Valdštejnské hrady na západní Morav Rokštejn, Sádek, Brtnice

Transkript

1 Valdštejnské hrady na západní Morav Rokštejn, Sádek, Brtnice Valdštejnové se na Morav výraznji zapsali teprve na pelomu 14/15. století, kdy se Hynkovi z Valdštejna dostal do držení markrabcí hrad Rokštejn (okr. Jihlava). Kdy se tak stalo, lze pouze rámcov vymezit do let Tehdy se stal Hynek z Valdštejna vitelem moravského titulárního markrabte Prokopa, jemuž pjil finanní obnos v sum 1000 kop groš pražských, a jelikož markrab svému vyplacení nejspíš nedostál, pepsal Hynkovi práv ono sídlo. K nmu si už tento Valdštejn, od nhož se datuje i poátek rodové vtve zvané Brtnití z Valdštejna, zaal v posledních letech 14. století od místních drobných vladyk pikupovat okolní vsi a vytváet si tak základ vlastního dominia. Pemysl Špráchal Rokštejn (Rukštejn) Valdštejnové tak získali luxusní rezidenci, která v letech prošla velkorysou pestavbou (pokraovalo-li se v širších stavebních innostech i nkolik následujících let je otázkou; v osmdesátých letech proto ovšem již nebyla píliš píhodná doba). Tehdy bratr Karla IV., markrab Jan Jindich, razantn pebudoval starší šlechtický hrad pro panovnické poteby. Ze starého hradu zbyla pouze hlavní tverhranná vž o rozmrech 6,5 x 6,6 m. Ostatní bylo strženo a nov vybudováno, a jen místy navazovalo na starší základy. Samotná vž byla o patro zvýšena a proti ní byl vystavn nový 23 metr dlouhý palác vytápný krby a kachlovými kamny, který byl v dsledku svého zvtšení vysunut z rámce obvodu staršího hradu více do svahu. Pedhradí bylo zarovnáno, starý píkop zavezen a na ploše pedhradí byla vyzdvižena další nová 27 m dlouhá budova, patrn plnící funkci sídla hradního purkrabí a správy administrativy zempanského dominia. Celý hrad byl obehnán novou obvodovou hradbou s vestavnou druhou hranolovou vží o hran 6,4 metru a parkánovou zdí, takže se obvod hradu, oproti pvodnímu, trojnásobn zvtšil. V této podob se Rokštejn dostal do držení Valdštejnm. Hrad Rokštejn je považován za jeden z nejprozkoumanjších moravských hrad, piemž archeologické práce tohoto rozsahu na stedovkých památkách jsou mimoádné nejen lokáln, ale i v rámci stedoevropském. V souasné dob je plošným archeologickým odkryvem prozkoumáno nco pes 2000 m 2, což iní ti tvrtiny zkoumané plochy, a proto není divu, že historii hradu i stavebn historickému a archeologickému przkumu byla vnována celá ada odborných publikací i diplomových prací. 1) Interpretace stavebního vývoje hradu Rokštejna byla ve shod s archeologickým výzkumem po ticet let konstantní, bez výrazných historických a stavebn chronologických zmn. Až v posledních letech i vedoucí výzkumu prof. Mínský, vlivem nkterých okolností, pehodnotil nkterá stávající fakta. Pedevším posunul dataci celkové pestavby hradu o desetiletí nazpt, tedy už po roce 1350, a výstavbu vže horního hradu, na základ dendrochronologického výzkumu, naopak pedatoval z poslední tvrtiny 13. století na dobu po roce ) Tyto závry však nemají žádný vliv na podobu hradu, který se dostal Valdštejnm. Stejn tak jako celkem zásadní výsledky zmínné v dendrochronologické analýze, 3) která mírn nabourává dosud zažit interpretovanou pedstavu o stavebním vývoji hradu Rokštejna, navzdory odmítavému stanovisku prof. Mínského. 4) Tím, že Rokštejn, typov inspirovaný podunajskými hrady, sloužil Lucemburkm pedevším jako reprezentativní a správní sídlo, mu z dispoziního hlediska ubralo na jeho vojensko-obranných kvalitách, které v kombinaci s nížinnou polohou mohly být píinou jeho dobytí a pobo- ení jihlavskou hotovostí koncem první tetiny 15. století. Tyto mírné nedostatky se Valdštejnm zpoátku naopak jevily výhodou, nebo snáze pístupná poloha pedurovala hrad k dalšímu potenciálnímu rozšiování a vzhledem k pipojenému zboží i ke správní úloze centra panství. Stejn tak nadazení jeho obytných vlastností nad vojenskostrategické posloužilo k vytvoení okázalé rodové rezidence. Rokštejn rekonstrukce hradu pro vrcholnou dobu jeho výstavby ped zánikem v husitských válkách (podle Z. M- ínského E. Zumpfe). Rokštejn celkový pohled na tzv. Horní hrad od jihozápadu (foto P. Zany Komárek 2000). To se zvlášt hodilo, nebo Hynek z Valdštejna ml ti dcery a ti syny, z nichž nejstarší dcera Markéta byla již provdána za Zikmunda z Kižanova, který s nimi na hrad sídlil a nejstarší Hynkv syn Jindich se ml stát s bratry do jisté míry nedílným ddicem. Z tohoto dvodu došlo k rozdlení prostorného hradu na dv uzavené ásti, pi- emž vznikl dvojjádrový hrad (ganerbenburg), 5) i v písem- 8

2 ných pramenech uvádný jako hrad Vrchní i Dolní Rukštein. 6) Když se Valdštejnm do rukou dostalo hotové reprezentativní sídlo, soustedila se jejich stavební aktivita na pestavbu hradu do podoby zmiovaného dvojhradu, pípadn již jen k zefektivnní obytných funkcí. Krom stavebních prací, vedoucích k dispozin izolovanému jádru horního hradu od dolního, došlo i ke zmn vstupu do vyvýšené ásti hradu. Uzavením tchto dvou celk vznikla i poteba výstavby nové kuchyn pro poteby horního hradu. Palác horního hradu byl o jedno patro zvýšen a prosvtlen nkolika okny do nádvoí. Naopak reprezentaní prostory dolního paláce byly zmodernizovány teplovzdušným topením s topeništm v suterénu a k jihovýchodní hradb na nádvoí bylo postupn pistavováno sedm komor hospodáského charakteru. Stavební zmny zasáhly také hradby, které vznikem stílen s devným ochozem pozbyly typicky stedovkého cimbu- í a na horním hrad byly nejspíše i zvýšeny. 