ORIENTACE VE STAVEBNÍCH VÝKRESECH A DOKUMENTACI PRO KLEMPÍŘSKÉ VÝROBKY

Transkript

1 PROGRAM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KLEMPÍŘ STAVEBNÍ ( H) OBOR KLEMPÍŘ STAVEBNÍ (36-99-H/09) STUDIJNÍ TEXT K VZDĚLÁVACÍMU MODULU ORIENTACE VE STAVEBNÍCH VÝKRESECH A DOKUMENTACI PRO KLEMPÍŘSKÉ VÝROBKY (KÓD MODULU KS1) Učebnice vznikla v rámci projektu Další profesní vzdělávání pro technické kvalifikace registrační číslo CZ.1.07/3.2.05/ Projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státní rozpočtem České republiky.

2 PROGRAM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KLEMPÍŘ STAVENÍ ( H) OBOR KKLEMPÍŘ STAVEBNÍ (36-99-H/09) STUDIJNÍ TEXT K VZDĚLÁVACÍMU MODULU ORIENTACE VE STAVEBNÍCH VÝKRESECH A DOKUMENTACI PRO KLEMPÍŘSKÉ VÝROBKY (KÓD MODULU KS1) ING. ŠTEFAN BEŠINA STŘEDNÍ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ, OLOMOUC, ROOSEVELTOVA Učebnice vznikla v rámci projektu Další profesní vzdělávání pro technické kvalifikace registrační číslo CZ.1.07/3.2.05/ Projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státní rozpočtem České republiky. 2

3 Obsah OBSAH... 3 ÚVOD STAVEBNÍ VÝKRESY STAVEBNÍ VÝKRESY Technická normalizace DRUHY VÝKRESŮ Stavební půdorys Svislý řez Pohled FORMÁT VÝKRESŮ MĚŘÍTKA DRUHY ČAR KÓTOVÁNÍ ZNAČENÍ HMOT KLEMPÍŘSKÁ DOKUMENTACE KLEMPÍŘSKÁ DOKUMENTACE ROZVINUTÉ PLÁŠTĚ KLEMPÍŘSKÝCH VÝROBKŮ ROZVINUTÍ PLÁŠŤŮ JEDNODUCHÝCH GEOMETRICKÝCH TĚLES PRAVIDELNÝ ŠESTIBOKÝ JEHLAN PRAVIDELNÝ ČTYŘBOKÝ HRANOL STŘIH ŠIKMO SEŘÍZNUTÉHO ŠESTIBOKÉHO HRANOLU PRŮNIK DVOU HRANOLŮ S MIMOBĚŽNÝMI OSAMI A ROZVINUTÍ PLÁŠŤŮ SLOVNÍK SEZNAM OBRÁZKŮ DOPORUČENÁ LITERATURA POUŽITÉ ZDROJE VĚDOMOSTNÍ TESTY

4 ÚVOD Orientovat se ve stavebních výkresech a příslušné dokumentaci je prvořadým předpokladem úspěšného zvládnutí všech dalších studijních textů a etap výuky, protože na sebe systematicky navazují. Správná orientace a čtení příslušných výkresů nám následně umožní provádět vlastní tvorbu dokumentace určenou ke zhotovení klempířských výrobků. Přeji Vám mnoho úspěchů při studiu tohoto studijního textu Štefan BEŠINA 4

