USNESENÍ. t a k t o :

Transkript

1 A 14 USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl asistentem soudce Mgr. Patrikem Kurzem v insolvenční věci dlužníků: a) Mgr. Bc. Jaroslav Říha, IČO , r. č /0295, Čerchovská 453, Domažlice, a b) Karolína Říhová, r. č /1773, bytem Čerchovská 453, Domažlice (v dalším dlužníci ad a) a ad. b) označováni již jen jako dlužník ), oba zastoupeni Mgr. Marianem Francem, advokátem se sídlem v Plzni, Škroupova 10, o insolvenčním návrhu dlužníka t a k t o : Dlužníku a) Mgr. Bc. Jaroslav Říha, IČO , r. č /0295, Čerchovská 453, Domažlice, a b) Karolína Říhová, r. č /1773, bytem Čerchovská 453, Domažlice, se ukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši Kč, a to do sedmi dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet soudu č /0710, variabilní symbol O d ů v o d n ě n í : Dne byl soudu doručen insolvenční návrh dlužníka, na základě kterého bylo téhož dne zahájeno insolvenční řízení. S ohledem na to, že z insolvenčního návrhu a přiložených příloh nelze usoudit na dostatečnost dlužníkova majetku, který by postačoval na krytí nákladů insolvenčního řízení, rozhodl soud o povinnosti dlužníka složit zálohu na náklady insolvenčního řízení. V posuzované věci soud v prvé řadě zjišťoval dostatečnost dlužníkova majetku ke krytí nákladů insolvenčního řízení. Vycházel přitom z kolonky 16 insolvenčního návrhu (majetek, který není předmětem zajišťovacích práv) a dále ze správného a úplného seznamu majetku, který dlužník k návrhu připojil. Z těchto podkladů soud zjistil, že dlužník nevlastní žádného hodnotnějšího majetku. Dlužník prohlásil, že vlastní pouze základní velmi staré vybavení domácnosti. V daném případě by přicházenov úvahu zpeněžit jen výše uvedené věci základní vybavení domácnosti, nejednalo-li by se o obvyklé vybavení rodinné domácnosti, s tím, že je pravděpodobné, že výše nákladů na zpeněžení věcí bude v obdobné výši jako výtěžek prodeje a to s ohledem na stáří a s tím související opotřebení těchto věcí.

