ILUSTROVANÁ ENCYKLOPEDIE âesk CH HRADÒ

Transkript

1

2

3

4 T omá Durdík ILUSTROVANÁ ENCYKLOPEDIE âesk CH HRADÒ DODATKY Nakladatelství Libri Praha 2002

5 Rukopis této knihy vznikl za podpory grantového projektu MK âr O1/2000 âeské hrady tvorba korpusu. Autor pfiipisuje tuto práci památce doc. PhDr. et JUDr. Dobroslava Líbala, DrSc. Kresby: ing. arch. Vlastimil Durdík, doc. PhDr. Tomá Durdík, DrSc., Jana Minarãíková, Jaroslava Durdíková Kresba mapy: Lenka Batulková Fotografie: doc. PhDr. Tomá Durdík, DrSc., Hana Tou ková, Fotoarchiv ARÚ AV âr, popfi. dal í, v úvodu zmínûní autofii ãi v popiskách uvedené instituce, jimï náleïí dík. doc. PhDr. Tomá Durdík, DrSc., 2002 Libri, 2002 ISBN

6 OBSAH Úvod 7 Slovník hrady, stavitelé, stavebníci, badatelé, základní pojmy 9 Rejstfiík hradû 116 Literatura 119 Seznam ilustrací 133 Mapa 138 Errata k 1. a 2. vydání 139

7

8 ÚVOD Stfiedovûké hrady náleïejí k objektûm, které v rámci na- eho památkového fondu nejvíce pfiitahují pozornost nej ir í vefiejnosti. Svûdãí o tom i fakt, Ïe se Ilustrovaná encyklopedie ãesk ch hradû záhy doãkala druhého vydání a následného dotisku. Nekoneãná stavba lidského poznání je v ak stále obohacována nov mi kameny a díky dynamickému rozvoji ãeské kastellologie rychle pfiib vají nové nebo jsou korigovány staré poznatky o ãesk ch hradech. Tyto nové informace pochopitelnû vyïadují zohlednûní. Vzhledem k tomu, Ïe v rámci dal ích vydání Ilustrované encyklopedie ãesk ch hradû není moïné zasahovat do podoby vydání prvého (resp. druhého), bylo nutné velk nárûst nov ch informací, doplàkû a zpfiesnûní, popfi. oprav fie it formou tûchto samostatnû vydan ch dodatkû, které by vzhledem k jiï zmínûnému ãilému dûní v ãeské kastellologii mûly stát na poãátku nové, dle potfieby vydávané fiady. Dodatky obsahují nové odkazy na literaturu, doplàky a nová zji tûní, stejnû jako opravy, které vycházejí z informací, které byly získány v období mezi 21. ãervnem 1999 a 31. prosincem Zafiazena jsou do nich zejména nová zamûfiení a novû zji tûná ãi pofiízená dokumentace. Podoba tûchto dodatkû, jeï vycházejí z moïností nakladatelství, ale pfiedev ím z toho, Ïe sv m pojetím odpovídají celkové koncepci Ilustrované encyklopedie ãesk ch hradû, neumoïàuje pfiíli diskusi, ani obsáhlej- í polemiku s chybn mi, ãi kontroverzními pfiedstavami a tvrzeními obsaïen mi v nûkter ch citovan ch titulech. Platí to zejména v pfiípadech, kdy tato tvrzení mají mal styk s realitou a jejich charakter stojí na pokraji serióznosti. V dobû v roby prvého vydání byl prûbûïnû doplàován soupis literatury. Takto zafiazené tituly bylo moïno je tû do tohoto soupisu zalomit, ale to jiï bohuïel neplatilo o odkazech pod jednotliv mi hesly. Ty byly proto souhrnnû zafiazeny za soupis literatury (str ). Pro usnadnûní práce s Ilustrovanou encyklopedií ãesk ch hradû jsou tyto odkazy k jednotliv m heslûm rozepsány v rámci tûchto dodatkû. Pokud tedy ãtenáfi v soupisu literatury dodatkû nenajde titul, na nûjï je odkazováno, byl jiï v soupisu literatury dosavadních vydání zafiazen a je nutné jej hledat na tomto místû. Z ohlasû na prvá dvû vydání vyplynulo, Ïe urãitá ãást ãtenáfiû nenalezla v historick ch pasáïích vyãerpávající v ãty majitelû, jejich pfiíbuzn ch, rodin a osudû, stejnû jako v ech doloïen ch historick ch dat, která lze pfiímo i nepfiímo k tomu kterému hradu a pestr m osudûm jeho drïitelû vztáhnout. V této souvislosti je nutno opakovat, Ïe úãelem Ilustrované encyklopedie ãesk ch hradû není a díky reáln m moïnostem jak autora, tak nakladatelství ani nemûïe b t vyãerpávající zpracování historie a historick ch souvislostí jednotliv ch majitelû a jejich rozvûtven ch rodin, tím ménû úpln v ãet v ech epizodick ch drïitelû a zpracování jejich ir ích osudû. Takto pojaté nároãné práce, jejichï v povûì ke konkrétním hradûm je povût inû nevelká, nepochybnû musí zûstat doménou historikû a archiváfiû. V rámci Ilustrované encyklopedie ãesk ch hradû stojí v popfiedí zájmu samy hrady, zejména pak jejich datování, podoba a stavební v voj. Proto byl do historick ch pasáïí zafiazen v bûr historick ch údajû, které jsou v této souvislosti podstatné a vypovídající. Kvalitativní dûlení stfiedovûk ch feudálních sídel na hrady a tvrze, praktikované jiï od stfiedovûku, náleïí k ãesk m specifikûm. Jak jiï bylo mnohokráte zdûraznûno, není mezi nimi jasná hranice, jíï by bylo moïné zcela pfiesnû definovat. Za jedno z hlavních kritérií pfiifiãení toho kterého konkrétního objektu jedné z obou kategorií b vá brána v povûì písemn ch pramenû. Ani toto kritérium, jak jiï bylo uvedeno, v ak není prosto problémû. Skupina staveb, které by umoïàovaly svou podobou a v stavností zafiazení mezi hrady, je nepochybnû iroká a nûkteré dal í, pûvodnû neuvaïované památky jsou vzhledem k nov m názorûm nûkter ch badatelû pfiipomenuty i v tûchto dodatcích. Nejde v ak pochopitelnû (a ani nemûïe jít) o Ïádn systematick pfiehled této skupiny, v jejímï rámci se o tradiãním zafiazení mezi tvrze pfiekvapivû nepochybuje u objektû, jeï nejvíce charakteristiku hradu naplàují (namátkou napfi. Staré Kestfiany Horní tvrz, Roztoky u Prahy, Popovice, Hradenín, Îinkovy, Zákupy, Staré Hrady, Cukn tejn atd.). Jak ukazuje v souãasnosti vycházející Encyklopedie ãesk ch tvrzí, vydávaná nakladatelstvím ARGO, ani ze strany badatelû zab vajících se tvrzemi není tato otázka pregnantnû definována, tím ménû ujasnûna. Nezb vá neï údiv nad tím, co v e mûïe b t nûkter mi autory mezi tvrze fiazeno. PfiestoÏe od prvého a druhého vydání Ilustrované encyklopedie ãesk ch hradû neuplynula dlouhá doba, bylo nutné zafiadit do tûchto dodatkû poãetné informace o tûïk ch ztrátách (a to bohuïel zdaleka ne v ech), které v tomto období ãeské hrady jako jednu z nejatakova- 7

