REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY HVĚZDOVA Praha 4, ulice Hvězdova

Transkript

1 1/20 S.R.O. - STATICKÁ KANCELÁŘ Dokumentace pro stavební povolení Technická zpráva Stavba: REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY HVĚZDOVA Praha 4, ulice Hvězdova Investor: Objednatel: LIMA spol. s.r.o. Hvězdova 1601/ Praha 4 DOMY architektonický a projektový atelier Politických vězňů Praha 1 Zpracovatel: Autoři: RECOC s.r.o. Seydlerova 2451/ Praha 13 Ing. Miloslav Smutek, Ph.D. Ing. Rostislav Mazáč

2 2/20 1 Obsah 1 Obsah Soubor použitých norem a literatury Řada norem ČSN ISO Zákony a vyhlášky Použité podklady a literatura Použité programy Geologické poměry výtah z dostupných IGP a STP Tab.1. Charakteristické hodnoty geotechnických parametrů geotypů kvartérních zemin Tab.2. Charakteristické hodnoty geotechnických parametrů geotypů hornin předkvartérního podkladu Charakteristika stávajícího objektu SO Funkce a tvar budovy Nosná konstrukce Charakteristika nového objektu SO Funkce a tvar budovy Nosná konstrukce Evakuační schodiště Posouzení stropních konstrukcí objektu SO 01 podle ČSN ISO Přístup k posuzování stávajících konstrukcí podle platných norem Hodnocení bezpečnosti Hodnocení provozuschopnosti Závěr Rekonstrukce SO Pořadí prováděných prací Statické zásahy do konstrukce podle podlaží Základové konstrukce Provizorní výtahová šachta 1.NP 2.NP Nová výtahová šachta 1.NP 3.NP Zesilování sloupů v 1.NP a 2.NP Nová podlaha Atria Provádění prostupů do stávajících stropních desek Výměna stávající fasády Odstranění atik nad deskou 2.NP Nástavba SO Nosný ocelový rošt podlahy pro 3.NP Nosná konstrukce 3.NP Nové schodiště mezi 2.NP a 3.NP Ošetřování betonu Teoretický úvod Způsob a časový průběh ošetřování Betonáž v zimním období Podmínky s nízkými teplotami Podmínky se zápornými teplotami Betonáž v letním období Trhliny v betonu Použité materiály Nové betonové konstrukce: Vázaná výztuž: Zdivo Přerušení hluku ze schodišť: Ocelové konstrukce:... 19

3 3/20 16 Ochrana proti bludným proudům Závěr Soubor použitých norem a literatury 2.1 Řada norem ČSN ISO ČSN ISO 2394 Obecné zásady spolehlivosti konstrukcí. ČSN ISO Zásady navrhování konstrukcí Hodnocení existujících konstrukcí ČSN Spolehlivost stavebních konstrukcí a základových půd. Základní ustanovení pro výpočet ČSN :2010 Navrhování betonových konstrukcí ČSN EN 1990 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí, Opr.1,2,3,4, změna A1,Z1,2,3, NA ed.a, ed.2 ČSN EN Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-1: Obecná zatížení - Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb, Opr.1, Z1,Z2, NA ed.a ČSN EN Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-3: Obecná zatížení - Zatížení sněhem, Opr.1, změna Z1,Z2,Z3,Z4, NA ed.a ČSN EN Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení - Zatížení větrem, Opr.1,2,3, změna A1,Z1,Z2,Z3, NA ed.a, ed.2 ČSN EN Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby, Opr.1, 2, změna Z1,Z2, ed.2, NA ed.a ČSN EN Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 1-2: Obecná pravidla - Navrhování kcí na účinky požáru, Opr.1, NA ed.a ČSN EN Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí - Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby, Opr.1, změna Z1,Z2,Z3, NA ed.a, ed.2 ČSN EN Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí - Část 1: Obecná pravidla, Opr.1, změna NA ed.a ČSN EN Beton Část 1:Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda změna A1,A2,Z1,Z2,Z3 2.2 Zákony a vyhlášky Zákon č. 350/2012 Sb, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb O územním plánování a stavebním řádu v platném znění Nařízení vlády č. 502/2000 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

