Otázky a odpovědi týkající se společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB)

Transkript

1 MEMO/11/171 V Bruselu dne 16. března 2011 Otázky a odpovědi týkající se společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) Co je to společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB)? Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob je jednotný soubor pravidel, jehož by společnosti provozující svou činnost v rámci EU mohly využít k výpočtu svých zdanitelných zisků. Jinými slovy, společnost nebo skupina společností by musely při provádění výpočtů svých zdanitelných příjmů dodržovat pouze jeden systém EU, a nikoliv různá pravidla platná v každém členském státě, v němž provozují svou činnost. Dále by společnosti činné ve více než jednom členském státě EU měly podle CCCTB povinnost podat za veškerou svou činnost na území EU pouze jedno daňové přiznání. Jak by CCCTB fungoval v praxi? CCCTB umožní společnostem nebo skupinám společností konsolidovat veškeré zisky a ztráty na území EU, což by znamenalo uznání jejich přeshraniční činnosti. Pro stanovení základu daně společnosti by se využilo jediné konsolidované daňové přiznání a všechny členské státy, v nichž společnost působí, by pak byly oprávněny zdanit určitou část tohoto základu podle konkrétního vzorce, jehož základem jsou tři rovnocenně posuzované faktory (aktiva, práce a tržby). Veškeré tyto postupy by prováděly finanční úřady členského státu, v němž má daná společnost hlavní místo podnikání (tj. prostřednictvím systému jednoho správního místa). Navrhovaná směrnice stanoví jednoznačné procesní předpisy, které určí, jak si společnosti mají zvolit systém CCCTB, jak by měly podávat svá daňová přiznání, jak by měly být příslušné formuláře sladěny a jak by se měly koordinovat audity. Daňová přiznání za každou společnost nebo skupinu společností týkající se všech jejich činností na území EU by se podávala u finančního úřadu působícího v jejich hlavním členském státě a tentýž členský stát by byl odpovědný za koordinaci příslušných kontrol a ověření přiznání. Co znamená každý z prvků CCCTB? Vysvětlivky každého jednotlivého prvku CCCTB: Společný jeden jediný soubor pravidel, který by bylo možno použít v celé EU. Konsolidovaný konsolidace znamená součet všech zisků a ztrát společnosti / skupiny společností z různých členských států, jehož výsledkem bude čistý zisk nebo ztráta z veškeré činnosti na území EU. Tento výsledek bude poté použit k rozhodnutí o konečném zdanitelném základě společnosti nebo skupiny.

2 Příklad: Skupinu CCCTB tvoří společnosti A, B, C a D. Společnost A i společnost B dosáhly zisku ve výši 10 milionů EUR; společnost C má zisk ve výši 5 milionů EUR; společnost D utrpěla ztrátu ve výši 8 milionů EUR. Konsolidovaný základ daně pro tuto skupinu je A + B + C - D = 17 milionů EUR. Právnická osoba společnost podléhající zdanění. Základ daně částka zisku společnosti, která bude zdaněna. Základ daně se vypočítá takto: příjmy společnosti minus částka, kterou představuje osvobození od daně a daňové odpočty, např. mzdy a odpisování. Každý členský stát má svůj soubor pravidel pro výpočet tohoto základu daně. Například členský stát A povoluje provádět odpisy aktiv po dobu 10 let, kdežto členský stát B pouze po dobu 5 let. Nebo v členském státě A lze odečíst ze zisku všechny výdaje na reprezentaci, kdežto v členském státě B nikoli. Jediný základ daně v EU by znamenal, že společnosti budou muset provádět své výpočty pouze podle jednoho souboru pravidel. Příklad: společnost vykázala příjmy ve výši 10 milionů EUR (např. tržby za zboží) minus výdaje ve výši 3 miliony EUR (např. mzdy a náklady na pořízení zboží za účelem jeho prodeje) minus odpočty ve výši 2 miliony EUR (např. odpisy dodávkových vozidel) = celkový základ daně činí 5 milionů EUR. Proč v EU potřebujeme CCCTB? Vytvořením jediného souboru pravidel pro výpočet základu daně společnosti či skupiny a stanovením systému jednoho správního místa podání daňových přiznání by došlo k výraznému