VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ. Ing. Amálie Hejduková Ing. Marta Hroníková Ing. Eva Šmajstrlová ÚETNICTVÍ STUDIJNÍ OPORA

Transkript

1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ Ing. Amálie Hejduková Ing. Marta Hroníková Ing. Eva Šmajstrlová ÚETNICTVÍ STUDIJNÍ OPORA STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 Autoi: Ing. Amálie Hejduková Ing. Marta Hroníková Ing. Eva Šmajstrlová grafická úprava Ing. Amálie Hejduková Ing. Marta Hroníková

3

4 Obsah OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potebná ke studiu Klíová slova Metodický návod na práci s textem Základy úetnictví Klíová slova Kliknete-li myší do volného prostoru 2.2 Majetek vpravo od obsahu, ten se Vám vybere Dlouhodobý majetek... (šed podbarví). Zmáknutím 11 funkní Obžný majetek... klávesy F9 se pak celý 12 obsah zaktualizuje 2.3 dle skutených 13 dat. Zdroje krytí majetku Výnosy, náklady Výnosy Náklady Základní zmny v rozvaze (úetní pípady) Soustava út Právní úprava úetnictví Klíová slova Zákon o úetnictví Obecná ustanovení Rozsah vedení úetnictví, úetní doklady, úetní zápisy a úetní knihy Úetní závrka Zpsoby oceování Inventarizace majetku a závazk Úschova úetních záznam Provádcí vyhláška 500/2002 Sb. k zákonu o úetnictví Smrná útová osnova Návrh útového rozvrhu eské úetní standardy pro podnikatele Daová evidence Dlouhodobý majetek Klíová slova Dlouhodobý majetek Poízení dlouhodobého majetku Poízení DM nákupem Poízení DM vlastní inností Bezúplatné nabytí DM Odpisy dlouhodobého majetku Vyazení dlouhodobého majetku (93) -

5 Obsah Vyazení pln odepsaného majetku Vyazení ásten odepsaného majetku Zásoby Klíová slova Charakteristika zásob Charakteristika zpsobu A evidence zásob Evidence zásob nakupovaných Evidence zásob vlastní výroby Charakteristika zpsobu B evidence zásob Evidence zásob nakupovaných Zásoby vlastní výroby Spolená ustanovení k útování zásob Finanní úty Klíová slova Obsah útové tídy 2-Finanní úty Evidence penz a cenin Bankovní úty Zútovací vztahy Klíová slova Pohledávky z obchodního styku Závazky z obchodních styk Zútování se zamstnanci a institucemi Analytická evidence Zútování daní a dotací Pohledávky a závazky ke spoleníkm a sdružení Pohledávky ke spoleníkm a sdružení Závazky ke spoleníkm a sdružení Jiné pohledávky a závazky Evidence náklad a výnos Klíová slova Evidence náklad Evidence provozních náklad Útová skupina 50 Spotebované nákupy Útová skupina 51 Služby Útová skupina 52 Osobní náklady Útová skupina 53- Dan a poplatky Útová skupina 54 Jiné provozní náklady Útová skupina 55 Odpisy, rezervy, komplexní náklady píštích období a opravné položky provozních náklad Evidence finanních náklad Útová skupina 56 Finanní náklady Útová skupina 57 Rezervy a opravné položky finanních náklad Mimoádné náklady (93) -

6 Obsah Dan z píjm a pevodové úty Výnosy Provozní výnosy Útová skupina 60 Tržby za vlastní výkony a zboží Útová skupina 61 Zmny stavu vnitropodnikových zásob Útová skupina 62 Aktivace Útová skupina 64 Jiné provozní výnosy Útová skupina 66 Finanní výnosy Útová skupina 68 Mimoádné výnosy asové rozlišení náklad a výnos Klíová slova Obecné zásady (lánek VIII postup útování pro podnikatele) Evidence asového rozlišení náklad a výnos Dohadné položky Rezervy Kapitálové úty a dlouhodobé závazky Klíová slova Struktura útové skupiny 4 - Kapitálové úty a dlouhodobé závazky Vlastní kapitál Fondy ze zisku a pevedené výsledky hospodaení Výsledek hospodaení Dlouhodobé bankovní úvry a dlouhodobé závazky Bankovní úvry Dlouhodobé závazky Odložený daový závazek a pohledávka Individuální podnikatel Úetní uzávrka a závrka Klíová slova Obecné zásady úetní uzávrky a závrky Úetní pípady pedcházející úetní uzávrce Inventarizace Kontrola asového rozlišení náklad a výnos Dohadné položky Postup tvorby a použití rezerv Pohledávky po lht splatnosti Oceovací rozdíly pi uplatnní reálné hodnoty a ocenní ekvivalencí u cenných papír a podíl Ostatní peduzávrkové úetní pípady Úetní uzávrka Úetní závrka Rozdlení hospodáského výsledku Klíová slova Rozdlení hospodáského výsledku Závr (93) -

