4 Sluchová analýzy a syntéza, diferenciace hlásek u žáků prvních ročníků ZŠ

Transkript

1 4 Sluchová analýzy a syntéza, diferenciace hlásek u žáků prvních ročníků ZŠ 4.1 Cíl výzkumu, metodologie Cílem výzkumného projektu je zjistit úroveň sluchové analýzy, sluchové syntézy hlásek a sluchové diferenciace hlásek u žáků prvních ročníků základní školy. K dosažení cíle jsem si stanovila tyto pracovní hypotézy: Hypotéza H1: v prvním pololetí zvládá 1/3 žáků zkoušku sluchové analýzy a syntézy na 100 %. Hypotéza H2: ve druhém pololetí alespoň ¾ žáků zvládá zkoušku sluchové analýzy a syntézy na 100 %. Hypotéza H3: dívky budou mít lepší výsledky ve zkoušce sluchové analýzy a syntézy v obou pololetích než chlapci. Hypotéza H4: chlapci nebudou v I. i ve II. pololetí ve zkoušce sluchové diferenciace. úspěšnější než děvčata. Hypotéza H5: ve druhém pololetí splní zkoušku sluchové diferenciace hlásek na. 100 % alespoň ½ žáků. Výzkum je zpracován kvantitativně. Výzkum byl realizován s využitím standardizovaného Matějčkova testu sluchové analýzy a sluchové syntézy, základní a alternativní série (viz zkouška sluchové analýzy a syntézy). Zjišťování sluchové diferenciace jsem provedla s využitím testu sluchové diferenciace hlásek od Wepman- Matějčka (viz zkouška sluchové diferenciace hlásek).

2 Výzkum byl prováděn v prvním a druhém pololetí školního roku 2005/2006, v první pololetí v měsíci říjnu a ve druhém pololetí v měsíci únoru školního roku 2005/2006 na Základní škole Hálkova v Humpolci. Výsledky získané výzkumem jsem shrnula do tabulek a grafů. 4.2 Popis šetřeného vzorku Výzkum byl prováděn u žáků 1. tříd Základní školy Hálkova v Humpolci. Základní škola Hálkova v Humpolci měla k , tedy v roce, kdy byl výzkum prováděn celkem 760 žáků. Z tohoto počtu bylo 94 žáků z prvních ročníků, 56 děvčat a 38 chlapců. Celkový výzkumný vzorek tvořilo 60 respondentů (N=60) ze tříd 1.A, 1.B, 1. C a 1. D. Z celkového počtu respondentů bylo 30 dívek a 30 chlapců. 4.3 Zkouška sluchové analýzy a syntézy Zkouška sluchové analýzy a syntézy má postihnout schopnost dítěte rozkládat slova na hlásky a slova z hlásek skládat. Ve zkoušce sluchové analýzy dítěti jednotlivá slova zřetelně předříkáváme a žádáme je, aby nám vždy řeklo, jaké hlásky v tom slově slyšelo a jak šly za sebou. Nacvičíme to na nácvičných slovech má a pes. Řekneme má a dítě má slovo říci po hláskách m-á, řekneme pes a dítě má říci p-e-s. Je-li jasné, že dítě pochopilo, oč jde, přistoupíme k vlastní zkoušce. Jestliže dítě slovo správně rozložilo na první pokus, dostává dva body. Podaří-li se mu slovo rozložit na druhý pokus, dostává jeden bod. Více pokusů neděláme. Zkoušku končíme, jestliže dítě nedokázalo ani na druhý pokus rozložit tři slova za sebou. Ve zkoušce sluchové syntézy naopak dítěti říkáme v sekundových intervalech jednotlivé hlásky a žádáme je, aby nám řeklo, co je to za slovo. Nacvičíme opět na slovech m-á (dítě má říci má ) a p-e-s (dítě má říci pes ). Jinak je postup týž jako ve zkoušce sluchové analýzy.

