ŠKODA AUTO a. s. Vysoká škola OPTIMALIZACE ZÁSOB NÁHRADNÍCH DÍLŮ KE STROJŮM A ZAŘÍZENÍ

Transkript

1 ŠKODA AUTO a. s. Vysoká škola Studijní program: 6208R Ekonomika a management Studijní obor: 6208T13 Globální podnikání a finanční řízení podniku OPTIMALIZACE ZÁSOB NÁHRADNÍCH DÍLŮ KE STROJŮM A ZAŘÍZENÍ Spare parts optimisation for machines and equipment Bc. Martina Zajícová Vedoucí práce: doc. Ing. Romana Čiţinská, Ph.D.

2 ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR Bc. Martina Zajícová STUDIJNÍ OBOR 6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku NÁZEV PRÁCE Optimalizace zásob náhradních dílů ke strojům a zařízení VEDOUCÍ PRÁCE doc. Ing. Romana Čiţinská, Ph.D. INSTITUT Účetnictví a finanční řízení podniku ROK ODEVZDÁNÍ 2011 POČET STRAN 93 POČET OBRÁZKŮ 33 POČET TABULEK 4 POČET PŘÍLOH 2 STRUČNÝ POPIS Tématem diplomové práce je optimalizace skladových zásob náhradních dílů. Teoretická část diplomové práce je věnována zásobám obecně. Jsou zde popsány druhy zásob, způsoby oceňování, řízení zásob a také náklady, které se zásobami souvisejí. Prostor je také věnován skladování a samotným skladům. Praktická část diplomové práce je situována do společnosti ŠkodaAuto, konkrétně do Hutních provozů. V této části práce je podrobněji popsána skladová evidence útvaru včetně jejích nedostatků. Tyto nedostatky jsou předmětem řešení optimalizace. V závěru práce jsou popsány návrhy na zlepšení skladové evidence. KLÍČOVÁ SLOVA Zásoby, řízení zásob, náklady spojené se zásobami, skladování, náhradní díly, optimalizace

3 ANNOTATION AUTHOR Bc. Martina Zajícova FIELD 6208T138 Corporate finance management in the global environment THESIS TITLE Spare parts optimisation for machines and equipment SUPERVISOR doc. Ing. Romana Čiţinská, Ph.D. INSTITUTE Accounting and Financial Management YEAR 2011 NUMBER OF PAGES 93 NUMBER OF PICTURES 33 NUMBER OF TABLES 4 NUMBER OF APPENDICES 2 SUMMARY KEY WORDS The theme of this thesis is the optimisation of the inventory of spare parts. The theoretical part of the thesis deals with inventory in general. It describes different types of inventory, ways of valuation, inventory control, and inventory related costs. There is also a part focused on storing and warehouses. The practical part is situated in Škoda Auto, concretely the Metallurgical plants. In this section there is described in detail stock records of these plants, including its shortcomings. These shortcomings are the subject of optimisation solutions. In conclusion, there are suggestions for the improvement of stock records. Inventory, inventory control, supply costs, stocking, spare parts, optimisation

4 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Mladé Boleslavi, dne... 3

5 Děkuji doc. Ing. Romaně Čiţinské, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad a informačních podkladů. Děkuji také zaměstnancům útvaru VAH/4 za poskytování materiálů a rad při zpracování mé diplomové práce. 4

6 OBSAH 1 ÚVOD ZÁSOBY VÝZNAM ZÁSOB DĚLENÍ ZÁSOB Rozdělení zásob dle zákona o účetnictví Rozdělení zásob podle funkce Základní úrovně zásob ZÁSOBY NÁHRADNÍCH DÍLŮ ZPŮSOBY ÚČTOVÁNÍ O ZÁSOBÁCH OCEŇOVÁNÍ ZÁSOB Pořizovací cena Reprodukční pořizovací cena Vlastní náklady OCEŇOVÁNÍ VYSKLADŇOVANÝCH POLOŢEK FIFO LIFO Váţený aritmetický průměr Pevná cena NÁKLADY NA ZÁSOBY Náklady na pořízení zásob

7 2.7.2 Náklady na drţení zásob Náklady z nedostatku zásob ŘÍZENÍ ZÁSOB Objednací systémy pro nezávislou poptávku Systém B, Q Systém B, S Systém s, Q Systém s, S Další metody doplňování zásob Ekonomické objednací mnoţství (EOQ) Metoda ABC JIT, JIT II MRP- materiálové plánování Kanban Řízení zásob ND Rozdělení zásob ND pro potřeby řízení Předpověď spotřeby ND SKLADOVÁNÍ FUNKCE SKLADOVÁNÍ POČET SKLADŮ A JEJICH VELIKOST Počet skladů

8 3.2.2 Velikost skladu DRUHY SKLADŮ SKLADOVÉ SYSTÉMY SPOLEČNOST ŠKODA AUTO, a.s SKLADOVÁNÍ VE ŠA Procesy probíhající ve skladu Plánování zásob STROJE A ZAŘÍZENÍ VE ŠA ÚTVAR VAH/4 A ŘÍZENÍ ZÁSOB Sklad NÁVRHY NA OPTIMALIZACI ZÁSOB ND SKLADU PROBLÉMY SOUČASNÉ EVIDENCE SKLADOVANÝCH ND NÁVRH OPTIMALIZACE Zapojení poruchovosti SaZ do plánování rozpočtu Evidence všech skladovaných poloţek Sjednocení názvu poloţek Stanovení dispozičních hladin Zobrazení fotografie Uloţení poloţek v regálech Elektronické propojení MOŢNOSTI PROVEDENÍ OPTIMALIZACE

9 6 ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY..87 SEZNAM OBRÁZKŮ 90 SEZNAM TABULEK...92 SEZNAM VZORCŮ...93 SEZNAM PŘÍLOH

10 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ aj. angl. BOM a jiné anglického kusovník (z angl. bill of material) č. číslo ČR EBP EOQ FIFO kap. Kč ks. LIFO m 2 m 3 Mil. MB MRP např. ND NS OJ popř. prům. ROL Česká republika Enterprise Buyer Professional, systém pro elektronické pořizování nákupních dokladů ekonomické objednací mnoţství (z angl. economic order entity) firs in firs out Kapitola korun českých kus (y) last in last out metry čtverečné metry krychlové miliónů Mladá Boleslav materiálové plánování (z angl. materials requirement plannning) například náhradní díl (y) nákladové středisko organizační jednotka popřípadě průměrná (ý) mezní stav zásob (z anglického re-order level) 9

11 SAP SW SaZ ŠA tj. tzn. tzv. VA VAH VAH/4 VW Systémy, Aplikace a Produkty v oblasti zpracování dat, aplikace představující integrovaný systém řízení software stroje a zařízení Škoda Auto, a.s. to je (st) to znamená tak zvaný (á,é) závod Výroba agregátů ve ŠA oddělení Hutní provozy, součást Výroby agregátů technický servis oddělení Hutní provozy Volkswagen 10

12 1 ÚVOD Jiţ od doby mé povinné praxe na bakalářském stupni studia pracuji ve ŠKODA AUTO, a.s., dále jen ŠA, na oddělení Výroby agregátů, konkrétně Hutních provozů, dále jen VAH. Právě z tohoto důvodu jsem svou diplomovou práci zpracovala pro podmínky této společnosti a tohoto oddělení. Při výkonu své pracovní činnosti jsem se mimo jiné setkala s objednáváním a následným skladováním náhradních dílů ke strojům a zařízení a tato problematika mi přišla velmi zajímavá zejména z toho důvodu, ţe je to oblast, které není, dle mého názoru, věnována dostatečná pozornost. Domnívám se, ţe oblast skladových zásob ve skladech reţijních materiálů, tj. ND je poměrně opomíjená. Tedy co se týče skladu těchto materiálů na oddělení VAH ve ŠA. Toto byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem si vybrala Optimalizaci skladových zásob ND jako téma své diplomové práce. Hlavním cílem mé diplomové práce je určení návrhu metodiky pro stanovení optimálního způsobu skladové evidence zásob ND pro opravy strojů a zařízení z hlediska úspory rozpočtu oddělení VAH. V teoretické části diplomové práce budu věnovat pozornost jednotlivým druhům zásob. Krátce popíši způsoby účtování o zásobách, moţnosti oceňování zásob a také náklady spojené s existencí zásob. Neopomenu zmínit ani systémy řízení zásob, které velmi úzce souvisí s optimalizací skladových zásob. Jedna z kapitol teoretické části bude věnována samotným skladům. Podíváme se na funkce skladování, na rozdělení skladů a na způsoby, jakými mohou být zásoby uskladněny. Praktickou část diplomové práce budu situovat do oddělení VAH, jak je uvedeno výše. Zobrazím jednotlivé sklady ND v celé společnosti. Přiblíţím způsob a okamţik objednávání zásob náhradních dílů. Zobrazím jakým způsobem je moţno zjistit aktuální stav skladových zásob. Pozornost budu věnovat i samotnému skladu, který patří k oddělení VAH, podíváme se na způsob uskladnění zásob, na skladovou evidenci aj. 11

13 Zaměřím se na moţnosti optimalizace skladových zásob ND, které se nabízejí pro podmínky útvaru VAH. Útvar má na optimalizaci určité poţadavky, které musím ve své práci zohlednit. Optimalizace se bude týkat zpřehlednění evidence skladových zásob a moţnosti sníţení počtu některých druhů zásob ND. V závěru diplomové práce zhodnotím jednotlivé způsoby, kterými je moţné dosáhnout navrţené optimalizace evidence skladových zásob ND. 12

14 2 ZÁSOBY V současném světě, který je zcela závislý na průmyslu, jsou nezbytnou sloţkou většiny výrobních podniků zásoby surovin či dílů, které jsou nutné pro plynulý chod daného výrobního procesu. Zásoby patří mezi oběţný majetek, který představuje krátkodobé vázání kapitálu. V rozvaze se vykazují na straně aktiv. 2.1 VÝZNAM ZÁSOB Průběh výroby většiny podniků je závislý nejen na mnoha externích dodavatelích, ale také na dodávání materiálů v rámci jednotlivých útvarů v podniku, tedy interně. Při dodávkách můţe z jakéhokoliv důvodu docházet ke zpoţdění, coţ by mohlo zapříčinit zpomalení procesu výroby, v krajním případě i jeho zastavení. Z důvodu obavy ze zpoţdění dodávky materiálu jsou v podnicích tvořeny zásoby. Důleţitost tvorby zásob můţeme vidět zejména v tom, ţe: zabezpečují plynulost výrobního procesu umoţňují zajistit si potřebný materiál na dobu, o které podnik ví, ţe dodavatel nebude moci plnit domluvené dodávky kryjí materiálovou potřebu při nepředvídaných událostech DĚLENÍ ZÁSOB Zásoby můţeme dělit podle různých kritérií. Mezi nejdůleţitější patří rozdělení zásob ze zákona č. 563/1991 Sb., Zákon o účetnictví a rozdělení zásob podle funkce, kterou v podniku plní. 1 Vaněček, D. 2008, s

15 2.2.1 Rozdělení zásob dle zákona o účetnictví Podle zákona č. 563/1991 Sb., Zákon o účetnictví, můţeme zásoby rozdělit do několika základních skupin. Jedná se o tyto kategorie a podskupiny zásob: materiál: zahrnuje předměty k jednorázové spotřebě ve výrobní i nevýrobní činnosti o dále členěn na: suroviny, neboli základní materiál: přechází do výrobku a jsou jeho podstatou; pomocné látky: přechází rovněţ přímo do výrobku, ale nejsou jeho podstatnou částí; provozovací látky, které jsou nutné k provozu jako celku ND: slouţí k uvedení dlouhodobého majetku do původního stavu; mimo ND, které byly pořízené společně se strojem či zařízením; obaly a obalové materiály: nejsou-li účtovány jako dlouhodobý majetek či zboţí; movité věci s pouţitelností kratší neţ jeden rok, bez ohledu na velikost pořizovací ceny; drobný hmotný majetek: samostatné movité věci a soubory movitých věcí, které mají pouţitelnost delší neţ jeden rok, jejichţ cena nepřevyšuje hodnotu ocenění pro dlouhodobý hmotný majetek, kterou si určila daná účetní jednotka; pokusná zvířata; nedokončená výroba a polotovary: produkty, které jiţ prošly některou z jednotlivých fází výroby, ale nejsou zatím hotovým výrobkem; oddělené produkty, které ještě neprošly všemi fázemi výroby a budou dokončeny v dalším výrobním procesu; 14

