Technické vlastnosti hornin
|
|
- Andrea Marková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Technické vlastnosti hornin Technicky významnými vlastnostmi se rozumí takové, které bezprostředně ovlivňují použitelnost horniny ve stavebnictví. Některé z těchto vlastností nelze určit v horninovém masívu přímo na místě (in -situ), proto se určují na vzorcích hornin v laboratoři. MHPS 2. přednáška 1
2 Dělení technických vlastností hornin základní popisné fyzikální vlastnosti hydrofyzikální vlastnosti fyzikálně technické vlastnosti pevnostní vlastnosti přetvárné /deformační/ vlastnosti technologické vlastnosti J. Pruška MH 2. přednáška 2
3 Vliv měřítka Vztah horninového masivu, systému diskontinuit a zdravé (neporušené) horniny MHPS 2. přednáška 3
4 Nejvýznamnější technické vlastnosti skalních hornin měrná hmotnost, objemová hmotnost modul pružnosti (pro 50% σ c ) hutnost a pórovitost nasákavost pevnost v tlaku, tahu a v tahu za ohybu obrusnost opracovatelnost rychlost šíření ultrazvuku MHPS 2. přednáška 4
5 Možnostizjišťování Laboratorní zkoušky Měření in-situ Fyzikální modelování Numerické modelování Rešeršní práce
6 Pravidlalaboratorních zkoušek rozpoznat proč a kdy provádět zkouškyneporušené(zdravé) horniny posoudit a umístit odběr vzorků pro standardní laboratorní zkoušky indexových parametrů (pevnosti, přetvárné charakteristiky) vybratrepresentativnívzorkypro testování co nejvíce snížit společné chyby během laboratorních zkoušek
7 Cílelaboratorníchzkoušek hornin Indexové zkoušky horniny pro její identifikaci a klasifikaci pevnostní a přetvárné charakteristiky možnosti degradace- odolnost horniny použití pro ohodnocení horninového masivu využití jako stavebního materiáluzásyp, podkladní vrstvy...
8 Horninovévzorky Z vrtnýchjader, opracované, neopracované, částečně opracované
9 Částhorninovéhojádra Výnos jádrového vrtání
10 Indexovézkouškyzdravé horniny Objemová tíha Ultrazvukové rychlosti Pevnosti při bodovém zatížení Vtlačná(Scmidtovo kladívko) pevnost v prostém tlaku
11 Hmotnostní a tíhové Hustota hornin vlastnosti závisí na jejich minerálním složení. Horniny složené ze světlých minerálů mají hustotu menší než 2,8 g.cm -3, horniny s převahou tmavých minerálů větší než 2,8 g.cm -3. U vyvřelých hornin stoupá hustota od hornin kyselých k bazickým až ultrabazickým. Hustotu některých hornin může snižovat jejich pórovitost. MHPS 2. přednáška 11
12 Hmotnostní a tíhové hmotnost vlastnosti - měrná /specifická/ hmotnost -objemová hmotnost horniny v přirozeném stavu - objemová hmotnost suché horniny tíha - měrná /specifická/ tíha -objemová tíha horniny v přirozeném stavu - objemová tíha suché horniny J. Pruška MH 2. přednáška 12
13 Sypnáhmotnosthornin ρ s je definována jako hmotnost objemové jednotky rozpojené horniny
14 tíhovévlastnosti Z hmotových vlastností se pomocí gravitačního zrychlení g odvozují odpovídajícítíhovévlastnosti, vyjafřujíse vkn. m -3. Rozeznáváme tedy - měrnoutíhu γ - objemovoutíhusuchéhorniny γ o - objemovoutíhuvlhkéhorniny γ ov - objemovou tíhu nasycené horniny γ on - sypnoutíhuhorniny γ s
15 Zkouškyultrazvukem Určenírychlostístlačení(P vlny) a smyku(s vlny) horninového jádra nedestruktivní měření rychléa levné ohodnocení pružné tuhosti malýchpřetvoření(přetvoření< 10-6 mm/mm) může ohodnotit anisotropii
16 Zkouškaultrazvukem
17 Pevnostvprostémtlaku zatěžovacílis
18 Pevnost v prostém tlaku na opracovaných vzorcích Jedná se o mezní napětí při porušení zkušebního tělesa za jednoosého tlakového namáhání Fmez R d = A pevnost je i funkcí zatěžování, (volí se rychlost zatěžování 500 až 1000 kn/m 2 ) a je závislána objemu tělíska J. Pruška MH 3. přednáška 18
19 Pevnost v prostém tlaku na nepravidelných vzorcích Vzorky jsou : a) částečně opracované b) neopracované Pevností je vztažena k ideální průřezové ploše vzorku objemu 100 cm 3 R závisí na objemu tělíska F R = A Ideální průřezová plocha se určí výpočtem z objemu A = 3 2 V J. Pruška MH 3. přednáška 19
20 Vztah mezi silou F a ideální plochou A je přibližně přímkový Poměr u=r/rd bývá stálý prourčitý druh hornin: Hornina U Křehká 0,08 Průměrná 0,19 plastická 0,50 J. Pruška MH 3. přednáška 20
21 Pevnost v prostém tlaku určená pomocí souosých razníků Experimentální metoda -při určitém poměru razníku d je mezní síla F přímo úměrná průměru vzorku D F R d = A J. Pruška MH 3. přednáška 21
22 J. Pruška MH 3. přednáška 22
23 Pevnost v tahu za ohybu Těleso je namáháno jak tahem tak tlakem, pro porušení rozhoduje pevnost menší. Předpokládá se trojúhelníkové rozdělení napětí v příčném průřezu, lineární pružnost horniny Rozdíl mezi pevností v tahu za ohybu a v prostém tahu je dán tím, že modul pružnosti horniny v tahu a tlaku není stejný. J. Pruška MH 3. přednáška 23
24 ohybovénamáhání zkušebníhotělíska docházíkekombinacitahovéhoa tlakového napětí
25 Pevnost ve střihu Pevnost hornin ve střihu je tangenciální síla vztažená na velikost střihové plochy, nutno je ji odlišovat od smykové pevnosti hornin Provádí se: a) v raznících b) V šikmých matricích J. Pruška MH 3. přednáška 25
26 Zkouška v raznicích Planparalelní deska může být i nepravidelně ohraničena, vloží se mezi dvě ocelové desky, opatřené souosými otvory a otvor se protlačí raznicí Střihová pevnost je dána vztahem: R stř = F A stř = F πdt J. Pruška MH 3. přednáška 26
27 Zkouška v šikmých matricích Střihová pevnost F τ stř = cosα A : J. Pruška MH 3. přednáška 27
28 Tvrdosthornin Tvrdost horniny vyjadřuje odpor horniny proti deformaci jejího povrchu, vyvolaný působením tvrdšího tělesa určitých rozměrů.