3 Zkouška sluchové analýzy a syntézy: Nácvičná slova: má, pes Za úspěšný první pokus dostává dítě 2 body,za úspěšný druhý pokus 1 bod. Základní série Analýza body Syntéza body 1. sám 1. s-á-l 2. voda 2. k-o-s-a.. 3. cibule.. 3. ramena.. 4. drak 4. mrak.. 5. náplast 5. záplata petrolej petržel 7. strašidlo.. 7. bratříček 8. soustrast. 8. bouračka 9. pstruzi 9. stříbrný nenapodobitelný nespravedlnost bodů celkem bodů celkem Alternativní série Analýza body Syntéza body 1. rak.. 1. m-á-k. 2. koza 2. husa ulice 3. opice.. 4. mast 4. psát. 5. motorka.. 5. meruňka. 6. chroust chloupky 7. švestka košťátko 8. princezna prsten. 9. ctnostný. 9. traktorista. 10. nevypočitatelný nenapravitelný bodů celkem bodů celkem 4.4 Zkouška sluchové diferenciace - WM Zkouška má ukázat, jak je u dítěte vyvinutá schopnost rozlišovat sluchem zvuky mluvené řeči.

4 K dítěti si sedneme zády, aby dítě nemohlo odezírat z našich úst. Slova ve dvojici vyslovujeme zřetelně, ale nijak zvlášť nezdůrazňujeme. Tak např. ve slabikách dy a di vyslovujeme d a ď, nesnažíme se však zdůraznit y a i. Mezi jednotlivými slovy ve dvojici je pauza asi 1 sekundu. Dítě pak vždy ohlásí, byla-li obě slova stejná, nebo nestejná. Experimentátor odpověď zaznamená a přejde k další dvojici. Zkoušku dítěti uvedeme jako zajímavou hru, kterou si teď zahrajeme. Budeme mluvit zvláštní cizí řečí, ve které jsou docela jiná slova než v češtině. Já ti vždy řeknu dvě taková cizí slova za sebou a ty mi řekneš, zdali znějí stejně nebo nestejně. Napřed si to zkusíme. Na to uvedeme tři nácvičné dvojice slov:truf-traf, klaš-klaš, slem-slek. Jestliže dítě dá nesprávnou odpověď, upozorníme je na to a dvojici slov znovu opakujeme. Účelem zácviku je, aby dítě pochopilo, o co ve zkoušce jde. Pak přejdeme k vlastní zkoušce. Jestliže dá dítě ve zkoušce nesprávnou odpověď, už je na chybu neupozorňujeme a neměníme způsob přednesu. Zkouška sluchového rozlišování - WM stejné nestejné stejné nestejné pní pní ptýl ptýl zban zban dýnt dínt fraš flaš štím štým bram pram nyvl nyvl žlef šlef tirp tyrp tmes dmes šnyp šnip tost tost ždys ždis vžep fšep nýst níst kvěš kveš mnět mnět štěl štel peř pjeř Za každou správnou odpověď získává dítě 1 bod, za nesprávnou odpověď bodů 0.

5 4.5 Výsledky a jejich interpretace Na základě provedeného výzkumu docházíme k těmto výsledkům: Úspěšnost ve zkoušce sluchové analýzy a syntézy dle standardizovaného Matějčkova testu sluchové analýzy a syntézy hlásek (základní a alternativní série): Nejlépe žáci analyzovali slova jednoslabičná sám. U tohoto slova je velká úspěšnost jak v prvním, u dívek je to 65 % a u chlapců 40 %, tak ve druhém pololetí u dívek 95 % a u chlapců dokonce 98,3 %. Problémy jim také nedělala některá dvouslabičná slova, např. voda (dívky 60%, chlapci 35% v I. pololetí, ve II. pololetí dívky 100%, chlapci 98,3 % ). Špatně děti naopak analyzovaly dlouhé slovo nenapodobitelný, u kterého je v obou pololetích minimální úspěšnost a to v prvním pololetí u dívek 11,7 % a u chlapců 6,7 % a v pololetí druhém u dívek 23,3 % a u chlapců 21,7 % (viz tabulka č. 1, č.2 a grafy). Ve sluchové syntéze podle Matějčkova testu stejně jako ve sluchové analýze dětem nedělají problémy krátká slova. Největší úspěšnost byla zaznamenána v prvním pololetí u slov jednoslabičných sál (dívky 61,7 % a chlapci 60% v I. pololetí, dívky 96,7 % a chlapci 95 % ve II. pololetí) a u slov dvouslabičných kosa (dívky 75 % a chlapci 66,7 % v I. pololetí, dívky 100 % a chlapci 95 % ve II. pololetí). Ve druhém pololetí tedy opět došlo ke zlepšení u všech slov (viz tabulka č.2, č.3 a grafy). Hypotéza H1: v 1. pololetí zvládne alespoň 1/3 žáků zkoušku na 100 % se nepotvrdila. V prvním pololetí zvládlo zkoušku sluchové analýzy a syntézy pouze 5 dětí na 100 %, z toho 1 dívka ve sluchové analýze základní série, 1 dívka ve sluchové analýze alternativní série, 1 chlapec ve zkoušce sluchové syntézy základní série a 2 dívky ve zkoušce sluchové syntézy alternativní série ( viz tabulka č. 5).

