Informace pro občana - jak se chovat v mimořádných situacích.

Transkript

1 Infrmace pr bčana - jak se chvat v mimřádných situacích. Vážení splubčané. Během našeh živta mhu nastat bhužel i mimřádné událsti způsbené například živelní phrmu, havárií v chemickém závdě, ale i v nepslední řadě hrzbu terristických útků. Přemýšleli jste tm, c byste dělali v případě vzniku mimřádné událsti? Víte jak se zachvat? Dchází k uvědmvání si nezbytnsti a významu přípravy byvatelstva k chraně a sebechraně při mimřádných událstech a zárveň k bnvvání vztahů bčanů k civilní chraně. Série následujících článků vás seznámí se základy jak pstupvat v případě hržení, jak se připravit na dpad mžných následků živelních phrm, havárií s únikem nebezpečných látek d živtníh prstředí a další, které mhu hrzit živty, zdraví byvatel neb způsbit velké materiální škdy. 1. Důležitá telefnní čísla 2. Obecné zásady 3. Když zazní siréna 4. C musíme udělat když uslyšíme zvuk sirény 5. Pžární pplach 6. Evakuace 7. Dpručený bsah evakuačníh zavazadla 8. Ochrana před pvdněmi 9. Havárie v chemickém závdě s únikem nebezpečných látek 10. Havárie v jaderném energetickém zařízení s únikem radiaktivních látek 11. Bilgické zbraně 12. Chemické zbraně 13. Prstředky imprvizvané chrany sb v radiaktivně, chemicky a bilgicky zamřeném prstředí 14. Imprvizvaná chrana dýchacích cest a pvrchu těla 15. Příprava imprvizvanéh úkrytu 16. Annymní známení 17. Obdržení pdezřelé zásilky 18. Integrvaný záchranný systém 19. Kde získat infrmace Přemýšleli jste tm, c byste dělali v případě vzniku mimřádné událsti? Víte jak se zachvat? Znáte tísňvá čísla? Umíte pskytnut první pmc? Víte, jakým způsbem byste byli varváni? Znáte akustické signály civilní chrany? Znáte správný pstup při evakuaci? Víte, kd vám v místě bydliště dkáže na tázky dpvědět a v případě ptřeby tyt úkly zajistí? Jste pravdu dbře připraveni na případnu mimřádnu událst? 1. DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA Hasičský záchranný sbr ČR Zjistíte-li mimřádnu událst (pžár, havárii s únikem nebezpečné látky ), která hržuje sby, majetek neb živtní prstředí, kamžitě vlejte čísl Zdravtnická záchranná služba Pmc zdravtnické záchranné služby se vyžaduje při všech stavech hržujících živt.

2 158 - Plicie ČR Pkud jste svědky dpravní nehdy neb spáchání trestnéh činu, vlejte telefnní čísl Městská plicie jedntné evrpské čísl tísňvéh vlání je určen především pr cizince a pr tísňvé vlání při rzsáhlých mimřádných událstech. Při předávání zprávy na telefnní čísla tísňvéh vlání uveďte: c se stal, (např. c hří... ) kde se t stal, (např. kde hří...) své jmén a čísl telefnu, dkud vláte P uknčení hvru vyčkejte na zpětný telefnát, kterým si perační pracvník věří pravdivst nahlášené zprávy. 2. OBECNÉ ZÁSADY Při hržení, kterém můžete být vyrzuměni prstřednictvím sirén, zprávu v rzhlase, televizí, z tisku neb hlášením místníh rzhlasu, pjízdnéh rzhlasvéh vzu, megafnu, a d splubčanů, se snažte ddržvat následující becné zásady : RESPEKTUJTE a snažte se získávat infrmace z ficiálních zdrjů (rzhlas, televize, místní rzhlas, vyhláška městskéh úřadu, pkyny zaměstnavatele apd.). NEROZŠIŘUJTE pplašné a nevěřené zprávy. VARUJTE statní hržené sby ve svém nejbližším klí. NETELEFONUJTE zbytečně - telefnní síť je v mimřádných situacích přetížena. NEPODCEŇUJTE vzniklu situaci. POMÁHEJTE susedům, zejména starým, nemcným a nemhucím lidem. UVĚDOMTE SI, že největší hdntu má lidský živt a zdraví a až ptm záchrana majetku. UPOSLECHNĚTE pkynů pracvníků záchranných slžek, rgánů státní správy a samsprávy. 3. KDYŽ ZAZNÍ SIRÉNA Zvuk sirény znamená vždy nějaké nebezpečí.