9 ÚVOD nûj ích souãástí národního kulturního dûdictví postihly. Urãitá ãást je nepochybnû v sledkem pfiirozeného procesu rozpadu, urychlovaného rûzn mi antropogenními faktory (jako jsou kyselé de tû, rázové vlny pûsobené nadzvukov mi letadly apod.), vût ina je v ak v sledkem pfiímého lidského pûsobení od jistû dobfie mínûné naivní snahy a neinformovanosti, pfies rûzné formy agresivní nekulturnosti, aï po hrabivost a hloupost. Tento smutn v ãet se nepochybnû stává v mluvn m mementem, které nemûïe nechat lhostejn m Ïádného zodpovûdnû uva- Ïujícího zájemce jak o hradní architekturu, tak o národní kulturní dûdictví jako takové. Je tû naléhavûji neï doposud musíme pfiipomenout, Ïe budoucí osud ãesk ch hradû je záleïitostí nás v ech a mnohdy závisí na osobním pfiístupu a odvaze jednotlivcû ochotn ch pozvednout v pfiípadû potfieby svûj hlas. Podûkování za pfiátelské poskytnutí informací a zejména dokumentace a také za jinou formu pomoci pfii zpracování tûchto dodatkû náleïí J. Bekové, J. Bene ové, M. Cejpové, E. âerné, J. Frolíkovi, F. Gabrielovi, M. Gojdovi, J. Kalferstovi, V. Ka parovi, P. Kauskovi, J. Kláp tûmu, J. Klsákovi, P. Mackovi, P. Mejstfiíkovi, J. Pachnerovi, J. Prostfiedníkovi, V. Ry avému, E. Semotanové, J. Siglovi, J. Slavíkovi, P. ebestovi, J. Úlovcovi, R. Vejvodovi, V. Vítkovi, V. Vokolkovi, J. Waldhauserovi, L. Wettenglovi a F. Zárubovi, za provedení vût iny nov ch kreseb pak V. Durdíkovi. 8

10 ADR PACH SLOVNÍK HRADY, STAVITELÉ, STAVEBNÍCI, BADATELÉ, ZÁKLADNÍ POJMY Hvûzdiãkou oznaãené pojmy jsou hesla nová, která nebyla v pfiedchozích dvou vydáních Ilustrované encyklopedie ãesk ch hradû. ADR PACH (okr. Náchod) Ve v chodním jádru hradu byly na severní stranû rozpoznány pozûstatky vstupu pomocí do skalního podloïí zasekané chodby. Lit.: Slavík 1993 d; âíïek Slavík 1999; Dusil Obr. 1. Adr pach. PÛdorys v chodního jádra. ipkami vyznaãena pfiístupová chodba (podle J. Slavíka). Obr. 2. Angerbach. PÛdorys hradu. Obrys sond archeologického v zkumu teãkován. 9

11 ANDùLSKÁ HORA ANGERBACH u KoÏlan (okr. PlzeÀ- -sever) (viz téï obr 3. na str. 10) *ARCHEOLOGIZACE proces pfiemûny historické reality v archeologickou nálezovou situaci. Archeologizací se podoba historické reality (napfi. stavby) modifikuje zpûsobem, kter je odvisl od mnoha faktorû. Pfies moïn totální zánik nûkter ch komponent (napfi. organick ch hmot ve standardních podmínkách) zûstává v archeologické situaci vût ina informací zachována a je archeologick mi metodami ãitelná. Vzhledem k mnoïství vlivû, které mohou prûbûh archeologizace determinovat, mûïe archeologizace téhoï typu situace probûhnout více zpûsoby s odli nou mírou v povûdi. Diametrálnû se tak mûïe napfi. li it vypovídací schopnost jednorázovû katastrofálnû zaniklé stavby nepo kozené mlad í- Obr. 3. Rekonstrukce procesu archeologizace nádvorní zdi hrázdûného paláce hradu Angerbachu u KoÏlan. 1 podloïí, 2 mazanicové pojivo a omítky, 3 vrstvy z doby stavby a Ïivota hradu, 4 destrukce svrchních ãástí stavby s velk m podílem mazanice, 5 hrubá destrukce s pfievaïujícími kameny z v plnû hrázdûné konstrukce, 6 humus a drn. A stav v dobû Ïivota hradu, B stav po zchátrání budovy a ãásteãné destrukci jejích horních ãástí, C stav po vyvrácení stûny do interiéru paláce a zhmoïdûní vrstev za ní, D nálezov stav zji tûn archeologick m v zkumem (po vyhnití dfievûn ch prvkû, dislokaci a navûtrání kamenû spodní ãásti v plnû). ANDùLSKÁ HORA (okr. Karlovy Vary) Lit.: Klsák 1993; ANGERBACH viz T fiov Obr. 4. Rekonstrukce postupu archeologizace severozápadní stûny severozápadního kfiídla hradu v íãanech. A situace ve stfiedovûku. Obvodová zeì byla vzhledem k zahloubení interiéru stupàovitû zaloïena, v uklízené podlaze stahovací jímka na vlhkost. B stav po destrukci dfievûn ch ãástí stavby a jejich omazû. Ve vrstvû nevypálené mazanice díry hlodavcû postupnû se zaná ející humusem. C stav po destrukci horních ãástí zdûn ch konstrukcí. D nálezov stav vznikl v dûsledku nûkolikanásobného rabování stavebního kamene ze zdiva i destrukcí a po kození v kopem inïen rsk ch sítí. 1 geologické podloïí, 2 severozápadní zeì kfiídla, 3 v dobû stavby vyhfiezlá a napadaná malta, 4 Ïivotní neãistoty v parkánu, 5 destruovaná mazanice z omazu dfievûn ch konstrukcí, 6 dfievo, 7 drn, 8 hrubá destrukce s velk mi kameny, 9 humózní v plà dûr hlodavcû, 10 vrstvy jemného pfiekopaného stavebního odpadu, z nichï byl vytûïen stavební kámen, 11 v plà v kopu vodovodu (R roura). 10

