Vlastnosti expertů v expertních analýzách

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta stavební Doktorský studijní program: Stavební inženýrství Studijní obor: Ekonomika a řízení ve stavebnictví Ing. Vlastnosti expertů v expertních analýzách Behavior of experts in expert s analyses Disertační práce k získání akademického titulu Ph. D. Školitel: Prof. Ing. Milík Tichý, DrSc. Praha, červen 2010 ČVUT, Fakulta stavební

2 Některé části práce budou zveřejněny v knize Experti a expertízy (Tichý, Valjentová 2010, 50% podíl), která vznikla na základě studia doktorandky. Vydává nakladatelství Linde Praha, a.s. Prohlašuji, že disertační práce byla zpracována samostatně, veškeré použité zdroje a literatura jsou řádně citovány a odkazy jsou uvedeny v rejstříku literatury. Praha, ČVUT, Fakulta stavební

3 Licenční smlouva POSKYTNUTÁ K VÝKONU PRÁVA UŽÍT ŠKOLNÍ DÍLO uzavřená mezi smluvními stranami 1. Paní Jméno a příjmení: Bytem: Narozen (datum a místo): Ing. Břetislavova 1206, Hradec Králové , Česká Lípa (dále jen autor ) a 2. České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební se sídlem Thákurova 7, Praha 6, jejímž jménem jedná na základě písemného pověření děkanem fakulty: doc. Ing. Aleš Tomek, CSc. (dále jen nabyvatel ). Článek 1 Specifikace školního díla 1. Předmětem této smlouvy je disertační práce. Název disertační práce: Školitel: Ústav: Vlastnosti expertů v expertních analýzách prof. Ing. Milík Tichý, DrSc. Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví Datum obhajoby disertační práce: Disertační práci odevzdal autor nabyvateli v tištěné formě ve 4 exemplářích. 2. Autor prohlašuje, že vytvořil samostatnou vlastní tvůrčí činností dílo shora popsané a specifikované. Autor dále prohlašuje, že při zpracovávání díla se sám nedostal do rozporu s autorským zákonem a předpisy souvisejícími a že je dílo dílem původním. 3. Dílo je chráněné jako dílo dle autorského zákona v platném znění. ČVUT, Fakulta stavební

4 Článek 2 Udělení licenčního oprávnění 1. Autor touto smlouvou poskytuje nabyvateli oprávnění (licenci) k výkonu práva uvedené dílo nevýdělečně užít, archivovat a zpřístupnit ke studijním, výukovým a výzkumným účelům včetně pořizování výpisů, opisů a rozmnoženin. 2. Licence je poskytována celosvětově, pro celou dobu trvání autorských a majetkových práv k dílu. 3. Autor souhlasí se zveřejněním díla v databázi přístupné v mezinárodní síti 5 let po uzavření této smlouvy. 4. Nevýdělečné zveřejňování díla nabyvatelem v souladu s ustanovením 47b zákona č. 111/1998 Sb., v platném znění, nevyžaduje licenci a nabyvatel je k němu povinen a oprávněn ze zákona. Článek 3 Závěrečná ustanovení 1. Smlouva je sepsána v šesti vyhotoveních s platností originálu, přičemž každé vyhotovení je vloženo do originálního výtisku disertační práce. 2. Vztahy mezi smluvními stranami vzniklé a neupravené touto smlouvou se řídí autorským zákonem, občanským zákoníkem, vysokoškolským zákonem, zákonem o archivnictví, v platném znění a popř. dalšími právními předpisy. 3. Licenční smlouva byla uzavřena na základě svobodné a pravé vůle smluvních stran, s plným porozuměním textu i důsledkům, nikoliv v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. 4. Licenční smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami. V Praze dne. Nabyvatel. Autor ČVUT, Fakulta stavební

5 Anotace/Abstrakt Expertní analýzy jsou specifické svou citlivostí na vlivy způsobené různými objektivními a subjektivními faktory. Tyto faktory mohou ovlivňovat průběh analýzy a samozřejmě i její výsledek. Pokud neexistuje možnost tyto faktory eliminovat, je nutné je vzít v úvahu, a pokusit se definovat jejich vliv na výsledek. Faktory, které se doposud neuvažovaly, jsou náhodné faktory ovlivňující chování experta. V dostupné literatuře doposud nebyla nalezena zmínka o tomto problému, a to ani v Cambridge Handbook [2006] a jiných dílech zabývajících se tématem expertů a expertíz, jako např. Ayyub [2001], Collins, Evans [2007], či francouzská norma NF X Quality in expertise activities [2003]. Expert analyses are specific in terms of their sensitivity to influences caused by various objective and subjective factors. They may have effect on the course of the analysis as well as on its final result. If there are not any possibilities to eliminate such factors, it is needed to take them into account and to try to determine their impact on the result. Factors which have never been taken into account are random factors affecting the expert s behavior. No mention of this problem has been found in the literature up to now, not even in the Cambridge Handbook [2006] and other works discussing the subject of experts and expertises, e.g., Ayyub [2001], Collins, Evans [2007], and the French standard NF X Quality in expertise activities [2003] in particular. Klíčová slova/keywords expertní analýza, experti, expertíza, náhodné faktory, klasifikace, kategorizace, diskrétní rozdělení Expert analysis; experts; expertise; random factors; classification; categorization, discrete distribution ČVUT, Fakulta stavební

6 Resumé Při rozhodování nebo řešení určitého problému je nezbytné se opírat o názory a odhady kvalifikovaných odborníků z daného oboru, které obecně označujeme jako experty. Experti jsou především v postavení hodnotitelů. Jejich hodnocení a výroky mohou mít různou kvalitu, která je ovlivněna: odborným odhadováním bez vnějších vlivů, subjektivním odhadováním ovlivněným vlastnostmi hodnotitele, objektivním odhadováním založeným na výpočtech a pozorováních. Zdůrazněme, že jakýkoliv expertní výrok je odhadem s větší nebo menší mírou přiléhavosti. K tomu zpravidla přihlížejí rozhodovatelé, kteří na základě expertních analýz, které obdrželi, činí rozhodnutí o postupu projektu, opatřeních pro zajištění jeho realizace apod. Pokud jde o vypovídací schopnost odhadů, nejčastěji jde o odhady exaktní anebo empirické, popřípadě smíšené. Výraz exaktní odhad musíme chápat jako odhad založený na nezávislých informacích hodnotitele s použitím vhodného výpočetního modelu, kdy samotný model má obvykle povahu odhadu; empirický odhad" je zpravidla jednorázový, opírající se o vlastní nebo přijaté zkušenosti experta. Experti se v mnohých případech neúčastní rozhodování o zkoumaném problému, nýbrž pouze nabízejí svůj názor jako rozhodovací východisko osobám, které si jejich názory vyžádaly. Existují ovšem případy, kdy výsledky analýz významně ovlivňují bezprostředního rozhodovatele. Expert se pak stává rozhodovatelem, a to buď jako jednotlivec nebo jako člen expertního týmu. Pokud čistě hypoteticky položíme určitému expertovi opakovaně stejnou otázku, můžeme obdržet různé odpovědi. Soubor odpovědí by se bezpochyby vyznačoval určitou náhodností. V závislosti na podmínkách daného případu, je přitom nutné počítat i s protichůdnými odpověďmi. Zcela obdobně je tomu u týmu expertů. Tým se bude chovat obdobně jako jediný expert na tutéž opakovanou otázku bude dávat rozdílné odpovědi. A naopak expert se bude chovat podobně jako tým. Oba případy jsou ovšem zcela hypotetické, neboť je nedokážeme v přirozeném prostředí modelovat. ČVUT, Fakulta stavební

