Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci do roku 2010

Transkript

1 IV. Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci do roku 2010 Dle usnesení vlády č. 248 z roku 2003 k materiálu Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové pomoci ČR se zahraniční rozvojová spolupráce ČR (ZRS) řídí ročním programem, který spolu s návrhem rozpočtu předkládá ministr zahraničních věcí jako koordinátor zahraniční rozvojové spolupráce ČR vždy v květnu každého kalendářního roku - obojí s platností pro následující rozpočtový rok. Vládě se předkládá i návrh programu a výhled rozpočtu ZRS na další dva roky, což zároveň vytváří základní předpoklad pro financování rozvojových projektů na víceleté bázi. Výše zmíněným materiálem Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové pomoci ČR byla zavedena i jednotná metodika výpočtu a statistického vykazování ZRS. Při vykazování rozvojové pomoci v mezinárodním měřítku se pracuje s ukazatelem podílu objemu pomoci rozvojovým zemím (označované jako ODA - Official Development Assistance) na hrubém národním důchodu (HND). V mezinárodním měřítku se výkaznictví soustřeďuje ve Výboru pro rozvojovou pomoc při OECD (DAC 1 ), jehož členy jsou všichni vyspělí dárci a jehož metodika je všeobecně akceptována. ČR má od roku 1996 v tomto výboru statut pozorovatele. 1. Celkový objem prostředků na zahraniční rozvojovou spolupráci České republiky ve střednědobém výhledu do roku 2010 Výše prostředků na zahraniční rozvojovou spolupráci ČR vykazuje v posledních letech mírný, ale setrvalý nárůst (a to zejména v absolutních hodnotách). Tento nárůst je dán zejména zvyšujícím se objemem prostředků, které jsou na rozvojovou spolupráci určeny, částečně však i kvalitnějším statistickým výkaznictvím ze strany MZV. Česká republika dosáhla podílu české ODA (Official Development Assistance) na HND ve výši 0,10 % poprvé v roce 2003, v roce 2005 došlo k mírnému nárůstu a poměr české ODA/HND se zvýšil na 0,11 %. V roce 2006 došlo podle předběžných údajů k dalšímu mírnému nárůstu na 0,12 % ODA/HND, což v absolutních hodnotách činí zhruba 3,5 mld. Kč. Ve střednědobém výhledu financování ZRS však bude v souvislosti s členstvím ČR v EU a se závazky z toho pro ČR vyplývajícími nutné postupně dále zvyšovat platby České republiky na zahraniční rozvojovou spolupráci. Dle usnesení Evropské rady z května 2005 se nové členské státy EU zavazují usilovat o navýšení podílu objemu financí na zahraniční rozvojovou spolupráci na 0,17 % HND v roce 2010 a 0,33 % HND v roce Předpoklad, jak se česká ZRS bude vyvíjet do roku 2010 při zachování současného tempa, uvádíme ve výhledu střednědobého financování (viz tabulka č. 11), a to s vědomím, že toto navýšení nebude ke splnění závazku dostačovat. Celkové financování ZRS bude mít v absolutních číslech i nadále mírně rostoucí trend. Pokud však jde o procentuální vyjádření ODA/HND, nelze vzhledem k růstu HND o 5-6 % 1 DAC Development Assistance Committee (Výbor rozvojové spolupráce při OECD) 1

2 ročně vyloučit, že v roce 2009 dojde k poklesu pod 0,10 %. Pokles pod tuto hodnotu je však z hlediska mezinárodního postavení ČR nežádoucí. Tabulka č. 2 - Objem finančních prostředků vydaných na zahraniční rozvojovou spolupráci za poslední dva roky a výhled na období (v mil. Kč) ODA HND ODA/HND 0,11% 0,12% 0,10% 0,10% 0,09% 0,09% Nelze tedy předpokládat, že by při zachování daného tempa nárůstu ČR splnila závazek vůči EU, aby nové členské země dosáhly v roce 2010 podílu 0,17 % ODA/HND. Pro srovnání uvádíme přehled výše podílů ODA/HND v jednotlivých členských zemích EU za rok 2005 (pozn. takzvané staré členské státy EU se zavázaly k dosažení podílu 0,7 % HND do roku 2015 a do roku 2010 k dosažení podílu 0,51 %). Graf č. 1 - Úroveň podílu ODA/HND ve vybraných členských zemích EU v roce 2005 Podíl ODA na hrubém národních důchodu - rok ,00 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 cíl pro NČS (0,17%) Lucembursko Nizozemsko Belgie Rakousko Francie Finsko Irsko Portugalsko SR Slovinsko Polsko Zdroj: OECD/DAC Výroční zpráva 2006, statistické přílohy 2 Údaje převzaty z oficiálních statistik OECD. 3 Údaje převzaty z předběžných statistik OECD. 4 Údaje převzaty ze střednědobého výhledu (viz Tab. 11). 5 Údaje o HND v letech vycházejí z makroekonomické predikce MF ČR k dubnu