29 Schmidtovokladívko
30 zkouškapřibodovém zatěžovánínapolnímlise Rychlé ohodnocení pevnosti v jednoosém namáhání(laboratorní ipolní) Maláa rychláúpravavzorků (jádra, úlomky hornin) Určení obecného či standardního indexu pevnosti měříse sílaf max pro porušení vzorku
31 zkouškapřibodovém zatěžovánínapolnímlise (point load test) Pro zkoušky se používá buď vrtných jader, nebose můžepoužíti nepravidelných zkušebních tělísek
32 index pevnosti obecný index pevnosti: H - vzdálenost zatěžovaných bodů F max sílunutnápro porušení max standardní index pevnosti: I g = F max /d e
33 zkouškapřibodovém zatěžovánínapolnímlise GCTS Roctest
34 Horninovýtriaxiál
35 Přetvárné /deformační/ vlastnosti modul pružnosti modul přetvárnosti Poissonovo číslo modul reakce podloží J. Pruška MH 2. přednáška 35
36 Mezi nejdůležitějšítechnické vlastnosti v mechanice hornin patří přetvárné vlastnosti. J. Pruška MH 2. přednáška 36
37 Přetvárné (deformační) vlastnosti hornin Budeme uvažovat zatěžování horniny v jednom a ve dvou směrech Platí Hookův zákon σ = E ε σ... napětí ε... poměrná deformace E... Youngův modul J. Pruška MH 2. přednáška 37
38 Plynulé zatěžování σ zatěžovací větev σ = 1/3 Ru βt Odtěžovací větev β α ε εpr ε J. Pruška MH 2. přednáška 38
39 modul pružnosti E = tg α= σ/ ε pr modul přetvárnosti (základní) E def = tg β= σ/ ε tečnový modul přetvárnosti E def,t = tg β t = σ/ ε J. Pruška MH 2. přednáška 39
40 Cyklické zatěžování J. Pruška MH 2. přednáška 40
41 Cyklický modul přetvárnosti E σ 2 def, c = = tgβ 2 ε 2 ε1 + ε 2, el Okamžitý modul přetvárnosti E def, i = σ 3 σ 2 ε ε 3 2 = tgβ i J. Pruška MH 2. přednáška 41
42 E 50 a pod. Určení odpovídajícího E není jednoduché
43 Poissonovo číslo υ = poměrná deformace kolmo k zatížení poměrná deformace ve směru zatížení Hornina υ K 0 žula 0,10 0,14 0,11 0,16 rula 0,15 0,30 0,18 0,43 křemence 0, ,11 0,18 pískovce 0,13 0,17 0,15 0,21 křemité břidlice 0,10 0,15 0,11 0,18 jílovité břidlice 0,25 0,30 0,33 0,43 zvětralé jílovité břidlice 0,30 0,43 písky, štěrkopísky 0,33 0,36 0,49 0,56 tuhý jíl 0,40 0,45 0,57 0,82 J. Pruška MH 2. přednáška 43
44 Modul reakce podloží poloprostor na základě Winklerovy hypotézy: σ = k δ kde: σ pasivní odpor horniny (napětí působící na kontaktu hornina obezdívka vmístě, kde se obezdívka deformuje směrem do horniny) k modul reakce prostředí δ zatlačení rubu ostění do horniny J. Pruška MH 2. přednáška 44
45 zkouškavpříčnémtahu (Brazilskázkouška) mátřimodifikace-naválečkových, hranolkových a deskovitých zkušebních tělískách
46 Tahovépevnosti - prostý tah, - tah pomocí odstředivky, - metoda souosých roubíků, - příčný tah, - bodové zatížení na polním lise, - tahovápevnostzjišťovánain situ, - ohybovénamáhání, kteréje kombinací tahového a tlakového namáhání.
47 Pevnost v prostém tahu Jediná vhodná metoda pro určování přetvárných vlastnosti při tahovém namáhání. její znalost je nezbytná pro posouzení vlastností horniny horniny se zpravidla porušují tahem či jeho kombinací se smykem pevnost v tahu je nižší než v tlaku (cca 20 až 50 x) limituje stabilitu podzemních děl hornina při namáhání tahem je citlivá na sebemenší lokální oslabení či anomálii ve skladbě horniny J. Pruška MH 3. přednáška 47
48 Pevnost v prostém tahu - přímé upnutí vzorků Délka tělesa převládá nad šířkou aspoň 5x. Fmez tahová síla v okamžiku přetržení tělesa A příčná plocha měřená před zkouškou R t = F A mez J. Pruška MH 3. přednáška 48
49 Vzhledem k poškození čelistmi se konce vzorků opatřují ochrannou: - vložení měkkého kovu - zalití kamencem - lepení epoxidem hlídat konstantní průřez vzorku J. Pruška MH 3. přednáška 49
50 tahovápevnostpomocí odstředivky dochází k čistě tahovému namáhání zkušebního tělíska, ale tahová síla není v celé délce zkušebního tělíska rozložena rovnoměrně.
51 Pevnost v prostém tahu -v odstředivce Podstata zkoušky: prizmatické tělísko stejnorodé horniny se vloží do odstředivky, otáčením vznikají odstředivé síly, jež tělísko poruší. Z hlediska napjatosti nejčistší způsob určení pevnosti v tahu Max. tahové napětí bývá u většiny přístrojů kolem 14,5 MPa J. Pruška MH 3. přednáška 51
52 Pevnost v tahu v tlakové komoře Zkušební tělísko není taženo na koncích, nýbrž hydrostatickým přetlakem, jehož složky působí v axiálním směru Přetlak v komoře se zvyšuje až do přetržení vzorku. Odstraňuje čelní upínání tahové síly na těleso, zavádí značnou tlakovou napjatost kolmo k axiální tahové napjatosti J. Pruška MH 3. přednáška 52
53 J. Pruška MH 3. přednáška 53
54 Pevnost v tahu pomocí razníků Stanovuje se v axiátoru, porušená vzorku je radiálními trhlinami, výpočet napětí v tahu je dle teorie napjatosti silnostěnných válců Výhodou jsou snadno vyrobitelná tělíska,nevýhodou dvojí napjatost v tahu i tlaku Vyhodnocení pomocí diagramů J. Pruška MH 3. přednáška 54
55 Vlivypůsobícínazjišťované vlastnostihornin Při laboratorním hodnocení vlastností hornin dochází k ovlivnění zjištěných výsledků jednak z vnitřních příčin, které jsou dány např. nesourodostí horniny, jednak vlivem laboratorních podmínek.