7) V této souvislosti ješt vyvstává otázka synchronizace stavební fáze na horním hrad, konkrétn jeho celkového zvýšení. Prof. Mínský sice pipouští zvýšení hradeb a paláce Valdštejny, ale nelogicky pipisuje zvýšení vže již do markrabcí stavební innosti. Správn na tuto neshodu upozorují autoi dendrochronologického przkumu, pestože s tendencí již celkové pedvaldštejnské pestavby. 8) Každopádn se horní patra vže a paláce, oproti zbytku zástavby, jeví technologicky obdobné. Oproti nižším podlažím, s pevnou hrubozrnnou omítkou béžové až ervenobéžové barvy, jsou mladší dostavby nejvyššího tvrtého patra paláce a vže spojovány vápennou maltou s vápenným nedopalem, výrazn svtlé až bílošedé barvy a výraznjším rohovým armováním. Po smrti Hynka z Valdštejna (v písemných pramenech s predikátem z Rukštejna, 1402) byl hrad v nezletilosti jeho potomk ve správ poruník. Teprve roku 1409 pebírá zodpovdnost za ddictví Hynkv nejstarší syn Jindich. 9) Nelze vyvodit, která ást hradu patila jemu a která jeho švagru Zikmundovi z Kižanova, ale z rozboru písemných zpráv je zejmé, že se na ddictví vlastnicky spolupodílel se svým bratrem Zdekem, kterému byli do jisté míry nadazeni i Jindichovi synové. Jejich sestra s nejmladším bratrem byli pravdpodobn zohlednni finanním vyplacením. Sádek (Ungersberk) K rokštejnskému panství bylo zárove vlastnno také zboží sádecké s opuštným hradem Sádkem (okr. Tebí). Ten, po dobytí vojskem Jana Lucemburského, od roku 1312 ležel skoro jedno století v rozvalinách. Kupní smlouvy z této doby zmiují pouze horu Sádek nebo kopec Hradišt. Rozsah tehdejší destrukce je otázkou, nebo hrad prošel celou adou stavebních zmn a zásadních rekonstrukcí, takže dnešní vzhled, se shodn sladnou linií oken a stejnomrným zarovnáním horizont stech, již nevykazuje ani vzdálenou podobnost pvodního stedovkého sídla. Teprve v polovin minulého století byla architektonicky rozpoznána hmota ran gotického bergfritu, který byl nkdy ped rokem 1730 (v dsledku požáru z roku 1694) snížen na úrove okolních stech a ztratil se tak v hmot východního zámeckého traktu. 10) Pedevším až díky pracím Radima Vrly a Miroslava Plaka byla v posledních letech popsána Sádek hmotová rekonstrukce hradu pro dobu kolem roku 1400 (podle M. Plaka). stedovká hradní dislokace pedcházející pozdjším zámeckým pestavbám. Podíl destrukce vzpurného Sádku však nebyl tak zniující, jako v pípad východoeského hradu Vízmburka, který byl doslova pohben ve vlastních sutinách. Vypovídá o tom také fakt, že souasn se Sádkem došlo k pokoení raického hradu, který byl záhy obnoven. Zde to spíše souviselo s finanními možnostmi vlastníka. Posléze i jeho potomci vyhledali za svá sídla radji mén nákladnjší tvrze v okolí. Podle R. Vrly je nejlépe dochovanou ran gotickou stavbou na Sádku práv torzo bitové vže, dodnes zachované ve východním zámeckém kídle do výšky 18 metr. I Valdštejnové upednostovali zdejší bytelnost bergfritu s pízemním vzením ped možnostmi brtnického hradu. Pozdjší pepatrování interiéru bergfritové vže a pozdn gotické architektonické lánky západního donjonu jsou však záležitosti, již se netýkající tohoto problému. Takže valdštejnská obnova hradu pln probíhala v ran gotických obrysech pvodní dispozice. Podle zápis desek zemských zaal opuštný hrad i s okolními vesnicemi skupovat už Hynek z Valdštejna. Je tedy možné, že se stavební rekonstrukcí zapoal již on, aby pro syna Jindicha vybudoval samostatnou rezidenci. Vzhledem k jeho brzkému skonu ( 1402) bu se stavbou Sádek západní ást nádvoí se schodišovými vžemi, mezi nimiž je zazdn ran gotický donjon (foto P. Zany Komárek 2002). 9

3 nezaal, nebo ji pln nedokonil. Ovšem podle Markétiných phon z let je vidt, že její bratr Jindich již svj majetek aktivn využíval a je nasnad, že i s pestavbou hradu bu zaal, nebo pokraoval v jejím dokonení, bez ohledu na vyrovnání váznoucích podíl své sestry. 11) Dokonení obnovy hradu Sádku lze tedy nejspíše pi- íst až Jindichovi z Valdštejna, což koresponduje i s vývojem predikátového oznaování jeho osoby. Stavba byla pln k užití již na prahu husitských válek. S jistotou však až k roku 1421, kdy Jindich bžn uvádl Sádek namísto Rokštejna ve svém druhotném predikátu. I v tomto pípad se však jednalo o dvouvžový hrad zempanského charakteru. Podle M. Plaka došlo nejpozdji v 15. století k pepatrování bitové vže, což už mže pipadnout k valdštejnským aktivitám po delším pedcházejícím zpustnutí. Nejspíše jejich dílem je i vestavba vetenového schodišt se sedlovým portálem vže. U hlavního vstupního portálu je datace ješt složitjší, nebo z nho nevyplývá, zda pi obnov došlo jen k jeho opravení nebo celkové výmn. Nezodpovzenou otázkou také zstává stavební vývoj starého paláce, na njž upomínají jen dva výklenky po zazdných okénkách a snad i vchod do západní místnosti. Tento dvouprostorový plochostropý palác svým neorganickým zasazením psobí jako by byl produktem njaké mikrofáze, o níž M. Plaek pochybuje, že by spadala do valdštejnské obnovy hradu na poátku 15. století. Valdštejnové se však na paláci podepsali prodloužením budovy v ose po obou smrech, ímž dosáhli rozšíení obytných ploch tém na celé severní stran obvodové hradby. Z obranných dvod se však vyhnuli propojení paláce s obma vžemi. Celá pístavba však byla mnohem užší, proto uprosted z jejich dostavby vyníval do nádvoí trakt starého paláce. 