Metodický průvodce k učebnici Morava Dějiny země uprostřed Evropy. PaedDr. Dalimila Hodaňová

Transkript

1 Metodický průvodce k učebnici Morava Dějiny země uprostřed Evropy Metodická příručka pro učitele víceletých gymnázií a odpovídajících stupňů ZŠ a SŠ PaedDr. Dalimila Hodaňová Vytvořeno v rámci projektu ESF CZ.1.07/1.1.02/ Jak učit Moravany o Moravě moderně a evropsky. Gymnázium INTEGRA BRNO, 2012

2 OBSAH Úvod Přehled metod a příklady jejich využití Brainstorming (bouře mozků) 1.1 Příklad využití metody Učivo: Počátky slovanského osídlení na Moravě ( století) 2. I.N.S.E.R.T. 2.1 Příklad využití metody Učivo: Stará Morava Velkomoravská říše (9. století) Správa země, slovanská každodennost 3. Expertní skupiny 3.1 Příklad využití metody Učivo: Stará Morava Velkomoravská říše (9. století) Příchod cyrilometodějské misie na Velkou Moravu 4. Myšlenková mapa 4.1 Příklad využití metody Učivo: Dlouhé 19. století ( ) 5. Skupinová výuka 5.1 Příklad využití metody Učivo: Lucemburská Morava ( ) Morava v polovině 14. století 6. Komunitní kruh 6.1 Příklad využití metody Učivo: Namísto úvodu 7. Problémová výuka 7.1 Příklad využití metody Učivo: Moravští buditelé ( ) Moravské divadelnictví 8. Pětilístek 8.1 Příklad využití metody Učivo: Mladší doba železná - latén 9. Výukové projekty 9.1 Příklad využití metody Učivo: Stavovská povstání a třicetiletá válka (1. polovina 17. století) Moravští bratři 10. Rozhovor, diskuze 10.1 Příklad využití metody Učivo: Moravské symboly 11. Čtení s otázkami 11.1 Příklad využití metody Učivo: Morava v době knížecí ( ) Správa Moravy a nejstarší kláštery 12. Metoda strukturovaného psaní 12.1 Příklad využití metody Učivo: Drobné sakrální stavby regionu 13. Metody dramatické výchovy 13.1 Metoda tzv. plné hry (hraní rolí) ve výuce dějepisu 13.1.a Příklad využití metody Učivo: Moravští osvícenští vlastenci 13.2 Metody neverbální ve výuce dějepisu 13.2.a Příklad využití metody Učivo: Jagellonci ( ) Politická kultura moravské panské aristokracie 14. Metody a formy vhodné při poznávání místního regionu Seznam citací a zdroje

3 Úvod Vážené kolegyně, vážení kolegové! V úvodu dovolte několik poznámek ke koncepci této metodické příručky. Publikace vznikla jako metodický průvodce k učebnici Morava dějiny země uprostřed Evropy. Tato učebnice je určena zejména žákům a studentům víceletých gymnázií a žákům druhého stupně základních škol. Vzhledem k širokému obsahovému záběru učebnice předkládá metodický průvodce soubor aktivizujících metod s důrazem na komunikativní dovednosti a rozvoj vyjadřovacích schopností žáků tak, aby bylo možné jejich využití napříč jednotlivými ročníky s ohledem na specifika různého věku žáků. Řada z uváděných metod splňuje požadavek na rozvoj čtenářské gramotnosti, neboť pomáhá žákům získávat dovednosti v práci s textem, s odbornou literaturou i beletrií a informačními zdroji různého druhu. Schéma této metodiky je hlavně orientační, je tedy na každém z vás, jaký metodický přístup zvolí. Metodický průvodce navrhuje příklady využití daných metod, ale jejich další využití, jakož i stanovení dalších výstupů (cílů) pro daná témata ponechává na samotných učitelích s ohledem na rozdílné podmínky realizace dějepisného učiva v praxi (hodinové dotace, odlišnosti výuky v jednotlivých věkových kategoriích aj.). Zcela nezastupitelnou úlohu v procesu poznávání historie hraje zejména historický přístup k chápání současnosti a budoucnosti zemského konceptu dějin, ději země, v níž se odehrává náš každodenní život. Významnou roli zde hraje také poznávání místního regionu, a to zejména v tom, že učí žáky porozumět území, kde žijí, prohlubovat vztah k místu, kde žijí, obohacovat jejich kulturní rozhled, přispívat k větší vnímavosti a citu pro životní prostředí, rozšiřovat jejich zájmy, ovlivňovat životní hodnoty. Stručně řečeno: kultivovat duši, vědět hodně o minulosti místa, kde žijeme, rozumět současnosti a umět se vyjádřit k budoucnosti daného prostoru. K tomu je zapotřebí umět se vnímavě dívat kolem sebe, zajímat se o život našich předků, mít přehled o kulturních památkách, o cenných lokalitách, vyznat se v problematice životního prostředí, porozumět hlavním problémům regionu a možná zkoušet navrhovat řešení některých problémů. To vede k získání poměrně širokého kulturního rozhledu o životě společnosti, který umožňuje člověku nejen hodnotit a porovnávat jiné části naší vlasti, ale i posuzovat život v jiných zemích a lépe rozumět světu. Příjemné chvíle při práci metodickým průvodcem vám přeje autorka.

4 Přehled metod a příklady jejich využití 1. Brainstorming (bouře mozků) Cíl: - shromáždit co nejvíce názorů na danou problematiku, hledat cesty k řešení problému - dát možnost každému vyslovit volně nápady a myšlenky, zamýšlet se nad souvislostmi, vytvořit prostor pro diskuzi Pravidla: - není dovoleno kritizovat nebo jakkoli hodnotit přinášené nápady - snažíme se o uvolnění fantazie, každý návrh nebo nápad se musí zapsat - vzájemně se inspirujeme, humor je vítán, agrese nikoli - seznámit žáky s metodou a pravidly - napsat téma na velký papír, na tabuli - požádat všechny o nápady, odpovědi, asociace (Co si představuješ pod pojmem, Navrhni., Vymysli, jak ) - zapisovat všechny nápady - klást doplňující otázky (v případě, že se nápady opakují) - nápady nechat uležet 1.1 Příklad využití metody Učivo: Počátky slovanského osídlení na Moravě (6. 8. století) Očekávané výstupy: - žák se seznamuje s pojmy Morava, Moravané, Slované, etnikum - žák chápe přechod od starověku ke středověku - připomenout žákům pravidla práce metodou brainstormingu - napsat pojem (pojmy) na dobře viditelné místo ve třídě (tabule, papír většího formátu) - požádat žáky o odpovědi na otázky, např.: Co si představujete pod pojmem Morava (Moravané, Slované, etnikum)? - zapisovat všechny nápady (frontálně nebo v předem vytvořených skupinách) k jednotlivým pojmům - v případě práce ve skupinách umožnit všem doplnit vlastní nápady ke všem pojmům - porovnat vlastní nápady s vymezením pojmů v učebnici: - Morava, Moravané, Slované, etnikum.

