AKTUÁLNÍ TRENDY VE VZDĚLÁVACÍCH TECHNOLOGIÍCH

Transkript

1 AKTUÁLNÍ TRENDY VE VZDĚLÁVACÍCH TECHNOLOGIÍCH KVIC, 4. června 2013, Ostrava Ondřej NEUMAJER

2 Obsah příspěvku Vybrané aktuální trendy ve školách a technologie ovlivňujících vzdělávání v zahraničí i ČR: cloud computing, elektronické učebnice, převrácená výuka, on-line vzdělávání, BYOT, OER, DUMy, MOOC, VLE, PLE, LMS, školní IS

3 Přenosné počítače dneška krize identity notebooků notebook netbook ultrabook (~ <7 sec. <18 mm, <1,5 kg, <14, SSD) konvertibilní notebook/ultrabook/tablet tablet čtečka (e-book) smartphone padphone phablet Technologické změny zásadně předurčují způsoby využití.

4 Cloud Computing Poskytování služeb či programů dostupných z internetu prostřednictvím web. prohlížeče. pošli mi to nasdílej mi to Projevy a důsledky: přesun aplikací a dat (vzděl. obsahu) ze škol do cloudu dostupné odkudkoli a kdykoli, přesun správy počítačů a serverů na poskytovatele, konec instalování a aktualizací SW ve škole, nutné kvalitní připojení k internetu, vzájemně uzavřené ekosystémy Microsoft/Apple/Google, např.: Microsoft Office 365, Google Apps, Škola OnLine

5 Bring Your Own Technology (BYOT, BYOD) žáci využívají vlastní zařízení i ve škole (chytré telefony, tablety, netbooky), NEA Today synergie při využití cloud computingu (odkudkoli, kdykoli), nutné pokrytí areálu školy wifi. ZŠ: 23,8 %, SŠ: 62,4 % škol umožňuje připojit do školní sítě zařízení žáků (ČŠI VZ 2011/12) Mnoho nových otázek: Co se žáky bez zařízení? Co krádeže? Kdo žákům (a učitelům) pomůže s technickými problémy? (heterogenita: různý HW, OS, aplikace nároky na ICT gramotnost) Musí škola filtrovat data z internetu? Kde zařízení nabíjet? Nutné revize zařízení (Vyhl. 73/2010 Sb.)? Pro úspěch nutná: vize (školy), strategie (ICT plán), vzdělávání učitelů (všechny platformy), pravidla (školní řád, kodex), připojení

6 Elektronické (interaktivní) učebnice El. učebnice umožňují použití interaktivních materiálů (fotky, ilustrace, audio, video, 2D i 3D animace, mapy apod.) a využívají aktivity žáka (vpisování poznámek, zpětná vazba testováním či dotazníkem) s cílem více jej zapojit do procesu učení. Provázány s tištěnými materiály. Interaktivní učebnice v ČR chápána nejčastěji jako SW pro výuku s interaktivní tabulí, či např. s tabletem. Více platforem: ibooks Author (Apple), FlexiLearn (Nakladatelství Fraus), MIUč (Nová Škola), Computer Media (VirtBook), Nakladatelství Alter Probíhá ověřování výuky s el. učebnicemi.

7 Trend zavádění ICT do mateřských škol Mnohé MŠ již ICT využívají, formuje i pedagogická teorie, v ČR např. PC stanice IBM KidSmart Young Explorer, značně urychlil prodej tabletů (boom posledních Vánoc), VZ ČŠI 2011/12: ICT ve 4 % hospit. hod., mnohé školky nechtějí podporovat domácí nadužívání ICT zabavení dětí místo kvalitního trávení času s rodiči. KALAŠ, I. Spoznávame potenciál DT v predprimárnom vzdelávaní. UNESCO,2011. ISBN

8 Otevřené, volně dostupné výukové zdroje OER Open Educational Resources, jsou vzdělávací dokumenty a média: on-line volně přístupné, v otevřeném formátu (popsaný standard), s otevřenou licencí (např. Creative Commons). Může se jednat o e-learningové kurzy, studijní materiály, výukové objekty, digitální učební materiály (DUM), učebnice, videa, testy, software atp. Zvyšují dostupnost vzdělání, snižují cenu vzdělání (pro studenta), mohou pomáhat šířit spravedlnost v přístupu k výukovým zdrojům), mají-li všichni vybavení, jejich využití je podmíněno ICT gramotností. Wikipedia: Open Educational Resources,