5 1 STAVEBNÍ VÝKRESY STUDIJNÍ CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly dokážete: Správně číst jednotlivé stavební výkresy a rozlišovat v nich určené stavební prvky Správně kótovat stavební výkresy a značit stavební hmoty Vyjmenovat druhy formátů výkresů KLÍČOVÉ POJMY Stavební výkres, formáty výkresů, měřítka výkresů, kótování a značení, pohledy a rozložení výkresů, druhy čar, půdorys a svislý řez 1.1 STAVEBNÍ VÝKRESY Stavební výkres je to prostředek k předávání informací mezi jednotlivými účastníky stavby. Patří mezi ně projektant, architekt, zhotovitel stavby a jeho zaměstnanci v různých profesích, investor (ten, kdo stavbu financuje), technický dohled, zástupci stavebního úřadu, hasiči ap. Realizace stavby se účastní velký počet osob. Ti co příjdou do styku se stavebním výkresem v něm musí číst shodně a jednoznačně. [Novotný, 2007, s. 7] Technická normalizace Pro všechny učastníky stavby jsou závazná a musí se dodržovat. Proto se veškeré stavební výkresy se zhotovují podle předem daných pravidel. Souhrn těchto pravidel se nazývá technická norma. Disciplíně, která se zabývá tvorbou, dodržováním a vzájemným slaďováním technických norem se říká technická normalizace. Nejdříve se seznámíme s metody zobrazování stavebních objektů a konstrukcí (říká, jakým způsobem se má daný prvek nakreslit) a jednotný způsob kreslení zobrazovaných prvků (značky, druhy čar, značení hmot v řezu, kótování, popisy apod.). Na základě výkresů budete umět objekt slovně popsat. Určit jeho tvar, polohu na pozemku, rozměry, materiál, ze kterého je postaven, rozmístění a účel jednotlivých prostor, velikost a polohu oken, dveří, parametry schodiště, druh střechy atd. dokážete číst stavební výkresy. OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ Co je náplní technické normalizace? Jaká pravidla se musí dodržovat při sestavování stavebních výkresů? 5

6 1.2 DRUHY VÝKRESŮ Výkresová část dokumentace obsahuje grafické znázornění všech konstrukční částí stavby tak, aby z dokumentace byly zřejmé jejich tvary, druhy a objemy, rozměry, technická řešení nosných i nenosných částí, vzhled objektu zvenčí, orientace ke světovým stranám, umístění na pozemku apod. Výkresová část dokumentace pozemních staveb obsahuje výkresy: situační výkres, výkres úpravy terénu, výkres výkopů a základů, půdorysy jednotlivých podlaží, výkresy stropů, svislé řezy, technické pohledy, výkres krovu nebo vazníkové konstrukce, Stavební půdorys Půdorys podlaží zobrazuje vnitřní prostory objektu, jejich tvar a velikost, a to vč. rozmístění nosných a nenosných svislých konstrukcí, umístění otvorů a schodišť. Pro jeho zobrazení použijeme tzv. myšlenou vodorovnou rovinu (řez), kterou se objekt rozřízne a horní část nad řezem se odmyslí. Hrany řezané touto rovinou se zobrazí na výkrese půdorysu tlustou plnou čarou. Hrany viditelné pod rovinou řezu se kreslí tenkou plnou čárou. Hrany těch konstrukcí, které jsou součástí téhož podlaží, ale nacházejí se nad myšlenou rovinou řezu, se do půdorysu zakreslují také, ale jiným druhem čáry (tenká čerchovaná se dvěmi tečkami). [Doseděl, 1995, s. 21] Tato myšlená rovina je zpravidla vedena ve výšce 1/3 podlaží (cca 1 m nad podlahou) tak, aby byla vedena všemi okny a dveřmi. 6

7 Obrázek 1 Stavební půdorys (Doseděl, A. a kol. Čítanka býkresů ve stavebnictví. Praha: Sobotáles, ISBN ) Svislý řez Svislý řez zobrazuje konstrukční části objektu ve svislém směru a vyplývají z něj výšky a tloušťky konstrukcí, poloha vodorovných konstrukcí (stropů), výšky komínů, výškové řešení schodiště a otvorů ve svislých konstrukcích (okna, dveře). Pro zobrazení svislý řez jako u půdorysu se použije také myšlená rovina, ale svislá. Při pohledu dovnitř budovy před sebou opět vidíme hrany řezaných konstrukcí (tlustá plná čára) a viditelné hrany konstrukcí (tenká plná čára). Hrany konstrukcí neviditelné před rovinou řezu, se do výkresů svislých řezů nezakreslují. [Doseděl, 1995, s. 22] Tato myšlená svislá rovina má co do její polohy taktéž svoje pravidla a vede se zpravidla těmi nejsložitějšími místy budovy (schodištěm, otvory ve svislých konstrukcích). Tyto roviny se zpravidla provádějí dvě, kolmo na sebe, takže se vyhotovují pro objekt řezy dva - příčný a podélný řez označované písmen, např. svislý řez A-A a svislý řez B-B. 7