12) Byl-li by pvodní palác jejich dílem, získala by celá palácová stavba jednotného vzezení. Je tedy možné, že pvodní obytná západní vž svou kapacitou nedostaovala a tak bylo dodaten sáhnuto k výstavb další budovy už na zaátku 14. století. Ale logickým se zdá být, že tato obytná stavba byla vystavna až po zniení hradu, jako jediná obývání schopná, než dojde k celkové obnov sídla. Jimram z Ungersberka byl králem zanedlouho sice omilostnn a zniený hrad mu byl navrácen, ale jeho priority už nesm- ovaly k vlastnímu hradu jako spíš k prestižní funkci bzeneckého purkrabí na jihu Moravy a tak k obnov hradu ped Valdštejny už nedošlo. Správnost tvrzení však bez odborné hloubkové analýzy dosud zodpovdt nelze. Podle R. Vrly lze k valdštejnským stavebním aktivitám na Sádku pipsat ješt parkánovou hradbu kolem jádra a zdné pedhradí s hranolovými baštami zbudované v dsledku nutnosti zesílení hradního opevnní na zaátku 15. století za nepokoj mezi stoupenci moravských markrabat. 13) O existenci pedhradí je pesvden i M. Plaek, mén však už o jeho podob. Do této doby navíc piítá i nkteré obezdívky píkopu. 14 Pokud však došlo k znatelnjšímu posílení vnjších obranných prvk, nebyly jejich píinou markrabcí války, ale šlo spíše o pozdjší válenou vypjatost vrcholící ve válkách husitských, nebo potomstvo Hynka z Valdštejna ( 1402) bylo v markrabcích válkách ješt nezletilé. P. Obšusta se domnívá, že obezdní píkop s parkánovými baštami spadá do pernštejnských stavebních úprav na konci 15. století. Za Valdštejn však v severozápadním cípu nádvoí existovala studna o prmru dva metry, dnes již zaniklá. Též nádvoí bylo oproti dnešní úrovni o pl metru níže. 15) Brtnice Stavba hradu v Brtnici (okr. Jihlava) byla de facto vynucena okolnostmi. V prbhu husitských válek Valdštejnm sloužila za sídla Rokštejn se Sádkem. Po násilném zániku prvního z nich tuto funkci definitivn pevzal Sádek. V té dob se jednalo o již tetí rokštejnskou generaci Valdštejn, které bylo zapotebí širšího rezidentního spektra, pestože bylo primárním požadavkem uspokojit ddické nároky pouze Jindicha a Zdeka z Valdštejna s jejich potomky. Po smrti Jindichov ( ped 1436) se jednalo o podíly jeho dvou osielých potomk a v pípad Zdekov o ti syny. 16) Ze stížného listu z roku 1436 požadujícího zákaz stavby hradu 17) víme, že stavba nového sídla v Brtnici byla již v plném proudu a podle dalšího vývoje se v ní pokraovalo i nadále. Z poátku se jednalo o nenáronou dispozici na konci ostrohu, v místech nynjšího tetího nádvoí. Oddle- Brtnice rekonstrukce hradu pro druhou valdštejnskou fázi výstavby kolem roku 1470 (podle Z. Mínského M. Plaka nakreslil J. Heman). 10

4 na od pístupu byla šíjovým píkopem. V ele stála brána s jednoduchým dvouprostorovým palácem (24 x 9,5 m) situovaným hned vedle. Smrem dál pokraovalo nádvoí ohraniené vysokou obvodovou (1,7 m širokou) hradbou ve tvaru podkovy, která se tém v polovin pravoúhle zalamovala do rozšíení. Jediným prvkem aktivní obrany byla severovýchodní plválcová bašta dodnes vystupující z líce zdiva. 18) Zhruba v tomto stavu výstavby byl hrad poprvé doslovn zmiovaný roku 1444 v listin vymezující dlbu rodového majetku mezi Zdeka z Valdštejna a jeho synovce Jana (Jindicha). 19) Na další etap výstavby, tzv. druhé gotické fázi ve tetí tvrtin 15. století, se se Zdekem z Valdštejna nejspíše již podíleli i jeho dva synové Hynek s Václavem. Brtnice Pohled na pední ást zámku s 1. a 2. nádvoím od severozápadu (foto P. Zany Komárek 2000). Tentokrát došlo na znatelné rozšíení obytných budov. Soubžn, se stávajícím palácem, vyrostla z vnjší strany podobná, avšak nedlená budova na masívním ti a pl metrovém základu vyrovnávajícím statickou labilitu podloží, o rozmrech 17,5 x 8 metr. Hned v závsu byl z vnitní strany obvodové zdi vybudován další trojdílný palácový trakt, který vyplnil prostor mezi novým stavením a polokruhovou baštou. Souasn bylo ohrazeno i pedhradí, jemuž vévodila typatrová obytná vž o rozmrech 13 x 11 metr a další do skály vytesaný píkop petínající pístupovou šíji. Do této etapy nejspíše spadá i vtšina do skály zahloubených sklep. Vž byla po požáru roku 1760 snížena a pozdji zanikla ve hmot zámeckého kídla. Tetí etapa, rámcov datovaná do let , se týkala pedevším dostavby nkterých palácových trakt a dekorativní innosti, jak ukazují i nkteré architektonické lánky, portály, výstavba schodiš apod. V poslední gotické fázi, zhruba v rozmezí let , došlo pedevším ke zdokonalování fortifikaního systému. Tehdy vznikly dva páry zastešených dlových bašt a stžejní váha obrany se tak soustedila na parkánový hradební pás. Necitlivá betonová oprava bašt ovšem setela chronologicitu stavební itelnosti, takže dnes není zejmé, zda byly ke staršímu parkánu dostavny bašty nebo obojí vznikalo soubžn v jednotném plánu. Snad k ukonení této pozdn gotické pestavby patí i vybudování vže první brány. Pestože poslední gotické fáze již mly nádech renesance, završení ran renesanní pestavby lze datovat až rokem ) Epilog Valdštejnové, oproti píbuzným Vartemberkm, jsou na Morav ve vtší míe zaznamenáni teprve v poslední tvrtin 14. století. Nejvýznamnjším lenem rodu je zde Jindich Nístjka z Valdštejna, dvoan úzkého okruhu markrabte Jošta. I pes rznorodost jeho pozemkových držav v prbhu dvou desítek let nemáme doloženo, že by se nkterý z jeho majetk pro nj stal rezidentním. Nkteré teorie jej sice ztotožují s Hynkem z Rokštejna, ale dosud se jedná pouze o hypotézu, by historiograficky velice lákavou. 