Dějiny ošetřovatelství

Transkript

1 Dějiny ošetřovatelství Studijní opora Bc. Petra Podrazilová, DiS. Liberec

2 Cíle předmětu je seznámit studenty s historickým vývojem ošetřovatelství u nás i ve světě, včetně významných osobností, které se na jeho rozvoji podílely. Studenti umí determinovat základní historický vývoj ošetřovatelství v kontextu s historickým vývoje medicíny. Studenti umí definovat základní vývojové linie ošetřovatelství, umí vyjmenovat základní mezníky historického vývoje ošetřovatelství a zhodnotit současnou podobu ošetřovatelství v kontextu s jeho historickým vývojem. Obsah předmětu Předmět se zabývá historií ošetřování nemocných, prezentuje historické souvislosti v kontextu s jejich vlivy na vznik a vývoj ošetřovatelství. Determinuje základní vývoj medicínských oborů v kontextu s rozvojem a diferenciací samotného moderního ošetřovatelství. Název přednášky: Dějiny ošetřovatelství Cíl: Po prostudování této kapitoly student umí: popsat vznik a rozvoj ošetřovatelství v kontextu historických událostí, vyjmenovat základní 3 vývojové linie ošetřovatelství, determinovat hlavní historické milníky, které mají vztah k rozvoji ošetřovatelství. Obsah: Vznik a vývoj ošetřovatelství. Hlavní vývojové linie ošetřovatelství. Hlavní faktory formující historii ošetřovatelství. Klíčová slova: Laická péče, charitativní péče, profesionální péče. Přednáška: Shrnutí: Znát a pochopit historii je velmi důležitým článkem pro pochopení a rozvoj moderního ošetřovatelství. Ošetřovatelství jako samostatná vědní disciplína má své počátky v 19. století. Prvky opatrování a pečování se prolínají celou historií starou, jako je lidstvo samo. V systému péče se vždy odrážely hodnoty dané společnosti, které jsou úzce vázané na sociální, ekonomické, politické a náboženské podmínky. V ošetřovatelství determinujeme tři hlavní vývojové linie: laická péče, charitativní péče, profesionální péče. Mezi hlavní faktory působící na rozvoj ošetřovatelství patří náboženství, války, vědecko-technický rozvoj a sociální faktory. Otázky: Vyjmenujte 3 hlavní vývojové linie ošetřovatelství. Popište význam hlavích historických milníků pro vývoj ošetřovatelství. 2

3 Doporučená literatura: 1. KUTNOHORSKÁ, J. Historie ošetřovatelství. Praha: Grada, ISBN RUŽIČKA, R. Medicína dávných civilizací. Olomouc: Poznání, ISBN X. Název přednášky: Ošetřování v pravěku; medicína i ošetřování ve starověkých civilizacích (Egypt, Indie). Cíl: Po prostudování této kapitoly student umí: determinovat hlavní ošetřovatelské postupy v pravěku, definovat pojem matrilenearita, popsat základní aplikované léčebné a ošetřovatelské postupy v Egyptě, popsat základní aplikované léčebné a ošetřovatelské postupy v Číně. Obsah: Onemocnění a léčba v pravěku. Lékařství a léčitelství v Egyptě. Egyptské papyry. Lékařství a léčitelství v Indii. Klíčová slova: Pravěk, instinktivní péče, magické myšlení, egyptské papyry, Imhotep, védy, Šušruta. Přednáška: Shrnutí: Přednáška se zabývá ošetřovatelskou péčí v pravěku, kde její těžiště spočívá v instinktivní péči a magickém myšlení. V Egyptě dochází k rozvoji civilizace i rozvinutějším lékařskýma léčitelským technikám, kdy jako terapeutický prostředek je využíván např. prášek z mumií či granátové jablko. Egyptští lékaři vynikají jako traumatologové a věnují se operacím na povrchu těla. Jako dokladem o léčebných postupech egyptské doby jsou zde prezentovány Káhunský, Hearst, Symthův a Ebersův papyrus. V indickém léčitelství se výrazně promítly znalosti lidského těla získané při pozorování macerace lidského těla v protékající řece. Za základní texty jsou prezentovány védy. Otázky: 1. Matrilinearita: a. je primární postavení ženy v období pravěku b. je primárním postavením ženy v období středověku c. je primárním postavením muže v období pravěku d. je primárním postavením muže v období středověku 3