3 2. Rozdělení prostředků na zahraniční rozvojovou spolupráci podle jednotlivých segmentů a střednědobý výhled do roku 2010 Do zahraniční rozvojové spolupráce lze dle metodiky OECD zahrnout pomoc poskytovanou do rozvojových zemí zejména těmito formami: rozvojové projekty, humanitární pomoc, pomoc uprchlíkům, oddlužení, administrativní náklady, platby do OSN a dalších mezinárodních organizací, platby do mezinárodních finančních organizací a platby do rozpočtu EU, jakož i EDF. Dle povahy příjemce prostředků můžeme oficiální zahraniční rozvojovou spolupráci České republiky rozdělit do dvou kategorií na dvoustrannou (bilaterální, poskytovanou přímo rozvojové zemi) a mnohostrannou (multilaterální, poskytovanou prostřednictvím mezinárodní organizace). 2.1 Bilaterální rozvojová spolupráce Dvoustranná rozvojová spolupráce je významným prvkem v ZRS. Do roku 2005 včetně byly nejčastější formou její realizace jednotlivé, navzájem nepropojené projekty ve více než 40 zemích. Od roku 2006 jsou těžištěm dvoustranné ZRS víceleté programy spolupráce v prioritních zemích a v prioritních sektorech, v jejichž rámci je možno lépe koncentrovat český přínos, českou expertízu a také české zájmy. Doplňkem jsou individuální projekty v ostatních (neprioritních) zemích, pokud odpovídají cílům, principům a kritériím ZRS a především odrážejí poptávku ze strany přijímající země Rozvojové projekty Nejčastější formou uplatnění prostředků v rámci dvoustranné rozvojové spolupráce jsou rozvojové projekty, mající obvykle charakter tzv. technické pomoci (poradenství, know-how, semináře atd.), který plně koresponduje s principem partnerství a zároveň umožňuje využití dlouhodobých zkušeností českých odborníků ve vybraných sektorech. Další významnou součástí dvoustranné rozvojové spolupráce jsou stipendia, která jsou každoročně poskytována asi 250 studentům z rozvojových a transformujících se zemí ke studiu na českých vysokých školách (dle usnesení vlády ČR č. 773 ze dne 25. července 2001 a č. 712 ze dne ). Na období se navrhuje nárůst prostředků na rozvojové projekty, včetně stipendií a transformační spolupráce, na 800 mil. Kč (2008), 840 mil. Kč (2009) a 860 mil. Kč (2010). Tabulka č. 3 - Objem prostředků na rozvojové projekty v letech (v mil. Kč) Rozvojové projekty (kromě stipendií) Stipendia Transformační spolupráce Celkem rozvojové projekty

