FÚZE A AKVIZICE A VYBRANÉ SOUVISEJÍCÍ DAŇOVÉ OTÁZKY

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance FÚZE A AKVIZICE A VYBRANÉ SOUVISEJÍCÍ DAŇOVÉ OTÁZKY Mergers and acquisitions and selected related tax problems Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Bc. Alois KONEČNÝ Autor: Bc. Marie ŠTUDENTOVÁ Brno, 2012

2

3 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2011/2012 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: ŠTUDENTOVÁ Marie, Bc. Finance FÚZE A AKVIZICE A VYBRANÉ SOUVISEJÍCÍ DAŇOVÉ OTÁZKY Mergers and acquisitions and selected related tax problems Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í : Cíl práce: Na základě analýzy fúzí a akvizic a jejich daňových aspektů navrhnout daňově optimální řešení na straně prodávajícího a kupujícího. Postup práce a použité metody: Definování fúzí a akvizic dle odborné literatury i zákona, jejich systematizace Motivace podniku pro uskutečnění fúzí a akvizic a podmínky pro jejich realizaci Daňový aspekt fúzí a akvizic na straně prodávajícího i kupujícího (srovnání daňových cílů prodávajícího a kupujícího, váha daňových aspektů mezi ostatními motivacemi pro fúze a akvizice) Postupy při hledání daňově optimálního řešení v praxi Použité metody: analýza, syntéza, komparace.

4 Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: stran Seznam odborné literatury: HLAVÁČ, JIŘÍ. Fúze a akvizice: proces nákupu a prodeje firem. Vyd. 1. V Praze : Oeconomica, s. ISBN Přeměny obchodních společností a družstev. Edited by Tomáš Dvořák. Vyd. 1. Praha : ASPI, xxxvi, 393. ISBN SKÁLOVÁ, JANA - POKORNÁ, PĚVA. Účetní a daňové dopady transakcí v kapitálové společnosti. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, s. ISBN Vedoucí diplomové práce: Ing. Bc. Alois Konečný Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

5 Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Bc. Marie Študentová Fúze a akvizice a vybrané související daňové otázky Mergers and acquisitions and selected related tax problems financí Ing. Bc. Alois Konečný Rok obhajoby: 2012 Anotace Cílem diplomové práce s názvem Fúze a akvizice a vybrané související daňové otázky je navrhnout takové řešení těchto transakcí, které by bylo pro prodávajícího a kupujícího z daňového hlediska optimální. Fúze a akvizice jsou nejprve definovány a rozčleněny dle zákona i ekonomické literatury. Rozebrány jsou nejčastější důvody, které motivují podniky k realizaci fúzí a akvizic. Zvláštní důraz je kladen na problematiku zdanění, která je analyzována z hlediska prodávajícího a kupujícího. Takto získané poznatky jsou aplikovány v poslední kapitole, která prostřednictvím modelového příkladu ilustruje postupy při hledání daňově optimálního řešení v praxi. Annotation The goal of the diploma thesis Mergers and acquisitions and selected related tax problems is a suggestion of tax solution of these transactions, which would be optimal both for seller and buyer. At first, mergers and acquisitions are defined and classified according to legislation and economic literature. Then, the most frequent reasons for realization of mergers and acquisitions are analysed. The main emphasis is laid on tax question, which is researched from both buyer s and seller s point of view. These findings are applied in the last chapter, which should illustrate, with the use of model example, practical steps in looking for tax optimal solution. Klíčová slova Fúze, majetková akvizice, kapitálová akvizice, daň z příjmů, daňová ztráta, úroky z úvěrů Keywords Mergers, share deal, asset deal, income tax, tax loses, interests on credits

6

7 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Fúze a akvizice a vybrané související daňové otázky vypracovala samostatně pod vedením Ing. Bc. Aloise Konečného a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 23. dubna 2012 vlastnoruční podpis autora

8

9 Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Bc. Aloisi Konečnému za cenné připomínky, jeţ přispěly vypracování této diplomové práce. Hlavní poděkování však patří mému příteli a rodině za podporu po celou dobu mého studia.

10 Obsah Úvod Fúze a akvizice základní vymezení Fúze Členění fúzí Projekt fúze Zpráva o přeměně Kapitálová akvizice Koupě akcií na burze Úpis nově vydaných akcií, obchodních podílů či účastí Nabídka na převzetí Způsoby úhrady kapitálových akvizic Majetková akvizice Členění fúzí a akvizic dle ekonomické teorie Zvláštní formy fúzí a akvizic Fúze a akvizice dle Mezinárodních účetních standardů Motivy pro uskutečnění fúzí a akvizic Synergický efekt Diverzifikace Daňový motiv Další motivy Fúze a akvizice účetní souvislosti Oceňování majetku a závazků pro účely fúzí a akvizic Fúze z účetního hlediska Kapitálové akvizice z účetního hlediska Majetkové akvizice z účetního hlediska Zdanění fúzí a akvizic Směrnice Rady 90/343/EHS Daň z příjmů Daňová ztráta Úvěrové financování fúzí a akvizic Změna právní formy a daňové úspory Fúze daň z příjmů Kapitálové akvizice daň z příjmů Majetkové akvizice daň z příjmů Daňové přiznání k dani z příjmů Ostatní daně... 67

11 4.3.1 Daň z přidané hodnoty Daň z převodu nemovitostí Daň z nemovitostí Silniční daň Hledání daňového řešení v praxi Návrh daňově optimálního řešení Realizace formou kapitálové akvizice Realizace formou majetkové akvizice Realizace formou merger buyout Shrnutí jednotlivých variant řešení Závěr Seznam použitých zdrojů Seznam tabulek Seznam grafů Seznam použitých zkratek... 95

12

13 Úvod Fúze a akvizice představují v současné době jeden z důleţitých nástrojů konkurenčního boje. Úspěšně provedené fúze a akvizice umoţňují společnostem upevnit pozici na trhu, zvýšit převahu nad konkurenty, rozšířit společnost o podnik nový, aniţ by bylo nutné vynaloţit náklady na jeho zřizování. Nedílnou součástí těchto transakcí je však také riziko nejistého výsledku, které vyplývá z organizačních a ekonomických změn, jeţ fúze a akvizice přináší, a které můţe společnosti přinést jak výrazný prospěch, tak také záhubu. Pojmy fúze a akvizice vychází z anglického mergers and acquisitions (zkráceně M&A). Obecně se jedná o jakékoli spojování podniků, avšak při jejich podrobnějším zkoumání není význam těchto pojmů zcela totoţný. Mergers lze vyloţit jako kombinaci dvou nebo více společností, při níţ je majetek a závazky jednoho podniku absorbován podnikem jiným. ( ) Podniky se tak spojují do jednoho, obvykle prostřednictvím výměny podílů. 1 Acquisition naproti tomu představuje nákup majetku jako např. výrobní továrny, divize nebo dokonce celého podniku, ( ) při němţ jeden podnik kupující nakupuje majetek nebo podíly prodávajícího podniku, a to výměnou za peníze, za cenné papíry kupujícího či za jiná aktiva, která mají pro prodávajícího hodnotu. 2 Při pohledu do historie těchto transakcí, jejichţ první vlna se nejčastěji datuje na konec 19. století 3, lze pozorovat, ţe k akvizicím docházelo zejména v době, kdy k tomu byla na trhu mezi investory nálada. Nejlepší ilustraci tohoto tvrzení nabízí americký vývoj, který vzhledem k velikosti svého trhu, a tedy i společností představoval v minulosti pro tyto transakce nejúrodnější půdu. Motivace mezi podniky byly v průběhu let různé: získání monopolního či oligopolního postavení (zhruba do roku 1930), diverzifikace činnosti prostřednictvím utváření konglomerátů (60. léta), ale i spekulační motivy, které pomáhaly uměle zvedat ceny akcií (80. léta). V Evropě se M&A výrazněji projevily spíše aţ v 90. letech. Lze říci, ţe společným impulzem napříč stoletím byla dobrá dostupnost kapitálu a optimismus z vývoje ekonomiky. Jednotlivé akviziční vlny měly i podobné konce byly obvykle způsobeny destabilizací finančního trhu (např. krach akciového trhu v roce 1929), který pozitivní náladu pokazil. 4 1 Volně přeloţeno dle: SHERMAN, Andrew J. ; HART, Milledge A. Mergers & acquisitions from A to Z [online]. 2. vydání. New York : AMACOM, 2006 [cit ]. Dostupné z WWW: < ISBN X. S Tamtéţ. 3 Např. HLAVÁČ, Jiří. Fúze a akvizice: proces nákupu a prodeje firem. Vyd. 1. V Praze : Oeconomica, s. ISBN S KISLINGEROVÁ, Eva, et al. Manažerské finance. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN S