4 2. Káhunský papyrus pojednává: a. ženských chorobách b. chirurgických onemocněních c. dětských chorobách d. spíše o zaříkadlech 3. Jaký popis nejlépe vystihuje pojem macerace (2 správné odpovědi): a. Způsob získávání informací o lidském těle charakteristický pro Indy b. Způsob získávání informací o lidském těle charakteristický pro Egypťany c. Prováděla se posupným rozkladem lidského těla v protékající řece d. Prováděla se pitvou vnitřní orány byly vyňaty a uleženy do zdobných karaf 4. Védy NEJSOU: a. Posvátné staroegyptské knihy b. Posvátné sanskrtské knihy c. Knihy obsahující vědění starých Indů d. Knihy Rgvéd, Jadžurvéd, Sámavéd, Atharvavéd Správné dopovědi:1a., 2a., 3a,c., 4a Doporučená literatura: 1. KUTNOHORSKÁ, J. Historie ošetřovatelství. Praha: Grada, ISBN RUŽIČKA, R. Medicína dávných civilizací. Olomouc: Poznání, ISBN X. 4

5 Název přednášky: Medicína a ošetřování ve starověkých civilizacích (Čína, Řecko, Řím, Persie). Cíl: Po prostudování této kapitoly student umí: popsat základní aplikované léčebné a ošetřovatelské postupy v Číně, vysvětlit čínské pojetí zdraví, pospat vývoj medicíny v Řecku s historickým vývojem od Asklépia po Hippokrata, determinovat přínos Hippokrata pro moderní medicínu, popsat základní aplikované léčebné a ošetřovatelské postupy v Římě, vysvětlit význam přínos Galéna pro perskou medicínu, umí determinovat vývoj perského léčitelství. Obsah: Medicína a léčitelství v Číně. Medicína a léčitelství v Řecku. Medicína a léčitelství v Římě. Medicína a léčitelství v Persii. Klíčová slova: Jin, jang, Čchi, akupunktura, reflexologie, moxování, Asklépios, Hippokrates, Valetudinaria, Galén Arabské galénovsko-avicenovské lékařství, medicína beduínsko-prorocká, Avicena. Přednáška: Shrnutí: Čínská medicína je známá po celém světě a je i dnes uznávanou alternativní medicínou i u nás. Staročínská péče o nemocné se opírala o přírodní léčitelství s využíváním léčivých rostlin. Charakteristické je i čínské pojetí zdravý, kdy člověk je součástí Universa. Tradiční čínská medicína má své kořeny v nábožensko-filosofické koncepci dvou principů jin a jang, včetně životní energie čchi. Mezi prvky základní čínské medicíny lze zařadit akupunkturu, reflexologii či moxování. Ve starověkém Řecku je začátek medicíny spjat s Asklépiovci (společenství příbuzných, kteří střežili lékařské umění a působili v Asklépiích). Typickým zástupce Řecké medicíny je Hippokrates, který má velký význam pro dnešní medicínu a ošetřovatelství. Římané byli primárně válčícím národem, kdy jejich prvopočátky ošetřovatelské péče jsou spjaty s ošetřováním zraněných gladiátorů, prokteré primárně zakládali Valetudinária, která později sloužila i nemocným obyvatelům. Typickým zástupcem Římské medicínce Galén. Vliv Galéna i Hippokrata je patrný i v perské medicíně, kdy takto ovlivněný směr je označován za arabské galénovsko-avicenovské lékařství. Později byla tato racionální medicína nahrazena medicínou beduínsko-prorockou, která vycházela z Koránu. Typickým představitelem arabského léčitelství je Avicena. Otázky: 1. Za,,otce medicíny je považován: a. Avicena b. Hippokrates c. Galán d. Šušruta 5

6 2. Který z následujících výroků NENÍ charakteristický pro Asklépiovce: a. Společenství příbuzných, kteří střežili lékařské umění b. Působili v Asklépiích c. K léčbě používali koupele, tělesná cvičení, diety,. d. Působili v Persii 3. Který výrok o Valetudinariích NENÍ pravdivý: a. Zakládali je peršané b. Péči v nich poskytovali otroci - gladiátoři c. Původně určeny pouze pro otroky - gladiátory d. Později zde léčeni i nemocní obyvatelé a vojáci 4. V Persie měla značný vliv na arabskou medicínu měla medicína: a. Řecká b. Egyptský c. Indská d. Čínská Správné dopovědi: 1b., 2d., 3a., 4a. Doporučená literatura: 1. KUTNOHORSKÁ, J. Historie ošetřovatelství. Praha: Grada, ISBN RUŽIČKA, R. Medicína dávných civilizací. Olomouc: Poznání, ISBN X. 6

