MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav slavistiky DIPLOMOVÁ PRÁCE

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav slavistiky DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2006 Lenka Kučerová

2 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky NEOLOGIZMY V EKONOMICKÉ TERMINOLOGII V SOUČASNÉ RUŠTINĚ A ČEŠTINĚ diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Jiří Gazda, CSc. Autor: Lenka Kučerová Brno 2006

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci s názvem Neologizmy v ekonomické terminologii v současné ruštině a češtině vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Jiřího Gazdy, CSc., a uvedla v seznamu literatury všechny použité prameny. V Brně dne Lenka Kučerová, v. r.

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří jakkoli přispěli ke vzniku této práce. Především pak vedoucímu diplomové práce PhDr. Jiřímu Gazdovi, CSc. za jeho cenné rady, připomínky a pozorné vedení mé práce.

5 OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Způsoby obohacování slovní zásoby v ruském i českém jazyce Problematika lexikálního přejímání a internacionalizace slovní zásoby Současné inovační tendence Klasifikace neologizmů Terminologie a její specifika Klasifikace termínů SPECIÁLNÍ ČÁST 2.1 Klasifikace neologizmů po stránce slovnědruhové Tematická analýza neologizmů v oblasti ekonomiky a obchodu Neologizmy a finanční trh Neologizmy a podniková ekonomika Neologizmy a hospodářská politika Neologizmy v ekonomické publicistice Neologizmy z hlediska provenienčního Domácí pojmenování Přejatá slova Internacionalizmy Hybridní pojmenování Slovotvorná charakteristika neologizmů Abreviace Charakteristika neologizmů z hlediska funkčněstylového...55 Naformátováno: Odsazení: První řádek: 0 cm, Řádkování: Násobky 0,9 ř. 3. RUSKO-ČESKÝ SLOVNÍČEK Výklad některých méně obvyklých termínů...91 SOUHRNNÁ ČÁST ZÁVĚR RESUMÉ LITERATURA INTERNETOVÉ ZDROJE, TIŠTĚNÁ PERIODIKA

6 ÚVOD Jazyk představuje dynamický systém, který se neustále mění, vyvíjí, obohacuje novými slovy, novými významy slov, novými ustálenými slovními spojeními. Neustále tak probíhá proces aktualizace slovní zásoby. Evoluce jazyka je těsně spojena s historií a kulturou daného národa. Každé pokolení lidí vnáší do jazyka něco nového, nové jazykové prostředky. Proto není divu, že schopnost jazyka obohacovat svoji slovní zásobu se stala objektem pozornosti celé řady jazykovědců. K tvoření nových slov dochází především z důvodů společenských, z potřeb nazvat nové pojmy, vznikající díky rozvoji vědy, techniky, kultury, umění, společenských vztahů atd. Vznik každého nového slova je společenským jevem, neboť toto slovo vzniká z potřeb společnosti. Těžko budeme hledat oblast našeho života a společnosti, kde by nevznikaly neologizmy. Jednou z nejvíce proměnlivou sférou, v níž dochází nejčastěji k tvoření nových slov, je oblast ekonomiky a obchodu. Zejména v posledním desetiletí se rozšiřují naše styky s ostatními národy, otevíráme se světu, svět se otevírá nám a v souvislosti s tím jsme zaplavováni novými výrazy. Pro jazykovou komunikaci dnešních podnikatelů je na první pohled typické užívání velkého množství internacionalizmů, cizojazyčných přejímek, neologických profesionalismů. Úkolem této diplomové práce je prozkoumat ruskou ekonomickou terminologii v porovnání s českou, přitom zvláštní zřetel budeme věnovat právě neologizmům. Pokusíme se provést komplexní analýzu lexikálního materiálu a dospět k určitým závěrům. Na základě excerpovaného materiálu chceme zjistit nejnovější tendence ve způsobu obohacování ruské ekonomické terminologie. Rádi bychom, aby se práce stala jakýmsi dalším malým příspěvkem k dané problematice, konkrétně k problému podstaty neologizmů v ekonomické oblasti. V naší práci se budeme zabývat problematikou neologizmů v rovině teoretické a následně pak speciálním zkoumáním jednotlivých typů nových pojmenování v současné ruštině a češtině. Práci jsme rozdělili do 3 klíčových částí. V teoretické části se v krátkosti dotkneme problematiky obohacování slovní zásoby v obou jazycích, lexikálního přejímání a internacionalizace, inovačních tendencí, a zejména pak problematiky samotných neologizmů. Zodpovíme otázky týkající se podstaty a pojetí neologizmů, jejich klasifikace, problematiky začleňování neologizmů do slovní zásoby daného jazyka, jejich uplatnění 5

7 v jazyce a obecně také příčin vzniku neologizmů. Podobné otázky doprovázejí i řešení terminologické problematiky, proto se také zmíníme o klasifikaci a specifičnosti termínů. Vlastním jádrem práce bude část speciální, která je zaměřena na systematické třídění a hodnocení konkrétních neologizmů. Zvolili jsme analýzu z hlediska: 1) slovnědruhového 2) tematického 3) slovotvorného 4) provenienčního 5) funkčněstylového. Výtěžkem celé práce bude malý rusko-český slovník, který se pokusí zachytit ty složky slovní zásoby, které podléhají nejvýraznějším změnám, a jsou tudíž zaměřeny na to, co je ve slovní zásobě nové. Slovník tedy nebude popisovat standardní, ustálenou slovní zásobu, ale vynasnaží se zaznamenat neologizmy, tj. nová slova, slova s novými významy, nová slovní spojení, nové frazémy a další neologické jevy. Důležitá je otázka, které termíny budeme považovat za neologizmy. Slovník bude vycházet z materiálu, časově řazeného do období z let Pokud se dopustíme drobných přesahů mimo uvedený časový rámec, učiníme tak z povahy vzniku, šíření a užívání nových lexikálních prostředků v současné ruštině a češtině. Podmínkou pro zařazení hesla do našeho slovníku bude, aby se alespoň v jednom jazyce jednalo o novou lexikální jednotku. Např. ruské slovo бабки je neologismem, český ekvivalent prachy již novým slovem není. Analogicky budeme postupovat v řadě podobných výrazů. Při sestavování slovníku budeme vycházet z vlastní excerpce jednak z publicistiky elektronické, jednak tištěné. Velké množství materiálu bude pořízeno prostřednictvím internetových zdrojů. Významným zdrojem českých neologizmů bude Český národní korpus, který mapuje aktuální jazykovou situaci tak, že přepisuje psané i mluvené projevy do elektronické podoby. Pomocí speciálního vyhledávacího programu v něm lze nalézt konkrétní lexikální jednotku se všemi kontexty, s nimiž byla spojena. Česný národní korpus je dostupný na adrese: Za slovníček umístíme abecední seznam méně obvyklých ekonomických termínů, které vyžadují výklad. V závěru se pokusíme shrnout a zobecnit poznatky, ke kterým analýzou lexikálního materiálu dospějeme. Závěrečnou část práce bude tvořit také rusky psané resumé. Chybět nebude ani seznam literatury, ze které jsme čerpali. Víme, že práce nebude zcela jistě úplná, vyčerpávající, přesto doufáme, že alespoň z části splníme cíle, které jsme si v úvodu vytyčili. 6