5 2. I.N.S.E.R.T. Cíl: - zpracovat text při prvním čtení, pozorně vnímat a uvědomovat si, co čtu - rozhodovat během čtení, jaký mám k dané informaci vztah - nejdůležitější informace seřadit do tabulky, která může sloužit místo zápisu - čti s tužkou v ruce a zamýšlej se nad významem informací - označ informace znaménky (asi jednou nebo dvakrát během odstavce): - V udělej fajfku, když něco z toho, co čteš, potvrzuje to, co už víš, - _ udělej mínus, když je informace, kterou čteš, v rozporu s tím, co sis myslel/a, - + udělej plus, když informace, kterou čteš, je pro tebe nová, -? udělej otazník, když informaci nerozumíš nebo se o ní chceš dozvědět víc. - značky dělej v pravém okraji textu, konkrétní informaci můžeš podtrhnout - prodiskutujte ve skupinách, na co jednotlivci při četbě narazili, vysvětlete si - napiš zápis podle tabulky INSERTu, porovnej svůj zápis s ostatními (po sloupcích) Tabulka INSERTu: V - +? Co už vím Co je jinak Nová informace Čemu nerozumím 2.1 Příklad využití metody Učivo: Stará Morava Velkomoravská říše (9. století) Správa země, slovanská každodennost Očekávané výstupy: - žák se seznamuje s přírodním prostředím a způsobem života raně středověké společnosti na Moravě (zemědělské plodiny a nářadí, řemesla, obchod, sídla) - žák rozpozná souvislost mezi přírodními podmínkami a vývojem společnosti - samostatná četba kapitoly Správa země, slovanská každodennost - čtení s porozuměním, označování známých i nových informací do tabulky, např.: Základem hospodářství bylo zemědělství Dvorce, hradiště a předměstské aglomerace V - +? Židovští obchodníci prodávali otroky z řad Metodějových žáků Raně středověká společnost byla civilizací dřeva Prodání Metodějových žáků do otroctví Zemnice, polozemnice, povrchové stavby Jak vypadaly sekerovité hřivny Počátky kamenné architektury - po vyplnění tabulek je vhodné zařadit diskuzi o tom, na co žáci v během četby narazili - objasnění pojmů, doplnění informací (vzájemně, učitelem, vyhledáním na internetu) - v závěru hodiny si žáci podle upravených tabulek mohou sestavit zápis učiva a porovnat ho se zápisy spolužáků

6 3. Expertní skupiny Cíl: - naučit žáky učit se z textu, zapamatovat si hlavní myšlenky a říci je vlastními slovy - pracovat samostatně, odpovědně, dokázat vysvětlit ostatním nové učivo - rozdělit třídu do tří až pěti mateřských skupin - každé skupině přidělit 3 5 různých textů k prostudování - každý člen skupiny si vybere jeden text (téma) - všichni, kteří si v mateřských skupinách vybrali stejné téma, vytvoří novou skupinu - z původních skupin vzniknou nové expertní skupiny zaměřené na jedno téma - členové expertních skupin společně nastudují vybrané téma tak, aby látku mohli naučit ostatní (např. navrhnou zápis, vyhledají obrázky, připraví otázky aj.) - každý člen expertní skupiny se vrátí do své mateřské skupiny a seznámí ji s tématem - mateřské skupiny provedou zápis a splní úkoly, které experti připravili (společně) 3.1 Příklad využití metody Učivo: Stará Morava Velkomoravská říše (9. století) Příchod cyrilometodějské misie na Velkou Moravu Očekávané výstupy: - žák vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka - žák vysvětlí základy křesťanství a jeho význam pro vývoj evropské civilizace - žák se pokusí zhodnotit vliv osobnosti na vývoj raně středověké společnosti - rozdělení třídy do čtyř mateřských skupin - přidělení čtyř různých textů z učebnice každé skupině (Rastislav, Konstantin, Metoděj, Svatopluk) - každý člen skupiny si vybere jedno téma jednu osobnost Velkomoravské říše - všichni žáci, kteří si v mateřských skupinách vybrali stejné téma, vytvoří novou skupinu ( expertní ) - žáci v expertních skupinách společně nastudují vybrané téma a shromáždí z učebnice maximum informací o historické osobnosti tak, aby látku mohli naučit ostatní (návrh zápisu, popis obrázků, příprava otázek) - např. návrh zápisu: Konstantin (Filozof), 827/8-869 Charakteristika: svatý apoštol Slovanů, učitel křesťanské víry a její šiřitel na Velké Moravě (spolu s bratrem Metodějem), ustavil první spisovný slovanský jazyk staroslověnštinu a sestavil slovanské písmo hlaholici Původ: Řek, nejmladší ze sedmi dětí soluňského vysokého úředníka Lva a jeho ženy Marie, mladší bratr Metoděje