2 - pokračování - 2 Soud dále zkoumal výši příjmů dlužníků a výši jejich nezajištěných závazků. Z návrhu a jeho příloh je patrné, že dlužník má příjem z podnikatelské činnosti, kdy doložil přiznání k dani z příjmů fyzických odob za období 2011, 2012 a 2013 a potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků, srážených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za roky 2011, 2012 a 2013 a dále výsluhový příspěvek vyplácený Českou prpublikou Ministerstvem vnitra přiznaný rozhodnutím č. j. OSZ /V-On-2009 ze dne , ve výši od ledna Kč (informace č. j. OSZ /2011 ze dne ), dále ve výši od ledna Kč (Roznodnutí č. j. OSZ /2011 ze dne ) a dále ve výši od ledna Kč (Roznodnutí č. j. OSZ /2012 ze dne ) s aktuální výší Kč (doloženo útržkem poštovní poukázky B za měsíce 08/2014 a 09/2014). Z návrhu a jeho příloh je dále patrné, že dlužice má příjem od Úřadu práce České republiky rodičovsný příspěvek ve výši Kč od (oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne ). Aktuální výše dlužníkových příjmů z podnikatelské činnosti soudu doložena nabyla. Dlužník soudu předložil pouze 3 nečíslované výdajové pokladní doklady výstavce Darkness s.r.o., IČO , se sídlem Dobříkov 22, Kdyně s příjemcem dlužníkem v celkové výši Kč. Daňové přiznání dlužníka za rok 2014 soudu doloženo nebylo. Dlužníci mjí vzájemnou vyživovací povinnost jakožto manřželé a dále vyživovací povinnost vůči 2 nezletilým dětem. Soud proto vyzval usnesením č. j. -A-12 ze dne dlužníky ve lhůtě 7 dnů k doložení příjmů tak, aby pravděpodobnost jejich výše odůvodňovala po dobu 5 let pro nezajištěné věřitele činila úhradu nejméně 30 % jejich pohledávek ( 395 odst. 1 IZ). Zástupce dlužníků obdržel předmětnou výzvu dne a dlužník obdržel předmětnou výzvu dne a dlužnice dne Na základě této výzvy dlužníci podáním ze dne (doručeno soudu dne ) doplnili listiny ve výše uvedeném rozsahu ve výčtu příjmů dlužníků, a to: útržky poštovní poukázky B za měsíce 08/2014 a 09/2014 s částkou poukazovanou Odborem sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra, 3 nečíslovanými výdajovými pokladními doklady výstavce Darkness s.r.o., IČO , se sídlem Dobříkov 22, Kdyně s příjemcem dlužníkem v celkové výši Kč, potvrzeními o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků, srážených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za roky 2011, 2012 a 2013, informací Ministerstva Vnitra ČR, odbor sociálního zabezpečení č. j. OSZ /2011 ze dne s uvedenou výší výsluhového příspěvku od ledna Kč, rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR, ředitele odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru č. j. OSZ /V-On-2009 ze dne o přiznání výsluhového příspěvku od ve výši Kč a rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR, odbor sociálního zabezpečení č. j. OSZ /2011 ze dne kterým byl výsluhový příspěvek dlužníka stanoven od ledna 2012 na částku Kč. Dlužník tak doložil svůj aktuální příjem jakožto základ pro výpočet předpokladu uspokojení nezajištěných věřitelů pro schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře pouze z výsluhového příspěvku v aktuální výši Kč. Dle ust. 299 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, výsluhový příspěvek přiznaný podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, není postižitelným příjmem nelze ho postihnout ve

3 - pokračování - 3 výkonu rozhodnutí srážkami. Dlužník tak nemá doložen žádný postižitelný příjem. Dlužnice doložila příjem rodičovský příspěvek ve výši Kč od K aktuální výši příjmů dlužnice nebylo soudu doloženo ničeho. Z výše uvedeného je pak jednoznačně patrné, že soudu není dlužníky doložen žádný postižitelný příjem. Vzhledem ke skutečnosti, že soudu není doložena dostatečná výše příjmů dlužníků, soud nemůže usoudit na dostatečnost dlužníkova majetku, který by postačil ke krytí nákladů insolvenčního řízení a proto rozhodl o uložení povinnosti zaplatit zálohu ve výši ,- Kč. Záloha v takové výši se soudu jeví v daném případě jako přiměřená. Dlužník v seznamu závazků uvedl závazky o souhrnné hodnotě Kč. Za výše uvedené situace není dlužník ze svého doloženého příjmu schopen na nezajištěné pohledávky za předpokladu schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře hradit ničeho. Z doložených příjmů není dlužník schopen hradit ani zálohy na odměnu a náklady insolvenčního správce. Účelem institutu zálohy je především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a překlenout tak nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty ( 38 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) dále jen IZ ). Aniž by soud měl v úmyslu předjímat způsob řešení úpadku, při posuzování výše zálohy vycházel z osobních, výdělkových a majetkových poměrů dlužníka. Zjistil, že dlužník není schopen s ohledem na osobní poměry a s ohledem na očekávané příjmy hradit po úplné úhradě pohledávek za majetkovou podstatou (včetně hotových výdajů a odměny insolvenčního správce) a pohledávek postavených na roveň pohledávek za majetkovou podstatou z jejich zbývající části (tj. ze zabavitelné částky), kterou získá po schválení oddlužení takovou hodnotu plnění, která by po dobu 5 let pro nezajištěné věřitele činila nejméně 30 % jejich pohledávek ( 395 odst. 1 IZ). V daném případě je tak vysoká pravděpodobnost, že nebude na místě řešit úpadek formou oddlužení, nýbrž v úvahu připadajícím konkursem. V situaci, kdy by úpadek dlužníka byl řešen konkursem (ustanovení 148 odst. 1 IZ), jeví se logickým stanovit odpovídající výši zálohy v relaci na předpokládanou odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce při konkurzu (vyhl. č. 313/2007 Sb.), kde nejnižší odměna insolvenčního správce podle 1 odst. 5 činí ,- Kč, a to proto, aby v jeho počáteční fázi insolvenčního řízení nechyběly finanční prostředky k úhradě těchto nároků insolvenčního správce. S odkazem na výše uvedené s proto přiměřenou jeví záloha uvedená ve výroku tohoto usnesení. Pro posouzení, zda je namístě zaplacení zálohy po navrhovateli požadovat a v jaké výši, je nutné vzít v úvahu skutkové a právní okolnosti dané věci, jež jsou podstatné především pro úsudek o tom, jaký způsob řešení dlužníkova úpadku či hrozícího úpadku lze očekávat, jaké náklady, k jejichž krytí záloha slouží, si tento způsob pravděpodobně vyžádá, a zda či do jaké míry lze předpokládat uspokojení těchto nákladů z majetkové podstaty. V daném případě existuje předpoklad, že v souvislosti s insolvenčním řízením vzniknou insolvenčnímu správci náklady na dopravu minimálně v rozsahu cesty na přezkumné jednání a cest do místa dlužníkova bydliště, dále náklady spojené s administrativní činností (poplatky za dotyzy na evidence majetku, cenných papírů,