7 Obsah 14 Klí Studijní prameny Seznam použité literatury Seznam doplkové studijní literatury Odkazy na další studijní zdroje a prameny (93) -

8

9 Úvod 1 Úvod 1.1 Cíle Cílem tohoto manuálu je seznámit Vás s pedmtem úetnictví. Úetnictví je úsekovou ekonomickou disciplinou. Slouží k zachycení hospodáských operací, jeho prostednictvím získá podnik informace o stavu majetku a jeho zdroj a jejich pohybu. Dále úetnictví zachycuje náklady a výnosy, které se vážou na pedmt podnikání. Je zejmé, že úetnictví je základním informaním zdrojem pro ízení podniku. Neslouží jen interním uživatelm (vedení podniku a jeho vlastníci), ale výstupy úetnictví jsou ureny i externím uživatelm. Externími uživateli jsou pedevším finanní úady, banky, obchodní partnei a statistika. Vzhledem k tomu, že úetnictví má také prkazní charakter, lze ho využít jako prkazního prostedku pi soudních jednáních. Úetní výkazy jsou podkladem pi zpracování finanní analýzy, finanního plánu a vychází se z nich i pi oceování podniku. Manuál Úetnictví je koncipován tak, že Vás bude postupn seznamovat s obecnými zásadami úetnictví a v jednotlivých kapitolách se dovíte o zpsobu útování jednotlivých skupin majetku, zdroj krytí majetku, o evidencí náklad a výnos, o hospodáském výsledku, seznámíte se s útováním o rozdlení hospodáského výsledku. Všechny kapitoly obsahují píklady k vysvtlenému tematickému celku a jejich ešení je uvedeno v Klíi. U jednotlivých kapitol jsou uvedeny Testy s píklady k individuálnímu studiu, které Vaše vdomosti dále rozšíí. Víme, že studium podle uvedeného manuálu pro Vás nebude píliš namáhavé a že po jeho prostudování získáte základní pehled o útování podnikatel. Pejeme Vám radost z nov získaných vdomostí a dovedností. 1.2 Požadované znalosti Pepokládá se znalost základních ekonomických kategorií a orientace v základech podnikové ekonomiky a základní znalosti z oblasti podnikových financí. 1.3 Doba potebná ke studiu K nastudování problematiky daného pedmtu a vyešení úkol bude poteba 80 hodin. U jednotlivých kapitol nebude potebná doba uvádna. 1.4 Klíová slova Klíová slova jsou uvedena pro každou kapitolu zvláš. - 9 (93) -

10 Úvod 1.5 Metodický návod na práci s textem Prostudujte teoretickou ást jednotlivých kapitol a snažte se ešit základní píklady k jednotlivým kapitolám nejprve samostatn. O správnosti ešení se pesvdíte v Klíi uspoádaném podle jednotlivých kapitol. ešením test k jednotlivým kapitolám dosáhnete hlubších vdomostí a dovedností v dané problematice. Doporuujeme pracovat i s další literaturou, která je uvedena v závru studijní opory. Nezbytnou pomckou pi studiu jsou zejména právní pedpisy vztahující se k úetnictví zákon 563/1992 Sb., o úetnictví ve znní pozdjších pedpis, vyhláška 500/2002 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení. 563/1991 ve znní pozdjších pedpis, eské úetní standardy a daové zákony (93) -

