únor 2007 Aktuální číslo:

Transkript

1 olomoucký měsíčník obrovolný příspěvek 10,- 2 únor 2007 Jk neohřívt Zeměkouli Bese o úsporách energie využití lterntivních zrojů energie při přestvbě omu, 13. únor, Centrum Sluňákov, Hork n Morvou Aktuální číslo: Rozhovor - Alterntivní jezectví Živelní pohromy Otevření Sluňákov REACH Olomoucký Biozprvoj Ekologické listy 2/2007 vychází: Vyává: Hnutí DUHA Olomouc Rekce: Brbor Božková, Jitk Komenová Foto n titulní strně: Mrtin Brtoš Grfická úprv: Rim Ššink; lrv_grfik@volny.cz Szb: Jiří Popelk Tisk: Petr Skyv, Po Kosířem 838, Kostelec n Hné Nákl: 1400 výtisků Ares rekce: Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38, Olomouc; tel.: e-mil: brbor.bozkov@hnutiuh.cz Uzávěrk příštího čísl:

2 Rozhovor Kůň nám ukzuje, jk se smi cítíme Rozhovor s Lenkou Hnilicovou, provozovtelkéou kvárny učitelkou jezectví Lenk Hnilicová (31) provozuje v Olomouci (blízko utobusového nárží) kvárnu obchůek s uměleckými přeměty Rustico. Kromě toho ve svém volném čse vyučuje zájemce o jízu n koni lterntivním metoám jezectví, které se nučil během svého pobytu ve Spojených státech ve Špnělsku. Snží se, by pochopili, že obří jezci z nich buou jeině tehy, kyž buou věřit smi sobě kyž si svým chováním vybuují ke koni přirozený respekt. Mezi jezcem koněm se totiž vytváří silné emocionální pouto, které má n průběh jízy význmný vliv. Jk jste se k metoám lterntivního jezectví ostl? Po škole jsem ojel o Spojených států, o Sn Frncisc, ke jsem prcovl pro jenu strší bohtou ámu z vyšší společnosti, která měl několik koní. Strl se o ně le neuvěřitelným způsobem. Děll jim kupunkturu, msáže. Šmponovl je, tkže koňům při krtáčování elektrizovl srst oni kopli. Pltil pro ně i specilisty n výživu nebo pní, která přes telefon zjišťovl, co koně trápí. Měl je zkrátk jko ěti. Chtěl, by se měli co nejlépe, protože si to mohl ovolit, přeháněl to. Dokonce n nich ni nejezil, jen s nimi choil n procházky. Nejřív jsem si myslel, že je to nesmysl, le pk jsem zjistil, že npříkl msáže fungují. Pozěji jsem se tké seznámil s Felenkrisovou Alexnrovou metoou. Osobně jsem le pro to, by se ke koním člověk chovl co nejpřirozeněji. Jk tey lterntivní ježění probíhá? Jezec seí n koni bez sel, pouze n ečce ze zčátku jezí v jízárně. Cvičí se i n brelu, nebo n zemi. Se zčátečníkem je smozřejmě všechno jenoušeji. Nemá zlozvyky, které by bylo třeb ostrňovt, jko je způsob sezení, nebo le i stv mysli. Kůň totiž reguje n nši nálu. Doku se člověk neuvolní nezčne koni ůvěřovt, komunikce mezi ním koněm nefunguje. Jezec npříkl ze strchu vysílá rozporuplné pokyny. Kžý se přirozeně bojí, že s koně spne, proto je třeb se strchem prcovt. Důležité je tké jezcovo sebevěomí, jeho ego, jk umí poroučet, ávt rozkzy. Dříve jsem se věnovl buhismu, což je zjenoušeně řečeno práce s myslí. N koně to perfektně funguje. Někteří ospělí proto přistupují k tomuto způsobu jezectví i jko k psychoterpii. Dozví se tk honě smi o sobě. Ne kžý tomu le uvěří. Kžá lekce proto vyplývá ze situce, pole toho, jk se člověk cítí. Všechno je přeevším zloženo n ůvěře. Výhr je, kyž lié připustí vliv svých emocí n jízu přestnou se bát, uvolní se snží se, by je kůň poslouchl. Jkým způsobem se mohou liské emoce promítnout o chování koně? Kůň okáže vycítit, jkou máte právě nálu, kyž