DPH v příkladech k

Transkript

1 DPH v příkladech k aktualizované a rozšířené vydání 1. aktualizace k I. Úvod Od nabyla účinnosti novela zákona o DPH č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále ZDPH), která reagovala především na rekodifikaci soukromého práva. V říjnu 2013 bylo schváleno Senátem Parlamentu České republiky zákonné opatření Senátu, které bylo zveřejněno ve Sbírce zákonů pod číslem 344/2013 Sb. Novely zákona o DPH jsou v tomto zákonném opatření zařazeny jako část pátá a část čtyřicátá první. Novela zákona o DPH s účinností od nepřináší příliš mnoho věcných změn, ale především přináší řadu legislativně-technických změn ve vazbě na nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích. Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. nabyl platnosti publikací ve Sbírce zákonů , ale jeho účinnost byla odložena až k Používá se také označení rekodifikace soukromého práva. Tento zákon je následován zákonem o obchodních korporacích (zákon č. 90 /2012 Sb.) a změnou dalších doprovodných předpisů, včetně zákona o DPH. Novela zákona o DPH přináší několik zcela nových ustanovení, která řeší novou definici zboží, definici jednotky, obchodního závodu, nový pojem svěřenský fond, a především ve vazbě na nový občanský zákoník nová pravidla pro osvobození od daně či případného uplatnění daně při dodání nemovitých věcí. Je nutné upozornit, že bez základních znalostí nového občanského zákoníku a také jeho přechodných ustanovení se bude plátce těžko orientovat v novele zákona o DPH. Novela zákona o DPH nezměnila od sazby daně a ani další pravidla pro přiznání daně na výstupu a uplatnění nároku na odpočet daně. Dílčí věcné změny přináší novela ZDPH v oblasti správy DPH. Od je zavedena povinnosti podávat přiznání k DPH a další podání elektronicky s určitými výjimkami, které uvedeme dále. II. Použité právní předpisy Právní předpis Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů Zkratka ZDPH DŘ NOZ ZOK 1

2 Právní předpis Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů judikatura soudního dvora Evropské unie směrnice Rady 2006/112/ES Zkratka ZDP ZoÚ SDEU Směrnice III. Základní změna pojmů v zákoně o DPH s účinností od Stávající pojem ZDPH Evropské společenství Převod nemovitosti Evropská unie (nástupkyní ES) Nový pojem ZDPH pojem se ruší ve všech ustanoveních ZDPH Zboží nová definice 4 nový odst. 2 Nájem,podnájem Sdružení, člen sdružení Podnik Účastník sdružení Obchodní společnost, družstvo Daňová povinnost přibývá nový pojem pacht a podpacht společnost, společník společnosti obchodní závod ( 502 NOZ) společník společnosti ( 2716 NOZ) obchodní korporace povinnost přiznat daň (nebo : povinnost přiznat nebo zaplatit daň) --- právo stavby ( 1240 NOZ) nový pojem převratného významu Nemovitosti Nemovitost Vklady Převod obchodního podílu Přijetí závazku Převod práva, poskytnutí práva Nabytí zboží nebo nemovitosti nájemcem Převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor... ( 56) Občanská sdružení Pojem bytů, nebytových prostor nemovité věci nemovitá věc 13 odst. 4 písm. e) ZDPH pozbytí obchodního závodu, pokud se jedná o hmotný majetek ( 13 odst.8 písm. a)) zavázání se k povinnosti nové znění 14 odst. 1 písm. a) a b) a) pozbytí nehmotné věci b) přenechání zboží k užití jinému převedení vlastnického práva na uživatele dodání vybraných nemovitých věcí ( 56) nájem vybraných nemovitých věcí ( 56a) spolky 214 až 302 NOZ jednotky 1163 až 1188 NOZ 2

3 Stávající pojem ZDPH Rodinný příslušník Vlastní daňová povinnost Daňová povinnost člen rodiny vlastní daň daň Nový pojem ZDPH Předmět daně ( 2 ZDPH) vypouští se pojem převod nemovitosti nebo přechod nemovitosti (dále jen převod nemovitosti), a to proto, že pojem nemovitá věc se v zákoně nově zahrnuje do pojmu zboží ( 4 odst. 2 ZDPH) Převod a přechod nemovitosti je zahrnut pod dodání zboží v 2 odst. 1 písm. a) ZDPH. Ve všech ustanoveních zákona, kde se používal pojem převod nemovitosti, je tento pojem zrušen. Územní působnost ( 3 ZDPH) vloženo nové písm. c), které stanoví, že jiným členským státem je členský stát s výjimkou České republiky. To znamená, že v zákoně bude uváděna samostatně Česká republika a pojem jiný členský stát zahrnovat Českou republiku nebude. Při použití pojmu členský stát se z podstaty věci může jednat také o Českou republiku, která je členem Evropské unie. IV. Vymezení základních pojmů a jejich změny, které uvádí zákon o DPH v 4, 4a, 4b s účinností od V této části uvádím pouze ty pojmy, kterých se dotýká novela zákona o DPH ve vazbě na zavedení nové terminologie z nového občanského zákoníku. Úplata ( 4 odst. 1 písm. a) ZDPH) je částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v souvislosti s předmětem daně. Úplata je obvykle poskytnuta v bankovkách, mincích, bezhotovostně. Peněžní prostředek vychází jako pojem z 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. Úplata však může být poskytnuta i nepeněžním plněním, ovšem vždy musí jít o úplatu poskytnutou v souvislosti s předmětem daně. Jednotková cena ( 4 odst. 1 písm. b) ZDPH) je cena za jednotku množství zboží nebo cena za službu. Ze zákona se vypouští pojmy měrnou, anebo nemovitosti, to proto, že do pojmu zboží se zahrnují i nemovité věci (ne každá jednotka zboží je měrná např. u nemovité věci). Daň a daňová povinnost ve vazbě na daňový řád ( 4 odst. 1 písm. d) ZDPH) Novela zákona o DPH rozlišuje pojem daňová povinnost jsou to všechna práva a povinnosti subjektu vztahující se k dani. Pojem daň zahrnuje peněžité plnění. ( 2 odst. 3 a 4 DŘ). Vlastní daní je daň odpovídající rozdílu mezi daní na výstupu a odpočtem daně za zdaňovací období v případě, že daň na výstupu je vyšší nebo rovna odpočtu daně. Nadměrným odpočtem ( 4 odst. 1 písm. e) ZDPH) je daň odpovídající rozdílu mezi daní na výstupu a odpočtem daně za zdaňovací období v případě, že daň na výstupu je nižší než odpočet daně. Osoba registrovaná k dani ( 4 odst. 1 písm. g) ZDPH) g) osobou registrovanou k dani osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v rámci obchodování mezi členskými státy, 3