16 výrobky: hotové finální produkty, které jsou určené pro prodej nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky; zvířata a jejich skupiny: mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu, koţešinová zvířata, ryby, včelstva, hejna slepic, krůt, kachen a hus na výkrm; 2 zboží: movité věci, pořízené za účelem prodeje; aktivované výrobky vlastní výroby, které byly předány do vlastních prodejen; zvířata vlastního chovu, která jsou určena k prodeji; nemovitosti, obchoduje-li s nimi daná účetní jednotka; poskytnuté zálohy na zásoby: krátkodobé i dlouhodobé zálohy na pořízení zásob; Rozdělení zásob podle funkce Zásoby můţeme také rozdělit do několika skupin podle funkce, kterou v podniku plní. Mezi základní funkce zásob patří vyrovnávací, spekulativní a technologická funkce. Členění zásob dle funkce je popsáno níţe. Zásoby běžné jsou rovněţ někdy nazývány obratové. Tento druh zásob pokrývá potřebu výroby v období mezi dvěma dodávkami, které se nazývá dodávkový cyklus. Běţná zásoba tedy kryje průměrnou spotřebu po určitou dobu. Dodávkový cyklus běţné zásoby je zobrazen na Obr. 1, ve kterém předpokládáme určitá zjednodušení: předpokládáme, ţe v okamţiku kdy je dodávka dodána, je zásoba největší; 2 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb., Zákona o účetnictví 3 Zákon č. 563/1991 Sb., Zákon o účetnictví 15

17 v následujících dnech se zásoba postupně sniţuje, aţ její hodnota dosáhne nuly; v momentě, kdy původní dodávka dosáhne nulové hodnoty, bychom měli dostat dodávku novou; objednací mnoţství se nemění; maximální hodnota zásoby je rovna hodnotě dodávky a minimální je rovna nule; Zdroj: Vaněček, D. 2008, str. 55 Obr. 1 Základní model běžné zásoby Legenda k obrázkům č. 1 a č. 2: Q mnoţství Q max maximální mnoţství B o B t L t cykl bod objednávky objednací úroveň dodací doba čas mezi dvěma dávkami Dalším druhem zásob z hlediska funkčního členění je pojistná zásoba. Tento druh zásoby je tvořen záměrně. Důvodem vzniku pojistné zásoby je obava z nejistoty dodávek a z nejistoty průběhu budoucí potřeby daného druhu materiálu. 16

18 Pojistná zásoba se tedy udrţuje nad rámec zásob běţných. Čím je delší období, na které se odhaduje budoucí potřeba, tím vyšší by měla být pojistná zásoba. Pojistná zásoba je zobrazena na následujícím obrázku. Zdroj: Vaněček, D. 2008, str. 57 Obr. 2 Pojistná zásoba Technologická zásoba zachycuje mnoţství výrobků, na kterém byly jiţ skončeny všechny fáze výroby, ale z technologických důvodů, musí být po určitou dobu zajištěna určitá forma skladování, aby výrobky dosáhly poţadovaných vlastností, např. zrání sýrů aj. Vyrovnávací zásoba je důleţitá pro zachycení nepředvídatelných výkyvů mezi jednotlivými fázemi výrobního procesu. 4 4 Vaněček, D. 2008, s

19 2.2.3 Základní úrovně zásob Jednotlivé úrovně zásob je důleţité sledovat při řízení zásob (viz řízení zásob, kap. 2.8), díky kterému je moţná optimalizace skladových zásob. Existuje několik sledovaných úrovní zásob: maximální zásoba je nejvyšší stav zásoby, kterého je dosaţeno v momentě nové dodávky; minimální zásoba vyjadřuje stav zásoby těsně před přijetím nové dodávky; objednací zásoba je taková výše zásoby, při které je potřeba vystavit objednávku nutno vystavit tak, aby nová dodávka došla nejpozději, kdyţ skutečná zásoba dosáhne minimální úrovně; nazývá se také bod objednávky nebo signální stav; okamžitá zásoba můţe být vyjádřena dvěma způsoby: fyzická: velikost skutečné zásoby na skladě k určitému časovému okamţiku; dispoziční: fyzická zásoba sníţená o uplatněné, ale nesplněné poţadavky na výdej, a zvýšená o odeslané, ale nevyřízené objednávky na doplnění zásob; průměrná zásoba je aritmetickým průměrem denních stavů fyzické zásoby, nejčastěji počítána za jeden rok; ZÁSOBY NÁHRADNÍCH DÍLŮ Udrţovat určitou hodnotu zásob ND je velmi důleţité pro plynulý průběh výrobního procesu. Chyběl-li by ND, došlo by k neţádoucím prostojům, prodlouţila by se doba opravy stroje, vzrostly by logistické náklady z důvodu expresní dodávky aj. 5 Plevný, M. a Ţiţka, M. 2007; s

20 ND optimalizují rychlost opětovného pouţití opravovaného zařízení a zajišťují, aby se doba opravy zkracovala. Podniky vidí v zásobách ND příliš vázaného kapitálu a snaţí se úroveň těchto zásob drţet na minimu, coţ je ovšem v rozporu s poţadavky pracovníků údrţby, kteří poţadují drţet mnoţství ND co moţná největší. Důvodem je obava z nedostatku ND v době, kdy bude nutno je pouţít. U některých ND tak můţe docházet k přezásobení u jiných naopak k nedostatkům. Rozhodnout jako hladinu, kterého ND drţet je velmi těţké zejména z těchto důvodů: vysoká cena ND, vysoké skladovací náklady, obava z nedostupnosti dílu, dlouhé dodací lhůty, častý výskyt období s nulovou spotřebou a obtíţný odhad budoucí spotřeby. 2.4 ZPŮSOBY ÚČTOVÁNÍ O ZÁSOBÁCH O zásobách se účtuje v 1. účtové třídě účtové osnovy pro podnikatele. Účtová třída 1 Zásoby: o 11 Materiál; o 12 Zásoby vlastní výroby; o 13 Zboţí; o 15 Poskytnuté zálohy na zásoby; o 16 Opravné poloţky k zásobám; 6 Existuje dvojí moţnost účtování o zásobách. Jeden ze způsobů je označovaný písmenem A - jedná se o průběţné účtování. Druhý způsob je značen písmenem B a jde o periodické účtování o zásobách. 6 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví 19

21 Ve vnitřních předpisech účetní jednotky musí být stanoveno, jakým způsobem bude za dané účetní období o zásobách účtovat. Změna způsobu účtování není během roku moţná. Vybraný způsob musí být pouţit na všechny druhy zásob. 7 Způsobem A účtujeme v průběhu účetního období. Jsou prováděny zápisy ve skladové evidenci a souběţně na účtech zásob v hlavní knize, v účtové třídě 1 Zásoby. Ve skladové evidenci jsou pohyby zásob vedeny v jednotkách mnoţství a v ocenění, a to na skladových kartách. Tento způsob účtování by měly pouţívat zejména velké organizace, kterým účetní závěrku musí schválit auditor. 8 Při účtování zásob způsobem A se pouţívají např. tyto účty: účet 111 pořízení materiálu; účet 131 pořízení zboţí účet 112 materiál na skladě; účet 132 zboţí na skladě a v prodejnách účet 119 materiál na cestě; účet 501 spotřeba materiálu; účet 121 nedokončená výroba aj. Účtujeme-li způsobem B, pak musíme rovněţ během účetního období vést skladovou evidenci, ale v účetnictví je účtováno přímo do nákladů. V účtové třídě 1 Zásoby se účtuje jen koncem účetního období na základě stavu zásob podle skladové evidence. Tento způsob účtování o zásobách je moţný pouze tehdy, kdyţ účetní jednotka bude schopna během účetního období prokázat stav zásob, 7 Louša, F s Březinová, H. Munzar, V

22 včetně jejich ocenění, podle zákona. Oceňování způsobem B pouţívají zejména účetní jednotky, které mají méně účetních případů týkající se zásob. 9 Účtování způsobem B vyuţívá např. tyto účty: účet 112 materiál na skladě; účet 501 spotřeba materiálu; Zásadní rozdílnosti v účtování metodou B od metody A: rozvahové účty se pouţívají jen na začátku a na konci účetního období; způsob B nepouţívá účet 111 pořízení materiálu; v průběhu účetního období se pořizované zásoby účtují na vrub nákladů; 2.5 OCEŇOVÁNÍ ZÁSOB Oceňování zásob se provádí v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., Zákon o účetnictví. 10 Zásoby se oceňují k okamţiku uskutečnění účetního případu. U zásob nakupovaných je to v momentě jejich pořízení a u zásob vytvořených vlastní činností v okamţiku jejich vytvoření. Účetní jednotka se můţe sama rozhodnout, který způsob oceňování zásob zvolí. Zvolený způsob oceňování musí být stanoven vnitřní organizační normou a v průběhu účetního období se nesmí měnit. Způsob ocenění se můţe měnit s účinností od prvního dne následujícího účetního období. Oceňování je moţné provádět níţe uvedenými způsoby. 9 Březinová, H. Munzar, V Zákon č. 563/1991 Sb. Zákon o účetnictví, 25 21

23 2.5.1 Pořizovací cena Za pořizovací cenu povaţujeme kupní cenu materiálu nebo zboţí, popřípadě sníţenou o poskytnutou slevu, tzv. skonto. Součástí pořizovací ceny zásob jsou také náklady související s jejich pořízením. Tedy např. přepravné, které je vyúčtováno dodavateli, dále provize, cla, pojistné a náklady na úpravu skladovaného materiálu nebo zboţí. Naopak do pořizovací ceny zásob se nezahrnují úroky z úvěrů, které byly poskytnuté na jejich pořízení, dále pak kursové rozdíly, smluvní pokuty aj. 11 Mluvíme-li o ocenění pořizovaných zásob, jedná se o celkovou hodnotu příslušné sloţky zásob, která se sleduje na jednom syntetickém účtu. Celková pořizovací cena můţe být účtována na různých analytických účtech, přičemţ součet hodnot na těchto analytických účtech k jednomu syntetickému se musí rovnat ocenění v pořizovací ceně. Na analytických účtech je moţné pořizovací cenu zásoby rozdělit na cenu, za kterou byly zásoby pořízeny a na náklady, které s pořízením souvisejí. Rozdělení je také moţné na cenu pořízení, odchylku od skutečné ceny a na s pořízením související náklady. Náklady nebo odchylky se při vyskladnění zásob rozpouštějí stanoveným způsobem. 12 Můţeme se také setkat s pojmem individuální pořizovací cena. Tento způsob ocenění vyţaduje zjišťovat pro kaţdou individuální dodávku její pořizovací cenu a také oceňovat v této individuální pořizovací ceně kaţdý úbytek zásob. Tato metoda ocenění se pouţívá zřídka a většinou u velkých či drahých druhů zásob Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví, Opatření čj. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova pro podnikatele 13 Kovanicová, D

24 2.5.2 Reprodukční pořizovací cena Reprodukční pořizovací cenou se oceňují zásoby, které jsou pořízeny bezúplatně. Oceňují se tak zásoby darované, získané dědictvím, přebytky zásob, odpad, zbytkové produkty aj. Reprodukční cena je cena, kterou bychom zaplatili, kdybychom předmět kupovali v době jeho získání. Tato cena můţe být stanovena znaleckým posudkem nebo odborným odhadem Vlastní náklady Oceňujeme-li zásoby vytvořené vlastní činností, oceňujeme je vlastními náklady. Jedná se tedy o oceňování nedokončené výroby, polotovarů a výrobků. Mezi vlastní náklady patří náklady přímé, příp. zvýšené o část nákladů nepřímých. Do přímých nákladů zahrnujeme materiál a mzdy, které se dají zjistit přímo na jednici výroby. Mezi náklady nepřímé řádíme náklady na odpisy, spotřebu energie aj. Nepřímé náklady nejsou zjistitelné přímo na jednotku výkonu. 2.6 OCEŇOVÁNÍ VYSKLADŇOVANÝCH POLOŢEK Existuje několik způsobů jak ocenit poloţky zásob při jejich vyskladnění. Mezi základní způsoby ocenění vyskladňovaných poloţek patří FIFO, LIFO, váţený aritmetický průměr a pevná cena. Jednotlivé způsoby jsou blíţe popsány níţe v této kapitole FIFO Oceňujeme-li vyskladňované zásoby metodou FIFO (zkratka z angl. first in, first out), jako cena vyskladňované zásoby se pouţije cena nejstarší skladované zásoby. Znamená to tedy, ţe dodávka, která byla přijata jako první, je také jako první vyskladněna. Zásoby jsou evidovány v cenách konkrétní dodávky. Tento postup ocenění je vhodný u zásob, u kterých se často vyskytují technologické změny. Název této metody by byl z angličtiny přeloţen jako první dovnitř, první ven. V praxi se však název nepřekládá a pouţívá se anglická zkratka FIFO. 23