56 Vlivstavuopracování zkušebníchtělísek každá nerovnost na tlačných plochách zkušebního tělíska při tlakové zkoušce mění namáhání tohoto tělíska na kombinovanétlakové s příčným tahem. může dojít pouze ke zkreslení tlakovépevnostisměremdolů.
57 Vlivvelikostizkušebních tělísek dva vlivy protichůdně působí na výslednou pevnost v prostém tlaku: První vliv je dán plochami nespojitostí Druhý vliv je dán rozdílem mezi pevnostípřijednooséma objemovémnamáhání.
58 Vlivtvaruzkušebních tělísek Z hlediska tvaru ovlivňuje nejvíce pevnost v prostém tlaku štíhlostní poměrzkušebníhotělíska, tj. poměrvýškykjehošířce. S rostoucím štíhlostním poměrem klesápevnosthornin.
59 Velká náročnost na opracované tělíska: -planparalelnost tlačnýchploch (-+0,05 mm) - kolmost základen a plášťů (-+0,05 mm na výšku( -vypuklost tlačných ploch max. 0,03 mm J. Pruška MH 3. přednáška 59
60 Vlivrychlostizatěžování
61 Vlivtuhostilisu Při zatěžování horninového tělíska pod lisem se nám nedeformuje pouzevlastnízkušebnítělísko, ale izatěžovacízařízení.
62 Vlivvlhkostihorniny vodasnižujevnitřnítřenía tímse také snižuje částečně pevnost horniny. voda zaplní pouze část pórů, které jsou schopné komunikace- jde o tzv. efektivní pórovitost
63 Abrazivnosthornin Abrazivnost jako vlastnost horniny se zjišťuje smluvním způsobem tak, že po nabroušené ploše horniny pohybujeme etalonovým ocelovým roubíkem za konstantních podmínek(rychlost pohybu, přítlak, průřez a tvrdost roubíku). Abrazivnost Fv se pak stanoví z úbytku hmotnosti etalonového roubíku G a dráhy roubíku po hornině L: (mg. m-1)
64 Obrusnost
65 Zkypřitelnosta mezerovitosthornin Horniny při rozrušení zvětšují svůj objem vlivem vzniklých mezer mezi jednotlivými kusy. Tento stav vyjadřujeme dvojím způsobem: součinitelem nakypření k mezerovitostí horniny m
66 Součinitelnakypření vyjadřuje poměr celkového objemu rozrušené horniny k objemu horniny v rostlém stavu
67 Mezerovitosthorniny je definována jako objem mezer v rozrušené hornině k celkovému objemu horniny: Vztahmezimezerovitostía součinitelem nakypření
68 Rozpojitelnosthornin Při hodnocení rozpojitelnosti hornin musíme brát v úvahu způsob rozpojování. Podle druhu rozpojivání pak určujeme: vrtatelnost, trhatelnost, řezné odpory hornin apod. Řezný odpor vyjadřuje poměr síly Fz působící na etalonový rozpojovací nástroj k hloubce záběru h.
69 Abrazivnosthornin Abrazivnost jako vlastnost horniny se zjišťuje smluvním způsobem tak, že po nabroušené ploše horniny pohybujeme etalonovým ocelovým roubíkem za konstantních podmínek(rychlost pohybu, přítlak, průřez a tvrdost roubíku). Abrazivnost Fv se pak stanoví z úbytku hmotnosti etalonového roubíku G a dráhy roubíku po hornině L: (mg. m-1)
70 Hmotovávlhkost hmotová vlhkost w vyjadřuje v procentech hmotnost vody k hmotnosti vysušené horniny: Kde: m o -hmotnostvlhkéhovzorku, m - hmotnost suchého vzorku horniny.
71 Objemovávlhkost Objemová vlhkost vyjadřuje procentuálně objem vody v hornině k celkovému objemu horniny kde: w -hmotnostvodyvhornině, ρ v -hustotavody, ρ o -objemováhmotnost vysušené horniny.
72 Nasákavosthornin Nasákavost horniny je schopnost horniny přijímat do svých pórů kapalinu. Pro srovnatelnost se určuje Pro srovnatelnost se určuje hmotová nasákavost smluvně jakopřírůstekhmotovévlhkosti, který přijme horninový vzorek za atmosférického tlaku po dobu nejméně 6 dní postupným namáčením v destilované vodě.
73 Propustnosthornin Propustnost hornin pro vodu lze definovat jako schopnost horniny propouštět vodu působením tlakového spádu. Tato schopnost se vyjadřuje součinitelem propustnostik p, kterýmározměr plochy.
74 Fyzikálněchemické vlastnostihornin Bobtnavost je obecně definována jako schopnost horniny zvětšovat svůj objem přijímáním vody. Vyznačuje se: - zvětšením objemu horniny, - tlakem při bobtnání, - zvětšením vlhkosti horniny, - růstem plasticity vlivem narůstání hydratace, - snížením odolnosti proti vnějším silám.
75 Bobtnání objemové nabobtnání: zvětšením objemu v procentech k původnímu objemu horninového tělíska osové nabobtnání procentuální vyjádření zvětšení určitého rozměru horninového tělíska k původnímu rozměru.