4 - pokračování - 4 poštovné, telefonní paušál, náklady na kopírování ). Insolvenčnímu správci dále vznikne nárok na na odměnu insolvenčního správce s tím, že tu je v dané fázi řízení předčasné odhadovat. Účelem institutu zálohy je především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a překlenout tak nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty ( 38 odst. 2 IZ). V situaci, kdy by úpadek dlužníka byl řešen konkursem (ustanovení 148 odst. 1 IZ), jeví se logickým stanovit odpovídající výši zálohy v relaci na předpokládanou odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce při konkurzu (vyhl. č. 313/2007 Sb.), kde nejnižší odměna inslovenčního správce podle 1 odst. 5 činí ,-- Kč, a to proto, aby v jeho počáteční fázi insolvenčního řízení nechyběly finanční prostředky k úhradě těchto nároků insolvenčního správce. Výši zálohy stanovil soud s ohleden na výši příjmů jednatele společnosti a likvidátora ve výši poloviny možné výše zálohy. S odkazem na výše uvedené se proto přiměřenou jeví záloha uvedená ve výroku tohoto usnesení. V daném případě byla stanovena výše zálohy na částku Kč, a to nikoli v maximální možné výši Kč, neboť vzhledem ke skutečnosti, že dlužník nedisponuje žádným nezajištěným majetkem relevantní hodnoty, lze předpokládat nižší míru nákladů insolvenčního správce a sníženou výši odměny insolvenčního správce viz výše. V daném případě soudu dále nejsou známy jiné zapodstatové pohledávky či pohledávky jim na roveň postavené. V daném případě dále nelze počítat s tím, že by byly náklady vzniklé v insolvenčním rízení průběžně uspokojovány ze zpeněžování majetku dlužníka. Dlužníku však ničeho nebrání v daném případě vzít svůj insolvenční návrh zpět či vyčkat nabytí právní moci usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení zálohy a poté si podat nový insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení splňujícím tyto podmínky, pakliže nadále takový návrh podat zamýšlí. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení může podat odvolání pouze dlužník. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dlužníkovi běží odvolací lhůta ode dne, kdy mu bylo usnesení doručeno zvláštním způsobem (ust. 74 odst. 2 a 75 IZ). Odvolání se podává do 15 dnů k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, Veleslavínova 40, Plzeň. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o

5 - pokračování - 5 insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání (ust. 108 odst. 3 IZ). Prominutí zmeškání lhůty není v insolvenčním řízení přípustné (ust. 83 IZ). Prominutí zmeškání lhůty není v insolvenčním řízení přípustné (ust. 83 IZ). Krajský soud v Plzni dne Za správnost vyhotovení: Martina Semecká Mgr. Patrik Kurz, v.r. asistent soudce