3 OKAMŽITĚ SE UKRYJTE Vyhledejte úkryt v nejbližší budvě. Tu může být výrbní závd, úřad, kancelář, bchd, veřejná budva i sukrmý dům. Jestliže cestujete autmbilem a uslyšíte varvný signál, zaparkujte autmbil a vyhledejte úkryt v nejbližší budvě. ZAVŘETE DVEŘE A OKNA Když jste v budvě, zavřete dveře a kna. Siréna může s velku pravděpdbnstí signalizvat únik txických látek, plynů, radiačních zpldin a jedů. Uzavřením prstru snížíte pravděpdbnst vlastníh zamření. ZAPNĚTE RÁDIO NEBO TELEVIZI Infrmace tm, c se stal, prč byla spuštěna siréna a varván byvatelstv a c dělat dále, uslyšíte v mimřádných zpravdajských hrmadných infrmačních prstředků. V případě výpadku elektrickéh prudu využijte přensný radipřijímač na baterie. Tyt infrmace jsu sdělvány i becním rzhlasem, ppř.elektrnickými sirénami. SIRÉNA VARUJE Její zvuk nás upzrňuje na t, že dšl k mimřádné událsti, která hržuje živty bčanů, majetek a živtní prstředí.vznikla mimřádná situace. Varvný signál "Všebecná výstraha". Vyhlašuje se v případě, kdy může djít k hržení živta a zdraví člvěka v důsledku přírdní katastrfy, prvzní havárie či jiné mimřádné situace většíh rzsahu. Signál je vyhlašván klísavým tónem sirény p dbu 140 vteřin. Signál může být vyhlašván třikrát za sebu v cca tříminutvých intervalech. P akustickém tónu sirény, při vyhlášení varvnéh signálu "Všebecná výstraha", bude následvat tísňvá infrmace z hrmadných infrmačních prstředků (republikvá, reginální a místní půsbnst) pr vyrzumění byvatelstva hrzící neb vzniklé mimřádné událsti. Varvný signál "Pžární pplach" Je vyhlašván přerušvaným tónem sirény p dbu 1 minuty(25 vteřin trvalý tón, 10 vteřin přestávka, 25 vteřin trvalý tón) a vyhlašuje se za účelem svlání jedntek pžární chrany. Signál "Pžární pplach" vyhlašvaný elektrnicku sirénu napdbuje hlas trubky trubící tón "HO-ŘÍ", "HO-ŘÍ" p dbu jedné minuty (je jednznačný a nezaměnitelný s jinými signály). Pravidelné akustické zkušky sirén - věřvání prvzuschpnsti systému varvání a vyrzumění se prvádí každu první středu v měsíci ve hdin. O tét skutečnsti je bčan předem infrmván v hrmadných infrmačních prstředcích. 4. CO MUSÍME UDĚLAT KDYŽ USLYŠÍME ZVUK SIRÉNY ZACHOVAT KLID A ROZVAHU uvědmit si, že škly, nemcnice, pdniky apd. prvádějí vlastní chranná patření, prt by děti neměli puštět šklu a rdiče by je neměli narychl dvádět dmů. Učitelé se ně pstarají. ZÍSKAT DALŠÍ INFORMACE sledvat vysílání reginálních neb celstátních rzhlasvých a televizních stanic, hlášení becníh rzhlasu a rzhlasvých vzů - z těcht zdrjů se dzvíme nejnvějších a nejdůležitějších infrmací průběhu mimřádné událsti. V případě, že by se přerušila ddávka elektrické energie, je dbré míti u sebe radivý přijímač na baterie, který lze naladit na pásm FM na kterém se tísňvé infrmace vysílají.