12 BECHYNù mi zásahy od v povûdi vyklizeného, postupnû rozebraného a mlad ími zásahy postiïeného analogického objektu, obdobnû v povûì situace s dochovan mi organick mi hmotami b vá odli ná od situace, v níï se nedochovaly. I podoba kvalitní archeologické situace mû- Ïe b t znaãnû vzdálena od pûvodního stavu a absence nûkterého jevu v jejím rámci (tedy nenalezení niãeho ) mûïe b t dûleïitou informací. Mimofiádné mnoïství poznatkû mohou skr vat téï na prv laick pohled nezajímavé a bohu- Ïel mahem likvidované situace (napfi. destrukãní vrstvy, tedy bouraãka ). MoÏnost pfieãtení a vysvûtlení mnohdy znaãnû sloïité archeologické situace je pfiímo odvislá od jejího odborného zkoumání a dokumentace. Archeologick v zkum je totiï destruktivní v zkumnou metodou a informace obsaïené v rozebírané archeologizované situaci musí pfiejít do dokumentace tohoto v zkumu. Neodborn m v kopem ãi zásahem jsou v naprosté vût inû pfiípadû jednou pro vïdy zniãeny základní souvislosti a ztraceny nenahraditelné historické prameny. ÚroveÀ informací získan ch z archeologické situace je tedy pfiímo úmûrná zodpovûdnosti, zku enostem a kvalitû práce specializovaného odbornû koleného archeologa. V kopy a zásahy amatérského zájemce, které jsou také v rozporu s platn mi zákony, prakticky vïdy pfiiná ejí zásadní ztráty a po kození historického pramene vna em pfiípadû hradu, neboè mnoho z pohledu profesionála triviálních situací (napfi. negativû vytûïen ch zdiv) ne kolen v kopce vûbec není schopen rozpoznat, natoï dokumentovat a vysvûtlit. âeské hrady pfiedstavují patrnû podobn mi zniãujícími aktivitami nejpostiïenûj í ãást národního kulturního dûdictví. ProtoÏe archeologick ch historick ch pramenû je koneãné mnoïství (Ïádn zniãen není moïno rekultivovat ), jsou i dosavadní ztráty pramenné základny v pfiípadû ãesk ch hradû rozsáhlé a pováïlivé. Z tohoto dûvodu by se kaïd, kdo k nim má zodpovûdn vztah, mûl snaïit aktivnû pfiispût k tomu, aby archeologické situace, které na ãesk ch hradech zbyly a jeï pfiedstavují integrální souãást jejich památkové hodnoty, byly nadále uchránûny pfied nezodpovûdn m niãením, byè maskovan m sebelíbivûj ími naivními pfiedstavami a projekty, provádûn mi mnohdy s velk m osobním nasazením. BATERIOVÁ VùÎ K otázce datování Kotnovské vûïe na hradû v Tábofie viz Hradi tû. Obr. 5. Bechynû. Plán hradu a ãásti mûsta z doby mezi lety Zadní hrad je je tû zastavûn po celém obvodu a na pfiedhradí stojí kostelík sv. Jifií (oznaãen B). BEâOV NAD TEPLOU (okr. Karlovy Vary) Archeologick m v zkumem v letech 2000 aï 2001 byl ovûfien prûbûh hradby jádra hradu u bergfritu a v prostoru klasicistní konírny. Lit.: Mayer 1871; Bernau 1875 b; Nováková 1963; Heroutová Holanová Balabánová 1964; Líbal Pelzbauer Charvátová 1975; Ebhardt 1980; Berger Záhofi Kyncl 1995; Bene 2000; Bene 2001; Kuthan BECHYNù (okr. Tábor) Stfiedovûk hrad byl vybaven vûïí, kterou v roce 1580 zbofiil Baltassare Maggi. Kde stála, ov em nevíme. Mohlo jít o prostor druhého pfiedhradí (kde pak následnû Maggi stavûl zámecká kfiídla), nebo o vlastní jádro. ProtoÏe zpráva podobu vûïe nijak nespecifikuje, nelze ani zcela vylouãit, Ïe by takto mohla b t eventuálnû oznaãena i velká, pfii památkov ch zásazích v sedmdesát ch letech 20. století odkrytá pozdnû gotická ba ta uzavírající na stranû nad fiekou pfiíkop mezi druh m pfiedhradím a jádrem. V pfiípadû této mohutné stavby v ak lze sotva pfiedpokládat vyloïenû vûïovit charakter. (viz téï obr. 145 na str. 78) Lit.: Militk 1996; Vlãek

13 BEZDùZ BEZDùZ (okr. âeská Lípa) F. Gabriel naposledy spojil dochované relikty na svahu a vrcholu Malého Bezdûzu s hornick m sídli tûm z doby sklonku 14. a prvé poloviny 15. století. MoÏnost opevnûní vrcholu v ak nevylouãil. Lit.: Anonym bez data; Heber 1880; Girsa 1998 b; Girsa Hanzl 1999; Gabriel Panáãek 2000 a; Gabriel 2001; Girsa Hanzl BÍLINA (okr. Teplice) Lit.: Radovi BISCHOFSTEIN viz Skály BLANSKO (okr. Ústí nad Labem) Rozbor archeologick ch nálezû z hradu proveden J. ediv m ukázal, Ïe místo hradu bylo nejspí e nepfiíli intenzivnû osídleno jiï v dobû od druhé poloviny 13. do poãátku 14. století. Vstup do hradu byl zjevnû fie en odli n m zpûsobem, neï jak pfiedpokládala D. Menclová. V jiïním vrcholu hradního areálu existoval polygonální ba tovit útvar. Ostroúhl stavební prvek pfied ním, povaïovan za bastion ze 17. století, je spí e mostnicí, na níï navazovala dfievûná mostní konstrukce podél jihozápadního líce zmínûného polygonálního útvaru. K ní se pak ostroúhle bokem pfiikládal padací most, kter se spou tûl z nakoso postavené ãtverhranné branské vûïe, dvojboce vystupující z obrysu hradu. Dne ní fie ení vstupu je pak mlad í úpravou, která si vyïádala znaãn zásah do pûvodní terénní situace. Ke stejnému závûru nezávisle dospûl J. ediv. Ten také pfiedpokládá dvojdílnost hradního areálu. Ze zástavby níïe poloïené ãásti hradu se na v chodní stranû dochovaly pozûstatky rozmûrnûj í budovy s valenû zaklenut m sklepem, v jejímï rozsahu je patrná v obvodové hradbû zazdûná pûlkruhovû sklenutá branka. Jádro neznámé podoby by pak pfiedstavovala nevelká, oproti vnûj í o 5 m v e poloïená plocha pfii jiïní hradbû (dnes zkomolená objektem rozhledny), jeï dle star ích popisû a plánkû patrnû obsahovala trojprostorov palác. Lit.: Umlauft 1929; míd 2001; ediv v tisku. Obr. 6. Blatná. Zobrazení hradu na fresce v jídelnû starého paláce. BLATNÁ (okr. Strakonice) Na fresce z roku 1469 ve druhém patfie starého paláce, jeï znázoràuje alegorii novorozeneckého vûku, je dle názoru J. Vítovského zachycen hrad Blatná. Urãitou dispoziãní podobnost by snad eventuálnû bylo moïné shledávat v jádfie zakresleného hradu. Ten v ak oproti Blatné nestojí ve vodû a pfied such m pfiíkopem je opatfien vnûj ím opevnûním s hradbou se tfiemi okrouhl mi vû- Ïemi. K moïnosti ztotoïnûní zobrazeného hradu s Blatnou je nepochybnû nutno pfiistupovat s velmi znaãnou rezervou. Lit.: Olejník 2000; Ka iãka Nechvátal 2001; Vítovsk Obr. 7. Blatno. Hrad na kresbû z roku BLATNO (okr. Chomutov) Na mapû Blatna z roku 1817 uloïené mezi star mi tisky ve sbírkách Okresního muzea Chomutov, na níï upozornil J. Pachner, je zámek zachycen je tû jako ãtyfikfiídl objekt lehce lichobûïného pûdorysu. V chodní kfiídlo je zde oproti ostatním zakresleno jako v raznû ir í. V dochovan ch suterénech jeho nádvorního traktu si t Ï badatel pov iml, Ïe ve zdivu je druhotnû pouïito mnoïství gotick ch architektonick ch ãlánkû. Není pochyb o tom, Ïe by si tento 12

