SOCIÁLNÍ POLITIKA STÁTU. VOŠ SOKRATES, zimní semestr Ing. Martina Jiříková

Transkript

1 SOCIÁLNÍ POLITIKA STÁTU VOŠ SOKRATES, zimní semestr Ing. Martina Jiříková

2 CÍLE SOCIÁLNÍ POLITIKY poskytnout občanům sociálním jistoty umožnit jim přiměřený životní styl a realizaci všech ústavou zaručených lidských a občanských práv čelit sociálnímu a ekonomickému ohrožení vytvářet příznivé podmínky pro rozvoj jedinců a sociálních skupin, zejména rodin

3 OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY Hospodářská politika státu, včetně politiky zaměstnanosti a péče o nezaměstnané Zdravotní politika, péče o zdraví občanů Kulturní a školská politika Bytová politika Dávky státní sociální podpory

4 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ POLITIKY Každý občan by mě být sám aktivní a snažit se zabezpečit si své potřeby. Teprve když občan není schopen se o své potřeby postarat, nastupuje pomoc státu. V každém vyspělém státě je zvláštní péče věnována dětem, postiženým občanům a starým lidem, kteří jsou nejvíce ohroženi.

5

6 SOCIÁLNÍ POLITIKA Vzdělávací politika

7 VZDĚLÁVACÍ POLITIKA

8 VZDĚLÁVACÍ POLITIKA

9 VZDĚLÁVACÍ POLITIKA

10 VZDĚLÁVACÍ POLITIKA

11 VZDĚLÁVACÍ POLITIKA

12 FUNKCE VZDĚLÁVACÍ POLITIKY

13 FUNKCE VZDĚLÁVACÍ POLITIKY

14 FUNKCE VZDĚLÁVACÍ POLITIKY

15 FUNKCE VZDĚLÁVACÍ POLITIKY

16 PRINCIPY VZDĚLÁVACÍ POLITIKY

17 PRINCIP CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

18 PRINCIP ROVNÝCH ŠANCÍ V PŘÍSTUPU KE VZDĚLÁNÍ

19 PRINCIP INDIVIDUALIZACE A DIFERENCIACE VE VZDĚLÁVÁNÍ

20 PRINCIP INTERNACIONALIZACE VE VZDĚLÁVÁNÍ

21 VZDĚLÁVACÍ POLITIKA PŘED ROKEM 1989

22 VZDĚLÁVACÍ POLITIKA PŘED ROKEM 1989

23 VZDĚLÁVACÍ POLITIKA PO ROCE 1989

24 VZDĚLÁVACÍ POLITIKA SOUČASNOSTI

25 PRIORITY ŠKOLSKÉ POLITIKY EU Všichni žáci by si měli osvojit potřebné dovednosti, tzn.čtení, psaní a počítání, čehož se dosáhne díky modernizace studijních programů i materiálů a lepšího hodnocení studentů. Každý žák by měl mít přístup k vysoce kvalitnímu vzdělávání, včetně dětí z rodin migrantů. Předškolní výchova by měla být dostupnější, v rámci běžné školní docházky by se měla zlepšit pomoc studentům se zvláštními potřebami a měla by se snížit míra předčasného ukončování školní docházky. Učitelům, ředitelům škol a vzdělavatelům učitelů by se mělo dostat větší podpory prostřednictvím účinného náboru, výběru pracovníků a odborného vzdělávání.