7 Studia a další působení: vyšší studia v Konstantinopoli, vysvěcení na kněze, knihovník při patriarchálním kostele sv. Sofie, učitel filozofie (čestné příjmení Filozof), znalec východních jazyků, obhajoval katolické učení (ve sporech o úctu vzdávanou obrazům svatých), vstup do basiliánského kláštera na hoře Olympu, intelektuální duch misie na Velkou Moravu (zde byl přibližně tři roky) Křesťanské misie: 851 misie k muslimům (disputace s jejich učenci o teologických otázkách), 863 přichází společně s Metodějem na Velkou Moravu (šířili zde křesťanství, překládali knihy řecké církve do staroslověnského jazyka, Konstantin sepsal zprávu o nalezení ostatků sv. Klimenta), snaha o vysvěcení svých žáků na kněze zavedla oba bratry do Benátek a do Říma (papež Hadrián II. vysvětil první slovanské duchovní na kněze, svolil, aby se bohoslužby konaly ve staroslověnštině aj.) Závěr života: Konstantin v Římě onemocněl a vstoupil zde do řeckého kláštera, přijal řeholní jméno Kyrillos (Cyril), zemřel , pochován v bazilice sv. Klimenta nedaleko římského Kolosea Otázky: např.: Jak hodnotíte vliv Konstantina na vývoj Velkomoravské říše a společnosti? Proč byla neúspěšná jejich cesta do Benátek? Znáte další název města Soluň? Jak souvisí dnešní azbuka s hlaholicí? Ilustrace: popis jednotlivých obrázků v učebnici, vyhledávání zajímavých detailů a souvislostí.

8 Cíl: 4. Myšlenková mapa - zpřesnit vztahy mezi pojmy, prohloubit poznání, uplatnit vědomosti a zkušenosti - učit se porovnávat, hodnotit, vysvětlovat, interpretovat - cvičit analýzu a syntézu - kombinovat klíčová slova a hlavní myšlenky s obrázky, schématy aj. - napiš do středu myšlenkové mapy pojem (problém) - uvažuj o dílčích problémech, které mají nějaký vztah k hlavnímu problému - přiřaď každý další problém (pojem) k hlavnímu problému a tvoř jeho podmnožiny - hledej a vyznač vztahy mezi jednotlivými pojmy Schéma myšlenkové mapy: 4.1 Příklad využití metody Učivo: Dlouhé 19. století ( ) Očekávané výstupy: - žák definuje pojmy patriotismus, vlastenectví - žák porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti

9 - s národními hnutími vybraných evropských národů - žák se učí vyhledávat klíčová slova a hlavní myšlenky učiva Příklad myšlenkové mapy: Láska k české kultuře Láska k rodné zemi Patriotismus osvícenský, zemský VLASTENECTVÍ Láska k mateřskému jazyku Mravní jednota, tradice Idea českého národa Národopis, osvěta - do středu myšlenkové mapy (na tabuli) napíše učitel pojem VLASTENECTVÍ - na základě vlastních zkušeností žáci nejprve uvažují o tom, co pro ně osobně pojem představuje (mohou si vytvořit vlastní myšlenkové mapy) - na základě poznatků z učebnice dějepisu (kapitola Dlouhé 19. století) žáci přiřazují nové pojmy k hlavnímu pojmu VLASTENECTVÍ tak, jak se postupně vyvíjela jeho interpretace v daném historickém období (osvícenský a zemský patriotismus; mravní jednání směřující k dosažení svobody, rovnosti, státní reformy a sociálního pokroku; posílení politického sebevědomí; jazykové vlastenectví; láska k mateřskému jazyku, literatuře a kultuře obecně; národopisné a osvětové vlastenectví; cyrilometodějská a svatováclavská tradice; láska k rodné zemi; láska k národu ) - žáci postupně hledají a vyznačují vztahy mezi jednotlivými pojmy, porovnávají jednotlivé fáze utváření českého národního života na Moravě od jeho počátků až např. po druhé moravské vyrovnání 1914 (možnost vytváření dalších myšlenkových map nebo rozšiřování a doplňování stávající mapy o jednotlivé podmnožiny k pojmům)

10 Cíl: 5. Skupinová výuka - rozvíjet kooperaci mezi žáky (spolupráce, vzájemná pomoc, dělba práce) - řešit náročnější úlohy nebo problémy - rozvíjet komunikační dovednosti (sdílení názorů, prezentace výsledků, argumentace) - rozvíjet sociální dovednosti - aktivizovat žáky ve vyučování Pravidla: - tvoření heterogenních (různorodých) skupin, jejichž výkonnost je vyrovnaná - tvoření homogenních (stejnorodých) skupin, diferenciace např. dle výkonu - formulace úkolu, otázky nebo problému (jasné, srozumitelné zadání v písemné podobě) - vlastní skupinová práce žáků (analýza zadání, zpracování materiálu, hledání cesty k řešení, ověřování správnosti, argumentace, učitel prochází mezi skupinami) - prezentace výsledků skupinové práce (ústně, písemně, analýza výsledků, diskuze, sebehodnocení a hodnocení učitelem) Partnerská výuka: - průprava pro skupinovou výuku - spolupráce žáků ve dvojicích (výměna názorů na řešení úloh, kompenzace nedostatků, společná kontrola úkolů, shromažďování informací, vzájemná pomoc aj.) 5.1 Příklad využití metody (např. metoda bingo) Učivo: Lucemburská Morava ( ) Morava v polovině 14. století Očekávané výstupy: - žák popíše strukturu středověké společnosti - žák jmenuje středověké památky - žák se orientuje v chronologii jednotlivých panovníků v českém státě - žák rozvíjí sociální a komunikační dovednosti - každý žák obdrží tabulku s jasným zadáním úkolů v písemné podobě - žáci jsou seznámeni s pravidly metody (ptát se každého spolužáka ve skupině jen na jednu otázku, dodržet časový limit, snažit se vyplnit co nejvíce políček) - před řešením úkolů se žáci formou samostudia seznámí s učivem (např. za domácí úkol) - vlastní skupinová práce žáků se skládá z analýzy zadání a hledání cesty k řešení (žáci se volně pohybují ve třídě s vlastní tabulkou, ptají se spolužáků, ověřují si správnost odpovědí, odpovědi si zaznamenávají do svých tabulek), učitel prochází mezi skupinami a sleduje dodržování pravidel, může se též aktivně zapojit

