PRAVOPISNÉ JEVY: PŘÍSLOVEČNÉ SPŘEŽKY. VY_32_INOVACE_Cj1r0112. Olga Švecová

Transkript

1 PRAVOPISNÉ JEVY: PŘÍSLOVEČNÉ SPŘEŽKY Olga Švecová VY_32_INOVACE_Cj1r0112

2 OBECNÉ POUČENÍ Spřahování je jedním ze slovotvorných postupů, kterými vznikají nová slova. Příslovečné spřežky vznikají ustrnutím předložkových pádů jmen nebo příslovcí a) s podstatnými jmény (zpravidla, obden) b) se zpodstatnělými přídavnými jmény (doleva, načerveno) c) se zájmeny (zasvé, potom) d) s číslovkami (natřikrát) e) s příslovci (najindy, odnaproti) Příslovečné spřežky píšeme dohromady. Meze pro chápání určitého výrazu jako spřežky nejsou vždy zcela jasně určeny. Existují výrazy, které 1) píšeme dvojím způsobem s významovým rozlišením (v tom - vtom, na horu- nahoru, v celku - vcelku) - v běžné komunikaci dnes rozumíme i významovému rozdílu mezi výrazy na místě - namístě, přestože tato spřežka dosud není kodifikována 2) mají jak podoby psané zvlášť, tak dohromady a jejich význam je totožný na příklad například, do široka - doširoka, na boso - naboso, k večeru - kvečeru, na čase - načase, na podiv - napodiv) - u spojení předložek s číslovkami je možný obojí způsob zápisu, čím vyšší je číslovka, tím spíše se přikláníme k oddělenému zápisu (po prvé - poprvé, po sto dvacáté sedmé), podoba odděleného psaní převažuje také u víceslovných spřežek (jak by smet - jakbysmet, o sto šest - ostošest) Časté chyby - odděleně píšeme zpodstatnělá přídavná jména užívaná s předložkou na ( 4. p.): na shledanou, na viděnou, na slyšenou, na pováženou, na vybranou, jako na zavolanou - často se také chybuje ve výrazu na rozdíl; uvedené spojení je nutné psát jako slova dvě

3 PRACOVNÍ LIST 1) Vyberte správnou podobu výrazů a najděte dvě slova, která byste v daném kontextu nepoužili v písemné formě spisovného jazyka Nejprve jděte rovně, pak zabočte na/horu po červené značce. Všechny ty prosby zazněly na/darmo. To by v/tom byl čert, abych si neporadil hned na/po/prvé. Na/dobro na to zapomněl. V této otázce jsem s nimi za/jedno. Řečník mluvil s/patra. Neohlížel se na/nic. Z/pravidla se dá vyvodit ještě jeden závěr. Do/konce i slunce vysvitlo. Básním se učíme z/paměti. Přestože mluvil na/hlas, nebylo mu ani z/blízka dobře rozumět. Přijel z/brusu novou károu. Tyto poznámky nejsou na/místě, odcházím! Z/ticha se ozval výkřik. Zůstávám z/pravidla po/zadu. Dívali se na představení s/patra rozestavěného domu. Je mi z tebe na/nic. Na/místě činu zůstaly jen stopy. Buďte už konečně z/ticha! Čím víc jsem na/horu stoupal, tím víc jsem pomýšlel na/dobro celého skutku, pokud výstup vůbec dokončím. Do/konce zápasu zbývalo jen pár minut. Mysli na/hlas, budeš jej ještě potřebovat. Za/jedno odpoledne se na tuto zkoušku připravit nestihneš. Po/druhé otázce znejistěl a lovil z/paměti zbytky čehosi, co už z ní zřejmě vyprchalo. Z/brusu odletovaly vějíře jisker. 2) Vysvětlete rozdíly mezi výrazy, použijte je ve větách nebo frázích a) v tom - vtom b) ze jména - zejména c) na večer - navečer d) do poledne - dopoledne e) po tmě - potmě f) na znak - naznak

