Město Bělá nad Radbuzou. Zpracovatel. Ing. Arch. Ivan Vavřík Jaselská 32, Praha 6 Tel:

Transkript

1 ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BĚLÁ NAD RADBUZOU Objednatel: Město Bělá nad Radbuzou Zpracovatel. Ing. Arch. Ivan Vavřík Jaselská 32, Praha 6 vavrikivan@login.cz Tel:

2 I. Obsah územního plánu (1) Textová část územního plánu obsahuje dle Přílohy č. 7 k vyhlášce č.500../2006 Sb. a) vymezení zastavěného území, Řešeným územím je správní území obce Bělá nad Radbuzou, tvořené katastrálními územími obcí Bělá nad Radbuzou, Bystřice, Čečín, Černá Hora, Doubravka, Železná, Pleš, Smolov, Újezd Sv. Kříže. Řešené území leží při hranicích s Německem v pohoří Český Les, v řídce osídleném prostoru a mimo hlavní komunikační trasy. Nebližší připojení na dálnici D5 je v prostoru Přimda před pohraničním přechodem Rozvadov. Sousední katastrální území jsou město Hostouň, obec Mutěnín, obec Rybník, městys Stráž, obec Třemešné. V Grafické části jsou vymezena území změn a zároveň vyznačena jejich identifikace. Jedná se o následující plochy: 1.a jedná se plochu o rozloze m 2 ležící při severním okraji Bělé nad Radbuzou. Změna bude z plochy určené pro zemědělství v návrhu na plochu smíšenou obytnou (území všeobecně obytné). 1.á jedná se plochu o rozloze m 2 ležící při severním okraji Bělé nad Radbuzou severně od plochy 1.a. Změna bude z plochy určené pro zemědělství ve výhledu na plochu smíšenou obytnou ( území všeobecně obytné). 1.b. jedná se plochu o rozloze m 2 ležící při severovýchodním okraji Bělé nad Radbuzou. Změna bude z plochy určené pro zemědělství v návrhu na plochu smíšenou výrobní (území nerušící výroby a služeb). 1. b jedná se plochu o rozloze m 2 ležící při severovýchodním okraji Bělé nad Radbuzou severně od plochy 1.b. Změna bude z plochy určené pro zemědělství v návrhu na plochu smíšenou výrobní (území nerušící výroby a služeb). 2. jedná se plochu v centrální části obce Smolov o rozloze m 2. V současné době je plocha využívána jako sad. Navrhované nové využití bude pro plochy občanské vybavenosti (bydlení a služby) 3.a jedná se o plochu původně zastavěnou vojenskými objekty pohraniční stráže roty Václav. Její rozloha je m 2. V současné době je plocha nevyužívaná a objekty jsou ve zchátralém stavu. Celá plocha bude vyčištěna a nadále využívána jako plocha rekreace. 3.b jedná se o plochu obklopující zastavěnou část bývalého areálu pohraniční stráže. Její rozloha je m 2. Tato plocha bude do budoucna využívána jako veřejná zeleň s parkovou úpravou tak, aby sloužila jako klidové zázemí pro rekreační část. dle požadavku 2