11 - prezentace výsledků skupinové práce může probíhat ústně nebo písemně, žáci společně s učitelem vyhodnocují správně vyplněnou tabulku, analyzují výsledky skupinové práce, diskutují, hodnotí vlastní výsledky, učitel hodnotí práci skupiny - bingo (výhru) získává žák, který správně vyřeší úkoly v řádcích, sloupečcích a úhlopříčkách tabulky. Příklad tabulky pro aktivní bingo: Označ zemědělské plodiny pěstované na Moravě ve 14. stol.: ječmen, pšenice, kukuřice, žito, oves, brambory Roku 1349 zasáhla Moravu tzv. černá smrt. Byla to epidemie: a) tyfu b) neštovic c) moru Jošt Lucemburský nebyl: a) moravský markrabě b) uherský král c) římský král Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně je postaven: a) z režných cihel b) z kamene Od kterého století jsou na Moravě bezpečně doloženi Židé: a) od 10. stol. b) od 12. stol. c) od 13. stol. Jošt Lucemburský byl pohřben v brněnském kostele: a) sv. Tomáše b) sv. Jakuba Na moravském venkově žilo z celkového počtu obyvatel Moravy: a) 70% b) 80% c) 90% Jan Jindřich Lucemburský byl: a) st. bratrem Karla IV. b) ml. bratrem Karla IV. c) strýcem Karla IV. Emfyteutické právo znamená: a) dědičný nájem půdy b) právo pořádat trhy

12 Cíl: Pravidla: 6. Komunitní kruh - diskutovat o problémech a ožehavých tématech - budovat občanské postoje a hodnoty - učit se naslouchat, vcítit se do ostatních - dodržovat pravidla slušné komunikace - mluví jen ten, kdo má slovo (kámen, předmět) - nekritizujeme, nekomentujeme, nezesměšňujeme - nenutíme nikoho, aby se vyjádřil, když nechce - učitel dodržuje stejná pravidla jako žáci - všichni se posadí do kruhu - učitel nastolí otázku, téma, problém - učitel nebo žák si vezme kámen a vyjádří se k problému - kámen putuje po kruhu a každý se může k problému vyjádřit - na závěr se snažíme shrnout názory a vyjádřit postoje 6.1 Příklad využití metody Učivo: Namísto úvodu Očekávané výstupy: - žák uvádí konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků - žák uvádí příklady zdrojů informací o minulosti - žák se učí dodržovat pravidla slušné komunikace - diskuze v komunitním kruhu je vhodná např. na úvod výuky dějepisu, popř. na úvod nebo shrnutí tematického celku - žáci se společně s učitelem posadí do kruhu - učitel nastolí otázku, téma, problém, např.: Co jsou to dějiny? Co je to dějepis? Odkud získáváme informace o dějinách? Co jsou to historické prameny? Jaké jsou paralely mezi minulými a současnými událostmi? jaký je rozdíl mezi patriotismem a nacionalismem? Jaká je vaše identita, kým se cítíte být? Co je podle vás vlast? - učitel nebo žák si vezme kámen a vyjádří svůj názor - kámen putuje po kruhu a každý se může (ale nemusí) k problému vyjádřit - na závěr se žáci snaží shrnout názory a vyjádřit postoje

13 Cíl: 7. Problémová výuka - naučit se řešit problém (problém jako teoretická nebo praktická obtíž, kterou žáci řeší svým vlastním aktivním zkoumáním, tzn., že žákům nesdělujeme hotové vědomosti nebo fakta, ale vedeme je k tomu, aby se k novým poznatkům snažili dospět vlastním uvažováním, měřením, pozorováním aj.) - získat trvalé vědomosti - aktivizovat vyučování - zjištění problému - orientace v problému - hledání jádra problému - stanovení hypotéz - ověřování hypotéz - vyslovení závěru, vyřešení problému - v případě neúspěšného řešení návrat k bodu, kde vznikla chyba Soustava postupně náročnějších problémových úloh: Doplnit neúplný text z hlediska logického úsudku. Uspořádat nezvyklé sestavení faktů (např. myšlenek, slov, vět) do celku. Opravit úmyslnou chybu. Vybrat údaje, které do úlohy nepatří, protože neodpovídají podmínkám. Zodpovědět záporně postavenou otázku a převést ji na kladnou formu. Vymyslet větu, vyprávění, příklad, který by řešil nějakou problémovou situaci. Pořídit důkaz k určité definici, uvést příklad na porušení definice. Najít princip předloženého schématu. Navrhnout několik řešení určité úlohy nebo určit jediné možné řešení. Objevit problém za spolupráce s ostatními. Samostatně objevit problém, formulovat ho, uvést hypotézy, zdůvodnit řešení. 7.1 Příklad využiti metody a. Učivo: Moravští buditelé ( ) Očekávané výstupy: Moravské divadelnictví - žák charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin - žák uvede příklady významných kulturních památek tohoto období - žák se učí opravovat chyby v textu na základě poznatků získaných studiem látky v učebnici postup při opravě úmyslné chyby: - žáci si pozorně (samostatně, ve dvojicích) přečtou předložený text - na základě svých znalostí z předchozích hodin opraví v textu úmyslné chyby - opravený text porovnají s originálním zněním v učebnici

14 Příklad textu s úmyslnými chybami: V Brně se divadelní představení v češtině prosadila už ve 20. letech 18. století a v té době zde byla tato produkce četnější než v Praze. V roce 1841 bylo v moravské Telči uvedeno do provozu první stavovské divadlo v zemích České koruny. Už od roku 1838 se v Brně konala nedělní představení, v roce 1843 však brněnské divadelní neděle zanikly a slovanské divadlo se přesunulo na venkov o jeho rozvoj se zasloužily cirkusové společnosti (Bidermanova, Muškova, Šanderova), hrály se hlavně veselohry, nejpopulárnější byl Tyl, Shakespeare a Kolár. K moravským divákům se tak dostávala čeština i česká historie. Účinné divadlo tak stálo v čele propagace českého národního hnutí na Moravě.. To už v Brně ovšem stála budova Moravského městského divadla (nyní Janáčkova divadla) Na hradbách (s žárovkami edisonkami ), prvořadá architektonická památka včleňující Brno do evropského kontextu. Nové divadlo vzešlo z iniciativy městské rady a zvláště starosty Gustava Winterhollera. Stavba byla zahájena roku 1881 a už za 8 měsíců se konalo slavnostní uložení posledního kamene Originální text: V Brně se divadelní představení v češtině prosadila už ve 20. letech 19. století a v té době zde byla tato produkce četnější než v Praze. V roce 1841 bylo v moravské Telči uvedeno do provozu první slovanské divadlo v zemích České koruny. Už od roku 1838 se v Brně konala nedělní představení, v roce 1843 však brněnské divadelní neděle zanikly a slovanské divadlo se přesunulo na venkov o jeho rozvoj se zasloužily kočovné společnosti (Bidrmanova, Muškova, Šanderova), hrály se hlavně veselohry, nejpopulárnější byl Tyl, Klicpera a Kolár. K moravským divákům se tak dostávala čeština i česká historie. Účinné divadlo tak stálo v čele propagace českého národního hnutí na Moravě. To už v Brně ovšem stála budova Německého městského divadla (nyní Mahenova divadla) Na hradbách (s žárovkami edisonkami ), prvořadá architektonická památka včleňující Brno do evropského kontextu. Nové divadlo vzešlo z iniciativy městské rady a zvláště starosty Gustava Winterhollera. Stavba byla zahájena roku 1881 a už za 18 měsíců se konalo slavnostní uložení posledního kamene