14 Tato skutečnost se projevuje i v současnosti, kdy objem těchto obchodů kulminoval v roce 2007, čemuţ následoval propad zejména díky nejistotě plynoucí z tolik skloňované ekonomické krize. Tato nejistota částečně přetrvává dodnes. Některé světové společnosti (např. Microsoft a Skype) ovšem situace naopak vyuţily a jejich fúze byla navzdory nepříznivé ekonomické situaci realizována úspěšně. 5 Tato diplomová práce se nejprve zabývá zákonnou a ekonomickou podstatou fúzí a akvizic a jejich vzájemnou komparací. Součástí je téţ analýza motivů, které podněcují zájem podniků o provedení těchto transakcí. Přestoţe účetní stránka M&A není výslovně předmětem této práce, je třeba ji alespoň ve stručnosti nastínit, jelikoţ představuje nedílnou součást M&A a těsně souvisí s aspektem daňovým. Výše zdanění následně ovlivňuje nákladnost akvizic nejen v okamţiku realizace, ale i v budoucnu, jelikoţ daňové zatíţení přímo působí na ekonomickou situaci zúčastněných společností. Z tohoto důvodu je jedna kapitola věnována podrobnému rozboru daňové legislativy související s M&A. Cílem této práce je navrhnout daňově optimální řešení jak pro prodávajícího, který chce maximalizovat svůj prospěch a příjmy plynoucí z fúzí a akvizic, tak pro kupujícího, který usiluje o minimalizaci nákladů na realizaci fúzí a akvizic, a tedy co nejniţší pořizovací náklady. Tento návrh je obsahem poslední kapitoly, která aplikuje teoretické poznatky na modelový příklad, na němţ je ilustrováno modelování scénářů, kterými lze danou situaci vyřešit při splnění výše stanoveného cíle. 5 SVERRISSON, Sverrir. Trh fúzí a akvizic (M&A) loni zůstal za očekáváním, letos by se mohl zvednout. Investicniweb.cz [online] [cit ]. Dostupné z: < 14

15 1 Fúze a akvizice základní vymezení Pojmy fúze a akvizice jsou v České republice i v zahraničí často zaměňovány. Jindřichovská a Blaha (2001) v souvislosti s tím však uvádí: Rozdíl mezi fúzemi a akvizicemi je minimální. ( ) u fúze jde víceméně o přátelské spojení dvou firem, které managementy obou firem vnímají jako prospěšné, zatímco akvizice můţe být někdy vnímána jako poněkud méně přátelská, nebo i nepřátelská akce. 6 Na rozdíl od fúzí neexistuje v českém prostředí zákon, který by se zabýval přímo akvizicemi. Nalezení právní úpravy je proto sloţitější. Mezi akvizicemi jsou obecně rozlišovány dva typy, a to akvizice kapitálové a akvizice majetkové. I v této práci bude toto členění pouţito pro lepší pochopení dané problematiky a snazší nalezení příslušné legislativy. V následujícím textu bude vymezena podstata fúzí a akvizic nejen z hlediska evropské a české legislativy, ale také z hlediska ekonomické teorie. 1.1 Fúze Základní právní normou, která upravuje podmínky pro uskutečnění přeměn společností, a tedy i fúzí, je zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev ve znění pozdějších předpisů (dále ZoPOSD). Z tohoto zákona vyplývá, ţe: fúze je typ přeměny obchodní společnosti nebo druţstva, při kterém v důsledku rozhodnutí společníků nebo příslušných orgánů nejméně dvou obchodních společností nebo druţstev a zápisu do obchodního rejstříku dochází ke spojení veškerého majetku a veškerých závazků dvou či více obchodních společností či druţstev, přičemţ nejméně jedna obchodní společnost či druţstvo jsou zrušeny bez likvidace a zanikají (tzv. zanikající obchodní společnost nebo zanikající druţstvo) a její nebo jeho majetek a závazky přecházejí na jinou obchodní společnost či druţstvo, která nebo které se stává právním nástupcem zanikající obchodní společnosti nebo druţstva (tzv. nástupnická obchodní společnost nebo nástupnické druţstvo). 7 Obdobnou definici obsahuje v 23c také zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále téţ ZDP). Ten však pojem fúze rozšiřuje i na převod jmění na společníka, 6 JINDŘICHOVSKÁ, Irena; BLAHA, Zdenek Sid. Podnikové finance. 1. vydání. Praha : Management Press, ISBN s KUHN, Petr ; ŠTENGLOVÁ, Ivana ; BÍLÁ, Irena ; HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev : Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, ISBN S

16 kdy majetek a závazky zanikající společnosti přechází na nástupnickou společnost, která je jediným společníkem zanikající společnosti. 8 Právě výše zmíněný povinný přechod veškerého majetku a závazků na právního nástupce je důleţitým rysem, který fúze odlišuje od akvizic. Na rozdíl od fúzí můţe při akvizici dojít k převodu majetku a závazků částečně (dochází-li k akvizici pouze části podniku), nebo vůbec (jedná-li se o akvizici kapitálovou). V takovém případě je získán pouze většinový podíl v podniku, který nadále autonomně existuje a ponechává si svůj majetek a závazky, avšak rozhodující vliv nad tímto podnikem přechází na novou osobu. Ve srovnání s akvizicemi navíc při fúzi nedochází k úhradě pořizovací ceny za spojovaný podnik. Podle mého názoru je fúze naopak více náročná z hlediska dokumentace, kterou zákon pro její uskutečnění poţaduje (více o tom dále v textu). Fúzi lze realizovat v jakékoli fázi existence obchodní společnosti, a to i ve chvíli, kdy jiţ vstoupila do likvidace. Předpokladem je však splnění dvou podmínek: 1. Dosud nezačalo rozdělování likvidačního zůstatku. 2. K likvidaci dochází z důvodu: rozhodnutí společníků či valné hromady, uplynutí doby, na kterou byla společnost zaloţena, dosaţením účelu, kvůli kterému byla společnost zaloţena, rozhodnutí soudu o zrušení společnosti s likvidací za předpokladu, ţe soud předtím zrušil své rozhodnutí o zrušení společnosti či druţstva. 9 V případech uvedených v bodu 2 je likvidace ukončena dnem, kdy společníci nebo statutární orgán obchodní společnosti či druţstva fúzi schválil. Pokud však do 12 měsíců od rozhodného dne fúze 10 nebude podán návrh na zápis do obchodního rejstříku (dále téţ ObchR), likvidace se obnovuje. 11 Fúze se mohou účastnit všechny typy obchodních společností i druţstva. Zanikající i nástupnická společnost by sice měla mít při fúzi stejnou právní formu ( 66 ZoPOSD), ale zákon umoţňuje i některé kombinace odlišných právních forem. Jedná se o tzv. křížové fúze. Tato omezení vyplývají ze skutečnosti, ţe sloučit lze jen společnosti, které jsou si alespoň v základech podobné: akciová společnost (dále téţ a. s.) a společnost s ručením omezením (dále téţ s. r. o.) představují tzv. kapitálové společnosti 12, které předpokládají majetkovou účast společníků v podobě vlastnictví 8 23c, odst. 1, pís. c) ZDP 9 4, odst. 1 ZoPOSD 10 Více o rozhodném dni v kapitole Projekt fúze. 11 Další případy, v nichţ dochází k obnovení likvidace, stanovuje 4, odst. 5 a 6 ZoPOSD. 12 Např. dle: Businesscenter.cz [online]. c [cit ]. Slovník pojmů. Dostupné z WWW: < 16

17 obchodního podílu 13 či akcií. Naproti tomu komanditní společnost (dále téţ k. s.) a veřejná obchodní společnost (dále téţ v. o. s.) bývají označovány za tzv. osobní společnosti 14, jelikoţ zde není povinný vklad do společnosti, ale osobní účast společníků na jejím podnikání. Důvod, proč jsou tyto společnosti právně neslučitelné, spočívá podle mého názoru v odlišné kapitálové náročnosti, jelikoţ kapitál vloţený do osobních společností má zpravidla menší objem, a tudíţ jsou i mnohem menší moţnosti s jeho nakládáním. Z obdobných příčin nelze sloučit druţstvo s ostatními právními formami, jelikoţ nepatří mezi tzv. obchodní společnosti, ale jedná se spíše o společenství zaloţené za určitým účelem, kterým ani nemusí být podnikání. Přípustné kříţové varianty spojovaných společností zobrazuje Tabulka 1. Tabulka 1: Přípustné křížové fúze obchodních společností a družstev a jejich nástupnické společnosti Zúčastněná společnost Zúčastněná společnost Nástupnická společnost A. Veřejná obchodní společnost Komanditní společnost Veřejná obchodní společnost B. Veřejná obchodní společnost Komanditní společnost Komanditní společnost C. Spol. s ručením omezeným Akciová společnost Spol. s ručením omezeným D. Spol. s ručením omezeným Akciová společnost Akciová společnost E. Spol. s ručením omezeným Spol. s ručením omezeným Akciová společnost F. Akciová společnost Akciová společnost Spol. s ručením omezeným Pramen: vlastní zpracování podle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev Členění fúzí Zákon o přeměnách rozděluje v 60 fúze na dva druhy podle právních následků, které fúze má na zúčastněné společnosti 15. Jedná se o: fúzi sloučením a fúzi splynutím. Při fúzi sloučením dochází k zániku obchodních společností či druţstev (jedná se o tzv. zanikající společnosti nebo druţstva) a jejich majetek, práva a závazky (včetně práv a povinností 13 Obchodní podíl společníka se určí jako poměr jeho vkladu k základnímu kapitálu společnosti. Představuje účast společníka na společnosti, ze které mu plynou práva a povinnosti. Viz 114 ObchZ. 14 Např. dle: Businesscenter.cz [online]. c [cit ]. Slovník pojmů. Dostupné z WWW: < 15 KUHN, Petr ; ŠTENGLOVÁ, Ivana; BÍLÁ, Irena ; HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev : Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN S