4 VYHLEDAT BEZPEČNÉ MÍSTO c nejrychleji zaujmut pdle druhu krizvé situace vhdný úkryt. V budvě kde se ukryjeme se snažíme c nejlépe utěsnit dveře a kna, abychm zamezili zamření prstru. Dále je ptřeba vypnut ventilaci a uzavřít přívdy plynu. 5. POŽÁRNÍ POPLACH Vyhlašuje se v případě vzniku velkých plšných neb bjektvých pžárů a v případech, kdy může pžár způsbit následná jiná nebezpečí (výbuch apd.). Hlavní činnst: záchrana lidských živtů a následně majetku. Zamezit šíření pžáru! Nezbytná dpručení: je-li čas, vzít nejnutnější věci (dklady, cennsti, léky) a pustit hržený prstr ; pkud je t mžné, uzavřít hlavní uzávěr plynu, vypnut el. prud, dstranit předměty, které mhu vybuchnut, zintenzivnit pžár neb škdlivst vznikajících plynů - není-li t mžné, upzrnit na ně ; nedvětrávat prstry, v nichž hří ; pskytnut pmc pstiženým sbám ; uvlnit přístupvé kmunikace a prstry pr techniku zasahujících slžek (dstranit vzidla apd.) ; nezdržvat se v blízksti pžáru - nebezpečí výbuchu neb vzniku škdlivých plynů ; na výzvu záchranářů pmáhat při likvidaci pžáru; v případě evakuace se řiďte uvedenými pkyny příslušných rgánů. 6. EVAKUACE CO DĚLAT V PŘÍPADĚ NAŘÍZENÉ EVAKUACE : Ddržujte pkyny rgánů krizvéh řízení. Ddržujte stanvené zásady při puštění bytu. Dstavte se na určené evakuační míst. Při evakuaci vlastními silami infrmvat evakuační rgány, neb zanechat vzkaz kd a kam se evakuval. Ddržujte zásady pr puštění bytu, vezměte si evakuační zavazadl a včas se dstavte na určené míst. Ddržujte pkyny rgánů zabezpečujících evakuaci i při pužití vlastních vzidel. K situaci, kdy bude nutné c nejrychleji p varvání pustit hržený prstr, může djít při nejrůznějších druzích hržení. Pkyn k evakuaci bude předán z krizvéh štábu byvatelstvu v hržených místech frmu tísňvé infrmace: lkální rzhlasvé vysílání kabelvá televize místní rzhlas vzidly s namntvaným hlásicím zařízením apd. V případě že budeme vyzváni k evakuaci je ptřebné především: uzavřít přívd vdy, plynu a vypnut elektřinu nejen v bytě, ale i dmvní uzávěry vypnut elektrické sptřebiče mim ledniček a chladniček

5 před puštěním bytu je třeba uhasit tevřený heň v tpidlech připravit si s sebu nejnutnější věci d evakuačníh zavazadla prvěřit, že i susedé vědí, že byla nařízena evakuace řádně se bléknut na cestu dětem vlžit d kapsy děvu cedulku se jménem a adresu kčky a psi bereme s sebu (statní zvířata zásbíme ptravu a dstatečnu zásbu vdy) řídit se pkyny příslušných správních rgánů, bcí, zaměstnavatelů, kteří zajišťují, rganizují a řídí evakuaci při evakuaci vlastními silami (k příbuzným, známým apd.) infrmvat pracvníky (záchranných slžek) neb zanechat vzkaz kd a kam se evakuval vzít si evakuační zavazadl, při dchdu z bytu uzamknut a dejít na shrmažďvací míst (evakuačníh střediska) 7. DOPORUČENÝ OBSAH EVAKUAČNÍHO ZAVAZADLA Evakuační zavazadl se připravuje pr případ puštění bytu v důsledku vzniku mimřádné událsti neb nařízené evakuace. Jak evakuační zavazadl nejlépe psluží bath, kufr neb cestvní taška. Na zavazadl upevněte štítek s Vaším jménem a příjmením a celu adresu bydliště. Evakuační zavazadl by měl zejména bsahvat: základní trvanlivé ptraviny, nejlépe v knzervách a pitná vda na 2-3dny sbní dklady (bčanský průkaz, cestvní pas, rdný list, řidičský průkaz, technické svědčení mtrvéh vzidla, průkaz pjištěnce