7 Název přednášky: Středověk a počátky ošetřovatelství v českých zemích Cíl: Po prostudování této kapitoly student umí: definovat období středověku, charakterizovat a vysvětlit rozdíl mezi charitativním a moderním ošetřovatelstvím, charakterizovat význam křesťanských řádů pro historii ošetřovatelství, definovat základní historické osobnosti středověku a jejich přínos pro ošetřovatelství, vyjmenovat základní epidemie středověku a případná terapeutická opatření. Obsah: Charitativní ošetřovatelství. Křesťanské ošetřovatelské řády. Santa Fabiola di Roma. Hildegarda z Bingenu. Svatá Zdislava z Lemberka. Svaté Hedvika Slezská. Svatá Alžběta Duryňská. Svatá Anežka Česká Přemyslovna. Špitální péče v českých zemích. Středověké epidemie. Klíčová slova: Středověk, charitativní ošetřovatelství, křesťanské ošetřovatelské řády, svatá Anežka Česká, svatá Zdislava z Lemberka. Přednáška: Shrnutí: Středověk je velmi často nazýván dobou temna, kdy vzhledem k již racionálním léčebným postupům ve starověkých civilizacích dochází opět k úpadku medicíny a léčba nemocných je svěřena do rukou Božích. Ve středověku bylo typické charitativní ošetřovatelství, které bylo spíše sociální službou než ošetřováním jak jej chápeme v dnešním slova smyslu. Základní dělení křesťanských ošetřovatelských řádů je na řády církevní, rytířské a světské. V rámci přednášky se blíže věnujeme několika řádům, kdy pro příklad uvádím Klarisky, Křižovníci s červenou hvězdou, Johanité, Diakonky a další. V přednášce je maximální pozornost věnována i historickým osobnostem s významným podílem na charitativním ošetřovatelství. Z těchto prezentovaných osobností nutno zajisté zmínit Anežku Přemyslovnu, která založila jediný původně český řád Křižovníklů s červenou hvězdou a svatou Zdislavu z Lemberka, která je velmi významnou osobností libereckého kraje. Ve středověku byly na českém území také zakládány špitály i leptosária pro malomocné. Otázky/cvičení/úkol: 1. Mezi 3. základní křesťanské ošetřovatelské řády NEPATŘÍ: a. Světské řády b. Kněžské řády c. Rytířské řády d. Církevní řády 7

8 2. Které z následujících tvrzení o Klariskách NENÍ pravdivé: a. Založila je sv. Klára b. Je to ženská větev františkánského řádu Sv. Františka z Assi c. Do českých zemí je přivedla Anežka Přemyslovna d. Anežka Přemyslovna nikdy do řádu sama nevstoupila 3. Zdislava z Lemberka (vyberte pravdivé tvrzení): a. Narodila se v jižních Čechách b. Její otec byl českým králem Přemysl Otakar II c. Jejím manželem byl pan Havel z rodu Markvarticů d. S manželem působili ve Středočeském kraji 4. Která následujících osobností NENÍ současnice svaté Anežky České: a. Svatá Zdislava z Lemberka b. Svatá Alžběta Duryňská c. Přemysl Otakar II d. Santa Fabiola di Roma 5. Které z následujících tvrzení o lepře NEJSOU pravdivá: a. Tato nemoc je také známa pod označením malomocenství b. Následkem nemoci docházelo k znetvoření lidí c. Nemocní nuceni žít mimo lidskou společnost d. Byli podrobování 40-denní izolaci (odtud původ slova karanténa) Správné dopovědi: 1b., 2d., 3c., 4d., 5d. Doporučená literatura: 1. KUTNOHORSKÁ, J. Historie ošetřovatelství. Praha: Grada, ISBN