jste protivní, ni on nespoluprcuje, jk byste chtěli. Většinou si lié myslí, že je to kůň, ko ělá při jízě chybu, le opk je prvou. Smozřejmě ne vžy. Kyž npříkl necháte uělt koně třikrát něco šptně počtvrté ho z to potrestáte, je zmtený neví, co si myslet. Koně jsou vnímvější, všímjí si nšich chyb využívjí je. Neustále si s námi tké hrjí, zkouší nás. Proto je ůležité mít zrvé sebevěomí, věřit si při jízě se soustřeit. Nvíc my mnohy ni nevnímáme, jk se cítíme. Kolem nás je neustále spoust vjemů. Kůň nše emoce le vnímt okáže, tk nám ukzuje, jk se vlstně smi cítíme. Kyž jsem ve Špnělsku prcovl pro hrběte Alfons Gozl e Bustos, všiml jsem si, jk se chování lií vůči němu promítá v chování koní. Lié ho milovli, měl u nich přirozenou utoritu. Koně z něj tuto sílu osobnosti vycítili, tk ho tké respektovli. Proto je ůležité vytvořit si pře koněm jkousi bublinu, prostor, km ho už nepustí- Lenk Hnilicová se svým koněm Foto: rchiv Lenky Hnilicové 2

3 te. Zvířt totiž stále zkouší, ke jsou nše hrnice, pole toho si ovolují víc víc. Neznmená to le, že ve vzthu člověk koně je jeen silnější. Co člověk k tkové lekci jezectví potřebuje? Vůbec nic. Nebo svého koně. Hlvní je mít chuť se sebou něco ělt měnit se. Jk louho může trvt, než se člověk touto metoou nučí n koni jezit? Liem, kteří ěljí nějký sport věří si, to může trvt třeb v měsíce. Jiným to může trvt i pět let někteří se to nenučí niky. Tto meto vás učí ovlát své tělo, což může být pro někoho velmi těžké. Jezci, kteří se chtějí zlepšit, cvičí npříkl tiči. Dosáhnou tk vyváženosti svého těl. Je tto meto vhoná i pro tělesně či psychicky postižené lii? U fyzicky postižených záleží n rozshu jejich postižení. Při jízě je totiž třeb bát n správné ržení těl, rovnováhu, koorinci pohybů v soulu s koněm. Pro mentálně postižené je si lepší hypoterpie. Tento způsob ježění je spíš pro lii, kteří si okáží uvěomit své chyby, to ne vžy psychicky postižení lié oveou. Alterntivní jezectví je le velmi vhoné npříkl pro lii po úrzu. Ve Spojených státech ho nvíc využívjí při převýchově vězňů. Ti se tk učí, že respekt slušné chování vychází zevnitř, člověk se tk nechová jen proto, že mu to nřizují nějká vnější společenská prvil. Jsou lterntivní metoy jezectví v České republice rozšířené? Alterntivní jezectví je čsto spojené s westernem. Tomu se ty v Česku věnuje poměrně honě lií. Npá mě npříkl Honz Bláh. Většin z těchto lií se učil ve Spojených státech, ke je westernové jezectví zloženo n souhře jezce koně je honě populární. Osttně meto ty je, znlost tky, le vžycky záleží n liech. Kyž nemáme sebevěomí, nemáme chování, to je ty v Česku nejhorší, kyž třeb muž nepustí ženu o veří. Ve Špnělsku i největší burni projevovli ženám respekt. Co se týče koní, okáží ocenit jejich noblesu krásu. Umí s nimi prcovt. Já jsem si tuhle metou tky sm nevymyslel. Ve skutečnosti vychází z klsického ježění ze 16. století. Tehy tk jezil šlecht, ptřilo to k součásti její výchovy. Lucie Rychlá (Dlší informce o lterntivní škole jezectví Lenky Hnilicové nleznete n Felenkrisov meto Speciální meto, vytvořená izrelským fyzikem Moshé Felenkrisem, která vee ke zlepšení zjemnění nšeho způsobu jenání tím i myšlení, cítění prožívání. Jejím cílem je zlepšení kvlity život. Tto meto je vhoná pro osoby jkéhokoliv věku nejsou