apd., včetně dkladů rdinných příslušníků), psací ptřeby a dpisní bálky se známkami nezbytné léky a zdravtní pmůcky (sbní léky, bvazy), případně brýle na čtení cennsti (peníze, vkladní knížky, cenné papíry, pjišťvací smluvy, platební a spržirvé karty apd.) sezónní blečení (náhradní děv, prádl, buv, pláštěnka) prstředky sbní hygieny spací pytel (přikrývky), karimatku neb nafukvací lehátk jídelní nádbí, ptřeby na šití, kapesní nůž, tvírač na knzervy kapesní svítilnu + náhradní baterie, svíčky, zapalvač, zápalky dpručuje se přensný rzhlasvý přijímač + náhradní baterie, píšťalka, předměty pr vyplnění dluhé chvíle (např. stlní splečenská hra, knížka) pr případ evakuace sby s jejím dmácím zvířetem je nutný zdravtní průkaz zvířete 8. OCHRANA PŘED POVODNĚMI Před pvdní: Infrmujte se na becním úřadě, jak a kam se budete evakuvat v případě pvdňvéh hržení. Připravte si pytle s pískem, těsnicí fólii, těsnicí desky a další stavební materiál na utěsnění nízk plžených dveří a ken. Dále si zajistěte ucpávky kanalizace, dtku z WC. Připravte si léky, dkumenty, vhdné šacení, ptraviny a pitnu vdu na 2-3 dny. Vlastníte-li sbní autmbil, připravte jej k kamžitému pužití při evakuaci. Připravte si evakuační zavazadl, přestěhujte cenné věci a nebezpečné látky d vyšších pater, upevněte věci, které by mhla dnést vda a připravte se na evakuaci zvířat. Při pvdni:

6 Na základě pkynů pvdňvých rgánů bce, plicie a záchranářů pusťte hržený prstr. V případě evakuace ddržujte zásady pr puštění bytu (dmu). Je-li nedstatek času, kamžitě se přesuňte na určené míst, které nebude zatpen vdu. P pvdni: Nechte si zkntrlvat stav bydlí (staticku narušenst, byvatelnst), rzvdy energií (plyn, el. energie apd.), stav kanalizace a rzvdů vdy. Zlikvidujte uhynulé zvířectv, ptraviny a plní pldiny, které byly zasaženy vdu. Pstupujte pdle pkynů hygienika. Vyčistění studní a jejich sanaci zadejte dbrníkům. Infrmujte se místech humanitární pmci a v případě ptřeby si vyžádejte finanční pmc, pitnu vdu, ptraviny, teplé blečení, hygienické prstředky, ptřebné nářadí pr likvidaci pvdňvých škd a další ptřebné prstředky. Kntaktujte příslušné pjišťvny hledně náhrady škd (hlaste pjistnu událst pjišťvně, vyhtvte supis škd). 9. HAVÁRIE V CHEMICKÉM ZÁVODĚ S ÚNIKEM NEBEZPEČNÝCH LÁTEK Nezbytná dpručení: Urychleně pusťte hržené míst. C nejdříve se ukryjte v uzavřené místnsti. Uzavřete a utěsněte kna, dveře a další tvry. Vypněte ventilaci. Sledujte zprávy v hrmadných infrmačních prstředcích. Připravte si prstředky imprvizvané chrany sb. Připravte si evakuační zavazadl. Budvu pusťte jen na pkyn. 10. HAVÁRIE V JADERNÉM ENERGETICKÉM ZAŘÍZENÍ S ÚNIKEM RADIOAKTIVNÍCH LÁTEK Nezbytná dpručení: C nejdříve se ukryjte v uzavřené místnsti (nejlépe ve sklepních prstrách), pkud mžn na straně dvrácené d jadernéh zařízení. Uzavřete a utěsněte kna a dveře. Vypněte ventilaci a utěsněte další tvry. Sledujte zprávy v hrmadných infrmačních prstředcích. Připravte si prstředky imprvizvané chrany sb. Připravte si evakuační zavazadl. Jdvé přípravky (tablety) a prstředky individuální chrany deberte a pužijte až na základě veřejné výzvy. Budvu pusťte jen na pkyn. V případě radiační havárie jaderné elektrárny Dukvany a Temelín se byvatelé, žijící v zóně havarijníh plánvání, řídí pkyny prvzvatelů jaderných elektráren a rgánů státní správy a samsprávy. 11. BIOLOGICKÉ ZBRANĚ Bilgické zbraně mhu být pužity ve frmě aerslu (bakterie, viry, txiny) d vzduší neb uzavřených prstr neb vypuštěním hmyzu (vši, blechy, muchy, klíšťata) neb infikváním vdy, ptravin, vzduchu, předmětů. Smysly člvěka je bilgické zamření nezjistitelné. Výskyt se zjišťuje