8 1. TEORETICKÁ ČÁST 7

9 1.1 ZPŮSOBY OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY V RUSKÉM A ČESKÉM JAZYCE Úvodem teoretické části práce se chceme v krátkosti zmínit o obecných způsobech a tendencích při obohacování ruské a české slovní zásoby, které jsou v základních aspektech platné rovněž pro odbornou terminologii. Proces obohacování slovní zásoby jazyka je dynamický a neukončený. Proměnlivost slovní zásoby je dána proměnami společnosti některá slova vycházejí z užívání, zastarávají a zanikají, jiná se nově utvářejí. Celkově slov a slovních spojení přibývá. Jak uvádí S. Žaža: Средствами инновации словарного состава служат, с одной стороны, внешние факторы заимствование иноязычной, в большинстве случаев английской лексики и терминологизация определенной ее части; с другой стороны, внутренние факторы того или другого языка семантические и грамматические изменения, сдвиги разного рода в области словарного состава. (Žaža, 2002, 137). K základním tendencím obohacování slovní zásoby patří jak v češtině, tak v ruštině: A. slovotvorné procesy odvozování (derivace) o prefixace o sufixace o prefixálně-sufixální způsob o bezsufixální způsob skládání (kompozice) zkracování (abreviace) vytváření jednoslovných pojmenování z víceslovných (univerbizace) B. neslovotvorné procesy přejímání slov z cizích jazyků a slov mezinárodních napodobování cizích vzorů (zvláště kalkování) tvoření víceslovných (sdružených) pojmenování přenášení slovních významů o na základě vnější podobnosti (metaforizace) o na základě vnitřní, funkční souvislosti (metonymizace) o na základě rozšíření nebo zúžení významu V rámci nejvýraznějších inovačních tendencí, projevujících se v lexikální zásobě ruského jazyka narážíme nejčastěji na vznik slov morfologickými slovotvornými postupy, 8

10 především derivací a kompozicí. Dále sílí proces přejímání a internacionalizace ruské slovní zásoby, proces determinologizace terminologického lexika, tj. proces, při kterém speciální pojmy pronikají do běžného jazyka a ztrácejí tak charakteristické rysy termínů, a tendence k jazykové ekonomii, jenž spočívá v zastoupení víceslovných pojmenování jednoslovnými nominačními jednotkami. Podrobněji se této problematice budeme věnovat v následujících kapitolách. 9

11 1.2 PROBLEMATIKA LEXIKÁLNÍHO PŘEJÍMÁNÍ A INTERNACIONALIZACE SLOVNÍ ZÁSOBY Problematika lexikálního přejímání slov z jiných jazyků do jazyků mateřských patří odedávna ke globálně diskutovaných tématům lingvistiky. Přejímání, jeden ze základních způsobů obohacování slovní zásoby, dynamický, otevřený proces, představuje pronikání jazykových prvků různých úrovní z jednoho jazyka do druhého, přičemž nejčastější a nejtypičtější je případ přejímání na úrovni lexikální. Problematikou lexikálního přejímání se zabývá L. P. Krysin, proto budeme ve většině případů vycházet z jeho pojetí, které nastínil v díle Иноязычные слова в современном русском языке (Крысин, 1968). Podle L. P. Krysina: Лексическое заимствование является как бы первой ступенью иноязычного влияния. Специфика его, как известно, заключается в том, что слово заимствуется не целиком, как полное, законченное, грамматически оформленное слово, а только, так сказать, как более или менее бесформленный кусок лексического материала, получающий новую оформленность лишь в системе и средствами другого языка, языка заимствовавшего. (Крысин, 1968, 19-20). Přejímání cizích jazykových jevů patří k podstatným změnám v každém jazyce. Tyto změny mohou být způsobeny jak podmínkami objektivními (vnitřními a vnějšími), jazykovými i mimojazykovými, tak subjektivními. Z vnitřních podmínek vyplývá, že přejatá slova se lépe osvojují jazykem, v jehož lexikálním systému existují předpoklady pro přejímání. Vnější příčiny pak zahrnují více či méně těsné politické, ekonomickoprůmyslové a kulturní styky mezi národy, coby nositeli jazyka. Uplatňují se zde skutečné nové výrazové potřeby (tzv. moment racionální), uvědomělý záměr, jindy jen náhoda či shoda okolností a často pak sklon lidí slova měnit, upravovat, hrát si s nimi, napodobovat je. Jinak řečeno, většinou jde o módu a módnost. Jednotlivé přejímky a jejich typy tak procházejí v daném časovém bodě různými fázemi a zpravidla se pohybují na ose jazykový standard substandard. K tomu, abychom cizí slova mohli považovat za součást jazykového systému přejímajícího jazyka, musí být splněna určitá kritéria. Vždyť заимствование это не простая «пересадка» чужого слова в другую языковую систему: при переходе в иной язык слова обычно приспосабливаются к фонетическому строю и морфологической системе заимствующего языка, подвергаются лексикосемантической трансформации. (Новиков, 2001, 255). 10

12 Jedná se tedy o kritéria: 1) fonetického osvojení 2) grafického osvojení 3) gramatického osvojení 4) lexikálního osvojení 5) slovotvorného osvojení 6) pravidelného užívání Fonetickým osvojením se rozumí přizpůsobení se normám a zákonům ruské fonetiky. Otázka fonetického osvojení je značně komplikovaná. Celá řada cizojazyčných neologizmů má v ruštině netypickou fonetickou strukturu na konci slova, např. аудитинг, брифинг, мерчандайзинг [ng místo nk] ap. Cílem fonetického osvojení je úplná asimilace fonetickému systému přejímajícího jazyka, kdy slovo přestává být vnímáno jako cizí. Grafické hledisko upřednostňuje přepis cizího slova prostředky ruské azbuky. Při nesplnění této podmínky budeme pociťovat slova stále jako cizí lexikální jednotky a v tom případě nebude možné ani jejich přizpůsobení fonetické. Přesto však zpočátku bývá u přejímaných slov zachován původní pravopis, který je dodatečně upravován, často dochází i k tvoření pravopisných dublet факторинг/фэкторинг. Gramatické osvojení představuje podřízení se přejatého slova gramatickým pravidlům daného jazyka včetně jeho přiřazení k určitému deklinačnímu paradigmatu s odpovídajícími koncovkami. Zatímco gramatické osvojení probíhá u většiny slov rychle, fonetické osvojení přestavuje dlouhodobější proces. Lexikální osvojení pak souvisí s jeho sémantickou samostatností v lexikálním systému přejímajícího jazyka. V posledních letech se rozšiřuje přejímání slov zejména z terminologie ekonomiky a obchodu, sportu, lékařství, módy, informatiky. Cizí slova se totiž nejčastěji, nejrychleji, nejvíce a nejsnadněji přejímají a zároveň tolerují v odborné, případně poloprofesní a slangové komunikaci. Převážnou část přejatých slov tvoří na prvním místě substantiva, na druhém adjektiva a následně verba. Do popředí vystupuje zejména rozsáhlé přejímání slov a slovních spojení z angličtiny. Anglicizmy jsou v dnešní psané i mluvené podobě silně zastoupeny, a to v nejrůznějších komunikačních oblastech. Současný vliv anglického jazyka je přímo masivní. Anglicizmy a cizí slova vůbec jsou předmětem zájmu nejen lingvistů, ale i široké veřejnosti, neboť anglická terminologie je velkým přínosem v případě chybějícího termínu. 11