k ní nutné žáné vstupní znlosti. Pro Moshé Felenkrise je toto učení účinné trvnlivé, poku probíhá zevnitř ven. Jeho motto zní: Jenáme pole obrzu, který si smi o sobě učiníme. Při upltňování jeho meto se používjí v přístupy funkční integrce (změřen n jenotlivce) uvěomování skrze pohyb (pro skupinku). Funkční integrce je rukm veená form komunikce, ky se prostřenictvím jemných otyků pohybů umožní člověku vnímt jeho obvyklé pohyby tyto zžité pohyby pk přetvářet. Při skupinové hoině jsou žáci veeni verbálně učí se pohybovt n záklě konkrétního příklu. Felenkrisov meto může přispět k růstu sebevěomí, zlepšení schopnosti učení ve všech oblstech, zlepšení sebeovláání, flexibility, vlstního vnímání, ýchání, obourání bolesti, námhy npětí. Felenkris tuto metou vyvinul sám n sobě, kyž utrpěl zrnění kolen z hrní fotblu. Stuovl pohyby svého těl systemticky zjemňovl své kinestetické cítění. Postupně se nučil choit jiným způsobem, efektivně bez bolesti. Z svou práci se očkl mezinároního uznání. Lucie Rychlá Ekologickoprávní minimum Živelní pohromy z hleisk českého právního řáu Živelní pohromy přestvují mimořáné uálosti, které mohou být způsobeny školivým působením sil jevů vyvolných činností člověk, příroními vlivy nebo jejich kombincí, včetně hvárií. Jejich ničivý účinek znásobuje skutečnost, že přicházejí většinou neočekávně. Způsobují velké škoy n životě, zrví, mjetku nebo životním prostřeí vyžují proveení záchrnných likvičních prcí. V pomínkách České republiky se může nejčstěji jent o povoně, orkány, technologické hvárie s únikem nebezpečných látek, velké oprvní nehoy, rozsáhlé požáry i teroristické činy. Právní úprv je n jené strně změřen n vytváření preventivních optření přeevším k minimlizci možných násleků živelních ktstrof hvárií, n ruhé strně řeší průběh zolávání. Integrovný záchrnný systém ČR Nejůležitější nástroj přestvuje integrovný záchrnný systém České republiky (IZS), který se 3

4 použije v příprvě n vznik mimořáné uálosti při potřebě prováění záchrnných likvičních prcí součsně věm nebo více složkmi integrovného záchrnného systému. To jsou: Hsičský záchrnný sbor ČR, jenotky požární ochrny, zrvotnickou záchrnnou službu Policie ČR osttní složky, které poskytují n vyžáání plánovnou pomoc. Záklní právní přepisy: Ústvní zákon č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky, n jehož záklě může být vyhlášen nouzový stv, stv ohrožení státu nebo válečný stv, což je v souhrnu oznčováno jko krizové stvy. Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovném záchrnném systému (IZS). Nvíc se tento zákon týká tké právnických fyzických osob - stnoví jejich práv povinnosti při příprvě n mimořáné uálosti při záchrnných likvičních prcech při ochrně obyvtelstv pře po obu vyhlášení krizových stvů Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení o změně některých zákonů (krizový zákon). N jeho záklě lze vyhlásit nejvýše n obu 30 nů stv nebezpečí jko bezoklné optření s uveením ůvoů n nezbytně nutnou obu, jsou-li v přípě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové hvárie, nehoy nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zrví, mjetek, životní prostřeí, poku neoshuje intenzit ohrožení znčného rozshu, není možné ovrátit ohrožení běžnou činností správních úřů složek IZS. Zákon č. 