Metodická příručka ke Komunikátoru 1. stupně

Transkript

1 Metodická příručka ke Komunikátoru 1. stupně Komu komunikátor slouží? Komunikátor vznikl především z potřeby ulehčit a zpřehlednit komunikaci mezi školou a rodinou u integrovaných žáků s poruchou autistického spektra. Běžná základní škola se v současnosti musí umět vypořádat s řadou problémů, které spočívají především v problémech adaptace některých dětí, a to nejen dětí s PAS. Jako nejvážnější vnímáme tyto problémy: Problémy adaptace v současné škole (základní škola) 1. Problémy adaptace dětí s PAS 2. Problémy adaptace dětí z různých edukačních systémů (v současné době stačí přechod z běžné ZŠ na jinou běžnou ZŠ s výrazně rozdílným ŠVP) 3. Problémy adaptace cizinců 4. Problémy adaptace dětí z různého sociokulturního prostředí 5. Problémy adaptace dětí s mimořádným nadáním, které lze rozvíjet ve škole 6. Problémy adaptace dětí s mimořádným nadáním, které se rozvíjí mimo školu 7. Problémy adaptace dětí dlouhodobě (popř. vážně) nemocných Každý z těchto problémů vyžaduje vlastní adaptační program a individuální přístup. Dovolujeme si však tvrdit, že u všech těchto problémů může Komunikátor výrazně pomoci, a to v určité fázi adaptačního programu. Pro každý z výše uvedených problémů bude potřeba výslednou podobu Komunikátoru upravit. Uvědomujeme si, že Komunikátor je pouze dílčím nástrojem v uceleném a především individuálně nastaveném adaptačním programu žáka. Takový adaptační program sestavuje výchovný poradce školy, ve spolupráci se školním psychologem a speciálním pedagogem školy (popřípadě pedagogicko-psychologickou poradnou), učiteli, asistentem pedagoga (pokud je přítomen) a v neposlední řadě rodiči a samotným dítětem (podíl dítěte roste s přibývajícím věkem). Pomáhá: žákovi, jeho rodičům, asistentům, učitelům K čemu slouží? Komunikátor slouží ke zlepšení komunikace mezi žákem, jeho rodiči a školou. Žák získává pravidelný přehled o své činnosti ve škole, a to spolu s hodnocením svého výkonu a se záznamem o úkolech. Stejně jeho rodiče přesně ví, co se jejich dítě učilo, s jakými materiály pracovalo, jak pracovalo, mohou tak ve spolupráci se školou nastavit jasný motivační systém. Učitelé a asistenti mají jistotu v tom, že se druhé straně dostanou objektivní a přesné informace, a tím předcházejí nedorozuměním a konfliktům. Jak s komunikátorem pracovat? V prvé řadě je nutné pořídit desky s kroužkovou vazbou. Do ní se vkládají jednotlivé listy. To umožňuje už neaktuální listy odebírat. Každý školní den má svou samostatnou stránku. V záhlaví je prostor pro datum a motivační obrázek. Jak pracovat s motivačním obrázkem (nejlépe samolepka)? 1. motivační obrázek dostane dítě na začátku dne, aby dítě bylo hned od rána pozitivně naladěno. Po domluvě mohou obrázky lepit doma rodiče nebo učitel (asistent) ve škole. a) V případě dětí s PAS to budou obrázky související s jejich specifickými zájmy (např. dopravní prostředky, vesmír, dinosauři, kočky, ). Asistent nebo učitel může kdykoli během dne odkázat na obrázek (jako motivaci nebo pochvalu). Postupně (u starších dětí) může být k obrázku připojen text, který bude sloužit k výuce (téma dne, významná událost, ) nebo k rozvoji sociálních dovedností dítěte (např. učíme-li dítě zdravit, děkovat, žádat o něco, )