13 Stále častěji dochází v ruském i českém jazyce také k užívání jednotek internacionálního charakteru. Děje se tak na základě přibývání společensko-ekonomických, kulturních, a tedy i jazykových kontaktů, podporovaných vznikem a užíváním nových forem komunikace. Kvantitativní nárůst slovní zásoby a změny v ní se projevují paralelně ve všech slovanských jazycích. Internacionalizmy jsou charakterizovány jako výpůjčky používané v mnoha jazycích, výrazy, které byly s malými pravopisnými nebo gramatickými úpravami převzaty do mnoha jazyků, přičemž v některých případech mají takové převzaté výrazy charakter odborných termínů, v jiných se staly často užívanou součástí běžného každodenního života (Černý, 1998, 155). Z. A. Poticha internacionalizmy z hlediska morfologie člení na: - сложные - производные - сложносокращенные - непроизводные (Потиха, 1970, ). První skupinu reprezentují internacionalizmy složené ze dvou a více slov internacionálního charakteru, přičemž každé slovo může vystupovat samostatně (má svůj specifický význam). Často se setkáváme s případy, kdy jsou obě slova mezi sebou vzájemně propojena pomocí kompozičního vokálu o. Druhá skupina internacionalizmů je charakterizována slovotvornými komponenty, z nichž alespoň jeden může vystupovat samostatně. Ve druhé skupině se vokál připojuje k sufixoidu nebo prexoidu, např. макромаркетинг. Třetí skupinu tvoří varianta zkráceného internacionálního slova (nejčastěji adjektiva) se slovem nezkráceným, plnovýznamovým, např. телемаркетинг. Poslední skupinu tvoří internacionalizmy, jejichž komponenty nelze v příslušném jazyce významově rozčlenit. Internacionalizace je jednou z výrazných, můžeme říci v dnešní době dominantních tendencí rozvoje slovní zásoby slovanských jazyků. 12

14 1.3 SOUČASNÉ INOVAČNÍ TENDENCE Jak bylo řečeno v úvodu, úkolem této práce je prozkoumat ruskou ekonomickou terminologii z hlediska neologických a inovačních tendencí. Považujeme za vhodné zmínit se o základních aspektech této problematiky. K tvoření nových slov dochází především z důvodů společenských, z potřeb nazvat nové pojmy, vznikající díky rozvoji vědy, techniky, kultury, společenských vztahů apod. Vznik každého nového slova je společenským jevem, neboť toto slovo vzniká z potřeb společnosti. Těžko budeme hledat oblast našeho života a společnosti, kde by nevznikaly neologizmy. Jednou z nejvíce proměnlivou sférou, v níž dochází nejčastěji k tvoření nových slov, je ekonomická sféra, která se začala naplno rozvíjet na počátku 90. let a prošla v posledních letech markantními změnami. Tyto změny se musely odrazit i ve slovní zásobě ruského a českého jazyka. Obrovský příliv nových slov a potřeby jejich popisu způsobily vytváření speciální oblasti lexikologie tzv. neologie vědy o neologizmech. V první řadě je zapotřebí ozřejmit, co se pod pojmem neologizmus rozumí. Samotný termín neologizmus pochází z řeckého jazyka, ze slov neos nový a logos slovo. Ve slovníku neologizmů Nová slova v češtině se za neologizmy považují nová pojmenování, nová slova, nové jednoslovné i víceslovné výrazy, slova s novými významy (Martincová, 2004, 15). Z další definice pak vyplývá, že termínem neologismus se převážně označují prostředky lexikální, které se charakterizují jako nové. Podstata neologismů se nejčastěji vidí v tom, že neologismy pojmenovávají nový předmět, jev skutečnosti, že obohacují vyjadřovací prostředky jazyka, nebo se její určení přenáší do roviny stylistické, kde se neologismy stavějí do protikladu k archaismům (Martincová, 1983, 10). Jinak řečeno, jde o slovo, význam slova nebo slovní spojení, která se před nedávnem objevila v jazyce. Pojem neologizmus je tedy velice relativní a proměnlivý v čase. Slova se považují za neologizmy pouze do té doby, než se jejich názvy stanou všedními, obecně užívanými, než vejdou do aktivní slovní zásoby. Nová slova, která se pevně začlení do systému slovní zásoby, tedy přestávají být neologizmy. Významným rysem, který se bere v potaz při hodnocení neologizmů, je jejich reflexe ze strany uživatelů jazyka. Neologizmy představují lexikální jednotky, které jsou mluvčími daného jazyka vnímány jako nové, neobvyklé. Svědčí o tom přístup mluvčího ke konkrétnímu výrazu, který si je vědom rysu novosti, a proto poměrně často užívá různé metajazykové signály, jako např. uvozovky, vsuvky, případně vysvětlivky (jak se říká, tak zvaný) apod. 13