15 Cíl: 8. Pětilístek - evokovat nové učivo - zjistit, bylo-li nové téma (pojem) pochopeno - shrnout téma, názor - naučit se přesně formulovat myšlenky - seznámit žáky se strukturou pětilístku (co mají psát na který řádek): 1. řádek pište 1 slovo (podstatné jméno, název, téma ) 2. řádek pište 2 slova (přídavná jména, která vyjadřují odpověď na otázku, jaký je?) 3. řádek pište 3 slova (slovesa, zachycující děj, co dělá ) 4. řádek pište 4 slova (větu, souvislé vyjádření) 5. řádek pište 1 slovo (synonymum, pointa, vyjádření podstaty, metafora) - každý žák vytvoří podle instrukcí svůj pětilístek - učitel může tvořit pětilístek společně s žáky - prezentace pětilístků (přečtení, zveřejnění na nástěnce ) Schéma pětilístku: 8.1 Příklad užití metody Učivo: Očekávané výstupy: Mladší doba železná - žák zhodnotí přínos Keltů - žák charakterizuje kultury a památky z doby železné na našem území - žák se učí přesně formulovat své myšlenky - učitel seznámí žáky se strukturou pětilístku (co mají psát na který řádek): 1. řádek učitel určí společný pojem: oppidum 2. řádek žák napíše dvě přídavná jména, která pojem charakterizují, např.: opevněné, keltské 3. řádek žák napíše tři slovesa, která zachycují děj ve vztahu k pojmu, např.: chránit, obchodovat, vyrábět 4. řádek žák vytvoří větu, souvislé vyjádření, které se skládá ze čtyř slov vztahujících se k pojmu, např.: Centrum obchodu a řemeslné výroby.

16 5. řádek žák napíše synonymum (pointu, metaforu) k danému pojmu, např.: sídliště - každý žák si vytvoří vlastní pětilístek - žáci prezentují vlastní pětilístky (např. přečtením) a vzájemně si doplňují informace. Příklad pětilístku: OPPIDUM OPEVNĚNÉ KELTSKÉ CHRÁNIT OBCHODOVAT VYRÁBĚT CENTRUM OBCHODU A SÍDLIŠTĚ ŘEMESLNÉ VÝROBY.

17 Cíl: 9. Výukové projekty - řešit komplexnější problémové úlohy - osvojit si potřebné vědomosti a dovednosti - propojit výuku s praktickým životem (projekty přesahují hranici třídy, školy) - využít mezipředmětové vztahy, spolupráce v rámci několika vyučovacích předmětů - zapojit do výuky rodiče, vybrané odborníky aj. - vést žáky k aktivitě, samostatnosti, odpovědnosti, sebedůvěře, toleranci - při výukovém projektu žáci něco tvoří, organizují, zkoušejí, navrhují, plánují aj. - projekty: teoretické, praktické; krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé; žákovské nebo vnesené učitelem do vyučování; projektový týden (učení napříč ročníky a předměty) - stanovení cíle, tématu - vytvoření plánu řešení - realizace plánu, sledování jeho plnění - vyhodnocení projektu 9.1 Příklad užití metody Učivo: Moravští bratři Očekávané výstupy: - žák využívá vědomostí a dovedností z různých vyučovacích předmětů v rámci mezipředmětových vztahů - žák se učí samostatnosti, odpovědnosti, sebedůvěře a toleranci - žák se snaží řešit komplexnější problémové úlohy Téma: Moravští bratři historie a současnost Cíl: - na základě poznatků z jednotlivých oblastí (workshopů) zmapovat historii Moravských bratrů od obnovení činnosti Jednoty bratrské v Horní Lužici, působení na území dnešních USA (misionářská činnost mezi Indiány a Inuity), misionářské výpravy v Tibetu, jižní Africe aj. až po současnou činnost a poslání této evangelické církve. Realizace: - výukový projekt je možno realizovat např. jako projektový den učení napříč ročníky a předměty (od 1. roč. víceletého gymnázia a odpovídajících ročníků 2. stupně ZŠ) - žáci pracují v jednotlivých tematicky zaměřených workshopech (témata workshopů jsou dopředu známa, žáci se zapisují podle vlastního zájmu, dílny mohou být např. dvouhodinové a žáci se tak mohou zapsat do dvou workshopů během dopoledního vyučování, dílny se mohou vzájemně doplňovat a vyměňovat si informace)