4 2.1.2 Humanitární pomoc Pro období se navrhuje postupný nárůst prostředků na humanitární pomoc až na 90 mil. Kč. Tabulka č. 4 - Humanitární pomoc ČR (v mil. Kč) Humanitární pomoc Pomoc uprchlíkům Do dvoustranné rozvojové spolupráce spadá rovněž pomoc uprchlíkům. Pro období se navrhuje setrvání na 230 mil. Kč, údaje v této tabulce však slouží pouze jako statistický výhled. Tabulka č. 5 Pomoc uprchlíkům (ODA) (v mil. Kč) Pomoc uprchlíkům Oddlužení Podle metodiky OECD se do zahraniční rozvojové spolupráce při splnění předepsaných podmínek započítává i odpouštění dluhů. Pro roky předpokládáme, že oddlužení zůstane ve výši 230 mil. Kč ročně. Údaje v této tabulce však slouží pouze jako statistický výhled. Tabulka č. 6 Oddlužení (v mil. Kč) Oddlužení Zapojení občanů České republiky do civilních misí Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací K vysílání civilních expertů do misí EU a dalších mezinárodních vládních organizací se Česká republika zavázala v rámci Civilian Headline Goal. Částka 120 mil. Kč pokrývá náklady na vyslání přibližně 150 expertů do civilních misí mezinárodních vládních organizací. Konkrétně tak bude moci být financováno vyslání českých expertů např. do následujících civilních misí: mise ESDP a mise ICO v Kosovu, mise ESDP v Afghánistánu, EUBAM v Moldavsku, EUJUST LEX v Iráku, EUPM v Bosně a Hercegovině, UNMIL v Libérii, UNOMIG v Gruzii, PRT ISAF v Afghánistánu, EUPOL COPPS v Palestině, volebních pozorovatelských misí ODIHR/OBSE, polních misí OBSE a případně dalších. Objem finančních prostředků na financování zapojení občanů České republiky do civilních misí Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací v návrhu státního 4

5 rozpočtu na rok 2008 vychází z podkladů poskytnutých příslušnými resorty a byl projednán ve Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky dne 7. dubna Z tohoto materiálu také vyplývá plánovaná částka 119 miliónů Kč na vyslání 80 odborníků v období 2009 a částka 113 mil. Kč pro rok Tabulka č. 7 Civilní mise (v mil. Kč) Civilní mise Mnohostranná rozvojová spolupráce ČR považuje mnohostrannou rozvojovou spolupráci za významnou formu své ZRS, a to jak v podobě spolupráce prostřednictvím mezinárodních organizací systému OSN či brettonwoodských institucí, tak i v podobě příspěvku do EU. Po započtení finančních příspěvků ČR příslušným mezinárodním institucím (v souladu s výkaznictvím OECD/DAC) a zejména s ohledem na povinné příspěvky do rozpočtu EU bude v příštích letech podíl multilaterální pomoci přesahovat 50 % celkové ZRS. Vedle příspěvků do rozpočtů mezinárodních organizací, ať už povinných, které vyplývají z členství v mezinárodních organizacích (např. v rámci systému OSN a Skupiny Světové banky) či dobrovolných, přispívá ČR i na projekty mezinárodních organizací v rozvojových zemích, v nichž jsou často zapojeni i čeští experti, případně financuje zapojení českých pracovníků přímo do struktur těchto organizací Platby do rozpočtu OSN a dalších mezinárodních organizací Pro období se počítá s mírně rostoucím trendem těchto plateb vzhledem k předpokladu, že část objemu financí bude využita na financování projektů a svěřeneckých fondů, které umožní využití české expertízy. Zároveň budou do této částky zahrnovány i platby na zapojení českých pracovníků do struktur mezinárodních organizací. Tabulka č. 8 Platby do OSN a ostatních mezinárodních organizací (v mil. Kč) Platby do OSN a dalších mezinárodních organizací Platby do rozpočtu mezinárodních finančních organizací Výše předpokládaných plateb pro roky je stanovena na základě závazků ČR vyplývajících z členství v těchto mezinárodních finančních organizacích. Tabulka č. 9 Platby do mezinárodních finančních organizací (v mil. Kč) Platby do mezinárodních finančních organizací