15 Proč neologizmy vznikají? Je to zcela jistě z důvodu rychlé reakce na nutnost popsat, definovat nový problém, označit novou věc, předmět, pojem. Nové lexikální prostředky se ovšem neobjevují jen proto, že se součástí našeho života stávají nové věci a jevy. Vedle těchto nových výrazů vznikají nová slova i jako výsledek záměrného hledání působivého vyjádření, zejména tehdy, kdy dosavadní slovní zásoba nepostačuje. Je proto zřejmá těsná souvislost neustálé regenerace slovní zásoby s obecnými otázkami jazykového vývoje, s otázkou vztahu jazyka a společnosti, jazyka a myšlení. V českém prostředí se soustavnému studiu neologizmů věnuje především O. Martincová, autorka komplexní studie věnované neologii: Problematika neologismů v současné spisované češtině (1983). V práci shrnuje poznatky dosavadního bádání v oblasti neologie se zaměřením na práce české, slovenské, sovětské a polské. Provádí klasifikaci nových lexikálních jednotek na základě rysu novosti. Nová pojmenování dělí na ta, jejichž rys novosti záleží v pojmenování nového myšlenkového obsahu novou formou, na nová pojmenování, jejichž rys novosti záleží pouze v pojmenovaném obsahu a na nová pojmenování, jejichž rys novosti záleží v novém slovotvorném zpracování dříve pojmenovaného obsahu. Zvláštní pozornost věnuje také lexikálním neologizmům a okazionalizmům Klasifikace neologizmů Podle místa vzniku dělíme neologizmy na domácí, přejaté a internacionální. Podle způsobu tvoření neologizmů se zpravidla rozlišují vlastní lexikální neologizmy, sémantické neologizmy, často nazývané jako neosémantizmy, souslovné neologizmy. Zatímco lexikální neologizmy představují nová slova, která vznikají na základě slov v jazyce již existujících nebo slov přejatých z jiných jazyků (jsou určena rysem novosti vzhledem k jejich vzniku), tak sémantické neologizmy představují pouze nové významy již existujících slov, vznikajících na základě vývoje polysémantičnosti slova (rysy novosti nespočívají v nové formě, ale v novém lexikálním významu). Souslovné neologizmy se vyznačují zvláštním, vzájemným spojením dvou, v jazyce běžných, slov. Příkladem lexikálních neologizmů mohou být slova андеррайтер, имиджмейкер, клиринг, мерчандайзинг atd. Typickým příkladem sémantických neologizmů pak mohou být slova обвал, зелёные, карта atd. A konečně příklady souslovných neologizmů: горячие деньги, налоговый оазис, теневая экономика atd. Ve slovní zásobě ruského i českého jazyka jednoznačně převládají lexikální neologizmy. 14

16 Od lexikálních neologizmů se odlišují nová pojmenování okazionální. Okazionalizmy jsou tvořené a užívané příležitostně (< lat. occasionalis příležitostný ), projevují se tedy rysem příležitostnosti, náhodnosti a nahodilosti. Vyjadřují citové, hodnotící (zpravidla negativně) postoje mluvčího např. прихватизация. Podle Martincové okazionalizmy zřídka pojmenovávají nové předměty, jevy skutečnosti, nové obsahy vědomí, především pojmenovávají obsahy vědomí jazykově ztvárněné jiným pojmenováním. O to však více vyjadřují citově hodnotící postoj jedince, který je vytváří, i jeho záměr působit na adresáta (Martincová, 1983, 132). Okazionalizmy jsou často charakterizovány jako neologizmy autorské, individuální, jako neologizmy stylistické, z hlediska frekvence jsou označovány jako neologizmy řídké. Mají zvláštní postavení a specifický vztah k ustáleným jednotkám slovní zásoby. Jejich užití je jednorázové, je vázáno na jeden jediný kontext. Slovotvorná forma činí mnohdy slovotvorný význam okazionalizmů nezřetelný, neprůzračný, často vystupuje do popředí úloha kontextu. Kontext napomáhá k pochopení lexikálního významu slova, k jeho identifikaci. Protějškem okazionalizmů jsou potenciální pojmenování, tj. lexikální jednotky, které nevystupují ve slovníku daného jazyka, ale které se lehce vytvářejí na základě slovotvorných modelů. Významný rozdíl mezi potenciálními a okazionálními slovy spočívá v tom, že okazionalizmy narušují pravidla jazykové slovotvorby, kdežto potenciální slova vznikají právě v souladu s těmito pravidly. Jak okazionální, tak potenciální slova se užívají ve spontánní hovorové řeči a vyznačují se příznakem emocionálnosti, expresívnosti nebo výrazovosti. Podle účelu užití můžeme neologizmy rozdělit do čtyř skupin. Neologizmy první skupiny slouží k označení reálií a pojmů, jenž dříve neexistovaly např. банкомат, венчурный, кредитка, пинкод apod. Do druhé skupiny zařadíme neologizmy označující jevy, které ve společnosti sice existovaly, ale z různých důvodů nebyly pojmenovány nebo byly skryty např. брифинг, спонсор apod. Do třetí skupiny patří neologizmy, které jsou vytvářeny na základě naší fantazie a představivosti např. киберпокупатель. Poslední skupinu pak tvoří nová lexikální pojmenování, která se užívají paralelně se slovy stejného významu (synonymy) např. инвестиция = капиталовложение, прайс-лист = прейскурант, филиал = отделение apod. Problematika neologizmů patří obecně v současné době k aktuálním otázkám lingvistického bádání. Úkolem badatelů je zachycovat a zkoumat nová slova, nové významy slov. 15

17 1.4 TERMINOLOGIE A JEJÍ SPECIFIKA Teoretickou část práce tvoří rovněž pojednání o problematice terminologie jako systému termínů určité oblasti. Vzhledem k charakteru našeho materiálu je nezbytné upozornit v krátkosti na některé zvláštnosti odborné slovní zásoby ve vztahu k lexiku běžného spisovného jazyka. Ve slovní zásobě dochází z hlediska rozvoje k vzájemnému prolínání běžně užívaných slov a terminologického lexika. Již na samém začátku shromažďování materiálového korpusu před námi vyvstala otázka: Co je to termín? Obecně je někdy obtížné stanovit, co se termínem přesně rozumí, resp. obecně určit rozdíl mezi termínem a netermínem. Samotné užívání určitého výrazu (jednoslovného nebo víceslovného) v odborném textu ještě neznamená, že se jedná o odborný termín. Většinou jsme narazili na charakteristiku, že termín je jednoslovný nebo víceslovný výraz s jasně definovaným pojmovým významem, který je opakovaně užíván v odborných textech. Pojem, který je termínem reprezentován, představuje nedělitelný sémantický celek a je možné jej zařadit do soustavy odborných názvů daného oboru. Souhrn termínů a terminologických spojení nazýváme odborným názvoslovím, terminologií. Termíny jsme do naší práce zařadili zásadně ve formě substantiva nebo substantivního slovního spojení v základním tvaru, případně ve formě adjektiva. Ostatní slovní druhy, které se v práci vyskytly (pronomina, verba, adverbia) nelze k termínů samostatně přiřadit Klasifikace termínů Všimněme si nyní blíže otázky klasifikace termínů. Termíny lze klasifikovat z hlediska funkce a z hlediska struktury. Funkční hledisko rozlišuje složku konstantní, běžně mluvenou, okazionální a obecně vědeckou. Pro nás je důležitá zejména složka konstantní, která kromě odborných výrazů zahrnuje rovněž termíny: termíny vlastní (užívané v jednom oboru) termíny nevlastní (v jednom oboru mající ustálený význam, ale v jiném oboru nebo běžném jazyku mající význam jiný) Okazionální složka odborné slovní zásoby zahrnuje slova, která sama o sobě nemají terminologický význam, ale v jistých souvislostech doplňují nebo specifikují význam termínu 16