18 - žáci využívají dosavadních znalostí a získávají nové vědomosti a dovednosti z dějepisu, zeměpisu, anglického jazyka, českého jazyka a literatury, ORV/ZSV, informační a výpočetní techniky aj. - příklady zaměření workshopů: a) historická dílna (např.: odkaz Jednoty bratrské, původ Moravských bratrů, jejich cesta z Anglie do Ameriky, budování a činnost osad v Americe, Asii a Africe, jejich dnešní poslání a rozsah činnosti, význam pro současnost, po stopách osobností z řad Moravských bratrů) b) geografická dílna (např.: vytvoření mapy zachycující putování Moravských bratrů napříč kontinenty, odlišnost přírodního prostředí a životních podmínek v různých zeměpisných oblastech, po stopách Moravských indiánů) c) společenskovědní dílna (začlenění Moravských bratří do evangelické církve, jejich poslání: šíření křesťanství, míru a vzdělanosti, vysvětlení pojmů pacifismus, misionář, evangelická církev aj.) d) jazyková a literární dílna (tvorba mediálních sdělení pro školní/regionální časopis a tvorba vlastních literárních textů např. esej, povídka, báseň, četba ukázky z románu Duch pohraničí (Z. Grey), studium a překlad zajímavých článků - např. Moravian Indian Tribe aj.) e) zážitková dílna (stavba modelů příbytků prvních osadníků, ukázky jídelníčku z jednotlivých zemí, setkání misionářů s původními obyvateli) f) výtvarná dílna (výroba posterů propagace činnosti Moravských bratrů, výtvarné ztvárnění námětů z jejich života) g) informační dílna (vyhledávání informací na webových stránkách a v odborné literatuře, fotodokumentace projektu, tisk a kopírování studijních materiálů, výroba pracovních listů. Tato dílna může fungovat jako informační a technické zázemí pro ostatní dílny) Vyhodnocení projektu: - vyhodnocení projektu může probíhat například formou prezentace výstupů z jednotlivých žákovských dílen, doplněných o výstavu materiálů a prací vzniklých v průběhu projektu, součástí vyhodnocení může být i prezentace prostřednictvím žákovských prací v školním/regionálním časopise a vystavení prezentace včetně fotodokumentace na webových stránkách školy.

19 Cíl: 10. Rozhovor, diskuze - získat co nejvíce názorů na dané téma - naučit se formulovat svoje názory, vysvětlovat, argumentovat, odporovat - trénovat způsoby dorozumívání v různých komunikačních situacích Metoda rozhovoru: - verbální komunikace v podobě otázek a odpovědí na dané téma - druhy otázek: zjišťovací (Které znáš panovníky?), otevřené (Co si myslíš o?), zavřené (odpověď ano/ne), konvergentní (vyžaduje se známá, jednoznačná odpověď), divergentní (očekává se postižení nových skutečností), problémové (Proč?), na posouzení situace (Co by se stalo, kdyby?), rozhodovací (Je to tak nebo jinak?) Metoda diskuze: - na rozdíl od rozhovoru se vymezuje jako forma komunikace, při níž si účastnící navzájem vyměňují názory na dané téma, pro svá tvrzení uvádějí argumenty, společně nacházejí řešení daného problému - zvolit zajímavé téma - dodržovat řád, tj. vymezit téma, prezentovat a vyměňovat si názory, argumentovat a zdůvodňovat tvrzení, shrnout výsledky diskuze - cvičit žáky v dovednostech diskutovat - připravit se na diskuzi (znát včas téma, připravit argumenty, znalost problematiky aj.) - promyslet řízení diskuze (udělování slova, dodržování času, nedovolit odklon od tématu) - příznivé klima (povzbuzování, chválení, dobré organizační a prostorové zajištění) - shrnutí důležitých poznatků během diskuze a na jejím závěru 10.1 Příklad užití metody Učivo: Očekávané výstupy: Moravské symboly - žák porovnává jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa - žák chápe důvod vzniku národního obrození - žák se učí získávat, formulovat názory, argumentovat pro své názory i odporovat jiným názorům na dané téma Metoda rozhovoru - téma rozhovoru: Moravské barvy a symboly - učitel (nebo předem určený žák) vede rozhovor v podobě otázek a odpovědí na dané téma, rozhovor je možné vést v rámci komunitního kruhu, žáci jsou předem seznámeni s podobou moravských symbolů, mají k dispozici jejich obrazovou podobu

20 Příklady otázek: - zjišťovací: Jaké barvy byly ve znaku Moravského markrabství (moravské orlice)? - otevřená: Co si myslíš o sporech o barvy moravských symbolů v roce 1848? - zavřená: Byly moravské barvy a symboly důležité pro utváření vědomí o svébytnosti země a jejích obyvatel? - konvergentní: Které historické postavy se v r staly symboly Moravy? - problémová: Proč byly v tomto období důležité symboly Moravy a jejich podoba? - divergentní: Jak souvisí moravské symboly se současnou podobou státního znaku, popř. brněnského městského znaku? - příklady dalších možných otázek: Kdo a kdy poprvé použil jako markraběcí erb moravskou orlici? Co bylo ve znaku předtím? - na závěr rozhovoru si žáci ověří získané informace z textu v učebnici Metoda diskuze - téma diskuze: Moravské barvy a symboly - diskuzní otázka: Jaké barvy Moravy jsou správné? - žáci prezentují různá stanoviska k tématu a vyměňují si navzájem své názory - žáci uvádějí argumenty na podporu svých názorů ( stříbrno-červeně šachovaná orlice - nebo zlato-červeně šachovaná orlice aj.) - během diskuze žáci s pomocí učitele shrnují důležité poznatky - v závěru shrnují žáci výsledky diskuze (jednoznačná odpověď neexistuje) - diskuze vyžaduje od učitele i žáků znalost tématu, pečlivou přípravu argumentů, podrobnou znalost problematiky barev a symbolů Moravy aj. - učitel si předem promyslí řízení diskuze, zejména nedovolí její odklon od tématu a dbá na příznivé klima ve třídě během celé diskuze

21 Cíl: 11. Čtení s otázkami - porozumět textu do hloubky - vyhledávat podstatné a důležité informace - dvojice pročítá text (odstavec) - jeden klade otázky k textu, druhý odpovídá - dvojice se vystřídá 11.1 Příklad užití metody Učivo: Morava v době knížecí ( ) Správa Moravy a nejstarší kláštery Očekávané výstupy: - žák popíše strukturu středověké společnosti - žák se orientuje v textu a vyhledává v něm podstatné informace - žák uvádí nejvýznamnější typy památek - dvojice pročítá text (odstavec v textu) : Správa Moravy a nejstarší kláštery - jeden žák klade otázky k textu, druhý odpovídá, střídají se v kladení otázek, např.: A: Jaká byla základní práva moravských knížat z generace moravských Přemyslovců? B: Právo razit mince, svolávat provinční vojenskou hotovost, soudit v dvorských centrech, zakládat a obdarovávat kláštery, po r právo volit českého knížete. B: Jaký byl systém správy země? A: Hradský systém přemyslovské správy země byl převzat z franské říše. Beneficia úřady s majetkovým vybavením (půdou a poplatnými rolníky a příjmy z ní) byly udělovány do dočasné (nedědičné) držby. Tento systém byl na Moravě starší než v Čechách. A: Kdo patřil mezi nejvýznamnější úředníky hradských center? B: Byli to kasteláni (pověřeni výkonem vojensko-politické veřejné správy) a vilikové (hlídali vlastní soukromou knížecí doménu finance a ekonomiku). B: Co se dnes nachází v Rajhradě, klášteře důležitém pro tehdejší církevní správu Moravy? A: Památník písemnictví na Moravě. A: Kde a kdy založil kníže Ota I. Sličný pro benediktiny nejstarší moravský klášter? B: Roku 1077 na Hradisku u Olomouce. B: Kdo začal r budovat benediktinský klášter v Třebíči? A: Oldřich Brněnský a Litold Znojemský..