9 Název přednášky: Ošetřovatelství v období osvícenectví a 19. století Cíl: Po prostudování této kapitoly student umí: definovat hlavní charakteristiky osvícenectví vysvětlit význam zdravotnických reforem Marie Terezie a Josefa II pro zdravotní péči v českých zemích, vyjmenovat některé objevy a vynálezy v medicíně a determinovat jejich přínos pro moderní ošetřovatelství a medicínu, vysvětlit pojem profesionálního ošetřovatelství, popsat přínos Florance Nightingale pro rozvoj ošetřovatelství, vysvětlit význam založení Mezinárodního červeného kříže pro válečné konflikty ve světě. Obsah: Reformy zdravotnictví Marie Terezie, Josef II. Rozvoj medicíny objevy a vynálezy. Profesionální ošetřovatelství. Krymská válka N. I. Pirogov, Florance Nightingale, Mary Seacole. Henri Dunant - Mezinárodní červený kříž. Klíčová slova: Osvícenectví, profesionální ošetřovatelství, N. I. Pirogov, Florance Nightingale, Marry Seacole, Henri Dunant, Mezinárodní červený kříž. Přednáška: Shrnutí: Osvícenectví je novým filosofickým proudem charakteristickým převážně pro 17 a 18. Století, kdy dochází k odmítání barokní religiozity a dochází k rozmachu myšlenkových směrů, jako je humanismu, racionalismu či logika. U nás je osvícenství především spjato s Marií Terezií a Josefem II, kteří v českých zemích zavedli řadu zdravotnických reforem včetně založení prvních nemocnic. V rámci osvícenectví dochází k rozvoji různých vědních disciplín, včetně mnoha objevů a vynálezů v medicíně. Krymská válka byla velmi významným historickým milníkem pro rozvoj samotného profesionálního ošetřovatelství, kdy Florence Nightingale jasně deklarovala účinky správně vedené ošetřovatelské péče a definovala jejích 5 základních elementů (zdravé prostředí, zdravý vzduch, funkční odpady, světlo a čistota). V Krymské válce se také proslavili i jiné světové osobnosti jako N. I. Pirogov, který se zasloužil o vznik ženského ošetřovatelství a prosadil myšlenku uplatnit ženy na bojišti. Dále pak lze jmenovat Mary Seacole, které se také s velkým nasazením starala a ošetřovala zraněné vojáky v Krymské válce. Jiná bitevní vřava u Solferina a její následky (kdy raněným vojákům nikdo nepomohl) ovlivnila Henri Dunanta natolik, že došlo z jeho iniciativy k založení Mezinárodního červeného kříže. 9

10 Otázky/cvičení/úkol: 1. Zakladatelem prvních nemocnic v českých zemích je: a. Marie Terezie b. Josef II c. Jan Jessenius d. Jiří z Poděbrad 2. Florence Nightingale se NEMOHLA setkat s: a. Anežkou Přemyslovnou b. Mary Seacole c. Henri Dunantem d. Nikolaj Ivanovič Pirogov 3. Které z následujících tvrzení o Florence Nightingale NENÍ pravdivé:: a. Její stěžejní dílo - Notes in Nursing (Poznámky o ošetřovatelství) b. Založila ošetřovatelskou školu při nemocnici sv. Tomáše v Padově c. Formulovala teorii vysvětlující všeobecné principy ošetřovatelství d. Za základní kámen ošetřovatelství považovala pečlivé sledování pacientových potřeb 4. Které z následujících tvrzení o Mary Seacole NENÍ pravdivé: a. Narodila se svobodné jamajské léčitelce b. Celé jmění po své smrti věnovala na vybudování Domova pro děti vojáků zabitých v boji c. Angažovala se v různých epidemiích cholery a žluté horečky. d. Celý svůj život prožila po boku E. H. H. Seacola a měli 2 děti 5. Které z následujících tvrzení o Henri Dunantovi NENÍ pravdivé: a. Byl švýcarským obchodníkem b. Odjel do Solferina, aby s Napoleonem III dohodl práva k užívání půdy a vody v Alžíru c. Po bitvě organizoval pomoc raněným vojákům d. Jeho dílo: Vzpomínky na Krym 6. Mezinárodní humanitární organizace ve svém znaku NEMÁ: a. Červený kříž b. Červený půlměsíc c. Červený krystal d. Červený pentagram Správné dopovědi: 1b., 2a., 3b., 4d., 5d., 6d. Doporučená literatura: 1. KUTNOHORSKÁ, J. Historie ošetřovatelství. Praha: Grada, ISBN