11 Základy úetnictví 2 Základy úetnictví Úkolem úetnictví v podniku je evidence všech operací, které lze finann vyjádit a které ovlivují majetek a jeho zdroje krytí. Souástí je také zachycení prbhu pedmtu podnikání, tzn. výnos a náklad. Úetnictví zachycuje kvantifikovatelné a finann vyjáditelné hospodáské operace, které se v podniku odehrávají a tím zajišuje informace o výši a skladb majetku a jeho zdroj krytí a o jejich zmnách a o dosaženém výsledku pedmtu innosti za urité období zjištném na základ porovnání výnos a náklad. Základní funkcí úetnictví je poskytování informací potebných nejen pro osoby, které rozhodují o budoucí existenci podniku (vlastníci, manažei), ale také pro další zainteresované subjekty, nap. vitele vetn penžních ústav a státní orgány. Krom základní informaní role plní úetnictví ješt další funkce: používá se jako dkazní prostedek pi vedení spor, zejména pi uznávání a ochran práv vitele ped dlužníkem, poskytuje podklady pro stanovení daové povinnosti, umožuje sledování finanní a ekonomické situace podniku z hlediska zamstnanc a vedení, poskytuje pi vhodném uspoádání tzv. vnitropodnikového úetnictví reálné podklady pro ízení zejména v oblasti náklad. 2.1 Klíová slova Úetnictví, funkce úetnictví, majetek, dlouhodobý majetek, obžný majetek, zdroje krytí majetku, vlastní zdroje, cizí zdroje, základní kapitál, fondy, aktiva, pasiva, výnosy, náklady, hospodáský výsledek, zisk, ztráta, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, úet, rozvahový úet, výsledkový úet, základní úetní operace. 2.2 Majetek Majetek firmy se lení na dlouhodobý obžný Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek je tvoen dlouhodobým nehmotným majetkem, dlouhodobým hmotným majetkem, dlouhodobým finanním majetkem. Dlouhodobý nehmotný majetek je majetková položka, která má dobu použitelnosti delší než jeden rok v ocenní stanoveném podnikem. Patí sem nap (93) -

12 Základy úetnictví nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které nejsou pedmtem ocenitelných práv, dále software, goodwill a rzná ocenitelná práva jako licence, patenty, atd. Dlouhodobý hmotný majetek pedstavuje majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok. Patí sem: pozemky, stavby vetn budov, dlní díla a dlní stavby pod povrchem, vodní díla, byty a nebytové prostory, umlecká díla, sbírky, movité kulturní památky, pedmty kulturní hodnoty, pedmty z drahých kov a vci nabyté nájemcem z finanního leasingu a to bez ohledu na jejich ocenní a dobu použitelnosti, samostatné movité vci a soubory movitých vcí s dobou použitelnosti delší než 1 rok a v ocenní, které stanoví úetní jednotka, povinn od ástky stanovené zákonem o dani z píjmu, pstitelské celky trvalých porost s dobou plodnosti delší než 3 roky, základní stádo a tažná zvíata bez ohledu na jejich poizovací cenu, otvírky nových lom, pískoven a hliniš technické zhodnocení, které se nezahrnuje do ocenní dlouhodobého majetku (nap. o technickém zhodnocení se neútuje v pípad dlouhodobých porost nebo základního stáda). Dlouhodobý finanní majetek je tvoen zejména pjkami poskytnutých podnikm ve skupin a ostatními pjkami s dobou splatnosti delší než 1 rok, majetkovými úastmi, realizovatelnými cennými papíry a podíly a dlužnými cennými papíry drženými do splatnosti, dlouhodobým majetkem pronajatým v rámci smlouvy o nájmu podniku podle 488b a následujících obchodního zákoníku Obžný majetek Obžný majetek je tvoen: zásobami nakupovanými i zásobami vlastní výroby, pohledávkami, krátkodobým finanním majetkem. Zásoby nakupované jsou tvoeny materiálem a zbožím v ocenní poizovací cenou. Zásoby vlastní výroby obsahují nedokonenou výrobu, polotovary vlastní výroby a výrobky v ocenní vlastními náklady výroby. Pohledávky pedstavují vitelský vztah podniku ke státnímu rozpotu, zamstnancm, obchodním partnerm apod. Krátkodobý finanní majetek zahrnuje penžní prostedky v hotovosti a na bankovních útech a dále cenné papíry krátkodobé. Pro obžný majetek je typická jednorázovost použití a dále to, že obžný majetek prochází kolobhem, ve kterém mní svou vcnou podobu. (Za peníze je nakoupen materiál, ze kterého se ve výrobním procesu stávají výrobky, pi - 12 (93) -