76 Tlakpřibobtnání Tlakem při bobtnání rozumíme napětí, které hornina vyvine při styku s vodou za konstantního objemu horniny
77 Polnízkoušky (in-situ) Vrty Karotážní měření Penetrace Průzkumné štoly Rozrážky Geofyzikáln
78 Statickáa dynamická penetrace penetrometrpagani TG kn, Hloubkovýdosahcca20,0 m
79 Velkorozměrnézatěžovací a smykovézkoušky pro stanovení hodnot pevnostních a přetvárných vlastností
80 Velkorozměrnézatěžovací a smykovézkoušky pro stanovení hodnot pevnostních a přetvárných vlastností
81 PrůzkumnéštolyBrno VMO Dobrovského PrůzkumnáštolaII B
82 PrůzkumnározrážkaR2, smykovázkouška Geotest Brno
Pevnostní vlastnosti
Pevnostní vlastnosti J. Pruška MH 3. přednáška 1 Pevnost v prostém tlaku na opracovaných vzorcích Jedná se o mezní napětí při porušení zkušebního tělesa za jednoosého tlakového namáhání F R = mez d A pevnost
VíceDělení technických vlastností hornin
Dělení technických vlastností hornin Základní popisné fyzikální vlastnosti Hydrofyzikální vlastnosti Fyzikálnětechnické vlastnosti Pevnostní vlastnosti Přetvárné /deformační/ vlastnosti Technologické vlastnosti
VíceMechanika hornin. Přednáška 2. Technické vlastnosti hornin a laboratorní zkoušky
Mechanika hornin Přednáška 2 Technické vlastnosti hornin a laboratorní zkoušky Mechanika hornin - přednáška 2 1 Dělení technických vlastností hornin 1. Základní popisné fyzikální vlastnosti 2. Hydrofyzikální
VícePorušení hornin. J. Pruška MH 7. přednáška 1
Porušení hornin Předpoklady pro popis mechanických vlastností hornin napjatost masivu je včase a prostoru proměnná nespojitosti jsou určeny pevnostními charakteristikami prostředí horniny ovlivňuje rychlost
VíceA mez úměrnosti B mez pružnosti C mez kluzu (plasticity) P vznik krčku na zkušebním vzorku, smluvní mez pevnosti σ p D přetržení zkušebního vzorku
1. Úlohy a cíle teorie plasticity chopnost tuhých těles deformovat se působením vnějších sil a po odnětí těchto sil nabývat původního tvaru a rozměrů se nazývá pružnost. 1.1 Plasticita, pracovní diagram
VíceMechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření. Metody charakterizace nanomateriálů 1
Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření Metody charakterizace nanomateriálů 1 Základní rozdělení vlastností ZMV Přednáška č. 1 Nejobvyklejší dělení vlastností materiálů v technické
VíceZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ
7. cvičení ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ V této kapitole se probírají výpočty únosnosti průřezů (neboli posouzení prvků na prostou pevnost). K porušení materiálu v tlačených částech průřezu dochází: mezní
VíceNelineární problémy a MKP
Nelineární problémy a MKP Základní druhy nelinearit v mechanice tuhých těles: 1. materiálová (plasticita, viskoelasticita, viskoplasticita,...) 2. geometrická (velké posuvy a natočení, stabilita konstrukcí)
VíceNAUKA O MATERIÁLU I. Zkoušky mechanické. Přednáška č. 04: Zkoušení materiálových vlastností I
NAUKA O MATERIÁLU I Přednáška č. 04: Zkoušení materiálových vlastností I Zkoušky mechanické Autor přednášky: Ing. Daniela ODEHNALOVÁ Pracoviště: TUL FS, Katedra materiálu ZKOUŠENÍ mechanických vlastností
VíceMECHANIKA HORNIN. Vyučující: Doc. Ing. Matouš Hilar, Ph.D. Kontakt: Mechanika hornin - přednáška 1 1
MECHANIKA HORNIN Vyučující: Doc. Ing. Matouš Hilar, Ph.D. Kontakt: matous.hilar@fsv.cvut.cz Mechanika hornin - přednáška 1 1 Doporučená literatura: Pruška, J. (2002): Geomechanika Mechanika hornin. ČVUT
VíceZKOUŠKY MECHANICKÝCH. Mechanické zkoušky statické a dynamické
ZKOUŠKY MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ MATERIÁLŮ Mechanické zkoušky statické a dynamické Úvod Vlastnosti materiálu, lze rozdělit na: fyzikální a fyzikálně-chemické; mechanické; technologické. I. Mechanické vlastnosti
VícePopis zeminy. 1. Konzistence (pro soudržné zeminy) měkká, tuhá apod. Ulehlost (pro nesoudržné zeminy)
Klasifikace zemin Popis zeminy 1. Konzistence (pro soudržné zeminy) měkká, tuhá apod. Ulehlost (pro nesoudržné zeminy) kyprá, hutná 2. Struktura (laminární) 3. Barva 4. Velikost částic frakc 5. Geologická
VíceNapětí horninového masivu
Napětí horninového masivu Primární napjatost Sekundární napjatost Vliv na stabilitu podzemního díla Dále lze uvažovat: Bobtnání horniny Tlačivé projevy Teplotní změny Mechanika hornin - přednáška 5 1 Primární
Více3.2 Základy pevnosti materiálu. Ing. Pavel Bělov
3.2 Základy pevnosti materiálu Ing. Pavel Bělov 23.5.2018 Normálové napětí představuje vazbu, která brání částicím tělesa k sobě přiblížit nebo se od sebe oddálit je kolmé na rovinu řezu v případě že je
VíceZakládání staveb 5 cvičení
Zakládání staveb 5 cvičení Únosnost základové půdy Mezní stavy Mezní stav použitelnosti (.MS) Stlačitelnost Voda v zeminách MEZNÍ STAVY I. Skupina mezní stav únosnosti (zhroucení konstrukce, nepřípustné
Více2. přednáška. Petr Konvalinka
EXPERIMENTÁLNÍ METODY MECHANIKY 2. přednáška Petr Konvalinka Experimentální vyšetřování pevnostních vlastností betonu Nedestruktivní metody zkoušky pevnosti Schmidtovo kladívko odpor v otlačení pull-out
VícePevnost kompozitů obecné zatížení
Pevnost kompozitů obecné zatížení Osnova Příčná pevnost v tahu Pevnost v tahu pod nenulovým úhlem proti vláknům Podélná pevnost v tlaku Příčná pevnost v tlaku Pevnost vláknových kompozitů - obecně Základní
VícePodklady WWW. ge_id=302
Podklady WWW http://departments.fsv.cvut.cz/k135/cms/?pa ge_id=302 Smyková pevnost zemin Se smykovou pevností zemin to není až tak jednoduché, zemina je třífázová, smykovou pevnost má pouze pevná fáze.