2 b) V případě ostatních dětí se použijí jakékoliv obrázky z okruhu jejich zájmů. U dětí, které přicházejí jako nováčci do zaběhnutého kolektivu, lze využít obrázky se jmény spolužáků, aby se dítě rychle naučilo jména spolužáků. c) V případě žáků-cizinců bychom záhlaví využili pro několik slovíček pro rozšíření slovní zásoby češtiny, samozřejmě zase doplněné obrázky. Slovíčka by se měla týkat témat, která se ten den budou ve škole probírat. 2. motivační obrázek dostane dítě na konci dne, a to jako výsledek pozitivního/negativního hodnocení. Stejně jako v prvním případě mohou obrázek dávat rodiče doma nebo učitel (asistent) na konci vyučování. Záznamový list je dále rozdělen podle jednotlivých vyučovacích hodin: 1. zaznamenáváme předmět (matematika, ) 2. dále učivo. Co bylo probíráno, procvičováno, testováno. Z jaké učebnice, pracovního listu, 3. průběh hodiny. Zvláště žáci s PAS potřebují častější hodnocení, a to i v průběhu hodiny. Je nutné je motivovat, aby daný úkol (činnost) vypracovali (vykonali). Dále dbáme na to, aby měli možnost úkol (činnost) dokončit. Často je rozčiluje, když jim tomu je zabráněno. 4. celkové hodnocení hodiny 5. na konci listu je prostor pro zaznamenání hodnocení za celý den a domácích úkolů (co přesně je za domácí úkol a na kdy) S ohledem na různou míru samostatnosti dětí není možné říci, co budou zaznamenávat žáci sami a co učitel (asistent). V každém případě postupně vedeme žáky k samostatnosti. Stále však kontrolujeme kvalitu záznamů a zaznamenáváme hodnocení žáka.

3 Metodická příručka ke Komunikátoru 2. stupně Komu komunikátor slouží? Komunikátor vznikl především z potřeby ulehčit a zpřehlednit komunikaci mezi školou a rodinou u integrovaných žáků s poruchou autistického spektra. Běžná základní škola se v současnosti musí umět vypořádat s řadou problémů, které spočívají především v problémech adaptace některých dětí, a to nejen dětí s PAS. Jako nejvážnější vnímáme tyto problémy: Problémy adaptace v současné škole (základní škola) 1. Problémy adaptace dětí s PAS 2. Problémy adaptace dětí z různých edukačních systémů (v současné době stačí přechod z běžné ZŠ na jinou běžnou ZŠ s výrazně rozdílným ŠVP) 3. Problémy adaptace cizinců 4. Problémy adaptace dětí z různého sociokulturního prostředí 5. Problémy adaptace dětí s mimořádným nadáním, které lze rozvíjet ve škole 6. Problémy adaptace dětí s mimořádným nadáním, které se rozvíjí mimo školu 7. Problémy adaptace dětí dlouhodobě (popř. vážně) nemocných Každý z těchto problémů vyžaduje vlastní adaptační program a individuální přístup. Dovolujeme si však tvrdit, že u všech těchto problémů může Komunikátor výrazně pomoci, a to v určité fázi adaptačního programu. Pro každý z výše uvedených problémů bude potřeba výslednou podobu Komunikátoru upravit. Uvědomujeme si, že Komunikátor je pouze dílčím nástrojem v uceleném a především individuálně nastaveném adaptačním programu žáka. Takový adaptační program sestavuje výchovný poradce školy, ve spolupráci se školním psychologem a speciálním pedagogem školy (popřípadě pedagogicko-psychologickou poradnou), učiteli, asistentem pedagoga (pokud je přítomen) a v neposlední řadě rodiči a samotným dítětem (podíl dítěte roste s přibývajícím věkem). Pomáhá: žákovi, jeho rodičům, asistentům, učitelům K čemu slouží? Komunikátor slouží ke zlepšení komunikace mezi žákem, jeho rodiči a školou. Žák získává pravidelný přehled o své činnosti ve škole, a to spolu s hodnocením svého výkonu a se záznamem o úkolech. Stejně jeho rodiče přesně ví, co se jejich dítě učilo, s jakými materiály pracovalo, jak pracovalo, mohou tak ve spolupráci se školou nastavit jasný motivační systém. Učitelé a asistenti mají jistotu v tom, že se druhé straně dostanou objektivní a přesné informace, a tím předcházejí nedorozuměním a konfliktům. Jak s komunikátorem pracovat? V prvé řadě je nutné pořídit desky s kroužkovou vazbou. Do ní se vkládají jednotlivé listy. To umožňuje už neaktuální listy odebírat. Každý školní den má svou samostatnou stránku. V záhlaví je prostor pro datum a motivační obrázek nebo text. Jak pracovat s motivačním obrázkem (nejlépe samolepka) nebo textem? Motivační obrázek (text) dostane dítě na začátku dne, aby dítě bylo hned od rána pozitivně naladěno. Po domluvě mohou obrázky lepit doma rodiče nebo učitel (asistent) ve škole. Text je vhodné doplnit na začátku dne ve škole. a) V případě dětí s PAS to budou obrázky související s jejich specifickými zájmy (např. dopravní prostředky, vesmír, dinosauři, kočky, ). Asistent nebo učitel může kdykoli během dne odkázat na obrázek (jako motivaci nebo pochvalu). Postupně (u starších dětí) může být k obrázku připojen text, který bude sloužit k výuce (téma dne, významná událost, ) nebo k rozvoji sociálních dovedností dítěte (např. učíme-li dítě zdravit, děkovat, žádat o něco, )