11 Název přednášky: České ošetřovatelství v historickém kontextu 20. a 21. století. Cíl: Po prostudování této kapitoly student umí: determinovat přínos emancipačního hnutí pro rozvoj ošetřovatelství, pospat roli diplomovaných sester a jejich pracovních podmínek v meziválečném období, popsat vývoj vzdělávání sester včetně determinace jednotlivých škola a stupňů vzdělávání, vyjmenovat historický vývoj odborných sesterských spolků a jejich význam pro rozvoj ošetřovatelství, popsat vývoj ošetřovatelství po roce Obsah: Emancipace žena a Ženský výrobní spolek český. Meziválečné období a pozice diplomovaných sester. Významné diplomované sestry ve 20. století a jejich přínos pro ošetřovatelství. Vzdělávání diplomovaných, zdravotních a všeobecných sester v průřezu historií. Odborné spolky Spolek absolventek školy ošetřovatelské, Spolek diplomovaných sester, Československá společnost sester, Česká asociace sester. Vývoj ošetřovatelství po roce doc. PhDr. Marta Staňková, CSc. a její přínos pro rozvoj českého ošetřovatelství. Klíčová slova: vzdělávání sester, spolky, Macharová, Roušarová, Sylaba, Masaryková, Tobolářová, Staňková. Přednáška: Shrnutí: Vývoj historických událostí v ošetřovatelství a jeho rozvoj byl v období 20. a 21. století velmi rychlý. Od vzniku První ošetřovatelské školy v Praze na konci 19. století, založenou na popud emancipačního hnutí až po vysokoškolsky vzdělané profesionály v 21. století. Vývoj ošetřovatelství je v prezentaci představován v souvislostech s historickými milníky: Rakousko-Uhersko, vzniku samotného Československa, druhé světové války, komunismu i novodobých dějin. Otázky/cvičení/úkol: 1. Který výrok o první české ošetřovatelské škole NENÍ pravdivý: a. Byla založena 1950 b. Teorii doplňovala praxe v chudobinci c. Proběhlo jen 5 kurzů, následně škola zavřena d. Podle jejího vzoru založena škola ve Vídni 2. Které z následujících tvrzení NENÍ charakteristické pro pracovní podmínky sester v meziválečném období ( ): a. Sestry pracovaly v 24 či 36 hodinových směnách b. Sestry musely o vycházku žádat lékaře, který jim vystavil pasírku c. Spaly s pacienty na pokojích d. Pokud se provdaly, mohly pracovat dále jako zdravotní sestry 11

12 3. Které z následujících tvrzení o SAŠO NENÍ pravdivé: a. Jedná se o spolek absolventek ošetřovatelské školy b. Byl založen na popud amerických sester c. Pořádal kurzy a přednášky pro sestry d. Byl přijat do ICN 4. Co znamenal vstup sester do ROH pro SDS: a. Vyloučení z ICN a mezinárodní izolaci b. Přijetí sester do organizace sester sovětského svazu c. Sice došlo k vyloučení SDS z ICN, ale mezinárodní kontakty se dále udržovaly d. SDS bylo vyloučeno z ICN, ale ihned bylo přijato ROH, jakožto sdružení sester 5. Které z následujících tvrzení o Diplomované sestře Sylvě Macharové je pravdivé: a. Nikdy nepracovala u lůžka pacienta b. Celý život zůstala svobodná, bezdětná c. Získala medaili Henri Dunanta d. Zasloužila se o velký rozvoj české ošetřovatelské školy, kde působila jako ředitelka 6. Doc. PhDr. Martě Staňkové, CSc. (vyberte pravdivé tvrzení): a. Není autorkou české koncepce b. Založila českou asociaci sester c. Iniciovala založení centrálního registru sester d. Založila Český červený kříž Správné dopovědi:1a., 2d., 3d., 4a., 5c., 6c. Doporučená literatura: 1. KUTNOHORSKÁ, J. Historie ošetřovatelství. Praha: Grada, ISBN ROZSYPALOVÁ, M., SVOBODOVÁ, H., ZVONÍČKOVÁ, M. Sestry vzpomínají. Příspěvek k historii ošetřovatelství. Praha: Grada, ISBN ŠKUBOVÁ, J., CHVÁTALOVÁ, H. Sestra. O životní cestě ženy, která dala svému povolání nový smysl. Brno: NCONZO, ISBN