241/2000 Sb. o hospoářských optřeních pro krizové stvy o změně některých souvisejících zákonů. Zákon č. 59/2006 Sb. o prevenci závžných hvárií způsobených vybrnými nebezpečnými chemickými látkmi nebo chemickými příprvky ve znění pozějších přepisů (zákon o prevenci závžných hvárií) - týká se objektů zřízení, v nichž je umístěn vybrná nebezpečná chemická látk nebo chemický příprvek Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochrně Zákon 238/2000 Sb., o Hsičském záchrnném sboru Zákon č. 254/2001 Sb., o voách o změně některých zákonů (voní zákon), zejmén hlv IX pojenávjící o ochrně pře povoněmi stnovením optření k přecházení zmezení ško při povoních n životech mjetku občnů, společnosti n životním prostřeí prováěná přeevším systemtickou prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povoí ovlivňováním průběhu povoní. Vyhlášk MŽP ČR č. 236/2002 o způsobu rozshu zprcovávání návrhu stnovování záplvových území, která stnoví způsob rozsh zprcovávání návrhu záplvového území správcem voního toku způsob rozsh stnovování tohoto záplvového území vooprávním úřem. vyhlášk Ministerstv zeměělství ČR č. 391/2004 Sb. o rozshu újů v eviencích stvu povrchových pozemních vo o způsobu zprcování, ukláání přeávání těchto újů o informčních systémů veřejné správy. Šárk Zpletlová Článek byl npsán během prxe stuentů PF UP v rámci přemětu Aministrtivně právní klinik. Rekčně kráceno. Zelená omácnost Tipy pro reukci opu NEJEN n školách V násleujících boech je shrnuto, co mohou učitelé stuenti uělt pro reukci opu přímo ve tříách. Mohou se le inspirovt tké omácnosti či úřy. 1) Reukujte byste snížili množství nkopírovných informcí, istribuovných ve tříě, používejte projektor nebo tbuli kupujte školní potřeby, které jsou trvnlivé nejlépe s recyklovným obshem (npřikl propisky s vyměnitelnými náplněmi) kopírujte poku možno n obě strny ppíru ppírové utěrky (ubrousky) používejte jen, je-li to nezbytně nutné; lepší je nhrit je látkovými 2) Používejte opětovně pište n obě strny ppíru, jenostrnně popsný ppír nevyhzujte zveďte ve tříě krbici n zbytkový mteriál pro ppír, látky jiné přeměty, které mohou být posléze použity n různé tříní projekty nvštivte n internetu stránky týkjící se opětovného použití mteriálů (zjímvé informce nejen n toto tém nleznete npříkl n stránkách střeisek ekologické výchovy: používejte pořče (šnony) s třemi kroužky nmísto spirálových zápisníků. Pořče se jí znovu použít, v ppírnictví koupíte náhrní su volných listů popsný ppír můžete jenouše recyklovt n konci školního roku posbírejte nepotřebné školní pomůcky jko tužky zápisníky, které mohou být použity během lšího školního roku v rámci výtvrné výchovy vymyslete projekt n opětovné použití mteriálů (krtony o vjec, plechovky 4

5 Únor 2007 o filmů, čsopisy, krtony o mlék, ppírové pytlíky plstová víčk...) 3) Recyklujte zveďte ve vší tříě koše n tříění opu (přeevším ppíru plstu), pře tím zjistěte přistvení kontejnerů n tyto ruhy opu nplánujte si hoinu n tém recyklování ppíru vyrobte si vlstní recyklovný ppír umístěte koše n recyklovtelný op o jíelny nvštivte místní recyklční zřízení nebo otřiďovcí linku - ozvíte se tk více o způsobech lšího zprcovávání recyklovtelných mteriálů sbírejte proávejte ppír jko součást celoškolní recyklční soutěže. Výtěžek může být