18 a mohou v určitých spojeních tvořit s termínem terminologický celek nebo vypovídat o funkci jistého termínu. Z práce J. Gazdy (1990) dále vyplývá, že termíny rozlišují prostředky jazykové a nejazykové. V rámci jazykových prostředků rozlišujeme terminologická slova, terminologická slovní spojení a terminologické věty. Terminologická slova se dělí na: odvozená neodvozená složená abreviatury Terminologická slovní spojení na: volná slovní spojení, v nichž je každý komponent termínem, jenž může vystupovat samostatně, vázaná slovní spojení, v nichž izolovaná slova nemusí být termíny, terminologické frazeologismy. K nejazykovým prostředkům pak patří znaky, grafické symboly a číslice, které mají největší zastoupení v technické oblasti vědění. Symboly přitom vystupují buď samostatně, nebo jako součást složených odborných výrazů, kde vytvářejí kombinovaná symbolickoslovní spojení. Termíny musí z hlediska jazykového, ale i s ohledem na konkrétní vědní obor splňovat několik základních kritérií: 1) jednoznačnost a) absolutně jednoznačné termíny (označují pouze jednu skutečnost; setkáváme se s nimi pouze v jednom terminologickém systému) b) relativně jednoznačné termíny (jsou jednoznačné uvnitř konkrétního terminologického systému; mají zpravidla základní význam neutrální, přenesený význam může mít terminologický charakter) 2) přesnost - termín musí odrážet pojmenovávanou skutečnost; smyslem termínu je vystihnout pojem 17

19 3) ustálenost - neznamená neměnnost. Zásahy do terminologie jsou mnohdy nezbytné, pokud např. postoupí poznání dále, a stávající vymezení jevu tak již nevyhovuje (termín neodpovídá obsahově), popřípadě přestane vyhovovat jazyková forma. 4) nosnost (operativnost) - nosné jsou především jednoslovné jednotky, umožňující další tvoření 5) neexpresivnost - jakákoliv expresivita je nežádoucí, odporuje normě Přestože je jednoznačnost jednou z nejdůležitějších vlastností termínu, velice často se v terminologii setkáváme s polysémií. Její příčina spočívá v tom, že výraz má více významů. V dosavadním výkladu jsme se snažili vytvořit teoretická východiska, na jejichž základě budeme postupovat při analýze lexikálního materiálu. 18

20 2. SPECIÁLNÍ ČÁST 19

21 2.1 KLASIFIKACE NEOLOGIZMŮ Z HLEDISKA SLOVNĚDRUHOVÉHO Jako první hledisko při klasifikaci neologizmů jsme zvolili hledisko slovnědruhové, jehož úkolem je vyhodnotit shromážděný materiál podle příslušnosti k jednotlivým slovním druhům. Podstatná jména tvoří v ruském jazyce až polovinu veškeré slovní zásoby. Tato skutečnost se projevila i při excerpování našeho materiálu, kdy substantiva tvoří 65,12 % z celkového množství neologizmů. Nad ostatními slovními druhy mají jednoznačnou převahu. Tato skutečnost vyplývá z funkce ekonomické terminologie, která pojmenovává nově vzniklé ekonomické obory, disciplíny, činitele atd. Vedle substantiv jsou zastoupena již podstatně méně přídavná jména. V analyzovaném materiálu tvoří 28,17 %. Ještě méně se v materiálu vykytují slovesa. Z veškerých neologizmů představují 5,96 %. Nejvzácněji jsou pak ve slovníčku zastoupena nová příslovce a zájmena. Příslovce 0,45 %, zájmena 0,30 %. Rádi bychom však upozornili na skutečnost, že zájmena nacházíme pouze (a to ještě jen zřídka) jako komponenty slovních spojeních nikoli jako samostatné termíny. Ostatní slovní druhy nebyly zaznamenány. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že zastoupení jednotlivých slovních druhů mezi neologizmy je zcela nerovnoměrné. Některé slovní druhy nejsou zastoupeny vůbec. Jde jednak o číslovky, jejichž typy jsou historicky ustálené a nejsou nově vznikajícími jevy ovlivňovány, dále o předložky a spojky, slovní druhy, jenž mají oslabený věcný význam, a tak lze jejich systém označit rovněž za ustálený. Naopak je pochopitelné, že největší změny jsou patrné u podstatných jmen. Co se týče české ekonomické terminologie, můžeme konstatovat, že zastoupení jednotlivých slovních druhů je téměř stejné jako v ruské ekonomické terminologii. To znamená, že většinu tvoří podstatná jména, za nimi následují přídavná jména, pak slovesa, nejméně příslovce a zájmena. U substantiv jsme se rozhodli provést gramatickou analýzu. Substantivní materiál jsme roztřídili podle rodu na maskulina, feminina a neutra. Po té jsme si všímali nesklonnosti podstatných jmen, a to rovněž včetně jejich rodu. Další kategorií, na kterou jsme se zaměřili, byla kategorie čísla, zajímalo nás, kolik substantiv jsme vyexcerpovali ve tvaru množného čísla. Větší část materiálu tvoří neologizmy mužského rodu 59,27 %, substantiva ženského rodu pak 28,88 % a středního rodu 9,12 %. Procentuelně jsme se rozhodli vyhodnotit i množství substantiv ve tvaru množného čísla a zařadili je do celkového objemu 20

22 substantivních neologizmů. Představují 2,73 %. Jde o slova бабки, баксы, грины, деньги, допдоходы, евродоллары, зелёные, нью рашенз, услуги. Nesklonných substantiv jsme ve slovníčku napočítali celkem 9, přičemž neutra jsou zastoupena 6 výrazy, maskulina 3 výrazy. Nesklonná feminina nebyla v excerpovaném materiálu nalezena. Do kategorie nesklonných neuter náleží následující výrazy: конто, лобби, ноу-хау/ноуха, паблисити, экю, эмбаргo. Mezi maskulina pak patří výrazy: кашфлоу/кэшфлоу, паблик рилейшнз, промоушн. Zastoupení slovních druhů Přídavná jména 28,17% Slovesa 5,96% Příslovce 0,45% Zájmena 0,30% Podstatná jména 65,12% Rodová charakteristika substantivních neologismů Neutra 9,12% Feminina 28,88% Maskulina 59,27% 21