13 Základy úetnictví jejich prodeji odbrateli vzniká pohledávka, která po úhrad získává podobu penz). Majetek podniku tvoí jeho aktiva 2.3 Zdroje krytí majetku Zdroje krytí majetku dlíme na: vlastní cizí Vlastní zdroje tvoí: základní kapitál, kapitálové fondy, fondy tvoené ze zisku, nerozdlený zisk minulých období, ztráta minulých období, zisk bžného období (ztráta bžného období.) Cizí zdroje tvoí: cizí zdroje dlouhodobé, bankovní úvry dlouhodobé i krátkodobé, krátkodobé závazky. Základní kapitál pedstavuje kapitál vložený do podnikání. Jeho minimální výše je u kapitálových spoleností stanovena obchodním zákoníkem a je zapsána v Obchodním rejstíku. Kapitálové fondy vyjadují hodnotu bezúplatn získaných aktiv. Fondy tvoené ze zisku mají podobu fond zákonných ( jejich tvorbu stanoví obchodní zákoník) nebo jsou tvoeny ze zisku jako fondy úelové. Zdroje krytí majetku tvoí pasiva podniku Vzhledem k tomu, že veškerý majetek musí být kryt zdrojem vlastním nebo cizím platí: Aktiva = Pasiva Podnik sestavuje výkaz o stavu majetku a zdroj, který se jmenuje rozvaha. Rozvaha je sestavována k rozvahovému dni, kterým je u pravidelných rozvah poslední den úetního období, u mimoádných rozvah den, ke kterému je sestavována mimoádná úetní závrka (par. 17, odstavec 3,4,5 a 6 zákona o úetnictví) (93) -

14 Základy úetnictví 2.4 Výnosy, náklady Výnosy Výnosy jsou hodnotov vyjádené výkony podniku. Základní složkou výnos jsou tržby z hlavní innosti. Dále do výnos zahrnujeme nap. hodnotu majetku vytvoeného vlastní inností (aktivace majetku), tržby z prodeje nepotebného majetku, výnosové úroky, pijatá pojistná plnní apod. Výnosy vznikají nezávisle na pijatých úhradách Náklady Náklady pedstavují hodnotov vyjádenou spotebu majetku a práce za úelem dosažení výnos. Patí sem nap.spoteba materiálu, osobní náklady, odpisy dlouhodobého majetku, spoteba služeb, finanní náklady apod. Náklady vznikají bez ohledu na to, zda došlo k úhrad. Porovnáním výnos a náklad zjistíme hospodáský výsledek zisk nebo ztrátu. O tvorb hospodáského výsledku vypovídá Výkaz zisku a ztráty. 2.5 Základní zmny v rozvaze (úetní pípady) Základní úetní pípady pedstavují úetn vyjádené zmny aktiv a pasiv a náklad a výnos. Píklad 2.1 Na bankovní úet byla pipsána úhrada odbratelské faktury. ešení: Projeví se na aktivní stran rozvahy tak, že pohledávka vi odbratelm se sníží a zvýší se stav na bankovním útu (A+, A-). Rozvaha zstává vyrovnaná. Píklad 2.2 Z bankovního útu byla uhrazena dodavatelská faktura. ešení: Projeví se na aktivní i pasivní stran rozvahy. Stav na bankovním útu se sníží a souasn se sníží závazek vi dodavatelm (A-, P-). Opt se v rozvaze aktiva rovnají pasivm (93) -

15 Základy úetnictví Píklad 2.3 Z útu bankovního úvru byla uhrazena faktura od dodavatele. ešení: Projeví se na pasivní stran rozvahy tím, že se zvýší stav bankovního úvru a souasn se sníží dluh vi dodavatelm (P+, P-). Aktiva se rovnají pasivm. Píklad 2.4 Z bankovního útu byl uhrazen závazek vi státnímu rozpotu. ešení: Projeví se snížením bankovního útu a snížením závazku vi státnímu rozpotu (A-,P-). Aktiva se rovnají pasivm. Píklad 2.5 Byla vystavena faktura za prodané výrobky. ešení: Projeví se zvýšením pohledávek vi odbratelm a zvýšením výnos (A+, V+). Tímto úetním pípadem se zvyšují aktiva a na pasivní stran rozvahy dojde nepímo ke zvýšení zdroj konkrétn HV bžného období. Píklad 2.6 Z bžného útu byly uhrazeny bankovní poplatky. ešení: Projeví se snížením bankovního útu a zvýšením náklad (A-, N+). Tímto úetním pípadem se snižují aktiva a na pasivní stran rozvahy dojde nepímo ke snížení zdroj konkrétn HV bžného období. 2.6 Soustava út V prbhu úetního období se o stavu a pohybu majetku a zdroj, náklad a výnos útuje na útech. Soustava út je tvoena úty rozvahovými (zachycují stav a pohyb aktiv a pasiv) a úty výsledkovými (úty výnos a náklad). Úty mají stranu Má dáti (MD) a stranu Dal (D). Na útech rozvahových je zachycen poátení stav, pírstky a úbytky majetku nebo zdroj, obraty jednotlivých stran (celkové pírstky a úbytky v píslušném období) a zstatek. Úty výsledkové nemají na poátku úetního období poátení stav. Zachycují se na nich pírstky a pípadná snížení výnos a náklad a zstatky (93) -