rován místní chritě nebo použit n nákup tříních pomůcek po. 4) Kompostujte vyrobte si žížlí kompost zčněte kompostovt zbytky zeleniny ovoce přímo ve tříě, nebo zložte kompost n školním pozemku. Požáejte stuenty, by sbírli zbytky ovoce zeleniny ze školní jíelny. Umístěte sběrný koš i o sborovny. Hotový kompost použijte při pěstování n školním pozemku. Zreukujete tím tvorbu zeleného opu, spotřebu voy i používání umělých hnojiv pesticiů. Brbor Božková Zroj: rekčně zkráceno Reportáž Otevření nízkoenergetického omu Sluňákov Po necelých vou letech stvby proběhlo ve třetím lenovém týnu slvnostní otevření nízkoenergetického omu v Horce n Morvou, jeiného svého ruhu v celé České republice. Pojďme o něj nhlénout S osttními hosty vcházím o vstupní hly s informčním centrem, vitrínmi počítči, n kterých si mohou účstníci vzělávcích progrmů i Horečtí zsurfovt po internetu. Míjím knceláře chobou vlevo se vyávám o sálu s knihovnou, v němž se n prosklené třívrstvé stěně orážejí sluneční pprsky. Učebny i ubytovcí prostory jsou situovány n jih, ke se slunce poílí n ohřevu místností. Čerstvý vzuch přicházející mřížkmi v polze prouí nejprve potrubím v zemním vlu, o kterého je ům zpuštěn ke se vzuch v zimě přeehřívá v létě ochlzuje. Poté prou vzuchu prochází rekuperčními jenotkmi, ke získává teplo o opního vzuchu. Pro příliš horké hlvy je možnost v prném létě kolem celé verny ztáhnout velké rolety. V mrzivých nech pk přitápí utomtický kotel n řevěné peletky, by v omě zůstávl stálá teplot 21ºC. Celý ům je ůklně zizolován. To je hlvní přínos pro nízkou spotřebu energie n vytápění, která by se měl pohybovt kolem 27 kwh/ m2 z rok. Běžné buovy spotřebují si 5x více. Příjemné prostřeí omu vytváří použitý mteriál: řevo, pálené cihly kámen. Některé stěny uvnitř jsou obloženy typickým stvebním mteriálem používným ze n Hné: nepálenými cihlmi, liově vepřovicemi. Zní část omu přihrnutá zeminou je betonová. Tto část omu ukrývá technické zázemí kuchyni s velkými světlíky ve stropě. Z přeplněného sálu s kpcitou sto vcet míst, sloužícího přeevším seminářům pro učitele stuenty, se proírám o jíelny, kterou o sálu ělí po celé šířce zsouvcí veře, nyní otevřené, by se nešních si 300 návštěvníků vešlo. Otu přecházím o části s učebnmi, voulůžkovými pokojíky bytem správce. V ptře se nchází hlvní ubytovcí část pro 40 ětí n týenních pobytových progrmech. Shlížím n ptnáctihektrový pozemek se zmenšeným moelem menrující řeky Morvy s mokřy rybníčky plnými živočichů. Kromě této živé ukázky lužní krjiny jsou pro ěti připrveny lší moely hry prktické ekologické výuky přímo v terénu. V nrůžovělém zápu slunce se zstvuji v místě, ke bue probíht experimentální rcheologie. T ukáže historické souvislosti pobývání lií v krjině říční nivy. Hliněná pec n výpl kermiky, bronzřská íln, tklcovský stv je mlý výčet z toho, co pro návštěvníky chystá prvěk. Toto mlé pootevření veří nevystihuje zlek vše, co biocentrum Sluňákov nbízí. Sebelepší slovo nenhrí skutečný prožitek Iv Ršnerová (rekčně kráceno) Dlší informce n Ters s jižní prosklenou stěnou Foto: Onřej Hoffmister 5