23 2.2 TEMATICKÁ ANALÝZA NEOLOGIZMŮ V OBLASTI EKONOMIKY A OBCHODU Dalším hlediskem, na něž jsme se při analýze našich neologizmů zaměřili, bylo hledisko tematické, jehož úkolem bylo rozdělit neologizmy do jednotlivých tematických celků, v nichž má daný výraz nejširší uplatnění. Zvolili jsme oblast bankovnictví, burzovnictví, celnictví, daňového systému, kapitálové trhu, logistiky, managementu, marketingu, personalistiky, pojišťovnictví, reklamy, transformace ekonomiky а účetnictví. Uvedené oblasti jsou podřízeny hierarchicky vyšším celkům s názvem Finanční trh, Podniková ekonomika a Hospodářská politika. V rozdělení jsme vycházeli jednak z vlastních ekonomických znalostí, ale také z knihy Ekonomie: stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech (Švarcová, 1999). Jelikož se v našem textu vyskytují i výrazy, které mají zastoupení ve více oblastech najednou (např. шорт-лист patří jak do oblasti reklamy, tak také do oblasti marketingu a personalistiky), rozhodli jsme se takový výraz zařadit pouze do té oblasti, kde se dle našeho názoru objevuje nejčastěji. Přestože jsme se snažili nashromážděné neologizmy roztřídit do zmiňovaných celků a jejich podskupin, zjistili jsme, že z nemalé části náš slovníček zaplnily také výrazy blíže nespecifikovatelné, užívané nejčastěji v ekonomické publicistice. Rozhodli jsme se tyto výrazy ve slovníčku ponechat, neboť se domníváme, že s danou problematikou úzce souvisí a zařadili je proto do celku s názvem Ekonomická publicistika. Po roztřídění jednotlivých neologizmů do příslušných celků a jejich podskupin jsme se je rozhodli zhodnotit podle toho, která z těchto podskupin je nejobsáhlejší Neologizmy a finanční trh Každý vyspělý ekonomický systém je vybudován na fungujících tocích peněz. Peníze plní funkci oběživa, mohou sloužit jako kapitál. Mají i různou podobu hotovost, devizy, drahé kovy, cenné papíry atd. Peníze tedy představují specifické zboží, které má svůj specifický trh finanční trh. Finanční trh představuje největší trh jak v měřítku národní ekonomiky, tak v měřítku světovém. Jako každý trh je založený na nabídce relativně volných peněz a poptávce po penězích. Střetem této nabídky a poptávky se vytváří cena peněz (výše úroku, tržní cena cenných papírů, kurzy deviz atd.). Graficky lze strukturu finančního trhu znázornit následujícím způsobem: 22

24 Při našem třídění neologizmů budeme vycházet z rozdělení na: A. bankovnictví B. burzovnictví C. kapitálový trh D. pojišťovnictví ad A) V excerpovaném materiálu převládaly neologizmy z oblasti bankovnictví, které jsme dále rozdělili do následujících podskupin: 1. Jednoslovná substantiva Substantiva mužského rodu Substantiva ženského rodu Substantiva středního rodu Substantiva pluralia tantum аннуитет корсчёт банкирша евро бабки банкомат кредитор евровалюта конто баксы безнал кэш еврокарта обналичивание грины бенефициар микрокредит ипотека эмбоссирование евродоллары бонус нал клиентура зелёные дебет овердрафт конвертация дебитор пинкод конвертируемость дефолт сублизинг кредитка дисконт телебанкинг неплатежеспособность евроклиринг терминал еврокредит транш еврочек Факторинг 1 клиент флоатинг клиринг форфейтинг контокоррент чек 1 poznámky o přízvucích a možných pravopisných variantách všech výrazů uvádíme v rusko-českém slovníčku 23

25 2. Víceslovná substantiva банк-депозитарий интернет-банкинг прайм-рейт банк-кредитор клиринг-банк приват-банкинг банк-ломбард кредит-ломбард репо-ставка бизнес-кредит кредит-револьвер ритейл-банкинг директ-банкинг М-банкинг ролловер-кредит интернет-банк онлайн-банкинг э-банкинг 3. Slovní spojení банковская карточка домашний банкинг перекачивать деньги банковские реквизиты инвестиционно-фондовый банк плавающая ставка банковский холдинг ипотечный кредит плавающий валютный курс банковское дело клиентский счёт пластиковая карточка безвозмездная ссуда клиринговая операция платёжная трансакция безналичная трансакция клиринговый счёт платиновая карточка бессрочный вклад контокоррентный кредит приоритетная карточка блокировать счёт контокоррентный счёт произвести трансакцию блокировка карты контракт о кредите промежуточный кредит валютный баланс контракт о лизинге прямой банкинг валютный фонд кредитная карточка расчётная карточка востребованный кредит кредитная ставка револьверная карточка гибридная карточка кредитная трансакция сеть банкоматов горячие деньги кредитный баланс снятие в банкомате грязная валюта кредитный бум срочный вклад дебетовая карта лимит загрязнения торговая карточка дебетовая карточка лимит кредитования факторинговые услуги дебетовый лимит лимит финансирования филиал банка дебетовый счёт личный банкир финансовый кредит депозитный банк ломбардная ставка хом кредит депозитный счёт обменный пункт чардж карта дисконтная ставка отмывание денег чиповая карточка дисконтный банк отмывать деньги эмбоссированная карточка дискретная зона перебрать кредит эмиссия карточек 4. Adjektiva внутрибанковский межбанковский чековый 5. Verba гасить дебетовать дисконтировать 24

26 обналичить наликом 6. Adverbia у. е. 2 БИК 3 7. Abreviace ad B) Burza je zvláštní forma trhu, na kterém se obchoduje se vzájemně zastupitelným zbožím, které se však na burze fyzicky nenachází. Burzy se konají pravidelně na určitém místě a v určitou dobu a pro obchodování jsou stanovena přesná pravidla. Obchodu na burze se proto může zúčastnit pouze vymezená skupina osob, která má povolení řídících orgánů burzy. Do burzovnictví jsme z excerpovaného materiálu zahrnuli: 1. Jednoslovná substantiva Substantiva mužského rodu Substantiva ženského rodu Substantiva středního rodu аукцион листинг брокерша брокерство букмекер свитч маклерство джоббер фиксинг делистинг хедж дефлятор хеджинг 2. Víceslovná substantiva гоф-брокер лонг-позиция фирма-аукционист интернет-аукцион рейтинг-рист хедж-фонд 3. Adjektiva брокерский внебиржевой букмекерский маклерский 2 условная единица 3 банковский идентификационый код 25

27 4. Slovní spojení аукционная цена биржевой бум индекс Доу-Джонса аукционное агенство биржевой индекс ипотечный брокер аукционный сервер биржевой маклер межбиржевая компания биржевое дело биржевой спекулянт обвал курсов биржевой агент биржевой трейдер спекулятивная операция биржевой брокер инвестиционная стратегия фиксированный курс 5. Verba маклерствовать стагнировать ad C) Kapitálový trh se zaměřuje na umisťovaní kapitálu (odtud plyne samotný název trhu). Nezahrnuje kapitál ve věcné podobě nemovitosti, technologie ap. ale zabývá se kapitálem v jeho finanční podobě. Do kapitálové trhu jsme proto zařadili následující neologizmy: 1. Jednoslovná substantiva Substantiva mužského rodu Substantiva ženského rodu Substantiva středního rodu акционер портфель еврооблигация индексирование андеррайтер своп инвестиция гиринг трейдер индексация дилинг трейдинг котировка еврорынок фьючерс пирамида кашфлоу эмитент пролонгация корнер 2. Víceslovná substantiva блю-чипс акция маркет-мейкер 3. Adjektiva акционерный дилинговый 26