4 4/20 3 Použité podklady a literatura [1] Architektonicko-stavební řešení DOMY 06/2013 [2] Neúplná původní dokumentace v podobě některých výkresů tvaru a výztuže [3] Zpráva o výsledcích geotechnického a stavebně-technického průzkumu březen 1999 [4] Základní stavebně technický průzkum červen 2002 [5] Inženýrsko-geologický průzkum, K+K červen 2013 [6] FEM, principy a praxe metody konečných prvků, Kolář Vladimír, Němec Ivan, Kanický Viktor a navazující manuály k programům [7] Programy FINE uživatelské manuály 4 Použité programy Programy RENEX - FEM consulting Brno s.r.o., RECOC s.r.o., Preprocesory a postprocesory RECOC-BETON - RECOC s.r.o., FIN - FINE s.r.o. Tabulkové procesory Excel, RECOC s.r.o. Hilti PROFIS Anchor 5 Geologické poměry výtah z dostupných IGP a STP Zájmový objekt stávající polikliniky s budoucí přístavbou se nachází na sídlišti Pankrác II v Praze 4. Z hlediska morfologie terénu je před objektem poměrně rozsáhlá cca rovinná zatravněná plocha s úrovní cca 267 m.n.m (výškový systém BALT pv), která se směr na sever snižuje až na úroveň podlahy stávajícího 1.NP tedy na kótu 0,000 = 265,340. Dle archivních sond uvedených v [3] a nové sondy z [5] tvoří základovou spáru, jak stávajícího, tak nového objektu kvartérní fluviální terasové sedimenty, které přes deluviální sedimenty volně přechází v před-kvarterní podklad silur (kopaninské souvrství), který představují sedimentární horniny v podobě jílovitých břidlic. V základové spáře jsou tedy jílovité a hlinité písky s příměsí valounů štěrku. Tato vrstva má mocnost cca 1,3 m. Na ni navazuje 0,9 m silná vrstva písčitých jílů s drobnými úlomky břidlic a s ojedinělými valouny. V úrovni zhruba 2,2 m pod základovou spárou začíná vrstva jílovitých břidlic, u které s postupnou hloubkou klesá úroveň jejího zvětrání. Charakteristiky jednotlivých geotypů viz následující tabulky. Hladina podzemní vody z archivních vrtů (r.1961) je na kótě 262,730 m.n.m. Ve vrtu z byla zastižena v úrovni 261,160 m.n.m. Ve [3] je uváděná hodnota podzemní vody na kótě kolem 263,0 264,5 m.n.m. V aktuálních výpočtech je uvažováno s parametry zemin dle [5].

5 5/ Tab.1. Charakteristické hodnoty geotechnických parametrů geotypů kvartérních zemin stratigrafie geneze petrografické složení jílovitý a hlinitý písek s příměsí valounů štěrku fluviální terasové uloženiny kvartér jílovitý štěrk lokálně s polohami s převahou silně jílovitého písku se štěrkem deluviální (svahové) sedimenty písčitý jíl s drobnými úlomky břidlic a ojediněle valouny GEOTYP geotyp 2 geotyp 3 geotyp 4 ČSN EN ISO Pojmenování a zatřiďování zemin Konzistence dle ČSN EN ISO Zatřídění dle ČSN převzaté ze zrušené (základová půda pod plošnými základy) Tabulková výpočtová únosnost R dt /kpa/ (orientační hodnoty dle zrušené ČSN ) Objemová hmotnost v přirozeném uložení /kg.m -3 / /MPa/ Modul deformace E def Poissonova konstanta ν /1/ soudržnost efektivní c ef /kpa/ efektivní úhel vnitřního třeníφ ef / o / ČSN Návrh a provádění tělesa pozemních komunikací vhodnost do násypů ČSN Návrh a provádění tělesa pozemních komunikací vhodnost pro podloží vozovky (aktivní zónu) ČSN Návrh a provádění tělesa pozemních komunikací rozpojitelnost a těžitelnost clsa, grclsa sagr sasi, saclsi pevná/tuhá (průměrný konzistenční stav jemnozrnné frakce pevná/tuhá až pevná (průměrný konzistenční stav jemnozrnné frakce pevná S5 G5 F6/F4 175* 200* ** (podle kolísajícího podílu štěrkové frakce) 0,35 0,30 0, podmínečně podmínečně podmínečně podmínečně podmínečně podmínečně třída I třída I třída I *Orientační hodnota hodnota R dt platí pro základ šířky 1 m při hloubce založení 1 m **Orientační hodnota hodnota R dt platí pro základ šířky <= 3 m při hloubce založení 0,8 až 1,5 m Poznámka: Norma ČSN zrušena k bez adekvátní náhrady - nahrazena normami CEN (Eurokódem 7).