26 VIZE ŠKOLSKÉ POLITIKY ČR

27 SMĚRY ŠKOLSKÉ POLITIKY ČR 1. Posílení relevance školy a prestiže školního vzdělávání

28 SMĚRY ŠKOLSKÉ POLITIKY ČR 2. Odstranění slabých míst vzdělávacího systému

29 SMĚRY ŠKOLSKÉ POLITIKY ČR 3. Ověřitelné standardy jako předpoklad ověřování kvality

30 SMĚRY ŠKOLSKÉ POLITIKY ČR 4. Role učitelů jako předpoklad kvalitní výuky

31 SMĚRY ŠKOLSKÉ POLITIKY ČR 5. Kvalitní řízení vzdělávacího systému a posilování jeho kapacity

32 KLÍČOVÉ KOMPETENCE CO TO JE???

33 KLÍČOVÉ KOMPETENCE 1. Kompetence k učení 2. Kompetence k řešení problémů 3. Kompetence komunikativní 4. Kompetence sociální a personální 5. Kompetence občanská 6. Kompetence pracovní

34 KOMPETENCE K UČENÍ vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

35 KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí

36 KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

37 KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty

38 KOMPETENCE OBČANSKÉ respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti

39 KOMPETENCE PRACOVNÍ používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení

40 SOCIÁLNÍ POLITIKA Imigrační politika

41 SOCIÁLNÍ POLITIKA IMIGRAČNÍ POLITIKA Jak na imigranty? Problémy Fundamentalismus Terorismus, násilí Nežádoucí pozitivní diskriminace (většina začíná být ovládána menšinou) Zneužívání (kolaps) sociální záchranné sítě Evropy Psychická zátěž pro Evropu Politický x ekonomický imigrant Motivace? Řešení

42 SOCIÁLNÍ POLITIKA Bytová politika

43 SOCIÁLNÍ POLITIKA BYTOVÁ POLITIKA

44 SOCIÁLNÍ POLITIKA BYTOVÁ POLITIKA

45 SOCIÁLNÍ POLITIKA BYTOVÁ POLITIKA

46 SOCIÁLNÍ POLITIKA BYTOVÁ POLITIKA

47 NÁSTROJE BYTOVÉ POLITIKY - STRATEGIE

48 NÁSTROJE BYTOVÉ POLITIKY - STRATEGIE

49 BYTOVÁ SITUACE V ČR

50 POROVNÁNÍ ČR S EU

51 STRUKTURA A FORMA BYTOVÉHO FONDU

52 NÁRŮST BYTŮ

53 PODPOROVANÁ INDIVIDUÁLNÍ STAVEBNÍ ČINNOST

54 SOCIÁLNÍ BYDLENÍ

55 SOCIÁLNÍ POLITIKA Zdravotní politika

56 SOCIÁLNÍ POLITIKA ZDRAVOTNÍ POLITIKA!!!

57 SOCIÁLNÍ POLITIKA ZDRAVOTNÍ POLITIKA

58 SOCIÁLNÍ POLITIKA ZDRAVOTNÍ POLITIKA

59 STÁT JAKO SUBJEKT ZDRAVOTNÍ POLITIKY

60 OSTATNÍ SUBJEKTY ZDRAVOTNÍ POLITIKY

61 SOCIÁLNÍ POLITIKA ZDRAVOTNÍ POLITIKA

62 SOCIÁLNÍ POLITIKA ZDRAVOTNÍ POLITIKA

63 VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

64 STÁTNÍ POJIŠTĚNCI

65 ZDRAVOTNÍ PÉČI POSKYTUJÍ ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ STÁTU, OBCÍ, FYZICKÝCH OSOB A PRÁVNICKÝCH OSOB

66 HRAZENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE

67 ZDRAVOTNÍ PÉČE HRAZENA Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

68 CIZINCI ZDRAVOTNÍ PÉČE HRAZENA Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

69 ZE VŠEOBECNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ JE HRAZENA ZDRAVOTNÍ PÉČE:

70 ZE VŠEOBECNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ JE HRAZENA ZDRAVOTNÍ PÉČE:

71 ZE VŠEOBECNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ JE HRAZENA ZDRAVOTNÍ PÉČE:

72 ZDRAVOTNÍ POLITIKA ZAHRNUJE 2 DRUHY AKTIVIT:

73 ZDRAVOTNÍ POLITIKA - PREVENCE

74 ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA

75 ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY

76 SOCIÁLNÍ POLITIKA Důchodová politika

77 DŮCHODOVÁ POLITIKA Důchodová reforma I. a II. část Důchodové pojištění

78 DŮCHODOVÁ POLITIKA

79 DŮCHODOVÁ POLITIKA

80 DEMOGRAFICKÉ FAKTORY V DŮCHODOVÉ POLITICE

81 DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ I. pilíř II. pilíř III. pilíř I. pilíř = státní důchod II. pilíř = penze z dobrovolného fondového penzijního spoření III. pilíř = vlastní úspory