14 BLATNO Obr. 8. Bradlec. PÛdorys hradu (podle T. Tomíãka). 1 zdivo z poãátku 14. století, 2 zdivo z doby okolo poloviny 14. století, 3 zdivo z doby okolo pfielomu 14. a 15. století, 4 úpravy Klubu ãesk ch turistû z roku

15 *BLE ENSK VRCH Obr. 9. Brand s nad Labem. Leteck snímek s dobfie patrn m zemním opevnûním. v znamn a doposud nedocenûn objekt zaslouïil provedení alespoà standardního stavebnû historického prûzkumu. Definitivnûj í slovo pfii fie ení jeho sloïité problematiky v ak bude nepochybnû náleïet budoucí archeologické sondáïi. Lit.: Strohschneider 1919; Gröschl 1963; Janãák 1974; afránek 1991; Pachner 2000 a. *BLE ENSK VRCH viz Hrad na Ble enském vrchu BOLKOV (okr. Trutnov) Lit.: Hejna 1983 f; Wolf 1999 b; Úlovec 2000 b. BOR U TACHOVA (okr. Tachov) Lit.: Radovi 1998; Kuthan BOREK viz âerven Hrádek BOROVSKO (okr. Bene ov) Lit.: Úlovec 2000 b. BRADLEC (okr. Semily) Stavební v voj hradu byl zjevnû pomûrnû sloïit. Z prvé stavební fáze z poãátku 14. století se dochovaly prakticky pouze fragmenty z ãediãe vyzdûné obvodové hradby, na v chodní stranû s pozûstatkem jednoho zubu cimbufií. Západní, nejspí e vstupní stranu jádra vymezovala hradba, za níï bylo mohutn m násypem vytvofieno nádvofií. Právû tento násyp se stal pfiíãinou takfika úplného zániku zmínûné hradby, z níï jsou dnes dochovány pouze nepatrné pozûstatky obou jejích navázání na ãediãov skalní útvar. Pfii v chodní hradbû nejspí e stávala budova, jejíï podoba je nejasná. Dal í budovu, snad palác, mûïeme pfiedpokládat na jiïním ãediãovém útvaru. Jak vyhlíïely a jak rozsah mûly dal í ãásti hradu doposud nevíme, i kdyï existenci pfiedhradí, nejspí e na západní stranû, je nutné pfiedpokládat jiï od poãátku. V této dobû patrnû mohl vzniknout i pfiíkop s valem na v chodní stranû. Ve druhé stavební fázi, datovatelné snad do doby po polovinû 14. vûku, byla radikálnû pfiefie ena zástavba na jiïním ãediãovém vrcholu. Do kouta, vymezeného jiïní a v chodní obvodovou zdí z prvé fáze, byla vloïena ãtverhranná plochostropá obytná vûï. Zda se stavûlo i v jin ch ãástech hradu, nejsme za souãasného stavu vûdomostí schopni urãit. V znamné zmûny pfiinesla pfiestavba z konce 14. století, kdy vznikl zejména severní palác s polookrouhlou vûïí, jehoï líce byly vystavûny ze tuk. Pfiestavby se v této dobû doãkala i zástavba na jiïní stranû jádra, kde na obytnou vûï navázala nejspí e palácová budova. Stavûlo se téï pfii v chodní stranû jádra, jak napovídá dochovan sklep a zpevnûní. âásteãnou znovuv stavbu si vyïádala i staticky problematická západní hradba jádra. S touto stavební fází mû- Ïeme spojovat také vznik ãásteãnû dochovaného ohrazení západního pfiedhradí a snad i budovy v moïném pfiíhrádku na v chodní stranû pod jádrem. V poznání podoby hradu Bradlec zûstává velmi mnoho otevfien ch otázek, které by mohl pomoci vyfie it jen budoucí archeologick v zkum. T kají se zejména komunikaãního schématu hradu, rozsahu a datování nesporn ch i pfiedpokládan ch souãástí vnûj ího ohrazení i v voje fie ení vlastního jádra. K tomu, aby bylo moïné se kvalifikovanûji vy- 14

16 BUDYNù NAD OH Í jádfiit k podobû hradu v jeho prvé stavební fázi, se nedostává potfiebn ch informací. Ve druhé a tfietí stavební fázi získal zjevnû módní blokovou dispozici a to (analogicky sousednímu Kumburku) za cenu radikálního pfiefie ení podoby jádra. Lit.: Brestovansk Stará 1998 b; Tomíãek Úlovec v tisku. BRADLO (okr. Trutnov) Lit.: Hejna Wolf 1968; Hejna 1983 f. BRAND S NAD LABEM (okr. Praha- -v chod) Lit.: Kroupa BRAND S NAD ORLICÍ (okr. Ústí nad Orlicí) Lit.: Láska BRU TEJN viz Bfiec tejn B EC TEJN (Bru tejn, Silber tejn, okr. Trutnov) Lit.: art 1977 a; Sigl Wolf 1993; Wolf 1999 b. B EZÍN (okr. PlzeÀ-sever) Lit.: RoÏmbersk Novobilsk Mikota 1999; Knol Chmelífi 2000; Úlovec 2000 b. B EZINA (okr. Rokycany) Do lo k destrukci podstatné ãásti hlavní fasády (v rozsahu jednoho okna a stfiedního vstupního portálu) ternberského Obr. 10. Buben. Leteck snímek z edesát ch let 20. století. altánu, kter byl roku 1810 vestavûn do zfiícenin velké vûïe. Zfiícená ãást byla v roce 2000 znovu vystavûna a cel, ze zbytku donjonu zfiízen altán má b t postupnû uveden do pûvodního stavu. Lit.: Noháãová B EZNICE (okr. Pfiíbram) Lit.: Kerschová 1970; Kopeãek BUBEN (okr. PlzeÀ-sever) Lit.: Krãmáfi BUDùTICE (okr. Klatovy) Lit.: KfiíÏ 2000 a. BUDYNù NAD OH Í (okr. Litomûfiice) Na dfievofiezu z doby okolo roku 1600 v Paprockého Diadochu, jenï zachycuje Obr. 11. Budynû nad Ohfií. Hrad v dobû okolo roku 1600 na dfievofiezu z Paprockého Diadochu. 15

