Metodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy

Transkript

1 Metdická příručka Omezvání tranzitní nákladní dpravy K právnímu stavu ke dni 1. ledna 2016

2 Obsah 1 Na úvd Základní pjmy Obecně k mezvání tranzitní nákladní dpravy Prvedení příslušnéh dpravníh značení Pstup správníh rgánu při mezvání tranzitní nákladní dpravy Řízení návrhu Vydání patření becné pvahy

3 1 Na úvd Dne nabyl účinnsti zákn č. 268/2015 Sb., kterým se mění zákn č. 13/1997 Sb., pzemních kmunikacích, ve znění pzdějších předpisů, zákn č. 361/2000 Sb., prvzu na pzemních kmunikacích a změnách některých záknů (zákn silničním prvzu), ve znění pzdějších předpisů, a další suvisející zákny. Tat nvela vnesla d zákna pzemních kmunikacích nvý 24a, který zavádí pravidla pr mezvání tranzitní nákladní dpravy na silnicích II. a III. třídy. Následující příručka pskytuje ucelený návd pr aplikaci tht ustanvení v praxi. Mgr. Ján Skvajsa zástupce ředitele dbru pzemních kmunikací Ministerstv dpravy ČR 2

4 2 Základní pjmy Zákn pzemních kmunikacích Zákn č. 13/1997 Sb., pzemních kmunikacích Zákn silničním prvzu Správní řád Zákn č. 361/2000 Sb., prvzu na pzemních kmunikacích a změnách některých záknů Zákn č. 500/2004 Sb., správní řád Tranzitní nákladní dprava Pdle 24a zákna pzemních kmunikacích dprava prváděná nákladním vzidlem neb jízdní supravu, jejichž největší pvlená hmtnst činí 12 tun a více Za tranzitní nákladní dpravu se nepvažuje užití pzemní kmunikace - nezbytné pr dsažení místa nakládky, vykládky, údržby neb pravy vzidla, sídla, prvzvny neb bydliště dpravce neb bydliště řidiče, - slžkami integrvanéh záchrannéh systému, - nezbytné pr plnění úklů zbrjených sil. Tranzitní nákladní dpravu lze na silnici II. a III. třídy zakázat neb mezit stanvením místní úpravy prvzu na pzemních kmunikacích, jen je-li mžné využít jinu vhdnu trasu včetně trasy veducí p pzemní kmunikaci pdléhající zpplatnění. Místní úprava prvzu a pzemních kmunikacích Pdle 61 dst. 2 zákna silničním prvzu úprava prvzu na pzemních kmunikacích prvedená dpravními značkami, světelnými, případně i dprvdnými akustickými signály neb dpravními zařízeními Stanvení místní úpravy prvzu na pzemních kmunikacích Pstup definvaný v 77 zákna silničním prvzu, při němž příslušný správní rgán pstupuje ve vybraných případech pdle části šesté správníh řádu, která určuje pstup při vydávání patření becné pvahy Příslušný správní rgán Správní rgán definvaný 77 dst. 1 a 124 zákna silničním prvzu, kterým je v případě silnic II. a III. třídy místně příslušný becní bce s rzšířenu půsbnstí 3