25 2.6.2 LIFO Opakem oceňování způsobem FIFO je ocenění postupem LIFO (z angl. last in, first out), který v českém překladu znamená poslední dovnitř, první ven. Jako první se tedy vyskladňují kusy, které na sklad přišly jako poslední. Tento způsob ocenění ale v českých podmínkách není povolen Váţený aritmetický průměr Touto metodou můţeme oceňovat pouze poloţky, které se jiţ nacházejí na skladě. Nemůţeme jí ocenit poloţky nové. Tato metoda ocenění má dva moţné postupy jak zjistit poţadovanou cenu. Cena je zjišťována jednou měsíčně zpravidla ze stavu zásob k poslednímu dni kalendářního měsíce, vypočítaná cena platí na další celý měsíc. Cena je stanovována průběžně a počítá se po kaţdém nákupu. Tato cena je platná do úplného vyskladnění poloţky nebo do příštího nákupu této poloţky a vypočte se jako váţený průměr ze zásob poloţky na skladě a nového přírůstku Pevná cena Vyskladňované zásoby je moţné ocenit i předem stanovenou pevnou skladovou cenou. Při stanovení této ceny se nejčastěji vychází z předpokládané pořizovací ceny nebo z ceny, která je známá v momentě stanovení skladové ceny. 2.7 NÁKLADY NA ZÁSOBY V zájmu podniku je minimalizovat náklady spojené se zásobami, neboť sniţují výsledek hospodaření podniku. Náklady na zásoby jsou členěny do třech základních skupin, které jsou blíţe popsány v dalším textu. 14 Louša, F s

26 2.7.1 Náklady na pořízení zásob Náklady na pořízení zásob jsou také někdy označovány jako objednací náklady a jsou povaţovány za fixní. Zahrnují zejména: administrativní náklady: náklady na uzavření smlouvy a podíl nákladů souvisejících s výběrovým řízením na dodavatele; náklady spojené s převzetím zboţí a jeho kvantitativní kontrolou; náklady související s uhrazením faktury; dopravní náklady; Celková výše pořizovacích nákladů závisí na četnosti doplňování zásoby. Pořizovací náklady jsou tedy funkcí počtu dodávek ve sledovaném čase Náklady na drţení zásob Výše nákladů na drţení zásob roste se zvyšováním zásoby. Tento druh nákladů představuje rozhodující část logistických nákladů. Do nákladů na drţení zásob zahrnujeme: náklady způsobené vázáním kapitálu: kaţdé sníţení zásob vede k uvolnění kapitálu, který by mohl být pouţit a zhodnocen jinde neţ v zásobách; náklady na skladování: nejsou závislé na hodnotě zásob a zahrnují: o náklady na nájem, údrţbu a odpisy budov o náklady na energii: světlo, teplo, chlazení; o mzdové náklady skladníků; 15 Plevný, M. Ţiţka, M. 2007, s

27 o pojistné proti krádeţi a poţáru; o náklady na inventuru; o aj. náklady na riziko neprodejnosti zásob; Na následujícím obrázku je zobrazen procentuální podíl rozdělení nákladů na drţení zásob na jednotlivé poloţky zásob. Zdroj: Sixta, J. Mačát, V s. 92 Obr. 3 Velikost procentního podílu z celkové hodnoty zásob na jednotlivé položky Náklady z nedostatku zásob Náklady tohoto druhu vznikají jako ztráta z předčasného vyčerpání zásob. Při předčasném vyčerpání zásob nabíhají náklady z důvodů rychlého opatření poţadovaného materiálu. Jedná se např. o náklady na telefonování, cestovné, přiráţku k ceně za rychlou dodávku aj. Nepodaří-li se zásobu v čas zajistit, začnou nabíhat náklady ve výrobě, můţe dojít aţ k zastavení samotné výroby. 26

28 Podnik by se měl vyvarovat nedostatku zásob, a to prostřednictvím pojistné zásoby ŘÍZENÍ ZÁSOB Řízení zásob je velmi důleţitou součástí optimalizace zásob. Díky vhodnému řízení zásob je moţná následná optimalizace. Důvodem řízení zásob je zajištění plynulosti výrobního procesu. Úkolem řízení zásob je tedy udrţení zásob na úrovni, která umoţňuje splnění jejich funkce - vyrovnat časový nebo kvantitativní nesoulad mezi procesem výroby u dodavatele a spotřeby u odběratele. V zásobách na skladě je vázáno velké mnoţství finančních prostředků, které by jinde mohly přinášet zisk. Cílem řízení zásob je hodnotu zásob sniţovat a zvyšovat tak jejich obrat. Abychom dále mohli definovat jednotlivé systémy řízení zásob, budeme pro zjednodušení předpokládat, ţe sniţování stavu zásob je plynulé. Pro tuto kapitolu budeme pouţívat označení veličin zobrazené v následující tabulce. 16 Plevný, M. Ţiţka, M. 2007, s

29 Tab. 1 Označení veličin Název veličiny Označení Vysvětlení cílová úroveň S úroveň, do jejíţ výše se objednává dodací lhůta t L doba vyřízení objednávky dodávkový cyklus t cykl doba mezi dvěma dodávkami interval I délka intervalu periodické kontroly stavu zásob objednací mnoţství Q velikost dodávky objednací úroveň B výše zásoby, kdy je třeba provést objednávku, u systémů B pojistná zásoba Z poj vykrývá odchylky prům. spotřeba za 1 den d prům. spotřebované mnoţství zásoby za jeden den objednací úroveň s Výše zásoby, kdy je třeba vystavit objednávku u systémů s Zdroj: upraveno dle Vaněček, D s Rozlišujeme dvě základní skupiny systémů řízení zásob. Toto základní dělení vychází z rozdělení poptávky na závislou a nezávislou. Nezávislá poptávka nemá vztah k jiným druhům výrobků. Výši nezávislé poptávky lze pouze odhadnout a z toho důvodu se doporučuje v oblasti této poptávky udrţovat pojistnou zásobu. Naopak závislou poptávku je moţné spočítat a je odvoditelná z poptávky po jiné poloţce. V oblasti závislé poptávky je moţné pojistnou zásobu vynechat. Rozlišujeme následující systémy řízení zásob pro závislou poptávku: plánování potřeby dávek: vyuţívá se zejména ve výrobních podnicích, zaloţeno na stanovení montáţního programu, kdy se pomocí kusovníku vypočte potřeba nutných materiálů; technika plánování potřeby materiálu: výpočet vychází ze stanoveného výrobního plánu, z kusovníku a z údajů o objednávkách; 28

30 Systémy řízení zásoby pro nezávislou poptávku jsou popsány v následující podkapitole, jedná se o metody časově rozvrţeného objednacího okamţiku Objednací systémy pro nezávislou poptávku Pro nezávislou poptávku existují čtyři základní objednací systémy. Rozdělují se podle toho, zda plánujeme fixní nebo variabilní objednací mnoţství v kombinaci s pevnými nebo proměnnými okamţiky objednání. 18 Přehled základních objednacích systémů je znázorněn v následující tabulce. Tab. 2 Objednací systémy pro nezávislou poptávku Okamţik objednání Fixní Objednací mnoţství Variabilní Proměnný Systém B, Q Systém B, S Pevný Systém S, Q Systém s, S Zdroj: upraveno dle Vaněček, D. 2008, s. 67 Dále pro nezávislou poptávku existují ještě dvě zjednodušené metody doplňování zásob. Tyto dvě metody jsou popsány v podkapitole Systém B, Q Jedná se o systém s pevným objednacím mnoţstvím a proměnným okamţikem objednávky, která je vystavena, kdyţ úroveň zásob klesne na objednací úroveň nebo těsně pod ní. Při kaţdém vyskladnění poloţky zásob se porovnává stav zásob s objednací úrovní. Fungování systému B, Q je zobrazeno na následujícím obrázku. 17 Vaněček, D. 2008, s Vaněček, D. 2008, s

31 Vyuţití systému B, Q je vhodné u poloţek, které mají vysokou odbytovou hodnotu. Zdroj: Vaněček, D s. 67 Obr. 4 Systém B, Q Výše objednací úrovně se spočítá podle následujícího vzorce: B ( d t L ) Z p (1) Systém B, S Při pouţití systému B, S se objednává do výše cílové úrovně v proměnném okamţiku objednání. Systém B, S je zobrazen na dalším obrázku. Výši cílové úrovně spočteme následovně: S B Q (2) Proto, aby mohl být tento systém objednávání pouţit, musí být splněny určité podmínky, např. nepravidelný odbyt, doba spotřeby objednaného mnoţství je delší neţ objednací interval aj. 30

32 Zdroj: Vaněček, D. 2008, s. 68 Obr. 5 Systém B, S Systém s, Q Pro tento systém je typický pevný okamţik objednání, pevné objednací mnoţství a objednací úroveň, která je označena s. Okamţik objednání si podnik můţe stanovit libovolně, např. kaţdý pátý den v měsíci, jednou týdně. Objednací úroveň se spočítá podle následujícího vzorce: s ( t 0,7 I) d (3) L Z p Rozdíl mezi objednací úrovní a velikostí zásob se provádí periodicky a doobjedná se ta zásoba, jejíţ hodnota klesla na objednací úroveň nebo pod ní. Na následujícím obrázku je znázorněno objednávání podle systému s, Q. 31

33 Zdroj: Vaněček, D. 2008, s. 69 Obr. 6 Systém s, Q Systém s, S Tento systém je charakterizován variabilním objednacím mnoţstvím a objednáváním ve fixních okamţicích. Objednávají se pouze ty zásoby, jejichţ úroveň klesne pod objednací a to do cílové úrovně S. Výše obou úrovní se staví podle vzorců (2) a (3). Systém je vhodné pouţít u zásob, které jsou odebírány nepravidelně a ve velkém mnoţství. Systém s, S je znázorněn na následujícím obrázku. 32

34 Zdroj: Vaněček, D. 2008, s. 69 Obr. 7 Systém s, S Další metody doplňování zásob Existují ještě další dvě zjednodušené metody doplňování zásob pro nezávislou poptávku. Principy fungování obou metod jsou popsány dále. První z metod je označována jako metoda minimum maximum. Při pouţití této metody je nutná pravidelná kontrola, nastavení maximální úrovně, např. EOQ (viz dále) a minimální úrovně. Minimální úrovní je ROL, je nastavena průměrnou poptávkou, dodací lhůtou a pojistnou zásobou. Dojde-li k poklesu stavu zásob na úroveň ROL, zadá se objednávka, tak aby došlo k vyrovnání na maximální úroveň. Druhou metodou je metoda dvou zásobníků. Princip této metody je v tom, ţe se poloţka skladuje ve dvou zásobnících. Jeden ze zásobníků je uzavřený a poloţka se čerpá pouze z jednoho - otevřeného. Velikost zásobníků musí stačit k pokrytí celé dodací doby dané poloţky. Při vyčerpání prvního zásobníku se otevírá druhý a zároveň se objednává nový zásobník Emmett, S., 2008, s

35 2.8.2 Ekonomické objednací mnoţství (EOQ) V tomto modelu řízení zásob je důleţité uvědomit si vazbu mezi jednotlivými druhy nákladů a zásobami: náklady na udrţování a skladování zásob rostou se zvětšujícím se počtem zásob; naopak objednací náklady s růstem zásob klesají; Hledáme tedy takové mnoţství zásob, při kterém je součet těchto nákladů minimální. Právě v tomto bodě se nachází EOQ. Zdroj: Emmett, S s. 64 Obr. 8 EOQ model Model EOQ vychází z několika předpokladů: zjišťuje se pouze u nezávislé poptávky; známe velikost skladovacích i objednacích nákladů; spotřeba je konstantní a známe ji; 34