4 Nově se tato definice vztahuje nejen na osoby povinné k dani z jiných členských států, ale i na osoby, kterým bylo přiděleno daňové identifikační číslo v tuzemsku tedy na plátce a identifikované osoby. Zboží ( 4 odst. 2 ZDPH definuje zcela nově pojem zboží) Zbožím se pro účely tohoto zákona rozumí: a) hmotná věc, s výjimkou peněz a cenných papírů (zahrnuje věci movité i nemovité, a protože v písmenu e) není uvedena voda, zřejmě ji zákonodárce podřadil pod toto písmeno), b) právo stavby (nemovitá nehmotná věc), c) živé zvíře (podle NOZ smysly nadaný živý tvor, není soukromoprávně věcí, ale lze na něho použít ustanovení o věci obdobně v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze pro účely ZDPH. Například při prodeji plemenného zvířete mezi podnikateli). d) lidské tělo a části lidského těla (vazba na Směrnici Rady 2006/112/ES v souvislosti s jeho přepravou, režim zboží je relevantní jak v rámci tuzemska, tak přepravy mezi státy EU a EU a třetími zeměmi), e) plyn, elektřina, teplo a chlad. Právo stavby ( 4 odst. 2 písm. b) ZDPH) Právo stavby je právo, které umožňuje stavět na cizím pozemku, nebo právo mít stavbu na cizím pozemku. Půjde vždy o právo věcné, které vznikne zápisem do katastru nemovitostí (veřejný seznam). Podle NOZ je právo stavby nehmotnou nemovitou věcí. Pro účely zákona o DPH je podřazeno pojmu zboží ( 4 odst. 2 písm. b) ZDPH). Stavba samotná se stane pro účely NOZ vždy součástí práva stavby. Stavba nebude samostatnou věcí, buď bude součástí pozemku, nebo součástí práva stavby. NOZ předvídá, že právo stavby půjde zřídit i ke stavbě již zřízené, tj. kde již stavba stojí. Tím nastane pro běžného smrtelníka zcela kuriózní situace. Okamžikem vzniku práva stavby (tj. jeho zápisem do katastru nemovitostí) stavba přestane tvořit součást pozemku a stane se součástí práva stavby (k právu stavby přilne, převtělí se do něho). Zřízením práva stavby tak v podstatě dojde k převodu stavby z vlastníka pozemku na stavebníka, aniž bude na stavebníka převeden i pozemek. Formálně nepůjde o převod stavby, ale o převod zřízeného práva stavby. Zřízení práva stavby bude zásadně zřizováno úplatně, a to buď úplatou jednorázovou, nebo formou placení pravidelných úplat, které zákon označuje jako stavební plat. Právo stavby lze zřídit jen jako dočasné a nejdéle na 99 let. Stavebník se ani při existenci práva stavby nestane přímým vlastníkem stavby, kterou na cizím pozemku postavil. Předmětem vlastnictví bude jen právo stavby (věc nehmotná nemovitá) zapsané v katastru nemovitostí. Pro účely zákona o DPH pro nastavení správného daňového režimu je nutno vyložit tyto nové pojmy maximálně eurokomformě a rozlišit, kdy se jedná o právo stavby zahrnující věcné právo postavit či vlastnit na pozemku stavbu, tj. právo nehmotné, a kdy o právo stavby, jehož součástí již stavba je, tj. právo zhmotnělé. Pro účely posouzení, zda je převod práva stavby zdanitelným či osvobozeným plněním, je rozhodující, o jaký druh práva stavby se jedná. Pokud se jedná o dodání nehmotného práva stavby, bude se jednat o plnění zdanitelné, u kterého se uplatní základní sazba daně. V případě dodání práva stavby, jehož součástí je již stavba, která odpovídá právu stavby, tj. právo zhmotnělé, bude se pro účely zdanění či osvobození zkoumat, zda uplynul časový test podle 56 odst. 3 ZDPH, či nikoliv. 4

5 Podle směrnice Rady 2006/112/ES čl. 135 odst. 1 písm. j) lze osvobodit pouze převod nemovitostí před prvním obydlením (resp. po určitém období od prvního užívání), podle tuzemské úpravy 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo ode dne, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Nájem je také podnájem, pacht a podpacht ( 4 odst. 3 písm. g) ZDPH ) V souvislosti s NOZ se zavádí nové pojmy pacht, podpacht. ( 2332 až 2357 NOZ). Pacht a podpacht pro účely zákona o DPH bude daňově řešen obdobně jako nájem. Pouze soukromoprávně má samostatný význam. Pacht je podle NOZ možností nejen užívat příslušnou nemovitou věc, ale rovněž ji požívat, tj. brát z ní užitky. Pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Je-li propachtovaná věc zapsaná do veřejného seznamu, zapíše se do veřejného seznamu i pachtovní právo, pokud to navrhne vlastník věci nebo s jeho souhlasem pachtýř. Pro pochopení pojmu lze použít judikaturu SDEU, z které vyplývá, že rozhodující je účel využití, a tak zahrada může být předmětem nájemní smlouvy, ale přitom tatáž zahrada může být předmětem smlouvy pachtovní. V případě smlouvy nájemní bude nájemce využívat zahradu k rekreaci, v případě pachtu k pěstování ovoce a zeleniny a braní užitků těchto plodů. Dopravní prostředek ( 4 odst. 4 písm. a) ZDPH) v definici dopravního prostředku se vypouští pojem věci, neboť tento vchází do pojmu zboží. Dopravním prostředkem je vozidlo, jiný prostředek nebo zařízení, které jsou určené k přepravě osob nebo zboží z jednoho místa na jiné a které jsou obvykle konstruované pro použití k přepravě a mohou k ní být skutečně použity; za dopravní prostředek se nepovažuje vozidlo, které je trvale znehybněno, ani kontejner. Na základě nařízení Rady 282/2011/ES se za dopravní prostředek považují i zemědělské traktory a jiná zemědělská vozidla, mechanicky nebo elektronicky poháněné vozíky pro invalidy, obytné přívěsy, jízdní kola a motocykly. Obrat ( 4a ZDPH) Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží, převod nemovitosti a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za zdanitelné plnění, plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle 54 až 56 ZDPH, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Vzhledem k tomu, že zákon o DPH neuvádí ve výčtu osvobozených plnění od daně bez nároku na odpočet daně ustanovení 56a (nájem nemovitých věcí), nebude do obratu počínaje dnem započítán osvobozený nájem nemovitých věcí. Novela zákona o DPH s účinností od zavádí nově stanovení obratu společníka společnosti. Tyto pojmy nahrazují pojem osoby povinné k dani v pozici účastníka sdružení na základě smlouvy o sdružení. S novými pojmy je stanoven v 4a odst. 3 ZDPH způsob výpočtu obratu společníka společnosti: (3) Do obratu osoby povinné k dani, která je společníkem společnosti, v jejímž rámci se uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně, se zahrnuje obrat dosahovaný a) touto osobou samostatně mimo společnost a b) s celou společností. 5