16 Základy úetnictví Úetní zápisy na útech se provádjí podvojn, tzn. že každý úetní pípad se zapisuje na dvou útech na jednom na stran Má dáti a na druhém na stran Dal. Úty, na kterých se daný úetní pípad útuje, jsou úty souvztažné. Vedle rozvahových a výsledkových út mohou být v útovém rozvrhu i podrozvahové úty. Na podrozvahových útech se sledují dležité skutenosti, jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace úetní jednotky a jejich ekonomických zdroj (využití cizího majetku, k nmuž nemá úetní jednotka vlastnické právo viz úetní standard 001). Na podrozvahových útech se neútuje podvojn. Rozvahový úet aktivní schéma útu Má dáti Název útu Dal Poátení stav Pírstky Obrat strany Má dáti Konený zstatek Úbytky Obrat strany Dal Rozvahový úet pasivní schéma útu PS + O MD O D = KZ Má dáti Název útu Dal Úbytky Poátení stav Pírstky Obrat strany Má dáti Obrat strany Dal Konený zstatek PS + O D O MD = KZ Výsledkový úet výnosový schéma útu Má dáti Název útu Dal úbytky Pírstky Obrat strany Má dáti Obrat strany Dal Zstatek Výsledkový úet nákladový - schéma útu Má dáti Název útu Dal pírstky Obrat strany Má dáti Zstatek Úbytky Obrat strany Dal - 16 (93) -

17 Základy úetnictví Cviení ke kapitole 2 1. Zaa te do aktiv a pasiv podniku následující majetek a zdroje krytí: Materiál, úvr u banky, pohledávky vi odbratelm, peníze, stroje, základní kapitál, budovy, goodwill, software, závazky vi zamstnancm, rezervní fond, kapitálové fondy, zboží, nedokonená výroba, pijaté zálohy. 2. Sestavte zahajovací rozvahu firmy Drupol spol. s r. o., když víte, že ke dni zápisu do obchodního rejstíku firma mla následující majetek, který byl kryt vlastními zdroji: peníze v hotovosti K ,- stav na bankovním útu K ,- budovy K ,- základní kapitál.... Vyešte pímou zmnou rozvahových stav: a) jak by se rozvaha zmnila, kdyby firm byl poskytnut bankovní úvr ve výši K ,- a pipsán na bankovní úet, b) jak by se rozvaha zmnila, kdyby tento úvr byl použit na nákup materiálu a zboží za K ,- a nákup stroj za K ,-. 3. Pedchozí píklad proútujte na píslušných útech, pro proútování sestavte rozvahu. Test ke kapitole 2 1. Uve te alespo 4 píklady majetku zdroj krytí 2. Zaa te do aktiv a pasiv firmy následující majetek a zdroje krytí: Materiál, úvr u komerní banky, pohledávky vi odbratelm, peníze v hotovosti, stroje, základní kapitál, závazky vi dodavatelm, budovy, software, závazky vi zamstnancm, rezervní fond, nedokonená výroba, kapitálové fondy, nerozdlený zisk minulých let, zboží, závazky vi spoleníkm, daové závazky, daové pohledávky. 3. Definujte pojmy: majetek jmní aktiva pasiva 4. Definujte pojmy: výdaje náklady píjmy výnosy Uve te píklady náklad, výdaj, píjm a výnos. Co je to rozvaha a rozvahová rovnováha? Majetek a jmní firmy podle stavu v úetnictví iní: - 17 (93) -