3 lesů české republiky bude v její jihovýchodní části zachována komunikace sloužící k obhospodařování lesních porostů. 4. jedná se o plochu na západním okraji města Bělá nad Radbuzou při jižní hraně komunikace do Železné. Plocha má rozlohu m 2. Změna bude z plochy určené pro zemědělství v návrhu na plochu smíšenou výrobní (území nerušící výroby). 5.a. jedná se o plochu na západním okraji města Bělá nad Radbuzou severně od průmyslového závodu a jižně od stávající bytové zástavby u silnice na Železnou. Plocha má rozlohu m 2. Změna bude z plochy určené pro zemědělství v návrhu na plochu smíšenou výrobní (území nerušící výroby). 5.b. jedná se o plochu na západním okraji města Bělá nad Radbuzou západně od průmyslového areálu. Plocha má rozlohu m 2. Změna bude z plochy určené pro zemědělství ve výhledu na plochu smíšenou výrobní (území nerušící výroby). 6.a jedná se o plochu na západním okraji města Bělá nad Radbuzou severně od silnice na Železnou. Tato plocha navazuje na rozvojové plochy na západním okraji Bělé nad Radbuzou. Z tohoto důvodu je zařazen a do změn. Plocha má rozlohu m 2. Změna bude z plochy určené pro zemědělství v návrhu na plochu smíšenou obytnou (území všeobecně obytné). Doporučujeme, aby na tuto plochu byla vypracována studie, která určí celou koncepci využití území aby mělo jednotnou strategii využití. 7. jedná se o plochu na jihozápadním okraji obce Železná a navazující na stávající zástavbu podél silnice k hranicím. Plocha má rozlohu m 2. Změna bude z plochy určené pro sady, zahrady a zemědělství v návrhu na plochu smíšenou obytnou (území všeobecně obytné). Umožní se tak rozumný rozvoj obce Železná, která jako pohraniční obec byla dlouhá desetiletí zanedbávaná a prakticky bez rozvoje nové výstavby. Tím se posílí i sociální struktura obce. 8. jedná se o plochu na jihozápadním okraji obce Železná a navazující na stávající zástavbu podél silnice k Bělé nad Radbuzou. Plocha má rozlohu m 2 Jedná se o změnu plochy ve výhledu do návrhu na funkční využití na plochu smíšenou obytnou (území všeobecně obytné). 9. jedná se o plochu v zastavěném území Bělá nad Radbuzou. Původně to byla plocha pro sport nyní dochází ke změně na plochu smíšenou obytnou. Plocha má rozlohu 751 m 2. b) koncepci rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot, Současná zástavba je z hlediska funkčního využití převážně obytného charakteru. Tento charakter návrh zachovává. Nedochází k žádným závažným změnám, které by narušily původní strukturu osídlení, přičemž vycházíme z historických charakterů obcí. Nové 3

4 rozvojové plochy jsou situovány s ohledem na limity využití území. Nové lokality pro výstavbu navazují na stávající zástavbu obce tak, aby nevznikala osamocená výstavba ve volné krajině. Jedná se o plochy, které navazují na současně zastavěné území obce jsou přímo zapojitelné na stávající infrastrukturu Solitérní zástavba je nevhodná jak z hlediska ochrany přírodního charakteru území, tak z hlediska ekonomické náročnosti vybudování technické infrastruktury. Jedinou výjimkou je nová zástavba roty Václav, která však byla v minulosti zastavěna a bude zde dobudována infrastruktura. Rozvojem těchto nových ploch nebudou narušeny stávající hodnoty obcí a bude zaručena dostatečná ochrana stávajících památkových a krajinných hodnot. c) urbanistickou koncepci, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně, Návrh se soustředí především na vyvážený růst nových ploch pro výstavbu rodinných domů a rozvoj technické infrastruktury, nezbytné pro obsluhu stávající zástavby a plánovaného rozvoje. Důraz klademe na zachování příjemného charakteru zástavby v dobrém životním prostředí a zajímavě členité krajině s dlouhou historickou pamětí. Dále jsou vyčleněny plochy pro nerušící výrobu a služby a v jednom případě je to plocha pro fotovoltaickou elektrárnu. Při rozvoji území je dodržována urbanistická koncepce, která má za úkol udržovat kompaktnost zástavby, její nerozšiřování do volné krajiny a nenarušování celkového krajinného rázu. Jedná se o změny, vymezení koeficientu zastavitelných ploch bude určen v dalších stupních. Procento zeleně bude minimálně 30% d) koncepci veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování, veřejná infrastruktura bude v nových rozvojových plochách budována od stávajících zapojovacích bodů, budou vybudovány komunikace a sítě na základě podrobnějších projekčních prací. V této etapě jde pouze o funkční změny. Na základě podrobnější projektové dokumentace bude upřesněno vedení sítí v jednotlivých lokalitách. Pouze na bývalé rotě Václav bude dobudována a vybudována nová infrastruktura. e) koncepci uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně, řešené rozvojové oblasti (které jsou zahrnuty do změn) se nedotýkají ÚSES a souvisí se současně zastavěným územím a vně mají hranice s volnou krajinou. Rozvojové oblasti se nedotýkají ložisek nerostného bohatství, nejsou v záplavovém území a není potřeba dělat protierozní opatření. Prostupnost krajiny není narušena, neboť se jedná o plochy přímo 4