zlevnění a zjednodušení podnikání. Společnosti jsou v současné době nuceny dodržovat pro výpočet svých zdanitelných zisků 27 různých souborů předpisů a jsou povinny podávat přiznání u finančních úřadů v každém členském státě, v němž působí. Tato situace vede k vysokým nákladům na dodržování předpisů, velké administrativní zátěži a složitým úpravám. Komplikovaný systém převodních cen, kterým se nyní řídí transakce uvnitř skupiny, je obzvláště nákladný a zatěžující podniky působící v rámci EU, a může vést ke sporům mezi orgány daňové správy členských států a potažmo k dvojímu zdanění společností. Umožněním konsolidace zisků a ztrát na úrovni EU by systém CCCTB dále umožnil, aby se plně zohlednily přeshraniční činnosti podniků a aby se zabránilo nadměrnému zdaňování. Je CCCTB prvním krokem ke sladění daňových sazeb? Nikoliv. CCCTB neřeší daňové sazby a Komise nemá žádné záměry ohledně slaďování daňových sazeb členských států pro právnické osoby. Členské státy budou i nadále rozhodovat o svých sazbách daně z příjmů právnických osob, což je jejich svrchovaným právem. Rozdíly v daňových sazbách, nepovedou-li k narušování, umožní zachování určité míry daňové soutěže na vnitřním trhu. Na druhé straně však CCCTB umožní více zprůhlednit situaci, pokud jde o reálné zdanění právnických osob v členských státech, čímž se v rámci EU umožní spravedlivější daňová soutěž. Systém CCCTB také posílí konkurenceschopnost EU v globálním měřítku mnohem účinněji, než jakékoli opatření týkající se jednotných sazeb daně z příjmů právnických osob. 2

3 Existují čísla představující výhody, které by mohl CCCTB přinést? CCCTB podnikům s přeshraniční činností v rámci EU jednoznačně uspoří čas a náklady na dodržování předpisů. Podle odhadů by bylo možno snížit současné náklady na dodržování předpisů o 7 %, což představuje úsporu 0,7 miliardy EUR v celé EU. Nový systém přinese rovněž reálné výhody společnostem, jejichž záměrem je rozšířit svou činnost do ostatních členských států. V současnosti vynaloží velký podnik pouze v souvislosti s daněmi přes EUR, aby si mohl založit novou pobočku v jiném členském státě. CCCTB tyto náklady sníží o EUR, tj. o 62 %. Středně velké podniky získají dokonce ještě více, jejich průměrné náklady související s daněmi při expanzi v rámci EU se sníží ze EUR na EUR (pokles o 67 %). Kdyby se pouze 5 % malých a středních podniků rozhodlo takto expandovat, budou se celkové úspory pohybovat v řádu 1 miliardy EUR. A kdyby se dále podnikům pro daňové účely umožnilo započtení ztrát v jednom členském státě proti ziskům vytvořeným kdekoli jinde v rámci EU (tj. konsolidace), přinesl by návrh společnostem v EU další úspory ve výši 1,3 miliardy EUR. Systém CCCTB by dohromady ušetřil podnikům 0,7 miliardy EUR snížením nákladů na dodržování předpisů, 1 miliardu EUR snížením nákladů na přeshraniční rozšíření podnikání a 1,3 miliardy EUR díky konsolidaci. Proč Komise navrhla, že by účast na CCCTB měla být pro společnosti volitelná? CCCTB bude volitelný, a umožní tak společnostem, které se domnívají, že by pro ně byl tento harmonizovaný systém skutečně prospěšný, aby si jej zvolily, kdežto ostatní společnosti mohou nadále fungovat v rámci systému svého státu. Jedná se o přístup zdravého rozumu, protože to znamená, že společnosti, které nemají žádný záměr rozšiřovat svou činnost do zahraničí, a tudíž budou vždy pracovat pouze s jedním systémem, nebudou muset zbytečně přecházet na nový daňový systém. Komise je také přesvědčena, že by se povinný CCCTB neslučoval se zásadou subsidiarity, protože by to znamenalo, že se zavádějí opatření EU, jež se kromě činností na úrovni EU týkají činností čistě domácích. Proč je důležitou součástí tohoto systému konsolidace? Konsolidace je zásadním prvkem CCCTB, protože znamená, že bude plně uznána přeshraniční činnost společnosti v rámci EU. Například dnes může skupina přičíst zisky jedné pobočky v členském státě A ke ztrátám jiné pobočky v témže členském státě A, a dospět tak k čistému zisku nebo ztrátě. Tatáž skupina