6 Pojem sdružení, účastník sdružení se ve vazbě na NOZ mění na novou terminologii společnost, společník ( 2716 až 2746 NOZ). Zvláštní ustanovení 4b ZDPH Novela zákona o DPH zavádí ve vazbě na NOZ zcela nové pojmy pro účely zákona o DPH, které vtělila do nového paragrafu 4b. Jedná se o tyto pojmy: Obchodní závod ( 502 NOZ) Svěřenský fond ( 1448 NOZ) Organizační složka státu (právní předpisy upravující státní správu) Jednotka ( 1163 NOZ) Pro účely zákona o DPH se na obchodní závod a na svěřenský fond hledí právní fikcí jako na právnickou osobu. Obchodní závod Pro účely tohoto zákona se ustanovení o obchodním závodu použijí i na část obchodního závodu tvořící samostatnou organizační složku. Z definice obchodního závodu plyne, že pokud ustanovení upravuje obchodní závod, bude se dané ustanovení vztahovat i na část obchodního závodu tvořící samostatnou organizační jednotku ( 2183 NOZ). Obchodní závod ( 502 NOZ) je věc hromadná a jedná se o organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. Součástí závodu se nově stávají podnikatelovy dluhy k závodu přináležející což plyne z nového pojmu jmění ). Pobočka ( 503 NOZ) je část závodu, která vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost a o které podnikatel rozhodl, že bude pobočkou. Bude-li pobočka zapsána do obchodního rejstříku, stane se závodem odštěpným. Svěřenský fond Svěřenský fond je zcela novým institutem, který je v českém právu netradiční. Svěřenský fond je majetkovým souborem. Může jít o věci movité, nemovité, může jít o obchodní závod. Podle NOZ se svěřenský fond vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. Účel svěřenského fondu může být veřejně prospěšný anebo soukromý. Může sloužit k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Hlavním účelem veřejně prospěšného svěřenského fondu nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu. Fond zřízený k soukromému účelu může být zřízen za účelem investování pro dosažení zisku. Doba trvání takového fondu je omezena na 100 let od vzniku svěřenského fondu. Svěřenský fond nikdo nevlastní, je to majetek bez pána. Nemá žádného vlastníka, má pouze správce, který s majetkem nakládá, jak bylo smluvně stanoveno při založení svěřenského fondu. Soukromoprávně však svěřenský fond není právnickou osobou. 6

7 Pokud svěřenský fond bude vykonávat ekonomickou činnost, bude se jednat o osobu povinnou k dani podle 5 ZDPH. Bude se tedy na ni hledět jako na jakoukoliv jinou právnickou osobu. V opačném případě bude osobou nepovinnou k dani. Pro účely zákona o DPH bude zřejmě správce svěřenského fondu osobou, která bude jménem svěřenského fondu podávat případně daňová přiznání. Je však třeba si uvědomit, že správci svěřenského fondu jako osobě nevznikají žádné závazky. Pojem jednotka Nový občanský zákoník stejně jako zákona o DPH vymezuje pojem jednotka. Na základě tohoto vymezení je pod pojem jednotka vždy nutné zahrnout také podíl na společných částech domu, a pokud je s jednotkou spojeno i vlastnictví k pozemku, tak i podíl na tomto pozemku. Ustanovení směřuje zejména na případy, kdy i po dni nabytí účinnosti nového občanského zákoníku bude vlastnické právo k jednotkám nabýváno podle předchozích právních předpisů, zejména podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňující některé zákony (zákon o vlastnictví bytů). Přechodná ustanovení NOZ v 3063 stanoví postup v situaci, kdy vlastník nabude ještě v roce účinnosti zákona č. 72/1994 Sb. vlastnictví alespoň k jedné jednotce v domě s byty a nebytovými prostory. Pak vznikne i po dni nabytí účinností NOZ vlastnické právo k dalším jednotkám v tomto domě podle dosavadních právních předpisů. Zatímco podle NOZ pojem jednotka již zahrnuje i podíl na společných částech nemovité věci, přičemž za společnou část nemovité věci označuje i pozemek, na němž byl dům zřízen. Podle zákona o vlastnictví bytů je jednotkou pouze byt nebo nebytový prostor nebo rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor jako vymezená část domu. Stejně tak i podle NOZ půjde o rozestavěné byty a nebytové prostory, které na jeho základě budou jednotkami existujícími ve stejném režimu jako jednotky dokončené. Z uvedeného důvodu je nutné stanovit, že na pojem jednotka je třeba vždy nahlížet stejně, bez ohledu na to, zda vlastnictví k této jednotce bylo nabyto podle zákona o vlastnictví bytů nebo podle NOZ. V. Daňové subjekty Osoby povinné k dani ( 5 odst. 1 ZDPH) (1) Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, pokud tento zákon nestanoví v 5a jinak. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. V 5 odst. 4 ZDPH se novelou zavádí jako samostatná osoba povinná k dani hlavní město Praha a každá jeho městská část. Společnost, společníci společnosti ( 6a ZDPH a 2716 NOZ) S účinností od je nahrazen pojem sdružení bez právní subjektivity, pojmem společnost. Společnost je definována v 2716 NOZ. Pro vznik společnosti platí, že zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost. Společnost také nemá právní subjektivitu. Účastníci společnosti jsou označeni zákonem jako společníci. 7

8 Nejedná se přitom o společníky obchodních korporací, tj. společností s ručením omezeným. Je nutno tento pojem nezaměňovat. Ustanovení 6a ZDPH stanoví, že společník společnosti, která uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně, je plátcem ode dne, kdy se stal plátcem kterýkoliv z ostatních společníků. Na rozdíl od společnosti zná ještě NOZ další subjekt, který právní subjektivitu má, a to je spolek. Spolek ( 214 NOZ) Spolek je uveden jako pododdíl 1 obecného ustanovení o korporacích. Alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm. Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Hlavní činností spolku nemůže být podnikání nebo jiná výdělečná činnost. Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. Pak se z hlediska zákona o DPH může teoreticky stát i plátcem daně nebo identifikovanou osobou. Zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku. Pojem osoba registrovaná k dani ( 4 odst. 1 písm. g) ZDPH) definice se vztahuje obecně na osoby, kterým bylo přiděleno daňové identifikační číslo. V tuzemsku se tedy vztahuje na plátce a identifikované osoby. Osoba neusazená v tuzemsku ( 4 odst. 1 písm. n) ZDPH) n) osobou neusazenou v tuzemsku osoba povinná k dani, která 1. nemá sídlo v tuzemsku, 2. uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku a 3. v tuzemsku nemá provozovnu nebo v tuzemsku má provozovnu, která se tohoto plnění neúčastní, Osvobozená osoba ( 4 odst. 1 písm. o) ZDPH) Je osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v jiném členském státě, která je v tomto členském státě osobou s obdobným postavením jako v tuzemsku osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem. Osoba nepovinná k dani Je osoba, která neuskutečňuje ekonomickou činnost, tedy ani pronájem. Jedná se o zaměstnance, studenty, jednatele obchodních korporací, autory, jejichž příjmy podléhají srážkové dani, dále osoby vykonávající pouze činnost v oblasti veřejné správy, např. obec, atd. Plátce ( 6 ZDPH) Je osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat přesáhl 1 mil. Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsících. Osoba povinná k dani tedy musí každý měsíc zpětně zkontrolovat, zda v předchozích 12 měsících obrat 1 mil. Kč nepřekročila. 8