82 DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ ZÁKLADNÍ PRINCIPY

83 STAROBNÍ DŮCHOD

84 POTŘEBNÁ DOBA POJIŠTĚNÍ

85 TYPY DŮCHODŮ

86 ZAMĚSTNAVATELSKÉ PENZIJNÍ SYSTÉMY

87 PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ SE STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM

88 SOCIÁLNÍ POLITIKA Rodinná politika

89 RODINA

90 RODINA

91 RODINA

92 RODINA

93 RODINA

94 DĚLENÍ RODIN

95 DĚLENÍ RODINY PODLE PLNĚNÍ FUNKCÍ: 4 PÁSMA FUNKČNOSTI RODINY

96 NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA

97 NÁHRADNÍ VÝCHOVA ÚSTAVNÍ VÝCHOVA

98 NÁHRADNÍ VÝCHOVA RODINNÁ VÝCHOVA

99 PĚSTOUNSKÁ PÉČE NA PŘECHODNOU DOBU

100 PORUČNICTVÍ

101 RODINNÁ POLITIKA

102 CÍLE RODINNÉ POLITIKY

103 3 SYSTÉMY RODINNÝCH POLITIK

104 3 SYSTÉMY RODINNÝCH POLITIK

105 3 SYSTÉMY RODINNÝCH POLITIK

106 3 SYSTÉMY RODINNÝCH POLITIK

107 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ ČR

108 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ ČR

109 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ ČR

110 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ ČR

111 SUBJEKTY RODINNÉ POLITIKY

112 NÁSTROJE RODINNÉ POLITIKY

113 SPECIFICKÁ PODPORA JE ZAMĚŘOVÁNA NA RODINY SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI:

114 SOCIÁLNÍ POLITIKA Druhy sociálních dávek

115 DRUHY SOCIÁLNÍCH DÁVEK Dávky testované tj. poskytované v závislosti na výši příjmu: přídavek na dítě příspěvek na bydlení porodné

116 DRUHY SOCIÁLNÍCH DÁVEK Dávky netestované (ostatní dávky): rodičovský příspěvek dávky pěstounské péče pohřebné

117 DÁVKY V HMOTNÉ NOUZI doplatek na bydlení mimořádná okamžitá pomoc příspěvek na živobytí O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR

118 PŘEHLED SOCIÁLNÍCH DÁVEK A PŘÍSPĚVKŮ

119 ŽIVOTNÍ A EXISTENČNÍ MINIMUM Obě minima jsou rozhodující pro přiznání sociálních dávek a výpočet jejich výše. Pokud příjmy rodiny nedosahují výše životního minima nebo jeho určitého násobku, má rodina nárok na určité dávky státní sociální podpory (např. přídavek na dítě, porodné ). Životní minimum také plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze. Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory se podávají u krajských poboček Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu občana Životní minimum má opodstatnění také v soudní praxi při stanovení alimentů nebo u nezabavitelných částek při exekuci.

120 ŽIVOTNÍ A EXISTENČNÍ MINIMUM Upravuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu platné částky stanoví nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima Životní minimum = minimální peněžní příjmy, které jsou nezbytné k zajištění výživy a k uspokojení ostatních základních potřeb člověka Existenční minimum = minimální hranice peněžních příjmů sloužící k zajištění nezbytné výživy a ostatních základních potřeb člověka na úrovni umožňující přežití.

