Ing. Zuzana Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy, VŠFS Praha

Transkript

1 Financování VÚSC Vybrané otázky Ing. Zuzana Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy, VŠFS Praha

2 2

3 Samostatná působnost Role krajů Péče a obnova památkové péče Ochrana obyvatel, bezpečnostní management Krajská zařízení a ústavy soc. péče Střední školství, odborná učiliště, speciální ZŠ Zařízení zdravotní péče, záchranné sluţby Koncepce odpadového hospodaření kraje Ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Strategické a územní plánování koordinace rozvoje území 3

4 Přenesená působnost Povolování zvl. uţívání silnic II a III třídy Výkon státní památkové péče v oblasti národních KP Zprostředkování osvojení a pěstounské péče Rozhodování na úseku myslivosti, zařazení lesů do kategorie lesů, rybářství Agenda krajských ţivnostenských úřadů Ochrana ovzduší, přírody a zemědělského půdního fondu. 4

5 Role krajských rozpočtů DECENTRALIZACE míra fiskální decentralizace? Nastavení optimální míry finanční autonomie pro naplňování úkolů v rámci samostatné a přenesené působnosti: ROLE KRAJE Hospodaření kraje, rozpočet a závěrečný účet, peněžní fondy kraje Rozpočet kraje: decentralizovaný peněţní fond, ve kterém se soustřeďují jak příjmy, které kraj získá na základě jejich přerozdělení v rozpočtové soustavě, tak příjmy generované jeho vlastní činností Tyto příjmy se rozdělují a pouţívají na financování veřejných a smíšených statků (alokační funkce) 5

6 Saldo rozpočtů krajů 6

7 Ústecký kraj 7

8 Finanční autonomie: naplnění Majetek funkcí krajů Struktura příjmů, moţnost ovlivnit strukturu příjmů 8

9 Majetek krajů Hodnota nemovitostí, hotovosti a dalších aktiv po odečtení závazků Z. č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů Darování ze strany obcí a měst, i FO a PO, směna za jiný majetek, bezúplatné převody (Pozemkový fond ČR, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) Státní příspěvkové organizace státu a jejich majetek do vlastnictví krajů, později okresů (ţivnostenská agenda) Nemocnice, střední školy, komunikace, kulturní instituce, sociální zařízení pozemky, budovy a stavby, movitý majetek + majetek vedený na účtech přísp. organizací Permanentní pokles hodnoty majetku (STC, OL, JMK), závazky aktiva Dluhy krajů do r významně rostly (o v průměru 20%), (hlavně díky půjčkám) 9

10 Vývoj dluhu krajů 10

11 Majetek krajů Stavy vlastního kapitálu v jednotlivých krajích (v procentech) Kraj/Rok 2010/Rok 2011 Středočeský kraj 68,15 / minus 16,28 Jihočeský kraj 58,09 / 85,47 Praha hl. město 88,68 / 88,09 Moravskoslezský kraj 65,88 / 57,76 Vysočina kraj 83,81 / 77,25 Pardubická kraj 60,06 / 58,60 Zlínský kraj 75,64 / 66,82 Ústecký kraj 82,67 / 70,98 Karlovarský kraj 48,71 / 72,41 Královéhradecký kraj 72,18 / 68,49 Liberecký kraj 23,79 / 53,96 Plzeňský kraj 86,20 / 82,90 Jihomoravský kraj 39,40 / 23,78 Olomoucký kraj 34,94 / 11,80 Zdroj: Materiál Libora Michálka pro Oživení, Ministerstvo financí ČR 11

12 12

13 Struktura příjmů a výdajů krajů 13

14 14

15 15

16 Příjmy: Ústecký kraj

17 Výdaje Ústecký kraj 17

18 Vývoj příjmů a výdajů krajů 18

19 Pramen: SZÚ za 1. pololetí 2012, MF 19

20 20

21 Nenávratné peněţní transfery Nejvýznamnější sloţku příjmů krajů tvoří dotace. Kaţdoroční změna výše i zacílení dotací! Objem a cíle dotací vliv na celkové příjmy krajů běţné dotace na financování provozních, neinvestičních potřeb, které jsou přidělované formou: účelových dotací, které převaţují neúčelových dotací, o jejichţ pouţití rozhodují kraje samy kapitálové(investiční) účelové dotace jsou nepravidelné (financování investiční výstavby výstavba školy apod., financování investic silnice apod., realizaci a financování záměrů státní politiky a vyhlášených výdajových programů) 21