36 rovněţ cena je konstantní a známá, neexistují ţádné moţné slevy; doplňování zásob se provádí okamţitě a celá dávka je dodána najednou; 20 Vzorec pro výpočet EOQ je označován jako Harrisův - Wilsonův vzorec a je následující: EOQ kde: 2Qc T c S P Q = celková potřeba dodávek za jednotku času c P = náklady na jednu dodávku c S = náklady na skladování jednotky zásob za jednotku času T = délka období (nejčastěji ve dnech) 21 (4) Vyuţití tohoto modelu není vhodné u poloţek, u kterých kolísá poptávka, ceny nebo dodací lhůta Metoda ABC Princip řízení zásob dle metody ABC spočívá v rozdělení materiálu do skupin podle výdajů na jednotlivé materiály a podílů daných materiálů na skladovaných zásobách. Nejčastěji se zásoby rozdělují do třech skupin. A položky: Jedná se o prvních 5 10 % nakupovaných materiálů, které představují % hodnoty celkové roční materiálové spotřeby. Tato skupina poloţek není sice početná, ale je v ní vázáno nejvíce finančních prostředků. Z tohoto důvodu by se podnik měl zaměřit zejména na řízení poloţek této skupiny. B položky: Zahrnují následujících % nakupovaných dílů, představujících 10 15% celkové roční spotřeby. Jedná se o skupinu poloţek se střední důleţitostí. 20 Vaněček, D s Plevný, M. Ţíţka, M., s

37 C položky: Skupina zahrnující přibliţně 80 % všech nakupovaných materiálů. Jedná se o poloţky, které představují pouze 10 % hodnoty celkové roční spotřeby. Tato skupina většinou zahrnuje spíše levné materiály, kterým nemusí být v podniku věnována taková důleţitost jako dvěma výše uvedeným skupinám. Pokud je to nutné, mohou být poloţky v podniku rozděleny i do více neţ třech skupin. Metoda ABC tak umoţňuje zaměřit se pouze na důleţité poloţky. Přičemţ kaţdou skupinu poloţek podnik řídí jiným způsobem JIT, JIT II JIT je technologie řízení zásob, která propojuje nákup, výrobu a logistiku. Princip spočívá v uspokojování poptávky v přesně dohodnutých a dodrţovaných termínech, právě včas. Jsou dodávána malá mnoţství ale velmi často. Díky tomu mohou podniky udrţovat minimální pojistnou zásobu. Pro správné fungování JIT musí být splněny následující předpoklady: odběratel je dominantním článkem, kterému se dodavatel přizpůsobuje, tak ţe svou činnost synchronizuje s jeho potřebami; přeprava musí být prováděna kvalitním dopravcem důleţitá je spolehlivost a přesnost; musí být vhodně rozmístěna výroba a spotřeba; náklady na dopravu musí být niţší neţ úspory z omezení nebo likvidace skladů; mezi zúčastněnými partnery musí fungovat dokonalý informační systém; plná integrace všech logistických činností v podniku; Při pouţití technologie JIT je moţné volit ze dvou strategií realizace výroby a dodávek. 36

38 synchronizační strategie: dodavatel vyrábí a ihned odesílá přesně poţadované mnoţství v dohodnutých periodických intervalech o niţší náklady na skladování; o vyšší náklady na výrobu menších dávek; o vyšší náklady na přepravu; emancipační strategie: dodavatel vyrábí více dávek najednou, vyrobené mnoţství uskladní ve vlastních prostorách a po částech odesílá odběrateli o vyšší náklady na skladování; o niţší náklady na výrobu; o pruţnost dodavatele při výkyvech spotřeby odběratele; Pouţití technologie JIT vede ke sníţení zásob surovin, zkrácení toku materiálů, sníţení přepravních nákladů a ke sníţení počtu dopravců a dodavatelů. Problémem této technologie je problémová infrastruktura v ČR a nízká spolehlivost dopravců. Technologie JIT II vzniká aplikací technologie JIT na systém nákupu. Rozdíl spočívá v tom, ţe při pouţití JIT II je umístěn zástupce dodavatele přímo do výrobního zařízení odběratele. Zástupce dodavatele zde vykonává funkci nákupčího, obchodníka a plánovače. JIT II zlepšuje komunikaci mezi dodavatelem a odběratelem, sniţuje ztráty z neporozumění a v neposlední řadě zvyšuje kvalitu a rychlost odezvy nákupních činností Sixta, J. Mačát, V s

39 2.8.5 MRP- materiálové plánování Jedná se o metodu doplňování zásob pro závislou poptávku. MRP bylo velmi populární v 70. letech minulého století. MRP jsou integrované SW pouţívané ve výrobě, které dokáţou stanovit optimální materiálovou potřebu se zohledněním poţadavků podniku a momentálního stavu zásob a jejich objednávek. Předpokladem pro fungování MRP systému je tedy kvalitní počítačová podpora. MRP umožňuje zkoordinovat objednávání a dodávání dílů a termín zahájení výroby montážní skupiny i v případě, že jde o velké množství montážních dílů. Vstupními údaji jsou zákaznické požadavky, které jsou zadávány do informačního systému. Na základě informací o poptávce je stanoven výrobní plán, který pokrývá určité časové období. Rozpad materiálového složení každého výrobku je v systému uveden v tzv. kusovníku (BOM). V systému jsou z největší úrovně BOM spočítány hrubé požadavky, od kterých je odečteno množství již skladovaných nebo objednaných zásob, a jsou dopočítány čisté požadavky na položku. Poté systém přejde na další úroveň položek, dokud není dosaženo nejnižší úrovně BOM. Systém MRP přispívá ke zvýšení kvality řídící práce. Umožňuje rychle reagovat na nečekané změny na straně vstupu i výstupu. MRP reaguje i na změny objednávek, poruchy ve výrobě a změny technologií. V současnosti patří mezi nejznámější MRP systémy SAP, který je používaný např. ve společnosti ŠA), a HELIOS. 23 Fungování systému MRP je zobrazeno na následujícím obrázku. 23 Emmett, S str

40 OBJEDNÁVKY Současné/ Prognóza HLAVNÍ VÝROBNÍ PLÁN BOM (návod nebo struktura výrobku) MRP SYSTÉM Seznam stavu zásob Objednávka na výrobu (ve výrobním plánu) Objednávky zákazníků (odeslané) Výroba Expedice Zdroj: upraveno dle Emmett, S s. 67 Obr. 9 Fungování MRP systému Kanban Kanban je bezzásobová technologie, která se nejčastěji pouţívá v automobilovém průmyslu. Technologie byla vyvinuta Japonskou firmou Toyota Motors, proto se někdy můţeme setkat s označením TPS (Toyota Production Systems). Kanban vychází z následujících principů: fungování samořídících okruhů: tvořeny dvojicemi článků dodávající, odebírající; objednacím mnoţstvím je obsah jednoho přepravního prostředku, nebo jeho násobek; dodavatel ručí za kvalitu; odběratel je povinný objednávku vţdy převzít; 39

41 kapacity dodavatele a odběratele jsou vyváţené a jejich činnosti jsou synchronizované; nejsou vytvářeny zásoby; Technologie Kanban pouţívá dva druhy průvodek (karet). Jsou to průvodky výrobní a přepravní. Je důleţité tyto druhy karet od sebe barevně odlišit. Karty obsahují název a kód materiálu, jeho popis identifikační číslo průvodky a název dodavatele i odběratele. Příklad kanbanové karty je zobrazen na následujícím obrázku. Zdroj: cvis.cz [online]. [ ] Obr. 10 Příklad kanbanové karty Fungování technologie Kanban spočívá v několika krocích: odběratel pošle dodavateli prázdný přepravní prostředek s jednou výrobní kartou, která zde plní funkci objednávky; jakmile dodavatel obdrţí prázdnou přepravku s kartou, zahájí výrobu příslušné dávky; po vyrobení dávky je jí naplněna prázdná přepravka, která je označena přesunovou kartou a odeslána odběrateli; 40

42 odběratel musí dávku převzít a zkontrolovat; Řízení zásob ND Úkolem řízení zásob v údrţbě je zajistit téměř stoprocentní dostupnost kritických ND. Důvodem je obava z nedostupnosti těchto ND, kdy v případě poruchy způsobí veliké ztráty spojené se zastavením výroby a výpadkem produkce. Cílem řízení zásob ND v údrţbě je sníţení úrovně zásoby při současném zachování dostupnosti poloţek na skladě. Na následujícím obrázku je zobrazena minimalizace zásob při sníţení rizika nedostupnosti ND. Zdroj: systemonline.cz [online]. [ ] Obr. 11 Minimalizace zásoby při současném snížení rizika nedostupnosti Při řízení zásob ND je důleţité sledovat charakter jejich spotřeby. U většiny ND se ukazuje, ţe z historického hlediska byla jejich spotřeba velmi často nulová. Takováto občasná poptávka po ND je označována jako sporadická. Občasná poptávka, tedy spotřeba, je často spojena s dlouhou dodací lhůtou. Tyto dva faktory jsou častým problémem, který vede k přezásobení. 24 Sixta, J. Mačát, V

43 Existují však i poloţky ND, u kterých je spotřeba častá, stálá a vysoká. Pro tyto poloţky se uplatňují klasické metody řízení zásob. S řízením zásob ND úzce souvisí logistický servis, coţ je úroveň dostupnosti poloţky na skladě. Platí zde, ţe čím větší logistický servis poţadujeme, tím musíme mít nastavenu vyšší úroveň minimální zásoby daného dílu. Tzn., ţe u dílů, které patří mezi obtíţně dostupné nebo mezi často odebírané, bychom měli udrţovat větší minimální zásobu Rozdělení zásob ND pro potřeby řízení Prvním krokem pro řízení zásob ND je rozdělení poloţek. Rozdělení je moţné např. prostřednictvím ABC analýzy a to buď dle spotřeby zásob v čase, nebo hodnoty zásob. Další moţné rozdělení je podle dostupnosti, podle poptávky zda je sporadická či standardní aj. Důvodem rozdělení zásob je zjištění skupin zásob, které vyţadují odlišný přístup při optimalizaci a mají rozdílné nároky na plánování zásob. Segmentujeme-li poloţky ND metodou ABC a to podle spotřeby, převaţují poloţky kategorií C a D. Jedná se tedy o poloţky s nízkou spotřebou. Velmi často se setkáváme s poloţkami, u kterých nebyl v předchozím roce zaznamenán ţádný pohyb, často to jsou poloţky, které mají poměrně vysokou hodnotu. Součástí rozdělení zásob ND můţe být charakterizování vazeb mezi ND a výrobním zařízením. Touto vazbou je kusovník ND, díky kterému je moţné sledovat spotřebu ND na jednotlivých výrobních zařízeních a určit tak kritické ND Předpověď spotřeby ND Předpověď spotřeby ND je dalším krokem řízení zásob ND. Předpověď vychází z dostatečně dlouhého období historické spotřeby. Poţaduje se období v délce minimálně tří let, doporučuje se však období v rozsahu pěti aţ deseti let. Platí zde pravidlo, ţe z čím delšího období čerpáme data pro budoucí předpověď, tím bude předpověď přesnější. 42

44 Důleţité je rozlišovat, zda byly zásoby ND čerpány na plánované údrţby, nebo zda byly vydány na neplánované poruchové opravy. Historickou spotřebu musíme očistit od plánovaných oprav. K předpovídání budoucí spotřeby se pouţívá několik statistických metod v závislosti na četnosti spotřeby dané poloţky. Mezi pouţívané metody patří např. klouzavý průměr, exponenciální vyrovnání, sezónní koeficienty aj Systemonline.cz [online].[ ] 43