28 4. Slovní spojení временная акция коммерческая трансакция портфельная инвестиция дилинговый центр котированная акция привилегированная акция евроакция менеджерская акция стратегия портфеля инвестиционный бум пакет акций фьючерсная операция индекс акций портфельная акция фьючерсный контракт 5. Verba инвестировать индексировать котировать ad D) Pojišťovnictví představuje specifické odvětví ekonomiky zabezpečující finanční zmírnění negativních důsledků nahodilosti na ekonomickou a podnikatelskou činnost lidí. Patří sem: 1. Jednoslovná substantiva Substantiva mužského rodu страховщик франчайзер франчайзиат Substantiva ženského rodu франшиза 2. Slovní spojení валютная оговорка пенсионный фонд страховой агент ипотечное страхование страхование от всех рисков страховой маклер кредитное страхование страховая компания лимит страхования страховое агенство Na první pohled je patrné, že nejpočetnější skupinou v celku nazvaném Finanční trh je oblast bankovnictví, která tvoří součást finančního trhu. Množství neologizmů vyplývá z povahy bankovního systému. Banky byly, jsou a budou nedílnou součástí života každého z nás. Zabývají se peněžními a úvěrovými obchody, transakcemi a operacemi, shromažďováním volných peněžních prostředků a zprostředkováním platebního styku. 27

29 Bankovnictví je motorem ekonomiky a na jeho stabilitě a rozvoji závisí hospodářství všech zemí světa, včetně té naší. Na druhém místě co do početnosti slov skončila oblast burzovnictví, na třetím místě oblast kapitálového trhu (musíme však zdůraznit, že rozdíl v počtu výrazů byl opravdu minimální) a nejméně neologizmů zahrnovala oblast pojišťovnictví Neologizmy a podniková ekonomika Podniková ekonomika se zabývá všemi stránkami činnosti podniku ekonomickou, personální, řídící, organizační, informační, technickou, obchodní a kontrolní. K tomu, aby podnik byl schopen existovat, potřebuje tyto fungující a spolupracující podnikové subsystémy: Pro naše účely rozdělíme podnikovou ekonomiku na oblast: A) managementu B) marketingu reklamy C) personalistiky D) účetnictví E) logistiky ad A) Management představuje systém ověřených přístupů, názorů, zkušeností, doporučení a metod, které manažeři užívají ke zvládnutí specifických činností, jež jsou nezbytné k dosažení podnikatelských cílů organizace. V managementu hrají důležitou roli: 28

30 1. Jednoslovná substantiva Substantiva mužského rodu Substantiva ženského rodu Substantiva středního rodu аутсорсинг реинжиниринг бонита девелоперство девелопер ритейл кредитоспособность лидерство евроменеджер ритейлер сублицензия софинансироване евроменеджмент соучредитель лидер стандарт лидершип субхолдинтг менеджеризм франчайзинг оффсет 2. Víceslovná substantiva бизнес-контракт бренд-менеджмент топ-менеджмент бизнес-концепция тайм-менеджмент флит-менеджмент бренд-менеджер топ-менеджер холдинг-компания 3. Adjektiva менеджерский некоммерческий неэффективый сертификатный 4. Slovní spojení депозитная операция менеджер поддержки продаж отпускать цены интерим менеджмент менеджер по маркетингу сертификация продукции лизинговый контракт менеджер по персоналу профильный фонд лицензия на и. деятельность 4 менеджер по промоушн франчайзинговый холдинг лицензия на ноу-хау менеджер по рекламе холдинговая компания лицензия на торговлю ножницы цен 5. Verba менеджировать рефинансировать сертифицировать Jaký je vlastně vztah managementu a marketingu? Obě tyto oblasti mají svá specifika: management se zabývá řízením a marketing trhem. Protože však firemní marketing 4 индивидуальную 29

31 i management mají shodné cíle prosperita firmy a dosažení zisku mají i mnoho společného. ad B) Marketing můžeme charakterizovat jako podnikatelskou metodu, jejímž cílem je zajistit podniku dlouhodobě odbyt výrobků a služeb. Obecně platí, že marketing je nauka o trhu. Zahrnuje mnoho činností počínaje průzkumem potřeb zákazníků, přes aktivní ovlivňování těchto potřeb, poznání konkurence, rozhodování o vývoji nových výrobků až po volbu distribučních cest výrobku k zákazníkovi. Na základě této definice jsme do marketingu umístili následující neologizmy: 1. Jednoslovná substantiva Substantiva mužského rodu Substantiva ženského rodu Substantiva středního rodu бенчмаркинг мерчандайзер визитка дилерство брейнсторминг мерчандайзинг инновация демаркетинг микромаркетинг конкурентоспособность дилер пиарщик маржа иннофонд приоритет маркетизация евромаркетинг пэндор накрутка киберпокупатель семплинг неконкурентность консалтинг телемаркетинг новация контролинг телешопинг персонализация копирайт тендер макромаркетинг фактор маркетолог 2. Víceslovná substantiva директ-маркетинг маркетинг-микс паблик рилейшнз прайс-лист 3. Slovní spojení авторизованный дилер маркетинговая стратегия освидетельствованный товар авторизованный дистрибутор маркетинговые услуги стартовая цена визитная карточка маркетинговый аудит стратегия маркетинга забугорная инвестиция накручивать цены торговый агент малобюджетный проект непатентованный товар 30

32 4. Adjektiva бенчмаркинговый договорный контроллинговый приоритетный дилерский консалтинговый мерчандайзинговый тендерный Marketing se zabývá propagací, která samozřejmě zahrnuje i reklamu. Protože se v našem slovníčku vyskytla celá řada neologizmů z oblasti reklamy, rozhodli jsme se jim vyčlenit samostatnou oblast, i když jsme si vědomi, že reklama je vlastně pouhou součástí marketingu. 1. Jednoslovná substantiva Substantiva mužského rodu Substantiva ženského rodu Substantiva středního rodu биллборд промоушн брошюра паблисити гудвилл рекламщик презентация спонсирование дизайн слоган раскрутка спонсорство дизайнер спонсор имиджмейкер тестер лейбл флаер логотип эффект промоутер 2. Víceslovná substantiva директ-мейл интернет-реклама шорт-лист щит-плакат 3. Adjektiva дизайнерский раскрученный спонсорский щитовой 4. Verba презентовать спонсировать 31