však nemůže uplatnit ztráty, které jí mohly vzniknout v jiném členském státě B. To znamená, že i když jsou ztráty skupiny v jednom členském státě vyšší než její zisky jinde v EU (tj. celková čistá ztráta), bude přesto muset v členských státech, kde vytvořila jakýkoli zisk, odvést daň. Neexistuje žádná přeshraniční úleva za ztrátu. V systému CCCTB bude skupina moci sečíst zisky a ztráty všech svých poboček v EU, aby dospěla k čistému výsledku. Daň bude poté odvedena z celkového čistého zisku skupiny v rámci celé EU. Bude tak skutečně naplněna myšlenka jednotného trhu. Konsolidace dále zruší potřebu komplexního systému převodních cen, který je v současné době zaveden pro přeshraniční prodej zboží uvnitř skupiny. Jelikož jsou převodní ceny pro podniky jednou z nejvíce zatěžujících a nejnákladnějších stránek zdanění právnických osob, bude jejich odstranění pro skupiny i společnosti v EU výrazným přínosem. 3

4 Jak Komise dospěla ke vzorci poměrného rozdělení? Až se podle systému CCCTB stanoví základ daně společnosti, bude tento základ rozčleněn (poměrně rozdělen) na všechny členské státy, v nichž společnost působí, na základě pevně stanoveného vzorce poměrného rozdělení. Základem tohoto vzorce budou tři rovnocenně posuzované faktory: - Aktiva: Patří sem veškerá dlouhodobá hmotná aktiva včetně budov, letadel a strojů. Rovněž zde budou zahrnuty náklady vynaložené na výzkum a vývoj, marketing a reklamu v průběhu 6 let předtím, než si společnost zvolila CCCTB, jako kompenzace nehmotných aktiv za 5 let. - Práce: V rámci práce budou zohledněny dva faktory: 50 % tvoří mzdové náklady a 50 % počet zaměstnanců. - Tržby: Tržby se vypočítají na základě údaje, kam se odesílá zboží / kde je jeho určení. U služeb to bude místo, kde došlo k vlastnímu poskytnutí služby. Příklad: Společnosti A, B a C tvoří skupinu CCCTB. Konsolidovaný základ daně je 900. Společnost A vlastní kapitál v hodnotě 100, vyplácí mzdy v hodnotě 100, má zaměstnanců a tržby v členském státě A v hodnotě Společnost B vlastní kapitál v hodnotě 200, vyplácí mzdy v hodnotě 200, má zaměstnanců a tržby v členském státě B v hodnotě Společnost C vlastní kapitál v hodnotě 300, vyplácí mzdy v hodnotě 300, má zaměstnanců a tržby v členském státě C v hodnotě Výpočet bude vypadat takto: Jedna třetina z 900 u kapitálu: 100/600 pro A, 200/600 pro B a 300/600 pro C Polovina z jedné třetiny z 900 u mezd: 100/600 pro A, 200/600 pro B a 300/600 pro C Polovina z jedné třetiny z 900 u zaměstnanců: 1 000/6 000 pro A, 2 000/6 000 pro B a 3 000/6 000 pro C Jedna třetina z 900 u tržeb: / pro A, / pro B a / pro C Základ daně společnosti A = = 150 zdaněno v členském státě A sazbou A Základ daně společnosti B = = 300 zdaněno v členském státě B sazbou B Základ daně společnosti C = = 450 zdaněno v členském státě C sazbou C Zisky společností pocházejí z tržeb, práce a aktiv, proto tato tři kritéria tvoří vzorec poměrného rozdělení. Tyto tři faktory znamenají, že vzorec čerpá z údajů, které jsou snadno k dispozici, nebude je možno jednoduše zkreslit a budou pravdivě vykazovat zisk tam, kde byl skutečně podnikáním vytvořen. 4

5 Jakou roli sehraje ve výpočtu základu daně odpisování? Bude odpisování v CCCTB harmonizováno a jak? Odpisování je snižování hodnoty aktiv v časové posloupnosti a pro daňové účely se uplatňuje jako odpočet. Například pokud zakoupíte stroj za EUR a za pět let jej prodáte za EUR, byl stroj odepsán o EUR. K tomu však nedošlo až v pátém roce stroj se postupně odepisoval každý rok. Jestliže si společnost pořídí aktiva, např. budovu nebo vozidlo, její zdanitelný základ v každém roce je roven příjmům minus výdaje a minus odpisová sazba, oprávka k těmto aktivům. Odhadované odpisování aktiv je rozloženo do období předpokládaného využití aktiv společností a je základem odpočtu ze základu daně v každém daném roce. Pravidla pro odpisy aktiv jsou v každém členském státě jiná. Některé státy mohou mít odpočty rozloženy do delšího období (např. 5 % po dobu 20 let), zatímco jinde je mohou vměstnat