45 3 SKLADOVÁNÍ Pro podnik by bylo ideální, z hlediska nákladů spojených s existencí zásob, nemít ţádné zásoby a tudíţ ţádný sklad, ale v praxi je to ve většině případů nereálné. Z tohoto důvodu jsou na různých místech logistického řetězce umístěny sklady. Sklady umoţňují překlenout prostor a čas. 26 Díky skladování je moţné dosáhnut niţších nákladů, neboť ve skladech jsou shromaţďovány dodávky od několika výrobců a odtud jsou expedovány jako ucelené zásilky. Mezi hlavní důvody skladování patří např.: sníţení nákladů na přepravu a dosaţení úspor ve výrobě; ekologický důvod dočasné uskladnění zásob, které mají být zlikvidovány nebo recyklovány; výkyvy poptávky, sezónnost; obava z nepředvídatelných rizik během výrobního procesu; vyuţití mnoţstevních slev; FUNKCE SKLADOVÁNÍ Skladování plní tři základní funkce. Mezi tyto funkce patří přesun zboţí, jeho uskladnění a přenos informací. Přesun zboží zahrnuje v první řadě příjem zboţí. Jedná se o fyzické vyloţení nebo vybavení zboţí, aktualizaci skladových záznamů, kontrolu stavu zásob a kontrola 26 Sixta, J. Mačát, V s Kapitola 3 byla napsána na základě podkladů ze zdrojů Sixta, J. Mačát, V s a Vaněček, D s

46 průvodní dokumentace. Další činností spadající pod první skladovou funkci je uloţení zboţí, tzn. přesun zboţí na sklad a jeho uskladnění. V některých případech však můţe nastat situace, kdy je vynecháno uskladnění a zboţí je z místa příjmu přeloţeno rovnou do místa expedice, jde o tzv. překládku zboţí. Poslední činností, kterou zahrnuje přesun zboţí, je expedice. Skládá se ze zabalení zboţí a jeho přesunu do dopravního prostředku, z kontroly zboţí dle objednávek a z úpravy skladových záznamů. Uskladnění zboží rozlišujeme dvojí. Jedná se o přechodné uskladnění, které je nutné pro doplňování základních skupin zásob a uskladnění časově omezené, které souvisí se zásobami nadměrnými. Důvodem pro drţení nadměrných zásob můţe být např. sezónní nebo kolísavá poptávka. Třetí funkcí skladování je přenos informací, který velmi urychlují a zkvalitňují kvalitně fungující informační systémy. Informace a jejich přenos jsou důleţité pro sledování stavu a umístění zásob, kontrolování zboţí v pohybu a sledování personálu. 3.2 POČET SKLADŮ A JEJICH VELIKOST S rostoucím počtem skladů se ve většině případů sniţuje průměrná velikost skladu. Platí zde tedy vztah nepřímé úměry Počet skladů Při volbě počtu skladů hrají důleţitou roli čtyři druhy nákladů. Jedná se o náklady související se ztrátou prodejní příleţitosti, náklady na zásoby, skladování a přepravu. Závislost počtu skladů na jednotlivých druzích nákladů je zobrazen na následujícím obrázku. 45

47 Zdroj: Sixta, J. Mačát, V s. 143 Obr. 12 Vztah mezi celkovými logistickými náklady a počtem skladů Náklady související se ztrátou prodejní příležitosti je těţké spočítat nebo předvídat. Jde o náklady, které souvisejí se zákaznickým servisem. Má- li podnik vysoké tyto náklady, bude pro něj výhodnější zvýšit počet skladových prostor. S rostoucím počtem skladů rostou podniku náklady na zásoby. Růst těchto nákladů je spojen s tím, ţe podnik v kaţdém ze svých skladů má umístěn alespoň minimální objem zásob. Více skladů znamená také větší náklady na skladování. Tyto náklady jsou však od určitého bodu klesající a to hlavně v případě, kdy si podnik sklad pronajímá. Neboť veřejné sklady často poskytují mnoţstevní slevy na pronajaté prostory. Přepravní náklady z počátku s rostoucím počtem skladů klesají, ale postupně rostou. Dosáhne- li počet skladů kritického bodu, není podnik schopen dodávat do skladů zboţí ve velkém mnoţství a musí dopravcům platit vyšší částky. 46

48 3.2.2 Velikost skladu Velikost skladu lze měřit dvěma způsoby. Buď je měřena velikost skladové plochy, která se vyjadřuje v m 2, nebo je měřen objemu skladového prostoru, a to v m 3. Při volbě velikosti skladu se musí uváţit několik faktorů: zákaznický servis: s růstem úrovně servisu roste poţadavek na velikost skladového prostoru; velikost skladovaných zásob: jsou-li zásoby větších rozměrů, je potřeba mít větší skladové prostory; druh materiálové manipulace: např. vysokozdviţný vozík s rovnými vidlicemi vyţaduje uličku asi 3 metry širokou, naproti tomu draţší vozík s otočnými vidlicemi nepotřebuje uličku tak širokou; počet skladovaných zásob: čím více skladovaných zásob, tím větší skladové prostory; proměnlivost poptávky: je-li poptávka po dané zásobě kolísavá, musí podnik této zásoby drţet více, tudíţ mít větší sklad - zobrazeno na následujícím obrázku; Zdroj: Sixta, J. Mačát, V s. 142 Obr. 13 Vliv poptávky na velikost skladu 47

49 3.3 DRUHY SKLADŮ Sklady je moţné dělit podle mnoha různých kritérií. Vybrané kategorie skladů jsou popsány níţe. rozdělení skladů podle konstrukce o uzavřené sklady: uzavřené ze všech čtyř stran; o kryté sklady: jsou zastřešeny a mají jednu aţ tři stěny; o otevřené sklady: volně skladované zboţí na ploše k tomu určené; o halové sklady: jednopodlaţní o výšce pět aţ osm metrů; o výškové sklady: uzavřené a vyšší neţ osm metrů; o etáţové sklady: rozděleny do více podlaţí; rozdělení skladů podle stupně mechanizace o ruční sklady: z větší části ruční manipulace se zásobami; o mechanizované sklady: jsou zde pouţívána mechanizační zařízení, ale řeší pouze část pohybu; o vysoce mechanizované sklady: převáţná část pohybu je automatizována, ale stále se zde vyskytuje obsluhující pracovník, patří mezi nejefektivnější sklady; o plně automatizované sklady: téměř všechny manipulační procesy, včetně informačních, jsou automatizovány, příliš nákladné; rozdělení skladů podle průtoku zboţí o průtokové sklady: zboţí má jednosměrný pohyb, prochází od příjmu k vyskladnění přímo; o hlavové sklady: příjem i vyskladnění na stejné straně, dochází ke kříţení cest zboţí; 48

50 rozdělení skladů podle jejich funkce o obchodní sklady: velký počet odběratelů a dodavatelů, vedle funkce skladování plní i funkci změny sortimentu podle poţadavků odběratelů; o distribuční směšovací centrum: zajišťuje okamţité předání a zkompletování zboţí, které zde nezůstává déle neţ jeden den; o tranzitivní sklady: umístěny v místech překládky zboţí, hlavním úkolem je zboţí přijmout, rozdělit, naloţit na určený dopravní prostředek a odeslat; o celní sklady: uskladňuje se zde dovezený tabák a alkoholické výrobky, státní kontrola do doby distribuce zboţí na trh; o zásobovací sklady: slouţí k zásobování výroby; o konsignační sklady: jsou zřízeny odběratelem u dodavatele, skladování na účet a riziko dodavatele, odběratel můţe zboţí odebírat podle potřeby a platí za něj v určitém časovém odstupu; rozdělení skladů z hlediska vlastnictví o veřejné sklady a vlastní sklady; 3.4 SKLADOVÉ SYSTÉMY Volba uskladnění zásob je velmi důleţitá, neboť ovlivňuje rychlost odběru zásob a také uchování kvality skladovaných zásob. Způsob uskladnění ovlivňuje řada faktorů. Mezi nejdůleţitější faktory patří: druh a velikost skladu; vlastnosti skladovaných zásob: hmotnost, velikost, pevnost aj; způsob manipulace; 49

51 četnost odběru; Jednotlivé skladové systémy jsou popsány níţe. Volné skladování se pouţívá u zásob, které nemají obal - sypké materiály, nebo u zásob u kterých by byl jiný způsob uloţení příliš drahý, např. stroje, těţké a nadměrné kusy. Zásoby jsou uloţeny ve volném prostoru nebo v boxech. Pohyb zásob je prováděn manipulační technikou. Stohování zásob znamená jejich ukládání v paletách na sebe do výšky. Výhodou tohoto skladovacího systému je vyuţití skladové plochy i prostoru, přehled o uloţených zásobách a nízké náklady na provoz. Naopak velkou nevýhodou je nepřístupnost ke spodním paletám. K pohybu palet slouţí vysokozdviţné vozíky. Existuje dvojí způsob stohování: blokové: prostorové uspořádání skladovacích jednotek do celku bez vnitřních manipulačních uliček, pouţívá se pro zboţí menšího rozsahu nebo naopak velkého mnoţství jednoho druhu sortimentu; řadové: uspořádání skladovacích jednotek do řad, mezi kterými jsou manipulační uličky, vhodné pro skladování velkého počtu různého sortimentu; Uskladnění v regálech je nejpouţívanější systém skladování. Pouţije se tehdy, kdyţ zásoby není moţné vrstvit ani stohovat. Výhodou je přehlednost a snadná dostupnost. Manipulace můţe být ruční, pomocí vysokozdviţných vozíků nebo zakladačů. Regálů existuje několik druhů: policové regály - zobrazen na následujícím obrázku: o vhodné pro skladování drobných zásob a náhradních dílů; o regál by neměl být vyšší neţ dva metry a hlubší neţ osmdesát centimetrů; 50

52 o umoţňují přímý přístup ke skladovaným materiálům a snadnou kontrolu zásob; Zdroj: Vaněček, D. 2008, s.119 Obr. 14 Policový regál paletové regály - zobrazen na následujícím obrázku: o do jedné paletové příhrady je moţné uloţit jednu i více palet; o mezi regály jsou manipulační uličky - dobrá kontrola zásob; o moţnost mechanizace a automatizace; o výhodou je výška regálů, která můţe být aţ dvacet metrů; Zdroj: Stratus-bohemia.cz [online]. [ ]. Obr. 15 Paletový regál 51

53 spádové regály - zobrazen na následujícím obrázku: o vhodné pro uskladňování a vyskladňování za sebou umístěných manipulačních jednotek, které se posouvají po nakloněné rovině pomocí systému válcových nebo kolečkových upevnění; Zdroj: Logisvolt.cz [online]. [ ] Obr. 16 Spádový regál konzolové regály - zobrazen na následujícím obrázku: o pro uskladňování např. tyčových materiálů, které jsou pět a více metrů dlouhé; Zdroj: B2bpartner.sk [online]. [ ] Obr. 17 Konzolový regál 52

54 posuvné regály - zobrazen na následujícím obrázku: o montované na podvozcích, které jsou pojízdné po vodících kolejích; o mohou dosáhnout dvojnásobku vytíţení plochy neţ pevné regály, přímý přístup pouze do vzájemně se rozvírajících regálových řádků; Zdroj: Tmax.cz [online]. [ ] Obr. 18 Posuvný regál vjezdové regály - zobrazen na následujícím obrázku: o uskladňuje se více palet za sebou podle regálové hloubky na dvou sousedních konzolách; o pracovní průjezdy pouze z jedné strany postup naskladňování a vyskladňování odzadu dopředu princip LIFO; zdroj: Kredit.cz [online]. [ ]. Obr. 19 Vjezdový regál 53

55 průjezdové regály - zobrazen na následujícím obrázku: o průjezd skrze celé regálové pole - moţno vyuţít princip FIFO; zdroj: Produkty.topkontakt.idnes.cz [online]. [ ]. Obr. 20 Průjezdový regál 54

56 4 SPOLEČNOST ŠKODA AUTO, a.s. Na začátku této kapitoly si krátce představíme společnost ŠA, do jejíhoţ prostředí je situována zbylá část diplomové práce. Popíšeme si skladování ve společnosti a představíme si činnost útvaru VAH/4, pro jehoţ podmínky budou následující kapitoly psány. Počátky společnosti ŠA sahají aţ do roku 1895, kdy začali její zakladatelé, mechanik Václav Laurin a knihkupec Václav Klement, vyrábět jízdní kola. V té době nesl podnik název Slavia. O čtyři roky později byl podnik přejmenován na Laurin & Klement a byla zahájena výroba motocyklů, která počátkem 20. století přešla na výrobu automobilů. V roce 1907 byl podnik přeměněn na akciovou společnost. Významným rokem pro další existenci společnosti byl také rok 1925, kdy došlo ke sloučení s podnikem Škoda Plzeň a k zániku značky Laurin & Klement. V současné době je společnost ŠA součástí koncernu VW, a to jiţ od roku Předmětem podnikatelské činnosti společnosti je především vývoj, výroba a prodej automobilů, komponentů, origánálních dílů a příslušenství značky Škoda a poskytování servisních sluţeb. 28 Společnost je také jedním z nejvýznamějších zaměstnavatelů ČR. Hlavní závod společnosti ŠA se nachází v Mladé Boleslavi. Dále společnost vlastní dva pobočné závody, které jsou umístěny v Kvasinách a ve Vrchlabí. Automobily značky Škoda jsou vyráběny také v zahraničních závodech, v Indii, Rusku, Číně, Bosně a Hercegovině, Ukrajině a také v Kazachstánu. V těchto závodech jsou automobily kompletovány z dílů dováţených z ČR. Loňský rok, tedy rok 2010, byl pro společnost ŠA velmi významný, neboť dosáhla prozatím nejvyšího počtu prodaných automobilů ve své historii. V roce 2010 bylo prodáno automobilů na celém světě, z toho více neţ v ČR. Oproti 28 ŠkodaAuto výroční zpráva 2009, s.18 55