21) Významnjším moravským opevnným objektem Valdštejn se stává v podhí Jeseník ped rokem 1401 až hrad Kolštejn Heníka Štpanického a bhem husitských válek hrady bratr Beneše a Haška z Valdštejna (Bludov, Nový Hrad-Furchtenberk, Uherský Ostroh a j.). 22) Po skon- ení husitských válek je pak nepehlédnutelný majetkový zisk pedevším Heníka Židlochovického (Židlochovice, Drahotuš, Otaslavice, Holštejn, Nosislav ad.). Do roku 1399 byl však završen odkup drobného zboží na Jihlavsku a Tebísku Hynkem z Valdštejna. Tyto pozemkové díly pak tvoily souásti panství hrad Rokštejn a Sádek. První z nich byla nkdejší zempanská rezidence upravená na dvojsídlo, sloužící Hynkovi z Rokštejna a jeho zei Zikmundovi Kižanovskému. V té dob došlo i k celkové rekonstrukci zpustlého hradu Sádku, který se stal sídlem Hynkova nejstaršího syna Jindicha z Valdštejna. Bhem husitských válek došlo ze strany jihlavského ozbrojeného patriciátu k dobytí a pobo- ení hradu Rokštejna, který se tak stal neobyvatelným a nkdy ped koncem husitských válek, za dosud nejasných okolností, pišel o život i sám Jindich. Sádek po roce 1430 za své sídlo užíval již jen jeho bratr Zdenk, který si zárove zaal stavt nové sídlo v Brtnici, proti jehož výstavb už roku 1436 protestují opt Jihlavští. Brtnice tak nadobro zaujala místo po hradu Rokštejnu, ale Zdenk z Valdštejna ješt nkdy ve 40. až 50. letech pistoupil k nouzovému zajištní hradebního opevnní a drobným opevovacím pracím v podob valu a palisády pod horním hradem. Pod dolní vží pak byla v severovýchodním nároží zprovoznna zdná budova a hrad tak v 50. letech zažívá záchvv krátkodobého znovuoživení, kdy se zde i datují nkteré listiny. 23) Ovšem od roku 1444 bylo brtnické panství s hradem v mst a Rokštejnem ddin zapsáno Zdekovi z Valdštejna a panství s hradem Sádkem Janovi z Valdštejna, synu Jindichovu, který se i pes drobné soudní pe, podíln spolil na hrad s Janem z Hradce. Nejmladší bratr Zdeka a Jindicha, Heník Židlochovický, s tmito majetky neml právn co do inní, by v politických souvislostech s bratry kontakt udržoval. Na as se mu do držení dostal i hrad Kolštejn, který zpoátku patil píbuznému Heníku Štpanickému, který se bratrm, po smrti jejich otce, na nkolik let stal spoleným opatrovníkem. 24) Za doplnní nkterých materiál dkuji Pavlu Zanymu Komárkovi. Poznámky: 1) Za základní literaturu s bohatým poznámkovým aparátem a bibliografií lze ze souhrnných prací uvést: Kolektiv autor: Djiny Brtnice a pipojených obcí. Brno Mínský, Z. Plaek, M.: Rokštejn stedovký hrad na Jihlavsku (jeho djiny, stavební vývoj a výsledky archeologického výzkumu ). Brno- 11

5 Brtnice Mínský, Z.: Hrad Rokštejn Djiny, stavební vývoj a výsledky tvrtstoletí archeologického výzkumu Brtnice Z diplomových prací pedevším více než ptisetstránkovou disertaní práci Mazákové, J.: Militária z hradu Rokštejna v širším stedoevropském kontextu. FF MU Ústav archeologie a muzeologie, Brno ) Mínský, Z.: Hrad Rokštejn Výsledky archeologického výzkumu a jeho další perspektivy, Archaeologia historica 36-1/2011, s ) Šabatová, L. Soukup, M. Kyncl, T.: Nové poznatky z przkum hradu Rokštejn. In: Djiny staveb Plze 2010, s ) Citace v pozn. 2, s. 41, pozn. 1. Autoi dendrochronologické studie analyzovali celkem šest datovatelných vzork jedlového deva z hradní zástavby obou palác a vže horního hradu, piemž jejich vyhodnocení posunuje dataci obou palác už do prbhu 30. let 14. století. Jinými slovy stavbu lze v jisté míe pipsat bu ješt šlechtickému rodu Stížovc nebo tehdy ješt markrabti Karlovi, což v dsledku vyžaduje pehodnocení vlastnických vztah i dílí zmny ve stavebn historické chronologii. A bude konený odborný závr jakýkoli, vzhledem k pelivému seznámení autor studie s výsledky všech dostupných zpráv z výzkum a následnému konstruktivnímu vyhodnocení (nejen z pohledu jejich oboru, ale i detail stavebn historických; srovnej citaci v pozn. 3, s ) nelze jejich lánek pejít pouze odmenou odpovdí prof. Mínského a nezbude tedy než vykat stejn konstruktivní odpovdi. 5) Srovnej: Soukup, M.: Ganerbenburg a rozdlené hrady (O jednom sporném hradním typu ). Archeologické rozhledy 57/2005, s Navíc S. Vohryzek se nezávisle na dendrochronologických výsledcích shodn s autory domnívá, že Stížovci o hrad ásten pišli již po roce 1339 a k rozdlení hradu došlo ješt ped Valdštejny. Vohryzek, S.: Stížovci v 2. polovin 14. století. Archeologické výzkumy na Vysoin 3/2012, s ) Kalousek, J. (ed.): Archiv eský IX. Praha 1889, s. 273, ) Stavebn historický vývoj hradu byl dsledn rozebrán ve stejnojmenné kapitole zmiované publikace Mínského, Z.: Hrad Rokštejn. Brtnice 2007, s Srovnej i tetí valdštejnskou fázi stavební innosti v citaci pozn. 2, s ) Srovnej citaci v pozn. 3, s ) Polemice ohledn osoby Hynka z Valdštejna na Rokštejn, vetn upesnní data jeho úmrtí, je vnována ást lánku Špráchala, P.: Problematika genealogického zaazení nkolika Heník z Valdštejna kolem roku Z eského ráje a Podkrkonoší 25/2012, s ) Svoboda, K.: Hrad Brumov jeho stavební vývoj a význam v djinách naší hradní architektury. Naše Valašsko XI/1948,. 