8 Obrázek 2 Svislý řez (Doseděl, A. a kol. Čítanka býkresů ve stavebnictví. Praha: Sobotáles, ISBN ) Pohled Pohledy (tzv. technické) se zobrazují jako boční pohled na fasády objektu ze všech stran, vždy kolmo k fasádě (nárysy). Zobrazují se na nich všechny hrany viditelné na fasádách, čili nejen hrany oken, dveří, střech a komínů, ale také hrany výklenků či výčnělků, balkonů, rozhraní viditelných spár či barevných členění fasád. [Doseděl, 1995, s. 21] Právě u výkresů zateplení je velmi důležité a neopominutelné barevné pojednání fasády s uvedením popisů těchto grafických ř ešení. Pohledy se pojmenovávají podle směru pohledu s ohledem na světové strany, tzn. pohled severní, východní, jižní a západní. Jeli objekt s ohledem ke světovým stranám pootočený, tak jako pohled severovýchodní jihovýchodní, jihozápadní a severozápadní. 8

9 Pro název pohledu platí, že světová strana v názvu je ta, kam fasáda směruje, čili např. na severním pohledu je ta fasáda, která směřuje k severu. Obrázek 3 Pohled (Doseděl, A. a kol. Čítanka býkresů ve stavebnictví. Praha: Sobotáles, ISBN ) OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ Z jakých výkresů se skladá výkresová dokumentace pozemnách staveb? Co se zobrazuje na stavebním půdorysu, pohledu a svislém řezu? 1.3 FORMÁT VÝKRESŮ Pro stanovování tzv. formátů výkresů je základem obdélníkový výkresový list o ploše 1m 2. Formátem výkresů jsou dohodnuté rozměry s pevně stanoveným poměrem stran. Poměr jeho stran vychází z tzv. zlatého řezu, což je obdélník s poměrem stran 1: 2. [Kissová, 2000, s. 46] Těmto parametrům odpovídá tzv. základní formát A0 (čti A nula) o rozměru 841 x 1189 mm. Formátová řada výkresových listů označovaná písmenem A je pak pro další formáty číslovaná tak, že každý další formát je polovinou formátu předchozího, tzn., že rozpůlením formátu A0 vzniknou dva listy formátu A1, atd. 9

10 Velikost listu A1 je tudíž 549 x 841 mm, velikost listu A2 je 420 x 594 mm, velikost listu A3 je 297 x 420 mm a velikost listu A4 (běžný kancelářský papír) je 210 x 297 mm. K uvedeným rozměrům (nazývané jako oříznuté) se ve skutečnosti přidávají dva pruhy prázdných okrajů na každou stranu, a to okraj široký 5 mm (tzv. originál) a dále okraj široký 3 mm (tzv. neoříznutá kopie). Tyto okraje slouží např. pro uchycování výkresů, pro osazení výkresů do kopírovacích strojů a v neposlední řadě i k nepoškození oříznutých hran výkresů. Obrázek 4 Formáty výkresů (Kissová, M. Odborné kreslení I pro 1. ročník středních odborných učilišť. Praha: Sobotáles, ISBN ) Každý výkres je pak skládán do velikosti formátu A4 tak, aby po složení výkresu byl pravý dolní roh výkresu, kde se nachází popisový rámec výkresu s identifikací výkresu a jeho popisem (samotné dokumentace a projektované stavby) na čelní straně. [Kissová, 2000, s. 48] 10

11 Obrázek 5 Rozložení ploch na výkresu (Novotný, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník; Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. 1. vyd. Praha: Sobotáles, ISBN ) Pro výkresy je předepsáno i rozvržení ploch na výkresovém listu a tzv. popisové pole (rohové razítko) s identifikací výkresu, dokumentace a projektované stavby. Obrázek 6 Popisové pole (autor textu) OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ Jaké znáte formáty výkresů pro stavební dokumentaci? Kde se umisťuje popisové pole na stavebním výkrese? Co obsahuje popisové pole? 11