22 Dotace krajů z kapitoly Všeobecná pokladní správa (MF) to dotace na výdaje na krajské zastupitele, na financování samosprávní činnosti, na převod výkonu státní správy a financování nových útvarů krajských úřadů a výdajů na provoz krajských úřadů převodem z resortních kapitol státního rozpočtu ve velikosti úměrné přenosu působnosti (tj. zabezpečování veřejných sluţeb) z jednotlivých ministerstev na kraje, tzn. na financování přenesené funkce. dotace z kapitol ministerstva zdravotnictví, MPSV, Mze, MK, MV, MMR, MŢP na financování nákladů organizačních sloţek a příspěvkových organizací, u nichţ jsou kraje zřizovatelem. 22

23 Kritéria přidělování dotací krajům 23

24 Struktura daňových příjmů krajů Sdílené daně jsou tvořeny % podílem na výnosech: daně z přidané hodnoty daně z příjmu právnických osob, pokud není poplatníkem kraj daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků daně z příjmu fyzických osob vybírané sráţkou daně z příjmu fyzických osob z podnikání Výlučným daňovým příjmem kraje je: daň z příjmu právnických osob za předpokladu, ţe poplatníkem je příslušný kraj Kraje nemají daňovou pravomoc!

25 Podíly krajů na sdílených daních 25

26 Daňové příjmy krajů v roce

27 Daň z příjmů FO - kraj Daň z příjmů FO - obec Daň z příjmů PO - kraj Daň z příjmů PO - obec DPH - kraj DPH - obec ROK ROK ROK ROK ROK ROK ROK

28 Regionální daně Belgie silniční daň Španělsko, Itálie regionální přiráţka k základní sazbě daně z podnikání (přiráţka k národní dani z příjmu) Daň ze záboru veřejných prostranství (Itálie) Daň na komerční a průmyslové vlastnictví (Irsko, úroveň hrabství, základ daně trţní hodnota pronájmu definovaná centrálně, hrabství úprava sazby daně) 28

29 Nedaňové příjmy krajů příjmy z vlastního podnikání podíl na zisku podniků s majetkovým vkladem kraje, příjmy z pronájmu a prodeje majetku, příjmy z finančního investování příjmy z mimorozpočtových fondů kraje Převody finančních prostředků z účelových peněţních fondů, které kraj tvoří mimo rozpočet uţivatelské poplatky za poskytování veřejných statků, pokud nejsou příjmem provozovatele, sankční pokuty (pokuta orgánů kraje v přestupkovém řízení) za znečišťování veřejného prostranství, za porušování předpisů k ochraně ţivotního prostředí, za nedodrţování nočního klidu ostatní příjmy příjmy ze sdruţování finančních prostředků dary a výnosy z veřejných sbírek 29

30 Struktura výdajů Přes 92 % objemu dotací tvoří transfery z MŠMT - kraje tyto fondy dále převádějí na školy zřizované krajem a obcemi (dotace jako průběţná poloţka KR) Reforma regionálního školství Běţné výdaje krajských samospráv se na celkových výdajích v posledních pěti letech podílejí cca 90 %. A naprostou většinu z nich (více neţ 80 %) pak tvoří neinvestiční transfery příspěvkovým, neziskovým organizacím Na dopravní obsluţnost vydaly krajské rozpočty 1 % běţných výdajů Kapitálové výdaje primárně na investiční nákupy, investiční transfery NO a přísp. Organ. krajů 30

31 Hospodaření krajů Přebytek ve výši 1,9 mld. Kč ( 2 % příjmů) Negativní trend hospodaření, kraje získaly více finančních prostředků v porovnání s obcemi (RUD, dotace) : přebytek i 20 % příjmů, výrazné sníţení přebytků v roce 2011, ve kterém se přebytek rozpočtu podílel na příjmech 5 % Růst příjmů významný, růst výdajů daleko významnější, hlavně růst běţných výdajů Kapitálové výdaje se na celkových podílely 8 %, stejně jako v 2011, v roce 2010 to však bylo 11 % Dluh krajů pravidelně roste, 22.7 mld Kč, pokles zůstatků krajů na běţných účtech 31

32 Finanční soběstačnost krajů 32

33 Shrnutí: Finanční potenciál krajů Dotační politika státu Standardizace sluţeb, základní vybavenosti území Strategie a jejich dlouhodobé uplatňování, finanční výhledy ÚS Spoléhání na vnější zdroje Nepřímá vazba mezi podnikateli a příjmy u obcí a měst, resp. i u krajů 33

34 Aktuální problémy a trendy Decentralizace růst moţností krajů ovlivňovat ekonomický rozvoj x finanční pravomoci Stanovení finančních strategií, které umoţní ÚS podporovat inovační aktivity v území v dlouhodobé perspektivě : současný vnější rámec RUD, místní daně nedostatečné prostředky pro realizaci rozvojových aktivit (přenesená x samostatná působnost) 34