121 ŽIVOTNÍ A EXISTENČNÍ MINIMUM V ROCE 2016

122 ŽIVOTNÍ A EXISTENČNÍ MINIMUM 2016 PŘÍKLAD 1

123 ŽIVOTNÍ A EXISTENČNÍ MINIMUM 2016 PŘÍKLAD 2

124 ŽIVOTNÍ A EXISTENČNÍ MINIMUM 2016 PŘÍKLAD 3

125 ŽIVOTNÍ A EXISTENČNÍ MINIMUM 2016

126 MINIMÁLNÍ MZDA 2015 A 2016 Nejnižší přípustná výše odměny, kterou je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci za vykonanou práci. Základní úprava v zákoníku práce. Vztahuje se na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr

127 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Porodné

128 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Porodné Právní úprava od (dítě narozené nebo převzaté do trvalé péče od ) Porodné je dávka poskytovaná v závislosti na výši příjmu, kterou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního nebo druhého živého dítěte. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, musí být nižší než 2,7násobek životního minima rodiny (nenarozené dítě se započítává do rodiny) Do rozhodného příjmu se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavek na dítě.

129 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Porodné Právní úprava od (dítě narozené nebo převzaté do trvalé péče od ) Porodné náleží ženě, která porodila své první nebo druhé živé dítě. Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela, splnila podmínky nároku na porodné a dávka jí nebo jiné osobě nebyla vyplacena, má na porodné nárok otec dítěte. Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů, za stejných podmínek (rozhodný příjem rodiny do 2,7násobku životního minima, první nebo druhé dítě). Porodné náleží v rodině pouze dvakrát, a to buď na první nebo druhé živě narozené dítě nebo na první nebo druhé dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Porodné je stanoveno pevnou částkou a činí Kč na první dítě a Kč na druhé dítě Kč u dvojčat při prvním porodu

130 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Přídavek na dítě

131 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Nárok mají rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima. Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte. Pro nárok se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok. Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek.

132 VÝŠE PŘÍDAVKU NA DÍTĚ Věk nezaopatřeného dítěte Přídavek na dítě v Kč měsíčně do 6 let 500 Věk nezaopatřeného dítěte Přídavek na dítě v Kč měsíčně do 6 let let let let let 700

133 HRANICE ROZHODNÉHO PŘÍJMU PRO PŘÍDAVEK NA DÍTĚ

134 PŘÍDAVEK NA DÍTĚ PŘÍKLAD 1

135 PŘÍDAVEK NA DÍTĚ PŘÍKLAD 2

136 PŘÍDAVEK NA DÍTĚ PŘÍKLAD 3

137 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Mateřská

138 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Peněžitá pomoc v mateřství - mateřská má vynahradit příjem matky v období před porodem a těsně po porodu a matce, nebo otci příjem při výchově dítěte. Hlavní podmínkou pro vyplacení je účast žadatelky na nemocenském pojištění. Výše příspěvku se odvíjí od výše příjmů žadatele. Při minimální hrubé mzdě Kč činí peněžitá pomoc v mateřství Kč měsíčně. Nejvyšší nemocenské Kč lze dosáhnout při průměrné měsíční hrubé mzdě Kč.

139 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Rodičovský příspěvek

140 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Rodičovský příspěvek Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte. Výše měsíčního příspěvku nesmí překročit 70% předešlé hrubé mzdy. Maximální možný měsíční příspěvek je Kč Výši příspěvku je možné měnit každé tři měsíce, a tak si operativně zkracovat či naopak prodlužovat dobu rodičovské dovolené až do vyčerpání celé částky.

141 RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK PŘÍKLAD 1

142 RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK PŘÍKLAD 2

143 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Příspěvek na bydlení

144 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Příspěvek na bydlení Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení.