18 Základy úetnictví Stroje K , oprávky ke strojm K , stavby K , oprávky ke stavbám K , software K , oprávky k softwaru K , materiál K , nedokonená výroba K , peníze v hotovosti K , bankovní úet K , daové pohledávky K , pohledávky vi odbratelm K , základní kapitál K , závazky vi dodavatelm K , závazky vi zamstnancm K , závazky ze zákonného pojištní K , daové závazky K , rezervní fond K , bankovní úvr dlouhodobý K Úkoly: a) Sestavte rozvahu a následn ji rozepište do út. b) Proútujte následující úetní pípady: dodavatelská faktura za materiál K ,- úhrada od odbratel podle výpisu z BÚ K ,- výbr hotovosti z bžného útu podle výpisu z BÚ a pokl.dokl. K ,- výplata mezd zamstnancm K hotov zaplacen materiál a pijat na sklad K 7 000,- úhrada daových pohledávek (výpis z BÚ) K ,- úhrada daových závazk (výpis z BÚ) K ,- splátka bankovního úvru (výpisy z obou bank. út) K ,- úhrada dodavatelm z bankovního úvru K ,- c) Zjistte obraty a zstatky po proútování uvedených úetních pípad. d) Sestavte rozvahu a na základ nových zstatk zjistte, zda trvá rozvahová rovnováha. 5. Uve te ekonomickou podstatu následujících úetních pípad: Dodavatelé MD/Bžný úet D Bžný úet MD/Bankovní úvry D Zamstnanci MD/Pokladna D Materiál MD /Pokladna D Uve te doklady, podle kterých byly úetní pípady útovány (93) -

19 Právní úprava úetnictví 3 Právní úprava úetnictví 3.1 Klíová slova Zákon o úetnictví, úetní jednotka, úetní období, podvojný zápis, zjednodušené úetnictví, úetnictví v plném rozsahu, úetní doklad, úetní zápis, úetní knihy, deník, hlavní kniha, kniha podrozvahových út, daová evidence, smrná útová osnova, inventarizace, oceování majetku, poizovací cena, reprodukní cena, cena na úrovni vlastních náklad, jmenovitá hodnota, reálná hodnota, úetní závrka, úschova úetních zápis, vyhláška 500/2002 Sb., eské úetní standardy. 3.2 Zákon o úetnictví Vedení úetnictví je upraveno zákonem 563/91 Sb. o úetnictví ve znní následujících zmn (poslední úprava zákon. 437/2003 Sb.). Zákon je rozlenn do 7 ástí Obecná ustanovení V první ásti zákona o úetnictví je definována úetní jednotka. Za úetní jednotku považujeme právnické osoby, které mají sídlo na území eské republiky, zahraniní osoby, které na území eské republiky podnikají podle zvláštních právních pedpis, organizaní složky státu podle zvláštního právního pedpisu, fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstíku, ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jejich obrat podle zákona o DPH pesáhl K K ,-, fyzické osoby, které vedou úetnictví na základ vlastního rozhodnutí, fyzické osoby, kterým povinnost vést úetnictví ukládá zvláštní pedpis. Úetní jednotky útují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazk a jiných pasiv, dále o nákladech, výnosech a výsledku hospodaení podvojnými zápisy. Úetní období je nepetržit po sob jdoucích 12 msíc. Úetní období se shoduje s kalendáním nebo hospodáským rokem. Úetní jednotky jsou povinny vést úetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku a dodržovat pi vedení úetnictví platnou smrnou útovou osnovu a uspoádání a oznaování položek úetní závrky a provádcí právní pedpisy k ní podle charakteru úetní jednotky. Pi útování se používá eský jazyk a penžní jednotky eské mny. Jsou-li nkteré skutenosti uvedeny v cizí mn, používá úetní jednotka cizí a eskou mnu. Úetní jednotka mže vedením úetnictví povit i jinou fyzickou nebo právnickou osobu, ale tím se nezbavuje odpovdnosti za vedení úetnictví. Zobrazení pedmtu úetnictví musí být vrné a poctivé. Zákon o úetnictví pesn definuje ob tyto zásady stejn jako další požadavky na úetnictví, tj. správnost, úplnost, prkaznost, srozumitelnost, pehlednost a trvalost úetních záznam (93) -