57 roku 2009 ( prodaných vozů) došlo k nárůstu prodeje o 11,5 % v celosvětovém měřítku. Důleţitými odbytišti s dynamickým nárůstem v počtu prodaných automobilů jsou trhy v Číně, Indii a Rusku. V dlouhodobém horizontu plánuje vedení společnosti ŠA do roku 2018 zvýšit roční prodej automobilů na 1,5 mil. prodaných vozů. V roce 2010 dosáhla společnost trţeb přesahujících mil. Kč, coţ je oproti roku 2009 nárůst o více neţ 19 % (v roce mil. Kč) SKLADOVÁNÍ VE ŠA Společnost ŠA vlastní více neţ šedesát skladů. Z toho více neţ čtyřicet skladů se nachází v závodě v MB. Zbylý počet skladů je rozdělen mezi závod ve Vrchlabí a závod v Kvasinách. Při dalším popisu skladování a veškerých procesů a činností se skladováním souvisejících se zaměřím pouze na závod v MB. Kaţdý sklad ve ŠA je označen čtyřmístnou kombinací čísel a písmen nebo pouze čísel. Ve společnosti ŠA existují dva centrální sklady, mezi které patří elektrosklad a sklad ND pro SaZ. Zbylé sklady ve společnosti jsou rozděleny do třech základních skupin: reţijní sklady; údrţbářské sklady; výdejny; Rozmístění jednotlivých druhů skladů v závodě v MB je znázorněn na následujícím obrázku. Na tomto obrázku je červeně vyznačen sklad 1910, o kterém budeme hovořit v další kapitole. 29 ŠkodaAuto výroční zpráva 2010, s

58 sklad 1910 zdroj: Interní materiály společnosti ŠKODA AUTO, a.s. Obr. 21 Rozmístění skladů a výdejen ve ŠA - závod v MB Skladované poloţky ve společnosti ŠA jsou evidovány v aplikaci SAP. Pro vyhledávání v SAP musí mít pracovník společnosti zvláštní oprávnění. Pro snazší vyhledávání skladovaných dílů je moţné pouţít také aplikaci Skladis, která je pouze informačním nástrojem a není propojena s aplikací SAP. Základní data jsou v obou aplikacích totoţná s tím rozdílem, ţe do aplikace Skladis jsou data manuálně zapisována z aplikace SAP a to v nepravidelných intervalech, někdy kaţdý třetí den, jindy jednou za dva týdny. Pro přístup do Skladis není třeba zvláštní povolení. Skladis vyuţívají pro vyhledávání zejména pracovníci na dílnách. Disponent, pracovníci skladu a mistři údrţby vyuţívají SAP. 57

59 Pro vyhledávání dat do dalších kapitol diplomové práce jsem pouţívala rovněţ aplikaci Skladis, neboť do SAP nemám přístup Procesy probíhající ve skladu Příjem, evidenci a výdej skladových poloţek zajišťuje ve skladu skladník. Zjistí-li skladník nedostatek zásob na poloţce, předá poţadavek na doplnění zásob disponentovi skladu. Disponent na základě poţadavku na doplnění poloţky vystaví objednávku. Poţadavky na doplnění zásob můţe kromě skladníka předat disponentovi ještě mistr údrţby nebo mistr výroby. Doplňování skladu probíhá: prostřednictvím systému EBP; odvolávkou k rámcové smlouvě v aplikaci SAP; přeskladněním z jiného skladu; interní objednávkou; Disponent skladu vystaví poţadavek v elektronické podobě v systému EBP, kde vznikne tzv. košík, a odešle ho do elektronického schvalovacího procesu, jehoţ postup je znázorněn na následujícím obrázku. Vystavený poţadavek Ekonom Vedoucí NS/ provozu Controlling Obr. 22 Proces schvalovacího procesu 58

60 Do schvalovacího procesu je moţno přidat dalšího schvalovatele, např. bylo-li by nutné schválení odborným útvarem. Přidání odborného útvaru je v kompetenci disponenta stejně jako kontrola průběhu schvalování. Po té co je košík schválen, dostane se v elektronické podobě do útvaru nákupu, kde na tento poţadavek vystaví objednávku. Existuje-li rámcová smlouva, provádí disponent odvolávky z rámcové smlouvy přímo v aplikaci SAP bez schvalovacího procesu. Rámcová smlouva je hodnotový kontrakt s omezenou dobou platnosti a na určitou výši. Při zakládání rámcové smlouvy útvar nákupu jiţ dohodne ceny, které budou platné po celé trvání platnosti dané smlouvy. Po té co objednaný materiál dorazí na sklad je přijat a uskladněn skladníkem. Skladované poloţky eviduje a vyskladňuje rovněţ skladník. Větší dodávky nebo dodávky pro více skladů mohou jít přes centrální sklad, kde je provedeno rozdělení dodávky. Po té jsou informovány jednotlivé sklady, aby si zboţí odebraly, nebo je zboţí rozváţeno rozvozem centrálního skladu. Pro kaţdou skladovanou poloţku by měly být stanoveny dispoziční hladiny, tedy úrovně minimálních a maximálních skladovaných kusů dané poloţky. Určení výše dispozičních hladin, s ohledem na odběr, balení a dodací lhůty, má ve své kompetenci disponent skladu nebo mistr údrţby Plánování zásob Hodnota zásob, stejně jako jiné investice, ve ŠA musí být dopředu plánována. Návrh na poţadovanou hodnotu zásob je zpracován kaţdou OJ a dále musí být posouzen odbornými útvary. V návrhu OJ plánuje nejen potřebu zásob (v našem případě ND), ale také např. šrotaci nepotřebných dílů. 30 ŠkodaAuto - Metodický pokyn č. MP

61 Všeobecně ve ŠA probíhá plánování v dlouhodobém horizontu deseti let. Jedná se o přísně utajovaný výchozí dlouhodobý plán výroby, který v horizontu deseti let zachycuje výrobní program společnosti ŠA, tj. výrobu modelových řad, motorů a ostatních produktů společnosti. Po té je plánování kaţdoročně upřesňováno klouzavě vţdy na pět následujících let, přičemţ kaţdý rok dochází k jeho aktualizaci v rozpočtu. V ročním rozpočtu, který je ve ŠA nazýván Budget, jsou plánovány zásoby na následující rok. Rozpočet je sestavován pravidelně jednou ročně v členění na jednotlivé měsíce. Schválený rozpočet není moţné během roku, na který byl stanoven, měnit. Předpověď vývoje hodnoty zásob na zbylé měsíce aktuálního roku je sestavována ve výkaze označovaném jako Vorschau. Hodnota předpovědí se mění pravidelně kaţdý měsíc. Význam je v tom, ţe se upřesňuje rozpočet na základě skutečnosti a přiblíţení plánu reálnému stavu. 31 Stav zásob zpětně za rok 2010 a stav zásob v měsících leden aţ březen roku 2011 včetně plánu na další dva měsíce tohoto roku ve skladech odděleně VA, je zobrazen v následující tabulce. V tabulce je červeným ohraničením znázorněn sklad 1910, o kterém bude řeč dále. 31 Zajícová, M. 2008, s

62 Tab. 3 Stav zásob ve skladech oddělení VA zdroj: Interní materiály oddělení VAH Proces plánování zásob ve ŠA je zobrazen v příloze č STROJE A ZAŘÍZENÍ VE ŠA Pro lepší pochopení problematiky popisované v následujících kapitolách si krátce vysvětlíme, co se ve společnosti ŠA rozumí pod pojmem stroje a zařízení (dále jen SaZ). SaZ ve společnosti ŠA rozumíme: výrobek sestavený ze součástí či částí, přičemţ je minimálně jedna pohyblivá, dále z pohonných jednotek, ovládacích a silových obvodů a dalších částí, které jsou vzájemně spojené za účelem přesně daného pouţití zpracování, úpravy, dopravy nebo balení materiálu; funkčně spojená skupina strojů, která je uspořádána a ovládána jako integrovaný celek za účelem dosaţení pouţití uvedeného v prvním bodě; vyměnitelné přídavné zařízení, které mění funkci SaZ a nejedná se o nástroj ani ND; Uţivatelem SaZ je útvar, který má dané SaZ v inventuře, popř. v nájmu. Uţivatel plní např. tyto činnosti, související se SaZ: odpovídá za efektivní vyuţívání a provoz SaZ; 61

63 musí pravidelně proškolit zaměstnance obsluhy; odpovídá za nepřetěţování výrobních kapacit SaZ; kontroluje a provádí denní, týdenní, měsíční i roční péči SaZ, udrţuje SaZ v řádném technickém stavu, který splňuje poţadavky bezpečnosti práce; Při provozu SaZ je neméně důleţitá i jeho údrţba. Autonomní údržba zahrnuje čištění, mazání, drobnou inspekční činnost aj. Autonomní údrţba je zpracovávána dle dokumentace výrobce a provádí se v pravidelných časových frekvencích, denně, týdenně, měsíčně, půlročně či ročně. Údržba jako taková je kombinací všech technických a administrativních opatření slouţících k udrţení funkčního stavu a zajištění bezpečnosti práce daného SaZ, popř. slouţí ke zpětnému uvedení SaZ do toho stavu, ve kterém můţe plnit poţadovanou funkci. Opravou SaZ rozumíme opatření, které je prováděno k znovu obnovení funkce SaZ. Jde o soubor prací, kterým je odstraňováno opotřebení nebo poškození SaZ, výměna poškozených nebo opotřebených dílů, a to v souladu s udrţením funkčnosti, zajištěním bezpečnosti práce a původních technických a technologických vlastností SaZ. 32 ND na SaZ zajišťuje technický servis, tedy údrţba. Výroba ND je prováděna dle dokumentace výrobce SaZ a to vlastními kapacitami OJ, kapacitami centrálních útvarů na základě tzv. Interní objednávky (viz příloha č. 2), nebo zadáním u externího dodavatele. 32 ŠkodaAuto - Organizační norma ON

64 4.3 ÚTVAR VAH/4 A ŘÍZENÍ ZÁSOB Další část diplomové práce bude situována do útvaru VAH ve společnosti ŠA, konkrétně VAH/4. Z toho důvodu bude v úvodu této kapitoly krátce popsána činnost útvaru. Útvar VAH zajišťuje výrobu polotovarů pro mechanické opracování dílů motorů, převodovky a nápravy. Útvar VAH se dále rozděluje na útvary: Slévárna litin; Slévárna hliníku; Kovárna; Technický servis VAH/4; Sériové plánování a laboratoře; Útvar VAH/4- Technický servis zajišťuje operativní a plánovanou údrţbu SaZ, nářadí a ostatního hmotného majetku pro výrobní provozy VAH. Mezi hlavní činnosti útvaru patří: údrţba a servis SaZ; údrţba a servis nářadí a přístrojů; péče o ND ke strojům; údrţba a servis budov a staveb; Škoda Zaměstnanecký portál, [online].[ ] 63