6 Hypotéza H2: na konci roku alespoň 3/4 žáků zvládne zkoušku na 100 %, se nám rovněž nepotvrdila. V prvním pololetí zvládli sluchovou analýzu na 100 % dva žáci a sluchovou syntézu žáci tři. Ve druhém pololetí došlo ke zlepšení. Sluchovou analýzu na 100 % zvládlo 17 žáků ( z toho sluchovou analýzu základní série zvládlo 5 dívek a 4 chlapci, alternativní sérii 4 děvčata a 3 chlapci). Sluchovou syntézu na 100 % zvládlo celkem 39 žáků, ale v základní a alternativní sérii dohromady ( ve sluchová syntéze základní série obstálo 15 dívek a 10 chlapců, ve sluchové syntéze alternativní série obstálo 9 dívek a 5 chlapců) (viz tabulka č. 5). Hypotéza H3: dívky budou mít lepší výsledky ve sluchové syntéze a analýze v obou pololetích než chlapci, se potvrdila. Ve všech zkouškách dosáhla děvčata většího celkového počtu bodů než chlapci, tudíž i procentuálně byla děvčata ve všech zkouškách lepší než chlapci(viz tabulka č.1, č.2, č.3, č.4., č.5, grafy č.1- č. 16). Úspěšnost ve zkoušce sluchové diferenciace hlásek dle standardizovaného Wepman Matějčkova testu sluchové diferenciace hlásek: Ve zkoušce sluchové diferenciace činila žákům největší obtíže znělost hlásek zejména u dvojic slov bram pram, kde u dívek byla úspěšnost v 1. pololetí 82 % (49 bodů) a ve 2. pololetí 88 % (53 bodů), u chlapců byla u této dvojice slov úspěšnost v 1. pololetí 77 % (46 bodů), ve 2. pololetí se chlapci zlepšili o 11 % a dosáhli procentuální úspěšnosti 88 % (53 bodů). Dále se problémy se znělostí objevily u dvojice slov fraš flaš, kde děvčata dosáhla v 1. pololetí 51 bodů, což je 85 % úspěšnost a v pololetí druhém se děvčata zlepšila a dosáhla 54 bodů ( 90 %), chlapci byli u této dvojice slov úspěšní v 1. pololetí pouze v 78 % (47 bodů) a ve druhém pololetí dosáhli zlepší na 88 % (53 bodů). Velké obtíže činila žákům také měkkost a tvrdost hlásek. Děvčatům činila největší obtíže dvojice slov nýst níst, kde v pololetí 1. dosáhla pouze 43 bodů, což

