlavním městě), velkými teplotními rozdíly, odlišnou kulturní a sociální úrovní země. [18] 4.2 Předpoklady cestovního ruchu v Mexiku Zvláštní krajinný půvab hory, vulkány, jezera a tropické džungle stejně jako osamělé pouště, mýty a záhady z minulých dob, srdečnost a pohostinnost obyvatel, vynikající kuchyně, umění a literatura, folklor a určitě ne v poslední řadě nádherné pláže a přímořská letoviska dělají Mexiko tak jedinečným. [9] Pláže a koupání Pro milovníky pláží a koupání v moři představuje Mexiko ráj. Přes 9 tisíc km dlouhé pobřeží nabízí koupání v Pacifiku, Karibiku i Mexickém zálivu, přičemž lze vybírat mezi klidnými místy i rušnými letovisky. Mezi největší turistická 26

26 letoviska patří Cancún, Acapulco, Mazatlán, Puerto Vallarta, Bahias de Huatulco, Ixtapa, Los Cabos a Veracruz. [14, 23] Kultura a archeologie Na své si přijdou milovníci historie s výpravami po stopách aztécké a mayské civilizace. V zemi se nachází přes archeologických lokalit, z nichž bylo jen malé procento plně vykopáno a prostudováno. Velmi přitažlivý pro zahraniční turisty je také folklór a život místního obyvatelstva. [9] Zábava Mexiko nabízí neuvěřitelnou škálu zábavy, je ideálním místem pro nakupování a jeho noční život je jednou z hlavních turistických atrakcí. [23] Specialitou jsou býčí zápasy a charrería neboli rodeo. K Mexiku patří také neodmyslitelně exotická a pikantní mexická kuchyně, kde základem jídelníčku je kukuřice, fazole a chilli papriky, ochucovadly koriandr, kmín, česnek, hořká čokoláda, limetky a avokádo. [14] Sport Díky bohaté rozmanitosti přírody, můžeme v Mexiku, provozovat téměř všechny druhy pozemních i vodních sportů. K oblíbeným sportovním aktivitám patří především plážové vodní sporty plavba po moři, surfování, sportovní rybaření, jízda na kajaku, paragliding, windsurfing, jízda na vodních lyžích nebo na vodním skútru. Nejlepší pláže a vlny pro surfování jsou na pacifickém pobřeží. Příhodné podmínky pro vášnivé hráče golfu nabízí Mayská Riviéra, v jejíž oblasti se nacházejí velmi kvalitní golfová hřiště, na kterých se odehrávají i mezinárodní golfové turnaje. V oblasti se nachází několik golfových klubů, které jsou speciálně přizpůsobeny pouze pro muže nebo ženy. K nejznámějším a golfisty nejvíce navštěvovaným golfovým klubů patří např. Playcar Golf Club, Iberostar Paralso Golf Course, Puberto Aventuras Golf Club, El Camaleón Golf Course a Mayan Palace Riviera Maya. [13, 23] 27

27 Horská turistika Horská turistika patří také k velmi oblíbeným sportům. Nejčastější horské cesty vedou k vrcholům sopečných vulkánů, kterými jsou Popocatépetl, Pico de Orizaba nebo Iztaccihuati. [13] Na své si přijdou i vyhledavači extrémních sportů jako např. seskok s padákem, bungee jumping, sjezdy na horských kolech či rafting. Potápění a šnorchlování Mexické pobřežní vody, laguny i řeky jsou ideální pro hlubinné potápění. Mezi nejkrásnější šnorchlovací oblasti v Karibiku patří Xel-Ha, Cozumel a X-Caret. Bohatý podmořský život nabízejí i dva ostrovy, ležící severně od Cancúnu, Isla Mujeres a Isla Contoy. Velmi oblíbenou atrakcí pro zkušené, méně zkušené i začínající potápěče je potápění v cenotách, což jsou korálové jeskyně a pevniny zaplavené sladkou vodou. [13] Příhodné podmínky pro šnorchlování v Pacifiku jsou v letoviskách Zihuatanejo, Acapulco, Puerto Vallarta (přírodní rezervace), Huatulco, Cabo San Lucas. [13] Ekoturistika Přírodní podmínky, geografická poloha a biologická různorodost dělá z Mexika ideální místo pro ekoturismus. V Mexiku se nachází přibližně šest hlavních ekoturistických okruhů - poloostrov Baja California, Sea of Cortés, západní a severovýchodní část Sierra Madre, centrální region, jih a jihovýchod, sever a severovýchod Mexika. [23] Na Yucatánu nabízejí zábavu ekoparky, např. Xcaret a Xel-ha. Xcaret je světoznámý aquapark v tropické přírodě, s mnoha atrakcemi (akvárium, plavání s delfíny, malá zoo, skanzen, folklór, estrádní představení). Xel-Ha je tropická laguna s možností splutí řeky a dalšími atrakcemi. Dále je možno provozovat trekking, ornitologické výlety či jízdu na koni. Nejnovější atrakcí je Jungle Skycykle Adventure, kdy se džunglí pohybujete na kole upevněném na laně, přičemž sedíte a šlapete jako na klasickém kole. [14] 28

28 Doprava Mexiko je dostupné po souši, moři a letadlem. Stávající úroveň infrastruktury v Mexiku dosud nedosahuje standardní úrovně ve vyspělých zemích. Cestovat je možné po placených nebo neplacených dálnicích. Poplatky za užití dálnic jsou poměrně vysoké, ale neplacené dálnice jsou ve špatném technickém stavu a někdy na nich dochází k přepadávání. Při řízení motorových vozidel v Mexiku se doporučuje maximální opatrnost, místní styl je velmi neukázněný. Naopak cestování autobusy je na dobré úrovni, bezpečné, patří k nejlevnějším, a proto je nejpoužívanějším způsobem dopravy. [18] Pro dopravu Mexika je nejdůležitější rozdělení v rámci NAFTA (Severoamerická dohoda o volném obchodu). Jedná se o pozemní, námořní a leteckou dopravu mezi Mexikem, USA a Kanadou. [11] Síť leteckých linek je na území Mexika poměrně hustá. Nacházejí se zde dvě velká mezinárodní letiště - letiště Cancún, rozprostírajícím se na Yucatánském poloostrově a letiště v hlavním městě - Benito Juárez. Železniční doprava není pro osobní přepravu nikterak rozšířená. Výjimkou je železniční trať na Yucatánu a Měděným kaňonem (Barranca del Cobre) vedoucí napříč pohořím Sierra Tarahumara. [13] Z důvodu omezení automobilového provozu v hlavním městě, je zde zaveden systém zvaný "Hoy no circula" (Dnes nejezdí), což znamená, že podle koncového čísla SPZ jeden den v týdnu automobil zůstává odstavený mimo provoz. Toto opatření se vztahuje i na automobily cizích SPZ. [18] Zdravotní péče Zdravotní péče je dostupná po celém Mexiku, jsou však značné rozdíly v úrovni vybavení a kvalifikaci personálu. Celkově je zdravotní péče ve Spojených státech mexických na dobré úrovni, je však finančně značně náročná. V této souvislosti, se důrazně doporučuje před cestou do Mexika uzavřít zdravotní pojištění vč. pojištění pro případ úmrtí. [11] Ubytování V Mexiku jsou zastoupeny téměř všechny formy ubytovacích kapacit, jejichž kvalita však zřídka odpovídá požadovaným cenám. Převládají zde hotely střední 29