12 1.4 MĚŘÍTKA Měřítko (M) je poměr mezi rozměry předmětu na výkrese a rozměry skutečného předmětu. Měřítko 1:1 znamená, že předmět je kreslen v jeho skutečné velikosti. Ve stavebnictví se na výkresech používají měřítka zmenšení (velké předměty jsou na výkrese zmenšeny). Např. ve strojírenství či elektrotechnice se používají měřítka zvětšení (malé předměty jsou na výkrese zvětšeny). Používaná (doporučená měřítka): Skutečná velikost 1:1 Měřítka zmenšení 1:2, 1:5, 1:10, 1:20, 1:50, 1:100, 1:200, 1:500, 1:1000 Měřítka zvětšení 2:1, 5:1, 10:1, 20:1, 50:1 Měřítko výkresu se taktéž na výkrese zapisuje do příslušné kolonky popisového pole (rohového razítka), které se umísťuje do dolního pravého rohu výkresu. Jsou li některé části výkresu kresleny v jiném měřítku, např. součástí výkresu kresleném v měřítku 1:50 je i zobrazení podrobnosti (detailu) kresleném v měřítku např. 1:10, na výkrese se u tohoto detailu i v popisovém poli (pod hlavním měřítkem) uvede i toto další měřítko. Pro zobrazování staveb se na výkresech používají tato měřítka: [Kissová, 2000, s. 49] 1:200, 1:500, 1:1000 pro situační výkresy budov na mapovém podkladu 1:100, 1:200 pro investiční záměry a studie budov 1:50 pro hlavní výkresy dokumentace budov (půdorysy, řezy, pohledy) 1:20, 1:10, 1:5 pro zakreslení podrobností (detailů) Pro převod měřítka existuje několik možností přepočtu skutečného rozměru do zobrazovaného rozměru na výkrese a naopak. Standardní přepočet spočívá v tom, že na výkrese v měřítku 1:50 jsou zobrazované rozměry 50krát zmenšeny, čili skutečný rozměr je zobrazen na výkrese 50krát menší. Naopak na výkrese naměřený rozměr je ve skutečnosti 50krát větší, čili skutečné hodnoty pro převod do výkresového měřítka hodnotou měřítka dělíme, a naměřené hodnoty na výkrese pro převod do skutečnosti hodnotou měřítka násobíme. Pro převod nejčastějšího měřítka 1:50 lze taktéž využít převodu přes snadnější měřítko 1:100. Na výkrese v měřítku 1:100 jsou zobrazované délky 100krát menší než ve skutečnosti a jelikož měřítko 1:50 je vůči tomuto měřítku poloviční hodnoty (dvojnásobně větší), lze využít této poloviny (dvojnásobku) pro převody skutečnosti do měřítka 1:50 a naopak. OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ Jak se označuje skutečná velikost objektu? Jaká používáme měřítka pro stavební účely? 12

13 1.5 DRUHY ČAR Na stavebních výkresech se standardně zobrazuje čarami, uvedenými v tabulce. Tloušťky čar k sobě jsou v poměrech 1 : 2 : 4. Čím je kresba drobnější, tím tenčí sada se použije. V jedné kresbě se smí použít pouze jedna sada tloušťek. [Kissová, 2000, s. 50] Tvar čáry Tenká čára (tloušťka 0,18) Tlustá čára (tloušťka 0,35) Velmi tlustá čára (tloušťka 0,7) Plná Čárkovaná nepoužívá se Čerchovaná Čerchovaná se dvěma tečkami Tečkovaná nepoužívá se nepoužívá se Tabulka 1 Druhy čar (autor textu) OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ V jakých poměrech se používájí tloušťky čar na výkresech? Jaké druhy čar se mohou vyskytovat na výkresech? 1.6 KÓTOVÁNÍ Pro znázornění velikosti a polohy konstrukcí se ve výkresech používá tzv. kótování. Kóta je číslo, které udává skutečnou velikost předmětu na výkrese bez ohledu na měřítko, ve kterém je výkres vypracován. Ve stavebnictví se kótují délkové rozměry v milimetrech (např mm) a výškové kóty nezaokrouhleně v metrech (např. 3,350 m). U hodnot kót na výkrese se pak již jednotky (mm či m) neuvádějí 13