5 navazující na současně zastavěné území. Z hlediska rekreace se změny jejích funkčních ploch nedotýkají. f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách), Správní území obce Bělá nad Radbuzou se rozvíjí v úměrné obalové křivce a veškeré změny nevyvolají žádné změny v oblasti technické a dopravní infrastruktury Ve změně územního plánu budou navrženy v souladu s vyhláškou č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, tyto plochy: - plochy bydlení ( 4 vyhlášky) - plochy rekreace ( 5 vyhlášky) - plochy smíšené obytné ( 8 vyhlášky) - plochy výroby a skladování ( 11 vyhlášky) - plochy smíšené výrobní ( 12 vyhlášky) - plochy smíšené nezastavěného území ( 17 vyhlášky) - plochy specifické ( 19 vyhlášky) 4 Plochy bydlení (1) Plochy bydlení se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. (2) Plochy bydlení zahrnují zpravidla pozemky bytových domů, pozemky rodinných domů, pozemky související dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství. Pozemky staveb pro rodinnou rekreaci lze do ploch bydlení zahrnout pouze tehdy, splňují-li podmínky podle 20 odst. 4 a 5. Do ploch bydlení lze zahrnout pozemky souvisejícího občanského vybavení s výjimkou pozemků pro budovy obchodního prodeje o výměře větší než 1000 m2. Součástí plochy bydlení mohou být pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše. 5

6 5 Plochy rekreace (1) Plochy rekreace se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro rekreaci v kvalitním prostředí. (2) Plochy rekreace zahrnují zpravidla pozemky staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky dalších staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství, občanského vybavení, veřejných tábořišť, přírodních koupališť, rekreačních luk a dalších pozemků související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami. 6 Plochy občanského vybavení (1) Plochy občanského vybavení se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem. (2) Plochy občanského vybavení zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Dále zahrnují pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej, tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum, lázeňství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Plochy občanského vybavení musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné. 7 Plochy veřejných prostranství (1) Plochy veřejných prostranství se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem. (2) Plochy veřejných prostranství zahrnují zpravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství. 8 Plochy smíšené obytné (1) Plochy smíšené obytné se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy s ohledem na charakter zástavby, její urbanistickou strukturu a způsob jejího využití není účelné členit území na plochy bydlení a občanského vybavení a je nezbytné vyloučit umisťování staveb a 6

7 zařízení, snižujících kvalitu prostředí v této ploše, například pro těžbu, hutnictví, chemii, těžké strojírenství, asanační služby. (2) Plochy smíšené obytné zahrnují zpravidla pozemky staveb pro bydlení, případně staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky občanského vybavení a veřejných prostranství a dále pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Do ploch smíšených obytných lze zahrnut pouze pozemky staveb a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území, například nerušící výroba a služby, zemědělství, které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území. 9 Plochy dopravní infrastruktury (1) Plochy dopravní infrastruktury se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků dopravních staveb a zařízení, zejména z důvodu intenzity dopravy a jejich negativních vlivů, vylučuje začlenění takových pozemků do ploch jiného způsobu využití, a dále tehdy, kdy je vymezení ploch dopravy nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti, například ploch výroby, ploch občanského vybavení pro maloobchodní prodej, ploch těžby nerostů. (2) Plochy dopravní infrastruktury zahrnují zpravidla pozemky staveb a zařízení pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a jiných druhů dopravy. Plochy dopravní infrastruktury se zpravidla člení na a) plochy silniční dopravy, b) plochy drážní dopravy, c) plochy letecké dopravy, d) plochy vodní dopravy, e) logistická centra jako plochy kombinované dopravy. (3) Plochy silniční dopravy zahrnují zpravidla silniční pozemky dálnic, silnic I., II. a III. třídy a místních komunikací I. a II. třídy, výjimečně též místních komunikací III. třídy, které nejsou zahrnuty do jiných ploch, včetně pozemků, na kterých jsou umístěny součásti komunikace, například náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty a doprovodné a izolační zeleně, a dále pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení, například autobusová nádraží, terminály, odstavná stání pro autobusy a nákladní automobily, hromadné a řadové garáže a odstavné a parkovací plochy, areály údržby pozemních komunikací, čerpací stanice pohonných hmot. (4) Plochy drážní dopravy zahrnují zpravidla obvod dráhy, včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, kolejišť a doprovodné zeleně, dále pozemky zařízení pro drážní dopravu, například stanice, zastávky, nástupiště a přístupové cesty, provozní budovy a pozemky dep, opraven, vozoven, překladišť a správních budov. 7