7 Summary When making a decision or solving a problem, it is necessary to rely on the opinions and estimations of professionals qualified in the specific field, generally known as experts. Experts are mainly in the position of the evaluators. Their assessments and statements may have a different quality, which is influenced by: professional estimation without external influences, subjective estimation affected by properties of the evaluator, objective estimation based on the calculations and observations. Emphasize that any expert opinion shall be an estimate with higher or lower degree of rightness. This usually take into account decision-makers, who on the basis of expert analyses received, make a decision about the project, arrange for measures to ensure its implementation, etc. Regarding the informative value of the estimates, they are in most cases either exact, or empirical or mixed. The term "exact estimate" must be understood as an estimate based on independent information of the evaluator and mathematical models applied. Estimation is obtained by using suitable computational model; however the model itself is usually an estimation itself. Empirical estimation is usually disposable, based on own or acquired experience of the expert. In many cases, experts do not participate in the decision process related to the investigated problem. They only offer their opinion as a decision basis to persons who have requested their views. But there are cases where the analysis results significantly affect the immediate decision maker. In such cases expert becomes a decision maker, either as individuals or as a member of the expert team. Hypothetically, if we ask some expert the same question repeatedly, we can obtain different answers. The sample of answer would typically show a clear randomness. Depending on the conditions of the specific case, contradictory answers may be expected. This analogical case we can see with a team of experts which behave in the same way as one expert, this means the same recurring question will give different answers. It follows that the expert will act like a team. However both cases are entirely hypothetical, since we are unable to simulate the natural environment. ČVUT, Fakulta stavební

8 Předmluva Tato dizertace je zaměřena na téma náhodnosti chování expertů v expertních analýzách. O expertech a expertních analýzách existuje řada publikací, ale žádná z nich se dosud nezabývala náhodností hodnocení expertů, ani spolehlivostí výsledků expertních analýz. Hlavními přínosy této práce jsou dva zatím nezpracované problémy z oblasti expertních analýz: kategorizace expertů v expertních analýzách, náhodnost výroků expertů v expertních analýzách a z ní vyplývající náhodnost výsledků expertních analýz, a proto je dizertační práce zaměřena zejména na tyto dva aspekty. Práce obsahuje teoretické poznatky z výše uvedené problematiky a pro demonstraci a ověření hypotéz dvě simulace, pro které byly použity numerické metody UM- RA a FMEA. Ke zpracování této dizertace byla použita řada zahraniční i české literatury, z níž některé publikace jsou citovány přímo v textu. Na tomto místě bych především velice ráda poděkovala svému školiteli, Prof. Ing. Mílíkovi Tichému, DrSc., který stál za mou motivací pokračovat ve studiu a bez nějž by tato práce nikdy nevznikla. Patří mu velké díky za vysoce profesionální a inspirativní vedení, odborné připomínky a komentáře, otevřenou kritiku a v neposlední řadě čas, který za posledních téměř deset let věnoval naší spolupráci. Velice děkuji také paní Libuši Tiché za její toleranci a trpělivost s večerními konzultacemi na Skype.com. Poděkování patří rovněž řadě odborníků a ostatním lidem za jejich cenné rady, připomínky a mnohaleté zkušenosti, které byli ochotni sdílet při zpracování dizertační práce. Zvláštní poděkování bych ráda věnovala mé rodině a blízkým přátelům, kteří mi byli v posledních několika letech velkou morální oporou. Děkuji jim zejména za jejich podporu a motivaci. ČVUT, Fakulta stavební 8/114

9 Obsah Licenční smlouva...3 Anotace/Abstrakt...5 Klíčová slova/keywords...5 Resumé...6 Summary...7 Předmluva...8 Obsah...9 Seznam zkratek, symbolů a značek...11 Výklad některých pojmů...13 KAPITOLA I Vymezení problematiky Cíle práce Prostředky ke splnění cílů...18 KAPITOLA II Expertní analýzy Cíl a předmět EA Vlivy na expertní analýzy Vlastnosti expertního týmu Anonymita expertů Motivace expertů Povaha hodnoceného problému Stupnice hodnocení Metody expertních analýz Metody stromových diagramů (FTA, ETA) Metody HAZOP (Hazard and Operability Study) Metoda FMEA Metoda UMRA (Univerzální matice ratingové analýzy) Metody checklistů, DELPHI, Brainstorming Rozhodování Principy rozhodování Osoby v rozhodovacích procesech Rozhodovatel Cílové osoby vystavené účinkům rozhodnutí Analytici...32 KAPITOLA III Expertnost a experti Expertnost Experti Vlastnosti expertů Výchova experta Vyhledávání expertů Expertní tým Koncepce týmu Postavení expertů v týmu Vlivy na experty Kategorizace expertů...45 ČVUT, Fakulta stavební 9/114

10 9 Náhodnost odhadu expertů Náhodnost a pseudonáhodnost Expertní odhady Expertní hodnocení...59 KAPITOLA IV Aplikace Přípravná fáze analýzy Modelování náhodnosti Organizační fáze Aplikace v metodě UMRA Princip metody UMRA Postup UMRA Zadání a vstupy Simulace Výsledky Problém histogramů Aplikace v metodě FMEA Princip metody FMEA Postup FMEA Zadání a vstupy do analýzy Simulace Výsledky Problém volby tříd při zpracování souborů zjištěných simulací Závěry z aplikací KAPITOLA V Souhrnné poznatky Dosažení cílů KAPITOLA VI Závěry/Conclusions Doporučení/Recommendations Literatura SEZNAMY... Chyba! Záložka není definována. ČVUT, Fakulta stavební 10/114