18 z pracovněprávních vztahů) přechází na nástupnickou obchodní společnost či druţstvo ( 61, odst. 1 ZoPOSD). Tato nástupnická společnost je společností, která existovala uţ před fúzí. Proto jsou zúčastněnými společnostmi jak společnost nástupnická, tak i společnosti zanikající. V případě fúze splynutím naopak zanikají všechny společnosti či druţstva, které se fúze účastní, a vzniká zcela nová nástupnická obchodní společnost, jeţ převezme jmění zanikajících společností. Na rozdíl od fúze sloučením jsou zúčastněnými společnostmi fúze pouze zanikající společnosti, jelikoţ nástupnická společnost či druţstvo vzniká aţ dnem zápisu fúze do obchodního rejstříku, takţe se samotné fúze nemůţe účastnit. 16 S novelou zákona o přeměnách, která vyšla v platnost koncem roku , bylo ze zákona odstraněno výslovné dělení fúzí na bázi státní příslušnosti zúčastněných obchodních společností a druţstev na fúze vnitrostátní a přeshraniční, a to v závislosti na sídle společnosti. V souladu s novým 59a, odst. 2 ZoPOSD se na přeshraniční fúze vztahují stejná ustanovení jako na fúze ostatní, pokud zákon nestanovuje jinak. V původním znění zákona totiţ musela vnitrostátní fúze u společností se sídlem v České republice probíhat výhradně podle českého právního řádu. Avšak samotný fakt, ţe se sídla zúčastněných společností nachází v jednom státě, neznamená, ţe se řídí legislativou stejného státu. V ČR například mohou mít sídlo a být zapsány v obchodním rejstříku společnosti, jejichţ vnitřní poměry se českým právem neřídí, a tudíţ z jejich pohledu by ani fúze neměla probíhat podle českých právních norem. Zrušením členění na vnitrostátní a přeshraniční fúze byl tento právní rozpor odstraněn Projekt fúze Nezbytnou podmínkou pro realizaci fúze je sestavení písemného projektu fúze statutárními orgány zúčastněných společností. Změny společenské smlouvy, zakladatelské listiny či stanov, které jsou obsaţeny v projektu, jsou platné ode dne zápisu fúze do obchodního rejstříku. Projekt zároveň tyto zakladatelské listiny nahrazuje. 19 ZoPOSD vymezuje v 70 minimální náleţitosti projektu fúze, které 16 KUHN, Petr ; ŠTENGLOVÁ, Ivana ; BÍLÁ, Irena ; HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev : Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN S Zákon č. 355/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 18 Sněmovní tisk 365/0, část č. 1/2 Novela z. o přeměnách obchodních společností a druţstev - EU: Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR [online] [cit ]. Dostupné z: < , ZoPOSD 18

19 musí bezpodmínečně obsahovat. Kromě obvyklých údajů, jako např. přesné určení zúčastněných osob, je třeba v projektu stanovit rozhodný den fúze 20. Rozhodný den fúze je důleţitý zejména z účetního hlediska, jelikoţ od tohoto data je jakékoli jednání zanikající obchodní společnosti povaţováno za jednání uskutečněné na účet nástupnické společnosti. Den zápisu do obchodního rejstříku je naproti tomu podstatný spíše z hlediska právních účinků k tomuto dni dochází k faktickému zrušení zanikající společnosti a majetek, práva a povinnosti přechází na nástupnickou společnost. Prodleva mezi rozhodným dnem a podáním návrhu na zápis fúze do obchodního rejstříku nesmí být delší neţ 12 měsíců. Datum rozhodného dne fúze můţe následovat i po vyhotovení projektu fúze, nejzazším termínem je však den zápisu fúze do obchodního rejstříku ( 10, odst. 3 ZoPOSD). Ke dni předcházejícímu rozhodný den sestavují zúčastněné společnosti konečnou účetní závěrku, přímo k rozhodnému dni je vypracována zahajovací rozvaha 21 nástupnické společnosti. Aktuálně platný ZoPOSD však v 5a, odst. 1 říká, ţe aby mohl rozhodný den následovat aţ po sestavení projektu fúze, celková neuhrazená ztráta nástupnické s. r. o. či a. s., která vyplývá ze zahajovací rozvahy, nesmí dosáhnout po vyčerpání všech disponibilních zdrojů na úhradu této ztráty výše poloviny základního kapitálu. Pokud by ztráta polovinu základního kapitálu převýšila, bylo by moţné fúzi zapsat do obchodního rejstříku jen v případě, ţe by ze znaleckého posudku zúčastněných osob bylo zřejmé, ţe fúze nepovede k úpadku nástupnické společnosti. Mezi další nezbytné náleţitosti projektu fúze patří vymezení budoucích práv a jiných výhod vlastníků či společníků zúčastněných společností po faktickém provedení fúze a den, od kterého tato práva vznikají (např. právo na podíl na zisku). Speciální případ pak představuje fúze splynutím, jelikoţ v takovém případě musí být součástí projektu také společenská smlouva či stanovy nástupnické společnosti a identifikační údaje členů statutárního orgánu (popř. téţ dozorčí rady), jelikoţ dochází k zaloţení společnosti nové, dosud neexistující. Zákon dále stanovuje zvláštní náleţitosti v závislosti na právní formě zúčastněných obchodních společností, které však přesahují rámec této práce, a proto se jimi nebudeme podrobně zabývat. Lze říci, ţe projekt fúze nahrazuje smlouvu, která by stvrdila vůli zúčastněných stran. Proto jej musí statutární orgány všech zúčastněných stran schválit úředně ověřeným podpisem. Ze zákona je nutné, aby byl projekt alespoň 1 měsíc před dnem schválení fúze uloţen do sbírky listin v obchodním a 11, ZoPOSD 21 K zahajovací rozvaze je nutné připojit komentář, který podrobně popíše, do jakých poloţek a od které zúčastněné osoby byly převzaty poloţky evidované v konečných účetních závěrkách. Viz 11b ZoPOSD. 19

20 rejstříku. Ve stejné lhůtě je třeba toto uloţení veřejně oznámit v Obchodním věstníku 22 a upozornit věřitele na jejich práva. 23 V případě fúze akciové společnosti musí být akcionáři a věřitelé zúčastněných společností v rámci veřejného oznámení upozorněni na svá práva spojená s fúzí. Akcionářům zúčastněné akciové společnosti musí být alespoň jeden měsíc před konáním valné hromady, která rozhodne o schválení fúze, umoţněno nahlédnout do dokumentů vymezeným v 119 tohoto zákona. Věřitelé mají naopak právo poţadovat tzv. dostatečnou jistotu, pokud prokáţou, ţe se v důsledku fúze zhoršila vymahatelnost jejich pohledávek Zpráva o přeměně Vedle projektu fúze mají všechny zúčastněné obchodní společnosti povinnost zpracovat podrobnou písemnou zprávu o přeměně (v našem případě o fúzi), v níţ by měly nejen společníkům, ale i věřitelům objasnit projekt fúze. Jako minimální náleţitosti takovéto zprávy stanovuje ZoPOSD v 24 tyto informace: zdůvodnění výměnného poměru obchodních podílů či akcií, pokud k jejich výměně dochází, a to z právního i ekonomického hlediska, zdůvodnění výše případných doplatků na dorovnání, vysvětlení opatření, jeţ budou provedena ve prospěch vlastníků cenných papírů, které byly emitovány zúčastněnou osobou, popis obtíţí spojených s oceňováním, změny ekonomického a právního postavení a rozsahu ručení společníků či členů, dopady fúze na věřitele zejména z hlediska dobytnosti jejich pohledávek. 1.2 Kapitálová akvizice Přestoţe je kapitálová akvizice (označována také jako share deal) někdy chápána jako koupě podniku, jedná se o tzv. nepřímou akvizici. Tato koupě totiţ spočívá v přesunu rozhodujícího vlivu nad podnikem na jiný subjekt. Při kapitálové akvizici umisťuje akvizitor své volné zdroje do finanční investice, z níţ mu plyne takový podíl na základním a vlastním kapitálu společnosti, který mu umoţňuje ovládat celý podnik. Dochází ke spojení podniků do jednoho vyššího, kapitálově propojeného ekonomického celku, v němţ si jednotlivé podniky zachovávají svou právní subjektivitu, 22 2, odst. 3 ZoPOSD 23 Práva věřitelů jsou uvedena v 35 aţ 39 ZoPOSD. 24 Více o tom v 35 a 36 ZoPOSD. 20