3-4, s. 118; Bartušek, A.: Nov zjištná ran gotická vž na hrad Sádku. Umní II/1954, s ) Brandl, V. (ed.): Libri Citationum et Sententiarum II. Brno 1873, s. 181, ; s. 285, ) Plaek, M.: Identifikace stedovkého jádra hradu Sádku a jeho vývoj, Przkumy památek I/2000, s ) Vrla, R.: Hrad Sádek (Ungersberk). Naším krajem 6/1994, s K rozboru ran gotické vže též: Vrla, R.: Hrad Ungersberk ped rokem Castellologica Bohemica 5/1996, s ) Osobní korespondence s M. Plakem z roku Též Plaek, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hrad, hrádk a tvrzí. Praha 2001, s ) Obšusta, P.: Historie hradu Ungersberg neboli Sádek na Tebísku. Vlastivdný vstník moravský 1/2008, s ) Srovnej diagram citace v pozn. 9, s ) Tetí citace v pozn. 1, s ) Plaek, M.: Hrady v povodí Jihlavy a Rokytné. Vlastivdný vstník moravský 43/1991, s ; Samek, B.: Umlecké památky Moravy a Slezska I. Praha 1994, s ) Citace v pozn ) Citace v pozn. 14, s ; Nejedlý, V.: Umleckohistorické památky Brtnice. In: Djiny Brtnice a pipojených obcí. Brno 1988, s ; Vodáková, M.: Perspektivy zámku v Brtnici. Diplomová práce, FF MU. Brno 2013, s ) Špráchal, P.: Jindich Nístjka z Valdštejna oblíbenec markrabte Jošta. Z eského ráje a Podkrkonoší 22/2009, s ) Špráchal, P. Vojkovský, R.: Kolštejn zámek v Branné severn od Šumperka. Dobrá 2004, s ) Citace v pozn. 2 a tetí citace v pozn. 1, s ) Srovnej citaci v pozn. 9, s Do potu znaného množství stedovkých tvrzí, které se do dnešní doby nedochovaly, avšak jejich zbytky jsou posud zetelné, patí také tvrz v Heralticích (okr. Tebí). Stedovká vesnice Heraltice se poprvé pipomíná v roce 1256, kdy byla v držení zdejších zeman, píšících se po Heralticích. 1) Jejich erbem byly ti pruhy stíbrného cimbuí v erveném poli, podobné horní ásti znaku dnešních Heraltic. Erb je nápadn podobný znaku pán z Cimburka. 2) Prvním doloženým zemanem byl Radoslav, který byl v letech purkrabím ve Znojm. Po nm je doložen v roce 1279 Stoh. 3) V prbhu 14. století se rozrodem rodu a tím i jeho chudnutím Heraltice majetkov rozpadly na více samostatných díl. Dva díly se roku 1366 dostaly lénem do majetku zeman Hecht z Rosic. Majetková rozdrobenost mla však nejspíše svj kladný výsledek. Pvodní osada se rozrostla, takže v roce 1379 je již nazývána dokonce mstekem. Zemanská tvrz je poprvé doložena v roce 1366, posléze se stala zempanským lénem a stídali se její držitelé, k nim patili v roce 1390 Hechtové z Rosic a pak vladykové z Miliína. 4) Tvrz v Heralticích Zdenk Fišera 12 Synem Jana z Heraltic a Anny i Geruše z Oponšic byl Smil, který se narodil patrn v sedmdesátých letech 14. století. Do historie vstoupil jako jeden z pívrženc mladšího moravského markrabte Prokopa. Roku 1401 se úastnil loupeživého nájezdu do okolí Sedlan a patil k blízkým druhm proslulého Jana Sokola z Lamberka. Byl nejen jeho spojencem, ale i hejtmanem na tvrzi Hobzí, 5) kterou Sokol dobyl. K jejich spoleným nepátelm patili také páni z Hradce. K oprným bodm pro nájezdy byla pro Sokola i tvrz v Heralticích, podobn jako další tvrz Stránecká Zho, obsazená již v roce ) V roce 1407 byla heraltická tvrz obležena vojskem Oldicha z Hradce, podle všeho však dobyta nebyla. Údaj pochází z žaloby Anny z Ratiboic práv na Oldicha z Hradce. Zdrojem je edice Phony Brnnské ( ), knihy phonné a nálezové, kniha II. 7) Roku 1415 vyvrcholil Smilv spor s držitelem jiné ásti Heraltic Joštem z Rosic, kdy mu jeho ást tvrze zboil. Smil je doložen i v následujících letech, a to až do roku Smilovými syny byl Oldich a Vilém, píslušníci rodu

6 ástí tvrze,10) p esto její zbytky do dnešní doby zcela nezanikly. Terénní pr zkum autora tohoto lánku p inesl n které nové poznatky. Po stavební stránce objektu nejvíce pozornosti posud v novala dvojice Vladimír Nekuda a Josef Unger11) a potom Miroslav Pla ek.12) Historií majitel Heraldic se oproti tomu nejvíce zaobíralo dílo Vlastiv dy moravské.13) Heraltickou tvrz podle výše uvedené zprávy o obléhání, lze považovat za velmi dob e chrán nou obrannou stavbu, bezpe n využívající vodní opevn ní. Dvojice rozdílných majitel ukazuje na dv obytná jádra tvrze. Z toho plyne, že se tato tvrz p ibližovala nevelkému st edov kého hradu. S venkovním opevn ním se rozloha tvrze pohybovala v rozm rech kolem 60 x 70 metr. Podle terénního pr zkumu plocha uvnit opevn ní nep esahovala svými rozm ry 45 x 40 metru. Tvrz existovala západn od dnešního heraltického kostela. Zaujala nevýraznou ostrožnu, patrnou dodnes na severozápadní stran zvyšujícím se terénem. Od východu a jihu byla chrán na vodním opevn ním. Jeho poz statkem je také bývalý rybní ek na východní stran tvrzišt sm rem ke kostelu. Nejp ístupn jší byla tvrz na severovýchod, kde musela být chrán na hlubokým p íkopem, patrným pouze v severní ásti východní strany vnit ní hranou, na které dnes stojí stavení p. 59. Terénní pr zkum místa dokládá n které nesporné stavební relikty, jen áste n nazna ující p vodní podobu tvrze. Tvrz musíme d lit na vnit ní jádro i spíše dv jádra, a na zemní opevn ní s p íkopem a valem. Heraltice, situa ní plánek sou asného stavu bývalé tvrze. 1 stavení p. 55, pod celou plochou zazd ný velký valen klenutý sklep. 2 dva menší valen klenuté sklípky západn p i p baštovitá stavba v severovýchodní ásti bývalého vrchnostenského domu p ty hranná prostora ve st ední ásti bývalého vrchnostenského domu p malý valen klenutý sklípek. 6 vnit ní hrana zaniklého elního p íkopu p i p jižní obvodová ze, údajn st edov ká hradba. 