7 speciálními přístrji a dběrem vzrků. Jak se chránit před prniknutím neb zanesením nákazy d rganismu: Nepužívat vdu z neznámých a nezjištěných zdrjů. Umět si připravit vdu pmcí chemických dezinfekčních prstředků neb převařením. Nejíst pevnými baly nechráněné neb neprvěřené ptraviny. Udržvat čisttu těla i za nepříznivých pdmínek. Zbytečně se nedtýkat a neprhlížet pdezřelé předměty. Při známkách nemcnění ihned vyhledat zdravtnicku pmc. Ddržujte pkyny zdravtníků a pracvníků hygienické služby. 12. CHEMICKÉ ZBRANĚ Chemické zbraně mhu být pužity ve frmě aerslu, v kapalném a plynném skupenství. Půsbí na rganismus mnhstranně. Vyvlávají pškzení centrálníh nervvéh systému, dýchacích rgánů, zažívacíh traktu neb narušují metablismus, jiné mají zpuchýřující účinek. Jak se chránit před účinky chemických zbraní: Urychleně pužijte prstředky imprvizvané chrany sb. Vyhledejte ukrytí v nejbližší budvě. 13. PROSTŘEDKY IMPROVIZOVANÉ OCHRANY OSOB V RADIOAKTIVNĚ, CHEMICKY A BIOLOGICKY ZAMOŘENÉM PROSTŘEDÍ Prstředky imprvizvané chrany sb jsu prstředky, které chrání dýchací cesty a pvrch těla při vynuceném a krátkdbém pbytu v radiaktivně, chemicky a bilgicky zamřeném prstředí. K chraně dýchacích cest pužijeme navlhčenu rušku (slžený kapesník, ručník, utěrka) přilžením na ns a ústa. Upevněte rušku v zátylku šálu či šátkem. Hlavu chraňte čepicí, klbukem, šálu či kuklu tak, aby vlasy byly úplně zakryty a zvlená pkrývka hlavy chránila též čel, uši a krk. Oči chraňte brýlemi - lyžařskými, plaveckými či mtristickými, ale větrací průduchy přelepte lepicí pásku. Pkud nemáte tyt brýle k dispzici, chraňte či přetažením průhlednéh igelitvéh sáčku přes hlavu a jeh stažením tkanicí či gumu v úrvni lícních kstí. Pvrch těla chraňte kmbinézu, kalhtami, pláštěnku d deště, šusťákvu sprtvní supravu. Tyt chranné děvy je nutné dstatečně utěsnit u krku, rukávů a nhavic. Nhy chraňte nejlépe vyskými btami neb hlínkami, ruce nejlépe zakryjeme gumvými neb kženými rukavicemi. Při návratu ze zamřenéh prstředí d bytu dlžte v předsíni veškerý svrchní děv d igelitvéh pytle a zavažte jej. Pkud je t mžné, pečlivě se sprchujte, třete se d sucha a blečte se d čistéh děvu. 14. IMPROVIZOVANÁ OCHRANA DÝCHACÍCH CEST A POVRCHU TĚLA K bezprstřední chraně před txickými účinky nebezpečných látek se lze chránit imprvizvanými prstředky pr chranu dýchacích cest a pvrchu těla. Základním principem imprvizvané chrany je využití vhdných děvních sučástí, které jsu k dispzici v každé dmácnsti a pmcí kterých je mžné chránit jak dýchací cesty, tak celý pvrch těla. Při pužití tét chrany je třeba dbát následujících zásad:

8 celý pvrch musí být zakryt, žádné míst nesmí zůstat nepkryté všechny chranné prstředky je nutn c nejlépe utěsnit k dsažení vyšších chranných účinků kmbinvat více chranných prstředků neb pužít děvu v něklika vrstvách Ochrana hlavy K chraně hlavy se dpručuje pužít čepice, šátky a šály, přes které je vhdné převléci kapuci případně nasadit chranné přilby (mtcyklvé, pracvní chranné přilby, cyklistické, lyžařské atd.), které takt chrání i před padajícími předměty. Ochrana bličeje a čí Ochraně bličeje a čí je nutn věnvat největší pzrnst. Jedná se zde kmbinaci chrany pvrchu těla s chranu dýchacích cest. Zvláštní pzrnst je prt nutné věnvat chraně úst a nsu, které jsu vstupní branu dýchacích cest. Nejvhdnějším způsbem je překrytí úst a nsu slženým kusem flanelvé látky či frté ručníkem, mírně navlhčeným ve vdě či ve vdném rztku sdy neb kyseliny citrónvé, a upevněným v zátylku převázaným šátkem či šálu. K imprvizvané chraně čí jsu nejvhdnějším prstředkem brýle uzavřenéh typu (ptápěčské, plavecké,lyžařské a mtcyklvé, u kterých je nutné přelepit větrací průduchy lepicí pásku). V případě, že nejsu takvé brýle k dispzici, lze či jednduchým způsbem chránit přetažením průhlednéh igelitvéh sáčku přes hlavu a jeh stažením tkanicí či gumu v úrvni lícních kstí. Ochrana trupu Obecně platí zásada, že každý druh děvu pskytuje určitu míru chrany, přičemž větší pčet vrstev zvyšuje keficient chrany. K chraně trupu jsu nejvhdnější následující druhy děvů: dluhé zimní kabáty bundy kalhty kmbinézy šusťákvé sprtvní supravy Pužité chranné děvy je nutné dstatečně utěsnit u krku, rukávů a nhavic. U krku lze k utěsnění pužít šálu neb šátek, který mtáme přes zvednutý límec. Bundu je nutné utěsnit v pase, nejlépe pmcí pasku či řemene. Netěsné zapínání a různé nežáducí trhliny v děvu je nutné přelepit lepicí pásku. Ke všem chranným děvům je vhdné pužít pláštěnku neb plášť d deště. Tyt se utěsňují puze u krku, pkud jsu z pgumvané neb vrstvené tkaniny musí být pgumvaná strana zvenčí. V případě, že nemáme pláštěnku k dispzici, můžeme ji nahradit přikrývku, deku či plachtu, kteru přehdíme přes hlavu a zabalíme se d ní. Ochrana ruku a nhu Velmi dbrým chranným prstředkem ruku jsu pryžvé rukavice. Ochranný účinek je tím větší, čím je materiál silnější. Vhdnější jsu rukavice delší, nebť chrání zápěstí a částečně i předlktí. Rukávy přesahující přes kraj rukavic, pkud nejsu uknčeny nápletem neb pryží, převážeme u krajů řemínkem neb prvázkem. Jestliže by mezi rukavicí a rukávem vznikl nechráněné míst, musíme zápěstí vinut šálu, šátkem, igelitem apd. Nemáme-li k dispzici žádné rukavice, vineme si ruce látku, šátkem apd., aby byly alespň krátkdbě chráněny a nepřišly d příméh styku se škdlivými látkami. Pr chranu nhu jsu nejvhdnější pryžvé a kžené hlínky, kzačky, kžené vyské bty. K chraně nhu je nutn zabezpečit, aby mezi nhavicí a btu nezůstal nechráněné míst. Nhavici přesahující přes

9 btu u dlníh kraje převážeme prvázkem neb řemínkem. Nepřesahuje-li nhavice přes bty vineme nechráněné míst kusem látky, šátkem apd. Při pužití nízkých bt je vhdné zhtvit návleky z igelitvých sáčků či tašek. Vymezení pužití imprvizvané chrany Imprvizvaná chrana dýchacích cest a pvrchu těla je určena: k přesunu sb d stálých úkrytů k úniku ze zamřenéh území k překnání zamřenéh prstru k chraně v chranném prstru jednduchéh typu (OPJT) k evakuaci byvatelstva 15. PŘÍPRAVA IMPROVIZOVANÉHO ÚKRYTU Vyberte vhdný prstr v bytě, dmě neb rdinném dmku, který umžní imprvizvané ukrytí. Vhdnými prstry jsu: sklepy s klenutými neb železbetnvými strpy, silnými bvdvými zdmi, pkud mžn s c nejmenším pčtem vstupních a kenních tvrů. Pr případ úniku nebezpečných látek si vyberte prstry dvrácené d směru úniku nebezpečné látky. Oblepte veškeré spáry lepící pásku a chranu prti mžnému zranění střepinami zabezpečte přelepením skla neb jejich překrytím. U rdinných dmků zesilte kenní a vstupní tvry přídavným materiálem - prkna, cihly, kameny, pytle s pískem neb hlínu, násyp zeminy, pdpírání strpů vzpěrami. 