11 Seznam zkratek, symbolů a značek Zkratky BC Bottom Category DLT šířka třídy histogramu EA expertní analýza ETA Event Tree Analysis FMEA Failure Mode and Effect Analysis FTA Fault Tree Analysis HAZOP Hazard and Operability Study LMC Lower Middle Category NERV Národní ekonomická rada vlády RPN Risk Priority Number TC Top Category UMRA Universal Method of Risk Analysis UMC Upper Middle Category Značky a symboly acrpn šikmost statistického souboru hodnot CRPN aplikace metody FMEA acrt šikmost statistického souboru hodnot CRt aplikace metody UMRA CRPN agregovaný rating vyplývající ze souboru odhadů všech expertů (E 1 až E n ) aplikace metody FMEA CRPN(E i ) agregovaný rating experta aplikace metody FMEA CRt agregovaný rating vyplývající ze souboru odhadů všech expertů (E 1 až E n ) aplikace metody UMRA CRt* zvolená hodnota CRt experta E i aplikace metody UMRA CRt(E i ) agregovaný rating experta aplikace metody UMRA mcrpn průměr statistického souboru hodnot CRPN aplikace metody FMEA mcrt průměr statistického souboru hodnot CRt aplikace metody UMRA n a počet sloupců matice UMRA n b počet řádků matice UMRA n e počet expertů PMF hodnota pravděpodobnostní funkce v diskrétním rozdělní pravděpodobností ζ i koeficient závažnosti znaku ω místo, ke kterému se vztahuje referenční prostor Ω re f referenční prostor, ke kterému se vztahuje určitá situace Pr pravděpodobnost odhadu RPN rating vyplývající z odhadu experta, Risk Priority Number aplikace metody FMEA Rt hodnosta zvolená expertem při hodnocení ČVUT, Fakulta stavební 11/114

12 scrpn směrodatná odchylka statistického souboru hodnot CRPN aplikace metody FMEA scrt směrodatná odchylka statistického souboru hodnot CRt aplikace metody UMRA T ref referenční doba, ke které se vztahuje určitá situace t okamžik, ke kterému se vztahuje referenční doba Z syn souhrnná hodnota pro zařazení experta do kategorie Z i dílčí znak experta ČVUT, Fakulta stavební 12/114

13 Výklad některých pojmů Aspekt projektu hledisko uplatňované při expertní analýze projektu (např. hledisko finanční, hledisko sociální) Expert (viz též odborník, specialista). Osoba, která se vyznačuje expertností v konkrétním oboru, teoretické i praktické zkušenosti a dále se v oboru vzdělává. Každý člověk může být za určitých okolností expertem. Expertíza souhrn činností, kterou se získávají a analyzují podklady pro rozhodování na základě výroků jednoho nebo více expertů. Expertní analytik odborník, který se zabývá řízením a zpracováváním expertíz. Řídi průběh expertízy včetně expertních analýz, vyhodnocuje výsledky a vypracovává závěry z expertízy, vypracovává expertní zprávu. Expertní analýza metoda, kterou se získávají podklady pro rozhodování na základě výroků jednoho nebo více expertů Expertní hodnocení proces generující výroky expertů a expertní zprávu Expertní pracoviště odborné pracoviště se zaměřením na specifickou problematiku Expertní skupina skupina osob, která může být organizovaná (např. voliči, brainstormingový tým, writestorming, expertní analýzy, apod.), nebo neorganizovaná (trh, aukce, výběrové řízení, apod.) Expertní tým skupina expertů, sestavená pro účely expertízy. Je řízena expertním analytikem. Expertní zpráva dokument zpracovaný expertním analytikem Expertnost schopnost osoby podávat zasvěcené názory ke speciálním otázkám (viz též Odbornost). Expertnost není podmíněna odborností (kvalifikovaný odborník nemusí být expertem v určité oblasti, i když se u něj expertnost předpokládá). Jistota všechny skutečnosti jsou jednoznačné, realita se neodchyluje od předpokladu Nejistota nepoznané známé Neurčitost nepoznané neznámé Nápad nová myšlenka vznikající zpravidla spontánně Objednatel expertní analýzy osoba či subjekt, který zadává expertní analýzu s cílem využít její výsledky Odbornost souhrn vzdělání odborníka, které získal studiem na odborné škole (viz též Expertnost). Osoba, která má odbornost nemusí být expertem. Proces sousled na sebe navazujících činností, které jsou definovány vstupem a výstupem Projekt sled aktivit a úkolů: projekt má dán specifický cíl, který má být realizací projektu splněn, má časově definovaný začátek a konec a vyhrazené zdroje potřebné pro jeho realizaci ČVUT, Fakulta stavební 13/114

14 Regulátor určuje závazné postupy expertízy, jimiž se musí řídit všechny zúčastněné strany. Může mít povahu veřejnoprávní i soukromoprávní. Rozhodovatel osoba, pro niž se zpracovává expertíza, která se účastní rozhodování o zkoumaném projektu Segment projektu časová nebo prostorová část projektu, dílčí úsek projektu Výrok verbální nebo numerická hodnota znaku, kterou expert přiřazuje ke specifikovanému dotazu Zadavatel stanoví předmět, účel a cíl expertízy. Zpracovatel osoba, která organizuje expertízu, s expertním analytikem vyhledává experty, sestavuje expertní tým a zajišťuje přípravu expertní zprávy a odpovídá za průběh analýzy. ČVUT, Fakulta stavební 14/114