8 (5) Plochy letecké dopravy zahrnují zpravidla pozemky letišť, pozemky obslužných komunikací, garáží, parkovišť a odstavných stání. (6) Plochy vodní dopravy zahrnují zpravidla pozemky vodních ploch, určené pro vodní cesty, například kanály a splavněné úseky řek, pozemky nábřeží pro vodní dopravu, pozemky přístavů, zdymadel, překladišť a související pozemky dopravní a technické infrastruktury. (7) Logistická centra jako plochy kombinované dopravy zahrnují zpravidla pozemky zařízení a staveb terminálů kombinované dopravy a pozemky pro související výrobu a skladování. 10 Plochy technické infrastruktury (1) Plochy technické infrastruktury se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a kdy jiné využití těchto pozemků není možné. V ostatních případech se v plochách jiného způsobu využití vymezují pouze trasy vedení technické infrastruktury. (2) Plochy technické infrastruktury zahrnují zejména pozemky vedení, staveb a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovodů, vodojemů, kanalizace, čistíren odpadních vod, staveb a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanic, energetických vedení, komunikačních vedení veřejné komunikační sítě, elektronických komunikačních zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Součástí těchto ploch mohou být i pozemky související dopravní infrastruktury. 11 Plochy výroby a skladování (1) Plochy výroby a skladování se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků například staveb pro výrobu a skladování a zemědělských staveb z důvodu negativních vlivů za hranicí těchto pozemků vylučuje začlenění pozemků s těmito vlivy do ploch jiného způsobu využití. (2) Plochy výroby a skladování zahrnují zpravidla pozemky staveb a zařízení pro výrobu a skladování, například pro těžbu, hutnictví, těžké strojírenství, chemii, skladové areály, pozemky zemědělských staveb a pozemky související veřejné infrastruktury. Plochy výroby a skladování se vymezují v přímé návaznosti na plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné. 8

9 12 Plochy smíšené výrobní (1) Plochy smíšené výrobní se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy s ohledem na charakter území není účelné jeho členění například na plochy výroby a skladování, plochy dopravní a technické infrastruktury, plochy těžby nerostů a plochy specifické. (2) Plochy smíšené výrobní zahrnují pozemky staveb pro bydlení pouze ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. 13 Plochy vodní a vodohospodářské (1) Plochy vodní a vodohospodářské se vymezují za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany přírody a krajiny. (2) Plochy vodní a vodohospodářské zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních toků6) a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití. 14 Plochy zemědělské (1) Plochy zemědělské se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití. (2) Plochy zemědělské zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu7), pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. 15 Plochy lesní (1) Plochy lesní se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek využití pozemků pro les. (2) Plochy lesní zahrnují zejména pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. 16 Plochy přírodní (1) Plochy přírodní se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. 9

10 (2) Plochy přírodní zahrnují zpravidla pozemky národního parku, pozemky v 1. a 2. zóně chráněné krajinné oblasti, pozemky v ostatních zvláště chráněných územích, pozemky evropsky významných lokalit včetně pozemků smluvně chráněných, pozemky biocenter a výjimečně pozemky související dopravní a technické infrastruktury. 17 Plochy smíšené nezastavěného území (1) Plochy smíšené nezastavěného území se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy s ohledem na charakter nezastavěného území nebo jeho ochranu není účelné jeho členění, například na plochy vodní a vodohospodářské, zemědělské a lesní. (2) Plochy smíšené nezastavěného území zahrnují zpravidla pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky zemědělského půdního fondu, případně pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převažujícího způsobu využití. Do plochy smíšené nezastavěného území lze zahrnout i pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. 18 Plochy těžby nerostů (1) Plochy těžby nerostů se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro hospodárné využívání nerostů a pro ochranu životního prostředí při těžební činnosti a úpravě nerostů. (2) Plochy těžby nerostů zahrnují zpravidla pozemky povrchových dolů, lomů a pískoven, pozemky pro ukládání dočasně nevyužívaných nerostů a odpadů, kterými jsou výsypky, odvaly a kaliště, dále pozemky rekultivací a pozemky staveb a technologických zařízení pro těžbu. Do plochy těžby nerostů lze zahrnout i pozemky související dopravní a technické infrastruktury. 19 Plochy specifické Plochy specifické se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění zvláštních podmínek, které vyžadují zejména pozemky staveb a zařízení pro obranu a bezpečnost státu, civilní ochranu, vězeňství, sklady nebezpečných látek; do těchto ploch lze zahrnout pozemky související technické a dopravní infrastruktury. Požadavky na změny rozvoje území obce jsou úměrné a nenaruší krajinný ráz CHKO Český les a nebudou mít negativní vliv na trvale udržitelný rozvoj. 10