17 BU TùHRAD Obr. 12. Bu tûhrad. Souãasná situace zástavby v hradním areálu s uveden mi ãísly popisn mi domû podle katastrální mapy 1 : hrad jiï po renesanãní pfiestavbû, stojí v jihov chodním nároïí jádra mohutná ãtverhranná dominantní a nepochybnû obytná vûï ukonãená renesanãní cibulí. Vstup do hlavního hradebního okruhu pod ní umoïàuje vûïovitá brána. Jádro je zastavûno po v ech ãtyfiech stranách a pod zmínûnou velkou vûïí z nûj vybíhá zámecké kfiídlo. Doposud dochovaná vûï v severov chodním nároïí se jiï pohledovû neuplatàuje. Situace v jihozápadním nároïí není zcela jasná, existenci samostatné stfiechy sníïené vûïe v ak nelze vylouãit. Nad stfiechu západního kfiídla se zakreslenou nádvorní pavlaãí vystupují ãtyfii vysoké jehlancové stfií - ky, nejspí e zastfie ující ark fie. Podobu niï í vûïovité stavby má i západní brána vnûj ího ohrazení. Ikonografick doklad existence jihov chodní vûïe v znamnû podporuje úvahy o kastelovém typu pûvodního hradu. Lit.: Radovi 1998; Tomas BU TùHRAD (okr. Kladno) Dal í poznatky o podobû hradu byly získány záchrann m archeologick m v zkumem na telefonizaãních v kopech v roce Ukázalo se zejména, Ïe bránu, která spojovala vnitfiní hrad s v chodním pfiedhradím (mezi ã. p. 17 a 20), tvofiil prûjezd stavby nejasného charakteru (branské vûïe?). Zachytit se podafiilo i patník jeho zadního portálu. V znamné pozûstatky zvlá tû renesanãní fáze v chodního kfiídla jádra, patrnû vãetnû toãitého schodi tû, byly odkryty pfii domû ã. p. 15. Autorem kresby na obr. 154 v 1. a 2. vydání je Jan Antonín Venuto. Lit.: Durdík Jufiina 1999; 2000; Smejtek Jufiina Mare ová 1999; Durdík Su ick 2000; Razím a kol BU TùHRAD viz Pustohrad BYSTR (okr. Náchod) Nevelk archeologick v zkum nepfiíli rozmûrné jednodílné dispozice, ze dvou stran opevnûné pfiíkopem a valem, ukázal, Ïe existovala ve 2. polovinû 13. století a ve století 14. zanikla poïárem. Její opevnûní mûlo zjevnû lehãí dfievûnou konstrukci. Na nejvy ím bodû za íjo- Obr. 14. Bystr. Plán hradu. Obrys archeologick ch sond teãkován (podle R. Tichého J. TÛmy V. Wolfa). 16

18 *BYST ICE NAD ÚHLAVOU Obr. 13. Bu tûhrad. Západní brána, sousední ba ta a polygonální vûï na kresbû K. Brantla z prvé poloviny 19. století. v m pfiíkopem stávala nejspí e ãtverhranná stavba s kamennou podezdívkou, jak dokládá v zkumem zachycená destrukce a Ïlab. Celkovû se jednalo o ménû nároãnou stavbu, která buì plnila pomocnou funkci, nebo je projevem nezdafieného zakladatelského zámûru. Lit.: Svoboda Úlovec Chotûbor Procházka Fi era Anderle Slavík Rykl Durdík Brych 1998; Tich TÛma Wolf *BYST ICE NAD ÚHLAVOU (okr. Klatovy) hrad, ãi spí e velká tvrz pfiestavûná na zámek v obci nad bfiehem Úhlavy. V poslední dobû byla jako hrad oznaãena jedna z v vojov ch fází feudálního sídla v Bystfiici nad Úhlavou. Tento fakt má kromû v stavnosti zdej í tvrze oporu i v písemn ch pramenech. Tvrz, poprvé v písemn ch pramenech uvádûná Obr. 15. Bystfiice nad Úhlavou. Plán pfiízemí dne ního zámku (podle J. Úlovce). 17

19 CASTELLA MARIS BALTICI k roku 1444, je v roce 1490 pfii prodeji KocÛm z Dobr e charakterizována jako hrad. V 16. století se opût oznaãuje jako tvrz. Dne ní stav komplikovaného zámku je v sledkem renesanãních, barokních, novorománsk ch a novogotick ch pfiestaveb. Tvrz byla zaloïena na skalisku nad fiekou Úhlavou. Od poãátku zfiejmû vykazovala znaãné rozmûry. ProtoÏe zámek nebyl doposud blíïe zkoumán, zûstáváme poznání jeho stavebního v voje mnoho dluïni. Podle pfiedbûïné pfiedstavy J. Úlovce by nejstar ím objektem mûla b t lehce lichobûïná, snad vûïová stavba v severozápadním nároïí, na níï by na západû navazovala obloukovitû vedená obvodová hradba, na jihu pak probíhající pfiímkovû. Vznik jihov chodní nároïní okrouhlé vûïe a zástavby pfii obvodu na severní, západní a jiïní stranû pak J. Úlovec spojuje s pozdní gotikou, i kdyï vylouãit nelze pozdûj í vznik v období renesance. V stavná tvrz náleïela mezi objekty stojící na nejasné hranici mezi hradem a tvrzí. Svou stavební podobou by nepochybnû pfiiãlenûní do kontextu hradní architektury umoïàovala. Do prvého a druhého vydání Ilustrované encyklopedie ãesk ch hradû nebyla zahrnuta, stejnû jako dal í objekty analogick ch kvalit, které jsou tradiãnû fiazené mezi tvrze (napfi. Buzice, Hradenín, Popovice, Roztoky, Horní tvrz ve Star ch Kestfianech, Sokolov, Staré Hrady, Zákupy atd.). PfiestoÏe je pravdûpodobnû oprávnûnûj- í setrvat u charakteristiky Bystfiice nad Úhlavou jako velké tvrze, je vhodné tento málo znám a v obecném povûdomí minimálnû zafixovan objekt z metodick ch dûvodû pfiipomenout i na tomto místû. Lit.: Svoboda Úlovec Chotûbor Procházka Fi era Anderle Slavík Rykl Durdík Brych 1998; Vlãek CASTELLA MARIS BALTICI Lit.: CMB 3 4; CMB 5. CASTELLOLOGICA BOHEMICA Sedm svazek sborníku vy el v roce CASTELLUM VETUS Lit.: Hornov CASTRUM BENE Sedmá konference se konala v roce 2000 v Nitfie. Lit.: CaBe 6. Obr. 16. âap. PÛdorys hradu (podle F. Gabriela J. Panáãka). CISTERNA Nové poãetné v zkumy hradních filtraãních cisteren na hradech v Alsasku a ve v carsku umoïnily detailní poznání tohoto typu vodního zdroje, kter byl v této podobû uïíván i u nás. Vlastní zahloubená, ãtverhranná ãi okrouhlá cisterna byla opatfiena jílovou izolací a obezdívkou. V jejím stfiedu koncentricky k obvodu je vybudována zdûná achta (ãasto na dnû s ml nsk m kamenem) a prostor mezi ní a obezdívkou je vyplnûn filtraãním médiem ( tûrk, zlomky cihel, písek). Povrch filtraãního prstence, oproti nádvofií ponûkud sníïen, do nûhoï je pfiivádûna povrchová voda, b vá vydláïdûn (ãasto s pouïitím zlomkû ml nsk ch kamenû). Takovouto cisternou byl zjevnû objekt zkouman M. Cejpovou na Îampachu a charakteristická zahloubenina okolo centrální achty vydláïdûná s pouïitím ml nsk ch kamenû svûdãí o jejím uïití i na Vízmburku. âap (okr. âeská Lípa) Lit.: Gabriel Panáãek 2000 a. âejchanov (téï Hrádek ãi âejchanûv Hrádek, okr. Bene ov) Lit.: Kolektiv 2000 a; Durdík Su ick 2000; Vítek âejchanòv HRÁDEK viz âejchanov âertova RUKA (okr. Semily) Souãástí hradu byla téï do skalního podloïí vytesaná svûtniãka. Lit.: Bene ová 1998; Prostfiedník 2000 a; Bene ová Kalferst Prostfiedník âerven HRÁDEK (pûvodnû Borek, okr. Chomutov) Lit.: Binterová âerven HRÁDEK (téï Hrádek, okr. Pfiíbram). Lit.: Tywoniak 1971; Kuthan