20 Právní úprava úetnictví Rozsah vedení úetnictví, úetní doklady, úetní zápisy a úetní knihy Úetní jednotky útují na základ úetních doklad, jejichž náležitosti upravuje zákon o úetnictví v 10, úetnictví je písn dokladové. Na základ úetních doklad jsou provádny úetní zápisy, úetní zápisy nesmjí být provádny mimo úetní knihy. Úetní knihy tvoí deník, ve kterém jsou úetní zápisy uspoádány chronologicky, hlavní kniha, která uspoádává úetní zápisy systematicky, kniha analytických út, která podrobnji rozvádí úetní zápisy hlavní knihy a kniha podrozvahových út, ve které jsou úetní zápisy, které se neprovádjí v pedchozích úetních knihách. Obsah hlavní knihy dále rozvádí zákon o úetnictví. Úetní jednotky vedou úetnictví ve zjednodušeném nebo plném rozsahu. Zákon o úetnictví v 9 pímo uvádí úetní jednotky, které mohou vést zjednodušené úetnictví. Pro zjednodušené úetnictví je typické, že útový rozvrh mže obsahovat jen útové skupiny, úetní jednotky mohou spojit útování v hlavní knize s útováním v deníku, zákon o úetnictví stanoví, kdy není nutné u uvedených úetních jednotek pracovat s opravnými položkami a tvorbou rezerv Úetní závrka Úetní závrku tvoí výkaz zisku a ztráty, rozvaha a píloha. Píloha k úetní závrce uvádí skutenosti,které nejsou uvedeny v úetních výkazech, nap. informace o výši splatných závazk ze sociálního a zdravotního pojištní, o výši daových nedoplatk, o metodách evidence zásob atd. Zákon o úetnictví eší náležitosti úetní závrky o závrku ve zjednodušeném úetnictví a závrku v úetnictví vedeném v plném rozsahu. Úetní závrka je sestavována k rozvahovému dni,což je den, ke kterému se uzavírají úetní knihy. ádná závrka je sestavována k poslednímu dni úetního období, v ostatních pípadech je sestavována mimoádná úetní závrka. Termíny a dvody mimoádných závrek jsou v zákon o úetnictví uvedeny. Úetní závrka musí být ovována auditorem v souladu s 20 zákona o úetnictví. V rámci 3. ásti zákona o úetnictví je dále vnována pozornost zpsobm zveejování úetní závrky a náležitostem výroní zprávy Zpsoby oceování Úetní jednotky oceují majetek a závazky k okamžiku uskutenní úetního pípady a ke konci rozvahového dne. Ocenní je nutno zaznamenat v úetních knihách. Majetek a závazky se oceují: poizovací cenou. Poizovací cena je cena, za kterou byl majetek poízen a obsahuje náklady s jeho poízením související, reprodukní cenou, což je cena, za kterou by byl majetek poízen v dob, kdy se o nm útuje, vlastními náklady na poízení zásob vlastní výroby nebo dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, které se k dané výrob vztahují. Úrove vlastních náklad je jednak uvedena pímo v zákon o úetnictví nebo je ešena dalšími právními úpravami (vyhláška 500/2002 Sb., eventueln úetní standardy) jmenovitou hodnotou ke dni ocenní (93) -

21 Právní úprava úetnictví U úetních jednotek, které útují v plném rozsahu je nutné pi ocenní k rozvahovému dni brát v úvahu zásadu opatrnosti, tzn. zohlednit rizika a jejich existenci vyjádit prostednictvím opravných položek nebo tvorbou rezerv Inventarizace majetku a závazk Inventarizací zjišují úetní jednotky skutený stav veškerého majetk a ovují si, zda tento stav odpovídá úetnictví. Inventarizace se provádí k rozvahovému dni (a jde o závrku pravidelnou nebo mimoádnou). Vedle inventarizace k rozvahovému dni mohou úetní jednotky v pípadech stanovených zákonem o úetnictví provádt inventarizaci prbžnou.termín prbžné inventarizace si stanoví sama úetní jednotka, i u prbžné inventarizace musí být pedmt inventarizace inventarizován alespo jednou za úetní období. Skutené stavy majetku a závazk zjišují úetní jednotky - fyzickou inventurou u hmotného a nehmotného majetku - dokladovou inventurou u pohledávek a závazk nebo u ostatních složek majetku, kde nelze provést fyzickou inventuru. Výsledky fyzické i dokladové inventury je teba zaznamenat v inventurních soupisech, jejichž náležitosti stanovuje zákon o úetnictví. Inventurní soupisy dokládají pravdivost úetnictví a je teba je archivovat 5 let poínaje rokem po provedené inventarizaci. Inventurní rozdíly schodky nebo pebytky je teba doútovat k rozvahovému dni i jinak nestaveného termínu inventarizace Úschova úetních záznam Zákon o úetnictví stanoví dobu úschovy úetních záznam. Úetní jednotka mže jako úetní záznamy použít mzdové listy, daové doklady nebo jinou dokumentaci, kde úschova vyplývá ze zvláštních právních pedpis. Archivaní doba pak musí být v souladu s tmito pedpisy. Stejn tak úetní doklady a záznamy, které se týkají záruních lht a reklamaního ízení musí úetní jednotky uschovávat po celou dobu, kdy tyto lhty nebo ízení trvají. 3.3 Provádcí vyhláška 500/2002 Sb. k zákonu o úetnictví Vyhláška stanoví podle zákona pro vedení úetnictví v plném rozsahu a ve zjednodušeném rozsahu: - rozsah a zpsob sestavování úetní závrky - uspoádání, oznaování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazk a jiných pasiv v úetní závrce - uspoádání a obsahové vymezení náklad, výnos a výsledk hospodaení v úetní závrce - uspoádání a obsahové vymezení vysvtlujících a doplujících informací v píloze k úetní závrce - uspoádání a obsahové vymezení pehledu o penžních tocích a pehledu o zmnách vlastního kapitálu - smrnou útovou osnovu - úetní metody - metody pechodu z jednoduchého úetnictví nebo daové evidence podle zvláštního zákona na úetnictví - 21 (93) -