11 g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, veřejně prospěšné stavby se ve změnách nevyskytují h) vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo, veřejně prospěšné stavby se ve změnách nevyskytují i) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části, textová část územního plánu má 12 stran textová část odůvodnění má 5 stran b) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti, plochy na které bude zpracována územní studie nejsou vymezeny žádné plochy na které má být vypracována územní studie c) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9, nejsou vymezené plochy pro vydání regulačního plánu regulační plány nejsou požadovány d) stanovení pořadí změn v území (etapizaci), etapizace není určena e) vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt, nejsou f) vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle 117 odst. 1 stavebního zákona. Nejsou (3) Grafická část územního plánu obsahuje a) výkres základního členění území obsahující vyznačení hranic řešeného území, zastavěného území, zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch a koridorů územních rezerv a ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií nebo ve kterých budou podmínky pro jejich využití stanoveny regulačním plánem, vzhledem k tomu že se jedná pouze o dílčí změny v územním plánu tento výkres nebyl zpracován b) hlavní výkres obsahující urbanistickou koncepci, zejména vymezení ploch s rozdílným využitím, dále koncepci uspořádání krajiny včetně ploch s navrženou změnou využití, koncepci veřejné infrastruktury, včetně vymezení ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu, vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby, ploch a 11

12 koridorů pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy; v případě potřeby lze urbanistickou koncepci, koncepci samostatných výkresech, c) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, veřejně prospěšné stavby ve změně územního plánu nejsou navrhovány, výkres není vypracován 12

13 II. Obsah odůvodnění územního plánu (1) Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje, kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu a náležitostí uvedených v 53 odst. 4 a 5 stavebního zákona, zejména a) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, Politika územního rozvoje je novým nástrojem územního plánování, nezbytným pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a koncepcí celorepublikového významu, vycházejících a podmiňovaných možnostmi území. V souladu s dosavadní právní úpravou ve spolupráci s kraji, ministerstvy a dalšími ústředními správními úřady byla pořízena politika územního rozvoje České republiky a schválena usnesením vlády č. 561 ze dne , kterým byla uložena její aktualizace do konce roku 2008 podle právní úpravy platné po (účinnost nového stavebního zákona). Správní území Bělá nad Radbuzou leží ve Západočeském kraji. Zde byl zpracován ÚP VÚC Západočeského kraje a proto dokumenty vydané krajem se týkají zejména z hlediska širších vztahů se týkají zejména CHKO Český Les. b) údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu, zadání bylo řádně projednáno a je zapracováno do návrhu c) komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území, změny byly projednány a vyhodnoceny, trvale udržitelný rozvoj území není ohrožen. d) informaci o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno, Vzhledem k uměřenému rozvoji konstatujeme, že vliv na udržitelný rozvoj území je zanedbatelný, neboť rozvoj nenarušuje základní systémy, které by měly vliv na životní prostředí a udržitelný rozvoj území e) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. (2) Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje zejména a) koordinační výkres, b) výkres širších vztahů, dokumentující vazby na území sousedních obcí, popřípadě krajů a států, 13

14 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond Metodika vyhodnocení záborů ZPF Vyhodnocení důsledků záborů zemědělského půdního fondu (ZPF) vychází z vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostředí, ze dne (k zákonu č. 334/1992 Sb., a dle změn provedených zákonem ČNR č. 10/1993 Sb. a zákonem č. 98/1999 Sb.). Postupy při zajištění ZPF při zpracování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů jsou uvedeny v 3 této vyhlášky a v její příloze č.3 Obsah vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na zemědělský půdní fond. Ochrana zemědělského půdního fondu se řídí částí III Zásadami ochrany ZPF ( 4 zákona č.334/1992 Sb.) a částí IV ( 5 zákona č.334/1992 Sb.) Ochrana ZPF při územně plánovací činnosti. Dále se v ochraně ZPF uplatňuje Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ze dne k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., který který zařazuje jednotlivé pětimístné BPEJ, vyjadřující kvalitativní kategorie zemědělského půdního fondu, do pěti tříd ochrany ZPF (I. až V.). Přehled navrhovaných lokalit (změny funkčního využití) Lokalita Katastr Funkční využití 1.a návrh, 1.a výhled Bělá nad Radbuzou Všeobecně obytné území 1.b návrh, 1.b výhled Bělá nad Radbuzou Nerušící výroba a služby 1.c návrh, 1.c výhled Bělá nad Radbuzou Nerušící výroba a služby 2 Smolov Občanská vybavenost a bydlení 3.a Pleš Rekreace a sport 3.b Pleš Veřejná zeleň 4 Bělá nad Radbuzou Nerušící výroba 5.a návrh, 5.b výhled Bělá nad Radbuzou Nerušící výroba a služby 6.a návrh, Bělá nad Radbuzou Všeobecně obytné území 7 Železná u Smolova Všeobecně obytné území 8 Železná u Smolova Všeobecně obytné území 14