8 vodní nádrž, p vodní rybník mezi tvrzí a kostelem. se stali p ívrženci husitství. Josef Peka p ipomíná v dob markrabských válek další leny tamní bojové družiny, a to bratry Artliba, Bohunka a Jana Tlu sv ta, kte í byli nejspíše Smilovi blízcí p íbuzní, bratranci i strýcové, v poprav ích knihách vedení jako lenové tovaryštstva. Za Smilova p íbuzného pak lze bezpe n považovat také Mat je z Heraltic, který byl v blízkém, snad p íbuzenském vztahu práv k Janu Sokolovi z Lamberka. Podle historika Josefa Peka e je snad totožný s Mat jem v dcem, hlavou lapkovského tovaryšstva, pod kterým p sobil mladý Jan Žižka z Trocnova.8) Za husitských válek byla tvrz nejspíše poškozena. Roku 1447 došlo na díle Hecht k její p estavb, kterou ovšem podnikl Old ich z Heraltic. Ješt v roce 1464 došlo k další stavební innosti. Za esko-uherských válek byly Heraltice v roce 1468 zcela zni eny uherským vojskem a jako m ste ko p estaly vlastn existovat.9) Ovšem není jisté, do jaké míry se to dotklo vlastní tvrze. Na konci 15. století jsou doloženy majetkové spory držitel tvrze, ukonené zcela až v roce Old ich Mládenec z Milí ína sv j díl tvrze prodal brtnickým Valdštejn m. Již roku 1522 získali druhý díl, nejspíše jako odúmr po Janovi III. z Heraltic. Byl posledním žijícím lenem tohoto rodu. Tvrz potom ztratila význam šlechtického sídla, stala se sou ástí panského dvora a po t icetileté válce se po ala m nit ve z íceninu. Na její západní stran byl vystav n barokní vrchnostenský d m. Až v roce 1790 došlo k rozbo en stojících Heraltice. Jedna z valen klenutých prostor p i p. 55. Heraltice. Vstup do druhého valen klenutého prostoru p i p

7 Heraltice. elní ze na západní stran tvrze. Na východní stran bývalé tvrze prochází obecní ulice, ohraniená na venkovní stran zmiovanou vodní nádrží. Pvodní rybníek v dob existence tvrze ml bezpochyby charakter vodního píkopu. Na této stran areálu se tyí tarasová ze zcela viditeln rozdílného stáí. Podle místní tradice jde o pvodní obvodovou hradbu tvrze. Výška této kamenné zdi dosahuje kolem tí metr. Jižní strana areálu je itelná pouze ve své východnjší polovin s pokraující zdí od východní strany, zalamující se jako její pokraování. Východní a jihovýchodní ze sousedící s domem p. 55 ohraniuje prostor se dvma posud zachovalými sklepními prostorami s valenými klenbami. Menší prostora je pístupná od jihu, valená klenba se zatáí od západu k východu. Vtší západnjší sklep je pístupný od západní strany s klenebními nábhy na severní a jižní stran. Klenby jsou evidentn gotické, bez výseí. Zde se má nacházet ukrytá podzemní studna, tvoící nkdejší zdroj vody tvrze. Tetí nejvtší sklep je situován severnji pímo pod stavením p. 55, má být rovnž valen klenutý, avšak je dnes jako soukromý majetek nepístupný. Tyto prostory naznaují, že zde stávala hlavní obytná stavba celé tvrze. Druhé obytné jádro lze hledat patrn severovýchodním smrem. Západní strana tvrze dnes tvoí ást základ stavení p. 1. Tato podélná budova situovaná od jihovýchodu k severozápadu nejspíše obsahuje zbytek pvodní obvodové hradby tvrze. K jejímu vzniku došlo v 18. století a tvoila severozápadní stranu panského hospodáského dvora. Uprosted jihovýchodní poloviny domu je zachován valen klenutý sklípek, patrn stedovkého stáí. Navíc v jeho pízemní ásti je na severozápad zachována jako souást místního hasiského muzea hmota oválné bašty i drobné vže, nejspíše tvoící nároží obranného areálu. Severní strana tvrzišt je charakteristická venkovní zdí p. 59, vzbuzující dojem, že stojí na venkovní ohradní zdi tvrze a mírný svah tvoí jak již výše uvedeno náznak píkopu. Mírn zvedající se návrší k severu bezpen vyžadovalo na této stran vznik hlubokého píkopu a patrn venkovního valu, po emž jsou zetelné pouze skromné stopy. Severovýchodní roh tvrze, kde zaíná již uvedená ze v podob tarasu, tvoí malý valen klenutý pízemní sklípek, se vstupem od severní strany. Vstup do nj od píkopu hovoí o jeho novodobém vzniku, ale vlastní zdivo v návaznosti na ze je bezpen zbytkem nárožní vže i bašty 14) Otázkou zstává pípadné zapojení kostela sv. Jiljí do obranného systému tvrze. Kostel se nachází na východ od tvrze, od které jej dodnes oddlen pouze bývalým menším rybníkem. Kostel vznikl ve 14. století a poprvé je doložen v roce ) Nelze vylouit, že tento kostel patil do ady tak zvaných opevnných kostel. 16) Poznámky: 1) Samek, B.: Umlecké památky Moravy a Slezska I. Praha 1994, s ) Halada, J.: Lexikon eské šlechty 1. Praha 1992, s ; Pilnáek, J.: Staromoravští rodové. Víde 1930, s ) Kua, K.: Msta a msteka v echách, na Morav a ve Slezsku II. Praha 2000, s ) Hosák, L. a kol. 1981: Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku I. jižní Morava. Praha 1981, s ) Štpán, V.: Moravský markrabí Jošt ( ). Brno 2002, s ) Citace v pozn. 5, s ) Ciešlak, L.: 750 let od první písemné zmínky o Heralticích. Tebí 2006, s. 8. 8) Peka, J.: Žižka a jeho doba. Praha 1992, s. II/217. 9) Kua, K.: Msta a msteka v echách, na Morava ve Slezsku II. Praha ) Plaek, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hrad, hrádk a tvrzí. Praha 2001, s ) Nekuda, V. Unger, J.: Hrádky a tvrze na Morav. Brno 1981, s ) Citace v pozn ) Dvorský, F.: Tebíský okres. Vlastivda moravská. Brno s ) Osobní archiv autora lánku. 15) Hosák, L. Šrámek, R.: Místní jména na Morav a ve Slezsku I. Praha 1970, s ) Fišera, Z.: Rukopis o opevnných kostelech , osobní archív autora. Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy Další vyobrazení Ejpovického hrádku neboli Hrádku nad Klabavou Marcela Kalašová V posledním ísle Hlásky (. 4/2013) vyšel lánek Nejstarší vyobrazení Ejpovického hrádku z pera Petra Rožmberského, zabývající se ikonografickými prameny k djinám Ejpovického hrádku, v literatue též nazývaného Hrádek nad Klabavou. Autor zde mj. porovnává vyobrazení hrádku od Františka Alexandra Hebera z roku 1844 a Karla Liebschera z poátku 20. století s drobnou kresbikou téhož objektu, nacházející se na map rokycanského okolí z 18. století. Souhlasím s autorem, že tato kresba je nejstarším dochovaným a zárove známým vyobrazením Ejpovického hrádku. Ovšem druhá nejstarší známá kresba hrádku a zárove i první slovní popis (i když velmi skromný) nejsou od F. A. Hebera, ale od Karla Krameria. Karel Kramerius ( ), syn nakladatele Václava Matje Krameria a budoucí gymnaziální profesor, se v roce 1814 vydal se svým pítelem Karlem Michelem do okolí Plzn s cílem navštívit a prozkoumat místní zíceniny hrad. O své cest si vedl deník, Hrádek podle K. Krameria (originál archiválie je uložen v Památníku národního písemnictví literární archiv). 14