21 avšak suverenita jejich činností můţe být v zájmu celku omezena. Vzniká zde vztah mateřské společnosti, která ovládá, a dceřiné společnosti, jeţ je ovládána. 25 Z účetního hlediska se fakticky jedná o pořízení dlouhodobého finančního majetku s rozhodujícím vlivem. Hlavní výhodou těchto spojování je pro akvizitora moţnost získat vliv v podniku, který pro něj kupříkladu představuje silnou konkurenci, aniţ by vyţadoval souhlas vedení této konkurenční společnosti. Další odměnou za takovéto propojení je i podíl na zisku či dividendy plynoucí z drţby akcií či obchodních podílů. Ovládnutá společnost naopak získává prostředky, které jí plynou z prodeje obchodního podílu, avšak ostatní pozitivní či negativní dopady akvizice se primárně odvíjí od záměrů, které nabyvatel sleduje. Kapitálové akvizice jsou navíc často uváděny jako daňově výhodnější pro prodávajícího, jelikoţ prodej podílu ve společnosti mu umoţňuje za určitých podmínek vyuţít osvobození od daně z příjmů. 26 Z pohledu prodávajícího dochází při prodeji obchodního podílu na rozdíl od majetkových akvizic k definitivnímu zániku vlastnických práv na danou společnost. Zároveň platí, ţe peněţní prostředky z transakce plynou přímo prodávajícímu, nikoliv společnosti, jejíţ majetková účast byla prodána. 27 Z tohoto důvodu se liší i zdanění jednotlivých akvizic. Obecně lze tvrdit, ţe takovéto akvizice vedou k menším změnám ve fungování společnosti a častěji si tak stávající společnost zachová svou identitu, např. ve vztahu k zákazníkům, dodavatelům či odběratelům. 28 Důvodem je dle mého názoru především méně administrativních a realizačních obtíţí, jelikoţ nedochází ke stěhování fyzického majetku k novému majiteli či převodu závazků na jinou osobu a ani velikost společnosti se reálně nijak nemění. Předmětem akvizice totiţ není konkrétní majetek či závazky, ale pouze akcie či obchodní podíly, které představují právo ovlivňovat chod společnosti. Přestoţe se pojem akvizice v české legislativě vůbec nevyskytuje, na základě výše vymezených definic lze najít shodné rysy v 66a zákona č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále téţ ObchZ). Ve druhém odstavci tohoto zákona nalezneme vymezení tzv. ovládající osoby, jíţ je osoba, která přímo nebo nepřímo vykonává rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku jiné osoby. Přímo rozhodující vliv lze chápat jako právo prosazovat rozhodující vliv 25 VOMÁČKOVÁ, CSC., Prof. Ing. Hana. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí (vyšší účetnictví). 4. aktualizované a rozšířené vydání. Praha : BOVA POLYGON, s. ISBN S Více o tom v kapitole DĚRGEL, Martin. Prodej podniku. Daňaři online: portál daňových poradců a profesionálů [online] [cit ]. Dostupné z: < prodej-podniku/?search_query=%24index%3d638&search_results_page=1>. 28 SÝKOROVÁ, Petra. PROFIT.CZ [online] [cit ]. Prodej podniku a převod podílu. Dostupné z WWW: < 21

22 v podniku jiné osoby na základě hlasovacích práv plynoucích z drţby podílu či akcií ve společnosti. Můţe se jednat kupříkladu o většinového společníka, který svými osobními rozhodnutími zasahuje do fungování podniku. Nepřímý rozhodující vliv naopak znamená ( ) vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby či jiných osob. 29 V 66a, odst. 7 ObchZ je dále zmíněno také tzv. jednotné řízení, které přestoţe není definováno, dá se na kapitálové akvizice téţ vhodně aplikovat. Ze zákona lze odvodit, ţe pokud je jednotné řízení aplikováno mateřskou společností na společnost dceřinou, představuje mateřská společnost tzv. osobu řídící a dceřiná společnost tzv. osobu řízenou. Takto organizované společnosti dohromady tvoří koncern (holding). Koncern sám o sobě nemá právní subjektivitu ta leţí pouze na osobách, které jej tvoří. Jednotné řízení je moţné uplatnit jak u ovládaných osob, tak u osob podrobených na základě ovládací smlouvy, kterou v obchodním zákoníku upravuje 190b. Díky smlouvě můţe řídící osoba vykonávat takový vliv, aby prosadila i rozhodnutí, která mohou ovládané osobě přivodit majetkovou újmu, je-li to v zájmu některé ze společností tvořících koncern. Smlouva můţe téţ obsahovat závazek o převodu zisku, který je řízená osoba nucena převést po povinném odvodu do rezervního fondu na řídící osobu, a to celý zbývající zisk nebo jeho část ( 190a). Tato smlouva můţe být uzavřena kdykoli během účetního období, ale musí být schválena valnou hromadou společnosti a uloţena do sbírky listin. 30 Existuje mnoho způsobů, jak realizovat kapitálové akvizice. Proto se právní úprava kapitálových akvizic liší v závislosti na provedení a na právní formě zúčastněných obchodních společností. 31 V dalším textu budou uvedeny vybrané formy akvizic a jejich legislativní vymezení Koupě akcií na burze Koupě akcií na burze představuje zřejmě nejsnazší formu kapitálové akvizice. Hlavním předpokladem ovšem je, aby akcie uvaţované společnosti byly na burze vůbec obchodovány. Zejména u českých obchodních společností se jedná o častou překáţku, jelikoţ český kapitálový trh je malý a většina akciových společností tuto podmínku vůbec nesplňuje. Obecně se za hlavní pozitivum této strategie uvádí moment překvapení, jelikoţ management společnosti nemusí včas zpozorovat, ţe podstatnou část akcií skoupila neţádoucí osoba. Tento obchod obvykle probíhá výměnou za peněţní prostředky a, odst. 2 ObchZ 30 ŠTENGLOVÁ, I.; PLÍVA, S.; TOMSA, M a kol. Obchodní zákoník : Komentář. 13. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN S SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví přeměn obchodních společností. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, s. ISBN S

23 V případě, ţe je rozhodujícího vlivu dosaţeno prostřednictvím nákupu majetkových cenných papírů za peníze, probíhá akvizice podle smlouvy o úplatném převodu cenných papírů, která je upravena v 13, odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech ve znění pozdějších předpisů (dále ZoCP). 32 Tato smlouva se vychází z úpravy běţné kupní smlouvy 33, nadto je nutné v ní uvést i přesné určení převáděných cenných papírů a jejich kupní cenu. Má-li převáděná majetková účast podobu obchodního podílu, pak se akvizice realizuje na základě smlouvy o převodu obchodního podílu ( 115 ObchZ). Obchodní podíl můţe být převeden jak na společníka, tak na třetí osobu, pokud to společenská smlouva umoţňuje. Pokud je akvizitorem třetí osoba, musí potvrdit ve smlouvě, ţe přistupuje ke společenské smlouvě. Součástí smlouvy o převodu obchodního podílu musí být identifikace stran, které se převodu účastní, obchodního podílu, o který se jedná, a závazek převodce, ţe svůj podíl skutečně na akvizitora převede. Ve smlouvě je téţ nutno uvést, zda se jedná o převod bezúplatný či za úplatu, a úředně ověřit podpisy zúčastněných osob Úpis nově vydaných akcií, obchodních podílů či účastí Druhou moţností je uskutečnění kapitálové akvizice na tzv. primárním trhu, je-li předmětem akvizice emise nových akcií. Takto lze majetkové účasti získat hned při zaloţení nové obchodní společnosti nebo v případech, kdy cílová společnost zvyšuje základní kapitál, a tudíţ vydává nové akcie. Docházíli ke zvyšování základního kapitálu peněţitými vklady ve společnosti s ručením omezeným, získání rozhodujícího vlivu můţe být pro akvizitora obtíţnější, jelikoţ přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu mají stávající společníci (pokud společenská smlouva nestanoví jinak), a to v poměru svých dosavadních obchodních podílů. Třetí osoba můţe vloţit svůj vklad aţ v případě, ţe společníci své právo nevyuţijí ( 143, odst. 1 a 2 ObchZ). Získání těchto finančních investic můţe být uhrazeno nepeněţitým vkladem do podniku (např. v podobě hmotného majetku, celého podniku či majetkové účasti ve společnosti akvizitora) nebo klasicky vkladem peněţním. Konkrétní podmínky pro zaloţení obchodní společnosti a pro zvýšení základního kapitálu jednotlivých obchodních společností nalezneme v obchodním zákoníku. Vstupuje-li do společnosti nová osoba, postup při zvyšování základního kapitálu se nijak výjimečně neliší od běţného postupu ( 143 ObchZ pro s. r. o., 203 ObchZ pro a. s.). Důleţité je, ţe v akciové společnosti je upsání nových akcií moţné aţ po splacení emisního kurzu dříve upsaných akcií ( 203 ObchZ). V případě s. r. o. je postup 32 VOMÁČKOVÁ, CSC., Prof. Ing. Hana. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí (vyšší účetnictví). 4. aktualizované a rozšířené vydání. Praha : BOVA POLYGON, s. ISBN S Více o tom v ObchZ. 34 BERDYCH, Martin. Financování akvizic v právním řádu ČR : (příručka pro management). Vyd. 1. Ostrava : Key Publishing, s. ISBN S

24 analogický základní kapitál nelze navyšovat, dokud nejsou zcela splaceny dosavadní peněţité vklady (výjimkou jsou vklady nepeněţité, které mohou být splaceny aţ po zvýšení základního kapitálu; 142 ObchZ) Nabídka na převzetí Třetí moţností realizace kapitálové akvizice je tzv. nabídka na převzetí (anglicky Takeover Bid), při které akvizitor veřejně navrhuje cílové společnosti, ţe koupí její cenné papíry, zakládající účast ve společnosti za účelem získání kontroly nad podnikem. Za převzetí můţe cílová společnost získat peněţní plnění, ale i plnění jiná. 35 Tato nabídka můţe být učiněna managementu společnosti, ale v případě, ţe klade odpor, lze jej obejít a nabídnout koupi přímo akcionářům. V takovém případě se jedná o tzv. nepřátelské převzetí, jelikoţ je převzata kontrola nad společností i přes nesouhlas vedení. 36 Nabídky převzetí jako jediné z kapitálových akvizic upravuje samostatný zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí. Vyplývá z něj mimo jiné povinnost zacházet stejně se všemi adresáty nabídky a poskytnout jim dostatek času a informací, aby se mohli rozhodnout na základě dostatečné znalosti věci. Akvizitor zároveň nesmí zveřejnit svou nabídku, dokud si není jist, ţe bude schopen zcela uhradit plnění náleţící cílové společnosti. Z toho lze vyvodit, ţe majetkové účasti nelze získat na dluh, ani je hradit ve splátkách. Samotná realizace nabídky probíhá zveřejněním tzv. nabídkového dokumentu, který obsahuje nejen nezbytné údaje o zúčastněných stranách, ale také postup celého převodu. Veškeré podstatné náleţitosti tohoto dokumentu stanoví zákon 37. Nabídka převzetí je v některých případech i povinná. Jedná se o situaci, kdy osoba získala rozhodný vliv ve společnosti, a proto musí do 30 dnů ode dne získání tohoto vlivu učinit nabídku všem akcionářům, kteří vlastní akcie cílové společnosti obchodované na regulovaném trhu Způsoby úhrady kapitálových akvizic Obecně bývají uváděny čtyři způsoby, kterými lze zaplatit při pořízení kapitálové akvizice. Prvním způsobem je klasická úhrada peněžními prostředky. Částka, kterou je třeba penězi uhradit, obvykle odpovídá trţní hodnotě pořizovaného finančního majetku (akcií, podílů). Pro akvizitora jde o nejsnazší 35 Zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů 36 MAŘÍK, Miloš; DĚDIČ, Jan. Akvizice a oceňování podniku. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, s. ISBN S Více o tom v 10 zákona č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 38 Více o tom v zákoně č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 24