65 4.3.1 Sklad 1910 Součástí útvaru VAH/4 je také sklad č. 1910, který je skladem ND ke SaZ. Sklad 1910 patří mezi Údrţbářské sklady. Zobrazení touho skladu v rámci struktury ŠA je znázorněn na Obr. 21 (s. 57). Zásoby ND ve skladu 1910 spravují dva skladníci, kteří mají na starost příjem, evidenci, vyskladnění a inventuru skladovaných zásob ND. V přízemí tohoto skladu jsou uloţeny velmi těţké poloţky, k jejichţ manipulaci je nutné pouţít jeřáb nebo vysokozdviţný vozík. Poloţky jsou zde volně uloţeny. Naproti tomu v prvním a druhém patře skladu jsou jednotlivé poloţky uloţeny v regálech, konkrétně v policových (viz skladové systémy, kap.3.4). Způsoby uloţení poloţek ve skladu 1910 jsou znázorněny na následujících dvou obrázcích. Obr. 23 Sklad 1910 volné skladování Obr. 24 Sklad 1910 regálové skladování Kromě této oficiální budovy skladu 1910 jsou zásoby ND uloţeny také v příručním skladě, který se nachází vedle budovy skladu, a také přímo na dílnách útvaru VAH. Právě tento příruční sklad a úloţiště na dílnách jsou velkým problémem útvaru z hlediska evidence zásob (viz dále). Všechny uskladněné zásoby jsou označeny průvodní skladovou závěskou, která upřesňuje charakter skladovaného dílu. Na závěsce najdeme např. číslo dílu, kolik kusů dané poloţky je právě uskladněno, kdy byl díl objednán aj. Skladová závěska je zobrazena na následujícím obrázku. 64

66 Obr. 25 Skladová závěska Hodnota skladových zásob je předem plánována (viz plánování zásob, kap ). Útvar si stanovuje poţadovanou hodnotu zásob v ročním rozpočtu s ohledem na minulý vývoj nakupovaných ND. Kaţdým rokem se hodnota mění také vzhledem k případnému překročení rozpočtu z předchozího roku. Vývoj plánované i skutečné hodnoty skladovaných zásob ND v období let 2009 aţ 2011 je zobrazeno na následujícím obrázku. Za rok 2011 není prozatím známa skutečná hodnota, z toho důvodu jsem jako skutečnou ponechala hodnotu plánovanou. 65

67 V Mil. Kč ,7 168,7 160 Plán ,5 138,1 139,7 140,9 Skutečnost Zdroj: upraveno dle interních materiálů útvaru VAH Obr. 26 Vývoj hodnoty skladových zásob Současné evidování skladových položek V současné době můţeme skladované poloţky útvaru VAH rozdělit do třech skupin. Jedná se o poloţky: na skladě; v příručním skladě; na dílnách útvaru VAH; Položky na dílnách jsou většinou drobného charakteru, jedná se např. o různé spojovací materiály jako šrouby, matky, vruty aj. Těmto poloţkám bude věnován prostor při optimalizaci skladových zásob, neboť nejsou evidovány v aplikaci SAP, která slouţí k evidování skladovaných poloţek ve ŠA. Na dílnách se těchto poloţek nachází aţ příliš mnoho. Položky v příručním skladě by se na první pohled mohly zdát jako nelegálně drţené, neboť nejsou evidovány v účetnictví OJ. Ale není tomu tak. Jedná se o díly, které byly demontovány ze SaZ jako poškozené, následně byly vlastními 66

68 kapacitami OJ opraveny a vráceny zpět na sklad, tedy do příručního skladu. Tyto opravené poloţky, které byly ve SaZ nahrazeny novým dílem, nejsou nikde zaznamenány. Jedná se o poloţky, k nimţ neexistuje ţádná skladová evidence, tedy není oficiální přehled o tom, jaké poloţky se v příručním skladě nachází a jak dlouho. Rovněţ těmto poloţkám bude věnována pozornost při návrzích optimalizace. Položky na skladě jsou takové ND, které jsou buď nové, nebo vrácené na sklad. Velikost těchto poloţek je různá, od menších spojovacích krouţků aţ po veliká čerpadla nebo motory. Jedná se o poloţky, které jsou evidované v účetnictví OJ. Poloţky na skladě jsou evidovány v SAP, jak bylo řečeno výše. Zobrazení vyhledávání skladovaných poloţek v aplikaci Skladis je zobrazeno na následujícím obrázku. Obr. 27 Evidence skladových zásob v aplikaci Skladis Jak můţeme vidět na Obr. 27 je u skladované poloţky v Skladis uváděno: číslo skladu a závodu, ve kterém je poloţka umístěna; 67

69 materiálové označení poloţky; název poloţky, včetně typového označení; počet kusů dané poloţky, který se aktuálně nachází na skladě; hodnota uskladněné poloţky; umístění poloţky na skladě označení regálu; fotografie poloţky, je- li k dispozici; minimální a maximální poţadovaná hodnota skladových zásob; Určování hodnoty minim a maxim má ve své kompetenci disponent skladových zásob nebo mistři údrţby. Hodnoty se stanovují na základě minulých potřeb ND, dostupnosti dílu a také v závislosti na ceně dílu. Dispoziční hladiny nejsou evidovány v SAP. Klesne-li hodnota skladované poloţky pod stanovené minimum, zobrazí se minimální hodnota v aplikaci Skladis červeně, coţ je signál pro objednání této poloţky a to nejvýše do hodnoty maximální. Podobně je to i v případě, kdy počet poloţek daného dílu je vyšší, neţ je poţadovaná maximální hodnota. I v tomto případě se výše maximální hodnoty zobrazí červenou barvou. Rozdíl je pouze v tom, ţe díl nebude na základě červeného zbarvení objednán, nýbrţ naopak objednáván nebude, dokud hodnota neklesne zpět do poţadované toleranční meze. Problém zde vzniká z důvodu nepropojenosti aplikací, neboť skladníci pouţívají SAP a v této aplikaci se dispoziční hladiny nezobrazují. Zobrazení překročení maximálních hodnot, tedy červené maximální hodnoty, je zobrazeno na následujícím obrázku, na kterém je vidět, ţe systém minimálních a maximálních hodnot nefunguje, jak by měl. U několika skladovaných poloţek je maximální hodnota překročena více neţ trojnásobně. U jedné dokonce i více neţ desetkrát na následujícím obrázku zvýrazněno červeným ohraničením. 68

70 Obr. 28 Překročení maximální hodnoty Zjistí- li skladníci podstav na některé poloţce, znamená to signál k objednání daného ND. Poţadované objednávky vyplňují skladníci do následující tabulky. Tabulka tedy slouţí jako podklad k objednávání poloţek, které jiţ byly skladované ne k objednávání poloţek nových. Tab. 4 Objednávky skladu 1910 Zdroj: Interní materiály útvaru VAH 69

71 Vyplněná tabulka je minimálně jednou týdně předávána disponentovi skladu, který na jejím základě objedná poţadované díly. Při větším počtu poţadovaných objednávek je tabulka předávána častěji. Jednotlivé kolonky objednací tabulky jsou vyplněny následně: datum: den, kdy byl skladníky zjištěn podstav na poloţce; poloţka: číslo, pod kterým je poloţka na skladě uloţena; název: jmenovité označení poloţky; stroj: SaZ, ke kterému je daná poloţka objednávána; hala: umístění SaZ v útvaru VAH; cena: průměrná hodnota prozatím skladované poloţky (viz váţený aritmetický průměr, kap ); minimum / maximum: jsou- li stanoveny; kolik objednat: počet kusů, které má disponent objednat; dodavatel: poslední dodavatel dané poloţky; U některých poloţek je v aplikaci Skladis zobrazena fotografie dílu, která usnadňuje vyhledávání poloţek. Není tomu ale u všech skladovaných dílů. I zde se tedy nabízí prostor pro optimalizaci skladových zásob. V aplikaci SAP jsou poloţky evidovány bez fotografií. V aplikaci SAP (následně v Skladis) je moţné jednotlivé poloţky evidovat ve třech moţných cenách. cena nového dílu o označeno ZN; o cena, za kterou jsou nové ND nakoupeny; cena inovovaného dílu 70

72 o označeno ZI; o cena, za kterou jsou v minulosti jiţ skladované díly opraveny a vráceny zpět na sklad; o často velmi podhodnocena, neboť oprava je většinou prováděna vlastními kapacitami OJ; cena evidovaného dílu o označeno ZE; o tato cena je označena jako tzv. haléřová a je stanovena pouze z důvodu evidence dílu v aplikaci SAP; o většinou díly, které leţí dlouho na skladě a nejsou evidované v účetnictví OJ; Poloţky jsou vţdy evidovány pouze v jedné z těchto cen, podle toho, o který stav ND se jedná nový, inovovaný, nebo pouze z důvodu evidence. Zobrazení těchto tří druhů cen ve skladové evidenci je zobrazeno na následujícím obrázku. Obr. 29 Druhy cen skladovaných položek 71

73 5 NÁVRHY NA OPTIMALIZACI ZÁSOB ND SKLADU 1910 V této kapitole se dostáváme jiţ k samotné optimalizaci skladovaných zásob ND útvaru VAH/4. V první části kapitoly si upřesníme problémy, které jsou patrné při současné evidenci skladovaných zásob. Evidence je v současnosti prováděna v aplikaci SAP a je provázena několika významnými problémy, které budou vyjmenovány a vysvětleny. Druhá část kapitoly je věnována návrhům na zlepšení evidence skladovaných zásob. V této části budou jednotlivě rozepsány návrhy optimalizace ke všem známým problémům, které se v současnosti vyskytují. Ve třetí části kapitoly jsou krátce popsány způsoby, jak je navrţenou optimalizaci moţno provést. Pro vhodné optimalizování skladovaných zásob ND útvaru VAH/4 musí být zohledněno několik podstatných náleţitostí. Útvaru se nejedná o klasickou optimalizaci zásob, která je spojena se sníţením nákladů se skladováním souvisejících. Útvar má vţdy dopředu stanovený rozpočet, který určuje hodnotu ND, které bude v následujícím roce útvar skladovat. Smyslem optimalizace zde není tento rozpočet sníţit, ba naopak moci dosáhnout rozpočtu vyššího, nebo přinejmenším zachovat stejnou hodnotu rozpočtu z předchozího roku. Smyslem optimalizace zásob ND skladu 1910 je zavedení systému v evidenci skladovaných zásob. Důvodem je vhodnější rozloţení předem stanoveného rozpočtu. Jedná se zejména o to, aby vynakládané peníze na nákup ND nebyly zbytečně investovány do ND, které nejsou nezbytně nutné nebo do takových ND, které se jiţ na skladě nacházejí a nebyli nalezeny z důvodu neznámého nebo ţádného označení. Takto ušetřené peníze by pak mohly být pouţity na nákup nutnějších ND. Z hlediska finančního zde vyvstává rozpor. Zástupci finančních útvarů se snaţí veškeré zásoby minimalizovat, neboť pro ně představují vázaný kapitál. Naopak OJ poţaduje mít zásoby na co moţná nejvyšší úrovni, aby nedocházelo k prostojům ve výrobě a poţadované ND byly vţdy k dispozici. 72

74 5.1 PROBLÉMY SOUČASNÉ EVIDENCE SKLADOVANÝCH ND V současné době jsou skladované ND v útvaru VAH/4 evidovány v aplikaci SAP. Ale pro snazší vyhledávání je mnohými pracovníky útvaru pouţívána aplikace Skladis. Právě tato aplikace je ale spojena s určitými nedostatky, které se netýkají pouze samotné aplikace, ale také nedostatků, které jsou spojeny s nevhodnou evidencí zásob ND ze strany útvaru VAH/4. Aktualizace Skladis probíhá manuálně, místo aby byla nastavena automatická aktualizace propojená se SAP. Při manuální aktualizaci můţe docházet k chybám při vkládání dat. Ruční aktualizace navíc neprobíhá v pevně stanovených periodických intervalech, ale různí se. Někdy je aplikace aktualizována třikrát týdně, jindy se stane, ţe je aktualizace provedena aţ za dva týdny. Problémy se netýkají pouze aktualizace této aplikace, ale také samotné evidence skladovaných poloţek. Na následujícím obrázku je zobrazen výstup z aplikace Skladis, který zobrazuje způsob, jakým je skladová evidence vedena. Z obrázku je patrné, ţe v aplikaci např. chybí zobrazení fotografií k většině skladovaných dílů, dále pak chybí dispoziční hladiny aj. V SAP nejsou fotografie ani dispoziční hladiny zobrazeny u ţádných dílů. Také názvy poloţek jsou nepřehledné, např. el.mag.ventil při vyhledávání poloţky kaţdý neví, ţe je poloţka uloţena pod zkratkovým názvem a můţe se domnívat, ţe jím hledaná poloţka na skladě není a bude poţadovat její objednání. Můţe také dojít k situaci duálního uloţení poloţky, jednou pod zkratkovým názvem, podruhé pod názvem celými slovy. 73