16. ANONYMNÍ OZNÁMENÍ (ulžení bmby, třaskaviny; pužití nebezpečné látky apd.) Annymní známení ulžení bmby, třaskaviny neb nebezpečné látky je většinu směřván tam, kde se nachází mnh lidí. Je t lgické, většina případů takvéht pčínání je zaměřena na vyvlání strachu. Víme však, že tmu tak vždy nebývá. Je třeba pčítat s tím, že annymní výhružka může být uskutečněna. Aniž bychm uvažvali tm, zda jde např. psychpata neb legraci, musíme takvu událst brát vážně. V prvé řadě událst kamžitě znamte na tísňvu linku 158 (Plicie ČR) neb 150 (Hasičský záchranný sbr ČR). Pkud byl annymní známení ulžení bmby neb třaskaviny v budvě, ve které se nacházíte, pusťte budvu a vzdalte se c nejdále d tht místa. V žádném případě se nezdržujte v blízksti mžnéh hržení i přest, že vaše zvědavst, c se bude v příštích minutách dít, vás nutí zůstat v blízksti tht nebezpečnéh místa. 17. OBDRŽENÍ PODEZŘELÉ ZÁSILKY (dpisu, balíčku) Pdezřelu zásilku netvírejte a netřepejte s ní. Ulžte zásilku d igelitvéh sáčku neb jinéh vhdnéh balu. Pté pusťte místnst, umyjte si ruce vdu a mýdlem a událst hlaste na tísňvu linku 158 (Plicie ČR) neb 150 (Hasičský záchranný sbr ČR). Plicie ČR neb Hasičský záchranný sbr ČR zásilku d vás převezme a dveze ji k věření bsahu. Než zavláte na tísňvu linku, seriózně zvažte skutečnsti, které mhu vést k názru, že se jedná pdezřelu zásilku. Takvými mhu být například nečekávaná zásilka d neznáméh desílatele s pdezřelým rukpisem či výhružným textem na zásilce, zapáchající zásilka neb zásilka, ze které trčí dráty neb se zývá pdivné tikání. Při tevření zásilky t může být například pdezřelá sypká hmta neb jakýkli pdezřelý předmět.

10 18. INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM Integrvaný záchranný systém je krdinvaný pstup jeh slžek při přípravě na mimřádné událsti a při prvádění záchranných a likvidačních prací. Základní slžky Hasičský záchranný sbr České republiky jedntky pžární chrany zařazené d plšnéh pkrytí kresu jedntkami pžární chrany zdravtnická záchranná služba Plicie České republiky Ostatní slžky vyčleněné síly a prstředky zbrjených sil a prstředky zbrjených sil statní zbrjené bezpečnstní sbry statní záchranné sbry rgány chrany veřejnéh zdraví havarijní, phtvstní, dbrné a jiné služby zařízení civilní chrany neziskvé rganizace a sdružení bčanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím 19. KDE ZÍSKAT INFORMACE Občan získá infrmace charakteru mžnéh hržení, připravených záchranných a likvidačních pracích a chraně byvatelstva v případě vzniku mimřádné událsti na příslušném becním úřadě. Zaměstnanec získá infrmace charakteru mžnéh hržení, připravených záchranných a likvidačních pracích a chraně byvatelstva v místě dislkace pracviště d svéh zaměstnavatele (příslušné právnické sby neb pdnikající fyzické sby). Právnická sba neb pdnikající fyzická sba získá infrmace charakteru mžnéh hržení, připravených krizvých patřeních a způsbech jejich prvedení u příslušnéh becníh úřadu.