9 DUM digitální učební materiály Původní definice z roku 2007 z Metodického portálu RVP.CZ.: DUMy jsou zejm. pracovní listy, prezentace, testy, videa a zvukové ukázky, které lze používat ve výuce. Původní specifika DUM: soulad s RVP, přiřazení k očekávanému výstupu, garantována kvalita a obsahová správnost, nepotřebují speciální SW, možnost tisku a okamžitého použití, určeny k přímému užití ve výuce, šířeny pod otevřenou licencí. Statistika 2013: Z RVP.CZ staženo přes půl milionu DUMů měsíčně! Popularizaci DUMům zajistil projekt EU peníze školám. NEUMAJER, Ondřej. Historie DUMů na portálu RVP. Metodický portál:

10 Česká úložiště výukových objektů, např.: Metodický portál RVP.CZ VeŠkole.cz DUMY.CZ Virtuální knihovna Sborovna.cz Výukové materiály Zkola Učení OnLine EduBase ActivUcitel.cz Školský portál Karlovarského kraje Dohromady více než 150 tisíc DUMů, liší se zejm.: kvalitou (velmi různorodá, dle recenzního systému), formáty (otevřené vs. uzavřené, interakt. tabule, vlastní), licencí (Creative Commons, vlastní, neuvedena= ), cenou (zdarma, registrace, nutno vlastnit daný SW). Autory jsou téměř vždy učitelé! Metaúložiště EUN: Learning Resource Exchange for Schools (LRE). v roce 2013 připravováno super úložiště MŠMT.

11 Soutěže a přehlídky učitelských DUMů/projektů DOMINO (NIDV) ORIGIN (KVIC, G a JŠ Hladnov) etwinning Quality Label (NAEP) Partners in Learning Forum ČR (Microsoft) NEUMAJER, Ondřej. Desatero pro organizaci soutěže o nejlepší DUM. Metodický portál:

12 Podpora vzděl. komunit učitelů lídry IT trhu vytvářejí učitelské komunity, podporují jejich činnost, pořádají pravidelné akce, provozují webové portály, investují do pedagogického výzkumu. Microsoft Inovativní vzdělávací centra, Klub Moderních Učitelů, Letní škola Moderních učitelů, Partners in Learning Forum ČR Apple Učitelský summit Google Google Edu Group ČR Cisco, Intel ;

13 Svobodný software (free software) k dispozici také zdrojový kód, právo tento SW používat, modifikovat a distribuovat, zpravidla zdarma. Téměř pro každý běžný SW využívaný na ZŠ, SŠ lze zdarma pořídit alternativu v oblasti svobodného SW (příp. cloud aplikace): funkce většinou srovnatelné, většinou lokalizovány do češtiny, někdy slabší ergonomie ovládání (použitelnost), často slabší uživatelská podpora, přetrvávající problémy s interoberabilitou (datové formáty). Svobodný software má méně lobistů.

14 Masivní on-line otevřené kurzy MOOC kurzy pro veřejnost dostupné přes web. první představil Dave Cormier v roce 2008, boom spustila Stanfordova univerzita v 2011, účast zdarma, někdy zpoplatněn certifikát VŠ, využívají otevřené zdroje (OER), nutná motivace studenta, zejm. VŠ. Lze je dělit na: cmoocs příklon ke konektivismu, xmoocs tutorované, založené zejm. na on-line materiálech (Coursera, edx). V ČR zatím pouze volně ke stažení záznamy přednášek: Elportál MUNI, VŠE Mediasite, VŠB Mediasite, ČVÚT atp. V pedagogice PedF UK Vzdělávací technologie 21. století. Dave Cormier Bořivoj Brdička, VT21 První pokus o MOOC Vzdělávací technologie pro 21. století na RVP.CZ OpenupEd 12 evropských univerzit Mooc-list.com

15 Převrácená výuka (Flipped Learning) khanovaskola.cz Žáci se na hodinu připravují sledováním videí (př. Khan Academy), podcastů, on-line zdrojů a čtením připravených článků. Žáci shrnou, co se dozvěděli a připraví si otázky, čemu nerozumí. Ty vloží do prostředí vzdělávací soc. sítě (VLE). Učitel setřídí otázky, připraví výukové aktivity zaměřené na problematická témata. Bezproblémová témata vynechává. Prezenční výuka probíhá zejm. metodou problémového vyučováním. Role učitele je spíše facilitátorská. Převrácená výuka četně implementována, ale různými způsoby. Kastellet Skole, Oslo, 2012 eschool News. Flipped learning: A response to five common criticisms