4 b) V případě ostatních dětí se použijí jakékoliv obrázky z okruhu jejich zájmů. U dětí, které přicházejí jako nováčci do zaběhnutého kolektivu, lze využít jména spolužáků, aby se je dítě rychle naučilo. c) V případě žáků-cizinců bychom záhlaví využili pro několik slovíček pro rozšíření slovní zásoby češtiny. Slovíčka by se měla týkat témat, která se ten den budou ve škole probírat. Záznamový list je dále rozdělen podle jednotlivých vyučovacích hodin: 1. zaznamenáváme předmět (matematika, ) 2. dále učivo. Co bylo probíráno, procvičováno, testováno. Z jaké učebnice, pracovního listu. Zda byly předány kopie poznámek spolužáků či učitele, 3. co přesně je za domácí úkol a na kdy 4. průběh hodiny. Zvláště žáci s PAS potřebují častější hodnocení, a to i v průběhu hodiny. Je nutné je motivovat, aby daný úkol (činnost) vypracovali (vykonali). Dále dbáme na to, aby měli možnost úkol (činnost) dokončit. Často je rozčiluje, když jim tomu je zabráněno. 5. celkové hodnocení hodiny 6. na konci listu je prostor pro zaznamenání hodnocení za celý den S ohledem na různou míru samostatnosti dětí není možné říci, co budou zaznamenávat žáci sami a co učitel (asistent). Musí být předem dohodnuto! V každém případě postupně vedeme žáky k samostatnosti. Stále však kontrolujeme kvalitu záznamů a zaznamenáváme hodnocení žáka.