6 6/ Tab.2. Charakteristické hodnoty geotechnických parametrů geotypů hornin předkvartérního podkladu stratigrafie geneze předkvarétrní podklad silur (kopaninské souvrství) sedimentární hornina petrografické složení GEOTYP ČSN EN ISO "Pojmenování a zatřiďování hornin Zatřídění hornin podle pevnosti materiálu dle ČSN Navrhování a provádění tělesa pozemních komunikací Pevnost v prostém tlaku σ c (MPa) dle Vzdálenost diskontinuit ČSN EN ISO Tabulková výpočtová únosnost R dt /kpa/ (orientační hodnoty dle zrušené ČSN ) Objemová hmotnost v přirozeném uložení /kg.m -3 / jílovitá břidlice zcela eluviálně rozložená geotyp 5 jílovitá břidlice velmi zvětralá jílovitá břidlice slabě zvětralá s dm polohami vápnitých břidlic a vápenců geotyp 6 geotyp 7 břidlice břidlice břidlice R6 R5 R4 až (R4/R3) 0, extrémně malá (<20 mm) velmi malá velmi malá až malá Modul deformace E def /MPa/ Poissonova konstanta ν /1/ ,35 0,32 0,25 c /kpa/ Soudržnost zdánlivá Úhel pevnosti φ / o / ČSN Návrh a provádění tělesa pozemních komunikací vhodnost do násypů ČSN Návrh a provádění tělesa pozemních komunikací vhodnost pro podloží vozovky (aktivní zónu) ČSN Návrh a provádění tělesa pozemních komunikací rozpojitelnost a těžitelnost zemin Klasifikace hornin podle vrtatelnosti pro vrty, piloty, rýhy a podzemní stěny podle ceníku ne až podmínečně ne až podmínečně podmínečně podmínečně podmínečně podmínečně třída I třída I třída II II II-III III Poznámka: Norma ČSN zrušena k nahrazena normami CEN (Eurokódem 7) * Hodnoty dle laboratorních zkoušek (viz příloha č. 6)

7 7/20 6 Charakteristika stávajícího objektu SO Funkce a tvar budovy Jedná se dvoupodlažní nepodsklepenou budovu realizovanou cca v roce 1967 (prováděcí dokumentace z roku 1966). Objekt má obdélníkový půdorys se stranami cca 35 x 30 m v úrovni 1.NP, který se ve 2.NP rozšiřuje na rozměry cca 28 x 34 m. Výška stavby je cca 8 m. 1.NP je částečně zapuštěno a jsou zde situovány sklady, šatny, ordinace, čekárny, technické a sociální zázemí a schodišťové prostory. Ve 2.NP jsou převážně ordinace, čekárny, sociální zařízení atd. Pro vertikální komunikaci v objektu jsou využívána dvě dvojramenná monolitická schodiště s mezipodestami. Záměrem rekonstrukce a nástavby 3.NP je rozšíření kapacit stávajícího objektu, kde v místě současného nevyužívaného atria ve 2.NP vznikne nová jídelna, bude doplněn nový výtah a ve 3.NP vzniknou nové ordinace s technickým a sociálním zázemím. 6.2 Nosná konstrukce Objekt je založen plošně na základových monolitických patkách s neznámým stupněm vyztužení z betonem B170 a rozměrech 2 x 2 m. Rohové patky mají rozměr 1,75 x 1,75 m. Podklad [3] odhalil určité nekorektnosti ve tvarech patek, kdy horní část patky cca 0,6 m má pravidelný tvar, který se dále do hloubky 0,6 0,9 m nepravidelně mění. Mezi patkami jsou po většině obvodu umístěny základové prahy, na kterých je uloženo výplňové obvodové zdivo. Založení vnitřních nenosných stěn se předpokládá na samostatných základových pasech. Svislé nosné konstrukce 1.NP a 2.NP tvoří čtvercové sloupy průřezu 0,35 x 0,35 m a kruhové sloupy průměru 0,35 m. Dle [2] měly být kruhové sloupy ve 2.NP doplněny hlavicemi, nicméně [3] tento předpoklad vyvrací, proto s hlavicemi uvažováno není. Sloupy jsou v pravidelném rastru 6 x 6 m. Vodorovnou nosnou konstrukci stropu 1.NP tvoří monolitická křížem pnutá železobetonová deska tl. 160 mm, která je doplněna průvlaky nad deskou. Stropní deska je přes sloupy překonzolovaná od krajních os o 1,8 m. Strop nad 2.NP tvoří rovněž monolitická křížem pnutá železobetonová deska, která je však pouze lokálně podepřena sloupy, bez průvlaků. Po obvodě desky a rovněž kolem obvodu atria je železobetonová monolitická atika. Tloušťka desky dle [2] je 200 mm a s touto tloušťkou je uvažováno ve všech statických výpočtech. Více informací o stávajících konstrukcích viz [2], [3] a [4]. 7 Charakteristika nového objektu SO Funkce a tvar budovy Jedná se o čtyřpodlažní nepodsklepený objekt obdélníkového tvaru s rozměry cca 14 x 32 m a výškou cca 14,5 m. Budova je v těsném sousedství s objektem SO 01, s kterým je i komunikačně propojena. Ze statického hlediska budovy propojeny nejsou a jsou odděleny dilatací. V částečně zapuštěném prvním nadzemním podlaží jsou situovány garáže a část technického zázemí budovy. Ve 2.NP a 3.NP jsou převážně ordinace se zázemím. 4.NP slouží pouze jako technické podlaží. Vertikální komunikaci v objektu zajišťuje tříramenné železobetonové schodiště s monolitickými mezipodestami a železobetonovými prefa rameny. K objektu rovněž přiléhá externí evakuační ocelové schodiště.