14 Obrázek 7 Příklad kótování (délkové kóty) v půdorysu a výškové kóty ve svislém řezu (autor textu) OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ K čemu slouží kótování? Jaké jednotky se používají při kótování? 1.7 ZNAČENÍ HMOT Pro znázornění druhu materiálu, ze kterých jsou konstrukce navrženy, slouží tzv. grafické značení hmot. Provádí se v rámci půdorysů či svislých řezů tzv. šrafováním těch řezaných ploch, které vznikly myšlenou (vodorovnou či svislou) rovinou půdorysu či svislého řezu. 14

15 Obrázek 8 Příklady značení hmot (Novotný, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník; Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. 1. vyd. Praha: Sobotáles, ISBN ) Ve výkresech stavebních úprav (např. i u výkresů pro dodatečné zateplování budov) se stávající konstrukce kreslí (ponechávají) černou barvou, nově navrhované konstrukce a prvky se zakreslují červeně a případné bourané (odstraňované) konstrukce a prvky pak barvou žlutou. [Kissová, 2000, s. 59] OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ Jakým způsobem se označují stavební hmoty? Kde se používá zakreslování černou, červenou a žlutou barvou? 15

16 SHRNUTÍ Výkresová dokumentace musí být zhotovena dle normou daných, jasných a srozumitelných pravidel, která jsou pro všechny závazná a které musejí všichni dodržovat. Z norem vyplývají pravidla pro kreslení v příslušných měřítcích (podobnostech), pro formáty a vzhledy výkresů, pro druhy čar, kótování a značení hmot a také pravidla pro kreslení jednotlivých výkresů (půdorysy, svislé řezy, technické pohledy). Test Zpět na Obsah 16

17 2 KLEMPÍŘSKÁ DOKUMENTACE STUDIJNÍ CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly dokážete: orientovat se v klempířské dokumentaci zhotovit na základě technické dokumentace přislušný klempířský výrobek KLÍČOVÉ POJMY Technická dokumentace, žlaby, parapet, žlabové čelo, odpadní trouba, žlabový kotlík, žlabové čelo 2.1 KLEMPÍŘSKÁ DOKUMENTACE Klempířská dokumentace zahrnuje především konstrukci rozvinutých plášťů, které budou posány nasledující kapitole. Pro stavební účely se používají řezy jednotlivých klempířských výrobků, jako jsou znázorněny v tabulce a k tomu přidávájí detaily určeného výrobku. 17

18 Tabulka 1 Ukázka některých klempířských výrobků zaznamenaných do technické dokumentace 18

19 Obrázek 9 Detail žlabu okapu (Novotný, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník; Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. 1. vyd. Praha: Sobotáles, ISBN ) Tabulka 2 znázornění klempířských prvků (autor textu) Ozn. Schéma klempířských prvků Popis klempířských prvků Venkovní okenní parapet K1 Provedení: parapetní ocelový poplastovaný plech s povrchovou úpravou Rozměr prvku: délka 1850 mm RŠ = 250 mm nutno zaměřit před výrobou! Barva: hnědá Dešťový svod v kruhovém provedení DN150 včetně kotevních prvků Provedení: ocelový poplastovaný plech K2 s povrchovou úpravou Rozměr prvku: délka 4x8,0 m+2x9,0m+1x11 nutno zaměřit před výrobou! 19

20 dopojit stávající topné kabely! Barva: hnědá Stříška oplechování elektrorozvaděče Provedení: parapetní ocelový poplastovaný plech s povrchovou úpravou K3 Rozměr prvku: délka 1000 mm RŠ = 450 mm nutno zaměřit před výrobou! Barva: hnědá Dešťový svod v hranatém provedení 100x100 mm K4 včetně kotevních prvků Provedení: ocelový poplastovaný plech s povrchovou úpravou Rozměr prvku: délka 3,5+4,2 mb nutno zaměřit před výrobou! Barva: hnědá Dešťový hranatý žlab vč. žlab. háků včetně kotevních prvků K5 Provedení: parapetní ocelový plech s povrchovou úpravou Rozměr prvku: délka nutno zaměřit před výrobou! Barva: hnědá Oplechování ukončení střechy K6 Provedení: poplastovaný plech s povrchovou úpravou tl. 0,6 mm Rozměr prvku: RŠ = 200 mm nutno zaměřit před výrobou! Barva: hnědá Oplechování ukončení střechy Provedení: poplastovaný plech s povrchovou úpravou tl. 0,6 mm 20