5 Metodická příručka ke Komunikátoru 3. stupně Komu komunikátor slouží? Komunikátor vznikl především z potřeby ulehčit a zpřehlednit komunikaci mezi školou a rodinou u integrovaných žáků s poruchou autistického spektra. Běžná základní či střední škola se v současnosti musí umět vypořádat s řadou problémů, které spočívají především v problémech adaptace některých dětí, a to nejen dětí s PAS. Jako nejvážnější vnímáme tyto problémy: Problémy adaptace v současné škole (základní škola) 1. Problémy adaptace dětí s PAS 2. Problémy adaptace dětí z různých edukačních systémů (v současné době stačí přechod z běžné ZŠ na jinou běžnou ZŠ s výrazně rozdílným ŠVP, přechod ze ZŠ na SŠ, přechod mezi SŠ) 3. Problémy adaptace cizinců 4. Problémy adaptace dětí z různého sociokulturního prostředí 5. Problémy adaptace dětí s mimořádným nadáním, které lze rozvíjet ve škole 6. Problémy adaptace dětí s mimořádným nadáním, které se rozvíjí mimo školu 7. Problémy adaptace dětí dlouhodobě (popř. vážně) nemocných Každý z těchto problémů vyžaduje vlastní adaptační program a individuální přístup. Dovolujeme si však tvrdit, že u všech těchto problémů může Komunikátor výrazně pomoci, a to v určité fázi adaptačního programu. Pro každý z výše uvedených problémů bude potřeba výslednou podobu Komunikátoru upravit. Uvědomujeme si, že Komunikátor je pouze dílčím nástrojem v uceleném a především individuálně nastaveném adaptačním programu žáka. Takový adaptační program sestavuje výchovný poradce školy, ve spolupráci se školním psychologem a speciálním pedagogem školy (popřípadě pedagogicko-psychologickou poradnou), učiteli, asistentem pedagoga (pokud je přítomen) a v neposlední řadě rodiči a samotným dítětem (podíl dítěte roste s přibývajícím věkem). Pomáhá: žákovi, jeho rodičům, asistentům, učitelům K čemu slouží? Komunikátor slouží ke zlepšení komunikace mezi žákem, jeho rodiči a školou. Žák získává pravidelný přehled o své činnosti ve škole, a to spolu s hodnocením svého výkonu a se záznamem o úkolech. Stejně jeho rodiče přesně ví, co se jejich dítě učilo, s jakými materiály pracovalo, jak pracovalo, mohou tak ve spolupráci se školou nastavit jasný motivační systém. Učitelé a asistenti mají jistotu v tom, že se druhé straně dostanou objektivní a přesné informace, a tím předcházejí nedorozuměním a konfliktům. V neposlední řadě začíná dítě pracovat i se sebehodnocením. Jak s komunikátorem pracovat? V prvé řadě je nutné pořídit desky s kroužkovou vazbou. Do ní se vkládají jednotlivé listy. To umožňuje už neaktuální listy odebírat. Každý školní den má svou samostatnou stránku. V záhlaví je prostor pro datum a motivační text. Jak pracovat s motivačním textem? Motivační text dostane žák na začátku dne, aby student věděl, co je pro něho v tomto dni klíčové. Text je vhodné doplnit na začátku dne ve škole. a) V případě dětí s PAS mohou ještě posloužit obrázky související s jejich specifickými zájmy (např. z oblasti chemie, fyziky, matematiky, astronomie, ). Asistent nebo učitel může kdykoli během dne odkázat na obrázek (jako motivaci nebo pochvalu). Starší děti můžou mít k obrázku připojen text, který bude sloužit k výuce (téma dne, významná událost, ) nebo

6 k rozvoji sociálních dovedností dítěte (např. učíme-li dítě zdravit, děkovat, žádat o něco, komunikovat se spolužáky, ). b) U dětí, které přicházejí jako nováčci do zaběhnutého kolektivu, lze využít jména spolužáků, aby se je rychle naučily. c) V případě žáků-cizinců bychom záhlaví využili pro několik slovíček pro rozšíření slovní zásoby češtiny. Slovíčka by se měla týkat témat, která se ten den budou ve škole probírat. Záznamový list je dále rozdělen podle jednotlivých vyučovacích hodin: 1. zaznamenáváme předmět (matematika, ) 2. dále učivo. Co bylo probíráno, procvičováno, testováno. Z jaké učebnice, pracovního listu. Zda byly předány kopie poznámek spolužáků či učitele, 3. co přesně je za domácí úkol a na kdy 4. celkové hodnocení hodiny učitelem (asistentem) 5. sebehodnocení žáka 6. na konci listu je prostor pro zaznamenání hodnocení za celý den S ohledem na různou míru samostatnosti dětí není možné říci, co budou zaznamenávat žáci sami a co učitel (asistent). Musí být předem dohodnuto! V každém případě postupně vedeme žáky k samostatnosti. Stále však kontrolujeme kvalitu záznamů a zaznamenáváme hodnocení žáka.