VícePilotové základy úvod
Inženýrský manuál č. 12 Aktualizace: 04/2016 Pilotové základy úvod Program: Pilota, Pilota CPT, Skupina pilot Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit praktické použití programů GEO 5 pro výpočet
VíceMECHANIKAPODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ KLASIFIKACE VÝPOČETNÍCH METOD STABILITY A ZATÍŽENÍ OSTĚNÍ
STUDIJNÍ PODPORY PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA NAVAZUJÍCÍHO MAGISTERSKÉHO PROGRAMU STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ -GEOTECHNIKA A PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ MECHANIKAPODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ KLASIFIKACE VÝPOČETNÍCH METOD
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Mezní stavy únosnosti - zásady výpočtu, předpoklady řešení. Navrhování ohýbaných železobetonových prvků - modelování, chování a způsob porušení. Dimenzování
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Mezní stavy únosnosti - zásady výpočtu, předpoklady řešení. Navrhování ohýbaných železobetonových prvků - modelování, chování a způsob porušení. Dimenzování
VíceMechanika hornin a zemin Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.
Mechanika hornin a zemin Cvičení Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 (59 732 1362) marek.mohyla@vsb.cz homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.cz Podmínky udělení zápočtu: docházka do cvičení 75% (3 neúčasti), docházka
VíceStřední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191
Název školy Název projektu Registrační číslo projektu Autor Název šablony Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Modernizace výuky
VíceKatedra geotechniky a podzemního stavitelství
Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Zakládání staveb Vlastnosti zemin při zatěžování doc. Dr. Ing. Hynek Lahuta CZ.1.07/2.2.00/28.0009. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
VíceMechanika hornin. Přednáška 5. Napětí, deformace a numerické modelování horninového masivu
Mechanika hornin Přednáška 5 Napětí, deformace a numerické modelování horninového masivu Mechanika hornin - přednáška 5 1 Napětí v horninovém masivu Primární napjatost Sekundární napjatost Vliv na stabilitu
VíceMECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ PODMÍNKY PLASTICITY A PORUŠENÍ
STUDIJNÍ PODPORY PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA NAVAZUJÍCÍHO MAGISTERSKÉHO PROGRAMU STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ -GEOTECHNIKA A PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ PODMÍNKY PLASTICITY A PORUŠENÍ
VícePrimární a sekundární napjatost
Primární a sekundární napjatost Horninový tlak = síly, které vznikají v horninovém prostředí vlivem umělého porušení rovnovážného stavu napjatosti. Toto porušení se projevuje deformací nevystrojeného výrubu
VícePŘÍKLADY 1. P1.4 Určete hmotnostní a objemovou nasákavost lehkého kameniva z příkladu P1.2
PŘÍKLADY 1 Objemová hmotnost, hydrostatické váhy P1.1 V odměrném válci je předloženo 1000 cm 3 vody. Po přisypání 500 g nasákavého lehčeného kameniva bylo kamenivo přitíženo hliníkovým závažím o hmotnosti
VíceTéma 2 Napětí a přetvoření
Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Téma 2 Napětí a přetvoření Deformace a posun v tělese Fzikální vztah mezi napětími a deformacemi, Hookeův zákon, fzikální konstant a pracovní diagram
VícePRUŽNOST A PLASTICITA I
Otázky k procvičování PRUŽNOST A PLASTICITA I 1. Kdy je materiál homogenní? 2. Kdy je materiál izotropní? 3. Za jakých podmínek můžeme použít princip superpozice účinků? 4. Vysvětlete princip superpozice
VícePožadavky na technické materiály
Základní pojmy Katedra materiálu, Strojní fakulta Technická univerzita v Liberci Základy materiálového inženýrství pro 1. r. Fakulty architektury Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Rozdělení materiálů Požadavky
VíceZatížení obezdívek podzemních staveb. Vysoké nadloží * Protodjakonov * Terzaghi * Kommerel Nízké nadloží * Suquet * Bierbaumer
Zatížení obezdívek podzemních staveb Vysoké nadloží * Protodjakonov * Terzaghi * Kommerel Nízké nadloží * Suquet * Bierbaumer 1 O. Kommerel (1912) Hornina pod horninovou klenbou se postupně nakypřuje (zvětšuje
Více2.2 Mezní stav pružnosti Mezní stav deformační stability Mezní stav porušení Prvek tělesa a napětí v řezu... p03 3.
obsah 1 Obsah Zde je uveden přehled jednotlivých kapitol a podkapitol interaktivního učebního textu Pružnost a pevnost. Na tomto CD jsou kapitoly uloženy v samostatných souborech, jejichž název je v rámečku
VíceVoigtův model kompozitu
Voigtův model kompozitu Osnova přednášky Směšovací pravidlo použitelnost Princip Voigtova modelu Důsledky Voigtova modelu Specifika vláknových kompozitů Směšovací pravidlo Nejjednoduší vztah pro vlastnost
VíceAktuální trendy v oblasti modelování
Aktuální trendy v oblasti modelování Vladimír Červenka Radomír Pukl Červenka Consulting, Praha 1 Modelování betonové a železobetonové konstrukce - tunelové (definitivní) ostění Metoda konečných prvků,
VícePočet stran protokolu Datum provedení zkoušek: 9. 3. - 25. 4. 2012
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba http://www.hgf.vsb.cz/zl Tel.: 59 732 5287 E-mail: jindrich.sancer@vsb.cz Protokol o zkouškách č. 501 Zákazník:
VíceČVUT v Praze, Fakulta stavební. seminář Stanovení vlastností materiálů při hodnocení existujících konstrukcí Masarykova kolej, 3. 4.