22 Cíl: - naučit se pracovat v terénu - využít poznatky z výuky v praxi - vytvořit mini publikaci na dané téma 12. Metoda strukturovaného psaní - společně vybrat vhodné téma (např. historické objekty) - vytvořit fotodokumentaci - vytvořit jasně strukturovaný text: nadpis - popis umístění objektu a cesty k němu - popis objektu (materiál, barva, nápisy, letopočty, zvláštnosti) - informace získané ze zkoumání historie objektu (kdy a proč vznikl aj.) - stanovit kritéria hodnocení mini publikace (termín odevzdání příspěvků, jednotná podoba příspěvků, text bez pravopisných chyb, obsahová správnost, forma zpracování) Příklad k užití metody Učivo: Drobné sakrální stavby regionu Očekávané výstupy: - žák uvádí příklady zdrojů informací o minulosti - žák vymezí úlohu křesťanství a víry v životě člověka - žák se učí pracovat v terénu a využívá tak poznatky z výuky v praxi - žák vytváří vlastní publikaci na dané téma - vysvětlení významu drobných sakrálních staveb - objekty, které jsou pevně zakotveny v krajině, nacházejí se na významných místech jako symbol paměti daného místa nebo jako vzpomínka na určitou událost - volba vhodného tématu, např. kříže (nebo smírčí kříže, krucifixy, zvoničky, kapličky, boží muka, zastavení křížové cesty, plastiky aj.)

23 Fotodokumentace: Kříž na ulici Krondlova, Brno Foto: Dalimila Hodaňová

24 Popis umístění objektu a cesty k němu: Dřevěný kříž s nápisem AD se nachází v Brně, konkrétně v MČ Žabovřesky. Je umístěn na ulici Krondlova nedaleko Kounicových kolejí. Dostupnost tohoto místa je nejsnazší tramvajovou linkou č. 4 ve směru náměstí Míru (konečná stanice). Na náměstí Míru pokračujeme kolem kostela k ukazateli ulic a po ulici Krondlova až k nároží v blízkosti Wilsonova lesa. Přímo před námi uvidíme dřevěný kříž. Popis objektu: Původní dřevěný kříž s nápisem AD byl postaven po 2. světové válce na památku umučených vězňů z blízkých Kounicových kolejí. Tento kříž však později zanikl a byl obnoven až v létě Je to jednoduchý, asi tři metry vysoký objekt ze dřeva bez viditelné povrchové úpravy. Informace získané ze zkoumání historie objektu: Kříž vznikl na památku obětí vězněných a popravených v nedalekých Kounicových kolejích. Popravy zde začaly v roce Od roku 2001 se jednou za rok v období kolem svátku sv. Václava (28. 9.) konají u tohoto kříže modlitby za popravené oběti a všechny vězně v Kounicových kolejích. Zdroje informací: vyprávění pamětníků

25 Cíl: 13. Metody dramatické výchovy - osvojení herních a komunikačních dovedností a principů tvůrčí práce v týmu - názornost určitých typů učiva (zažít a prožít problémové situace ve hře) - naučit se komunikovat, řešit problémy, ovlivňovat vztahy - cvičit dovednosti jednání a dovednosti pro aplikaci znalostí - úvod, motivace, vysvětlení cíle hry, začlenění do kontextu činnosti - instrukce, co budou hráči dělat, podmínky - příprava hry - vlastní hra 13.1 Metoda tzv. plné hry (hraní rolí) ve výuce dějepisu - průzkum vztahů mezi historickými postavami - rekonstrukce těchto vztahů - fabulace neznámých prvků těchto vztahů - hraní historických situací, jejich rekonstrukce a možné varianty - využití monologů historických postav objasňující jejich vztahy k jiným postavám, jevům - využití fiktivních dialogů historických postav, které spolu hovoří o svých vztazích - modelování historických reálií (život v určité historické době aj.) a Příklad využití metody hraní rolí ve výuce dějepisu Učivo: Moravští osvícenští vlastenci Očekávané výstupy: - žák se učí zažít a prožít problémové situace ve hře - žák charakterizuje úsilí osvícenských myslitelů na Moravě - žák se učí v rolích komunikovat, řešit problémy, ovlivňovat vztahy - žák procvičí dovednosti jednání a dovednosti pro aplikaci znalostí Motivace: Cíl: - přiblížit osobnosti osvícenských vlastenců na Moravě - pojem národní obrození na Moravě chápat především jako kulturní proces, pochopit pojem vlastenectví tehdy (racionální osvícenský patriotismus) a dnes (především citová záležitost) Instrukce, co budou hráči dělat, podmínky: - hráči si zvolí jednotlivé osobnosti a nastudují si o nich co nejvíce informací, vytvoří pro danou osobnost úvodní větu motto. Výběr osobností navrhne pedagog tak, aby mohly (teoreticky) vést dialog, tj. aby se mohly ve své době setkat (např. Setkání v salonu kněžny Marie Kristýny z Dietrichštejna):