21 K7 Rozměr prvku: RŠ = 280 mm nutno zaměřit před výrobou! Barva: hnědá Oplechování ukončení vstupních přístřešků Provedení: poplastovaný plech tl. 0,6 mm K8 s povrchovou úpravou Rozměr prvku: RŠ = 300 mm nutno zaměřit před výrobou! Barva: hnědá Venkovní oplechování skládané krytiny ke zdi K9 Provedení: poplastovaný plech s povrchovou úpravou tloušťkou 0,6 mm Rozměr prvku: RŠ = 450 mm nutno zaměřit před výrobou! Barva: hnědá OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ Z jakých položek se skládá technická dokumentace? Coje to proměnná délka na žlabovém háku? SHRNUTÍ Klempířská dokumentace zahrnuje množství klempířských prvků, které souvisí s odvádění dešťové se střešní plochy. S tím souvísí žlaby, kotlíky, hrdla, odpadní trouby s příslušenstvím. Jako jsou například přechody, odbočky lapače vody, horn kolena a výtoková kolena. Mimo jiné se v klempířské dokumentaci vyskytují prvky související s lemováním (oplechováním). Test Zpět na Obsah 21

22 3 ROZVINUTÉ PLÁŠTĚ KLEMPÍŘSKÝCH VÝROBKŮ STUDIJNÍ CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly dokážete: Popsat tvorbu rozvinutých plášťů pro zhotovování klempířských výrobků Vyrobit potřebné šablony určené k výrobě mnoha kusů klempířských výrobků KLÍČOVÉ POJMY Střih tělesa, plášť tělesa, víko, podstava, geometrické tvary těles, povrchová plocha 3.1 ROZVINUTÍ PLÁŠŤŮ JEDNODUCHÝCH GEOMETRICKÝCH TĚLES Každý střih tělesa se skládá z rozvinutého pláště tělesa a příslušných podstav, které budeme nazývat dnem nebo víkem. Dno je spodní podstava a víko horní podstava tělesa. Plášť tělesa je část povrchové plochy, ohraničující těleso, například u kvádru to jsou dvě dvojice shodných obdélníků, u n bokých hranolů n-obdélníkových obrazců bočních stěn [Švercl, 2000, s. 40] PRAVIDELNÝ ŠESTIBOKÝ JEHLAN Nejdříve zobrazíme půdorys jehlanu, ze kterého promítneme jednotlivé vrcholy šestiúhelníku podstavy a vrchol tělesa do nárysu a bokorysu. Rozvinování pláště z vrcholu opíšeme oblouk kružnice poloměr rovným skutečné velikosti boční hrany. Oblouk kružnice protneme šesti tětivami stejné velikosti, rovné velikosti hrany podstavy z půdorysu. Krajní body tětiv spojíme s vrcholem a dostaneme na rozvinutém plášti jednotlivé boční hrany. Připojením podstavy v tvaru pravidelného šestiúhelníku doplníme rozvinutý plášť tělesa na síť. [Švercl, 2000, s. 53] 22

23 Obrázek 10 Šestiboký jehlan (autor textu) PRAVIDELNÝ ČTYŘBOKÝ HRANOL Síť se skládá ze čtyř stěn pláště a z dvou podstav. Stěny pláště tvoří čtyři shodné obdélníky a podstavy dva shodné čtverce. Délka rozvinutého pláště je rovna čtyřnásobné délce hrany podstavy a výška pláště je rovna výšce tělesa. [Švercl, 2000, s. 40] 23