15 KAPITOLA I SPECIFIKACE PRÁCE 1 VYMEZENÍ PROBLEMATIKY 2 CÍLE PRÁCE 3 PROSTŘEDKY KE SPLNĚNÍ CÍLŮ

16 1 Vymezení problematiky Okolnosti vzniku finanční krize v roce 2008 a jejího následného rozvoje v roce ukazují na význam expertních analýz jako velice důležitý podklad rozhodování. Ukázalo se, že regulativní softwary pracovaly se systémem předpokladů, které byly nereálnými. Hlavním nedostatkem softwarů, jež měly signalizovat nebezpečí, byl předpoklad nezávislosti jednotlivých jevů a dále nekritická extrapolace trendů. Předpokládalo se, že velké změny na trhu jsou nepravděpodobné, změny cen jsou na sobě nezávislé a že dnešní výkyvy trhu nemají vliv na jeho zítřejší vývoj. Ukázalo se, že na softwarová modelování ekonomických jevů nelze spoléhat, a že tedy jsou pro odhad nebezpečí a rizik nezbytné uspořádané mentální analýzy za přímé účasti lidského činitele. Nocera [2009] ukázal, že modely založené na sledování veličiny VaR (Value at Risk, viz Tichý [2006b]) selhaly, neboť nepočítaly s nejmohutnějším nebezpečím zhroucením světového finančního systému. Modelování rizika nesplnilo očekávání, protože podstatná složka portfolia nebyla v modelech obsažena. V průběhu rozvoje krize zjistily finanční podniky, že modely založené na VaR nestačí k rozhodování. Na nedostatky takových modelů upozorňoval již Mandelbrot [1999]; konstatoval, že predikční modely nejsou dostatečně spolehlivé, neboť nezobrazují náhodnost jevů a událostí do modelů vstupujících. Po těchto zkušenostech lze očekávat, že dojde ve vyšší míře k využívání takových nástrojů, jako jsou právě expertní odhady. Expertní odhady jsou základním prvkem expertních analýz a odrážejí teoretické i praktické znalosti a zkušenosti osob, které se na analýzách podílejí. Jako příklad můžeme uvést ustavení Národní ekonomické rady vlády (NERV), která byla jmenována dočasně v roce 2009, jakožto odborný a konzultační orgán, složený z několika ekonomů/expertů. Avšak i při přímé účasti lidského činitele na odhadech budoucího vývoje stojíme před problémem, nakolik jsou odhady nebo závěry učiněné na základě těchto odhadů správné. Problémem je jejich spolehlivost, a to zejména celková spolehlivost expertních analýz, neboť experti se chovají jen zčásti nenáhodně, část jejich odhadů je náhodná. Pracujeme tedy s určitou mírou spolehlivosti výsledku, která je velmi rozdílná a závisí přímo či nepřímo na řadě ovlivňujících faktorů. Expertní analýzy jsou založeny na úsudku kvalifikovaných osob expertů, který spočívá v jejich znalostech, zkušenostech a mnohdy také závisí na jejich subjektivních vztazích k předmětu vyšetřování. Využívány jsou zejména tam, kde exaktní metody nelze použít nebo je jejich použití nežádoucí (předběžné odhady nákladů). Expert nebo tým expertů je základem analýzy a je tedy tím, kdo utváří závěry či výsledky analýzy. Čistě na něm záleží, jaký výsledek dostaneme. Expert je však ovlivněn objektivními a subjektivními faktory, a může také výsledek záměrně ovlivňovat svou vůlí. Můžeme tedy vždy považovat výsledek za správný? Můžeme jeho spolehlivost nějak určit nebo dokonce ověřit? ČVUT, Fakulta stavební 16/114

17 2 Cíle práce Téma expertních analýz je velmi široké vzhledem k jejich obecnému využití by se dala zkoumat řada jeho aspektů. Autorka se po diskuzích se školitelem soustředila na dva okruhy problematiky, z nichž vyplynulo zaměření a cíle disertační práce. Hlavním zaměřením práce je: vyšetření postavení expertů v expertních analýzách, identifikace vlivů, které působí na experty, vystižení náhodnosti, která vyplývá z vlastností expertů. Cílem práce je tedy: 1) nalézt způsob, jak charakterizovat náhodné a nenáhodné vlastnosti expertů. jež mají vliv na jejich výroky 2) vypracovat metodiku kategorizace expertů 3) vyšetřit vliv náhodnosti výroků expertů různých kategorií v expertních analýzách 4) ověřit vliv náhodnosti výroků expertů různých kategorií expertními metodami UMRA a FMEA Splnění cílů má přinést tyto přínosy: prokázání existence náhodných vlivů na expertní hodnocení a na výsledek EA, model kategorizace expertů, zvýšení vypovídací hodnoty expertních analýz. Přínosy budou využitelné pro: aplikaci expertních analýz aplikaci elektronických analýz zadávání veřejných stavebních zakázek realizaci průzkumu trhu realizaci průzkumu veřejného mínění rozhodování o sporech Práce se zabývá problematikou expertních analýz obecně. Nezáleží na tom, v jaké oblasti (technické, sociální nebo jiné) se analýzy uskutečňují. ČVUT, Fakulta stavební 17/114

18 3 Prostředky ke splnění cílů Pro splnění cílů dizertační práce byl zvolen tento postup: (1) vyšetření současného stavu, (2) identifikace objektivních a subjektivních vlivů na experty, (3) vytvoření modelu kategorizace expertů, (4) matematicko-statistické vyšetření expertních odhadů, (5) ověření řešení expertního hodnocení metodami UMRA a FMEA. Informace použité v dizertační práci byly získány: - konzultacemi se školitelem, - vlastní metodikou založenou na simulaci Monte Carlo v prostředí MS Excel, - vlastní zkušeností s praktickými aplikacemi expertních analýz, - z odborné literatury, - z odborných konzultací s p. Régis Farretem (pracovníkem INERIS Francie Institutu pro řízení průmyslového prostředí a rizik, odboru Hodnocení rizik) a p. RNDr. Tomášem Raiterem (zakladatelem společnosti STEM/MARK, a.s. a předsedou představenstva společnosti AL- FA/MARK, a.s.). ČVUT, Fakulta stavební 18/114

19 KAPITOLA II EXPERTNÍ ANALÝZY 4 EXPERTNÍ ANALÝZY 5 METODY EXPERTNÍCH ANALÝZ 6 ROZHODOVÁNÍ

20 4 Expertní analýzy Běžnou a nutnou součástí expertíz jsou vědomé formalizované procesy, tzv. expertní analýzy. Jsou obvyklým nástrojem pro řešení, hodnocení a posouzení různých projektů či situací a používají se tam, kde nelze provést exaktní analýzu. Expertízy se provádějí tam, kde je rozhodování zatíženo nejistotami nebo neurčitostmi. Expertní analýzy jsou založeny na znalostech a zkušenostech lidí, odborníků, kteří se pohybují v daných oborech, např. stavební inženýrství, letectví, lékařství, politologie, filatelie, atd. Úlohu experta však může v určitém kontextu zastávat každý člověk, např. parlamentní volby, průzkumy veřejného mínění, přecházení vozovky. Expertní analýzy jsou popsány celou řadou definicí. Pro účely této práce budeme považovat za expertní analýzu jakýkoliv vědomý nebo povědomý rozbor minulé, přítomné a budoucí situace, ve které se nalézá určitý projekt. Situace je popsána jednak časem, jednak polohou v prostředí projektu (viz. odd. 8). Expertní analýzy přitom rozlišujeme do dvou základních skupin: formální analýzy charakterizují se systémem úkonů, který vede k jedinému cíli, neformální analýzy jejich postupy nejsou systematicky uspořádané. Některé expertní analýzy postrádají formální metodologický přístup, což může vyvolat pochybnosti o objektivitě analýzy a spolehlivosti výsledku. Tento aspekt je důležitý zejména tehdy, když jsou závěry silně sporné mezi jednotlivými experty. Existuje však celá řada metod s různou úrovní formalizace, které jsou často uplatňovány v praxi. Formální analýzy jsou běžně používány ve vybraných oborech, zejména technických, a jimi se také bude dále zabývat tato práce. 4.1 Cíl a předmět EA Expertní analýzy vytvářejí podklady pro rozhodování založené na lidském úsudku a odstraňují nedostatky způsobené softwarovými podklady, v nichž není zobrazen lidský činitel. Při rozhodování založeném pouze na výstupech z programovaných postupů se může vyskytnout problém, i když jsou založeny na odladěných modelech. V expertních analýzách jde zpravidla o hodnocení událostí, stavů, situací, úmyslů, projektů, procesů, činností, a to buď jejich samotné existence, nebo jejich průběhu. Z toho plynou neomezené možnosti využití EA, které slouží nejen jako podklad pro další rozhodování, ale i třeba pouhý projev názoru. Jak již bylo řečeno v úvodu této kapitoly, v práci se budeme zabývat formálními analýzami a předmět analýzy budeme nazývat projekt. Expertní analýzy lze dělit do různých kategorií z mnoha hledisek. Expertní analýzy dělíme obecně na: ČVUT, Fakulta stavební 20/114