29 třídy, které jsou označeny třemi hvězdičkami a disponují vlastní koupelnou, televizorem, zřídka i klimatizací. Hotely vyšší kategorie jsou většinou v přímořských a velkých městech a naopak v lokalitách, kde je menší koncentrace cestovního ruchu, se nacházejí většinou hotely nižší kvality. Další možností ubytování jsou například mládežnické hostely, ubytování v rodinných penzionech či v kempech. Nejznámější mexickou sítí kempů je KAO Kamper s of America. [19] Bezpečnost Při pobytu v Mexiku, zejména ve velkých aglomeracích v čele s hlavním městem, je třeba mít neustále na paměti vysokou míru kriminality, na kterou upozorňují i turistické servery. [11] Často dochází k napadení či okradení cizinců, proto se doporučuje, aby se turisté pohybovali ve skupině alespoň tří osob. Dále se nedoporučuje pohybovat po městě v noci, navštěvovat odlehlá místa, nosit při sobě cennosti či větší finanční obnosy a nocovat v přírodě. [18] V současné době nejsou v Mexiku oblasti se zvýšeným politickým rizikem, avšak nedoporučuje se z bezpečnostního hlediska, mimořádně vysoká kriminalita, cestovat po jižních příhraničních oblastech Chiapasu/Guatemala (loupežné přepady ze strany organizovaných kriminálních band, ozbrojené útoky ze strany ilegálních migrantů ze zemí Střední i Jižní Ameriky), dále ve vnitrozemských zalesněných oblastech státu Guerrero, kudy vede jedna z hlavních tras pašování drog z Kolumbie do USA, a některé pouštní oblasti států Sonora a Chihuahua (zvýšená zdravotní rizika). [11] Mezi nejnebezpečnější místa v Mexiku patří stát Chiapas (ozbrojení povstalci), hl. město Mexiko (únosy, cestování v dopravních špičkách, přestřelky), město Nuevo Laredo, Tijuana a Ciudad Juárez. [18] Hlavní příčinou obrovského nárůstu kriminality, především ve větších městech, je nedostatek pracovních míst a velká koncentrace chudého obyvatelstva na poměrně malém území. Zoufalé životní podmínky, pak vedou obyvatele k páchání trestné činnosti. Pověst země poškozují také stupňující se války drogových kartelů. Mexiko představuje tranzitní zemi v obchodu s drogami, především s kokainem, již mnoho desetiletí. Jak je vidět z grafu 1, počet obětí drogové války od roku

30 do roku 2010 rapidně narostl. Statisticky nejhorší byl rok 2010, kdy bylo zaznamenáno obětí, oproti roku 2009, kdy to bylo pouhých Jak ukazuje graf 2, boje s drogovými kartely se soustředí hlavně v devíti státech Mexika. Existuje řada statistik, ale přesný počet obětí lze jen stěží spočítat. Od roku 2006 se odhaduje, že o život přišlo v rámci bojů drogových kartelů až osob. Graf 1 - Oběti drogové války v roce 2007, 2010 Zdroj: vlastní práce, Graf 2-9 mexických států bojujících s drogovými kartely Zdroj: 31

31 Počet turistů(v tisících) Je několik možností řešení konfliktu, a tím i zvýšení bezpečnosti. Jedním z nich je nasazení většího počtu vojáků a policie, snížení nezaměstnanosti, větší regulace prodeje zbraní. Drogový trh propojuje několik zemí, a právě tyto země by měly spolupracovat na řešení celého problému. V případě Mexika je to spolupráce především s USA. 4.3 Vývoj cestovního ruchu za období Analýza je založena na počtu návštěvníků zaznamenaných v letech , kteří ze země vyjíždějí, a kteří do země přijíždějí. Z celkového pohledu převyšuje výjezdový cestovní ruch nad příjezdovým. Ve sledované období, jak je uvedeno v grafu 3, celkový počet návštěvníků klesá. V období byl značný pokles způsoben světovou finanční a hospodářskou krizí a epidemií prasečí chřipky. Tento klesající trend trvá i v roce Dá se očekávat, že zahraniční turistický ruch bude i nadále klesat než růst vzhledem k bezpečnostní situaci v Mexiku. V následujících kapitolách bude blíže analyzován jak výjezdový cestovní ruch, tak příjezdový. Graf 3 - Vývoj výjezdového a příjezdového cestovního ruchu Roky Zdroj: vlastní práce Výjezdový cestovní ruch Příjezdový cestovní ruch 32

32 4.4 Výjezdový cestovní ruch Mexičané rádi cestují a lákavými cíly pro ně jsou místa, která nabízí především něco kulturně specifického. Podle výzkumu turistické agentury VisitBritain, který proběhl v roce 2006, Mexičané chtějí cestovat a zažívat věci, které v jejich zemi nemohou. Zábava a dobré jídlo jsou důležitou součástí jejich dovolené. Cílovými regiony Mexičanů jsou hlavně Severní Amerika, Západní Evropa, Latinská Amerika a Karibik (viz graf 4). Jak ukazuje graf 5, největším cílem mexických turistů je USA, jeho návštěva tvoří 86 % celkových zahraničních cest. Podle výzkumu v roce 2006 patřily mezi hlavní důvody návštěvy USA z 86 % nakupování, návštěva restaurací 67 %, návštěva historických míst 28 %, návštěva zábavních parků 26 %, prohlídka měst 21 % a návštěva galerií a muzeí 17 %. Není divu, že vzhledem k politickým vazbám a velkému počtu Mexičanů žijících v USA jsou Mexičané tak zaujati k USA. Z ostatních zemí amerického kontinentu jezdí Mexičané také do Kanady, Guatemaly, Brazílie, Belize a Kostariky. Mezi tradiční evropské země, kam směřuje nejvíce mexických turistů, patří Francie, Španělsko, Itálie, Velká Británie a Německo. Cesty do Evropy se již několik let zkracují, podle informací mexických touroperátoru je průměrná délka cest do Evropy 15 dnů. Téměř vždy se jedná o návštěvu několika zemí, jen v ojedinělých případech turista z Latinské Ameriky navštěvuje jen jednu zemi. Lidé, kteří cestují do Evropy, patří do skupiny obyvatel s vysokými nebo středně vysokými příjmy (většinou označované jako skupina A nebo B). Většina turistů z Mexika cestuje do Evropy převážně od dubna do září. Mexičané obecně cestují sami, nebo v páru či s rodinou, ale jen zřídka ve formálních skupinách. Využívání cestovních kanceláří není tak obvyklé jako v jiných zemích Latinské Ameriky. Většinou si lidé přes cestovní kanceláře kupují letenky nebo rezervují ubytování, ale poměrně málo využívají naplánování trasy či rezervování různých aktivit. Podle mexické centrální banky se v roce 2006 jednalo pouze o 3 % vzdušných cest do USA s tzv. předplacenými balíčky. Při návštěvě jiné destinace okolo 6 %. V případě dlouhodobých pobytů 33