24 Obrázek 11 Hranol (autor textu) STŘIH ŠIKMO SEŘÍZNUTÉHO ŠESTIBOKÉHO HRANOLU Řezná rovina je kolmá k nárysně a s půdorysnou svírá úhel 30. Skutečný tvar a skutečné rozměry obrazce řezu se nezobrazí v bokorysu ani v půdorysu. Skutečné velikosti hran obrazce šikmého řezu zjistíme v pomocné konstrukci, ve sklopení řezné roviny do nárysny. Sklopená poloha obrazce řezu je ve skutečné velikosti a je shodná s tvarem a velikosti víka. [Švercl, 2000, s. 45] 24

25 Obrázek 12 Seříznutý šestiboký hranol (autor textu) PRŮNIK DVOU HRANOLŮ S MIMOBĚŽNÝMI OSAMI A ROZVINUTÍ PLÁŠŤŮ Nejdříve nakreslíme vzájemnou polohu obou hranolů v půdorysu. Vyznačení úseček pro sestavení pláště A a dvou plášťů B. Z půdorysu odvodíme nárys a v něm zobrazíme průnikové čáry p. Rozvinutý plášť A obdélník, jehož délku dostaneme sestrojením čtyř stejných úseček velikosti strany čtvercové podstavy (tj. 4x42 mm). Výška pláště se zobrazuje ve skutečné velikosti v nárysu. Výšku a polohu otvorů v plášti A sestrojíme promítnutím z nárysu, šířky otvorů sestrojíme přenesením vyznačených úseček z půdorysu. Plášť B. Délku rozvinutého pláště B dostaneme sestrojením čtyř stejných úseček velikosti strany čtvercového podstavy hranolu B (tj. 4x36 mm). Všechny výškové hrany však nebudou stejně veliké, vycházejí s vyznačených úseček z půdorysu. [Švercl, 2000, s. 35] 25

26 Obrázek 13 Průnik dvou hranolů s mimoběžnými osami a rozvinutí plášťů (autor textu) OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ Jak sestrojíme průnik dvou hranolů s mimoběžnými osami? Jak sestrojit šikmo seříznutý hranol? SHRNUTÍ Střih tělesa se skládá z rozvinutého pláště tělesa a příslušných podstav, které budeme nazývat dnem nebo víkem. Dno je spodní podstava a víko horní podstava tělesa. Plášť tělesa je část povrchové plochy, ohraničující těleso, například u kvádru to jsou dvě dvojice shodných obdélníků, u n bokých hranolů n-obdélníkových obrazců bočních stěn Test Zpět na Obsah 26

27 SLOVNÍK Plášť tělesa - povrchová plocha, ohraničující těleso Dno dolní podstava tělesa. Víko horní podstava tělesa. Střih tvoří plášť, dno a víko tělesa 27

28 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Stavební půdorys (Doseděl, A. a kol. Čítanka býkresů ve stavebnictví. Praha: Sobotáles, ISBN )... 7 Obrázek 2 Svislý řez (Doseděl, A. a kol. Čítanka býkresů ve stavebnictví. Praha: Sobotáles, ISBN )... 8 Obrázek 3 Pohled (Doseděl, A. a kol. Čítanka býkresů ve stavebnictví. Praha: Sobotáles, ISBN )... 9 Obrázek 4 Formáty výkresů (Kissová, M. Odborné kreslení I pro 1. ročník středních odborných učilišť. Praha: Sobotáles, ISBN ) Obrázek 5 Rozložení ploch na výkresu (Novotný, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník; Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. 1. vyd. Praha: Sobotáles, ISBN ) Obrázek 6 Popisové pole (autor textu) Obrázek 7 Příklad kótování (délkové kóty) v půdorysu a výškové kóty ve svislém řezu (autor textu) Obrázek 8 Příklady značení hmot (Novotný, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník; Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. 1. vyd. Praha: Sobotáles, ISBN ) Obrázek 9 Detail žlabu okapu (Novotný, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník; Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. 1. vyd. Praha: Sobotáles, ISBN ) Obrázek 10 Šestiboký jehlan (autor textu) Obrázek 11 Hranol (autor textu) Obrázek 12 Seříznutý šestiboký hranol (autor textu) Obrázek 13 Průnik dvou hranolů s mimoběžnými osami a rozvinutí plášťů (autor textu)