9 Příklad Osoba povinná k dani uskuteční dodání zboží dne Podle vystaveného daňového dokladu dne požaduje úhradu do 15 dnů od data vystavení daňového dokladu, tj Dne obdrží úplatu na účet. Pokud by částkou za uskutečněné plnění dne překročila osoba povinná k dani obrat Kč ( 6 odst. 1 ZDPH), pak se za období, kterým obrat překročila, považuje měsíc květen, a nikoliv červen, kdy částku skutečně obdržela. Řešení Povinnost podat žádost o registraci je k 15. červnu květen červen dodání zboží Obrat Kč vystavení DD 9 obdržená úplata na účet žádost Plátcem však může být osoba povinná k dani i za podmínek stanovených dále v zákoně o DPH v ustanoveních 6 až 6f. Zásadní změnu od doznalo ustanovení 6e ZDPH. Novela zákona o DPH uvádí nový způsob řešení daňových povinností v případě úmrtí plátce ( 6e ZDPH) Toto nové ustanovení je provázáno s novelou zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Plátcem se může stát také osoba povinná k dani v případě, kdy je oprávněna pokračovat v ekonomické činnosti po zemřelém plátci daně. Dědic, který majetek nabyl po zemřelém plátci a který pokračuje v uskutečňování ekonomických činností, je plátcem ode dne přechodu daňové povinnosti zůstavitele. Pokračováním v uskutečňování ekonomových činností se pro účely tohoto zákona rozumí pokračování v podnikání na základě živnostenského listu nebo jiného oprávnění nebo pokračování v jiných ekonomických činnostech. Dědic tedy může pokračovat v živnosti, kterou provozoval zůstavitel, ale musí si sám na své jméno živnostenský list zřídit. Rovněž může pokračovat v ekonomické činnosti, která je pronájmem nemovitých věci, na kterou není žádný živnostenský list ani jiné oprávnění třeba. Rovněž může syn daňového poradce pokračovat v provozování účetní kanceláře po svém zemřelém otci, pokud má k této činnosti příslušné oprávnění. Otázka dědictví je složitým procesem jak z hlediska práva soukromého, tj. z hlediska ustanovení NOZ, tak z hlediska práva veřejného, tj. z hlediska daňových zákonů, ať již je to zákon o DPH, nebo zákon o daních z příjmů. Rovněž v rámci dědického řízení je zásadní nahlédnout do ustanovení 239a a 239b DŘ. Současně s ustanovením týkajícím se postupu dědice pokračujícího v ekonomické činnosti je nutno také pamatovat na situaci, kdy dědic v ekonomické činnosti nepokračuje, jak uvádí 79b ZDPH. Dědic, který nepokračuje v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém plátci, je povinen ke dni předcházejícímu dni přechodu daňové povinnosti zůstavitele snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který byl k tomuto dni obchodním majetkem plátce a u kterého tento plátce uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho části.

10 V tomto ustanovení je důležitý pojem den přechodu daňové povinnosti zůstavitele. Jeho vysvětlení najdeme ve výše zmiňovaném daňovém řádu ( 239a a 239b). Pro účely zákona o DPH se postupuje v souladu s daňovým řádem, a na právní skutečnosti se hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. 239a Přechod daňové povinnosti u fyzických osob (1) Pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. (2) Daňovou povinností zůstavitele se pro účely správy daní rozumí daňová povinnost vzniklá zůstaviteli do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. (3) Daňová povinnost zůstavitele přechází na jeho dědice rozhodnutím soudu o dědictví; dědic tak získává postavení daňového subjektu namísto zůstavitele. (4) Pro daňovou pohledávku, která vzniká v důsledku daňové povinnosti zůstavitele, neběží lhůta pro placení daně ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti. 239b Plnění daňové povinnosti osobou spravující pozůstalost (1) Osoba spravující pozůstalost plní daňovou povinnost zůstavitele, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti. (2) Pokud je daňovou povinnost zůstavitele povinno plnit více osob spravujících pozůstalost, plní ji tyto osoby společně a nerozdílně. (3) Daňovou povinnost zůstavitele spravuje správce daně, který byl příslušný ke správě této povinnosti v den smrti zůstavitele. (4) Osoba spravující pozůstalost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti; tuto lhůtu nelze prodloužit. (5) Osoba spravující pozůstalost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Příklad Plátce zemře dne Osoba spravující pozůstalost musí splnit daňovou povinnost zůstavitele vlastním jménem na účet pozůstalosti. Řešení Je povinna podat řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti; tuto lhůtu nelze prodloužit. V praxi to znamená, že osoba spravující pozůstalost, kterou může být některý z dědiců nebo osoba, kterou určí soud, musí podat daňové přiznání k DPH za zdaňovací období červen, a to za období od do , nejdéle však do Za následující období od do podá osoba spravující pozůstalost daňové přiznání k Přiznání za měsíc červenec a následující měsíce až do dne předcházejícímu dni skončení dědického řízení podává osoba spravující pozůstalost vlastním jménem na účet pozůstalosti. Na daňovém přiznání bude i nadále uvádět DIČ zůstavitele a bude se podepisovat svým jménem osoba spravující pozůstalost. 10

11 VI. Změny při stanovení místa plnění Místo plnění při dodání zboží ( 7 odst. 6 ZDPH ) Zákon o DPH zavádí nový odst. 6 z důvodu potřeby stanovit místo plnění také v případě převodu práva stavby, které zákon považuje pro své účely za zboží. (6) Místem plnění při dodání nemovité věci je místo, kde se nemovitá věc nachází; v případě práva stavby je tímto místem místo, kde se nachází pozemek zatížený právem stavby. Místo plnění při poskytování služby vztahující se k nemovité věci ( 10 ZDPH) V nadpisu je terminologická změna, kdy se pojem nemovitost nahrazuje pojmem nemovitá věc, a to ve vazbě na 498 odst. 1 NOZ. Ustanovení 10 odst. 2 upravuje místo plnění při poskytnutí služby vztahující se k právu stavby jako místo, kde se nachází pozemek zatížený právem stavby. Poskytnuté služby mohou souviset jak s právem stavby samotným, tak se stavbou, která je jeho součástí. V dalších ustanoveních 10 až 10i je uvedena převážně terminologická změna nahrazující pojem Evropské společenství pojmem Evropská unie a další drobné úpravy bez změny významu ustanovení. Místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu ( 11 ZDPH) V ustanovení 11 odst. 2 je změna, která souvisí s vymezením pojmu jiný členský stát v 3 odst. 1 písm. c). Proto, aby nebyl současný text interpretován v duchu pojmu jiný členský stát, dochází k legislativně technické přeformulaci tohoto ustanovení, neboť se zde jedná o jakýkoliv členský stát v duchu 3 odst. 1 písm. b), tudíž i o Českou republiku. Při pořízení zboží z jiného členského státu se za místo plnění považuje členský stát, který vydal DIČ, které pořizovatel poskytl dodavateli, pokud ukončení odeslání zboží je v členském státě odlišném od členského státu, který vydal toto DIČ, a pokud pořizovatel neprokáže, že pořízení zboží bylo předmětem daně ve státě ukončení odeslání nebo přepravy. VII. Dodání zboží Dodání zboží ( 13 ZDPH) Do konce roku nadpis uváděl: Dodání zboží a převod nemovitosti. Změna nadpisu byla provedena v souvislosti se zahrnutím nemovitých věcí pod pojem zboží ( 4 odst. 2 ZDPH). Stejně tak úprava z titulu zahrnutí nemovitých věcí do zboží se promítá do 13 odst. 1, až odst. 3 ZDPH. Ustanovení 13 odst. 3 úvodní věta měla do konce roku 2013 tuto úpravu: (3) Za dodání zboží nebo převod nemovitosti se považuje... S účinností od platí 13 odst. 3 písm. d) v tomto znění: (3) Za dodání zboží se pro účely tohoto zákona považuje d) přenechání zboží vlastníkem k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastník užívaného zboží převede vlastnické právo k němu na jeho uživatele. Zákon o DPH do konce roku 2013 v tomto ustanovení výslovně upravoval takové smluvní ujednání, ze kterého vyplývala povinnost nájemce nabýt najatou věc. V tomto případě dochá- 11