7 činí 72 % úspěšnost, v pololetí 2. se děvčata zlepšila pouze o 1 bod tedy dosáhla 44 bodů, což činí 73 % úspěšnost. Chlapci chybovali také zejména u dvojice slov nýst - níst, kde v pololetí 1. byla jejich úspěšnost pouze 68 % (41 bodů) a v pololetí 2. se úspěšnost zlepšila o 10 % tedy vzrostla na 78 % ( 47 bodů). Dalé chlapci hodně chybovali u dvojic slov ždys ždis a dýnt dínt. Nejlepší úspěšnosti dosahovali chlapci u dvojice slov zban zban, ptýl ptýl, tost tost a pní pní, nyvl nyvl. Děvčata dosahovala nejlepší úspěšnosti u dvojice slov pní pní, zban zban, žleb šlef, tost tost, ptýl ptýl, nyvl nyvl, mnět mnět. Hypotéza H4: chlapci ve zkoušce sluchové diferenciace nebudou úspěšnější než děvčata se potvrdila. Dívky dosáhly téměř u všech dvojic slov lepších bodových výsledků, tudíž jsou na tom i procentuálně lépe než chlapci. Pouze u dvojice slov zban zban byli chlapci v 1. pololetí o 1% lepší než děvčata a v pololetí 2. byli chlapci o 2 % lepší než děvčata, dále u dvojice slov tost tost byli chlapci lepší v 1. pololetí o 1 % než děvčata a u dvojice slov ždys ždis dosáhli chlapci o 5 % lepšího výsledků, ale pouze v 1. pololetí. U dvojice slov nýst níst byli chlapci lepší rovněž o 5 %, ale tentokrát ve 2. pololetí. Jinak byla u všech ostatních dvojic slov úspěšnější děvčata (viz tabulka č.6, č.7, graf č.17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24). Hypotéza H5: ve II. pololetí splní zkoušku sluchové diferenciace hlásek na sto procent alespoň ½ žáků se nepotvrdila Ve druhém pololetí splnilo zkoušku sluchové diferenciace hlásek na sto procent pouze 16 žáků z celkového počtu 60 žáků. Z 16 žáků, kteří splnili zkoušku sluchové diferenciace hlásek na sto procent bylo 9 dívek a pouze 7 chlapců. Oproti prvnímu pololetí je v pololetí druhém patrný lepší výsledek u obou pohlaví (viz tabulka č. 8).

8 Z výsledků dosažených výzkumem vyplývají tyto závěry: Porovnáme-li sluchovou analýzu se syntézou, docházíme k závěru, že děti lépe slova syntetizují. Při analýze slova si ještě nedokážou představit dané slovo a jednotlivá písmena, tudíž analyzovat ze slova hlásky je pro ně obtížnější. V porovnání základní a alternativní série docházíme k téměř stejným výsledkům. Děti správně reagují na slova krátká a známá, hůře naopak rozkládají a skládají slova dlouhá a slova, která jsou pro ně neznámá a často je nedokážou ještě ani samy pořádně vyslovit. Ve zkoušce sluchové diferenciace docházíme k závěru, že největší obtíže činila žákům znělost hlásek a tvrdost hlásek. Naopak úspěšní bývali žáci často u stejných slovních spojení. Z tohoto jednoznačně vyplývá, že je nutné věnovat rozvoji fonematickému sluchu dostatečný prostor. Z výzkumu je rovněž patrné, že se žáci v pololetí druhém výrazně zlepšují v porovnání s pololetím prvním. V prvním pololetí, kdy jsem výzkum prováděla, byli schopni provést zkoušky téměř bezchybně pouze žáci, kteří se se sluchovou analýzou, sluchovou syntézou a sluchovou diferenciací setkali už v předškolním věku ve své mateřské škole. Těchto žáků bylo ale bohužel jen velmi málo. V pololetí druhém ale můžeme naopak vidět, že se schopnosti i ostatních žáků zdokonalují. Domnívám se, že to souvisí právě s výukou čtení a psaní, ke kterým je sluchová analýza, sluchová syntéza i sluchová diferenciace nutností. Výzkum rovněž prokázal, že děvčata jsou většinou ve zkouškách sluchové analýzy, syntézy a sluchové diferenciace úspěšnější než chlapci Závěrem je nutné říci, že z výzkumu jednoznačně vyplynulo, že je nutné věnovat se více rozvoji sluchové analýzy, sluchové syntézy a sluchové diferenciace u dětí už v předškolním věku. Pedagogům z mateřských škol ale i pedagogům na prvních stupních základních škol bych doporučila, aby se dětem po této stránce více věnovali. V dnešní době už existuje velké množství odborné literatury, která se věnuje právě rozvoji sluchového vnímání a ze které by si určitě vybrali rozmanitá cvičení právě pro rozvoj sluchového vnímání sluchové analýzy, syntézy a sluchové diferenciace (viz příloha č. 2,3,4,5). Podle mého názoru je důležité aby dítě, než začne navštěvovat základní školu, zvládalo sluchovou analýzu, sluchovou syntézu a sluchovou diferenciaci, protože mu

9 to přinejmenším zjednoduší počáteční výuku čtení a psaní a to není pro žáka první třídy zrovna málo.