33 jsou však cestovní kanceláře dostatečně využívány. Pro 55 % Mexičanů je nejlepším zdrojem pro výběr prázdninové destinace doporučení rodiny a přátel, 50 % je ovlivněno inzercí v časopisech a novinách, 44 % programy o cestování v televizi a 42 % reklamou v televizi, dle výzkumu VisitBritain z roku Turisté z Mexika vyžadují kvalitní ubytování a služby, rádi nakupují a během svého pobytu hodně utrácejí. Graf 4 - Výjezdový cestovní ruch podle regionů v roce 2008 (%) Zdroj: Graf 5 10 hlavních destinací výjezdového cestovního ruchu v roce 2008 (%) Zdroj: 34

34 Nyní se zaměřme na Českou republiku a její návštěvnost mexickými turisty. V Mexiku působí zahraniční zastoupení agentury CzechTourism pro Latinskou Ameriku. Mezi hlavní aktivity této agentury patří spolupráce s touroperátory, cestovními kancelářemi, novináři a různými institucemi a profesními organizacemi. Snahou je propagace České republiky jako vhodné destinaci k návštěvě. V případě návštěvy České republiky je Mexičany navštěvováno např. i Německo, Rakousko nebo Maďarsko. Průměrná doba pobytu se pohybuje kolem 2,4 2,7 nocí. Podle údajů ČSÚ počet mexických návštěvníků České republiky od roku 2006 do roku 2009 značně klesal. Jak je patrné z grafu 6 jejich počet se zvýšil až v roce 2010 na turistů a to z turistů v roce 2009, což znamenalo nárůst skoro o 30 %. Důsledkem snížení počtu turistů v letech 2008 a 2009 byla na jedné straně ekonomická krize a na straně druhé epidemie prasečí chřipky. V roce 2010 začal počet návštěvníků opět stoupat a tento trend trvá. Graf 6 Vývoj návštěvnosti mexických turistů v ČR Zdroj: vlastní práce, ČSÚ 35

35 Počet návštěvníků (v tisících) 4.5 Příjezdový cestovní ruch Jak ukazuje graf 7, podíl zahraničních turistů na cestovním ruchu dlouhodobě klesá. Problémem jsou investice, zejména pak zastaralá infrastruktura, vysoká kriminalita směřující převážně na zahraniční turisty, ekologické problémy znečištění vzduchu a mořské vody a celkové znečištění životního prostředí, s čímž souvisí i nedostatek vody. V roce 2006 obsadilo Mexiko 8. místo v žebříčku nejpopulárnějších turistických destinací světa a v roce 2008 a 2009 místo 10. Ve sledovaném období byl celkový počet návštěvníků nejvyšší právě v roce Od tohoto roku značně klesá a nejnižší byl v roce V tomto roce byly hlavní příčinou poklesu světová finanční krize a chřipková epidemie. Z grafu 8 je patrné, že nejvyšší počet návštěvníků tvoří výletníci. To je dáno tím, že nejvíce těchto jednodenních turistů pochází z okolních států Mexika, především z USA. Graf 7 Vývoj celkového počtu návštěvníku Mexika Celkový počet návštěvníků Celkový počet návštěvníků Mexika (v tisících) Roky Zdroj: vlastní práce 36

36 Graf 8 - Vývoj počtu turistů a výletníků Počet turistů a výletníků Roky Počet turistů (v tisících) Počet výletníků (v tisících) Zdroj: vlastní práce Od roku 2006 počet zahraničních turistů mírně stoupal, avšak toto stoupání bylo ukončeno v roce Naproti tomu počet výletníků značně klesal. V roce 2008, počet zahraničních turistů v Mexiku vzrostl o 5,9 % na 22,6 mil. Naopak počet výletníků se snížil ze 70,8 mil. v roce 2007 na 68,8 mil., a znamenalo to pokles o 2,8 %. V roce 2009 byl celkový počet návštěvníků Mexika 86,2 milionů (21.5 mil. turistů mezinárodních a 64.7 mil. návštěvníků), což představuje pokles o 5,8 % oproti roku 2008, kdy celkový počet návštěvníků byl 91,5 milionu lidí (22,6 mil. turistů mezinárodních a 68,9 mil. návštěvníků). Snížení počtu turistů navštěvujících Mexiko bylo následkem vypuknutí chřipkové epidemie A (H1N1) a v neposlední řadě finanční a hospodářské krize. Světová finanční krize, která začala v roce 2008, byla důsledkem americké hypoteční krize. Epidemie prasečí chřipky postihla Mexiko v tu nejhorší chvíli, v době, kdy bojovalo s následky světové finanční a hospodářské krize. První zprávy o nákaze mexickou prasečí chřipkou se objevily již v březnu. V době vypuknutí epidemie klesla obsazenost hotelů v některých turistických oblastech až o osmdesát procent. Obsazenost přes prázdniny, které má Mexiko v prvních májových dnech, nepřekročila 30%, přitom je v této době běžná více než 70 % obsazenost. Byly zavřené školy, divadla, kina, muzea a i většina restaurací. Ti, kdo museli, vycházeli pouze s 37

37 Počet návštěvníků (v tisících) rouškami přes ústa. Virem A (H1N1) se v Mexiku nakazilo celkem lidí, z tohoto počtu bylo 1289 obětí. Přímé náklady spojené s nákazou dosáhly v Mexiku výše 4,5 miliardy pesos. [20] V roce 2010 přijelo do Mexika 79,9 milionů zahraničních turistů, což představuje pokles o 7,3 % oproti roku O 4,4 % víc než v roce 2009 (21,5 milionů) se zvýšil počet mezinárodních turistů (22,4 milionů), naopak počet výletníků opět klesl. Na grafu 9 je názorně vidět, že nejvíce návštěvníků Mexika pochází z Ameriky. Dominantními destinacemi jsou především USA a Kanada. Dále nejvíce návštěvníků pochází z Evropy a to především ze Španělska, Velké Británie, Francie, Itálie a Německa. V menší míře tvoří návštěvníky Mexika turisté z východní Asie a Tichomoří. Graf 9 Původ návštěvníků podle regionů Roky Amerika Evropa Ostatní nezařazené V Asie a Tichomoří Afrika Blízký východ Jižní Asie Zdroj: vlastní práce Mexiko je dostupné po souši, moři a letadlem. Jak znázorňuje graf 10, preferovaných způsobem dopravy je jednoznačně silniční doprava, kde jsou z největší části využívány osobní automobily. Na druhém místě v počtu návštěvníků Mexika jsou pěší. Tyto nejvyužívanější druhy dopravy jsou dány tím, že Mexiko navštěvuje převážná část turistů ze sousedních států, převážně z USA. Pro turisty ze vzdálenějších zemí je nejvíce využívána samozřejmě 38