16 Školní on-line prostředí pro řízení učení a administrativu VLE Virtual Learning Environment konvergují: LMS (Learning Management Systems), př. Moodle, ZŠ: 18,7 % školní IS (Škola OnLine, Bakaláři atp.), SŠ: 49,2 % komunik. platforma s rodiči (šk. web, SMS, ŠIS), škol využívá e-learning vzděl. sociální sítě (př. Edmodo, Schoology, itřída). (ČŠI VZ 2011/12) Vše nově nutně dostupné z mobilních zařízení. Př. v Norsku má 96 % ZŠ přístup k VLE (Fronter).

17 Školní on-line prostředí pro řízení učení a administrativu European Schoolnet. Survey of Schools: ICT in Education, Country Profile: Czech Republic, 11/2012 Profil Škola21 elearning je 2. největší problém (indikátor č. 20):

18 Osobní vzdělávací prostředí (Personal Learning Environments, PLE) jsou systémy, které pomáhají studentům převzít kontrolu a řídit své vlastní učení. Zásadními vlastnostmi je možnost komunikovat s ostatními aktéry v procesu učení a zanechávat na internetu viditelnou digitální stopu. PLE poskytuje podporu studentům, kteří: si stanovují vlastní vzdělávací cíle, chtějí řídit vlastní učení (jeho obsah i proces), komunikují o tom, co a jak se učí s ostatními (studenty, učiteli atp.). flickr.com/photos/5tein/ PLE často představuje integraci více Web 2.0 technologií, př.: blogy, wiki, RSS kanály, webináře, soc. sítě, videa, otevřené e-learning kurzy

19 Osobní vzdělávací prostředí (Personal Learning Environments, PLE) Účast českých učitelů v on-line vzdělávacích komunitách European Schoolnet. Survey of Schools: ICT in Education, Country Profile: Czech Republic, 11/2012

20 Profesní rozvoj učitelů, resp. DVPP Patrné (AK DVPP) nové způsoby, např.: e-learning (blended-learning, m-learning), webináře online přenos vícedruh. medií, virtuální hospitace, video koučing, video mentoring, on-line videa, on-line komunity (profesní asociace, GEG, MS), přehlídky a soutěže (DUM), osobní vzdělávací prostředí (PLE). Google Hangout Zákon č. 563/2004 Sb. o ped. prac. stanovuje: k DVPP přísluší volno v rozsahu 12 prac. dnů ve šk. roce. ČŠI zjistila roční výdaje na DVPP jednoho učitele v roce 2010: ZŠ 715 Kč, SŠ 472 Kč tzn. e-vzdělávání je výhodné. Mainstream pedagogické teorie e-vzdělávání zatím nereflektuje! STARÝ, K., DVOŘÁK, D., GREGER, D., DUSCHINSKÁ, K. Profesní rozvoj učitelů. Praha : Karolinum, 2012.

21 Další trendy (co se už nevešlo) Sociální sítě a jejich využití ve vzdělávání (Facebook, Google+, Líbímseti.cz, Lidé.cz, Spolužáci.cz, Alik.cz, Edmodo, TwinSpace, itřída ) Gamifikace a výukové hry zapojovány stále častěji. 1:1 computing v podobě tabletových tříd se ověřuje na několika ZŠ. Rozšířená realita (augmented reality) se postupně vyvíjí pro vzdělávací účely. Analýza výukových výsledků. V technologiích začíná být ekonomy spatřován prostředek k celkové úspoře nákladů na vzdělávání!???

22 Co si z toho odnést ICT trendů ovlivňujících vzdělávání existuje velké množství, vzájemně se na sebe působí a postupně budou stále více pronikat do českých škol. Co rozhodně nedělat vybrat si jeden módní trend a ten nyní začít na škole prosazovat. Co rozhodně udělat mít zpracovanou vizi, strategii pro její naplnění, tu postupně plnit a po dosažení jejích cílů revidovat, aktualizovat. Foto Ondřej Neumajer, Brdy 2012

23 It is not necessary to change. Survival is not mandatory. W. Edwards Deming American Consultant, Stastistician and Educator

24 to byly AKTUÁLNÍ TRENDY VE VZDĚLÁVACÍCH TECHNOLOGIÍCH Ondřej Neumajer sdasdasdcsacasd