25 způsob, jelikoţ je moţné zaplatit kaţdému akcionáři zvlášť, aniţ by bylo nutné svolávat valnou hromadu cílové společnosti. Nevýhodou však je sama nutnost disponovat dostatečnými peněţními prostředky, kterými by byli uspokojeni všichni prodejci získávaných akcií. Obdobou pořízení investice v hotovosti je výměna za akcie či podíly třetích osob. Tato forma je výhodná zejména tehdy, pokud kupující společnosti tyto směňované cenné papíry jiţ vlastnila, protoţe v takovém případě není příliš náročná na peněţní prostředky. Hlavní obtíţí je oceňování, jeţ je bezproblémové u akcií obchodovaných na burze, ale komplikovanější u akcií a podílů, které obchodované nejsou. Jejich cenu je následně třeba odhadnout, coţ přirozeně není zcela přesné. Třetí moţností je koupě cenných papírů či podílů výměnou za věcný vklad. Tento vklad můţe být tvořen jakýmikoli jednotlivými aktivy, ale i podnikem (tzn. souborem majetku a závazků podniku nebo jeho části). Dochází tedy ke změně vlastníka těchto nepeněţitých aktiv. Nevýhodou této úhrady je jednak nutnost získání souhlasu valné hromady, ţe majetek bude pouţit jako vklad, a jednak dodatečné náklady spojené s oceňováním vkládaného majetku. Kapitálová akvizice můţe probíhat také směnou za vlastní majetkové či dluhové cenné papíry emitované akvizitorem. Poměr, v jakém jsou cenné papíry směňovány, je obvykle uskutečněn na základě kurzů na burze. Z této skutečnosti plyne hlavní riziko, ţe společnost akvizitora bude na trhu podhodnocena nebo nadhodnocena, aniţ by o tom věděla. Jestliţe je podhodnocena, je pro ni takováto výměna transakce prodělečná a vydělává na tom cílová společnost. Ví-li akvizitor o svém podhodnocení, je pro něj výhodnější uhradit finanční investici v hotovosti. Hamplová (2009) uvádí, ţe pokud se akvizitor snaţí vnutit vlastní akcie výměnou za účast ve společnosti, lze usoudit, ţe cítí své akcie jako nadhodnocené, a proto nechce nic platit hotově, aby jej transakce nestála zbytečně mnoho peněz. V tu chvíli trţní hodnota akcií kupujícího podniku obvykle klesne Majetková akvizice Podstatou majetkové akvizice, jinak označované také jako tzv. asset deal, je získání podniku nebo jeho části, včetně veškerého souvisejícího majetku a závazků, a to výměnou za peníze nebo nepeněţní majetek (např. majetkové či dluhové cenné papíry, vlastní akcie). Jelikoţ se jedná o přímý prodej nebo koupi podniku či jeho části, lze tuto transakci chápat jako obchod s jakýmkoli jiným majetkem, jehoţ účelem je získat např. nemovitosti, strojní zařízení či patenty. Takto koupený podnik nebo jeho část je následně včleněn do společnosti akvizitora. 39 HAMPLOVÁ, Eva. Vybrané problémy finanční analýzy firmy. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, s. ISBN S

26 Na rozdíl od kapitálové akvizice, kdy dochází ke kapitálovému propojení společností, a tedy i omezení suverenity podniku (rozhodující podíl se dostává do rukou jiné osoby), při majetkové akvizici podnik nadále funguje jako samostatný právní subjekt (samozřejmě v případě, ţe není prodán celý), přestoţe obsah společnosti (majetek a závazky) změnil majitele. Nevzniká zde tedy ţádná ekonomická skupina. 40 Akvizitor nezískává akcie, ani obchodní podíl ve společnosti, nezískává ani obchodní jméno firmy. Z těchto důvodů se majetková akvizice pouţívá nejčastěji v situacích, kdy má prodávající s danou firmou další podnikatelské záměry, nechce se vzdát jejího dobrého jména, pouze se chystá například změnit obor podnikání. 41 Z pohledu akvizitora dochází při majetkové akvizici ke skutečnému splynutí majetku a závazků, které akvizitor v rámci transakce pořídil, a majetku a závazků, které vlastnil před akvizicí. Tyto změny jsou doloţeny úpravami ve struktuře účetní rozvahy. K této akvizici navíc nedochází na kapitálovém trhu, jelikoţ neprobíhá formou nákupu podílů či akcií, ale přímým nákupem od cílové společnosti. 42 Obecně jsou majetkové akvizice povaţovány ve srovnání s kapitálovými akvizicemi za daňově sloţitější, jelikoţ vzniká nutnost řešit odpisování, tvorbu zákonných opravných poloţek, rezerv apod., spojených s nakoupeným podnikem. 43 Sloţitější jsou však i z právního hlediska. Majetková akvizice podniku jako celku probíhá uzavřením písemné smlouvy o prodeji podniku podle a ObchZ, která musí obsahovat podrobnou definici předmětu prodeje a musí být odsouhlasena společníky nebo valnou hromadou. Touto smlouvou se prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu podnik a převést na něj vlastnické právo k podniku a kupující se zavazuje převzít závazky prodávajícího související s podnikem a zaplatit kupní cenu. 44 Kupující tak přebírá všechna práva a závazky, včetně práv vyplývajících z průmyslového či jiného duševního vlastnictví (např. patenty), ale také včetně povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům původního podniku, který byl převzat. 45 K tomuto převzetí dochází dnem účinnosti smlouvy o prodeji. Výjimku však tvoří tzv. veřejnoprávní závazky, například závazek zaplatit daň či závazky plynoucí ze sociálního zabezpečení ty převáděny nejsou VOMÁČKOVÁ, Hana. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí (vyšší účetnictví). 4. aktualizované a rozšířené vydání. Praha : BOVA POLYGON, s. ISBN S DĚRGEL, Martin. Prodej podniku. Daňaři online: portál daňových poradců a profesionálů [online] [cit ]. Dostupné z: < prodej-podniku/?search_query=%24index%3d638&search_results_page=1>. 42 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví akvizicí, fúzí a konsolidací. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, s. ISBN S Více o tom v kapitole , odst. 1 ObchZ 45 SKÁLOVÁ, Jana; POKORNÁ, Pěva. Účetní a daňové dopady transakcí v kapitálové společnosti. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, s. ISBN S ŠTENGLOVÁ, I.; PLÍVA, S.; TOMSA, M a kol. Obchodní zákoník : Komentář. 13. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN S

27 V případě, ţe se prodej týká jen části podniku, musí podle 487 ObchZ tvořit tzv. samostatnou organizační složku, kterou však zákon blíţe nespecifikuje. Jedná se zřejmě o sloţku, která má ve vymezeném rozsahu vlastní předmět činnosti, je jako samostatná jednotka označena i ve vnitřním předpise podniku, a tudíţ bude vést oddělené vnitropodnikové účetnictví. 47 Obecně ji však lze jen těţko identifikovat. Její posouzení závisí na konkrétním případu, často tedy i na úvaze soudu. Můţe se tak stát, ţe za převod části podniku bude povaţován i převod zahrnující pouze inventář a nehmotná práva. 48 Důleţitou součástí smlouvy je proto přesné vymezení převáděné části a s ní spojených práv a závazků. 67a ObchZ říká: Ke smlouvě, na jejímţ základě dochází k převodu podniku nebo jeho části ( ) musí být udělen souhlas společníků nebo valné hromady. Prodej podniku či jeho části tedy není nutné realizovat výhradně prostřednictvím smlouvy o prodeji podniku. Dle rozhodnutí Nejvyšší soudu ČR 49 lze provádět převod podniku nebo jeho části i na základě jiného smluvního typu, který upravuje obchodní či občanský zákoník. Tato jiná smlouva však musí analogicky splňovat poţadavky, které musí být dle ObchZ splněny v případě smlouvy o prodeji podniku. 50 Jádro celého obchodu tvoří kupní cena, která je obvykle určena dohodou mezi zúčastněnými společnostmi. Dle 482 ObchZ se však má za to, ţe kupní cena je stanovena na základě údajů o souhrnu věcí, práv a závazků uvedených v účetní evidenci prodávaného podniku ke dni uzavření smlouvy ( ). Do účetnictví kupujícího jsou pak jednotlivé nabyté hodnoty převzaty buď v účetních hodnotách, které byly evidovány v účetnictví prodávajícího, nebo v hodnotách přeceněných znalcem. 51 Rozdíl mezi kupní cenou podniku jako celku (resp. části podniku) a jednotlivými poloţkami majetku je následně zobrazen v účetnictví akvizitora jako goodwill (jsou-li poloţky přeceněny znalcem), nebo jako oceňovací rozdíl k nabytému majetku (pokud byl majetek převzat v hodnotách z účetnictví prodávajícího) ŠTENGLOVÁ, I.; PLÍVA, S.; TOMSA, M a kol. Obchodní zákoník : Komentář. 13. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN S Více viz: Vymezení části podniku a působnost valné hromady. ČECH, Petr. Právní rádce: Leader na trhu právních informací [online] [cit ]. Dostupné z: < 49 Rozhodnutí Nejvyšší soudu ČR ze dne 27. července 2005, sp. zn. 29 Odo 1058/2003. Dostupné z: < 50 Vymezení části podniku a působnost valné hromady. ČECH, Petr. Právní rádce: Leader na trhu právních informací [online] [cit ]. Dostupné z: < vymezeni-casti-podniku-a-pusobnost-valne-hromady>. 51 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví akvizicí, fúzí a konsolidací. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, s. ISBN S a 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. 27