5 3 Obecně k mezvání tranzitní nákladní dpravy Zákn pzemních kmunikacích definuje pzemní kmunikaci jak dpravní cestu určenu k užití silničními a jinými vzidly a chdci (včetně pevných zařízení nutných pr zajištění tht užití a jeh bezpečnsti), přičemž pzemní kmunikace rzděluje na 4 kategrie: dálnice, silnice, místní kmunikace a účelvé kmunikace. O zařazení pzemní kmunikace d jedné z kategrií rzhduje příslušný silniční správní úřad na základě jejíh určení, dpravníh významu a stavebně technickéh vybavení. Pr dálkvu a mezistátní dpravu jsu pak záknem pzemních kmunikacích určeny dálnice a silnice I. třídy, na nichž je mezvání tranzitní nákladní dpravy na základě jejich určení vylučen. Dálnice a silnice I. třídy jsu ve vlastnictví státu a na dálnicích a vybraných silnicích I. třídy je také státem vybírána úhrada za užití zpplatněné pzemní kmunikace vzidlem celkvé hmtnsti více než 3,5 tuny. V případě silnic II. třídy zákn stanvuje, že jsu určeny pr dpravu mezi kresy a v případě silnic III. třídy k vzájemnému spjení bcí neb jejich napjení na statní pzemní kmunikace. Tyt třídy silnic vlastní příslušné kraje a jejich užití není v sučasnsti pr vzidla celkvé hmtnsti více než 3,5 tuny zpplatněn. Z výše uvedenéh vyplývá, že je v zájmu státu, krajů i bcí, aby byly pr tranzitní nákladní dpravu přednstně využívány ty kategrie a třídy pzemních kmunikací, které jsu k tmut účelu určeny a na nichž je za jejich užití vybírán příslušný pplatek (tedy dálnice a silnice I. třídy). V minulsti dcházel s dkazem na ustanvení 19 dst. 1 zákna pzemních kmunikacích pakvaně ke zpchybňvání mžnsti mezvat becné užívání silnic II. a III. třídy pr tranzitní nákladní dpravu, a t i přes skutečnst, že sam Ministerstv dpravy připuštěl, aby na základě určení a dpravníh významu silnic II. a III. třídy dšl k mezení průjezdu tranzitní nákladní dpravy p těcht silnicích. Z tht důvdu byla navržena legislativní úprava, která tut mžnst výslvně připuští a stanvuje pr ni pdmínky. Legislativní úprava byla prvedena záknem č. 268/2015 Sb., který mj. vlžil d zákna pzemních kmunikacích nvé ustanvení 24a, které nabyl účinnsti dne 31. prsince 2015: Na jeh základě lze na silnici II. a III. třídy zakázat neb mezit tranzitní nákladní dpravu prváděnu nákladním vzidlem neb jízdní supravu, jejichž největší pvlená hmtnst činí 12 tun a více, a t stanvením místní úpravy prvzu na pzemních kmunikacích pdle zvláštníh právníh předpisu. Stanvení lze vydat puze za pdmínky, že je mžné využít jinu vhdnu trasu, za takvu trasu se všem pvažuje i trasa veducí p pzemní kmunikaci pdléhající zpplatnění. Za tranzitní nákladní dpravu se nepvažuje užití pzemní kmunikace nezbytné pr dsažení místa nakládky, vykládky, údržby neb pravy vzidla, sídla, prvzvny neb bydliště dpravce neb bydliště řidiče. Za tranzit se nepvažuje ani užití takt značené silnice slžkami integrvanéh záchrannéh systému a její užití nezbytné pr plnění úklů zbrjených sil České republiky a zbrjených sil jinéh státu. Typickými silnicemi, pr něž lze tt patření užít, jsu silnice II. a III. třídy veducí v suběhu s úsekem dálnice neb silnice I. třídy, jehž užití je zpplatněn, neb v jejich blízksti. Další typem jsu silnice II. a III. třídy, které služí jak spjka mezi dvěma úseky dálnice neb silnice I. třídy, a tranzitní nákladní dprava tyt spjky pužívá buď, aby si tudy zkrátila cestu neb aby se vyhnula úseku dálnice neb silnice I. třídy, jehž užití je zpplatněn. 4

6 4 Prvedení příslušnéh dpravníh značení Dpravní značení se prvádí v suladu s příslušnými ustanveními zákna silničním prvzu a jeh prváděcí vyhlášky č. 294/2015 Sb. Tat vyhláška zavedla pr tyt účely dvě nvinky. První nvinku je mžnst uvádět celkvu hmtnst nákladníh vzidla přím d dpravní značky B 4 Zákaz vjezdu nákladních vzidel. Druhu nvinku je zavedení zvláštní ddatkvé tabulky E 14 Tranzit, která mezuje platnst dpravní značky pr tranzitní dpravu. V návaznsti na ustanvení 24a mezuje tat ddatkvá tabulka platnst značky, pd níž je umístěna, na nákladní vzidla, pr něž užití takt značenéh úseku není nezbytné pr dsažení místa nakládky, vykládky, údržby neb pravy vzidla, sídla, prvzvny neb bvykléh bydliště dpravce neb řidiče. Výše uvedená sestava dpravních značek tedy bude v praxi vypadat takt: Tat sestava dpravních značek se umisťuje na začátku úseku silnice II. neb III. třídy v blasti, kde je průjezd tranzitní nákladní dpravy zakázán neb mezen. Pr upzrnění na zákaz nacházející se za křižvatku je mžné tut sestavu pužít splu s ddatkvu tabulku E7a Směrvá šipka pr směr přím neb E 7b Směrvá šipka pr dbčení. Výše uvedenu sestavu je mžné také vlžit d dpvídajících infrmativních značek, které vyjadřují způsb řazení d jízdních pruhů před křižvatku. Je-li účelné nvě zřízeném zákazu infrmvat také řidiče na dálnicích a silnicích v přilehlé blasti, je mžné na časvě mezenu dbu (dpručuje se nejvýše 1 rk) pužít pr zvýšení infrmvansti dpravní značku IP 22 s vybrazením výše uvedené sestavy značek a s upřesněním silnice či lkality, na níž se takvý zákaz či mezení vztahuje, viz následující vzr: 5