8 8/ Nosná konstrukce Objekt je založen plošně na základové desce tl. 400 mm, která je pod sloupy a v nejexponovanějších částech zesílena na tl. 800 mm. Základová deska není navržena jako vodonepropustná konstrukce (bíla vana) a bude chráněna povlakovou hydroizolací, stejně tak jako obvodové stěny 1.NP. Svislé nosné konstrukce tvoří železobetonové stěny tl. 200 mm, které jsou doplněny sloupy průřezů 650 x 250 a 400 x 400 mm. Železobetonové stěny zároveň zajišťují podélné a příčné ztužení objektu. Ve 4.NP tvoří část nosných konstrukcí zděné stěny tl. 250 mm. Horizontální nosné konstrukce tvoří lokálně podepřené křížem pnuté železobetonové desky tloušťky 200 a 250 mm. Dle požadavků investora byla tloušťka stropních desek minimalizována na minimální možnou hodnotu. Pro tu byla určující únosnost desky na propíchnutí sloupem. To znamená, že do budoucna není uvažováno s žádným dalším přitížením stropních desek, ani nesmí být v okolí sloupů realizovány nové prostupy! Nad vstupní částí je železobetonová markýza s proměnnou tloušťkou, která se směrem od objektu zmenšuje ze 180 mm na 150 mm. V místě výkladce je podlahová deska tl. 200 mm. 7.3 Evakuační schodiště Na jihovýchodním rohu objektu je situováno ocelové externí evakuační schodiště. Toto schodiště je uloženo na samostatné základové desce tl. 250 mm, která je pod sloupy schodiště zesílena na tl mm, což je i minimální hloubka založení tohoto schodiště. Pod částí desky s tl. 250 mm bude proveden štěrkový hutněný podsyp s drenáží. Kotvení je zajištěno pomocí patních plechů a chemických kotev. Stupeň protikorozní ochrany lm3. Schodiště je po výšce rovněž kotveno do nové budovy s tím, že tyto kotvení přenáší pouze vodorovné síly a umožňují svislé posuny konstrukce. Samostatná nosná konstrukce schodiště je z otevřených válcovaných profilů. Jeho tuhost je zajištěna pomocí zavětrovacích křížů, které budou předepnuty na sílu 1 kn. Základní výplet pro ocelovou fasádu z tahokovu tvoří svislé prvky, které jsou po delší straně schodiště umístěny v třetinách a na kratší straně v polovině půdorysných rozměrů. Tyto prvky výpletu jsou vždy zavěšeny z horního příčného prvku směrem dolů, s tím, že dole jsou uloženy kluzně ve vertikální rovině, aby nepřenášely tlaky a svisle zatěžovaly vždy jen jeden příslušný prvek. Fasáda je uvažována z tahokovu s pomocným výpletem. Hmotnost takovéto fasády je uvažována hodnotou 10 kg/m 2. Stupeň protikorozní ochrany schodiště je C3. 8 Posouzení stropních konstrukcí objektu SO 01 podle ČSN ISO Přístup k posuzování stávajících konstrukcí podle platných norem Předně uvedeme důležité parametry, kterým je nutno věnovat při přestavbách pozornost podle ČSN ISO 13822, čl. 8 uvedené normy. Modře jsou uvedeny komentáře k jednotlivým bodům Hodnocení bezpečnosti Konstrukce navržené podle dříve platných norem, nebo pokud nebyly použity normy, navržené a provedené na základě osvědčených stavebních zkušeností, lze považovat za bezpečné pro všechna zatížení kromě mimořádných (včetně seismických) za předpokladu že - pečlivá prohlídka neodhalí žádné známky významného poškození, přetížení nebo degradace - podle [3] a [4] nebyly při prohlídce objektu shledány žádné známky viditelného významného poškození.