38 Počet návštěvníků doprava letecká. Naopak nejmenší podíl tvoří doprava námořní. Železniční doprava není jako doprava turistů využívána. Graf 10 - Počet návštěvníků podle použitého druhu dopravy Roky Letecká doprava Námořní doprava Silniční doprava Pěší Zdroj: vlastní práce Do Mexika přijíždějí turisté po celý rok, ale nejnavštěvovanější měsíce jsou od října do května. Počasí v Mexiku je různorodé. Průměrná roční teplota se zde pohybuje od C (severní horské oblasti nad 2000 m) až po C (na jihu). Období dešťů nastává od května do října, přičemž nejteplejší a nejmokřejší měsíce jsou mezi červnem a zářím. Proto je zde hlavní turistická sezona v zimě, kdy je období sucha (listopad-květen) a je tu nejpříjemněji. Zvýšená návštěvnost je také na přelomu března a dubna, kdy se zde konají Velikonoce nebo v prosinci, v období Vánoc (viz graf 11). Graf 11 - Sezónnost během měsíců Počet návštěvníků (v tisících) Měsíc Zdroj: vlastní práce 39

39 Počet turistů (v tisících) Pro návštěvu Mexika zahraničními turisty převládají osobní důvody, které zahrnují dovolenou, rekreaci, zábavu, návštěvu rodiny, přátel a jiné důvody. Pracovní důvody jsou minimální a počet turistů cestujících do Mexika za prací se pohybuje okolo necelých 800 tisíc turistů za rok (viz graf 12). Podle výsledků z roku 2008, 6 z 10 lidí cestovalo do Mexika za zábavou, 24 % realizovalo svou cestu z důvodu návštěvy rodiny a asi 6,3 % z důvodu návštěvy přátel. Mezi nejvíce vyhledávané turistické cíle patřily v roce 2007 a 2008 Cancún, ostrov Cozumel, Resto a Ciudad de México. Graf 12 Počet turistů podle účelu cesty Osobní (dovolená, návštěvy a jiné důvody) Pracovní Roky Zdroj: vlastní práce Nejčastější cesty do Mexika jsou v páru. V roce 2008 tvořili turisté v páru 42,9 %, na dalším místě s podílem 17,1 % se umístili čtyřčlenné skupiny. Nejmenší procentní podíl tvořily více jak čtyřčlenné skupiny. (viz graf 13) Nejčastější průměrná délka pobytu byla v roce 2007 a dní. Naopak nejméně turistů zůstávalo v Mexiku více než 15 dní, jak ukazuje graf

40 Graf 13 Velikost skupiny turistů Graf 14 Průměrná délka pobytu v roce 2008 v roce 2007, 2008 Zdroj: SECTUR 4.6 Ekonomický rozměr cestovního ruchu v Mexiku Ekonomická situace je v Mexiku vždy do značné míry určována vývojem hospodářství USA, které rozhodujícím způsobem ovlivňuje hospodářský růst. [11] V roce 2007 se hospodářský růst Mexika výrazně zpomalil ze 4,8 % v roce 2006 na 3,8 % v roce 2007, tento pokles pokračoval i v roce Největší příjmy do státního rozpočtu plynou z petrochemie a těžby ropy, druhým největším příjmem jsou finanční prostředky zasílané legální a nelegální emigrací, především z USA a třetím největším zdrojem jsou příjmy ze služeb a turistiky. Sektor služeb tak patří k nejvýznamnějším odvětvím mexické ekonomiky a na tvorbě HDP země se podílí relativně značným procentem (téměř 70 %). Velkou částku, kterou přispívá turistika a s ní spojené služby do státního rozpočtu, přitom generuje tzv. národní turistika. K ní vyzval už prezident Fox s cílem udržení vysokého standardu ubytovacích světově známých mexických center. [11] 41

41 V roce 2006 prezident Mexika určil cestovní ruch jako národní prioritu. Ministerstvo cestovního ruchu je v Mexiku vedoucí organizací. Rozpočet na rok 2008 pro Ministerstvo cestovního ruchu byl 307,5 mil. USD, kdy v roce 2007 to bylo 170 mil. USD. Státní fond pro rozvoj cestovního ruchu (Fonatur) a Ministerstvo na podporu cestovního ruchu jsou nezávislé subjekty, které úzce spolupracují pod koordinací Ministerstva cestovního ruchu. Státní fond pro rozvoj cestovního ruchu identifikuje potenciální projekty rozvoje cestovního ruchu, poskytuje poradenství státní vládě a podporuje jejich programy pro plánování místních projektů rozvoje cestovního ruchu, podílí se na budování základní infrastruktury v turistických destinacích a snaží se přilákat investice na rozvoj turistických destinací. [10] Schéma 2 Organizační struktura orgánů cestovního ruchu v Mexiku Zdroj: OECD 2009 Existuje zvláštní plán podpory turismu, který propaguje Mexiko v USA. Na ochranu turistů v hlavních centrech mexického cestovního ruchu byla vytvořena zvláštní turistická policie, která současně slouží k podávání základních informací pro zahraniční a tuzemské turisty. Za klíčové odvětví hospodářství země a regionálního rozvoje považují cestovní ruch rovněž prezident Calderón, který vyzývá občany své země k upřednostnění domácí turistiky před zahraniční rekreací. Ve svém volebním programu totiž slíbil zajistit rozvoj infrastruktury, zlepšení podmínek pro investice spolu s finanční a technickou podporou malým podnikům tohoto odvětví. [11] 42

42 Graf 15 HDP a růst HDP (%) Zdroj: vlastní práce, UNCTADStat, 2011 Tab. 1 - Vývoj HDP (v paritě kupní síly) v $ Rok Hodnota Změna (počátek), % Změna (předch.), % $ 13,05-0, $ 22,08 7, $ 43,75 17, $ 67,66 16,63 Zdroj: CIA USA (World factbook) Tab. 2 Ekonomická data Inflace (%) 3,5 4,3 4,5 4,7 4,9 Roční růst HDP CR (%) 3,8 3,3 1,1-3,4. Skutečná přidaná hodnota: služby (%) 2,0 2,3 0,5 1,8. Výdaje příjezdového CR na HDP (%) 1,4 1,4 1,3 1,4. Výdaje výjezdového CR na HDP (%) 1,0 1,0 0,9 1,0. Zdroj: ETC, SECTUR 43

43 Tab. 3 Podíl cestovního ruchu na HDP (%) % Národní Cestovní ruch 8,7 8,7 8,7 8,9 8,6 Zdroj: INEGI Z dostupných dat byl podle OECD v roce 2006 počet zaměstnaných v cestovním ruchu okolo 2,4 mil. zaměstnanců a jejich počet v roce 2007 vzrostl na 2,5 mil. Jak ukazuje graf 16, počet zaměstnaných v odvětví cestovního ruchu mírně roste. Zaměstnanost v cestovním ruchu se podílela 6,87 % na celkové zaměstnanosti. Celkový sektor služeb zaměstnával v roce 2007 asi 60 % národní pracovní síly. Jeho nejvýznamnější součástí je oblast cestovního ruchu, hotely, obchody a restaurace. [11] V roce 2008 zaměstnával sektor služeb 60,4 % z celkové zaměstnanosti. Procentní zaměstnanost žen v sektoru služeb byla 77,4 % a mužů 50,3 %. Zaměstnanost ve službách v roce 2009 byla v Mexiku 62,1 %. Hrubá přidaná hodnota služeb tvořila 58,3 % HDP a hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu tvořila 8% v běžných cenách a 8,9 % v konstantních hodnotách v roce Oproti roku 2008 to znamenalo pokles o 3,4 % a to vlivem finanční krize. Sektor služeb přispěl přibližně 64% k HDP. Celkový počet zaměstnaných v odvětví cestovního ruchu činil 1,7 mil a asi 51 % pracovníků bylo bez smlouvy nebo měli uzavřenou smlouvu pouze na dobu určitou. S výjimkou vládních aktivit bylo 20,4 % zaměstnanců v cestovním ruchu zaměstnáno u velkých firem a 79,6 % působilo v malých a středních podnicích. V roce 2010 přispěl sektor služeb k HDP Mexika 62,5 %, přičemž dvě největší oblasti tvořily cestovní ruch a finance s bankovnictvím. Celková zaměstnanost v cestovním ruchu v roce 2010 se odhaduje na pracovních míst, což představuje 13,7 % z celkové zaměstnanosti. Největší podíl pracovních míst v odvětví cestovního ruchu byla pozorována ve službách restaurací, barů a nočních klubů s příspěvkem ve výši 36,7 %. 44