12 zí k dodání zboží nebo nemovitosti se všemi daňovými důsledky. Daňovým dokladem je řádný daňový doklad s uvedením celé ceny najatého majetku včetně DPH. Tento daňový doklad slouží nájemci k možnosti uplatnit po jeho obdržení nárok na odpočet z celé hodnoty najatého majetku. Splátkový kalendář není daňovým dokladem. V nové formulaci od postrádáme pojem povinnost a přesto je výklad Ministerstva financí takový, že se v podstatě v ustanovení nic nezměnilo a významově i daňově je dopad totožný s rokem odst. 4 ZDPH Úvodní část ustanovení opět vypouští převod nemovitosti. K vypuštění převodu nemovitosti dochází z důvodu vypuštění převodu a přechodu nemovitosti z 2 odst. 1 písm. a) ZDPH na základě zahrnutí nemovité věci pod pojem zboží ( 4 odst. 2 písm. a) ZDPH) a zahrnutí převodu či přechodu nemovité věci pod dodání zboží podle 2 odst. 1 písm. a) ZDPH. 13 odst. 4 písm. c) ZDPH Ustanovení uvádí za dodání zboží také vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci, přičemž je zde uvedena nová terminologie, která nahrazuje dříve uváděný pojem podnik. Zákon o obchodních korporacích používá pro obchodní společnost a družstvo souhrnný název obchodní korporace ( 1 odst. 1 ZOK) a tato změna je reakcí na tuto terminologickou změnu. 13 odst. 4 písm. d) ZDPH Ustanovení, které řeší případ zániku společnosti nebo členství společníka společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity), označuje za dodání zboží také při zániku členství společníka ve společnosti bezúplatné přenechání zboží, které je ve vlastnictví daného společníka, do vlastnictví jiného společníka, nebo zbývajících společníků. Zánik společnosti je upraven v 2744 a násl. NOZ, zánik členství v 2739 a násl. NOZ. 13 odst. 4 písm. e) ZDPH Ustanovení uvádí za dodání zboží také vložení nepeněžitého vkladu do obchodní korporace ve hmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí tohoto majetku uplatnil nárok na odpočet daně. V původním znění nebyl uveden pojem obchodní korporace. Vkladatel i nabyvatel odpovídají za splnění povinnosti přiznat daň společně a nerozdílně. 13 odst. 8 ZDPH Úvodní část ustanovení uvádí že za dodání zboží se pro účely tohoto zákona nepovažuje: a) pozbytí obchodního závodu, pokud se jedná o hmotný majetek. Ve znění zákona do konce roku 2013 byl použit pojem prodej podniku a vklad podniku. V úvodní části ustanovení byla vložena slova pro účely tohoto zákona, což je změna provedená z důvodu upřesnění, jelikož výčet toho, co se nepovažuje za dodání zboží, platí pouze pro účely tohoto zákona. V pojmu zboží jsou zahrnuty pochopitelně i nemovité věci. NOZ používá namísto pojmu podnik pojem obchodní závod ( 502 NOZ) a tato změna je reakcí na tuto terminologickou změnu. Dále dochází k vypuštění konkrétních případů pozbytí obchodního závodu (prodej nebo vklad) a použití obecného pojmu pozbytí. Zákon tedy nebude normovat způsob pozbytí. Rozhodující bude pouze skutečnost pozbytí obchodního majetku. Pojem pozbytí obchodního závodu v sobě zahrnuje jakýkoliv jeho převod či přechod. 12

13 VIII. Poskytnutí služby 14 odst. 1 ZDPH Úvodní část ustanovení 14 definuje poskytnutí služby pro účely zákona o DPH. Opět dochází k vypuštění pojmu převod nemovitosti z důvodu vypuštění převodu a přechodu nemovitosti z 2 odst. 1 písm. a) na základě zahrnutí nemovité věci pod pojem zboží ( 4 odst. 2 písm. a) ZDPH) a zahrnutí převodu či přechodu nemovité věci pod dodání zboží podle 2 odst. 1 písm. a) ZDPH). Výčet toho, co se rozumí poskytnutím služby, platí pouze pro účely tohoto zákona. 14 odst. 1 písm. a) a b) ZDPH V ustanovení odstavce 1 písm. a) a písm. b) je od uvedeno, že za poskytnutí služby se považuje také pozbytí nehmotné věci a dále přenechání zboží k užití jinému. Tato změna souvisí s rekodifikací soukromého práva a byla provedena z důvodu upřesnění toho, co se rozumí poskytnutím služby. Změna v písmenu a) vychází z nového chápání práva zakotvené v novém občanském zákoníku, který právo v 496 odst. 2 prohlašuje za věc nehmotnou. Dále zde bude využit obecný pojem pozbytí věci, který je obecnějším pojmem než pouhý převod práva. Do písmene b) je promítnut obecný pojem přenechání věci k užití jinému, který využívá nový občanský zákoník ( 2189 a násl. NOZ). Zde může jít o nové právní tituly, jako je výprosa, výpůjčka, zápůjčka, případně nájem či pacht. 14 odst. 1 písm. d) ZDPH Toto ustanovení uvádí, že za poskytnutí služby se považuje zavázání se k povinnosti zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci.. Tato změna souvisí s rekodifikací soukromého práva, která nově vnímá závazek jako soubor práva a jemu odpovídající povinnosti. Podle této úpravy již nelze za závazek považovat pouze právo nebo pouze povinnost. 14 odst. 3 písm. b) ZDPH Ustanovení uvádí za poskytnutí služby pro účely tohoto zákona rovněž vydání obchodního podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku, pokud byl u majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně. Nově je použit pojem obchodní korporace. Tato změna souvisí s rekodifikací soukromého práva. Je reakcí na terminologickou změnu, přičemž zákon o obchodních korporacích používá pro obchodní společnost a družstvo souhrnný název obchodní korporace ( 1 odst. 1 ZOK). 14 odst. 3 písm. c) ZDPH Ustanovení řeší tak jako u dodání zboží také u služeb situaci při zániku společníka ve společnosti nebo zániku společnosti, kdy dochází k přenechání nehmotného majetku, který byl ve vlastnictví společníka. Také toto plnění je považováno za poskytnutí služby. Jedná se o terminologickou změnu, která přizpůsobuje text ustanovení novému občanskému zákoníku, a to konkrétně nahrazením nynějšího sdružení pojmem společnost ( 2716 a násl. NOZ). 13