8 který nazval prost Tagebuch s podtitulem Enthält die letzten Monate in der Syntax und die Beschreibung der Reise nach der Kreisstadt Pilsen, Radnic und Kaerov. 1) Na foliu 17v si v nmin poznamenal: Posíleni jsme kráeli dále a po plhodin jsme dorazili do vsi Klabava neboli Dolejší Hu s 41 ísly a kaplí Navštívení Panny Marie. K vidní tu byly njaké zdi, zdálo se, že je to pozstatek njaké staré vže. Zde je její vyobrazení od jihu: Následuje vyobrazení objektu (viz obr.). Akoliv Kramerius uvádí smr pohledu od jihu, jedná se, stejn jako v pípad Heberov i Liebscherov, spíše o pohled z jihozápadu. Kresba je to neumlá, zachycující opt v levé ásti vrch Vršíek s poutním kostelem Navštívení Panny Marie a v pravé pozstatky hrádku. Severní zdivo, které se mlo zítit o pibližn deset let pozdji, není na kresb bohužel patrné. Otvory po lešení, které zachytil Heber, jsou zobrazeny velmi nepesn. Taktéž zaoblené rohy vžového objektu jsou nepirozen zkosené. V souladu s Heberovým vyobrazením Kramerius zachycuje hlubokou prasklinu v západním zdivu. Prasklina v jižním zdivu není z kresby patrná. Pouze náznakov Kramerius zachytil severní údolí íky Klabavy, jenž bylo souástí opevnní hrádku. Na závr lze vyslovit domnnku, že vyobrazení z poátku 19. století, o nmž se zmiuje publikace o hradech nakladatelství Svoboda, 2) by mohlo být dílem Karla Krameria. Poznámky: 1) Uložen v Literárním archivu Památníku národního písemnictví, fond Kramerius Karel, bez inv.. Edice tohoto deníku a dvou dalších z let 1815 a 1818 viz Kalašová, M. (ed.): Karel Kramerius, Putování po eských hradech ( ). Praha ) Blohlávek, M. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku IV. Praha 1985, s. 71. Už jste etli...? Památky stedních ech. asopis Národního památkového ústavu územního odborného pracovišt stedních ech v Praze 27/2013,. 1. Formát A4, kída, barevné/ernobílé obrázky, 72 stran, doporuená cena 60 K. Distribuce: tel , martinkova@stc.npu.cz. Z obsahu: D. Primusová J. Žižka: Z oprav památek na Benešovsku, s (zámky v Libouni, v Tebešicích, v Jablonné n. Vlt.); L. Gottfried: Sto let hledání ducha Karlštejna, s ; N. Kub: Prvodce po hradních expozicích na Karlštejn. Pipomenutí památných exponát v hradních prostorách do roku 1945, s ; B. Štorm: Úpravy Císaského paláce na Karlštejn, s ; M. Jano: Píbh prezentace tzv. ložnice Karla IV na Karlštejn ( ), s ; M. Jano: Zpráva o prohlídce hradu Karlštejna pracovníky památkové pée v roce 1959, s ; V. Dolínek: Lovecké pistole doklady ze sbírek zámku Mnichovo Hradišt, s P. Rožmberský V. Chmelí J. Anderle: Hrad Frumštejn a zámek Hunice. Edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa. 45. Plze Brožura shrnuje poznatky o hradu Frumštejnu a informuje o nov zjištných podstatných zbytcích (pízemí) hunického zámku. Formát A5, 44 stran, barevná a ernobílá vyobrazení, cena nedosahuje ceny krabiky cigaret. Publikaci je možné objednat na adrese vydavatelství: Ing. Petr Mikota, U Bachmae 10, Plze, pmikota@post.cz. Ve Vlastivdném sborníku tvrtletníku pro regionální djiny severního Plzeska XXIII/ na s vychází píspvek P. Rožmberského: Zaniklá ves, tvrz, náprava, mlýn, rybárna, dvr, hájovna a rybník Janov. Vydává Muzeum a galerie severního Plzeska v Mariánské Týnici, Kralovice, tel , info@marianskatynice.cz. Z. Fišera: Loupeživí rytíi a zemští škdci Království eského a jejich sídla. Vázaná kniha 16,8 x 24,5 cm, 248 stran, vydaná nakladatelstvím Agentura Pankrác roku Cena 399 K. Anotace a slevy na / loupezivi-rytiria-zemsti-skudci-kralovstvi-ceskeho-a-jejich-sidla/#titul-info; Redakce Z hrad, zámk a tvrzí Hrad Prostibo/Kopec (okr. Tachov) byl mnoho desítek let beze stech a krov. Jeho návštva dne 11. záí 2013 pinesla zjištní, že všechna jeho kídla již mají novou stechu. V. Chmelí Zprávy z klubu Rada Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , rozmber@kar.zcu.cz. Internetové stránky: Pokladníci nkterých poboek opt vas nezaslali seznamy se jmény len platících desátek za rok 2013, seznam pedplatitel Hlásky na rok 2014, natož píslušné peníze na íslo útu Rady /0300. Je nutné, aby to uinili co nejdíve; dokud nezaplatí, nebude jim moci být zaslána nepedplacená Hláska. Vyzýváme funkcionáe k vasnému zaslání, aby tyto zprávy mohly být otištny v jarním ísle Hlásky. Zprávy je možné zasílat na výše uvedenou el. adresu. Nejpozdji do 10. bezna je teba zaslat Rad Zprávy o innosti a Zprávy o hospodaení poboek za rok Seznamy i zprávy je možné zasílat na výše uvedenou el. adresu. Konference Djiny staveb 2014 se opt koná na zámku v Netinech ve dnech lenové KASu, kteí mli píspvek na minulé konferenci a kterým úast nehradí zamstnavatel, a též studenti denního studia, kteí zde pedstaví alespo poster, jsou osvobozeni od konferenního poplatku. Pihlášky na adrese pmikota@post.cz zasílejte na adresu P. Mikota, U