do kratšího časového úseku (např. 20 % po dobu 5 let). Účelem je rozložit náklady na pořízení aktiv do odpovídajícího počtu let a nezkreslit zisky, např. tím, že by se všechny náklady odečetly v prvním roce. CCCTB bude mít pro společnosti, které se pro něj rozhodnou, jeden soubor pravidel pro odpisy aktiv (25 % po dobu 4 let). Pro společnosti, které setrvají mimo CCCTB, zůstanou v platnosti vnitrostátní pravidla. Jaké výhody přinese CCCTB malým a středním podnikům? CCCTB nabízí možnost expanze v rámci EU malým a středním podnikům, které možná dosud považovaly tento krok za příliš nákladný a složitý. Protože malé a střední podniky nemají stejné zdroje (daňové právníky a odborníky, konzultanty a poradce) jako větší podniky, je pro ně často nepřekonatelnou překážkou nutnost řešit jiná pravidla pro výpočet základu daně v jiných členských státech. CCCTB by umožnil malým a středním podnikům pokračovat v práci pouze s jedním systémem a jednou daňovou správou jako dosud, i pokud se rozhodnou rozšířit své podnikání do jiných členských států. Odhaduje se, že díky CCCTB dojde ke snížení daňových nákladů středně velkých podniků expandujících v rámci EU o 67 %. Komise se snažila navrhovaná nová pravidla připravit tak, aby byla malým a středním podnikům i velkým společnostem dostatečně přístupná a aby je mohly pochopit a využít. Podpoří CCCTB výzkum a vývoj a inovativní společnosti? Zacházení s výdaji na výzkum a vývoj v rámci CCCTB se vyznačuje štědrými pravidly příznivými pro inovace: například mzdy a platy výzkumných pracovníků jsou plně odpočitatelné v roce, kdy byly vyplaceny (bez ohledu na to, kdy budou k dispozici výsledky výzkumu) a dále je povolen okamžitý odpočet za výdaje na výzkumné budovy ve výši 100 %. Obecné pravidlo pro odpisy aktiv nadto předpokládá velmi rychlý technický pokrok a stanoví odpočitatelné náklady ve výši téměř 60 % v prvních třech letech. Tato metoda lépe odráží rychlý pokles ekonomické nebo technické hodnoty dlouhodobých aktiv. CCCTB celkově nabízí lepší prostředí pro výzkum a inovace než stávající systémy daně z příjmů právnických osob ve většině členských států. Jsou pro vstup do CCCTB a výstup z něj stanoveny nějaké podmínky? Ano. Společnosti budou muset setrvat v CCCTB minimálně pět let (aby se zamezilo opakovaným přechodům společností z jednoho systému do druhého pro účely daňového plánování). Příloha k návrhu navíc uvádí různá kritéria, která společnost musí splnit, aby byla pro systém CCCTB způsobilá (např. typ pravidel pro daň z příjmu právnických osob, jimiž se musí v současnosti řídit, typ společnosti, atd.). 5

6 Bude CCCTB k dispozici i společnostem z nečlenských států EU se sídlem v Evropě? Ano. Systém CCCTB si mohou zvolit společnosti z nečlenských států s pobočkami nebo dceřinými společnostmi v členském státě v souvislosti s jejich činnostmi v rámci EU, pokud splní stejná výběrová kritéria, která jsou vyžadována od společností z členských států EU (viz výše). Pomůže CCCTB přilákat přímé zahraniční investice? CCCTB může z EU vytvořit mnohem atraktivnější trh pro zahraniční investory. Nyní se například společnosti působící ve třetích zemích, jako je USA a Čína, řídí pouze jediným vnitrostátním daňovým systémem. Ve srovnání s tím je evropský systém 27 různých souborů pravidel zdrojem mnohem větší složitosti a vyšších nákladů. Po zavedení jediného souboru pravidel pro základ daně z příjmů právnických osob a systému jednoho správního místa pro podání daňového přiznání bude v EU pro zahraniční firmy mnohem snadnější investovat. Řada třetích zemí již Komisi naznačila, že by CCCTB pomohl vytvořit z EU zajímavější trh pro zahraniční investice. Bude u CCCTB jiná daňová sazba než u vnitrostátního systému? Členské státy budou i nadále rozhodovat o svých vlastních sazbách daně z příjmu právnických osob, včetně sazby pro společnosti fungující v systému CCCTB (protože CCCTB se týká pouze základu daně, nikoli sazby daně). Členský stát by se mohl rozhodnout použít pro CCCTB jinou sazbu daně, jestliže je