29 DOPORUČENÁ LITERATURA Novotný, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník; Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. 1. vyd. Praha: Sobotáles, ISBN Švercl, J. Konstrukce, rozviny a střihy výrobků z plechu. Praha: Scientia, ISBN X. Sedlár, T. Klempířské konstrukce pro 3 ročník SOU. 3. aktualizované vydání. Praha: Informatorium, ISBN Doseděl, A. a kol. Čítanka býkresů ve stavebnictví. Praha: Sobotáles, ISBN Kissová, M. Odborné kreslení I pro 1. ročník středních odborných učilišť. Praha: Sobotáles, ISBN

30 POUŽITÉ ZDROJE Novotný, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník; Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. 1. vyd. Praha: Sobotáles, ISBN Švercl, J. Konstrukce, rozviny a střihy výrobků z plechu. Praha: Scientia, ISBN X. Sedlár, T. Klempířské konstrukce pro 3 ročník SOU. 3. aktualizované vydání. Praha: Informatorium, ISBN Doseděl, A. a kolektiv. Čítanka býkresů ve stavebnictví. Praha: Sobotáles, ISBN Kissová, M. Odborné kreslení I pro 1. ročník středních odborných učilišť. Praha: Sobotáles, ISBN

31 VĚDOMOSTNÍ TESTY TEST KE KAPITOLE 1: 1. Jakým zbůsobem uvádíme na výkresech hmoty a) pomocí číslic b) pomocí písmen c) grafickým značením 2. Měřítko 2:1 znamená a) měřítko zvětšení b) měřítko zmenšení c) měřítko skutečnosti 3. Délkové rozměry objektu uvádíme na výkrese a) v metrech b) v milimetrech c) v metrech a milimetrech 4. Jaký rozměr má formát A4 a) 220 x 297 b) 210 x 297 c) 220 x Tloušťka plné tenké čáry má být a) 0,18 mm b) 0,35 mm c) 0,5 mm 6. Pro velmi tlusté čáry má být tloušťka a) 0,5 mm b) 0,7 mm c) 0,4 mm Otázka Odpověď c a b b a b Zpět na Obsah 31

32 TEST KE KAPITOLE 2: 1. Jaký význam plní poměrná délka (e) u žlabových háků a) zajišťuje správné uchycení přponek b) je to délka podle, které vyvrtáme otvory do paty háky c) zajišťuje potřebný spád žlabu 2. Jaký je výškový rozdíl mezi přední návalkou a zadním ohybem (popř. návalkou) u běžných podokapních žlabů a) 10 mm b) 20 mm c) 30 mm 3. Jaký rozměr D bude mít žlab zhotovený z rozvinuté šířky 333 mm a) D = 125 mm b) D = 145 mm c) D = 155 mm 4. Co tvoří především náplň klempířské dokumentace a) značky klempířských prvků b) konstrukce rozvinutých plášťů c) popisové pole 5. Do jaké vzdálenosti má zasahovat okapová hrana do profilu žlabu a) do poloviny průřezu žlabu b) do dvou třetin průřezu žlabu c) do jedné třetiny průřezu žlabu 6. Střešní okapní plech zhotovujeme nejčastěji z rozvinuté šířky a) 150 mm b) 250 mm c) 350 mm Otázka Odpověď c b C b c b Zpět na Obsah 32

33 TEST KE KAPITOLE 3: 1. Co je plášť a) obvod tělesa b) obsah tělesa c) objem tělesa 2. Z čeho se skládá střih šestiboký jehlan a) plášť a víko b) plášť a podstava c) podstavy a víka 3. Z čeho se skládá střih šestibokého hranolu a) ze šesti obdelníků a dvou šestiúhelníků b) ze šesti čtverců a dvou šestiúhelníků c) ze čtyř čtverců a dvou obdelníků 4. Z čeho se skládá střih geometrického tělesa a) víka s podstavou b) plášťě s podstavou c) plášť, víko, podstava 5. Z čeho se skládá střih hranolu a) ze tří čtverců a tří obdelníků b) ze dvou čtverců a čtyř obdelníků c) ze čtyř čtverců a dvou obdelníků 6. Co je to víko a) část pláště b) horní podstava c) dolní podstava Otázka Odpověď b b a c b b Zpět na Obsah 33