20 âerven HRÁDEK Obr. 17. âertova ruka. PÛdorys hradu (podle J. Bene ové J. Kalfersta J. Prostfiedníka). Prostory vytesané do skály teãkovány. 19

21 âeská LÍPA Obr. 18. âeská Lípa (Lip ). PÛdorys hradu (podle F. Gabriela). 1 zdivo z poloviny 13. století, 2 zdivo z prvé poloviny 14. století, 3 zdivo z pfielomu 14. a 15. století, 4 zdivo z doby po husitsk ch válkách. Obr. 19. âeská Lípa (Lip ). Hmotové rekonstrukce jednotliv ch v vojov ch fází podle F. Gabriela. 1 stav v polovinû 13. století, 2 stav v polovinû 14. století, 3 stav koncem 14. století, 4 stav koncem 15. století. âeská LÍPA (téï Lip, okr. âeská Lípa) Pokraãující archeologick v zkum F. Gabriela umoïnil dal í zpfiesnûní v voje hradu. Pfiedev ím se ukázalo, Ïe v prvé fázi z prûbûhu druhé poloviny 13. století mûl zdûnou podobu pouze okrouhl bergfrit. Obvodové opevnûní tvofiil val dfievohlinité konstrukce. AÏ v prûbûhu prvé poloviny 14. století jej nahradila zdûná hradba. Tehdy také v západním nároïí vznikla podsklepená palácová budova se sousední záchodovou vûïí. Jakási stavba stávala i na jihov chodní Obr. 20. âeská Lípa (Lip ). Archeologick m v zkumem zachycené pozûstatky parkánové hradby na severní stranû hradu. Oba líce byly tvofieny vyplétanou stûnou (svislá, do zemû zaraïená tyãovina propletená proutím) a prostor mezi nimi byl vyplnûn hlínou. 20

22 DùVÍN Obr. 21. âesk Krumlov. Rekonstrukce nejstar ích fází hradu (podle M. Ernée a J. Militkého). 1 minimální rozsah hradu koncem 13. století, 2 minimální rozsah Horního hradu ve 30. letech 14. století, 3 minimální rozsah archeologicky zji tûného metalurgického pracovi tû z pfielomu 13. a 14. století. stranû. Vznik vûïe severov chodní brány je nyní kladen do doby pfiestavby v dobû Václava IV. Pokraãující v zkum téï umoïnil rozpoznat pohusitské stáfií nevelké budovy v nádvofií vedle zmínûné brány. Lit.: Gabriel 1999 b; Gabriel Panáãek 2000 a. âesk DUB (okr. Liberec) Lit.: Prostfiedník 1995 b c; 1990 d; 1991 b; Vlãek Zahradník 1995; Müller 1996; Ernée Militk Nováãek 1999; Ernée Nováãek 1999; Kubíková 1999 a; 1999 b; Müller 1999; Razím 1999; Ernée 2000; Záloha Slavko bez data; Ernée v tisku; Ernée Militk v tisku. âesk TERNBERK (okr. Bene ov) Lit.: Krolmus 1844 a; Tywoniak 1982; Kopeãková 1998; Durdík Su ick âíîkov viz Stra ná Skála DùâÍN (okr. Dûãín) Lit.: Slavíãková Velímsk Cvrk DELIBA viz Hradi tû nad Javornicí DùVÍN (okr. âeská Lípa) Lit.: Brestovansk Stará 1998 b; Brestovansk 1998 a; Gabriel Panáãek 2000 a. âesk KRUMLOV (okr. âesk Krumlov) Archeologick v zkum M. Ernée a K. Nováãka prokázal, Ïe dne ní druhé nádvofií pfied Hrádkem bylo opevnûnou souãástí hradního areálu jiï nejpozdûji koncem 13. století. V jeho areálu byla na pfielomu 13. a 14. v provozu nejspí- e stfiíbrná huè. Na nádvofií se vcházelo subtilní branou, která byla opatfiena kolébkov m padacím mostem. Z logiky terénní konfigurace vypl vá, Ïe souãasnû musela b t nûjak m zpûsobem zaji tûna v e leïící skalnatá plocha dne ního v chodního ukonãení horního hradu. Do konce 13. století je archeologicky datován i vznik spodní hradby na jiïní stranû areálu. Opevnûní latránu na protilehlé stranû bylo postaveno nejspí- e ve stejné dobû, nejpozdûji v ak pfied polovinou 14. století. Lit.: Lejsková Matyá ová 1965; Muk 1974: Záloha 1982; Muk Lancinger 1990 b; Obr. 22. Dobronice. Leteck snímek z edesát ch let 20. století. 21

23 DOBRONICE Obr. 23. Dolní Bûlá. Hrad pfiestavûn na zámek koncem 18. století. DÍVâÍ KÁMEN viz Maid tejn DOBRONICE (okr. Tábor) Lit.: Radovi DOB ANY (okr. Rychnov nad KnûÏnou) Lit.: Volf DOB Í (téï Vargaã, okr. Pfiíbram) V roce 2000 byla plocha pfiedhradí hradu tûïce postiïena plan rováním, jeï zniãilo bohatou archeologickou situaci. Byla pfii nûm strïena i kontreskarpová hrana pfiíkopu. Lit.: Tywoniak 1993 b. DOLNÍ TùPANICE (okr. Semily) Archeologick v zkum v roce 1999 pfiinesl k podobû horního hradu ãetná zji - tûní. Objekt, jenï byl doposud povaïován za sklípek, je ve skuteãnosti místností v pfiízemí paláce. Souãasnû byla odkryta asi jedna tfietina obvodu pfiekvapivû subtilního bergfritu. Jeho odstfiel v 18. století probûhl tak, Ïe náloï nebyla umístûna v interiéru vûïe, n brï ve skále pod jejími jihov chodními základy. Lit.: Malínsk Krátká ; Kalferst Prostfiedník ; Prostfiedník 1995 c; 1996 b; Jirásko 1992; Brestovansk 1998 a; Prostfiedník 1999 a; Kalferst Prostfiedník 2000; Prostfiedník 2000 a. DONJON Lit.: Durdík v tisku aq. DOUBÍ (okr. Karlovy Vary) Pfii rekonstrukci objektu v roce 2001 záchrann archeologick v zkum J. Klsáka ukázal, Ïe okrouhlé stfiedovûké zdivo, dochované v severní ãásti závûru dne ní kaple, není pozûstatkem vûïe, ale polookrouhlé parkánové ba ty. Zachycen byl i prûbûh hlavní hradby. V ostatních ãástech areálu jsou pfiedpokládané stfiedovûké obvodové zdi hradu pfiekryty plentami z 19. století. V rámci zmínûn ch souãasn ch úprav byl razantnû roz ífien do skály zasekan pfiíkop odtûïením materiálu vãetnû skalního podloïí na kontreskarpové stranû. Ve v kopech inïen rsk ch sítí pfii nádvorní fasádû hlavní budovy bylo bezprostfiednû pod dne ním povrchem zastiïeno skalní podloïí, osekané zfiejmû pfii úpravách 19. století. Lit.: Klsák v tisku. DOUBRAVSKÁ HORA (okr. Teplice) Lit.: Radovi DOUPOV (okr. Karlovy Vary) Lit.: Úlovec 2000 b; Hereit DRÁBOVNA (okr. Semily) Lit.: Prostfiedník 2000 a. DRÁBSKÉ SVùTNIâKY (okr. Mladá Boleslav) Lit.: Brestovansk Stará 1998 b; Waldhauser a kol. 1999; Durdík Su ick 2000; Waldhauser DRAÎICE (okr. Mladá Boleslav) Na obr. 226 Ilustrované encyklopedie ãesk ch hradû do lo pfii technické realizaci knihy nedopatfiením k pfievrácení severu. Proto je zde zafiazen ve správné podobû. Lit.: Durdík Su ick 2000; Waldhauser DROBOVICE (okr. Kutná Hora) Lit.: Durdík 2001 e. DR ËKA (téï Losumberk, okr. Pfiíbram) Lit.: Noháãová

