Jan P r e t e l. Český hydrometeorologický ústav. Seminář Vápno, cement, ekologie Skalský Dvůr, oddělení klimatické změny

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jan P r e t e l. Český hydrometeorologický ústav. Seminář Vápno, cement, ekologie Skalský Dvůr, 19.-21.6.2006. oddělení klimatické změny"

Marie Králová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Klimatická změna a omezování jejích dopadů Jan P r e t e l Český hydrometeorologický ústav oddělení klimatické změny Seminář Vápno, cement, ekologie Skalský Dvůr,

2 Obsah presentace Přehled a podstata klimatické změny Pozorované a projektované změny klimatu indikátory klimatické změny dopady a zranitelnosti Emise pro Kjótský protokol Výhledová strategie EU Vyváženost opatření na snižování emisí a adaptací Závěry 2

změny dopady a zranitelnosti Emise pro Kjótský protokol

3 Klimatický systém Složitý fyzikální systém atmosféra hydrosféra kryosféra zemský povrch biosféra Variabilita systému přirozená antropogenní změny energetické bilance 3

4 Variabilita klimatu přirozené vlivy extraterestrické (sluneční záření, sluneční činnost, změny orbitální dráhy, sluneční vítr aj.) terestrické (rozložení pevnin a oceánů, společná činnost, vegetační pokrývka, aj.) geologické antropogenní vlivy zesilovánískleníkového efektu antropogenní teplo změny užívání krajiny, aj. SKLENÍKOVÝ EFEKT přirozený (vodní pára, CO 2 udržuje teplotu planety o 33 C teplejší) antropogenní (CO 2, CH 4, N 2 O, PFC, HFC, SF 6 dodatečné ohřívání) 4

) geologické antropogenní vlivy zesilovánískleníkového efektu antropogenní teplo změny užívání krajiny, aj.

5 Indikátory klimatické změny (20. století) nárůst teploty o 0.6 ± 0.2 C v posledním století (akcelerace v posledních 2-3 desetiletích) nejteplejší roky (sev. polokoule) 1998, dále 2005, 2002, 2003 a 2004 teplotní nárůst ve 20. Století největšíza posledních 1000 let snížení rozsahu sněhové pokrývky o 10% od konce 60- tých let tání horských ledovců (od r.1980 o 20-30%) úbytek arktických ledovců o 40 % decline nárůst hladin oceánů o m nárůst výskytu extrémních počasových jevů (přívalové srážky, sucha, tornáda, hurikány, atd.) Značná část oteplování v posledních letech je spjata s lidskou činností 5

polokoule) 1998, dále 2005, 2002, 2003 a 2004 teplotní nárůst ve 20.

6 Pozorované důsledky 6

7 Změny koncentrací a emisí od počátku průmyslové revoluce (ca 1750) vzrostly koncentrace CO 2 o34%, CH 4 o154%, N 2 Oo17%, F-plyny zcela nové současná agregovaná hodnota ~ 425 ppm CO2 ekv. dlouhá doba života v atmosféře promíchávání v atmosféře globální účinky 7

F-plyny zcela nové současná agregovaná hodnota ~ 425 ppm CO2 ekv.

8 Odhad budoucího vývoje matematické modely fyzikální systém atmosféra oceán zemský povrch biosféra chemické vazby biologické změny zpětné vazby vývojové emisní scénáře sociální a demografické podmínky ekonomika surovinové zásoby energetické zdroje technologie globalizace 8

změny zpětné vazby vývojové emisní scénáře sociální a demografické

9 Vývojové emisní scénáře A1 A1FI A1T A1B A2 B1 B2 rychlý růst ekonomiky a vývoj nových technologií intenzivní využívání fosilních paliv bez fosilních paliv vyvážené využívání všech zdrojů energie heterogenní svět, silný populační nárůst, přetrvávající regionální ekonomické rozdíly postupující globalizace, rychlý rozvoj informačních technologií, služeb, zavádění nových technologií důraz na udržitelný rozvoj, podpora rozvoje regionálních ekonomik, různorodost technologických změn, postupné zavádění nových technologií 9

regionální ekonomické rozdíly postupující globalizace, rychlý rozvoj informačních technologií, služeb, zavádění nových technologií

10 Projekce koncentrací a výhled nárůst teploty o o C nárůst hladin oceánů o cm nárůst srážek na severní a pokles na jižní polokouli pokles sněhové pokrývky a zalednění moří a oceánů zeslabení termohalinní cirkulace nárůst výskytu extrémních počasových jevů mírné zeslabování intenzity Golfského proudu (IPCC TAR, 2001) 10

polokouli pokles sněhové pokrývky a zalednění moří a oceánů zeslabení termohalinní

11 Dopady klimatické změny Positivní a negativní environmentální a socioekonomické vlivy čím jsou změny většía rychlejší, tím více převažují vlivy negativní zranitelnost systémů míra, do které je systém schopen akceptovat negativní vlivy funkce charakteru, velikosti a míry kolísání klimatu adaptivní kapacita snižování zranitelnosti a dopadů snižování emisí adaptace (přizpůsobení se změně) 11

systém schopen akceptovat negativní vlivy funkce charakteru, velikosti a míry kolísání klimatu

12 Emisní trendy Gt C 6,6 6,4 6,2 6,0 SVĚT Gt C 2,5 2,0 1,5 REGIÓNY 5,8 5,6 5, % ,0 0, Asia Europe North America rest of world 1,05 1,5 1 0,95 1,4 1,3 ASIE % ,9 0,85 % ,2 1,1 0,8 EVROPA 1 0, , emissions population energy consumption emissions population energy consumption 12