STANOVENÍ VLASTNOSTÍ KONSTRUKČNÍHO DŘEVA PETR KUKLÍK ČVUT v Praze, Fakulta stavební seminář Stanovení vlastností materiálů při hodnocení existujících konstrukcí Masarykova kolej, 3. 4. 2007 Inovace metod
VíceMECHANIKA HORNIN. Vyučující: Doc. Ing. Matouš Hilar, PhD. Kontakt: Mechanika hornin - přednáška 1 1
MECHANIKA HORNIN Vyučující: Doc. Ing. Matouš Hilar, PhD. Kontakt: matous.hilar@fsv.cvut.cz Mechanika hornin - přednáška 1 1 Doporučená literatura: Geomechanika Mechanika hornin, Pruška, ČVUT, 2002 Mechanika
VíceZakládání staveb Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.cz
Zakládání staveb Cvičení Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 (59 732 1362) marek.mohyla@vsb.cz homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.cz Podmínky udělení zápočtu: docházka do cvičení 75% (3 neúčasti), včasné odevzdání
VíceZkoušení kompozitních materiálů
Ivan Jeřábek Ústav letadlové techniky FS ČVUT v Praze 1 Zkoušky materiálových charakteristik Zkouška kompozitních konstrukcí 2 Zkoušen ení kompozitních materiálů Definice zkoušky definice vstupu a výstupu:
VíceMechanika zemin a zakládání staveb, 2 ročník bakalářského studia. Zemní tlaky
Mechanika zemin a zakládání staveb, 2 ročník bakalářského studia Zemní tlaky Rozdělení, aktivizace Výpočet pro soudržné i nesoudržné zeminy Tlaky zemin a vody na pažení Katedra geotechniky a podzemního
Více13. Zděné konstrukce. h min... nejmenší tloušťka prvku bez omítky
13. Zděné konstrukce Navrhování zděných konstrukcí Zděné konstrukce mají široké uplatnění v nejrůznějších oblastech stavebnictví. Mají dobrou pevnost, menší objemová hmotnost, dobrá tepelně izolační schopnost
VíceZkoušení kompozitních materiálů
Zkoušení kompozitních materiálů Ivan Jeřábek Odbor letadel FS ČVUT v Praze 1 Zkoušen ení kompozitních materiálů Zkoušky materiálových charakteristik Zkouška kompozitních konstrukcí 2 Zkoušen ení kompozitních
VíceSmyková pevnost zemin
Smyková pevnost zemin Pevnost materiálu je dána největším napětím, který materiál vydrží. Proto se napětí a pevnost udává ve stejných jednotkách nejčastěji kpa). Zeminy se nejčastěji porušují snykem. Se
VíceCo můžeme zakládat. Základy budov patky pasy. Mostní pilíře. Přehrady. desky
Zakládání na skále Co můžeme zakládat Základy budov patky pasy desky Mostní pilíře Přehrady Příklady VD Mšeno Návrh základu ovlivňuje cenu a chování konstrukce Na čem se zakládá -ukázky Stálá rovinná
VíceDruhy plošných základů
Plošné základy Druhy plošných základů Ovlivnění se základů Hloubka vlivu plošných základů Příčné profily plošných základů Obecně výpočtové Zatížení Extrémní většinou 1 MS Provozní 2 MS Co znamená součinitel
VícePostup zadávání základové desky a její interakce s podložím v programu SCIA
Postup zadávání základové desky a její interakce s podložím v programu SCIA Tloušťka desky h s = 0,4 m. Sloupy 0,6 x 0,6m. Zatížení: rohové sloupy N 1 = 800 kn krajní sloupy N 2 = 1200 kn střední sloupy
VíceStavební hmoty. Přednáška 3
Stavební hmoty Přednáška 3 Mechanické vlastnosti Pevné látky Pevné jsou ty hmoty, které reagují velmi mohutně proti silám působícím změnu objemu i tvaru. Ottova encyklopedie = skupenství, při kterém jsou
VíceOVMT Mechanické zkoušky
Mechanické zkoušky Mechanickými zkouškami zjišťujeme chování materiálu za působení vnějších sil, tzn., že zkoumáme jeho mechanické vlastnosti. Některé mechanické vlastnosti materiálu vyjadřují jeho odpor
VíceOPTIMALIZACE NÁVRHU CB VOZOVEK NA ZÁKLADĚ POČÍTAČOVÉHO A EXPERIMENTÁLNÍHO MODELOVÁNÍ. GAČR 103/09/1746 ( )
OPTIMALIZACE NÁVRHU CB VOZOVEK NA ZÁKLADĚ POČÍTAČOVÉHO A EXPERIMENTÁLNÍHO MODELOVÁNÍ. GAČR 103/09/1746 (2009 2011) Dílčí část projektu: Experiment zaměřený na únavové vlastnosti CB desek L. Vébr, B. Novotný,
VíceDefinujte poměrné protažení (schematicky nakreslete a uved te jednotky) Napište hlavní kroky postupu při posouzení prutu na vzpěrný tlak.
00001 Definujte mechanické napětí a uved te jednotky. 00002 Definujte normálové napětí a uved te jednotky. 00003 Definujte tečné (tangenciální, smykové) napětí a uved te jednotky. 00004 Definujte absolutní
VíceNavrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí
Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí Marek Šorf Seminář Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí 27. září 2017 ČVUT Praha 1 Obsah 1. část Ing. Marek Šorf Rozdíl oproti navrhování konstrukcí
VíceNÁVRH A POSOUZENÍ DŘEVĚNÝCH KROKVÍ
NÁVRH A POSOUZENÍ DŘEVĚNÝCH KROKVÍ Vypracoval: Zodp. statik: Datum: Projekt: Objednatel: Marek Lokvenc Ing.Robert Fiala 07.01.2016 Zastínění expozice gibonů ARW pb, s.r.o. Posudek proveden dle: ČSN EN
VícePříloha-výpočet motoru
Příloha-výpočet motoru 1.Zadané parametry motoru: vrtání d : 77mm zdvih z: 87mm kompresní poměr ε : 10.6 atmosférický tlak p 1 : 98000Pa teplota nasávaného vzduchu T 1 : 353.15K adiabatický exponent κ
VíceZkoušky vlastností technických materiálů
Zkoušky vlastností technických materiálů Stálé zvyšování výkonu strojů a snižování jejich hmotnosti klade vysoké požadavky na jakost hutního materiálu. Se zvyšováním nároků na materiál je nerozlučně spjato
VícePřetváření a porušování materiálů
Přetváření a porušování materiálů Přetváření a porušování materiálů 1. Viskoelasticita 2. Plasticita 3. Lomová mechanika 4. Mechanika poškození Přetváření a porušování materiálů 2. Plasticita 2.1 Konstitutivní
VíceOTÁZKY VSTUPNÍHO TESTU PP I LS 2010/2011
OTÁZKY VSTUPNÍHO TESTU PP I LS 010/011 Pomocí Thumovy definice, s využitím vrubové citlivosti q je definován vztah mezi součiniteli vrubu a tvaru jako: Součinitel tvaru α je podle obrázku definován jako:
VíceMetody diagnostiky v laboratoři fyzikální vlastnosti. Ing. Ondřej Anton, Ph.D. Ing. Petr Cikrle, Ph.D.