44 Počet zaměstnanců Graf 16 - Zaměstnanost v cestovním ruchu 2006, Ubytovací služby Stravovací služby Osobní doprava Roky Cestovní kanceláře, služby tur. průvodců Rekreační a ostatní zábavní služby Ostatní služby Zboží Celkový počet zaměstnanců v CR Zdroj: vlastní zdroj Díky tomu, že mají lidé zaměstnání, mají stálý zdroj příjmů a ten je důležitým prostředkem k dosažení vyšší životní úroveň a tím většího blahobytu. S čímž souvisí i zlepšení přístupu ke kvalitnímu vzdělání, zdravotní péči a bydlení. Průměrná mzda v paritě kupní síly byla v Mexiku $ (2010). Průměrná mzda v paritě kupní síly (PPP) zohledňuje rozdíly v úrovni cen v jednotlivých zemích OECD. Mexiko tak patří k zemím s nejvyššími mzdovými rozdíly. [25] Platy pracovníků v cestovním ruchu, většinou v soukromém sektoru, podle mexické vlády převyšují národní průměr. Turismus vyprodukoval téměř 2,2 miliony přímých pracovních příležitostí a předpokládá se, že zhruba celkem 3,2 milionů nepřímých pracovních míst v Mexiku i v zahraničí. Jak ukazuje graf 17, pracovníci zaměstnaní v cestovním ruchu jsou rozmístěni po celé zemi. Nejvíce jich však pracuje na západu a východu země. 45

45 Graf 17 Procentní vyjádření celkové zaměstnanosti a zaměstnanosti v odvětví cestovního ruchu podle regionů v roce 2009 Zdroj: UNWTO S turistikou úzce souvisí široce rozvinutá síť hotelů a restauračních zařízení, stejně jako specializovaný maloobchodní prodej zaměřený právě na turismus. Počet hromadných ubytovacích zařízení se od roku 2006 zvýšil z na Obsazenost těchto zařízení se pohybovala mezi %, kdy nejnižší byla zaznamenána v roce Průměrná délka pobytu v počtu nocí se pohybovala okolo 3,5. Ze zjištěných údajů, bylo v Mexiku v roce registrováno přes cestovních kanceláří a zařízení poskytujících průvodcovské služby. Graf 18 znázorňuje jaký podíl má Mexiko jako destinace pro cestovní ruch v Severní Americe (7,18 %) a tržní podíl Mexika na celém světě (2,25 %). 46

46 Graf 18 - Tržní podíl Mexika jako turistické destinace v Severní Americe a ve světě v roce 2009 Zdroj: WTTC THE TRAVEL & TOURISM ECONOMIC RESEARCH 2009, Mexico Příjmy z cestovního ruchu Příjmy z turistiky představují pro Mexiko třetí největší zdroj deviz. Od roku 2006 do roku 2008 příjmy vzrostly asi o 9 %. Zahraniční návštěvníci přispěli zemi s ekonomickým příjmem milionů USD v roce 2009, což znamenalo pokles o 15,2 % oproti roku Celkové mezinárodní příjmy v roce 2010 vzrostly oproti roku 2009 o 6 %, viz graf 19. V grafu 21 je zaznamenán, vývoj průměrných výdajů zahraničních turistů v letech Nejnižší výdaje a to okolo 430 USD byly v roce 2009 a nejvyšší okolo 484 USD v roce Významnější než zahraniční turistický ruch je národní turistika. Na celkových finančních prostředcích vynaložených v mexickém turistickém ruchu se zahraniční turisté podíleli 13,3 % a samotní Mexičané 86,7 % v roce Neboli 80 % z částky, kterou přispívá turistika a s ní spojené služby do státního rozpočtu, generuje mexická národní turistika. Z hlediska celkových výdajů výjezdového cestovního ruchu má Mexiko druhé nejvýznamnější postavení v Latinské Americe. Podle UNWTO se Mexiko zařadilo v roce 2010 na 32. místo 47

47 Průměrné výdaje (US$) mil. USD světa (pro srovnání Brazílie 18. místo a Argentina 36. místo) s celkovými výdaji Mexičanů v zahraničí 7,3 mld. USD. Graf 19 Celkové příjmy z cestovního ruchu Roky Celkové příjmy Zdroj: vlastní práce Graf 20 Počet zahraničních turistů (v tisících) a mezinárodní příjmy z CR (US$ mil.) Graf 21 - Průměrné výdaje turistů (US$) Roky Průměrné výdaje turistů Zdroj: vlastní práce 48

48 4.7 Turistické destinace a zajímavá místa v Mexiku Pro většinu návštěvníků je nejatraktivnější střední a jihovýchodní Mexiko. Vyprahlý a řídce osídlený sever je velmi ovlivněný sousedními Spojenými státy a dominují mu spíše průmyslová města. Acapulco Přímořské letovisko Acapulco se rozprostírá v jedné z nejkrásnějších zátok na tichomořském pobřeží Mexika. Je vyhlášeným turistickým moderním letoviskem s mnoha hotely, restauracemi, bary, zábavními kluby, exkluzivními butiky či kulturními a sportovními zařízeními. Acapulco se ve 40. letech 20. století stalo prvním rekreačním střediskem v Mexiku. Od té doby sem začaly přijíždět celebrity a následoval bouřivý rozvoj s výstavbou výškových hotelů. [13] Nyní je toto mexické středisko největší, nejhlučnější a nejodvázanější. Návštěvníci míří nejen za zábavou, ale i za poznáním, přitahuje je centrum starého Acapulca, náměstí, pobřežní promenáda, kostel Nuestra Seňora de Soledad či historická pevnost San Diego s pohledem na přístav. V Acapulcu je světoznámá mořská soutěska La Quebrada, odkud se každý den vrhají do moře skokani ( clavidistas ). [14] K turisticky nejoblíbenějším plážím v oblasti Acapulca patří pláže Playa Hornitos, lemovaná bary, restauracemi a zábavními parky a Playa Hornos, nabízející široké možnosti sportovního využití. Naopak mezi pláže menší, klidnější a poskytující více soukromí patří pláže Playa Caletilla a Playa Paleta. [13] Cancún (maysky Hrnec zlata ) Koncem 60. let 20. století se kdysi tichá a poklidná rybářská vesnice začala na popud vlády přeměňovat na nové letovisko s moderní výstavbou. Světoznámé karibské letovisko leží na severovýchodním cípu Yucatánského poloostrova. Má vynikající polohu, celoročně příznivé klima, nádherné bílé písečné pláže omývané Karibským mořem, je to zkrátka místo ideální pro všechny druhy vodních sportů. Samotná lokalita Cancún má dvě části: pevninské město, pouze 49