21 otevřené (např. brainstorming) - ovlivňování je žádoucí uzavřené - zcela (věcně i osobně, nikdo o druhých neví, neví ani, zda další experti existují) - částečně (např. jen osobně) dynamické ovlivňování je žádoucí statické ovlivňování je nežádoucí Výstupy z expertních analýz mohou být: absolutní očekává se například numerická odpověď, odhad rizika, atd., doba trvání ekonomické krize relativní objednatel EA potřebuje srovnání, volbu mezi dvěma nebo více alternativami, přičemž alternativy mohou být: - kvalitativně závislé např. pojedu na Istrii přes Vídeň, přes Salzburg nebo přes Terst - kvalitativně nezávislé: např. mám jet na Island v červenci nebo do Indie v lednu 4.2 Vlivy na expertní analýzy Na expertní analýzu mají vliv: expert (osobnost experta, vztah experta k analytikovi, rozhodovateli, nezávislost expertů, experta analytika, experta rozhodovatele, anonymita expertů, motivace expertů) vlastnosti týmu rozhodovatel (osobnost, skutečný nebo domnělý zájem) kvalita dostupných informací (o projektu, v dotčeném oboru,.) množství dostupných informací (důležitá je optimalizace množství) organizace analýzy postup analýzy povaha hodnoceného problému stupnice hodnocení prostředí projektu V dalších oddílech se zabýváme některými z těchto vlivů. V jednotlivých projektech se dají identifikovat i další vlivy, uvedený výčet nelze proto považovat za vymezující. ČVUT, Fakulta stavební 21/114

22 4.2.1 Vlastnosti expertního týmu Významným činitelem v expertních analýzách je tzv. skupinová polarizace expertního týmu. Skupinovou polarizací (group polarization) označujeme proces, při kterém experti postupně zaujímají stanoviska výraznější, než měli na počátku analýzy, stanoviska mění, a to dokonce tak, že se od jejich původních stanovisek velice liší nebo jsou dokonce protichůdná. Tento obecně známý jev popsal Sunstein [2005], přičemž ukázal jeho čtyři hlavní příčiny: přesvědčivá argumentace lidé mají tendenci přejímat často opakované a přesvědčivě znějící názory, které jsou ve skupině prezentovány; uplatňuje se přitom velice autority vůdčích osobností v týmu, porovnávací efekt lidé usilují o to, aby byli vnímáni pozitivně ostatními členy skupiny bez ohledu na svůj vnitřní osobní názor, sebedůvěra ukazuje se, že lidé s extrémními názory mají vysoký stupeň sebedůvěry, a jsou schopni ovlivnit další členy týmu, přenosnost emocí v tomto případě jde především o strach, který se považuje za nejsilnější a snadno přenosnou emoci; jde přitom o libovolný strach. Skupinová polarizace vede k deformacím expertních odhadů především tím, že se při ní potlačují pravděpodobnostní hlediska a osobní zkušenosti. Expert ve svém odhadu se přichýlí k tomu, co je pro něj z různých důvodů snadněji dosažitelné. Tím se odhady zkreslují. Skupinová polarizace se v otevřených expertních analýzách zvýrazňuje s dobou trvání analýzy. Jde o velice škodlivý faktor, který může zkreslit výsledky analýzy a dovést rozhodovatele ke zcela chybným rozhodnutím, aniž by si chybnosti byl vědom. Patrně nejvýraznějším faktorem je v otevřených týmových analýzách je porovnávací efekt. Expert má ostych před ostatními členy týmu, deformuje svoje odhady podle složení týmu. Je-li v týmu silná osobnost, snaží se expert odhadnout její mínění a přizpůsobit se mu. Porovnávacím efektem může být postiženo několik členů týmu. To je ovšem velice škodlivé, neboť v expertní analýze nám jde vždy o to, abychom získali co nejpestřejší strukturu názorů, která není žádným způsobem unifikována Anonymita expertů Odstranit anebo velice silně omezit porovnávací efekt lze důslednou anonymitou expertů. Anonymita může mít různé stupně. Patrně nejúčinnější je anonymita úplná, kdy členové týmu neznají jeho složení, a nemají se tedy s kým porovnávat. Jde o odstranění porovnávacího efektu co do osob. Taková anonymita se však nedá vždy ČVUT, Fakulta stavební 22/114

23 zajistit, jestliže jde o analýzy, které jsou orientovány na určitý problém s výsledkem směřujícím k určitému rozhodovateli. Úplná anonymita se dá docílit pouze u neadresných analýz například v průzkumech veřejného mínění nebo volbách. O něco nižším stupněm anonymity je zajištění takového postupu, aby nikdo neznal názory dalších členů týmu vyloučí se tím porovnávací efekt co do názorů. Expert sice ví, kdo je členem týmu, ale má-li zaručenu anonymitu, nemá ostych před silnými osobnostmi a také ne před ostatními členy; řídí se tedy vlastními znalostmi, zkušenostmi a úsudkem. Takový postup použil např. Tichý [2006a] při rizikové analýze projektu Tunel Praha-Beroun" Motivace expertů Experti musí být motivováni k účasti na analýze a svou motivací ovlivňují přímo i nepřímo výsledek analýzy. Rozlišujeme motivaci pozitivní a negativní (viz odd ). V mnohých případech se experti účastní analýzy za úplatu (honorář), jejíž výší lze ovlivnit kvalitu výsledku analýzy tak, že na analýze např. nespolupracují ti nejlepší experti z oboru. V řadě případů se však jedna o expertní analýzy bezúplatné, kdy experti sledují buď své vlastní, nebo lokální zájmy např. volby do zastupitelstva obce, nebo jsou nezávislí a sledují pouze zájmy veřejné, jejich účast analýze je určitou formou prestiže (např. členové některých porot). Jistou negativní formou motivace je úplatkářství, kdy je výsledek analýzy zmanipulován s cílem prosadit zájmy určité skupiny. Příkladem zneužití role experta je korupce, se kterou se v poslední době můžeme setkat poměrně často viz odd Povaha hodnoceného problému Výsledky hodnocení v týmových analýzách jsou velice ovlivněny povahou posuzovaného problému. Pokud se bude hodnotit riziko dvou rozdílných projektů a dojde se k závěru, že riziko je v obou případech stejné (což je ovšem zcela abstraktní případ), bude výsledek analýzy pesimističtější u problému, kde realizace nebezpečí vede k nevratné situaci. Nevratnost je sice možné nějakým způsobem v odhadech rizika vystihnout, ale její psychologický efekt na hodnocení vyjádřit jednoduše nelze. Dalším hlediskem je komplexita hodnoceného problému. U konkrétních problémů může být výsledek analýzy daleko přesnější než u problému komplexního Stupnice hodnocení Stupnice hodnocení je jedním z faktorů majících zásadní vliv na analýzu. Stupnice hodnocení by měla za všech okolností zobrazovat podstatu metody. U formálních analýz, které jsou často používány, je daná metodikou analýzy, a je tedy předem stanovena (např. FMEA, UMRA, viz odd. 10). U neformálních analýz je nutné stupnici hodnocení vhodně zvolit, a proto musí být dodrženy některé zásady. Při volbě stup- ČVUT, Fakulta stavební 23/114