7 5 Pstup správníh rgánu při mezvání tranzitní nákladní dpravy Příslušné správní rgány pstupují při stanvení v suladu s příslušnými ustanveními zákna silničním prvzu a správníh řádu. S účinnstí d 31. prsince 2015 je pr stanvení místní úpravy prvzu, které je prváděn zákazvu značku, nutné pstupvat pdle části šesté správníh řádu a vydat patření becné pvahy. V případě stanvení místní úpravy prvzu na pzemních kmunikacích se bude tt patření vydávat typicky na návrh tzv. navrhvatele. 5.1 Řízení návrhu Návrh patření becné pvahy s důvdněním správní rgán p prjednání s dtčenými rgány ( 77 dst. 2 zákna silničním prvzu) dručí veřejnu vyhlášku pdle 25 správníh řádu, kteru vyvěsí na své úřední desce a na úředních deskách becních úřadů v bcích, jejichž správních bvdů se patření becné pvahy týká, t však jen tehdy, vztahuje-li se stanvení místní úpravy prvzu na pzemních kmunikacích k prvzu v zastavěném území dtčené bce neb může-li stanvením místní úpravy prvzu na pzemních kmunikacích djít ke zvýšení hustty prvzu v zastavěném území dtčené bce. V rámci veřejné vyhlášky vyzve příslušný správní rgán dtčené sby, aby k návrhu patření becné pvahy pdávaly připmínky neb námitky. Návrh patření becné pvahy musí být zveřejněn nejméně p dbu 15 dnů. Není-li vzhledem k rzsahu návrhu mžn zveřejnit jej na úřední desce v úplném znění, musí být na úřední desce uveden, jaké patření becné pvahy jde, čích zájmů se přím dtýká a kde a v jaké lhůtě se lze s návrhem seznámit. Úplné znění návrhu včetně důvdnění však musí být i v takvém případě zveřejněn způsbem umžňujícím dálkvý přístup. Řízení návrhu patření becné pvahy je písemné, pkud zákn nestanví neb správní rgán neurčí, že se kná veřejné prjednání návrhu. Dbu a míst knání veřejnéh prjednání správní rgán známí na úřední desce nejméně 15 dnů předem. Hrzí-li nebezpečí z prdlení, je mžné tut dbu zkrátit; nestanví-li zákn jinak, musí zkrácená dba činit nejméně 5 dní. K návrhu patření becné pvahy může kdkli, jehž práva, pvinnsti neb zájmy mhu být patřením becné pvahy přím dtčeny, uplatnit u správníh rgánu písemné připmínky neb na veřejném prjednání ústní připmínky. Správní rgán je pvinen se připmínkami zabývat jak pdkladem pr patření becné pvahy a vypřádat se s nimi v jeh důvdnění. Vlastníci nemvitstí, jejichž práva, pvinnsti neb zájmy suvisející s výknem vlastnickéh práva mhu být patřením becné pvahy přím dtčeny, neb, určí-li tak správní rgán, i jiné sby, jejichž právněné zájmy mhu být patřením becné pvahy přím dtčeny, (v případě místní úpravy prvzu na pzemních kmunikací jím bude vždy vlastník pzemní kmunikace) mhu pdat prti návrhu patření becné pvahy písemné důvdněné námitky ke správnímu rgánu ve lhůtě 30 dnů de dne jeh zveřejnění. O námitkách rzhduje správní rgán, který patření becné pvahy vydává. Jestliže by vyřízení námitky vedl k řešení, které přím vlivní právněné zájmy některé sby jiným způsbem než návrh patření becné pvahy, a není-li změna zjevně též v její prspěch, zjistí správní rgán její stanvisk. Rzhdnutí námitkách, které musí bsahvat vlastní důvdnění, se uvede jak sučást důvdnění patření becné pvahy. 6

8 5.2 Vydání patření becné pvahy Opatření becné pvahy správní rgán známí veřejnu vyhlášku a bdbně jak u návrhu jej zveřejní na své úřední desce. Na úředních deskách becních úřadů v bcích, jejichž správních bvdů se patření becné pvahy týká, jej zveřejní jen tehdy, vztahuje-li se stanvení k prvzu v zastavěném území dtčené bce neb může-li stanvením djít ke zvýšení hustty prvzu v zastavěném území dtčené bce. Opatření becné pvahy musí bsahvat důvdnění, pr jehž bsah se přiměřeně pužijí ustanvení správníh řádu, které se týkají důvdnění rzhdnutí, a dplní se další pvinné náležitsti. Odůvdnění tak bude bsahvat důvdy pr vydání patření becné pvahy, pdklady pr jeh vydání, úvahy, kterými se správní rgán řídil při jejich hdncení a při výkladu právních předpisů, a infrmace tm, jak se správní rgán vypřádal s připmínkami dtčených sb. Jak sučást důvdnění se uvádí také rzhdnutí námitkách dtčených sb s vlastním důvdněním. Opatření becné pvahy nabývá účinnsti patnáctým dnem p dni vyvěšení veřejné vyhlášky a nelze prti němu pdat žádný řádný pravný prstředek. Správní řád však připuští mžnst psuzení suladu patření becné pvahy s právními předpisy v přezkumném řízení. Usnesení zahájení přezkumnéh řízení lze vydat d 3 let d účinnsti patření. D patření becné pvahy a jeh důvdnění může každý nahlédnut u správníh rgánu, který patření becné pvahy vydal. Závěrem je nezbytné dplnit, že pvinnst, která je stanvena záknem a jejíž rzsah je v mezích zákna určen patřením becné pvahy, lze exekučně vymáhat jedině tehdy, jestliže byl vydán rzhdnutí, které existenci tét pvinnsti prhlásil a v němž byla sba, jež tut pvinnst má, jmenvitě uvedena. 7

9 Příručka je zpracvána pdle právníh stavu účinnéh ke dni 1. ledna 2016 Příručku vydal Ministerstv dpravy, Odbr pzemních kmunikací Č. j. 50/ OST/1