75 Obr. 30 Výstup aplikace Skladis nedokonalosti Mezi další nedostatky aplikace patří její nepropojenost s dalšími systémy. Jsou-li u poloţky vyplněny dispoziční hladiny a dojde k překročení jedné z nich, aplikace nezahlásí chybu. Překročená hladina se zabarví červeně pouze v aplikaci Skladis a můţe se stát, ţe díly jsou dále objednávány, i kdyţ je ve skladu překročena jejich maximální hodnota, neboť v SAP se dispoziční hladiny nezobrazují. Problémy v evidenci skladovaných ND nejsou způsobeny pouze nedostatky aplikace SAP (příp.skladis). Mezi jeden z největších nedostatků patří neexistence skladové evidence dílů, které jsou umístěny v příručním skladě a na dílnách útvaru. Tyto poloţky nejsou nikde evidované a z tohoto důvodu není moţné při jejich potřebě nikde dohledat místo jejich uloţení ani to, zda se vůbec v útvaru nachází. Jak bylo zmíněno výše, jedná se např. o poloţky, které byly opraveny a vráceny zpět do příručního skladu, nebo v případě poloţek na dílnách o drobný spojovací materiál. Těmto poloţkám, není přiřazena ţádná cenová hodnota. 74

76 Při výčtu nedostatků v současné evidenci skladovaných ND nemůţeme opomenout problém, který vzniká jiţ při plánování rozpočtu na skladování ND. Plánování rozpočtu vychází z minulých potřeb ND, z plánovaných oprav, ale málo zohledňuje prostoje jednotlivých SaZ, které se nachází v útvaru VAH. Po té co jsme upozornily na největší nedostatky skladové evidence skladu 1910, můţeme přistoupit k návrhům na samotnou optimalizaci skladovaných ND. 5.2 NÁVRH OPTIMALIZACE Optimalizační návrhy vycházejí převáţně z výše popsaných nedostatků současné evidence skladovaných poloţek. Optimalizace skladovaných poloţek se tedy týče především: elektronického propojení s dalšími systémy, např. SAP, které umoţní pravidelnou aktualizaci dat; zavedení zobrazení prostřednictvím fotografií u všech evidovaných poloţek; stanovení dispozičních hladin ke všem poloţkám; sjednocení názvu skladovaných poloţek; evidování všech ND nacházejících se v útvaru; zapojení četnosti poruch do plánování rozpočtu na následující rok; zpřehlednění uloţení poloţek na skladu; Jednotlivé optimalizační návrhy jsou popsány dále Zapojení poruchovosti SaZ do plánování rozpočtu Prvním krokem úspěšného zavedení optimalizačních návrhů by mělo být zapojení poruchovosti SaZ do plánování rozpočtu následujícího roku na skladování ND. 75

77 Je velmi pravděpodobné, ţe na stroji, který je poruchový a je spojen s velkými výrobními prostoji, bude nutná častá údrţba a výměna ND. Jako příklad prostojovosti jsem zvolila SaZ StrarragHeckert a Aktivit, která v současné době patří k nejporuchovějším v útvaru VAH. Na následujícím obrázku jsou zobrazeny prostoje na těchto SaZ za měsíc září roku Prostoje v min Prostoje SZ Aktivit a StrarragHeckert Aktivit StrarragHeckert Zdroj: upraveno dle interních materiálů útvaru VAH/4 Obr. 31 Prostoje na SaZ Byla-li by poruchovost známá ke všem SaZ v útvaru VAH, nebo alespoň k těm nejporuchovějším, mohl by útvar poruchovost zohlednit při stanovování rozpočtu. Navrhovala bych zjistit prostojovost ke všem SaZ a podle zjištěných dat rozdělit SaZ do třech skupin, na způsob metody ABC. Kaţdé skupině SaZ by byla určena jiná procentuální hodnota, která by byla zjišťována ze stávající ceny SaZ a následně by byla započítána do plánování rozpočtu. SaZ bych doporučovala rozdělit do těchto třech skupin s následujícími vlastnostmi: skupina A SaZ o SaZ, jejichţ průměrný prostoj za jeden měsíc by byl vyšší neţ 4000 minut; 76

78 o 10% hodnota ze stávající ceny SaZ; skupina B SaZ o SaZ, jejichţ průměrný prostoj za jeden měsíc by byl v rozmezí minut; o 7% hodnota ze stávající ceny; skupina C SaZ o SaZ, jejichţ průměrný prostoj za jeden měsíc by byl niţší neţ 2000 minut; o 5% hodnota ze stávající ceny; Tedy např. byla- li by stávající hodnota SaZ ,- Kč a prostoje za měsíc 3000 min, spočítala by se hodnota vstupující do plánování rozpočtu jako 7 % z ,- Kč. Do plánování rozpočtu by tedy vstupovalo ,- Kč. Zjištěné hodnoty ke všem SaZ by byly sečteny a na základě hodnoty daného součtu by mohlo být navýšeno plánování rozpočtu na skladování ND Evidence všech skladovaných poloţek Dalším krokem optimalizace by mělo být zavedení evidence ke všem skladovaným poloţkám útvaru. Poloţky, které jsou uloţeny v příručním skladu a dílnách útvaru nejsou evidované, jak jiţ bylo řečeno. Důvodem je neocenění těchto poloţek. Těmto poloţkám je tedy nutné přiřadit cenu, aby byly zobrazeny v elektronickém systému evidence. Z finančního hlediska je pro útvar ale výhodné, ţe poloţky nejsou oceněny, neboť nezvyšují hodnotu skladových zásob. Nebylo by tedy vhodné těmto poloţkám přiřadit cenu, za kterou by byly skutečně oceněny. K ocenění nám poslouţí jiţ fungující hodnota evidovaných zásob, která se nazývá haléřová. Smysl spočívá v tom, ţe poloţkám bude přiřazena hodnota 0,01 Kč, coţ nijak nezatíţí rozpočet útvaru a poloţky se stanou evidovanými, např. v SAP. 77

79 U poloţek, které jsou uloţeny v příručním skladě nebude provedení jejich evidence nijak časově náročné, neboť se jedná o poloţky větších rozměrů, kterých není tolik. Náročnější na zpracování to bude u poloţek, které se nacházejí na dílnách. Jedná se o drobný spojovací materiál, který bude muset být spočítán na všech dílnách útvaru a sjednocen tak, aby u kaţdé evidované poloţky mohl být zapsán počet jiţ uskladněných dílů. K lepšímu přehledu o uloţeném drobném materiálu na dílnách mohou slouţit např. boxy, které jiţ fungují v budově skladu a jsou zobrazeny na následujícím obrázku. Obr. 32 Návrh uložení drobných ND na dílnách útvaru Sjednocení názvu poloţek Pro zamezení vzniku duality v evidování jiţ skladovaných ND, popř. zamezení nákupu jiţ nakoupených ND, je nutné sjednotit způsob stanovování názvu poloţek. v první řadě by poloţky neměly být ukládány pod zkratkovitým názvem: o např. vod.tyč. o název by měl být rozepsán celými slovy, byť by se jednalo o dlouhý název; tedy vodící tyč; 78

80 nemělo by také docházet k ukládání poloţky stejného druhu pod různé názvy: o např. trubka válce, válcová trubka, trubka na válec; o zde bych navrhovala následující schéma stanovení názvu: název upřesnění typové označení výrobce SaZ, kterého se týká tedy např.: trubka válcová A128 Bayer Problém ukládání poloţek pod zkratkovité názvy je zapříčiněn nastavením aplikace SAP. Nastavení aplikace nedovoluje delší název neţ 40 znaků. Řešením by bylo zaţádat si o zvýšení počtu znaků názvu evidovaných poloţek Stanovení dispozičních hladin Po té co budou všechny skladované poloţky evidovány a jednotně nazvány, je potřeba ke všem stanovit dispoziční hladiny. Dispoziční hladiny by měly být doplněny nejen ke všem poloţkám, které jsou evidované v aplikaci Skladis, ale také do SAP. K tomu, aby minimální a maximální hodnoty bylo správně nastaveny, je zapotřebí, aby jejich hodnotu stanovoval pouze jeden pracovník. Nejlepší variantou by byl skladový disponent, který má přehled o objednávání všech ND a ví tedy kolik, kterého ND je vhodné na skladě mít, aby daný ND nemusel být příliš často objednáván. U všech poloţek by měla být hodnota minima nejméně na úrovni 1 ks, aby se zabránilo nedostatku ND při nutnosti ho neplánovaně pouţít. Hodnota maxima by se měla odvíjet od ceny ND a četnosti objednávání. Maximální úroveň u levnějších poloţek, které se objednávají ve větším mnoţství a často, by mohla být stanovena na vyšší úrovni. Jedná se o drobnější materiály, jako jsou např. různé spojovací a těsnící materiály, kterých můţe na skladě leţet i 50 ks a příliš nezatíţí rozpočet útvaru. U poloţek draţších by maximální hodnota měla být stanovena na adekvátní úrovni vzhledem k jejich ceně. Jestliţe se cena 79

81 daného ND pohybuje řádově v desítkách tisíc Kč za ks při objednávání v nepravidelných, dlouhých intervalech, není nutné mít této poloţky na skladě velké mnoţství. Jako maximální hodnota postačí 2 aţ 3 kusy. U draţších poloţek, které jsou objednávány často a pravidelně, by bylo vhodnější maximální hodnotu nastavit na vyšší úrovni. Takové poloţky by se objednávaly hromadně a bylo by moţné na jejich nákup uplatnit mnoţstevní slevu. U těchto poloţek bych navrhovala maximální hodnotu 10 aţ 15 kusů. Počet skladovaných poloţek by neměl překročit stanovené dispoziční hladiny, které by měly být pravidelně kontrolovány. Kontrola by měla být prováděna minimálně při kaţdém poţadavku na objednání určitého ND. Skladník by se měl přesvědčit, zda daný ND je na skladě k dispozici před tím neţ ho objedná. Zjistil-li by skladník, ţe po odběru poţadovaného ND dojde k poklesu skladované poloţky pod minimální úroveň, je to pro něho signál k objednání dalších kusů ND. Naopak při překročení maximální úrovně, by díl neměl být objednán dříve, dokud počet dílů na skladě neklesne zpět pod maximální hodnotu. Klesla- li by hodnota pod minimální nebo naopak stoupla nad maximální hodnotu, měl by systém automaticky vygenerovat hlášení o překročení stanovených limit. Překročení by se mělo přinejmenším zabarvit červeně i v SAP, neboť je pouţíván skladníky. Pokles pod minimální úroveň je moţný. Naopak zvýšení počtu skladovaných poloţek nad maximální úroveň by při pravidelné kontrole neměl nastat Zobrazení fotografie Dalším krokem k optimální evidenci skladovaných zásob je zpřehlednění uloţených dat v aplikaci, kterým jsou fotografie skladovaných dílů. U některých poloţek jiţ jejich obrazové znázornění existuje. Ke zbylým by bylo vhodné ho doplnit. Fotografie dílů usnadní vyhledávání potřebného ND. Případně nedojde k záměně ND, kterou můţe způsobit nesrozumitelný název poloţky. Z toho důvodu by fotografie měly být zobrazeny nejen v aplikaci Skladis, ale také v SAP. 80

82 S fotografováním skladovaných poloţek můţe na útvaru VAH pomoci např. praktikant Uloţení poloţek v regálech I kdyţ jsou poloţky na skladě evidovány pomocí skladové závěsky, domnívám se, ţe některé ND nejsou v regálech uloţeny vhodným způsobem. Tento nevhodný a nepřehledný způsob uloţení je vidět na následujícím obrázku. Obr. 33 Nevhodné uložení položek v regálu V regálu, který je zobrazen na obrázku, jsou poloţky poskládány nepřehledným způsobem. Jsou zde jen volně poloţeny a snadno můţe dojít k pomíchání skladových závěsek. Jako vylepšení způsobu ukládání v regálech bych navrhovala oddělení kaţdé poloţky např. do boxů nebo pomocí příček v jednotlivých regálech. Boxy v regálech by mohly být poskládány na sebe a tím by došlo nejen k zpřehlednění uloţených poloţek ale také k úspoře místa. 81