49 s několika hotely a bez pláží, a Isla de Cancún (ostrov), známější jako Zona hotelera (hotelová zóna). Mezi vyhledávané pláže patří Playa Chac-Mool, Playa Marlin, Playa Ballenas, Playa Lindy, Playa Langosta a Playa Tortugas. Milovníci vodních sportů vyhledávají také Lagunu Nichupté. V této oblasti se nachází nejvýznamnější mayské archeologické lokality - Chichén Itzá, Uxmal, Palenque a Cobá. [14, 15, 16] Chichén Itzá Nejznámější lokalita mayského světa a součást světového kulturního dědictví UNESCO. K nejvýznamnějším stavbám této oblasti patří pyramida zasvěcená mayskému bohu nebes a slunce Kukulkánovi. Pyramida je vícevrstevná: uvnitř byla objevena úzká chodba a schodiště, kudy lze dojít k červené soše jaguára. Další unikátní stavbou je Chrám válečníků ( Templo de las Guerros ). [13] Uxmal Jedna z nejvýznamnějších a nejlépe restaurovaných mayských lokalit (v překladu Třikrát stavěný, součást světového kulturního dědictví UNESCO). K nejvyhledávanějším stavbám této oblasti patří Kouzelníkova pyramida, Guvernérský palác, Želví palác, Palác vládce a Klášter jeptišek. [14] Palenque Další významnou mexickou archeologickou lokalitou je Palenque. Díky pralesnímu prostředí, které ho obklopuje, působí město tajemně a impozantně. Oblasti dominuje tzv. Palác, který je obklopen různými chrámovými pyramidami, které jsou známé pod názvy Chrám kříže, Chrám slunce, Chrám listového kříže a Chrám nápisů. V impozantní devítistupňové pyramidě, pojmenované Chrám nápisů (Templo de las Inscriptiones), byla objevena krypta s hrobkou vládce Pacala ( n. l.). [13, 14] 50

50 Mayská riviéra Nazývá se tak 160 km dlouhý úsek východního pobřeží poloostrova Yucatán, od Cancúnu na severu po biosférickou přírodní rezervaci Sian Ka an na jihu. Najdeme zde bělostný chladivý písek, tyrkysové moře, druhý nejdelší korálový útes na světě, mayské zříceniny (včetně Tulum - Mayského sídliště) a kvalitní služby. Na své si zde přijdou především vyznavači potápění a šnorchlování. Návštěvníci si mohou vybírat mezi hotelovými komplexy nebo ekoturisticky zaměřenými letovisky. [14] Sian Ka an Biosférická rezervace Sian Ka an, která se nachází na východním pobřeží poloostrova Yucatán, je jedna z největších chráněných oblastí přírody v Mexiku. Tato biosférická rezervace je zapsána na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO a zahrnuje tropické pralesy, mangrovníkové porosty, mokřiny a přilehlé moře s korálovými útesy. [13] Ciudad de México ( Distrito Federal, Mexico City) Je hlavní a zároveň největší město státu Mexiko. Leží ve vnitrozemí, vysoko v horách (2000 m n. m.). Město bylo vybudováno na ruinách Tenochtitlánu, hlavního města Aztécké říše. Obří metropole se potýká se stejnými problémy jako jiná světová velkoměsta. Hlavním problémem je tu znečištění vzduchu a vody, nedostatek pitné vody, smog, chudoba a také kriminalita. Na území hlavního města se nachází 2 památky UNESCO, a to historické centrum města a ekologický park Xochimilco (síť kanálů a ostrůvků). Hlavním cílem turistů je jedno z nejrozlehlejších náměstí na světě Zócalo (Plaza de la Constitución, Náměstí ústavy), kterému dominuje obrovská metropolitní katedrála Nanebevzetí (Catedral Metropolitana Asunción de Maria). Barokní katedrála je největším svatostánkem v Latinské Americe a patří mezi největší barokní stavby na světě. Nejstarší dobu připomíná ruina chrámu Templo Mayor a Národní antropologické muzeum (Museo Nacional de Antropologia), kde se 51

51 návštěvníci seznámí s historií a pravěkem Mexika, kulturami Aztéků a Mayů a dalších mexických civilizací, s jejich náboženstvím, zvyky a životním stylem. V hlavním městském parku Bosque Chapultepec ( Pahorek kobylek ), kam si chodí většina obyvatel města odpočinout od ruchu velkoměsta, je zámek Chapultepec, botanická a zoologická zahrada, kongresový palác nebo zábavní park. Střed města je s tímto parkem spojen 3,5 km dlouhou promenádou Paseo de la Reforma, která je jednou z nejkrásnějších ulic v Latinské Americe. Zdobí ji monumenty, památníky a sochy z 19. století. Této třídě také dominuje nejvyšší stavba ve městě mrakodrap Torre Latinoamericana. [14, 15, 16] Teotihuacán Nedaleko hlavního města se rozkládá archeologická lokalita Teotihuacán (součást světového kulturního dědictví UNESCO). Samotný název Teotihuacán znamená Místo, kde se lidé stávají bohy. Osou geometricky pojatého města je Třída mrtvých (2,5 km dlouhá a 40 m široká), jejíž sklon k jihu vyrovnávají terasy propojené schodišti. Začíná před pyramidou Měsíce a končí náměstím před šestistupňovou Quetzalcoatlovou pyramidou. Areálu dominuje čtyřstupňová pyramida Slunce, postavená z 3,5 miliónu tun cihel nad malou přírodní jeskyní. V areálu stojí mnoho dalších krásných chrámů a budov, které se pyšní krásnými skulpturami a nástěnnými malbami. [14, 16] Taxco Taxco je městem stříbra, které je jen velmi málo dotčené moderní civilizací. Je to koloniální město vystavěné na úbočí horského masívu Sierra Madre del Sur. Město je z převážné části tvořeno překrásnými budovami z koloniální doby, kde najdeme stánky a obchůdky s nejrůznějšími suvenýry a stříbrnými šperky. Za návštěvu stojí kostel Iglesia de Santa Prisca na náměstí Plaza Borda. Také je možné se nechat vyvést lanovkou na kopec, odkud je nádherný výhled na město. [16] 52

52 Veracruz Veracruz je jedno z nejživějších ryze mexických měst s tropickou atmosférou Karibiku. Koná se zde třetí největší karneval (Mardi Gras) na světě. [23] Mérida Mérida, hlavní město státu Yucatán, je historickým klenotem přitahujícím množství turistů a ideálním místem pro odpočinek a relaxaci. Dominantou a nejvyhledávanější památkou města je nejstarší katedrála na americkém kontinentu - Catedral de San Idelfonso. [13] 53