14 14 odst. 3 písm. d) ZDPH Ustanovení uvádí za poskytnutí služby vložení nepeněžitého vkladu do obchodní korporace v nehmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí vkládaného nehmotného majetku nebo jeho části uplatnil odpočet daně. Vkladatel i nabyvatel odpovídají za splnění povinnosti přiznat daň společně a nerozdílně. Tato změna souvisí s rekodifikací soukromého práva. Je reakcí na terminologickou změnu, přičemž zákon o obchodních korporacích používá pro obchodní společnost a družstvo souhrnný název obchodní korporace ( 1 odst. 1 ZOK). 14 odst. 5 ZDPH Úvodní část ustanovení zdůrazňuje pro účely tohoto zákona. Tato změna byla provedena z důvodu upřesnění, jelikož výčet toho, co se nepovažuje za poskytnutí služby, platí pouze pro účely tohoto zákona. 14 odst. 5 písm. a) ZDPH Ustanovení uvádí, že pro účely tohoto zákona se za poskytnutí služby nepovažuje pozbytí obchodního závodu. V dalším zůstává ustanovení beze změny. Tato změna souvisí s rekodifikací soukromého práva. Je reakcí na terminologickou změnu, přičemž zákon o obchodních korporacích používá pro obchodní společnost a družstvo souhrnný název obchodní korporace ( 1 odst. 1 ZOK). Dále dochází k vypuštění konkrétních případů pozbytí obchodního závodu (prodej nebo vklad) a použití obecného pojmu pozbytí. Zákon tedy nebude normovat způsob pozbytí. Rozhodující bude pouze skutečnost pozbytí obchodního majetku. Pojem pozbytí obchodního závodu v sobě zahrnuje jakýkoliv jeho převod či přechod. IX. Pořízení zboží ( 16 ZDPH) 16 odst. 1 ZDPH Úvodní část ustanovení je přeformulována z důvodu souvisejícího s vymezením pojmu jiný členský stát v 3 odst. 1 písm. c) ZDPH. Zde se jedná o jakýkoliv členský stát v duchu 3 odst. 1 písm. b) ZDPH, tudíž i o Českou republiku. Ustanovení uvádí, jaké plnění se považuje za pořízení zboží z jiného členského státu a jaké podmínky musí být dodrženy. V tomto ustanovení je ve všech odstavcích zdůrazněno, že za pořízení zboží pro účely tohoto zákona se považuje také a jsou uvedeny případy jak pořízení zboží, tak případy přemístění zboží za zde uvedených podmínek. X. Zjednodušení postup při dodání zboží 17 ZDPH Zjednodušený postup při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu V nadpisu se jedná o terminologickou změnu, která promítá faktický stav, kdy se Evropská unie stala nástupkyní Evropských společenství. 14

15 V odstavci 2 je upřesněn pojem prodávající pro účely třístranného obchodu. Jedná se o osobu registrovanou k dani v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží, která není osvobozenou osobou (tedy je osobou registrovanou k dani). V odstavci 3 je stanoveno, že kupujícím se pro účely třístranného obchodu rozumí osoba registrovaná k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, která kupuje zboží od prostřední osoby V odstavci 4 je definována prostřední osoba. Prostřední osobou je pro účely třístranného obchodu osoba registrovaná k dani v členském státě odlišném od členského státu prodávajícího a členského státu kupujícího. Další podmínkou je, že prostřední osoba není osobou osvobozenou (tzn. je osobou registrovanou k dani). Dále nesmí být registrována ve státě kupujícího. XI. Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby ( 21 ZDPH) K vypuštění převodu nemovitosti z nadpisu 21 dochází z důvodu vypuštění převodu a přechodu nemovitosti z 2 odst. 1 písm. a) ZDPH na základě zahrnutí nemovité věci pod pojem zboží ( 4 odst. 2 písm. a) ZDPH) a zahrnutí převodu či přechodu nemovité věci pod dodání zboží podle 2 odst. 1 písm. a) ZDPH. 21 odst. 3 ZDPH Ustanovení stanoví datum uskutečnění zdanitelného plnění při dodání nemovité věci. Při dodání nemovité věci se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovité věci nabyvateli do užívání nebo dnem doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva, a to tím dnem, který nastane dříve. Pokud dojde k přenechání nemovité věci k užívání podle 13 odst. 3 písm. d), tj. leasing s povinností odkupu, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné dnem přenechání nemovité věci k užívání. Příklad Plátce daně prodává dvě nemovitosti s DPH kupujícímu A a kupujícímu B. Obě kupní smlouvy uzavřel dne V kupní smlouvě kupujícího A bylo uvedeno, že mu bude nemovitost dána do užívání dnem Prodávající vystavil daňový doklad s DPH v měsíci červnu a za červen DPH odvedl. Kupující B měl ve smlouvě dohodnuto předání nemovitosti dnem, ve kterém dojde k doručení vyrozumění, v němž je uveden zápis změny vlastnického práva katastrálním úřadem. Toto vyrozumění bylo doručeno dne Prodávající proto vystavil daňový doklad s DPH do 15 dnů od obdržení vyrozumění a daň odvedl za měsíc červenec. Vzhledem k tomu, že od zasílá katastrální úřad účastníkům pouze vyrozumění o změně vlastnického práva, je z roku 2013 platná podmínka doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí nadbytečná. 21 odst. 4 ZDPH Ustanovení stanoví datum uskutečnění zdanitelného plnění při poskytnutí služby. Podle písmene a) je zdanitelným plněním při poskytnutí služby den jejího poskytnutí nebo den vystavení daňového dokladu, a to ten, který nastane dříve. Pochopitelně kromě daňového dokladu vystaveného k přijaté úplatě nebo splátkového či platebního kalendáře. 15