145 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Dávky v hmotné nouzi

146 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Dávky v hmotné nouzi doplatek na bydlení mimořádná okamžitá pomoc příspěvek na živobytí slouží k zajištění základních potřeb lidí s nízkými příjmy Podle zákona je v hmotné nouzi ten, kdo má nedostatečné příjmy a jeho celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb ani na nejnižší úrovni, která je pro společnost přijatelná

147 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Dávky v hmotné nouzi Zákon také vymezuje, kdo v hmotné nouzi není. Jsou to osoby, které: prokazatelně neprojevují snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním, nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a nejsou vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě člověk, který je v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem; s výjimkou: osoby starší 68 let, poživatele starobního důchodu, osoby invalidní ve třetím stupni, osoby pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství, nezaopatřeného dítěte, osoby pečující o dítě do desíti let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I, osoby pobírající příspěvek na péči ve II., III., IV. stupni a osoby o ně pečující jsou vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítly vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo se účastnit cíleného programu k řešení zaměstnání. Vychází se z životního a existenčního minima

148 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Dávky pro rodiny se zdravotně postiženými dětmi

149 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Rodiny se zdravotně postiženými dětmi

150 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Příspěvek na péči

151 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Příspěvek na péči Příspěvek na péči je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách. Z poskytnutého příspěvku pak tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu.

152 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Příspěvek na péči (právní úprava) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách). Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 505/2006 Sb.).

153 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Příspěvek na péči (podmínky nároku) Nárok na příspěvek má osoba starší 1 roku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. Tyto stupně závislosti se hodnotí podle počtu základních životních potřeb, které tato osoba není schopna bez cizí pomoci zvládat. Při posuzování stupně závislosti osoby se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost (péče o domácnost se neposuzuje u osob do 18 let). Bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení stanoví vyhláška č. 505/2006 Sb.

154 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Příspěvek na péči (výše) Výše příspěvku na péči pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost) Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost) Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost) Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost) Výše příspěvku na péči pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost) Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost) Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost) Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost)

155 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Příspěvek na péči (řízení) Řízení o přiznání příspěvku na péči se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem Žádost se podává na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce. Příslušnost se určuje dle místa trvalého pobytu žadatele o příspěvek. Krajská pobočka Úřadu práce (sociální pracovník) provádí pro účely rozhodování o příspěvku nejprve sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v jejím přirozeném sociálním prostředí. Následně krajská pobočka Úřadu práce zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení žádost o posouzení stupně závislosti osoby. Při posuzování stupně závislosti osoby vychází okresní správa sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Na základě tohoto posudku pak krajská pobočka Úřadu práce vydá rozhodnutí o tom, zda se příspěvek na péči přiznává či nikoliv. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat. Odvolání se podává k úřadu, který napadené rozhodnutí vydal, o odvolání pak rozhoduje MPSV.

156 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Pohřebné

157 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Pohřebné Na pohřebné má nárok osoba, jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou Kč. Příjem rodiny se netestuje

158 DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Dávky pěstounské péče

159 DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Odměna pěstouna Příspěvek při převzetí dítěte Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla Příspěvek při ukončení pěstounské péče

160 VÝŠE PŘÍSPĚVKU NA ÚHRADU POTŘEB DÍTĚTE ZA KALENDÁŘNÍ MĚSÍC a) Kč pro dítě ve věku do 6 let, b) Kč pro dítě ve věku od 6 do 12 let, c) Kč pro dítě ve věku od 12 do 18 let, d) Kč pro dítě ve věku od 18 do 26 let.

161 VÝŠE ODMĚNY PRO PĚSTOUNA Kč je-li pečováno o jedno dítě, Kč, je-li pečováno o dvě děti, Kč, je-li pečováno alespoň o tři děti

162 KONTROLNÍ OTÁZKY 1. Jaké jsou cíle sociální politiky státu? 2. Do kterých oblastí stát svou sociální politikou zasahuje? 3. Komu jsou určeny sociální dávky a kde o ně může občan požádat? 4. Které sociální dávky znáte? 5. Kde můžeš najít aktuální informace o podmínkách a výši sociálních dávek?

163 ZDROJE NEZNÁMÝ. Státní sociální podpora [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: NEZNÁMÝ. Státní sociální podpora [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: NEZNÁMÝ. Sociální politika státu - dávky státní sociální podpory [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Ilustrace :