53 5 ZÁVĚR Hlavním cíle této práce bylo analyzovat cestovní ruch v Mexiku za období Mexiko se pohybuje mezi nejpopulárnějšími turistickými destinacemi světa. Avšak celkový počet návštěvníků za sledované období dlouhodobě klesá. Hlavní podíl zahraničních turistů tvoří jednodenní turisté, kteří pochází především z USA a okolních států Mexika. Tento fakt je dán mimo jiné tím, že mnoho lidí jezdí do Mexika za svou rodinou či přáteli. Na vývoj turismu měla značný negativní vliv finanční a hospodářská krize, která započala v roce 2008 a v zápětí epidemie prasečí chřipky. Sektor služeb, do kterého spadá i cestovní ruch, patří k nejvýznamnějším odvětvím mexické ekonomiky. Významná je především národní turistika. Sektor služeb má značný vliv na HDP země a zaměstnává značnou část obyvatel. Mexiko je 14. největší zemí světa a přibližně 47 % obyvatel se potýká s nějakým stupněm chudoby. Proto výdaje turistů pro tyto obyvatele představují značnou finanční pomoc. Od životní úrovně obyvatel se pak odvíjí i jejich možnosti na cestování. Ve sledovaném období, převyšoval výjezdový cestovní ruch v počtu turistů nad příjezdovým. Mezi slabé stránky Mexika, které mají jednoznačný vliv na cestovní ruch, patří kriminalita, především drogová, znečištění a dopravní situace v hlavním městě, nebezpečí přepadení na určitých dálnicích či přetěžování životního prostředí v přímořských letoviscích. S rostoucím turismem dochází k ohrožování ekosystémů, to platí především pro oblast Mayské riviéry. Řešením by mohlo být zavedení na některých místech ekologicky šetrné turistiky. Do budoucna se předpokládá, že počet zahraničních turistů bude i nadále klesat a to vzhledem k bezpečnostní situaci uvnitř státu. Vysoká kriminalita a neustálé boje budou v lidech vyvolávat obavy. Mexiko je země nabízející širokou škálu atraktivit, ať už přírodních, kulturně historických či společenských a určitě stojí za to tuto zemi navštívit. 54

54 6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 6.1 Literatura [1] WALL, G., MATHIESON, A. Tourism: Change, impacts and opportunities. London: Essex, s. ISBN [2] NALLARI, Raj; GRIFFITH, Breda. Understanding Growth and Poverty: Theory, Policy, and Empirics. Washington, D. C.: World Bank Publications, s. ISBN [3] GALVASOVÁ, I., BINEK, J., HOLEČEK, J., CHABIČOVSKÁ, K., SZCZYRBA, Z. a kol. Průmysl cestovního ruchu. 1. vyd. MMR. Praha s. ISBN [4] HESKOVÁ, M. a kol.: Cestovní ruch. 1. vyd. Fortuna. Praha s. ISBN [5] INDROVÁ, J. a kol.: Cestovní ruch (základy). Oeconomica. Praha s. ISBN [6] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. MMR s. ISBN [7] RYGLOVÁ, K.: Cestovní ruch (soubor studijních materiálů). 3. rozš. vyd. KEY Publishing ISBN [8] VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A., METELKOVÁ, P. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, s. ISBN

55 [10] OECD Tourism Trends and Policies OECD s. ISBN Internetové zdroje [11] Zastupitelský úřad ČR v Mexiku. Souhrnná teritoriální informace Mexiko. [online] [cit ]. Dostupný z WWW:< [9] Mexiko. 1. vyd., Freytag & Berndt. Praha s. ISBN [12] CzechTourism. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < charakteristika- a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/> [13] Mexiko. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [14] Čedok. Mexiko - praktické rady a informace. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < m> [15] Livingstone. Mexiko informace o zemi. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < o- zemich/amerika/mexiko/> [16] Mexiko turistické cíle. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 56

56 [17] Evropská komise cestovního ruchu. [online]. Červen [cit ]. [19] TripZone.cz. Mexiko. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [18] Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Mexiko. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < iko/cestovani/other.html> [20] ARTIUSCHENKO. A., Mexiko odvolalo po 14 měsících chřipkovou pohotovost. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [21] Kolektiv Konsorcia SPROR Plus. Cestovní ruch a udržitelný rozvoj. [online]. MMR. Praha s. [cit ]. Dostupný z WWW: < [22] Úvod do geografie a cestovního ruchu. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [23] MATRIX ČR. Přehled turistických ak tivit. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < 57

57 [24] KUBA. Z., UJEC. J., Makroekonomie. [online]. Ostrava s. [cit ]. Dostupný z WWW: < df> [25] GOLA. P., OECD: Kde je životní úroveň s průměrnou mzdou nejvyšší? [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 58

58 7 SEZNAM PŘÍLOH 7.1 Seznam tabulek Tab. 1 - Vývoj HDP (v paritě kupní síly) v $ Rok Hodnota Změna (počátek), % Změna (předch.), % $ 13,05-0, $ 22,08 7, $ 43,75 17, $ 67,66 16,63 Zdroj: CIA USA (World factbook) Tab. 2 Ekonomická data Inflace (%) 3,5 4,3 4,5 4,7 4,9 Roční růst HDP CR (%) 3,8 3,3 1,1-3,4. Skutečná přidaná hodnota: služby (%) 2,0 2,3 0,5 1,8. Výdaje příjezdového CR na HDP (%) 1,4 1,4 1,3 1,4. Výdaje výjezdového CR na HDP (%) 1,0 1,0 0,9 1,0. Tab. 3 Podíl cestovního ruchu na HDP (%) Zdroj: ETC, SECTUR % Národní Cestovní ruch 8,7 8,7 8,7 8,9 8,6 Zdroj: INEGI 59

59 Tab. 4 Příjezdový cestovní ruch Příjezdový cestovní ruch Celkový počet návštěvníků Mexika (v tisících) Počet turistů (v tisících) Počet výletníků (v tisících) Počet přenocování (v tisících) Celkový počet přenocování turistů Počet příjezdu turistů podle účelu cesty (v tisících) Osobní dovolená, volný čas, rekreace a jiné důvody Pracovní Počet návštěvníků a počet přenocování podle použitého druhu dopravy Letecká doprava Počet návštěvníků Letecká doprava Počet přenocování Námořní doprava Počet návštěvníků Silniční doprava Počet návštěvníků Silniční doprava Počet přenocování Silniční dopravasoukromá vozidla Počet návštěvníků Silniční dopravaautobusová a jiná veřejná doprava Počet návštěvníků Pěší Počet návštěvníků

60 Pěší Počet přenocování Celkové příjmy (mil. US$) ( mil. MXN) ( mil. MXN) ( mil. MXN) Celkové náklady (mil. US$) Saldo (mil. US$) Výdaje (US$ mil.) Celkové výdaje Výdaje turistů Výdaje výletníků Zdroj: SECTUR, UNWTO Tab. 5 - Příjezdový cestovní ruch průměrné výdaje turistů Příjezdový cestovní ruch průměrné výdaje Celkové průměrné výdaje (US$) 124,6 139,4 145,3.. Průměrné výdaje mezinárodních turistů (US$) 447,7 483,9 477,8 429,8 439,4 Průměrné výdaje výletníků (US$) 34,3 35,5 35,9.. Zdroj: SECTUR 61