16 Podle písmene b) je zdanitelné plnění uskutečněno dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k pozbytí nehmotné věci nebo přenechání zboží k užití jinému. V případě, kdy je sjednán způsob stanovení úplaty a k uvedenému dni není známa její výše, se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné ke dni přijetí úplaty. Tučně uvedená změna ve formulaci souvisí se změnou 14 odst. 1 písm. a) a b) provedenou v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, která byla provedena z důvodu upřesnění toho, co se rozumí poskytnutím služby. Příklad Plátce daně poskytl k užití plátci daně firmě Alfa, s.r.o., kancelářské prostory počínaje do konce roku Bylo dohodnuto nájemné ve výši za rok, se splatností nájemného za první pololetí do , za druhé pololetí do , a to vždy Kč plus platná sazba DPH. Řešení Ve smlouvě bylo dohodnuto datum uskutečnění zdanitelného plnění k a k V daném případě je pronajímatel povinen odvést DPH za první pololetí v daňovém přiznání za měsíc červen. Za druhé pololetí odvede DPH v daňovém přiznání za měsíc prosinec Následující odstavce 21 obsahují již jen terminologické změny ve vazbě na rekodifikaci soukromého práva. XII. Daňové doklady Díl 5 novely zákona o DPH daňové doklady zaznamenal pouze jednu významnější změnu, a to v 34, kde je v odstavci 1 nahrazen pojem lhůta pojmem doba. Jedná se o terminologickou změnu, která promítá novým občanským zákoníkem rozlišované pojmy doba a lhůta. Lhůtou rozumí nový občanský zákoník čas vymezený určité osobě, aby si projevem vůle zachovala právo nebo splnila povinnost. V případě, že lhůta není dodržena, právo zaniká, nebo následuje sankce za nesplnění povinnosti. Pokud datum posledního dne lhůty připadne na sobotu či neděli, dochází k jejímu přesunu na první pracovní den. To v případě doby neplatí. Ve všech ostatních případech pak jde o dobu. Dobou se tedy rozumí časový úsek, jehož uplynutím zaniká právo nebo povinnost bez dalšího, aniž je potřeba projevu vůle k vyvolání tohoto právního následku. XIII. Závazné posouzení Novela zákona přináší také přeformulování ustanovení umožňujících požádání o posouzení určení sazby daně u zdanitelných plnění v nových 47a a 47b. Ustanovení upravující předmět závazného posouzení byla z legislativně technického pohledu upravena tak, aby byla formálně shodná s předmětem závazného posouzení uvedeného v 92f a 92g ZDPH. Na žádost osoby podá Generální finanční ředitelství rozhodnutí o závazném posouzení sazby daně u zdanitelného plnění. Posouzení, zda je plnění osvobozeno od daně, vydáváno nebude. 16

17 XIV. Sazby daně Úpravy ustanovení týkajících se sazby daně a především ustanovení týkajících se výjimek, tj. uplatnění snížené sazby daně nebo uplatnění osvobození, doznaly značných změn. Sazby daně u bytové výstavby ( 48 ZDPH) Toto ustanovení nedoznalo změn, ale bylo by potřeba rozšířit uplatnění snížené sazby daně i na vedlejší stavby. Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně jejich příslušenství, vymezenou stavebním zákonem, nebo v souvislosti s opravou těchto staveb, se uplatní snížená sazba daně. Jsou-li tyto práce prováděny na jiné stavbě, jejíž část je určena pro bydlení, uplatní se snížená sazba daně jen u těch prací, které jsou poskytnuty výlučně pro část stavby určenou pro bydlení. Toto ustanovení neupravuje sníženou sazbu daně při výstavbě stavby pro bydlení, ale pouze změny na těchto již stávajících stavbách. Pokud se nebude při výstavbě stavby pro bydlení jednat o sociální stavbu, uplatní se základní sazba daně. K sazbám daně u bytové výstavby vydalo Ministerstvo financí v roce 2008 informaci, která se mimo jiné dotýká také 48. Informace MF č. j. 18/21492/ k 48 uvádí: Z nového ustanovení 48 zákona vyplývá, že se při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, vymezenou stavebním zákonem nebo v souvislosti s opravou těchto staveb uplatní snížená sazba daně. Opravou se rozumí též údržba. Obdobně se snížená sazba daně uplatní u rekonstrukcí a oprav příslušenství bytového domu, rodinného domu nebo bytu. Snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se zabudují nebo zamontují jako součást uvedených staveb, včetně jejich příslušenství. V informaci je potvrzeno, že opravy staveb zahrnují také opravy příslušenství ve snížené sazbě daně. Poslední věta 48 ZDPH stanoví v případě, že jsou práce prováděny na jiné stavbě, jejíž část je určena pro bydlení, uplatní se snížená sazba daně jen u těch prací, které jsou poskytnuty výlučně pro část stavby určenou pro bydlení. Příklady Oprava bytu školníka ve škole bude provedena ve snížené sazbě daně. Oprava garáže umístěné v bytovém domě bude provedena ve snížené sazbě daně. Nástavba nebytových prostor v bytovém domě bude provedena ve snížené sazbě daně, pokud nebude dům rozdělen na jednotky. Zde ale pozor, aby tímto stavebním zásahem rozměrově nepřevážily nebytové prostory v bytovém domě, čímž by se pro další stavební zásahy stal domem nebytovým, tj. domem, kde je méně než jedna polovina podlahové plochy odpovídající požadavkům na trvalé rodinné bydlení. Příklad Bytový dům je rozdělený prohlášením vlastníka na jednotky. Budou se přistavovat dvě nebytové jednotky, k využití na kancelářské prostory. Fakturace za tyto stavební práce bude v základní sazbě daně. Objednatelem je osoba nepovinná k dani. 17

18 Řešení V případě prodeje bytového domu, který je rozdělen na jednotky, nedochází k prodeji domu jako celku, ale k prodeji samostatných jednotek včetně společných částí domu, případně včetně příslušenství, a od včetně poměrné části pozemku, pokud k domu přísluší. Každá tato jednotka bude mít svoje samostatné daňové řešení. Byty do 120 m 2, pokud nesplní podmínku pro osvobození od daně podle 56 odst. 3 ZDPH, budou prodány ve snížené sazbě daně. Byty nad 120 m 2 budou prodány v základní sazbě daně stejně jako nebytové prostory (kancelářské prostory). Příklad Stavební firma poskytuje výstavbu sociálního rodinného domu pro osobu nepovinnou k dani. Součástí výstavby je také dodání zařízení kuchyně, která bude zabudovaná jako součást stavby, dále dodání vestavěných skříní a dodání bojleru, který bude instalován při stavebních pracích. Řešení Stavební firma po předání stavby uplatní na poskytnuté plnění sníženou sazbu daně. Sazby daně u staveb pro sociální bydlení ( 48a ZDPH) Toto ustanovení bylo upraveno k v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, avšak z této úpravy vyplynuly určité nejasnosti. Pro srovnání uvádím znění 48a odst. 3 k : (3) U převodu staveb pro sociální bydlení a jejich příslušenství se uplatní snížená sazba daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. A nyní uvádím znění 48a odst. 2 k Je vypuštěn původní odstavec 2 a nové znění tohoto odstavce je: (2) U převodu staveb pro sociální bydlení se uplatní snížená sazba daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. Oproti znění tohoto ustanovení uvedeného v roce 2013 v odst. 3 je vypuštěno příslušenství. Předmětem diskuze odborné veřejnosti je objasnění účelu vypuštění pojmu příslušenství z množiny plnění, u nichž se uplatní snížená sazba daně, a dále důvod, proč byl vypuštěn odst. 2 ustanovení 48a. Pravděpodobně bylo důvodem, že v 510 odst. 2 NOZ se právní jednání a práva i povinností týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství, pokud není ujednáno jinak. Ovšem vypuštění těchto pojmů vneslo do výkladu předmětného ustanovení značnou nejistotu. Zákon o DPH je zákonem autonomním bez ohledu na to, jaký význam přikládá vnitrostátní soukromé právo, proto mohlo být toto ustanovení pro účely zákona o DPH uvedeno jednoznačně. Ustanovení 48a odst. 3 ve znění k : (3) Stavbami pro sociální bydlení se pro účely tohoto zákona rozumí a) jednotka, která je bytem pro sociální bydlení, nebo která zahrnuje byt pro sociální bydlení, (Pozn.: Ostatní písmena b) až k) zůstávají beze změny.) Jednotka zahrnuje po novele zákona o DPH také podíl na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i podíl na tomto pozemku. V ustanovení 48 a 48a by dále mělo být uplatnění snížené sazby rozšířeno v důsledku rekodifikace soukromého práva i na vedlejší stavby, které přestaly mít k status příslušenství, protože se staly součástí pozemku. Při současné právní úpravě se podle doslovného výkladu uplatní sní- 18