15 Předmětem záboru ZPF je 14 lokalit o celkové rozloze 40,41 ha v katastrech Bělá nad Radbuzou, Smolov a Železná u Smolova. Vyhodnocení podle navrhovaného funkčního využití pozemků na jednotlivé plochy (lokality): Vyhodnocení záboru ZPF dle BPEJ a druhů pozemků (kultur) celková druhy pozemků výměra výměra záboru kód třída lokalita navržené využití záboru trvale ZPF dle orná BPEJ ochrany ZPF zahrady travní půda BPEJ porosty v ha v ha 1.a Všeobecně obytné území návrh IV á Všeobecně obytné území - výhled IV b Nerušící výroba a služby návrh IV b Nerušící výroba a služby návrh IV Nerušící výroba IV a Nerušící výroba - návrh IV b Nerušící výroba návrh IV a Všeobecně obytné území návrh IV Všeobecně obytné území I Všeobecně obytné území III celkem Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení V řešeném území nedochází k narušení funkčnosti zemědělské výroby důsledkem změny navrhovaného využití funkčních ploch. Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu Na zemědělském půdním fondu převažuje trvale travní porosty a pastviny. 15

16 Opatření k zajištění ekologické stability krajiny Obcí protéká Radbuza, včetně přítoků. V západní části obce, katastru Železná, protéká Nivní potok. Navrhované změny využití území neovlivní vodoteče. Lokality nezasahují do územního systému ekologické stability. Lokality záboru ZPF č. 2, 7 a 8 se nachází na území CHKO Český les. Navrhovaná řešení nenaruší ekologickou stabilitu krajiny. Hranice současně zastavěného území obce dle zákona č. 231/99 Sb. Navrhované plochy změn využití území (v katastrech Bělá nad Radbuzou, a Železná u Smolova) navazují na hranici zastavěného území. Navrhované plochy, spolu se stávajícími, vytváří kompaktní urbanizované území, které nefragmentuje volnou krajinu. Lokalita č. 2 (katastr Smolov) se nachází v zastavěném území. Lokality č. 3.a i 3.b se nachází v místě bývalé roty Václav, v katastrálním území Pleš. Jedná se původně o bývalé objekty vojenské stráže roty, včetně obklopujícího areálu. Síť zemědělských účelových komunikací Síť účelových komunikací a zemědělských komunikací je nízká. Závěrečné zhodnocení a zdůvodnění záboru ZPF Navrhované změny vhodně doplňují stávající zástavbu, čímž nedochází k fragmentaci krajiny. Zároveň nedochází k narušení ekologické stability ani narušení krajinného rázu. Z 84% se jedná o půdy IV. a V. třídy ochrany. Posouzení vhodnosti řešení: Dosavadní využití ploch ZPF v řešeném území Navrhované změny vyvolávají zábor ZPF orné půdy 77%, 23% TTP a 0,7% zahrad. Důsledky navrhovaného řešení na uspořádání ploch ZPF, kterým by měla být s ohledem na 2 zákona č.114/1992 Sb. v platném znění, co nejméně narušena krajina a její funkce 16

17 Výstavba je navrhována v návaznosti na zastavěné území obce, a tím i snahou minimalizovat zábor ZPF, bez negativního dopadu na krajinné funkce. Navrhované plochy nenaruší celistvost obdělávaných ploch, nevytváří fragmenty, nebo špatně obhospodařovatelné plochy. Síť zemědělských komunikací Navrhované změny neznemožní obhospodařování a přístup k zemědělským pozemkům. Změny využití ploch nesníží propustnost krajiny. Návrhy funkčního využití území s ohledem na erozní ohrožení Navrhované řešení nezvyšuje riziko vodní eroze půdy. 17