61 Tab. 6 Počet příjezdů podle regionů Příjezdy podle regionů (v tisících) Amerika Afrika..... Východní Asie a Tichomoří Evropa Blízký východ..... Jižní Asie..... Ostatní nezařazené Zdroj: SECTUR Tab. 7 Počet turistů, kteří navštívili Mexiko (letecky) v roce Země USA Kanada Španělsko Velká Británie Francie Itálie Německo Argentina Venezuela Brazílie Zdroj: SECTUR 62

62 Tab. 8 Hlavní cíle turistů v Mexiku (%) % Cancún, ostrov Cozumel 26,2 28,6 33,4 Ciudad de México 5,8 6,4 6,2 Guadalajara 4,9 5,6 5,5 Puerto Vallarta 5,3 5,6 5,6 Los Cabos 8,8 5,2 5,4 Acapulco 4,2 3,7 3 Monterrey 3,1 3,2 3 Mazatlán 1,5 1,5 1,3 Mérida 1,2 1,3 1,4 Oaxaca 1,3 1,2 1,7 Resto 37,7 37,7 33,5 Celkem 100% 100% 100% Zdroj: SECTUR Tab. 9 Účel cesty (%) v roce % Zábava 61,4 64 Návštěva rodiny 26,5 23,3 Práce 6,1 6,5 Návštěva přátel 4,2 4,3 Ostatní 1,8 1,8 Zdroj: SECTUR Tab Velikost skupiny turistů (%) v roce % Jedna 13,6 14 Dva 38,5 39,6 Tři 17,9 16,5 Čtyři 17,2 17,8 Více než 4 12,8 12,2 Zdroj: SECTUR Tab. 11 Průměrná délka pobytu (%) v roce % Do 5 dní 17, dní 57,9 56, dní 12,6 13,9 Více než 15 dní 12,4 12,1 Zdroj: SECTUR 63

63 Tab. 12 Příjezdový cestovní ruch během jednotlivých měsíců v letech (v tisících) Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Počet mezinárodních návštěvníků Počet turistů Počet výletníků (v tisících) Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Počet mezinárodních návštěvníků Počet turistů Počet výletníků (v tisících) Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Počet mezinárodních návštěvníků Počet turistů Počet výletníků (v tisících) Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Počet mezinárodních návštěvníků Počet turistů Počet výletníků (v tisících) Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Počet mezinárodních návštěvníků Počet turistů Počet výletníků Zdroj: Banco de México 64

64 Tab. 13 Výjezdový cestovní ruch Výjezdový cestovní ruch - mezinárodní odjezdy a výdaje Celkový počet odjezdů (v tisících) Celkové mezinárodní odjezdy (v tisících) Počet výletníků (v tisících) Dlouhodobé odjezdy Počet odjezdů podle použitého druhu dopravy (v tisících) Letecká doprava Silniční doprava Mezinárodní výdaje Celkové výdaje (v mil. US$) Výdaje mezinárodních turistů (v mil. US$) Výdaje výletníků (v mil. US$) Výdaje na cestu (US$) Zdroj: UNWTO 65

65 Tab Výjezdový cestovní ruch (%) Výjezdový cestovní ruch - mezinárodní odjezdy a výdaje % meziroční změna Celkový počet odjezdů -5,0-10,4-1,8-8,7-6,6 Celkové mezinárodní odjezdy 5,4 7,8-4,2-3,5 2,1 Počet výletníků -6,1-12,7-1,4-9,5-8,1 Dlouhodobé odjezdy 6,1 8,6 1,2-4,8 4,0 Počet odjezdů podle použitého druhu dopravy Letecká doprava 7,5 9,7 1,3-6,6 5,5 Silniční doprava 7,6 5,4 9,2 0-0,7 Mezinárodní výdaje Celkové výdaje 6,7 3,3 1,8-16,4. Tab. 15 Účel cesty do zahraničí mexických turistů v letech Zdroj: UNWTO % Všichni cestující Cestující pouze letecky Volný čas 19,1 17,9 34,4 32,9 Práce 7,7 8,2 19,2 21,5 Návštěva rodiny 61,4 64,6 39,2 38,3 Návštěva přátel 5,1 5,5 3,6 4,7 Nakupování 4,6 1,9 0,7 0,5 Ostatní 2,1 1,9 2,8 2,2 Zdroj: Banco de México Tab. 16 Analýza zahraničních cest leteckou dopravou z Mexika v jednotlivých měsících v letech (%) Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec % 8,5 7,2 7,5 8,6 7 7,8 10,3 8,1 8,2 8,4 8,5 9,9 Zdroj: ETC 66

66 Tab Počet mexických turistů v ubytovacích zařízeních ČR, počet přenocování v ČR, Počet turistů Počet přenoco vání Počet turist ů Počet přenoco vání Počet turist ů Počet přenocov ání Počet turistů Počet přenoc ování Počet turistů Počet přenoco vání Tab. 18 Přední destinace navštěvované v Evropě Zdroj: ČSÚ, CzechTourism Příjezdy z Mexika do vybraných evropských destinací (v tisících) Španělsko Francie Itálie Velká Británie Německo Belgie Česká republika Zdroj: UNWTO Tab. 19 Počet podniků v oblasti cestovního ruchu Podniky v oblasti cestovního ruchu Ubytovací služby (počet hromadných zařízení) Počet pokojů Počet lůžek Obsazenost (%) 52,78 54,83 55,2 47,0 49,7 Ubytovací služby (počet soukromých zařízení) Průměrná délka pobytu (počet nocí) Stravovací služby (počet zařízení) Cestovní kanceláře, služby turistických průvodů (počet zařízení) ,12 3,68 3,58 3, Zdroj: SECTUR 67

67 Tab. 20 Zaměstnanost v Mexiku Počet obyvatel Celkový počet zaměstnaných Terciární sektor Počet zaměstnaných ve službách Zdroj: INEGI Tab. 21 Zaměstnanost v cestovním ruchu 2006, 2007 Zaměstnanost v cestovním ruchu Ubytovací služby (zaměstnanci) Stravovací služby (zaměstnanci) Osobní doprava (zaměstnanci) Cestovní kanceláře, služby turistických průvodů (zaměstnanci) Rekreační a ostatní zábavní služby (zaměstnanci) Ostatní služby (zaměstnanci) Zboží (zaměstnanci) Celkový počet zaměstnanců v CR Podíl CR na celkové zaměstnanosti (v %) 6, 73 6, 87 Tab. 22 Vývoj průměrné mzdy v Mexiku Zdroj: OECD (Tourism Trends and Policies 2010) Průměrná mzda (MXN) Průměrná mzda (US$) na základě PPP Zdroj: OECD (Tax Database) 68

68 7.2 Seznam schémat a obrázků Schéma 1 Cestovní ruch jako systém [4] Schéma 2 Organizační struktura orgánů cestovního ruchu v Mexiku Obr. 1 Přímý a nepřímý vliv cestovního ruchu na odvětví ekonomické činnosti [8] Obr. 2 Mexická vlajka Obr. 3 Výřez z mapy státu Mexiko Zdroj: Obr. 4 - Popocatepetl Zdroj: 69