Metody diagnostiky v laboratoři fyzikální vlastnosti Ing. Ondřej Anton, Ph.D. Ing. Petr Cikrle, Ph.D. OBSAH Vzorky betonu jádrové vývrty Objemová hmotnost Dynamické moduly pružnosti Pevnost v tlaku Statický
VíceObr. 19.: Směry zkoušení vlastností dřeva.
8 ZKOUŠENÍ DŘEVA Zkoušky přírodního (rostlého) dřeva se provádí na rozměrově přesně určených vzorcích bez suků, smolnatosti, dřeně a jiných vad. Z výsledků těchto zkoušek usuzujeme na vlastnosti dřeva
VícePRUŽNOST A PLASTICITA
PRUŽNOST A PLASTICITA Ing. Vladimíra Michalcová LPH 407/1 tel. 59 732 1348 vladimira.michalcova@vsb.cz http://fast10.vsb.cz/michalcova Povinná literatura http://mi21.vsb.cz/modul/pruznost-plasticita Doporučená
Více5. Únava Zatížení při únavě, Wöhlerův přístup a lomová mechanika, únosnost, vliv vrubů, kumulace poškození, přístup podle Eurokódu.
5. Únava Zatížení při únavě, Wöhlerův přístup a lomová mechanika, únosnost, vliv vrubů, kumulace poškození, přístup podle Eurokódu. K poškození únavou dochází při zatížení výrazně proměnném s časem. spolehlivost
VíceVlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů
Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů Zpevnění monokrystalu a polykrystalického kovu Monokrystal Atomy jsou pravidelně uspořádány, tvoří trojrozměrné útvary, které
VícePružnost a pevnost. zimní semestr 2013/14
Pružnost a pevnost zimní semestr 2013/14 Organizace předmětu Přednášející: Prof. Milan Jirásek, B322 Konzultace: pondělí 10:00-10:45 nebo dle dohody E-mail: Milan.Jirasek@fsv.cvut.cz Webové stránky předmětu:
VíceSmyková pevnost zemin
Smyková pevnost zemin 30. března 2017 Vymezení pojmů Smyková pevnost zemin - maximální vnitřní únosnost zeminy proti působícímu smykovému napětí Efektivní úhel vnitřního tření - část smykové pevnosti zeminy
VíceVlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti
Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti Teoretická a skutečná pevnost kovů Trvalá deformace polykrystalů začíná při vyšším napětí než u monokrystalů, tj. hodnota meze
VíceZkoušení ztvrdlého betonu Objemová hmotnost ztvrdlého betonu
Objemová hmotnost ztvrdlého betonu ČSN EN 12390-7 Podstata zkoušky Stanoví se objem a hmotnost zkušebního tělesa ze ztvrdlého betonu a vypočítá se objemová hmotnost. Metoda stanovuje objemovou hmotnost
VíceLOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek
Struktura a vlastnosti pevných látek Rozdělení pevných látek (PL): monokrystalické krystalické Pevné látky polykrystalické amorfní Pevné látky Krystalické látky jsou charakterizovány pravidelným uspořádáním
VíceTest A 100 [%] 1. Čím je charakteristická plastická deformace? - Je to deformace nevratná.
Test A 1. Čím je charakteristická plastická deformace? - Je to deformace nevratná. 2. Co je to µ? - Poissonův poměr µ poměr poměrného příčného zkrácení k poměrnému podélnému prodloužení v oblasti pružných
VícePrincipy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník kombinovaného studia Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí Mezní stav únosnosti, pevnost stavebních
VíceNelineární úlohy při výpočtu konstrukcí s využitím MKP
Nelineární úlohy při výpočtu konstrukcí s využitím MKP Obsah přednášky Lineární a nelineární úlohy Typy nelinearit (geometrická, materiálová, kontakt,..) Příklady nelineárních problémů Teorie kontaktu,
VíceProgram cvičení z mechaniky zemin a zakládání staveb
Stavební fakulta ČVUT Praha Katedra geotechniky Rok 2004/2005 Obor, ročník: Posluchač/ka: Stud.skupina: Program cvičení z mechaniky zemin a zakládání staveb Příklad 1 30g vysušené zeminy bylo podrobeno
VíceNAUKA O MATERIÁLU I. Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení)
NAUKA O MATERIÁLU I Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení) Autor přednášky: Ing. Daniela Odehnalová Pracoviště: TUL FS, Katedra materiálu
VíceNÁVRH A POSOUZENÍ DŘEVĚNÉHO PRŮVLAKU
NÁVRH A POSOUZENÍ DŘEVĚNÉHO PRŮVLAKU Vypracoval: Zodp. statik: Datum: Projekt: Objednatel: Marek Lokvenc Ing.Robert Fiala 07.01.2016 Zastínění expozice gibonů ARW pb, s.r.o. Posudek proveden dle: ČSN EN
VícePosouzení piloty Vstupní data
Posouzení piloty Vstupní data Projekt Akce Část Popis Vypracoval Datum Nastavení Velkoprůměrová pilota 8..07 (zadané pro aktuální úlohu) Materiály a normy Betonové konstrukce Součinitele EN 99 Ocelové
VíceBIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala
VíceGEOTECHNOLOGIE. resp. Příklady výzkumu mechanického chování zemin na PřF: 1. Výsypky severočeských dolů. 2. Cementační vazby v jílu
GEOTECHNOLOGIE resp. Příklady výzkumu mechanického chování zemin na PřF: 1. Výsypky severočeských dolů 2. Cementační vazby v jílu 3. Tégl napjatost, překonsolidace 1/45 Geotechnologie = studijní obor PřF
VíceMechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin
Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin a plynů Kinematika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Kontinuum Pro vyšetřování
VíceDřevo hlavní druhy dřeva, vlastnosti, anizotropie
Dřevo hlavní druhy dřeva, vlastnosti, anizotropie Dřevo Dřevo je vnitřní zdřevnatělá část kmenu, větví a kořenů bez kůry a lýka. Strom obsahuje 70 až 90 objemových % dřeva. Tvorba dřevní hmoty probíhá
VíceInženýrskogeologický průzkum přirozených stavebních materiálů
Inženýrskogeologický průzkum přirozených stavebních materiálů 1) Průzkum přírodních stavebních surovin metodika ložiskové geologie do ig se nezařazuje provádění: specializovaná průzkumná pracoviště úkoly:
VícePříloha č. 1. Pevnostní výpočty
Příloha č. 1 Pevnostní výpočty Pevnostní výpočty navrhovaného CKT byly provedeny podle normy ČSN 69 0010 Tlakové nádoby stabilní. Technická pravidla. Vzorce a texty v této příloze jsou převzaty z této
VíceObecný Hookeův zákon a rovinná napjatost
Obecný Hookeův zákon a rovinná napjatost Základní rovnice popisující napěťově-deformační chování materiálu při jednoosém namáhání jsou Hookeův zákon a Poissonův zákon. σ = E ε odtud lze vyjádřit také poměrnou
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
KAPITOLA 1: VELIČINY A JEDNOTKY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VícePRUŽNOST A PLASTICITA
PRUŽNOST A PLASTICITA Ing. Petr Konečný LPH 407/3 tel. 59 732 1384 petr.konecny@vsb.cz http://fast10.vsb.cz/konecny Povinná literatura http://mi21.vsb.cz/modul/pruznost-plasticita Doporučená literatura
Více1. přednáška. Petr Konvalinka
EXPERIMENTÁLNÍ METODY MECHANIKY 1. přednáška Petr Konvalinka 1. Úvod hospodárnost ve využívání stavebních materiálů vede k nutnosti zkoumat podrobně vlastnosti těchto materiálů experimenty podávají často
VíceKřehké materiály. Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek, 2008
Křehké materiály Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek, 2008 Základní charakteristiky Křehký lom bez znatelné trvalé deformace Mez pevnosti má velký rozptyl
VíceGeotechnický průzkum
Geotechnický průzkum jednotlivé metody jsou vysoce účinné jen v určitém typu horniny volba vhodné metody je závislá na výstižné klasifikaci horniny v celé dotčené oblasti (např. po celé délce trasy tunelu)
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů
Nauka o materiálu Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů Zpevnění monokrystalu a polykrystalického kovu Monokrystal Atomy jsou pravidelně uspořádány, tvoří trojrozměrné útvary, které lze získat
VícePočet stran protokolu Datum provedení zkoušek:
, Zkušební laboratoře výzkumného centra hornin, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba https://www.hgf.vsb.cz Tel.: 597 325 287 E-mail: jindrich.sancer@vsb.cz Protokol o zkouškách č. L 234 Zákazník: PCC
VíceHouževnatost. i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie) ii.
Henry Kaiser, Hoover Dam 1 Henry Kaiser, 2 Houževnatost i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie) ii. (Empirické) zkoušky houževnatosti
VíceZákladní vlastnosti stavebních materiálů
Základní vlastnosti stavebních materiálů Měrná hmotnost (hustota) hmotnost objemové jednotky látky bez dutin a pórů m V h g / cm 3 kg/m 3 V h objem tuhé fáze Objemová hmotnost hmotnost objemové jednotky
VíceNespojitá vlákna. Technická univerzita v Liberci kompozitní materiály 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek 2008
Nespojitá vlákna Technická univerzita v Liberci kompozitní materiály 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek 2008 Vliv nespojitých vláken Zabývejme se nyní uspořádanými nespojitými vlákny ( 1D systém) s tahovým
VíceNÁVRH VÝZTUŽE ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM
NÁVRH VÝZTUŽE ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM Předmět: Vypracoval: Modelování a vyztužování betonových konstrukcí ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí Thákurova
VíceEXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2
EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 2. přednáška Jan Krystek 28. února 2018 EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA Experiment slouží k tomu, abychom pomocí experimentální metody vyšetřili systém veličin nutných k řešení problému.
VíceTéma 1 Úvod do předmětu Pružnost a plasticita, napětí a přetvoření
Pružnost a plasticita, 2.ročník kombinovaného studia Téma 1 Úvod do předmětu Pružnost a plasticita, napětí a přetvoření Základní pojmy, výchozí předpoklady Vztahy mezi vnitřními silami a napětími v průřezu
VíceKonsolidace zemin Stlačení vrstev zeminy je způsobené změnou napětí v zemině např. vnesením vnějšího zatížení do zeminy
Sedání Konsolidace zemin Stlačení vrstev zeminy je způsobené změnou napětí v zemině např. vnesením vnějšího zatížení do zeminy vytěsnění vody z pórů přemístění zrn zeminy deformace zrn zeminy Zakládání
VíceKontraktantní/dilatantní
Kontraktantní/dilatantní plasticita - úhel dilatance směr přírůstku plastické deformace Na základě experimentálního měření dospěl St. Venant k závěru, že směry hlavních napětí jsou totožné se směry přírůstku
VíceZÁKLADNÍ ZKOUŠKY PRO ZATŘÍDĚNÍ, POJMENOVÁNÍ A POPIS ZEMIN. Stanovení vlhkosti zemin
ZÁKLADNÍ ZKOUŠKY PRO ZATŘÍDĚNÍ, POJMENOVÁNÍ A POPIS ZEMIN Stanovení vlhkosti zemin ČSN ISO/TS 17892-1 Vlhkost zeminy Základní zkouška pro zatřídění, pojmenování a popis Příklady dalšího použití: stanovení
VíceTéma 12, modely podloží
Téma 1, modely podloží Statika stavebních konstrukcí II., 3.ročník bakalářského studia Úvod Winklerův model podloží Pasternakův model podloží Pružný poloprostor Nosník na pružném Winklerově podloží, řešení
Víceb) Křehká pevnost 2. Podmínka max τ v Heigově diagramu a) Křehké pevnosti
1. Podmínka max τ a MOS v Mohrově rovině a) Plasticity ϭ K = ϭ 1 + ϭ 3 b) Křehké pevnosti (ϭ 1 κ R * ϭ 3 ) = ϭ Rt Ϭ red = max (ϭ 1, ϭ 1 - κ R * ϭ 3 ) MOS : max (ϭ 1, ϭ 1 - κ R * ϭ 3 ) = ϭ Rt a) Plasticita
Více