jeho vlastní vnitrostátní základ daně značně rozdílný a chce-li udržet stejnou reálnou daňovou sazbu (tj. skutečnou úroveň daně odvedené po uplatnění sazby, základu a různých odpočitatelných položek). Například pokud byl základ CCCTB větší než vnitrostátní základ, může členský stát rozhodnout o stanovení nižší sazby pro CCCTB, aby udržel stejnou reálnou daňovou sazbu. Jinou možností je, že členské státy své vnitrostátní základy přizpůsobí základu v systému CCCTB tak těsně, aby nemusely mít pro tyto dva základy různé sazby. Každý členský stát se bude moci rozhodnout pro postup, který pro své vnitrostátní potřeby považuje za nejlepší. Bude existovat nějaké bezpečnostní opatření chránící členské státy před společnostmi přehazujícími si aktiva, aby ze vzorce vytěžily maximum? Návrh CCCTB obsahuje přísná pravidla zabraňující společnostem vyhnout se daňovým povinnostem, aby zajistil, že skupiny nebudou moci uměle převádět své zisky z jednoho členského státu do druhého. Společnosti však budou i nadále moci vykonávat své právo volného pohybu a usazování pro skutečné obchodní účely (např. výstavba nového závodu v jiném členském státě) stejně jako doposud. Jaká opatření proti zneužití obsahuje tento návrh? Návrh obsahuje obecné ustanovení proti zneužití, které je v souladu s tím, co je již zavedeno v řadě členských států. Obsahuje navíc konkrétní opatření proti zneužití, např. omezení odpočitatelnosti úroků v některých případech a výjimku u osvobození zahraničních příjmů v jiných případech. 6

7 Mohl by CCCTB přispět k větší daňové soutěži? Díky vytvoření jednotného základu poskytne CCCTB větší transparentnost, a měl by tudíž zajistit, aby soutěž probíhala mezi reálnými daňovými sazbami, a nikoli mezi potenciálně skrytými prvky v různých základech daně. To by mělo vést k otevřenější a spravedlivější daňové soutěži. Členské státy budou i nadále pro svá území určovat sazby daně z příjmů právnických osob. Každý členský stát bude moci rozhodnout o tom, co bude považovat za nejlepší pro potřeby svého státního rozpočtu a daňové politiky. Povede CCCTB ve většině členských států k rozšíření základu daně? Ve většině členských států 1 by základ podle systému CCCTB byl širší než stávající vnitrostátní základ daně. Společný základ daně je v průměru širší o 7,9 %. Širší základ daně znamená, že není důvod, aby se členské státy obávaly o udržitelnost svých daňových systémů v souvislosti s konsolidací rozpočtu (tzn. širší daňový základ snižuje riziko fiskálních ztrát). Mohlo by být důsledkem CCCTB reálně vyšší zdanění společností, pokud budou zisky pocházet z trhů s vyššími daněmi? CCCTB bude volitelnou alternativou. Pokud se společnosti nedomnívají, že by pro ně byl tento systém přínosný, nejsou povinny se pro něj rozhodnout. Avšak velká většina podniků (80 %) se postavila na podporu CCCTB, jelikož vnímá výhody, které systém nabízí sníženou administrativní zátěž, nižší náklady na dodržování předpisů a zamezení sporů ohledně převodních cen (studie KPMG z roku 2007 Harmonised corporate tax base are European businesses for or against it? Pan- EU survey results investigating reactions to proposed Common Consolidated Corporate Tax base, Jeff Wagland). Je tento návrh v souladu se zásadou subsidiarity? Ano. Cílem CCCTB je odstranění překážek pro vnitřní trh, aby podniky mohly méně nákladně a snadněji provozovat přeshraniční činnost. Lze jej úspěšně zavést pouze na úrovni EU. Přístup EU je nutný ke stanovení společných pravidel a systému jednoho správního místa pro přeshraniční podnikání, přičemž některé z hlavních prvků návrhu (např. přeshraniční úlevy za ztráty, přidělení základu daně pomocí společného vzorce) by nebyly na čistě vnitrostátní úrovni dosažitelné. Jaký je další postup? Nyní musí návrh projednat a schválit členské státy v Radě poté, co Evropský parlament vyjádří své stanovisko. See also IP/11/319 1 Estonsko není zahrnuto, protože v zemi se uplatňuje daň z rozdělení zisku pouze u vyplacených dividend a definice daňového základu není nutná. 7