6 2.2.3 Platby do rozpočtu EU Další významnou součástí mnohostranné ZRS s tendencí výrazného nárůstu v příštích letech jsou platby do rozpočtu EU. ČR, stejně tak jako další členské státy, si započítává proporcionální procentní podíl ze svého členského příspěvku do rozpočtu EU jako oficiální rozvojovou pomoc (ODA). V rámci uplynulé finanční perspektivy se tento podíl pohyboval kolem 4,68 % z celkového příspěvku ČR. V souvislosti se zahájením nové finanční perspektivy EU pro období let a v souladu se snahami o zefektivnění činnosti institucí Evropské unie byly schváleny návrhy nových nařízení, jež snížily počet nástrojů vnějších akcí na méně než deset. Jsou koncipována tak, že kromě geografického záběru zahrnují rovněž horizontální, sektorová témata. Mezi nejvýznamnějších z těchto nástrojů patří nástroj pro rozvojovou spolupráci, který se s výjimkou regionů AKT (Afriky, Karibiku a Tichomoří) věnuje všem rozvojovým regionům světa, dále nástroj pro evropské sousedství a partnerství, nástroj předvstupní pomoci pro kandidátské a přidružené země, nástroj pro podporu lidských práv a demokracie ve světě, nástroj stability, nástroj pro humanitární pomoc atd. Celkově byl pro tuto finanční perspektivu navržen citelný nárůst prostředků věnovaných na působení Evropské unie v třetích, zejména pak rozvojových, zemích. Cílem České republiky pro tuto finanční perspektivu bude aktivní zapojení českých subjektů při realizaci projektů v rámci výše uvedených programů přímo v daném teritoriu. Tabulka č. 10 Platby do EU (v mil. Kč) Podíl z členského příspěvku ČR do EU Platby do EDF Evropský rozvojový fond (EDF) je již od 50. let jedním z důležitých nástrojů společné rozvojové politiky EU. Z jeho prostředků je financována pomoc regionu Afriky, Karibiku a Tichomoří. EDF je mimorozpočtovým fondem, který funguje na pětileté bázi (vždy po 5 letech jsou negociovány příspěvky členských států na dalších 5 let), v současnosti běží poslední rok 9. kola EDF. Zajištění finančních zdrojů pro 10. EDF bude realizováno prostřednictvím příspěvků jednotlivých členských států EU. Na období bude celkově dotován částkou 22,682 mld. EUR. V roce 2006 byla podepsána Vnitřní dohoda o financování 10. EDF a od bude zahájena činnost tohoto fondu, do nějž budou poprvé přispívat i nové členské státy EU, včetně ČR. Na financování 10. EDF se budeme podílet částkou 115,678 mil. EUR (tj. cca 3,5 mld. Kč), což je ekvivalent 0,51 % celkového objemu. Vlastní uvolňování prostředků pro 10. EDF bude podle posledních údajů z Evropské komise zahájeno v roce Pro ČR, resp. soukromé společnosti, nevládní organizace apod. se zároveň poprvé otevře možnost podílet se na realizaci rozvojových projektů financovaných z prostředků EDF ve všech zemích AKT Přehled Střednědobého výhledu financování ZRS shrnutí Následuje přehledná tabulka, která znázorňuje výhled financování ZRS v jednotlivých segmentech až do roku 2010 a zároveň i předpokládaný podíl ODA na hrubém národním důchodu. 6

7 Tabulka č. 11 Plán oficiální rozvojové spolupráce ČR v letech a výhled do roku 2010 (v mil. Kč) Struktura ZRS Bilaterální spolupráce Bilaterální projekty - z toho: Rozvojové projekty (kromě stipendií) Stipendia Transformační spolupráce Humanitární pomoc Pomoc uprchlíkům Oddlužení Rekonstrukce a obnova - Irák (2005), JV ASIE ( ) Civilní mise Administrativní náklady na ZRS (6% z bilaterální ZRS) Bilaterální spolupráce celkem Bilaterální spolupráce v procentech Multilaterální spolupráce 45 % 44 % 46 % 40 % Podíl členského příspěvku ČR do EU Příspěvky do EDF Platby do OSN a dalších mezinárodních organizací Platby do mezinárodních finančních organizací Multilaterální oddlužení Multilaterální spolupráce celkem Multilaterální spolupráce v procentech 55 % 56 % 54 % 60 % ZRS celkem HND ODA/HND 0,10% 0,10% 0,09% 0,09% 6 Jedná se o statisticky vykazatelný údaj - na administrativu lze vykázat 5-8 % z objemu na bilaterální ZRS. 7 Předběžně uvedeny platby z VPS. Ostatní příspěvky z jiných kapitol v těchto částkách zahrnuty nejsou. 8 Údaje o HND vycházejí z makroekonomické predikce MF ČR k dubnu