24 FREUDENSTEIN D EL (téï Závr í, okr. Ústí nad Orlicí) V dosavadních vydáních byl chybnû uveden okres. DUBÁ (okr. âeská Lípa) Lit.: Úlovec 2000 b; Gabriel Panáãek 2000 a. DÎBÁN (okr. Rakovník) Samovolná destrukce ãásti profilu naru- ení pfied nádvorní zdí západního kfiídla, v nûmï bylo zachyceno tupoúhlé nároïí zaniklé stavby, ukázala, Ïe na vnûj í stranû z tohoto zdiva vybíhá v ose zalomení dal í zeì, pravdûpodobnû opûrák. Celou situaci lze díky tomu pfiedbûïnû povaïovat nejspí e za pozûstatek závûru hradní kaple, kter vystupoval do plochy nádvofií. Pfii pokusu o jeho pûdorysnou rekonstrukci v ak zji Èujeme, Ïe jeho vztah k dûlení západního kfiídla není pfiíli organick. Tato skuteãnost by mohla b t nejspí e stopou sloïitûj ího v voje, ãi dokladem toho, Ïe kaple byla plo nû nevelká a omezovala se pouze na pfiedstupující polygonální stavební útvar, nebo se otevírala do sálové prostory v patfie. Tyto otázky bude muset fie it dal í v zkum. Lit.: Durdík Su ick Obr. 24. PÛdorysy ãtverhrann ch donjonû královsk ch hradû a hradû stavebníkû z nejbliï ího okolí panovníka z 13. století. 1 Zvíkov, 2 Vimperk, 3 Tachov, 4 T fiov, 5 Osek (Riesenburk), 6 íãany, 7 Jenãov, 8 JindfiichÛv Hradec, 9 Kfiivoklát. âernû star í, rafovanû mlad í, teãkovanû v negativu zji tûné zdivo. EUROPA NOSTRA viz Internationales Burgeninstitut FALKENBURK (okr. âeská Lípa) Lit.: Gabriel Panáãek 2000 a. FALKEN TEJN (okr. Dûãín) Lit.: Vesel 1998; Jenã Pátková Pe a Lisec Skopec Rybánsk Zeman FREDEVALD (okr. âeská Lípa) Lit.: Gabriel Panáãek 2000 a. Obr. 25. Doubravská Hora. Zfiíceniny hradu na kresbû K. Brantla z prvé poloviny 19. století. FREUDENSTEIN (okr. Karlovy Vary) Na mapû jáchymovského dûlního revíru z roku 1556 je hrad zachycen patrnû v pohledu od severov chodu. Na pravé stranû se vypíná pfiekvapivû jako kónická zakreslená severní nároïní vûï, za níï je pfii severozápadní stranû hradu patrná ãást navazující budovy. Podstatnou ãást jihov chodní strany aï po v chodní nároïí vyplàuje mohutná budova, krytá patrnû sedlovou stfiechou, jejíï slemeno dosahuje témûfi úrovnû vrcholu stfiechy zmínûné vûïe. Na stranû proti ní je budova zfiejmû opatfiena títem. Mezi ní a vûïí se nacházejí dvû niï í stavby, pûsobící dojmem, Ïe vystupují z obrysu hradu. Za nimi je pak zakresleno uï í kfiídlo kryté pultovou stfiechou. Pokud zmínûné vyobrazení odpovídá realitû a zachycuje hrad skuteãnû z uvedeného pohledu, nepodporuje (na rozdíl od mlad ích vyobrazení z osmdesát ch a devadesát ch let 16. století viz obr

25 FREUDENSTEIN Obr. 27. DraÏice. Plán hradu (podle D. Menclové). 1 dochované zdivo z 13. století, 2 zdivo odkryté archeologick m v zkumem a z pfiestavby Jana IV. z DraÏic, 3 zdivo z mlad í fáze pfiestavby Jana IV. z DraÏic, 4 novovûké zdivo. Obr. 28. Dfiel (Závr í). PÛdorys hradu (podle M. Cejpové). Obr. 26. Drábské svûtniãky. Rekonstrukce povrchové dfievûné zástavby (podle D. Menclové, resp. J. Waldhausera a kol.). Obr. 29. DÏbán. Rekonstrukce pûdorysu hradu s pokusem o rekonstrukci pûdorysu kaple. 1 dosud existující zdivo, 2 dosud existující reliéfní relikty zdiva, 3 zdivo zakreslené na Sedláãkovû plánu, 4 terénní relikty zakreslené na Sedláãkovû plánu, 5 zdivo zakreslené na Cechnerovû plánu, 6 terénní náznaky na Cechnerovû plánu. 24

26 FR D TEJN Obr. 33. Srovnání pûdorysû francouzsk ch kastelû. 1 T fiov, 2 Konopi tû, 3 DÏbán, 4 NiÏbor (NiÏburk), 5 Hradi tû (Tábor, Kotnov), 6 Úsov (Morava). v Ilustrované encyklopedii ãesk ch hradû) pfiedstavu, Ïe by byl hrad vybaven okrouhl mi vûïemi ve v ech nároïích. Lit.: Semotanová FR DLANT (okr. Liberec) Lit.: Scheybal 1984 b; Brestovansk Stará 1998 b; Girsa 2001 a; Kuthan FR D TEJN (okr. Jablonec nad Nisou) Archeologick v zkum a stavebnû historick prûzkum proveden Franti kem Gabrielem v letech a 1993 pfiinesl mnoïství poznatkû, které umoï- Àují bliï í poznání komplikovaného v voje hradu. Ve své prvé fázi z druhé ãtvrtiny 14. století náleïel bergfritovému typu. Jeho malé jádro, kterému vévodila dochovaná okrouhlá vûï a které kromû ní obsahovalo jiï jen nevelk palác a zásobní objekt, leïelo na nejvy í úrovni dne ního hradního areálu a pfiedhradí, v niï í úrovni souãasného, oproti pûvodnímu zvût eného jádra. Souãástí opevnûní byla i archeologicky zji tûná mohutná palisáda ãi val. Nedokonãená realizace pfiístupové komunikace napovídá, Ïe pûvodní zámûr nejspí e nebyl v úplnosti proveden. Podoba hradu se v raznû zmûnila ve druhé stavební fázi, nejspí e za BohuÀka Puklice. Cel star í hradní areál se stal jádrem, jehoï nûkteré prostory byly vysekány pfiímo do skalního masivu. Mezi nimi i místnost, dnes naz vaná kaple, jeï v ak pûvodnû byla nejspí e kuchyní (kaplí se stala aï po zániku hradu ve druhé polovinû 17. století). Pfiístup do hradu byl fie en po zpûsobu charakteristickém pro skalní hrady tûrbinou ve skalním masivu od severu. Zde se téï u paty hradní skály nejspí e nacházelo hospodáfiské zázemí hradu, zaji tûné star í palisádou ãi valem. Tfietí fáze v stavby hradu se rozpadá do nûkolika etap. Nejdfiíve bylo jádro opatfieno zdûnou hradbou a na v chodû zaji tûno ba tovit m objektem. Na jihu se k hradbû pfiiloïil nov rozmûrn palác, jehoï spodní úroveà obsahovala vstupní bránu. Ta souvisela s dal í zmûnou komunikaãního schématu. Na severu u paty hradní skály vzniklo nové zdûné ohrazení a k jádru se pak pfiicházelo od západu, kde leïelo nové nevelké pfiedhradí, jehoï souãástí byla i do skály vysekaná konírna. V mlad ích fá- Obr. 35. Freudenstein. Hrad na mapû jáchymovského dûlního revíru z roku