28 Právnická osoba, která prodala podnik tvořící její jmění, můţe ukončit likvidaci a nechat se vymazat z obchodního rejstříku aţ po jednom roce od provedení transakce ( 488, odst. 2 ObchZ). Pokud ovšem bylo zahájeno soudní řízení, v němţ se věřitelé brání proti sníţené dobytnosti pohledávek v důsledku prodeje podniku, můţe se tato roční lhůta prodlouţit. 1.4 Členění fúzí a akvizic dle ekonomické teorie Ekonomická teorie nejčastěji rozlišuje tři typy fúzí a akvizic. První formou jsou tzv. horizontální M&A. Vyznačují se tím, ţe dochází ke spojení či převzetí vlivu nad podniky ze stejného odvětví a stejné výrobní fáze. Nejčastějším motivem je zvětšení rozsahu výroby a dosaţení úspor z rozsahu, ale také odstranění konkurenta (např. spojení dvou automobilových závodů). Druhým nejčastějším typem jsou tzv. vertikální fúze a akvizice. V tomto případě jsou spojovány podniky, jejichţ výrobní fáze na sebe navazují, a to za účelem zlepšení koordinace a plánování výroby. Obvykle jde o dodavatele a odběratele. Podnik si tím usnadňuje přístup k surovinám (např. mlýn a pekárna) nebo ke spotřebiteli (např. výrobní podnik a distributor). Za třetí moţnost spojování lze povaţovat tzv. konglomerátní fúze a akvizice, při nichţ vůči sobě podniky nemají vůbec ţádný vztah. 53 Hamplová (1999) však dodává, ţe tato přeměna končí často neúspěchem, jelikoţ integrovat dva zcela odlišné podniky do jednoho je velmi náročné. 54 Někteří autoři doplňují tento výčet o tzv. kongenerický typ fúzí a akvizic, který mohou realizovat společnosti ze stejného výrobního odvětví, jejichţ produkty však nejsou totoţné (např. výrobce hardwaru a softwaru) Zvláštní formy fúzí a akvizic V průběhu času se v praxi vyvinuly speciální formy fúzí a akvizic, které se liší zejména strategií, jeţ je v nich obsaţena, ale téţ svým účelem. Názvy těchto transakcí jsou často obecně známé ve své anglické verzi, coţ plyne ze skutečnosti, ţe hlavní rozvoj M&A probíhal v USA. Na tomto místě budou uvedeny jen vybrané druhy těchto M&A. 53 SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, s. ISBN S HAMPLOVÁ, Eva. Vybrané problémy finanční analýzy firmy. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, s. ISBN S KISLINGEROVÁ, Eva, et al. Manažerské finance. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN S

29 Leverage buyout (LBO), v překladu tzv. zadluţený výkup. Při této transakci dochází k převzetí podniku vnější investorskou skupinou (specializovanou na tyto transakce), přičemţ současný management se této akvizice aktivně účastní. Takovéto akvizice jsou financovány převáţně z cizích zdrojů a jsou zacíleny především na zvýšení efektivnosti podniku. 56 Management buyout (MBO). Na rozdíl od LBO jde v tomto případě o získání kontroly v podniku současným managementem tak, ţe tento management odkoupí kontrolní podíl ve společnosti od stávajících akcionářů. 57 Management buy-in (MBI). Podstatou této strategie je získání kontroly v podniku třetími osobami, které následně nahradí stávající vedení. Tato provedení se objevují zejména u společností, které mají nekvalitní management nebo jsou podhodnocené, a proto představují výhodnou koupi. 58 Upstream merger. Jedná se o takovou situaci, kdy dceřiná společnost fúzuje do společnosti mateřské. 59 Downstream merger. Při této fúzi naopak mateřská společnost splývá se společností dceřinou, která se stává právním nástupcem mateřské společnosti Fúze a akvizice dle Mezinárodních účetních standardů Mezinárodní účetní standardy se obecně vyuţívají pro účtování a sestavení účetní závěrky účetních jednotek, které jsou obchodními společnostmi a které emitují cenné papíry přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu. 61 Fúzím a akvizicím se věnuje standard IFRS 3: Podnikové kombinace z roku 2009, který tyto podnikové kombinace definuje jako: Transakce nebo jiná událost, ve které nabyvatel získává kontrolu nad jedním či několika podniky. Transakce, které se někdy nazývají jako pravé fúze nebo fúze rovných, se také povaţují za podnikové kombinace ve smyslu 56 MAŘÍK, Miloš. Koupě podniku jako součást podnikové strategie : (akvizice a fúze podniků). 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická, s. ISBN S Management Buyout. In: Investopedia [online]. c2012 [cit ]. Dostupné z: < 58 Management Buy-In. In: Investopedia [online]. c2012 [cit ]. Dostupné z: < 59 Upstream merger. In: BusinessDictionary.com [online]. c2012 [cit ]. Dostupné z: < 60 Downstream merger. In: BusinessDictionary.com [online]. c2012 [cit ]. Dostupné z: < a, odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů 29

30 tohoto IFRS. 62 Tato kontrola můţe být dle standardu získána mimo jiné převodem peněz, peněţních ekvivalentů nebo jiných aktiv, vznikem závazků či vydáním podílů na vlastním kapitálu. Dle IFRS 3 mohou podnikové kombinace nabývat mimo jiné tyto formy: Jeden či více podniků se stanou dceřinými podniky nabyvatele (tzn. kapitálová akvizice) nebo čistá aktiva podniku právně fúzují do nabyvatele (tzn. majetková akvizice). Jedna účetní jednotka převede svá čistá aktiva a její vlastníci převedou své podíly na vlastním kapitálu na jinou účetní jednotku nebo její vlastníky. V tomto případě se jedná o analogii k fúzi sloučením. Všechny kombinující účetní jednotky převedou svá aktiva nebo vlastnické podíly na vlastním kapitálu na nově zaloţenou účetní jednotku. Tato transakce je někdy označována jako tzv. rollup nebo tzv. put-together, definici lze aplikovat také na fúzi splynutím dle české legislativy. 63 Objevuje se zde také nový pojem postupná podniková kombinace. Jedná se o takový případ, kdy nabyvatel drţel v podniku nekontrolní podíl na vlastním kapitálu bezprostředně před datem akvizice a k datu akvizice svůj podíl zvýšil, čímţ získal nad podnikem kontrolu. Za této situace stanovuje standard povinnost přecenit dosavadně drţené podíly na vlastním kapitálu na reálnou hodnotu stanovenou k datu akvizice a zároveň v hospodářském výsledku vykázat případný přínos nebo újmu, kterou nabyvatel v důsledku akvizice utrpěl. 64 Aby mohla být transakce klasifikována jako podniková kombinace, a tudíţ o ní tak mohlo být i účtováno, musí účetní jednotka rozhodnout, zda nabytá aktiva a převzaté závazky tvoří podnik. Ten se musí dle IFRS 3 skládat ze vstupů (tj. jakýkoli ekonomický zdroj schopný vytvářet výstupy, např. dlouhodobý majetek) a procesů pouţitých na tyto vstupy (např. výrobní postupy). Z definic vyplývá, ţe jakoţto podnik je moţné identifikovat i část podniku, tzv. soubor aktivit a aktiv, pokud lze tuto část jako podnik vést a řídit trţním subjektem. 65 Jedná se v podstatě o parafrázi samostatné organizační sloţky, uvedené v 487 ObchZ. Dle standardu IFRS 3 jsou všechny podnikové kombinace účtovány metodou koupě. Postup této metody zahrnuje několik kroků. Nejprve je třeba určit nabyvatele 66, tzn. účetní jednotku, která získává kontrolu nad nabývaným podnikem, a stanovit datum akvizice, ke kterému je tato kontrola získána. Toto datum můţe být totoţné s datem vypořádání, k němuţ nabyvatel převede protihodnotu, nabude 62 IFRS 3 Podnikové kombinace. Mezinárodní účetní standardy. Brusel : Úřední věstník Evropské komise, Dostupné z WWW: < Příloha A. 63 IFRS 3, odst. B6 64 IFRS 3, bod 41. a IFRS 3, odst. B5 aţ B12 66 Nabyvatel se určuje dle postupu stanoveného v IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka. 30