19 žená sazba daně u stavebních a montážních prací u vedlejších staveb pouze v případě, že tyto stavby nejsou součásti pozemku, přičemž v ostatních případech nikoliv, byť se jedná o totožnou práci. Příklad Realitní kancelář, vlastník bytového domu rozděleného prohlášením vlastníka, prodává v listopadu 2014 bytovou jednotku o velikosti 140 m 2, u které uplynuly 2 roky od kolaudace. Součástí převodu je i podíl na pozemku a společných částech domu. Řešení Celková cena byla stanovena na Kč plus základní sazba daně. Cena pozemku je zahrnuta v celkové ceně a tudíž i pozemek bude zdaněn 21 %. V ustanovení 48a odst. 1 ZDPH je dále uvedeno, že snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací, kterými se bytový dům, rodinný dům, byt nebo prostor, jenž byl určen k jiným účelům než k bydlení, mění na stavbu pro sociální bydlení. Příklad Penzion pro ubytování turistů chce stavebními úpravami majitel, neplátce, změnit na sociální bytový dům. Stavební firma postupuje podle projektu k přestavbě, který si nechal zpracovat majitel penzionu. Řešení Stavební firma zatíží poskytnuté stavební práce sníženou sazbou daně. Nejedná se o režim přenesení daňové povinnosti podle 92e ZDPH na příjemce stavebních prací, protože není plátcem DPH. V ustanovení 48a odst. 4 věta třetí se od vypouští: (4) Bytem pro sociální bydlení se pro účely tohoto zákona rozumí byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m 2. Celkovou podlahovou plochou bytu pro sociální bydlení se pro účely tohoto zákona rozumí součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu. Do celkové podlahové plochy bytu pro sociální bydlení se nezapočítává podíl na společných částech domu. S ohledem na skutečnost, že byt v návaznosti na nové vymezení jednotky podle nového občanského zákoníku nikdy nemůže obsahovat podíl na společných částech domu, se věta zrušuje pro nadbytečnost. XV. Dodání vybraných nemovitých věcí ( 56 ZDPH) Zákonodárce zcela přeformuloval ustanovení 56 ve vazbě na NOZ. Vzhledem k řadě dotazů z řad veřejnosti vydalo GFŘ Informaci k uplatňování DPH u dodání a nájmu vybraných nemovitých věcí po ust. 56 a 56a zákona o dani z přidané hodnoty (celé znění je v závěru této aktualizace). 56 Dodání vybraných nemovitých věcí (1) Dodáním vybrané nemovité věci se pro účely osvobození od daně rozumí dodání a) pozemku, b) práva stavby, c) stavby, d) podzemní stavby se samostatným účelovým určením, 19

20 e) inženýrské sítě, f) jednotky. (2) Od daně je osvobozeno dodání vybrané nemovité věci, která a) je pozemkem, na kterém není zřízena stavba spojená se zemí pevným základem nebo inženýrská síť, a b) není pozemkem, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba. (3) Dodání vybrané nemovité věci jiné než v odstavci 2 je osvobozeno od daně po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo ode dne, kdy bylo započato první užívání stavby39), a to k tomu dni, který nastane dříve. (4) Plátce se může rozhodnout, že i po uplynutí lhůty podle odstavce 3 uplatní daň. Pokud plátce přijal před uskutečněním zdanitelného plnění úplatu, ze které mu nevznikla povinnost přiznat daň, stanoví se při uskutečnění zdanitelného plnění základ daně podle 36.. Zásadní změny jsou ve vymezení vybraných nemovitých věcí, které se jeví poněkud problematické. Změnami budou postiženy zejména převody, resp. dodání pozemků. Oproti původní právní úpravě se rozšiřuje množina pozemků, která bude podléhat zdanění. Novelizované znění 56 ZDPH ve znění k používá pojmy obsažené v novém občanském zákoníku. Ustanovení 56 odst. 1 neobsahuje definice vybraných nemovitých věcí, obsahuje pouze taxativní výčet vybraných nemovitých věcí pro účely uplatnění osvobození od daně při jejich dodání. Tento výčet je poněkud nešťastný, protože v pojmu stavba bude pro účely zákona o DPH zahrnuta také inženýrská síť nebo podzemní stavba se samostatným účelovým určením. Rovněž není jasný rozdíl mezi pojmem stavba v odst. 1 od pojmu stavba spojená se zemí pevným základem použitém v odst. 2 písm. a). Tyto nepřesnosti by měl zákonodárce v nejbližší novele napravit. Dodáním vybraných nemovitých věcí se ve smyslu 13 odst. 1 ZDPH rozumí převod práva nakládat se zbožím (a tedy i s vybranou nemovitou věcí) jako vlastník. Nemovité věci jsou zařazeny v 4 odst. 2 ZDPH v kategorii zboží. Pozemek Mezi vybrané nemovité věci, jejichž výčet je v 56 odst. 1 uveden, patří mimo jiné i pozemek. Zákon o DPH používá pojem pozemek, aniž by tuto vybranou nemovitou věc pro účely DPH speciálně definoval. Do kategorie vybraných nemovitých věcí označených jako pozemek náleží nejen pozemek nezastavěný, na kterém není zřízena stavba, ale i pozemek včetně stavby umístěné na tomto pozemku. Dočasné stavby se vyjímají. Ve vazbě na ustanovení umožňující osvobození při dodání pozemku uvedeném v 56 odst. 2 ZDPH není v novele zákona definice stavebního pozemku. Nová úprava vychází z 506 NOZ, podle kterého je součástí pozemku i stavba zřízená na pozemku. Přitom je podle NOZ pod pojmem pozemek chápán nejen pozemek se stavbou, kdy je stavba součástí pozemku v případě jednoho vlastníka pozemku i stavby, ale i pozemek se stavbou, kdy vlastníkem stavby je osoba odlišná od osoby vlastnící pozemek. Ustanovení 506 NOZ uvádí: (1) Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen stavba ) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. (2) Není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek. 20