33 5. Slovní spojení Ассоциация рекламных брокеров раскрутить кампанию рекламный проспект бонусная скидка рекламная кампания рекламный слоган дилерская скидка рекламное агенство рекламный товар количественная скидка рекламные буклеты рекламный щит малобюджетная реклама рекламный агент световая реклама обманчивая реклама рекламный каталог скрытая реклама ad C) Personalistika je obor, který se zaměřuje na získávání kvalitních lidí pro podnik, práci s nimi a motivaci či stanovení optimálních mzdových postupů. Personalistiky se týkají neologizmy: 1. Jednoslovná substantiva Substantiva mužského rodu Substantiva ženského rodu Substantiva středního rodu рекрутинг реквалификация благоприятствование 2. Víceslovná substantiva имплоймент-информация 3. Adjektiva рекрутёрский 4. Abreviace МРОТ 5 ad D) Účetnictví je nástroj pro sledování a zobrazení stavů, toků a výsledků podnikatelské činnosti v peněžních jednotkách. Je uspořádaným systémem evidence s určitými, vesměs obecně platnými normami a definovanými pravidly. Zákon o účetnictví definuje účetnictví nově jako soustavu účetních záznamů, přitom může být použito technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení. Excerpované neologizmy týkající se oblasti účetnictví: 5 минимальный размер оплаты труда 32

34 1. Jednoslovná substantiva Substantiva mužského rodu Substantiva ženského rodu Substantiva středního rodu Substantiva pluralia аудит инкассация делопроизводство допдоходы аудитинг предоплата ноу-хау аудитор физлицо бухучёт репортинг финдокумент 2. Slovní spojení аудиторские услуги лизинговая операция оперативный лизинг декларировать свои доходы лизинговый продукт финансовый лизинг внутрифирменный 3. Verba аудировать минусовать плюсовать 4. Abreviace ИНО 6 ad E) Logistika se zabývá fyzickými toky zboží či jiných druhů zásob od dodavatele k odběrateli a informačními toky v písemné nebo i ústní podobě. Termíny z logistiky: 1. Jednoslovná substantiva Substantiva mužského rodu Substantiva ženského rodu байер логистик логистика бартер реэкспорт дивизион экспорт импорт 6 идентификационный номер организации 33

35 2. Víceslovná substantiva бизнес-партнёр бизнес-план 3. Adjektiva бартерный 4. Slovní spojení кэш энд кэри логистическая операция плати и вези реэкспортная операция Po rozčlenění pojmů se ukázalo, že v celku nazvaném Podniková ekonomika převládají nové výrazy z oblasti marketingu, sestupně co do početnosti následují výrazy z oblasti managementu, dále reklamy, účetnictví, logistiky a nakonec personalistiky. V personalistice jsme zaznamenali pouhých 6 neologizmů Neologizmy a hospodářská politika Hospodářská politika se nás dotýká dnes a denně, přímo i nepřímo. Hospodářská politika představuje souhrn cílů, zásad, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality. Základním subjektem, který formuje hospodářskou politiku je stát. Ten však není pouze jednolitým celkem, ale je složen z mnoha institucí, které se navzájem ovlivňují. Klíčovými subjekty státního aparátu jsou pak především parlament a vláda, centrální banka, ministerstva a jiné výzkumné a expertní organizace. Na základě dohod mezi státy pak vznikají mezinárodní organizace či nadnárodní orgány, které svým chováním a vzájemným střetáváním zájmů členských států tak vytvářejí či spoluvytvářejí hospodářskou politiku jednotlivých států. Na základě charakteristiky neologizmů, získaných excerpcí, jsme zvolili jednodušší rozdělení hospodářské politiky a to na: А) celnictví B) daňový systém C) transformaci ekonomiky v letech

36 ad A) Celnictví se zabývá zejména kontrolní činností celní správy a dále vlastním rozhodováním o propuštění zboží do navrženého režimu, vyměřováním a vybíráním cla, daní a poplatků při dovozu, vývozu nebo tranzitu, výkonem celního dohledu, řízením o celních přestupcích a celních deliktech. Z našeho slovníku jsme pro oblast celnictví vybrali následující termíny: 1. Jednoslovná substantiva Substantiva mužského rodu Substantiva ženského rodu Substantiva středního rodu антидемпинг интеграция растаможивание демпинг пломбировка растаможка 2. Adjektiva антидемпинговый запретительный 3. Slovní spojení Ассоциация таможенных брокеров беспошлинная зона беспошлинная лицензия демпинговая цена зона свободного предпринимательства оговорка о наибольшем благоприямстмвовании оффшорная зона таможенная очистка 4. Verba демпинговать растаможивать ad B) Daňový systém určitého státu vždy odráží konkrétní ekonomické podmínky. Zahrnuje tedy veškeré typy daní, které v daném státě existují. Daňový systém, tedy kombinace více daní, zabezpečuje plnění jednotlivých funkcí daní, neboť každá daň v daňovém systému se - bez ohledu na to, že konečné daňové břemeno vždy nese jednotlivec, občan - chová odlišně a jiným způsobem zajišťuje splnění požadavků na daňový systém kladený. Zvolené neologizmy pro danou problematiku: 35

37 1. Jednoslovná substantiva Substantiva mužského rodu приработок финансист 2. Slovní spojení корпоративный налог налоговый рай товар без НДС налоговые каникулы оффшорная компания уход от налогов налоговый оазис порог бедности эксперт по налогам 3. Adjektiva безналогоый налогоплательщицкий незадекларированный 4. Abreviace НДС 7 ad C) Transformační proces ekonomiky na počátku 90. let nebyl jednoduchý a bezbolestný. Bylo to období, kdy většinové státní vlastnictví měnilo svou podobu, ujasňovaly se vlastnická práva, noví majitelé začínali podnikat. 1. Slovní spojení агент по недвижимости корпоративная компания прожиточный минимум аннулировать лицензию лизинговая компания риэлтерская фирма вводить эмбарго лицензионный контракт риэлтерский агент депозитарно-клиринговая к. 8 мелкий предприниматель риэлтерское агентсво инфляционная спираль недобросовестная конкуренция рыночная экономика инфляционный бум потребительская корзина теневая экономика корзина валют предприниматель по франшизам 2. Víceslovná substantiva предприниматель-частник фирма-риэлтор 7 налог на добавленную стоимость 8 компания 36

38 3. Jednoslovná substantiva Substantiva mužského rodu Substantiva ženského rodu Substantiva středního rodu ваучер антикоррупция квотация акционирование госдолг валоризация купонизация казначейство госзаём ваучеризация лицензия лицензирование концерн гиперинфляция люстрация экономразвитие коррупционер госдоля олигополия эмбарго лицензедатель демонополизация подпитка минфин дерегуляция приватизация приватизатор дуополия прихватизация прихватизатор еврозона разборка риэлтер инофирма реприватизация турбизнес инфляция стагфляция инфраструктура 4. Adjektiva антикартельный венчурный внебюджетный лицензированный антикоррупционный внебюджетный внеприватизационный приватизационный антимонопольный внебалансовый дочерний приватизированный безинфляционный 5. Verba акционировать лицензировать приватизировать скоммуниздить декларировать монополизировать разобраться стырить квотировать наприватизировать санкционировать 6. Abreviace АО 9 ООО 10 СП 11 ССК 12 ТНК 13 ТОО 14 9 акционерное общество 10 общество с ограниченной ответственностью 11 совместное преприятие 12 строительно-сберегательная касса 13 транснациональные корпорации 14 товарищество с ограниченной ответственностью 37