24 nice a jejího rozsahu je žádoucí zohlednit řadu dalších faktorů, např. zadání zkoumaného projektu, počet expertů, atd. Stupnice hodnocení dělíme na: verbální, numerické. a dále na: dvouhodnotové, vícehodnotové. U stupnic menšího rozsahu se často setkáváme s formou slovního vyjádření dvou hodnot (ANO x NE) nebo čtyř hodnot (ANO x NE x MOŽNÁ x NEVÍM). Stupnice hodnocení může mít různý rozsah. Obecně můžeme rozlišovat: menší rozsah: např. [0; 1; 2; 3], [100; 200; 300] větší rozsah: např. [1; ; 10] Menší rozsah stupnice zjednodušuje proces analýzy, větší rozsah vede k většímu rozptylu odhadů. Pro zvýšení kvality výsledku je vhodné jednotlivé stupně doplnit verbálními deskriptory, aby se co nejvíce eliminoval vliv subjektivního vnímání problematiky. Expertovo hodnocení lze vždy rozdělit do dvou složek. První složka je pevná, tj. ze statistického a pravděpodobnostního pohledu nenáhodná. Druhá složka je náhodná a je ovlivněna činiteli, které jsou vesměs časově a prostorově závislé. Součet obou složek je výsledným expertovým hodnocením. Expert nerozlišuje obě složky, odpovídá verbálně jednoznačným výrokem (pokud je správně dotazován) nebo numericky jedinou hodnotou nebo vektorem několika hodnot, pokud se to na něm požaduje. Expertova volba hodnoty ze stupnice hodnocení je zatížena náhodnými vlivy. Náhodnost ve verbálních odpovědích nelze zpravidla popisovat. To se dá udělat jen tehdy, jestliže verbální popis je v podstatě numerickým popisem. 5 Metody expertních analýz Metody expertních analýz lze v zásadě členit do dvou základních skupin: metody verbální analýzy podstatou je verbální nebo písemné vyjádření experta (HAZOP, čekisty, brainstorming) metody ratingové analýzy názory na problém a výsledek analýzy je vyjádřen numericky, závěry pak zformulovány verbálně (FMEA, UMRA) grafické metody názorné zobrazení verbálních analýz (stromové diagramy, Ishikawův diagram) ČVUT, Fakulta stavební 24/114

25 Každá z metod má své specifika a je vždy na zvážení, kterou z nich je vhodné použít pro vyšetření zkoumaného projektu. V následujících kapitolách jsou blíže popsány některé z nich. 5.1 Metody stromových diagramů (FTA, ETA) V expertních analýzách (například při analýzách rizika) se pro některé úlohy používá stromových diagramů (tree diagram), a to jednak diagramů událostí (event tree, k odhadu scénáře nebezpečí a možných poruch), jednak diagramů poruch (fault tree, k vyšetření příčin skutečných anebo jen možných poruch). Obecně je stromový diagram (kořenový strom) orientovaným grafem (Demel [2002]), který může mít rozmanité tvary podle povahy úlohy, která se řeší. Metody stromových diagramů jsou jednoduché a mají několik variant, podle toho, co je cílem řešení. Stromové diagramy můžeme rozdělit do dvou základních skupin, a to: analytické, kterými se určuje, jaké následky může nebo musí mít jistá událost, anebo jaké příčiny může mít nebo má jistá událost; syntetické, které určují, jaký následek bude mít souhrn událostí anebo jaká byla příčina jednotlivých událostí, které se staly, a je podezření, že spolu nějak (společným následkem, společnou příčinou) souvisejí. 5.2 Metody HAZOP (Hazard and Operability Study) Slouží k objektivní identifikaci nebezpečí, čili nepříznivých činností nebo stavů složitých zařízení, při kterých může dojít k nežádoucím událostem. Jde o zjištění nebezpečí, kterému je projekt vystaven, nebo nebezpečí, které plyne z projektu pro jeho okolí. Význam metody lze však zobecnit. Nemusí se ovšem jednat pouze o nebezpečí, ale v zásadě o impakt, kterému je projekt vystaven, přičemž impakt může pro projekt a prostředí škodlivý nebo přínosný. Pomůckou pro analýzu jsou schémata a postupové diagramy. Tým expertů, který analýzu provádí, rozdělí zkoumaný systém na fáze a dále do jednotlivých logických částí, pro které pak určí schopnost systému reagovat na realizace impaktů. Vyšetřuje se především: účel zkoumané částí procesu/systému možné odchylky jednotlivých částí systému možné příčiny vzniku odchylek možné důsledky odchylek Metoda je založena na diskuzi analytika s různými osobami, které jsou zapojeny do vyšetřovaného projektu, a jako nástroj slouží schémata a postupové grafy pohovorů. Metoda HAZOP a z ní odvozené modifikace jako HAZAN (Hazard Analysis) a HAZID (Hazard Identification) jsou často využívány v počátcích projektů. ČVUT, Fakulta stavební 25/114