6 Doporobn Co je to REACH? Pře neávnem proběhl většinou nšich méií informce o tom, že Evropský prlment schválil směrnici REACH (regulce, evluce utorizce chemikálií). Zmíněná méi oznmovl, že přijetí této směrnice je velkým vítězstvím ekologů prohrou chemického průmyslu. Součástí těchto zpráv byl i informce o tom, že tto směrnice poškoí chemický průmysl ntolik, že o práci v něm u nás přije několik tisíc lií HDP se propne o několik procent. Nkolik se tto obv orzí v relitě lze jen stěží ohnout, le vzhleem k tomu, že průmysl používá poobné rgumenty vžy při jkémkoliv zpřísňování norem (snižování emisních limitů, zvyšování bezpečnostních stnrů) vzhleem k tomu, že poobná legisltiv, jko je REACH, funguje již řu let bez problémů ve Švésku, je třeb brát tto vrování s rezervou vnímt je pouze jko stršák. Fktem je, že směrnice REACH je nyní právně závzná bue mít přímý op n nše životy. Co je víc než zrví? N záklě směrnice REACH výrobci chemických látek buou muset necht prověřit 30 tisíc běžně používných chemikálií Evropskou genturou pro chemické látky, která bue nově pro tyto účely zřízen. Poku buou chtít používt zvláště nebezpečné látky (krcinogeny, mutgeny), buou muset získt zvláštní povolení. To má nvíc pltit jen pět let. Společnosti, které o výše uveené povolení buou žát, buou muset prokázt, že n nebezpečím pro životní prostřeí liské zrví převžují jiné společenské ekonomické výhoy. Vzhleem k tomu, že prokázt, že něco převžuje n liským zrvím nezávným životním prostřeím lze jen stěží, á se přepoklát, že chemičtí výrobci buou nuceni nhrit problemtické látky jinými. Zjímvé je, že z zveení regulce chemických látek se nezszovli pouze ekologové, le velmi silně ůrzně zzněl přeevším ze strny evropských lékřů, zejmén onkologů, lergologů toxikologů. Pole tvrzení význmného frncouzského onkolog prof. Dominique Belpomm, který se z schválení REACH vyslovil n půě Evropského prlmentu, v součsnosti jsou už kojenci kontminováni stovkmi chemických látek. A to přináší riziko vzniku rkoviny. Způsobili jsme zmoření buoucích genercí. Milí čtenáři, ksičky n vložení příspěvku z Ekologické listy jsou nyní umístěny v proejnách Stuánk (8. květn) Zrvá výživ (Krolíny Světlé 5), v kvárně Krtochvíle (Sokolská) v Ekoporně Hnutí Duh Olomouc. Děkujeme že poporujete vyávání Ekologických listů, vše rekce Benzon Jiří Chrvát, Vzhleem k tomu, že sám jsem vyrůstl v roině zrvotníků (otec je lékř mmink mgistr frmcie), byl jsem o mličk vychováván tk, bych si uvěomovl riziko závných látek pole toho s věcmi nklál. Pmtuji si, že mí roiče měli jenou spor se strýcem, který prcovl v mngementu jené konzervárny, ohleně využití benzonu soného jko konzervntu. Strýcův názor byl tehy tkový, že tto látk je povolená, její používání je zveené levné, tey není ůvo něco měnit. Rozhovor proběhl v osmesátých letech roiče tehy usouili, že problém je v tom, že u moci jsou všue komunisté zájmy průmyslu jsou ůležitější než zrví lií. Komunisté jsou ávno pryč, le benzon soný je ze stále. A nejen on, v nšem kžoenním životě jsme obklopeni velkým množstvím chemických látek používných při výrobě plstů nebo brviv, jená se přitom o látky, vele kterých benzon soný vypá jko vitmin C. Jená se zejmén o různé ftláty používné jko změkčovče plstických hmot, bromovné chemikálie užívné jko zpomlovče hoření nebo třeb chlorovné prfíny užívné při výrobě brev, umělých hmot nebo gumy. Všechny tyto látky se postupně uvolňují v poobě robného prchu se vyskytují v nšem okolí. To, z bue mít nová směrnice význmný přínos pro životní prostřeí nše zrví se zřejmě projeví ž po řě (možná i esítkách) let. Poku všk mjí lékři ekologové prvu, znmená to, že příští generce buou ušetřeny mnoh zbytečných přípů vrozených v, rkoviny nebo lergií. Strá ltinská efinice říká, že právo je umění obrého sprvelivého poku je o tvorbu práv, je pole mého názoru vytvoření směrnice REACH krokem správným směrem, který tuto efinici potvrzuje. Vilém Vrzl le