Bachmae 10, Plze. Podrobnosti na Redakce Hlásky peje tenám a hlavn autorm Hlásky v novém roce pedevším hodn zdraví a inspirace. Dkuje tm, kteí svými píspvky drží Hlásku nad vodou. Každý ze len klubu, kdo pispje do Hlásky (lánek nebo informace v rubrikách Už jste etli a Z hrad, zámk a tvrzí), bude mít píští roník Hlásky zdarma nyní již ušetí 80 korun. Znovu vyzýváme, aby jste psali; bez Vašich píspvk by Hláska nemohla vycházet. Poboka Plze Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , rozmber@kar.zcu.cz. Podzimní íjnová autovycházka, kterou pipravili O. Slabý a P. Rožmberský, míila na Kivoklátsko a Rakovnicko. Pi výjezdu z Plzn vládla mlha, ve vyšších polohách však byl nádherný slunený den. 14 lidí ve 4 autech navštívilo jako první lokalitu kostel a zaniklé proboštství na Velízi. Proradnými Vršovci tu byl kdysi dávno zneuctn Pemyslovec Jaromír, pozdji tu vzniklo proboštství benediktýn z kláštera na ostrov u Davle. Husitské války nepežilo (pozstatky), avšak pežíval kostel. Románské jsou dv vže v ele, dolní ásti lodi a závr. Vže byly pozdji stavebn propojeny a zastešeny jednou stechou, takže dnes psobí dojmem mohutného vysokého stavení. Vnitní prohlídku umožnil pan Král z Kublova, který nás v mrazivém interiéru obšastnil 15

9 Proboštství Kublov, spojené románské vže kostela. okolí v dobách jeho nejvtší slávy. Noví majitelé mají s objektem velké plány a již v listopadu jej chtjí otevít pro veejnost. Ješt jsme staili obhlédnout zámek v Kolešovicích (domov dchodc) a tvrzišt na ostrov v rybníce (pístupné šíjí) v Pšovlkách, s jakýmisi upravovanými pozstatky podsklepeného objektu, a zamíili k Plzni. V íjnu pedvedl M. Novobilský na klubové schzce virtuální rekonstruktivní model zaniklého nepomuckéého kláštera, vytvoeného podle stavebních pozstatk, archeologických nález zdiv a analogií. Na listopadové schzce mluvil P. Mikota o tyrolských klauzách. Pítomní se dozvdli podrobnosti o fortifikacích uzavírajících úzká alpská údolí za úelem placení cla. V prosinci se pítomní pouili i pobavili pi nkdy až fantastických návrzích stedovkých palných zbraních a obléhacích zaízeních, které pedvedl M. Novobilský. Dkujeme. Podzimní velká pednáška F. Prekopa na pd univerzity podala podrobné informace jak o starších, tak o posledním archeologickém výzkumu (vyvolaném stavbou kanalizace) hradu v Libé (Liebstein) na Chebsku. Mimo jiné bylo zjištno zdivo probíhající pod hradním bergfritem a objeven kamenný most. Pednášky se úastnilo pouhých 21 lidí. Další, již tém jarní pednáška na univerzitní pd (v zasedace FF ZU v Sedlákov ul. 15, 2. patro, od 17. hodin) se bude konat ve stedu 19. února Dr. František Gabriel bude pednášet na téma Lipí a Lipá, hrad a msto. Další informace od poboek redakce do uzávrky tohoto ísla neobdržela. Kontakty na ostatní poboky: Valy a píkopy hradu Hlavaova. dlouhou pednáškou. Na ad byl hrad/zámek Nižbor. Je celý nov stavebn upravený a úastníky vycházky moc neoslovil. Ze zámku Deví jsme zpoza plotu na konci aleje zahlédli jen nároží. Cedule s upozornním, že jde o nepístupný soukromý majetek, nás odradily od setkání s panem knížetem. Alespo zde vzniklo hromadné foto. Kivoklát byl reprezentativním hradem eských panovník a je opravdu na co se dívat. ást z nás si prohlédla jen nádvoí a vž Huderku, ást zaplatila vstupné do vnitních prostor hradu. Z Huderky byly patrné pozstatky Manského domu, kde zvnlý dr. Durdík uinil závažné objevy. Z vyhlídek v okolí hradu byly na Kivoklát nádherné pohledy. Rakovník je krásné msto s mnoha historickými památkami mstskými branami, kostelem, a lapidáriem ped muzeem. Také došlo na oberstvení v restauraci. Tajemný hrad Hlavaov vyžadoval výstup do kopce, ale stál za to. Rozlehlý hradní areál, o nmž se nedochovaly žádné písemné zprávy, je obehnán mohutnými píkopy a náspy. Barokní zámek v Olešné, skrývající v jednom kídle pozstatky renesanní tvrze, se nalézá v zanedbané zahrad, kde se prohánly dti, které nás pozvaly na prohlídku. Objekt ped nkolika týdny koupili jejich rodie a pustili se do oprav. V zámku díve sídlila Strojní a traktorová stanice, ale byl patrn delší as opuštn, nebo na nkterých místech patra se ve stropech objevily propadliny. V jedné místnosti se vzácn dochovaly malby na stnách, znázorující zámek a jeho Poboka Brno Kontaktní adresa: Ing. Pavel Švehla, Ondrákova 3, Brno-Líše, svehla.pavel@volny.cz.; Mgr. Bc. Josef Jan Ková, josef.kovar@seznam.cz. Poboka Praha Kontaktní adresa: KAS Poboka Praha, PhDr. Jií Úlovec, T. Milady Horákové 133, Praha 6 Dejvice, julovec@mvcr.cz. Poboka Hradec Králové Kontaktní adresa: Ing. Jií Slavík, Nerudova 1210, Kostelec n. Orlicí, slavik@josefov.npu.cz, jaroslav_cerny@centrum.cz. Poboka Zlín Kontaktní adresa: KAS poboka Zlín, MUDr. Jií Hoza, eská 4760, Zlín. Tel jihoz@post. cz. Internetové stránky poboky: Poboka Humpolec Kontaktní adresa: KAS, poboka Humpolec, Hradská 818, Humpolec, kocmani.hu@seznam.cz, frantisek.kocman@mesto-humpolec.cz, tel: Internetové stránky poboky: Uzávrka dalšího ísla: (vyjde v první dubnové dekád 2014) HLÁSKA, zpravodaj Klubu Augusta Sedláka. ISSN Vychází tvrtletn. Toto íslo vyšlo v 1. lednové dekád Šéfredaktor Petr Rožmberský (rozmber@kar.zcu.cz.), technický redaktor ing. Petr Mikota (pmikota@post.cz), redaktor pro internet Milan Novobilský (klub_augusta_sedlacka@centrum.cz.). Adresa redakce: Klub Augusta Sedláka, Kopeckého sady 2, Plze. Vydává Klub Augusta Sedláka Registrováno pod znakou OK UmP 23/ výtisk. 16

10