31 aktiva a převezme závazky. Ale stejně tak můţe datum akvizice nastat ještě před vypořádáním, pokud se na tom zúčastněné společnosti písemně dohodnou. Dalším krokem metody koupě je vykázání a ocenění nabytých aktiv, převzatých závazků, popř. nekontrolního podílu 67 v nabývaném podniku, ale také goodwillu či přínosu z výhodné koupě 68, a to dle podmínek stavených v tomto standardu. Získaná aktiva a závazky vykáţe nabyvatel odděleně od goodwillu 69 a ocení je v reálných hodnotách k datu akvizice. V případě nekontrolního podílu v nabývaném podniku můţe nabyvatel zvolit mezi oceněním reálnou hodnotou, nebo oceněním v poměru nekontrolního podílu na čistých identifikovatelných 70 aktivech nabývaného podniku. V důsledku vykázání nabytých aktiv a závazků v reálné hodnotě mohou vzniknout tzv. přechodné rozdíly, které vyplývají z nesouladu mezi účetní hodnotou a daňovou základnou převáděných poloţek. Dochází k tomu v případech, kdy daňové základny těchto aktiv a závazků buď vůbec nejsou ovlivněny podnikovou kombinací (např. účetní hodnota převáděného majetku se zvýšila na reálnou hodnotu, ale daňová základna zůstala nezměněna), nebo ovlivněny jsou, ale ne stejnou měrou, jakou se změnila účetní hodnota. Takto vzniklé odloţené daňové pohledávky či závazky musí účetní jednotka k datu akvizice uznat, jelikoţ ovlivňují i výši goodwillu či přínosu z výhodné koupě. 71 Výjimkou jsou odloţené daňové závazky plynoucí z prvotního uznání goodwillu, ty se totiţ nevykazují. Dle IFRS 3 má nabyvatel povinnost zveřejnit informace o podstatě a finančních důsledcích podnikové kombinace, které umoţní uţivatelům účetní závěrky 72 posoudit finanční důsledky účetních úprav, provedených v běţném účetním období v souvislosti s touto transakcí, ať uţ ke kombinaci došlo v aktuálním nebo v některém z předchozích účetních období. 67 Nekontrolním podílem je vlastní kapitál dceřiného podniku, který nelze přímo ani nepřímo přiřadit mateřskému podniku. Viz IFRS 3, Příloha A. 68 Jedná se o takovou podnikovou kombinaci, ve které souhrn převedené protihodnoty oceněné reálnou hodnotou k datu akvizice v souladu s IFRS 3 a případných nekontrolních podílů v nabývaném podniku převyšuje nabytá aktiva sníţená o převzaté závazky oceněné k datu akvizice v souladu s IFRS 3. Přínos z takovéhoto přebytku musí nabyvatel vykázat k datu akvizice v hospodářském výsledku. Více viz: IFRS 3, bod Goodwill je v IFRS 3 definován jako aktivum představující budoucí ekonomické uţitky vyplývající z ostatních aktiv nabytých v podnikové kombinaci, které není moţno individuálně identifikovat a odděleně vykázat. 70 Dle IFRS 3 je aktivum identifikovatelné, pokud jej lze oddělit od účetní jednotky a samostatně prodat, pronajmou apod. 71 IAS 12 Daň ze zisku. Evropská komise [online]. 16. září 2009 [cit ]. Dostupné z: < 72 Podrobnosti o zveřejňování účetní závěrky stanovuje mezinárodní účetní standard IAS 1: Zveřejňování účetní závěrky. 31

32 32

33 2 Motivy pro uskutečnění fúzí a akvizic Přestoţe existuje mnoho důvodů pro přistoupení k fúzím a akvizicím, jedno je jisté: tyto transakce představují nejrychlejší způsob, jak rozšířit stávající společnost. Ve srovnání s přirozeným, postupným růstem podniku, který můţe být velmi pomalý, a dokonce i neefektivní, pokud se společnost snaţí vyuţít krátkodobých trţních příleţitostí, přinášejí M&A výraznou časovou úsporu. 73 Identifikace důvodů pro přistoupení k M&A je základem celého procesu, jelikoţ těsně souvisí s cíli, o které bude podnik během transakce usilovat. Tyto cíle zároveň vyplývají z politiky, kterou společnost praktikuje na trhu pro dosaţení svých podnikatelských záměrů. Motivy pro M&A ovlivňují nejen výběr kandidátů, s nimiţ bude spojení provedeno, ale také samotný proces přeměny a následné spojení podniků. V neposlední řadě mohou specifikované cíle slouţit jako měřítko úspěšnosti při zpětném hodnocení celého procesu. Obecně lze odlišit dva hlavní okruhy záměrů, které stojí za uskutečněním M&A. Jsou to záměry 74 : převáţně podnikatelské, převáţně spekulační. Záměry převážně podnikatelské zahrnují veškeré druhy převzetí podniku, jejichţ cíl vyplývá z běţných podnikatelských záměrů podniku, zvaţujícího provedení fúze či akvizice. Jako příklad lze uvést situaci, kdy společnost usiluje o svůj další rozvoj, a proto potřebuje růst, pozměnit svou strukturu, zvětšit podíl na trhu, najít nová odbytiště. Provedení M&A tak představuje způsob, jak prostřednictvím převzetí nebo prodeje dosáhnout těchto rozvojových záměrů. Mezi záměry převážně spekulační patří taková převzetí, při nichţ se podnik snaţí o maximální zhodnocení kapitálu během relativně krátké doby (cca do 5 let). V tomto případě hraje rozhodující úlohu finanční aspekt přeměny, jelikoţ jde zejména o co nejvyšší výnosnost investice co nejvýhodněji nakoupit a prodat. Takto nakoupené podniky jsou často rozděleny na menší části a postupně rozprodávány. Z hlediska zaměření této práce je důleţité odlišit také motivace nakupující a prodávající společnosti. Obvyklými důvody nakupující strany pro přistoupení k M&A je snaha zlepšit své postavení a získat výhody v podobě zvýšení podílu na trhu, vstupu do nového perspektivního odvětví nebo na nový trh 73 GAUGHAN, Patrick A. Is merger mania still a good thing?. Journal of Corporate Accounting & Finance [online]. January/February 2001, č. 2, [cit ]. Dostupný z WWW: < JCAF2%3E3.0.CO;2-8/pdf>. 74 MAŘÍK, Miloš. Koupě podniku jako součást podnikové strategie : (akvizice a fúze podniků). 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická, s. ISBN S

34 v rámci příhraničních transakcí, ale téţ v podobě investic volného kapitálu apod. U prodávajících společností naopak převaţují příčiny spíše negativního rázu. Jedná se například o situace, kdy se podnik ocitl v platební neschopnosti a je ohroţen konkurzem, má řadu slabých míst, která není schopen sám vyřešit z vlastních zdrojů, nebo případy, kdy vlastník chce ukončit svou činnost. 75 Jak vyplývá z průzkumu společnosti Deloitte (Graf 1), podnikatelské, resp. ekonomické důvody v podobě zlepšení konkurenční pozice a rozšíření trhu v rámci globalizace jednoznačně předčí všechny ostatní. Jak vidíme, mezi nejdůleţitější motivace patří také získání nových talentů, tedy nových kvalifikovaných pracovníků s velkým potenciálem. Graf 1: Motivace k fúzím a akvizicím Pramen: Deloitte [online]. 6/2008 [cit ]. Staying on course: M&A in Europe. Dostupné z WWW: < Germany/Local%20Assets/Documents/de_MA_Staying_on_course_161008%281%29.pdf>. S. 10. V dalším textu budou podrobněji rozebrány některé motivy, které bývají nejčastěji zmiňovány v odborné literatuře. 75 MAŘÍK, Miloš. Koupě podniku jako součást podnikové strategie : (akvizice a fúze podniků). 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická, s. ISBN S

35 2.1 Synergický efekt 76 Tento motiv bývá obecně zmiňován nejčastěji, avšak obvykle je velmi obtíţné jej realizovat. Často bývá výstiţně označován za = 5 efekt, jelikoţ podstatou je dosáhnout takové hodnoty spojeného podniku, která je vyšší, neţ jaká by odpovídala součtu hodnot jednotlivých spojovaných podniků. Existuje několik způsobů, jak dosáhnout synergického efektu: Úspory z rozsahu, při nichţ spojením podniků lze sníţit náklady v oblasti výroby, distribuce, managementu apod. Protoţe klesnou celkové náklady společnosti, vzroste její hodnota. Jedná se o cíl uplatňovaný zejména při horizontálních fúzích, jelikoţ např. při konglomerátních fúzích dochází často ke zvýšení administrativních nákladů spojených s integrací zcela odlišných podniků. Finanční úspory, jelikoţ větší společnost bývá obvykle také finančně stabilnější. To jí umoţňuje čerpat cizí zdroje levněji, ale také ve větším rozsahu, takţe klesají transakční náklady a dochází k úsporám. Diferenční výkonnost vyplývající z faktu, ţe management jedné společnosti je zpravidla také výkonnější a schopnější zvýšit produktivitu. M&A zde představují způsob, jak nahradit staré vedení, které nedosahovalo dostatečné efektivity v řízení nákladů a výnosů, novým a snad i lepším managementem, a zvýšit tak hodnotu společnosti. Větší podíl na trhu, který vyplývá z obecného faktu: čím méně konkurence, tím lépe, jelikoţ to znamená větší podíl na trhu, a tím také větší trţní sílu. Tato skutečnost je však monitorována Úřadem pro ochranu hospodářské soutěţe, který zkoumá ty největší fúze, ke kterým na jednotlivých trzích dochází, aby nedošlo k narušení soutěţe na trhu. 77 Koncentrace znalostí, jelikoţ tak dochází ke skoupení mnoha malých firem, které mají často jedinečné know-how, jeţ velký podnik postrádá, avšak nedisponují dostatečnými technologiemi a finančními prostředky, které jim naopak velká společnost můţe poskytnout. Potenciál takto spojených podniků je tedy větší, neţ kdyby firmy nadále fungovaly odděleně. 2.2 Diverzifikace Dle Synka (2010) se dá pohlíţet na diverzifikaci třemi způsoby. Prvním způsobem je umisťování volných peněžních prostředků do různých společností tak, aby došlo k rozloţení rizika pro případ, ţe jedna společnost zbankrotuje. V tomto případě představují M&A jakousi pojistnou investici, jeţ má 76 KISLINGEROVÁ, Eva, et al. Manažerské finance. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN S Více viz: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. c [cit ]. Spojování soutěţitelů. Dostupné z WWW: < 35