22 Právní úprava úetnictví - uspoádání, oznaování a obsahové vymezení položek konsolidované úetní závrky - metody konsolidace úetní závrky - postup zahrnování úetních jednotek do konsolidaního celku Smrná útová osnova Základní útovou osnovou je smrná útová osnova pro podnikatele obsažená v píloze. 4 k vyhlášce. Z její logiky vycházejí i ostatní útové osnovy a vyjadují specifiku jednotlivých evidenních oblastí. Útová osnova pro podnikatele se lení do následujících úetních tíd: 0- Dlouhodobý majetek 1- Zásoby 2- Finanní úty 3- Zútovací vztahy 4- Kapitálové úty a dlouhodobé závazky 5- Náklady 6- Výnosy 7- Závrkové a podrozvahové úty Smrná útová osnova u útových tíd 0 až 7 uvádí ješt lenní do útových skupin, pro nž je ve vyhlášce stanovena závazná vcná nápl. Útové tídy 8 a 9 jsou ureny pro vedení vnitropodnikového úetnictví. Jejich lenní do skupin, íselné znaky skupin a út si stanovují úetní jednotky podle svých poteb. Na základ smrné útové osnovy zpracovávají úetní jednotky útové rozvrhy.útové rozvrhy pedstavují seznam út syntetické i analytické evidence, které potebuje úetní jednotka pro zachycení svých úetních pípad Návrh útového rozvrhu Pro další práci budeme používat následující útový rozvrh:!"# $%&'#& () " *+,, -, # - (.-#' # / 0&& 1& *+,. 2-&,#!"# $., $., $.,!3 $%&'"& - 22 (93) -

23 Právní úprava úetnictví (. &, (. &, (. &,!3 (# 0. &,& &' 0%''#' 0(5 ''##1 ' 00./34-# &,6' 07%'/3 0*+,!3 )*+&'' 7%'#&, 7%'#& / 7%'#& / 7%'#&!"# 7$%'#& '#&/ 7(%'#&8 " 7*%'#&,,*+&'' 9%'#&,& 9%'#& -, #/ - 9(%'#&'-/#' # / 90%'#&&&1/ 9*%'#&, -*+'.&' *%'#&' 1, *%'#&' 1, *%'#&' 1, 3 *$%'#&' 1, 3 *(%'#&' 1' & &, *0%'#&' 1,!3 *7%: #, *9%'#& : #, /& 0+. #& ;#&- *;#&- /& +& 3&#,. ##, <#, $ /.., 1, 1-'# & *, 1- $%&'"&"& (. & #& (. & (. &, 1 -*+'.&" *%'#&' 1#& *%'#&' 1 3#,- *%'#&' 1' #/#, *$%'#&' 1#,/ *(%'#&' 1/ *0%'#&' 1, 1 *7%'#&' 1& &#& *9%'#&' 1& &, 1 **%'#&' 1& & 1+# +'# 23+& % ". = &4 > (93) -