7 Mozik Po stopách sýčků obecných V Olomouckém krji z posleních 20 let znčně ubylo sýčků obecných. Tento závěr vyplynul z výsleků průzkumu občnského sružení Tyto v rámci projektu Ochrn popor sýčk obecného n Morvě. Nejprve tento ruh sovy vymizel z volné krjiny, le vyskytovl se lespoň n zeměělských frmách n Olomoucku Prostějovsku. To už le pole posleních průzkumů tké není prv. Z půvoních 35 ti frem, ke bylo říve možno sýčky sptřit, se nyní vyskytují jen v jeiné loklitě. Důvoy, proč tomu tk je, jsou různé. Ptří mezi ně smozřejmě tké větší chemizce v zeměělství, rozšíření populce kuny bohužel mnoho sýčků zhyne i při srážce s utomobilem. Mírná zim netěší sportovce, le myslivci jsou spokojeni Ztímco minulý rok myslivci počítli ztráty byli nuceni bohtě přikrmovt, letos si mnou ruce n kliným průběhem zimy. Přikrmování není nezbytně nutné může být proto prováěno oprvu kvlitní potrvou v menším množství. Zvěř má pole nich možnost volně spást trávu v lesích i n loukách není n krmelcích životně závislá. Tím páem může ještě více rozšířit své tukové zásoby, místo by z nich čerpl, připrvit se tk n horší čsy. Sklák n území chráněné krjinné oblsti Jesenické rnici hrozí pokut ž několik milionů korun z vyvážení stvebního opu n území Chráněné krjinné oblsti Jeseníky. Technické služby Jeseník sice získly povolení krje, le n povolení o smotných ochránců příroy už se zpomnělo. Pole všeho tk ošlo k neorozumění, jehož výslekem je zvezení skláky stvebním opem zeminou. Dlší prohřešek proti zákonu je i skutečnost, že technické služby vykácely v okolí několik stromů, k čemuž tké neměly povolení. Místostrost Jeseníku slíbil, že poku se prokáže, že chyb je n strně měst, bue jent o způsobu, jk ji nprvit. Už teď je le jisté, že město bue muset nhrit vykácené stromy. Olomouc n pátém místě v tříění opů V obobí o o v ktegorii měst n čtyři tisíce občnů se jko první umístilo město Jeseník s 47 kg vytříěného ppíru, plstu, skl nápojových krtonů n jenoho občn. Sttutární město Olomouc vytříilo v uveeném obobí 29,87 kg n obyvtele v celkovém poří se umístilo n 5. místě. Z zmínku stojí tké ruhé místo v celkové výtěžnosti tříěného opu (včetně kovových oblů) přeevším první místo v množství vysbírných nápojových krtonů n 1 obyvtele, jehož honot je 0,47 kg/obyvtele/rok. Bár Číhlová Klenárium úterý 13. únor, Hork n Morvou, centrum Sluňákov, Jk neohřívt zeměkouli Veřejná bese. Máte roinný ům chtěli byste část energií získávt z lterntivních zrojů? Dozvíte se nejen, ky se vypltí poříit solární kolektory ky řevoplynový kotel, jk funguje tepelné čerplo, kolik peněz lze ušetřit kvlitní izolcí oken či výměnou skel, jk při větrání neztrácet teplo či co je to psivní klimtizce. Pořáá ČSOP RS Iris Prostějov. úterý 20. únor, Divlo huby Olomouc, Pole své vůle nkláá s obyvteli Země neb Psychosociální pomoc při ktstrofách Snh poručit větru