26 5.3 Metoda FMEA Metoda FMEA byla poprvé použita v armádě USA v polovině 20. stol. při realizaci projektu Apollo. Postupně se začala rozšiřovat i do jiných odvětví průmyslu, zejména do automobilového, leteckého, energetického, apod., kde slouží zejména pro odhalování poruch a rizik, které z poruch vyplývají. Často se s její aplikací můžeme setkat v oboru řízení jakost, při provádění marketingových analýz, atd. (viz Tichý [2006a], [2006b]). Jde o verbálně-numerickou, kvalitativně kvantitativní metodu, která se hojně používá i v analýze nebezpečí/rizik. Touto metodou se systematicky zjišťují problémy v procesech a jejich následky, resp. poruchové stavy jednotlivých částí procesu, nebo i poruchy produktů. Výsledkem analýzy je nalezení možných opatření k zamezení nebo alespoň omezení výskytu takových poruch. Může být použita pro identifikaci poruch (vady, nebezpečí) stejně jako pro odhad pravděpodobné možnosti realizace poruchy (vady, nebezpečí). Předmětem hodnocení je pravděpodobná možnost vzniku poruchy, možnost zjištění (detekce) poruchy před její realizací a závažnost této poruchy. Těmto faktorům je přiřazena hodnota od 1 do 10 a jejich vynásobením získáme hodnotu ukazatele priority rizika RPN (Risk Priority Number), která představuje míru nutnosti provést opatření k odstranění nebo alespoň snížení rizika. Hodnoty jednotlivých faktorů jsou určeny týmem odborníků doporučuje se počet 4 až 6 osob. K aplikaci FMEA je vhodné používat pracovní formuláře sestavené podle vlastností daného zkoumaného procesu. Dalším popisem metody FMEA a její praktickou aplikací se zabývá odd Metoda UMRA (Univerzální matice ratingové analýzy) Metoda UMRA byla původně vytvořena pro rizikovou analýzu (viz Tichý [2006a, 2006b]), avšak ukázalo se, že její pole aplikace je širší. Jde verbálnělogicko/numerickou metodu. Slouží zejména k identifikaci impaktů (tzn. nebezpečí nebo také šancí), popř. scénářů impaktů, dále pak k odhadu pravděpodobné možnosti realizace impaktů a závažnosti impaktů, odhadu škod či celkového posouzení projektu. Metoda je založena na matici, v níž se hodnotí souběhy zdrojů impaktů a segmentů vystavených impaktům. Sestavení matice je verbální složkou analýzy, vyplnění matice je složkou logicko-numerickou. Metoda umožní jednak identifikovat možné impakty, jednak kvantifikovat relativní závažnost impaktů. Pro analýzu je třeba vytvořit tým expertů (doporučuje se 5 až 20 osob) vedený rizikovým analytikem, který jednak má úlohu moderátora při provádění analýzy, jednak zpracovává výroky expertů. Metoda UMRA klade velký důraz na sestavení týmu expertů, neboť při aplikaci této metody jsou rozhodující tito činitelé: kvalifikace a zkušenosti expertů, jejich vnímání a schopnost odhadu povahy souběhů, atd. Metodika UMRA dovoluje přihlížet jednak k rozdílům ve vztahu expertů k řešené problematice, neboť někdy se expert není ČVUT, Fakulta stavební 26/114

27 schopen vyjádřit ke všem aspektům vyšetřovaného projektu, jednak k rozdílům ve vnímání jednotlivých expertů. Výsledky analýzy metodou UMRA udávají pořadí závažnosti zdrojů impaktů, segmentů vystavených impaktů a souběhů z hlediska zkoumaného procesu, projektu či objektu. Mohou se použít jako vstupní hodnoty pro další analýzu metodou FTA za účelem sestavení stromu poruch nebo se dají dále analyzovat metodou FMEA. Metodou UMRA se podrobně zabývá odd. 10.1, kde byla použita pro příklad aplikace poznatků o náhodnosti odhadů expertů. 5.5 Metody checklistů, DELPHI, Brainstorming Checklist (kontrolní seznam) je dotazník určený ke kontrole, zda byly při zpracování určitého dokumentu obsahujícího variabilní položky uváženy všechny možné eventuality, nebo zda je řádně prováděna určitá činnost. Kontrolní seznam obsahuje soupis položek týkajících se dané problematiky, nebo také popis přijatých či navrhovaných opatření. Mají buď formu dotazníků ANO/NE nebo popisných kontrolních seznamů liší se množstvím informací a nároky na znalosti osob, které dotazník vyplňují. Checklisty mají rozsáhlé uplatnění a lze je použít i pro hodnocení vyšetřovaného, popř. kontrolovaného případu. Z hlediska expertních analýz mají checklisty význam jako dotazníky, z nichž lze získat informace potřebné pro expertízu. DEPLHI je metoda používaná např. pro identifikaci nebezpečí. Od týmu expertů se získávají informace o zkoumaném systému a jeho možných poruchách prostřednictvím souboru otázek, který má dvě části (jednu předem danou a druhou variabilní mění se během pohovoru s respondentem). Používá se i vícestupňové modifikace - respondenti se vyjadřují k výsledkům, zpracovaným z odpovědí z prvního kola. Obdobným využití má značně rozšířený Brainstorming. Probíhá formou bezprostřední diskuze o daném problému s cílem získat co největší počet různorodých nápadů týkajících se daného problému. Účastníci diskuze mohou mít o problému rozdílnou úroveň znalostí, ale měli by s ním být dopředu seznámeni. Cílem je získat co největší počet podnětů k řešení. Využívá se zkušeností účastníků a různosti jejich pohledu na danou problematiku. Tato analýza neprobíhá na rozdíl od řady metod anonymně. Experti se vzájemně znají a vědí, kdo jakou myšlenku vyslovil. Vzájemně na sebe mohou působit. Brainstorming se řídí definovanými zásadami, mezi základní pravidla patří např.: vyslovené nápady nejsou hodnoceny ve stejný okamžik nepřipouští se žádná negativní ani pozitivní kritika vyslovených názorů, nechává se volný průchod představivosti získání maximálního množství nápadů všichni účastníci jsou si rovni ČVUT, Fakulta stavební 27/114

28 Obecně platí, že je úspěch analýzy podmíněn dobrou přípravou, to však platí obecně i pro aplikace jiných metod. Písemnou formou brainstormingu je writestorming, uskutečňovaný elektronicky podle určitých pravidel. Do stejné skupiny metod se dá zařadit také elektronická reverzní dražba, používaná komerčně (např. při vyhledávání zhotovitele stavby). Brainstorming je podstatou metody What if?, která spočívá v uvažování o všech možných stavech zkoumaného objektu/procesu a o nepříznivých událostech, které ho mohou ovlivnit viz Valjentová [2004]. Obvykle jde o hledání závěrů co by se stalo k premisám kdyby došlo k jevu U. 6 Rozhodování Rozhodování je zcela běžným psychickým procesem, jehož výsledkem je rozhodnutí. Součástí procesu je vždy analýza situace, tedy zvážení možností a následků rozhodnutí. Rozhodovací procesy sestávají ze zkušeností v minulosti, hodnotící současnosti a odhadující budoucnosti. Každé rozhodování je rozhodování za nejistot a neurčitostí. Vstupy do analýz se sice považují za náhodné, ale nakonec se řešení zjednodušují a hodnoty variabilních veličin se zavádějí deterministicky. 6.1 Principy rozhodování Podstatou rozhodování je snaha dosáhnout nějakého účelu nebo více účelů. Rozhodovací proces je soubor postupných činností, které vedou k ukončení nejistého nebo neurčitého stavu, založených na posuzování několika alternativ. Má vždy začátek (podnět) a konec (rozhodnutí). Cílem rozhodování je dospět k rozhodnutí a vybrat jednu z možných alternativ, které mají buď pozitivní nebo negativní, hmotný nebo nehmotný dopad na rozhodovatele, cílové osoby nebo jejich prostředí. Rozhodovací proces přitom nemusí být časově a prostorově spojitý. Rozhodování jedinců se vyznačuje dvěma základními přístupy: zkušenostní přístup, kdy rozhodovatel vychází pouze z vlastní zkušenosti získané v prostředí, v němž působí analytický přístup, kdy se rozhodovatel řídí výsledkem expertízy problému, kterou si provede sám anebo mu ji provede zpracovatel, kterému expertízu zadal V rozhodovací praxi se oba přístupy pochopitelně prolínají, popřípadě doplňují, neboť každá expertíza musí být nějakým způsobem založena na zkušenostech. Oba přístupy jsou žádoucí (expertízou lze objasnit zkušenost, zkušeností lze opravit závěr expertízy). ČVUT, Fakulta stavební 28/114