27 FRYMBURK zích kromû úprav v jádfie do lo zejména k roz ífiení pfiedhradí na západní stranû a stavbû studniãní vûïe v nûm. Pfies mnohá nová zji tûní zûstávají stále v poznání v voje hradu urãité nejasnosti a otázky, na které odpovûì jiï známe, otevírají problémy nové. Fr d- tejn nepochybnû pfiedstavuje mimofiádnû zajímavou ukázku moïností fie- ení a komplikovaného v voje lechtického hradu na pískovcovém podloïí, vyuïívajícího ve vzájemné kombinaci prvkû z oblasti klasické zdûné hradní architektury i skalních hradû. Lit.: Anonym 1925; Brestovansk Stará 1998 b; Brestovansk 1998 a; Gabriel v tisku a. FRYMBURK (okr. Náchod) Lit.: Volf 1903; Popelka FUGLHAUS (okr. JindfiichÛv Hradec) Lit.: Burian GRAB TEJN (okr. Liberec) Lit.: Brestovansk Stará 1998 b; Brestovansk 1998 a; Girsa 2001 a. GRUEBER Bernhard Lit.: Reinwarth GUTH Karel Lit.: Nechvátal 1973 c. GUT TEJN (okr. Tachov) Lit: Kamenická 1999; Fr da 2000; Kamenická 2000 b; Úlovec Jánsk 2000; Bene Ka tovsk Kubeãková HAMR TEJN (okr. Liberec) Lit.: Brestovansk Stará 1998 b; Brestovansk 1998 a; Brestovansk Stará 1998 c. HARASOV (téï Krvomlejn, okr. Mûlník) Lit.: Zimerman Randus Piller Obr. 30. Fr d tejn. PÛdorys hradu (podle F. Gabriela). Nahofie situace na povrchu skály (obrys archeologick ch sond teãkován), dole fiez skalním útvarem v úrovni pfiedhradí. 1 zdivo a objekty prvé stavební fáze, 2 zdivo a prostory star í tfietí stavební fáze, 3 zdivo a prostory mlad í tfietí fáze. HARTENBERK (dnes Hfiebeny, okr. Sokolov) K poãátkûm hradu, jenï s nejvût í pravdûpodobností vznikl z iniciativy královské, lze nejspí e vztáhnout vznik tíhlé vûïe se dvûma zaoblen mi nároïími a minimálnû ãásti dvoutraktového paláce. Jeho ponûkud neobvyklé fie ení nejspí e odpovídá zaloïení ve dvou úrovních, coï si vynutila podoba skalního útvaru. Rozsah paláce zfiejmû pûvodnû odpovídal jihozápadní ãásti dne ní stavby, která dále pro la sloïit m stavebním v vojem. Dne ní rozmûry palác získal zfiejmû je tû ve 14. století, kdy vznikl nejspí e i parkán, kter obíhal celou dispozici. V prvé polovinû 15. století se na hradû znaãnû stavûlo. Ke stavebním úpra- 26

28 HELFENBURK Obr. 31. Hartenberk, pûdorys hradu (podle J. Muka, upraveno). 1, 2 stfiedovûké zdivo, fiez skalním podloïím rafován. vám hradu poskytl král Václav IV zlat ch Habartovi z Hartenberka. Císafi Zikmund pak od roku 1420 Janovi Malefiíkovi postupnû pfiipsal úctyhodnou sumu 1200 kop gro Û, aby hrad na stavení chatrn opravil. Detailnûji poznat v sledky tûchto stavebních aktivit v ak dosavadní stav poznání neumoïàuje. V dobû podûbradské Hartenberk koupil Mates lik, kter zde roku 1471 zaloïil novou kapli. likové hrad velkoryse pfiestavûli. Zjevnû jejich dílem je druhé patro a témûfi v echny dochované architektonické ãlánky paláce. Zfiejmû v pozdní gotice hradní zástavba zaãala zaplàovat severozápadní parkán. Pokud se tak nestalo jiï dfiíve, je moïné se likovskou pfiestavbou spojovat i zlep ení hradního opevnûní stavbou polookrouhl ch ba t. Jedna z nich se dochovala dodnes, dal í spolu se zaniklou prvou bránou odkryl archeologick v zkum J. Klsáka. likovská pfiestavba, která zjevnû trvala aï do roku 1548, kdy likové o Hartenberk pfii li, plynule pfie la do ranû renesanãních forem. Jedním z jejích posledních dûl byla zfiejmû dvoulodní, pfii posledním poïáru destruovaná kaple, jeï byla ve druhém patfie sklenutá na dva okrouhlé sloupy. Poznání v souãasnosti tûïce postiïeného hradu stále je tû stojí ve sv ch poãátcích. Od detailního stavebnû historického prûzkumu zfiíceniny i budoucího archeologického v zkumu, které by mûly probûhnout v souvislosti s nezbytn m zaji tûním dal ími destrukcemi akutnû ohroïené památky, lze jistû oãekávat nejedno pfiekvapení. Lit.: Novosadová Muk Líbal Li ková 1985; Klsák 1998; HASI TEJN (okr. Chomutov) Lit.: Krolmus 1844 c; Janãák bez data; Pachner 1999 a. HAUEN TEJN viz Horní hrad HAUSBERK (okr. Chomutov) Lit.: Pachner 2000 b. HÁZMBURK (téï Klap, okr. Litomûfiice) Lit.: Bárta Klime HEBER Franti ek Alexander Lit.: Honl 1970; Bukaãová 1998; 1999; Slavík 1999 a; Slavík âíïek Hladk 1999; Bukaãová 2000; Slavík 2000 a; 2000 b. HELFENBURK u Bavorova (okr. Strakonice) Lit.: Hoyer 1990; Kováfi HELFENBURK u Ú tûka (téï Hrádek, okr. Litomûfiice) Dal í archeologick v zkum F. Gabriela nepotvrdil pfiedpoklad existence studny mezi skalními bloky v prvé fázi hradu. Lit.: Gabriel 1999 c; PodrouÏek v tisku. Obr. 34. Franti ek Alexander Heber. 27

29 Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti ereading.