ešti byl kupoivu nejen socilistická. Zápní svět prosperovl ůsleky ktstrof neštěstí okázl zhrub o 80. let 20. století o sféry iniviulizovné psychologie. Teď možná stojíme znovu n strtu: možná je my spolehlivějším záklem liské ientity než já, možná nelze pomoci jeinci, niž by se pomohlo jeho roině, souseům, obci. Bese s psycholožkou Bohumilou Bšteckou, pření českou obornicí n problemtiku psychosociální pomoci při neštěstích. úterý 27. únor, Umělecké centrum UP, Botswn: Křováci nežijí v křoví. Bese o Botswně s Klárou Dvořákovou, která ze působil v rámci tříměsíčního obrovolnického projektu. Můžete se těšit n zážitky s místními limi prcujícími v neziskových orgnizcích, s omoroými Křováky, se zástupci mezinároních orgnizcí věnujících se rozvojové pomoci se spoustou lších. Součástí večer bue i prezentce utorčiných fotogrfií. pátek 9. březn, Přerov, Ornis (Bezručov 10), Soví noc N třetím ročníku oblíbené kce s ukázkou živých sov se ozvíte vše o sovách u nás i ve světe, o jejich hlsech i nástrhách, se kterými se v příroě setkávjí. Závěrem bue večerní procházk prkem Michlov s posloucháním jrního toku sov. Pořáá Ornitologická stnice muze Komenského. 7

8 Inzerce Regulérní pití čje utužuje tělo i uch. Náš čj, který nbízíme jest příroním prouktem. Čj z plntáže přímo o Vší konve. Ponikli jsme téměř vě esítky, mnohy obroružných cest o čj prouku- jících oblstí svět. Ctíme trici: čje u nás nbízené jsou z půvoních plntáží,poporujeme tím míst ke se čj pěstuje o právn. Nenbízíme flšovné či jink klonovné čje. Třííme op, užíváme ekologicky šetrné výrobky ekologický ppír ku koresponenci. Nbízíme obcho čjem velejemným, čjovou kermiku, rbské vegetriánské pochutiny Možnost reservce slónku n tel Dobrá čjovn, Hvelkov 7, Olomouc. mezi Dolním nám. tržnicí Zrvá výživ Stuánk n ul. 8. květn 15 v Olomouci nbízí potrviny pro mkrobiotiky, vegetriány, bio, bezlepkové enně čerstvé celozrnné pečivo kváskový chléb, zákusky bez cukru, vjec, mlék chlzené výrobky tofu, seitn, zeleninové pomzánky sláty biozelenin bioovoce příroní kosmetik Wele, Urtekrm, Slus, Lver včetně ekortivní řy. příprvky pro ekologickou omácnost Ecover, Sosn, Sonett bylinné extrkty kůry z bylin pupenů řevěné rčky, knihy bezbriérový vstup pro vozíčkáře kočárky kontkty: ing. Ann Šmklová Lucie Kotrlová telefon o proejny objenávky: KUBEŠŮV MED z Nízkého Jeseníku Jn Kubeš, , J. Jbůrkové 2, Neřeín, konečná trm 2, 5, 7, bus 26 Neřeín - U Kremtori - včelí proukty - - ruhové mey - - ochutnávk - Kvlitní me přímo o včelře Kopírování tisk n recyklovný ppír Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38 (n Hnáckou resturcí) Tisk brožur sborníků (sešívání, ohýbání, ěrování) Novink - zložte si u nás účet, plťte převoem. Slevy pro neziskovky stuenty. Popořte prosím vyávání Ekologických listů. Drobný r můžete vložit o ksiček - viz strn 6. Poku příspěvek přinesete o rekce nebo pošlete n účet Hnutí DUHA Olomouc /0800, můžete si honotu ru oečíst z ňového záklu. Nši práci můžete popořit tké mteriálním rem či ktivní pomocí. Ekologické listy můžete ostávt poštou z cenu poštovného nebo e-milem ve formátu PDF. Nvštivte internetovou verzi Ekologických listů n přiejte ze svůj komentář či rekci ke článku, který vás v tomto čísle zujl. V návštěvní knize uvítáme vše kritické příspěvky poněty.