29 Rozhodnutí lze považovat za uspokojivé, pokud rozhodovateli vyhovuje výsledek nebo následek rozhodovacího procesu. Obecně platí, že pro rozhodovatele nemusí být závazné a jednoznačné, to znamená, může své rozhodnutí upravit, změnit nebo odvolat. U expertních analýz však toto obecné pravidlo neplatí. Po skončení analýzy již experti své hodnocení, založená na jejich rozhodnutí, nemohou měnit. Rozhodnutí má být účinné, má se dosáhnout určitého výsledku, a racionální, má se dosáhnout určitého reálného účinku. Učinit takové rozhodnutí znamená znát a zohlednit všechny v daném čase dostupné informace a zkušenosti, aby bylo možné posoudit hodnocené alternativy podle daných kritérií a cílů. Racionalita rozhodování je závislá na čase a prostoru, neboť konkrétní rozhodnutí se může zdát racionální v čase t n, ale už ne v čase t n+1. Rozhodnutí není vždy založeno na věcné racionální úvaze (objektivní faktory), ale svou úlohu v něm mají i pocity rozhodovatele (subjektivní faktory), vztah k procesu rozhodování nebo vztah k objektu, jehož se rozhodování týká. Iracionální rozhodování je obecně nepřijatelné, v expertních analýzách dokonce nepřípustné. Iracionální rozhodnutí jsou odtržená od reality a sledují zpravidla osobní cíle. Některá rozhodnutí jsou buď záměrně iracionální (jsou ale v daném okamžiku zcela racionální pro rozhodovatele) anebo jsou podvědomá (nejsou založena na žádné úvaze), tedy mají jen emocionální podklad. Emoční faktory mají různý původ: hédonizmus rozhodovatele, při němž se rozhodující jedinec převážně řídí - očekávanou příjemností výsledků rozhodnutí (setkáváme se s ním především u gamblerů) - potěšením, které mu působí rozhodování samo o sobě (časté u politiků, vojáků a obecně u vůdčích osobností ve všech oborech) strach z nepříjemnosti, kterou rozhodovateli způsobí eventuální rozhodnutí, o němž se domnívá, že nebude přijato objekty nebo třetími osobami pozitivně (časté u politiků); zpravidla nerozhoduje, že je pohoršena jen menšina objektů (problém mlčící většiny) Strach z hmotných nebo nehmotných následků se neřadí k emočním faktorům. Obecně jsou definovány 3 základní stupně systematické racionality: Volní čin je označení pro bezpodmětné a iracionální rozhodnutí, zpravidla náhlé a překvapivé, a to i pro rozhodovatele. Intuitivní rozhodování je jednoznačně motivováno a nastupuje tam, kde rozhodovatel nemá žádný vnitřní ani vnější podklad k rozhodnutí, jež se od něj očekává. Rozhodovatel rozhoduje "podle citu", a zpravidla nedovede svoje rozhodnutí zdůvodnit. Heuristické rozhodování je mechanické podle stereotypů, které jsou v osobách zakotveny především výchovou, existencí v prostředí, jež nás obklopuje, vzděláním a zkušeností. Heuristi- ČVUT, Fakulta stavební 29/114

30 ka má několik variant: reprezentativní (rozhodnutí podle prožitých obdobných situací), dostupnostní (rozhodnutí na základě dostupných informací) a kotevní (rozhodnutí na základě výchozího soudu). Heuristické rozhodování se v odborných úvahách někdy ztotožňuje s "intuitivně-empirickým rozhodováním" a v neodborném hovoru je to prostě "selský rozum" (aniž by se věděl, že to může mít "učený název"). Schopnost rozhodování je podmíněna různým stupněm poznání, vzdělání, odpovědnosti, citu a přijaté stupnice hodnot. Do rozhodování se promítá osobnost rozhodovatele a jeho aktuální rozpoložení fyzické i psychické. Hovoříme obecně o faktorech objektivních (data, informace, apod.) subjektivních (znalost, zkušenost, intuice, žebříček hodnot, cítění rozhodovatele) Objektivní a subjektivní faktory se při rozhodování doplňují. Data mají objektivní charakter, tzn., existují nezávisle na lidském vědomí. Za data lze považovat všechno, co můžeme vnímat a sledovat smysly. Za data považujeme také objektivní skutečnosti zjištěné při událostech anebo jednoduchá posloupnost znaků. Charakteristická jsou tím, že jsou dobře strukturovaná a obvykle vázaná na nějakou technologii. Vyšším stupněm dat jsou informace. Jsou to data interpretovaná za nějakým účelem, přičemž se jim přiřazuje nějaký význam. Zatímco pouhá data jsou objektivním prvkem (pokud nejde o data záměrně zkreslená anebo vůbec smyšlená), informace z nich odvozená je vázána na lidského činitele (interpretace dat). Váha informace má proto subjektivní charakter. Informace je spojitým souborem verbálních, numerických a grafických dat. Před použitím informace je vždy nutné ověřit její správnost a původ. Pokud to není možné, musí se alespoň ohodnotit spolehlivost zdroje, z něhož informace pochází. Velmi důležitá je hodnota informace v čase; informace prochází v čase určitým vývojem, je zpřesňována nebo naopak zamlžována, deformována nebo překrývána jinými údaji. Obecně víme, že informace stárne, často velice rychle, a že se vytrácí, není-li řádně uchována. Může se stát bezcennou během několika minut. Kterákoli informace může být po čase úplná či neúplná, dobrá, chybná, klamná, záměrně nebo nezáměrně zkreslená nebo zcela bezvýznamná apod. To platí i o závislosti informace na prostoru. Zkušenost se dá obecně jednoduše vyjádřit jako souhrn poznatků získaných během uplynulé doby. Rozlišujeme zkušenost osobní a profesní předanou/převzatou získanou ČVUT, Fakulta stavební 30/114