26 Josef Vratislav Monse ( ), rektor univerzity v Brně, člen Patriotické společnosti, zakladatel moderního moravského dějepisectví, nejdůvěrnější Dobrovského přítel na Moravě, shromažďoval české knihy, předchůdce českého národního hnutí na Moravě. Pohostinnost je národní ctí Moravanů. Josef Dobrovský ( ), nejvýraznější duchovní osobnost Moravy přelomu 18. a 19. století, jako prorektor kněžského semináře v Hradisku u Olomouce přešel r na olomouckou univerzitu, jazykovědec, autor první moderní mluvnice češtiny. Mluvnici českého jazyka jsem samozřejmě napsal v němčině. Jan Petr Cerroni ( ), významný moravský historik a archivář, dopisoval si s Dobrovským, četl české knihy Stránského a Balbína, vydal Slovník moravských spisovatelů, shromáždil materiály o historii moravských církevních institucí, olomoucké univerzity i šlechtických rodů Moravy. Můj otec přesídlil z Lombardie do Uherského Hradiště, studoval jsem na vídeňské univerzitě, působil jsem na univerzitě v Olomouci jakýkoli moravsko-český antagonismus je mi naprosto cizí. Jan Alois Hanke ( ), moravský patriot působící v Olomouci, vydal německy napsanou jazykovou obranu češtiny s programem rozvoje a povznesení mateřského českého jazyka v Čechách i na Moravě. Doporučuji používat na Moravě Bohem darovaný český jazyk. Z dalších osobností např.: Josef Sonnenfels, Maxmilián z Lamberku, Josef Heřman A. Gallaš, P.Tomáš Fryčaj, Matěj Josef Sychra, Dominik František Kynský aj. Příprava hry: - žáci se rozdělí do několika skupin (v každé skupině stejné osobnosti) - jednotlivé skupiny si připraví krátké scénky na předem dané téma (Kdo jsme? Co chceme? Setkání přátel ) - učitel do těchto scének zasahuje co nejméně, podporuje přirozenou hravost a rozvíjení fantazie (jde především o zážitkové učení) Vlastní hra: - každá skupina zahraje svoji variaci na dané téma - na závěr společně s učitelem shrnou žáci své dojmy, prožitky (komunitní kruh) Metody neverbální ve výuce dějepisu - pantomima (tělo se nehýbe) - tzv. živé (nepohyblivé) obrazy vyžadující hru tělem, které se nehýbe a svá sdělení vyjadřuje tvarem těla, pozicí v prostoru a vztahem k ostatním objektům nebo postavám - živé obrazy improvizované nebo připravené - živé obrazy spojené s technikou jedné věty (postavy předvádějí jednu myšlenku, výrok - živé obrazy statické i pohyblivé - ve výuce dějepisu lze tyto neverbální metody použít jako:

27 průzkum vztahů mezi historickými postavami (rekonstrukce i fabulace neznámých prvků vztahů) hraní prvků prostředí, hraní rituálů, specifických projevů chování (korunovace, rekonstrukce dobového tance) hraní situací jako jevů, schémat (rozložení sil v parlamentu, na válečném poli aj.) hraní teoretických abstrakcí (historické epochy, ekonomické principy různých etap vývoje společnosti aj.) 13.2.a Příklad využití neverbálních metod ve výuce dějepisu Učivo: Jagellonci ( ) Očekávané výstupy: Politická kultura moravské panské aristokracie - žák se učí herní a komunikační dovedností a principy tvůrčí práce v týmu - žák zažívá a prožívá problémové situace ve hře - žák se učí komunikovat, řešit problémy, ovlivňovat vztahy - seznámení s Tovačovskou knihou Ctibora Tovačovského z Cimburka ( ), zemský hejtman krále Jiřího, kancléř, autor svodu zemského práva. Tovačovská kniha je nejen právní ústavou země, ale také programem politického moravanství, svobody země a suverenity zemského práva a stavů. Pokud žije dědic panovníka, má k němu být vyslána delegace sněmu, předložit svobody k potvrzení a pozvat do Brna k slavnostní intronizaci markrabětem (stavové vítají krále míli před Brnem živý obraz) - pohybově-dramatická průprava (hra na sochy, metoda štronzo zastavení a vyjádření určité situace hrou tělem) - rozdělení žáků do skupin (delegací), každá skupina představí vlastní živý obraz, nebo třída připraví jeden společný živý obraz - žáci vytvoří živý obraz/živé obrazy Vítání krále před Brnem (hraní rituálu): král po sestoupení z koně podává ruku stavům, krále očekává procesí (cechy, žáci, kněží, opati, biskup), král je vítán duchovenstvem a měšťany, potvrzení svobod a přísaha, že král bude zachovávat řády a svobody všech obyvatel Markrabství moravského) - postavy mohou předvádět jednu myšlenku, větu - živý obraz může být statický, nebo pohyblivý (na dané znamení oživne )

28 14. Metody a formy vhodné při poznávání místního regionu terénní cvičení (pozorování, popis, zakreslování objektů aj.) činnosti s historickým a aktuálním plánem měst/obce (inventář chráněných objektů) výuka v muzeu, poznávání historických, uměleckých a technických památek činnost s historickými materiály (fotografie, mapy, dokumenty), poznávání, jak se žilo před lety vyhledávání informací v publikacích různého druhu (encyklopedie, umění, vlastivěda, místní tisk aj.) vyhledávání informací na internetu nákresy na papír (stavební památky aj.) zakládání osobních sbírek (mapy, pohlednice, staré fotografie) besedy se zajímavými osobnostmi (pamětníci, kronikáři, starostové, místní umělci aj.)

29 Seznam citací a zdroje Neužilová, V., Muhlhauserová, H.: Metodický průvodce k pracovnímu sešitu Český jazyk a komunikace, Znojmo, 2007 Beran, V., Kasíková, H.: Rádce učitele, Raabe Hausenblas, O..: Společnou interpretací textu se žáci učí kriticky myslet Žáčková, H.: Jak pomoci dětem učit se Valenta, J.: Jednoduché metody dramatické výchovy (hraní rolí) ve výuce různých předmětů semináře programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení Feřteková, J.: Cesty ke čtenářské gramotnosti Kühnlová, H.: Zeměpis místní oblasti v netradičním pojetí KOMPAS PRO ŽIVOT - školní vzdělávací program pro nižší stupeň víceletého gymnázia, zpracovaný podle RVP-ZV, Gymnázium INTEGRA BRNO, s.r.o. HROU K VĚDĚNÍ školní vzdělávací program pro ZV, Základní a mateřská škola Adamov, příspěvková organizace