4 g) v skutku - vskutku h) kam pak - kampak i) v celku - vcelku j) o pravdu - opravdu 3) Vymyslete pro třídu diktát, ve kterém použijete tyto výrazy doleva, shora, na shledanou, navrch, zpovzdálí, zvenku, sotvaže, jakživ, na zdraví, z daleka, mezitím, do nekonečna, co by dup, nazdařbůh 4)Pro chytré hlavy: Vymysli větu, ve které můžeme použít oba výrazy při tom - přitom po tom - potom po té - poté

5 ŘEŠENÍ 1) Vyberte správnou podobu výrazů a najděte dvě slova, která byste v daném kontextu nepoužili v písemné formě spisovného jazyka Nejprve jděte rovně, pak zabočte nahoru po červené značce. Všechny ty prosby zazněly nadarmo. To by v tom byl čert, abych si neporadil hned napoprvé. Nadobro na to zapomněl. V této otázce jsem s nimi zajedno. Řečník mluvil spatra. Neohlížel se na nic. Z pravidla se dá vyvodit ještě jeden závěr. Dokonce i slunce vysvitlo. Básním se učíme zpaměti. Přestože mluvil nahlas, nebylo mu ani zblízka dobře rozumět. Přijel zbrusu novou károu. Tyto poznámky nejsou namístě, odcházím! Z ticha se ozval výkřik. Zůstávám zpravidla pozadu. Dívali se na představení s patra rozestavěného domu. Je mi z tebe nanic. Na místě činu zůstaly jen stopy. Buďte už konečně zticha! Čím víc jsem na horu stoupal, tím víc jsem pomýšlel na dobro celého skutku. Do konce zápasu zbývalo jen pár minut. Mysli na hlas, budeš jej ještě potřebovat. Za jedno odpoledne se na tuto zkoušku připravit nestihneš. Po druhé otázce znejistěl a lovil z paměti zbytky čehosi, co už z ní zřejmě vyprchalo. Z brusu odletovaly vějíře jisker. 2) Vysvětlete rozdíly mezi výrazy, použijte je ve větách nebo frázích a) v tom domě - vtom zahřmělo b) ze jména vytvořil přesmyčkou pseudonym - čtu zejména detektivky c) přijměte pozvání na večer k nám - skončím až navečer d) musím zůstat až do poledne - odjede zítra dopoledne e) po tmě přichází zase světlo - zůstali jsme potmě f) ležel naznak - přikývl na znak souhlasu g) v skutku toho člověka je cosi nepochopitelného - je to vskutku tak h) kampak jdete - kam pak půjdte i) 10 dkg salámu v celku - vcelku se mi tam líbilo j) boj o pravdu - opravdu už si nepřidáš 3) Vymyslete pro třídu diktát, ve kterém použijete tyto výrazy Obrať se doleva, spadl shora dolů, těším se na shledanou, má vždycky navrch, to je vcelku správná odpověď, díval se zpovzdálí, sotvaže dechu popadal, to jsem jakživ neviděl, pili na

6 zdraví, jste asi z daleka, mezitím se vlak rozjel, kolejnice běží do nekonečna, vrátím se co by dup, přišel tak nazdařbůh 4)Pro chytré hlavy: Vymysli větu, ve které můžeme použít oba výrazy při tom/ přitom stále méně je tento výraz chápán jako spojení předložky a ukazovacího zájmena, ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem zároveň (přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom), volba podoby závisí na jednotlivých mluvčích, proto je možné napsat: Hraje a přitom zpívá. (= během hry na nástroj zároveň zpívá.) i Hraje a při tom zpívá (= svou hru doprovází zpěvem při tom hraní zpívá.). Podobně: Hrál a potom zpíval ( následovně ). Hrál a po tom zpíval. (= po hraní na hudební nástroj začal zpívat.) po té x poté Jako předkrm si dáme šunku a po té ( po šunce ) hlavní chod. Jako předkrm si dáme šunku a poté ( následovně ) hlavní chod. Zdroje: Pravidla českého pravopisu. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998.

7