1,4 1,3 ASIE % 1990 0,9 0,85 % 1990 1,2 1,1 0,8 EVROPA 1 0,75 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 0,9 1990

13 P1 Emise a Kjótský protokol (1) Emise rozvojových států % % % % trend nárůstu emisí >1 % /rok ČR EU-8 Rusko Ukrajina EU-15 Austrálie USA Japonsko Kanada -17 % -28 % -48 % -50 % +7 % + 5 % + 15 % + 12 % + 28 % 13

14 Snímek 13 P1 Pretel;

15 Emise a Kjótský protokol (2) Kyoto NO 42% EU-23 54% others 46% Kyoto YES 58% EU-15 85% EU-8 15% EU-8 80% CZE 20% c 14

16 Snižov ování emisí (současný stav) 15

17 Plnění Kjótsk tského protokolu v EU % Kjótský cíl stav současný výhled (2012) bez mechanismů s mechanismy existující opatření 2003 dodatečná opatření EU-15-8,0-1,7 + 3,5 + 1,9 + 5,4 + 1,7 EU-8-6,8-32,2-28,4-28,4-12,1-12,8 EU-23-7,8-8,0-2,8-4,4-1,9-1,2 EU15 UK Germany Sweden France Luxembourg Netherlands Belgium Finland Greece Denmark Italy Austria Ireland Portugal Spain J ,9-7,4-6,3-6,1-1,9 1,7 4,2 6,6 6,8 11,5 EU-15 L 11,8 12,9 16,3 21,1 24,8 30, Percent points below (-) or above (+) linear target path Latvia Lithuania Estonia Poland Hungary Slovak Republic Czech Republic Slovenia -58,3-55,4-50,4 J -29,0-27,4 EU-8-23,4-20,9 L Percent points below (-) or above (+) linear target path 3,5 16

2002 1,9-7,4-6,3-6,1-1,9 1,7 4,2 6,6 6,8 11,5 EU-15 L 11,8 12,9 16,3 21,1 24,8 30,4-30 -20-10 0 10 20 30 40 Percent points below (-) or above (+) linear target path Latvia Lithuania Estonia

18 Výhledová strategie EU rozšířená účast vedoucí úloha EU širšíúčast na bázi společných, ale diferenciovaných odpovědností konsistence s dalšími úkoly (např. snižování chudoby) negociační strategie zahrnutí dalších oblastí F-plyny letecká a námořní doprava odlesňovací aktivity podpora inovací transformace energií, doprava podpora obchodování a projektů podpora adaptací 17

snižování chudoby) negociační strategie zahrnutí dalších oblastí F-plyny letecká a námořní

19 Snižov ování emisí (výhled) EU Council of Ministers 2005 ( Winning the Battle Against Global Climate Change ) T 2 ºC ~ CO 2 ekv. hladina = 450 ppmv CO 2 ekv. hladina = 550 ppmv (1/6 pravděpodobnost) CO 2 ekv. hladina = 650 ppmv (1/16 pravděpodobnost) Potřeba maximálního snížení emisí -CO 2 ekv. hladina = 400 ppmv ekonomické analýzy zahrnutí všech sektorů a plynů zahrnutí největších emitentů plné využití obchodování a projektů synergie s dalšími politikami (Lisabonská strategie, energetická politika, reforma zemědělské politiky, kohésní fondy, kvalita ovzduší, aj.) 18

hladina = 650 ppmv (1/16 pravděpodobnost) Potřeba maximálního snížení emisí -CO 2 ekv.

20 Adaptační opatřen ení q předjímající (před vznikem rizika) q reaktivní (po zjištění rizika) v autonomní (přirozené adaptace) v plánovaná (výsledek politického uvažování) soukromá sféra veřejnost, státní správa Adaptační kapacita potenciál nebo schopnost systému, regiónu, nebo společnosti se přizpůsobit existující či předjímané změně (proměnná podle států, regiónů, socioekonomických faktorů, atd.) 19

veřejnost, státní správa Adaptační kapacita potenciál nebo schopnost systému, regiónu, nebo

21 Důvody ke včasnv asnému zahájen jení adaptačních opatřen ení klimatická změna je realita budoucí změny mohou být rychlejší než ukazují současné projekce předjímající opatření bývají efektivnější než opatření reaktivní typu last-minute téměř okamžité výsledky přechod od reaktivních k předjímajícím (extrémní počasové jevy) přechod od neúčinných k účinným 20

22 Adaptace na SB-24 Dialogu (Bonn, ) ) EU Adaptation is a challenge for all parties, and developed and developing countries must work together to explore how to face this. Developing countries are particularly vulnerable to the impacts of climate change, in particular the small island developing States and least developed countries USA Actions to promote adaptation and reduce vulnerability are an important component of the Dialogue. We note that in many cases such actions will have the benefit of promoting resilience to near-term events associated with climate variability as well 21

23 Závěry Klimatická změna je realitou 21.století Vliv člověka nelze podceňovat, ale ani ne přeceňovat Obtížné diferenciovat mezi přírozenými aantropogenními příčinami klimatické změny Antropogenní interference s klimatickým systémem je regionálně nehomogenní a závisí na ooloze místě dopadech klimatické změny adaptačních kapacitách Snižování emisí a adaptace musí být vyváženými částmi integrované klimatické politiky na všech úrovních Adaptace snižují míru rizik v řadě případů jsou nákladově výhodné stále jsou v klimatických politikách na všech úrovních zanedbávány 22

Podobné dokumenty

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev.

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev. Pravděpodobný vývoj změny klimatu a reakce společnosti Jan P r e t e l Seminář Klimatická změna možné dopady na vodní systémy a vodní hodpodářství Česká limnologická společnost Praha, 10.12.2007 IPCC charakteristika