36 zajistit rezervní prostředky pro udrţení činnosti podniku. V druhém případě se jedná o diverzifikaci výroby či poskytovaných služeb, kdy širší spektrum výrobků, sluţeb či jiných hospodářských aktivit sniţuje riziko ztráty v případě neúspěchu jednoho atributu. Poslední moţné chápání diverzifikace bývá označováno jako geografická diverzifikace. V rámci této strategie management usiluje o rozšíření trhu, na kterém bude podnik působit, a to buď akvizicí další společnosti, nebo novou rizikovou podnikatelskou aktivitou. 78 K diverzifikačnímu efektu však Kislingerová (2010) uvádí, ţe z hlediska investorů bývá často řazen mezi pochybné argumenty. Přestoţe nákup společnosti z jiného podnikatelského odvětví můţe sníţit riziko kolísání trţeb společnosti (trţby z různých sektorů se budou vzájemně kompenzovat), akcionáři se tohoto rizika mohou zbavit sami vhodným sloţením drţeného portfolia akcií. 79 Prospěch z tohoto motivu je tedy spíše nejistý. Gaughan (2001) dodává, ţe podle výzkumů společnosti profitují spíše z tzv. příbuzných diverzifikací, které jsou blízké oboru podnikání nabyvatele, neţ z investování do zcela odlišných odvětví Daňový motiv Mezi významné aspekty fúzí a akvizic patří také daňový motiv, který je pro tuto práci zásadní. Spočívá v moţnosti realizovat daňové úspory v současnosti či v budoucnu v případě, ţe zisková společnost s kladným daňovým základem fúzuje se společností s vysokou daňovou ztrátou. Tento motiv by však neměl být hlavním a jediným důvodem pro přeměnu, jinak můţe finanční úřad daň doměřit. 81 Problematice samotného zdanění bude věnována kapitola 4. Kromě zisku existují i jiné moţnosti, jak dosáhnout daňových úspor. Dalším takovým zdrojem můţe být přecenění majetku, které nabývá dvou forem. První z nich představuje oddělené přecenění jednotlivých aktiv. Daňová úspora můţe být realizována, pokud tato přecenění lze odepsat (jedná se zejména o dlouhodobý hmotný majetek a budovy). Mařík (2007) uvádí, ţe toto přecenění je výhodné především u majetku první a druhé odpisové skupiny, který má relativně krátkou dobu 78 SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, s. ISBN S KISLINGEROVÁ, Eva, et al. Manažerské finance. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN S GAUGHAN, PhD., Patrick A. Is merger mania still a good thing?. Journal of Corporate Accounting & Finance [online]. January/February 2001, č. 2, [cit ]. Dostupný z WWW: < JCAF2%3E3.0.CO;2-8/pdf>. 81 KISLINGEROVÁ, Eva, et al. Manažerské finance. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN S

37 odpisování. 82 Druhou formou se má na mysli vyuţití oceňovacího rozdílu k nabytému majetku či goodwillu, jelikoţ tyto poloţky představují dlouhodobý nehmotný majetek, který je moţné zahrnout do základu daně jako daňový výdaj, a to buď jednorázově (v případě goodwillu), nebo postupně v průběhu 180 měsíců v podobě odpisů oceňovacího rozdílu. 83 Daňových úspor lze dosáhnout také v případě, ţe nakupovaný podnik či podnik akvizitora ještě zcela nevyuţily své moţnosti zadluţení. Akvizicí se tak podnik zvětšuje v očích bank a věřitelů, a tudíţ můţe působit stabilněji a důvěryhodněji, coţ umoţní podniku vzít si větší úvěr. Úroky z úvěrů představují v určitých případech daňově uznatelné poloţky, a proto mohou být pro podnik výhodné. Také existence rezervních fondů můţe zúčastněným společnostem pomoci ušetřit na dani. Uváţíme-li například akciovou společnost, která vykazuje velké zisky, disponuje objemnými rezervními fondy i dostatkem hotovosti, jde o ideální situaci, kdy vyplatit dividendy. Dle platného zákona o daních z příjmů podléhají dividendy prakticky dvojímu zdanění: nejprve dochází ke zdanění zisku 19% sazbou daně z příjmu právnických osob, následně jsou z tohoto zdaněného zisku vyplaceny dividendy, které jakoţto příjmy z kapitálového majetku tvoří samostatný základ daně a podléhají 15% sráţkové dani ( 36, odst. 2, pís. a) ZDP), která je sraţena při výplatě těchto příjmů ( 38d, odst. 2 ZDP). Podnik se však můţe rozhodnout, ţe namísto vyplacení dividend vyuţije volné prostředky k akvizici. Je-li akvizice úspěšná, akcie se samy zhodnotí. Akcie tak bude zdaněna aţ ve chvíli, kdy se akcionář rozhodne své akcie prodat. Tyto příjmy následně podléhají jen jednomu zdanění kapitálových příjmů fyzických osob, a mohou být od daně dokonce i osvobozeny, přesáhneli doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 6 měsíců. 84 Pro prodávajícího a kupujícího je z daňového hlediska cíl celé transakce společný účelem je minimalizovat, případně zcela eliminovat daň spojenou s realizací M&A. Pro prodávajícího je ideální situace, kdy své příjmy z M&A nemusí vůbec danit, popř. můţe je od daně zcela osvobodit. Platba daně z příjmů z akvizic pro něj představuje peněţní výdaj, který krátí jeho příjem. Pokud se podaří nalézt takto daňově optimální řešení, můţe to být výhodné i pro kupujícího, jelikoţ prodejní cena bude zřejmě o něco niţší, neţ kdyby příjmy z prodeje musel prodávající danit. Proto kupující ušetří část prostředků potřebných k financování obchodu. 82 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku : proces ocenění - základní metody a postupy. 2., upr. a rozš. vyd. Praha : Ekopress, s. ISBN S , odst. 15 ZDP 84 Prodávající osoba však nesmí 24 měsíců před prodejem vlastnit víc jak 5% podíl na základním kapitálu a zároveň tyto cenné papíry nesmí mít zahrnuty do obchodního majetku. Příjmy z prodeje cenných papírů zahrnutých do obchodního majetku mohou být osvobozeny aţ po 6 měsících od ukončení podnikatelské činnosti. Viz 4, odst. 1, pís. w) ZoDP. 37

38 Při akvizici kupujícího naopak pro účely daní zajímá, zda je moţné ušetřit část finančních prostředků z kupní ceny tak, ţe o poloţky získané v rámci M&A sníţí základ daně. U nabytého podniku, části podniku nebo aktiv je třeba posoudit daňové hledisko jednotlivých aktiv. Některá aktiva je moţné odepsat (např. stroje, vozidla), spotřebovat při výrobě (nakoupený materiál) či po nějaké době prodat (např. cenné papíry či obchodní podíly) a uplatnit jako daňově uznatelný výdaj. Pro kupujícího je tudíţ výhodné maximalizovat daňovou nabývací cenu těchto aktiv. 85 Hlaváč (2010) uvádí, ţe někdy se za účelem daňové optimalizace vyuţívá při fúzi výměny akcií či obchodních podílů. Tato výměna nepředstavuje kapitálový zisk, a tudíţ je daňově výhodnější, neţ kdyby došlo k výplatě peněţních prostředků. Dle některých daňových jurisdikcí však základ daně představuje právě přecenění při fúzi, takţe není moţné povaţovat zmíněnou výhodu výměny akcií jako obecně platný fakt. Graf 2: Důležitost daňového aspektu ve fúzích a akvizicích meziroční srovnání Pramen: Ernst&Young [online]. c2011 [cit ]. Global M&A tax survey and trends: The growing role of the tax director. Dostupné z WWW: < A_tax_survey_and_trends_The_growing_role_of_the_tax_director/$FILE/Global_M- A_tax_survey_and_trends.pdf>. Ze studie společnosti Ernst&Young (Graf 2) vyplývá, ţe podniky se na daňovou stránku fúzí a akvizic soustřeďují čím dál víc, jelikoţ jsou ve srovnání s minulostí mnohem důkladněji kontrolovány daňovými úřady. Plánované transakce jsou proto z tohoto hlediska mnohem detailněji zkoumány roste důleţitost daňových odborníků, kteří se snaţí předem odhadnout daňová rizika (související s častými úpravami daňové legislativy), ale i moţné daňové výhody spojené s potencionální 85 HLAVÁČ, Jiří. Fúze a akvizice : proces nákupu a prodeje firem. Vyd. 1. V Praze : Oeconomica, s. ISBN S