9 9/20 - se posoudí konstrukční systém včetně kritických detailů a jejich ověření z hlediska přenosu napětí posouzení nosného systému je doloženo statickým výpočtem a jeho závěry jsou zřejmé z grafických příloh. - konstrukce vykazuje uspokojivé chování v průběhu dostatečně dlouhého časového období, ve kterém došlo v důsledku užívání a účinků prostředí k výskytu nepříznivých zatížení nejsou informace, že by v průběhu užívání došlo k neuspokojivému chování konstrukce. - odhad degradace, při kterém se uváží současný stav a plánovaná údržba, zajišťuje dostatečnou trvanlivost současná míra degradace je dle [3] a [4] poměrně nízká a při následném užívání se nedá očekávat její nadměrné rozvinutí. - po dostatečně dlouhé časové období nenastanou změny, které by mohly významně zvýšit zatížení konstrukce nebo ovlivnit její trvanlivost, a žádné takové změny nejsou očekávány užívání objektu se nemění a majitel objektu se zavázal, že se tak v budoucnu ani nestane. Užitné zatížení tudíž zůstává nezměněno (užitná zatížení dle ČSN EN 1991 : kancelářské plochy kategorie B 2,5 kn/m 2 ). Pokud dojde k výměně některých příček, tak pouze za příčky lehké, např. SDK. Stálé zatížení od podlah zůstává nezměněno. Stálé zatížení od fasády se nezmění i přesto, že dojde k její výměně. Nová fasáda bude mít stejnou, popřípadě nižší hmotnost než fasáda stávající Hodnocení provozuschopnosti Konstrukce navržené a provedené na základě dříve platných norem, nebo pokud nebyly normy použity, navržené a provedené na základě dobrých stavebních zkušeností, se mohou považovat za provozuschopné pro budoucí použití za předpokladu, že - pečlivá prohlídka neodhalí žádné známky významného poškození, přetížení, degradace nebo přetvoření - podle [3] a [4] nebyly při prohlídce objektu shledány žádné známky viditelného významného poškození. - v průběhu dostatečně dlouhého časového období konstrukce vykazuje uspokojivé chování s ohledem na poškození, přetížení, degradaci, přetvoření nebo kmitání nejsou informace že by v průběhu užívání došlo k neuspokojivému chování konstrukce. - nenastanou změny v konstrukci nebo ve způsobu jejího využívání, které by mohly významně změnit zatížení včetně účinků prostředí na konstrukci nebo její část užívání objektu se nemění a majitel objektu se zavázal, že se tak v budoucnu ani nestane. Užitné zatížení tudíž zůstává nezměněno (užitná zatížení dle ČSN EN 1991 : kancelářské plochy kategorie B 2,5 kn/m 2 ). Pokud dojde k výměně některých příček, tak pouze za příčky lehké, např. SDK. Stálé zatížení od podlah zůstává nezměněno. Stálé zatížení od fasády se nezmění i přesto, že dojde k její výměně. Nová fasáda bude mít stejnou, popřípadě nižší hmotnost než fasáda stávající. - očekávaný proces degradace, stanovený k přihlédnutím k současnému stavu a plánované údržbě, neohrožuje trvanlivost konstrukce - současná míra degradace je dle [3] a [4] poměrně nízká a při následném užívání se nedá očekávat její nadměrné rozvinutí. 8.2 Závěr U stropní konstrukce nad 1.NP se dle předchozích bodů nijak nemění její užívání ani účel a ani nevykazuje žádné známky degradace či neuspokojivého stavu. Stropní deska nad 2.NP nebude nástavbou nijak přitížena, naopak zde dojde k redukci užitného zatížení od klimatických jevů, které na ni po vybudování nástavby již nebudou působit. U této konstrukce rovněž nebyl dle předchozích bodů zjištěn nadměrný stupeň degradace či jinak neuspokojivý stav. Lze tedy konstatovat, že konstrukce splňuje podmínky bezpečnosti i podmínky provozuschopnosti.

10 10/20 Při realizaci budou kontrolovány geometrické i materiálové charakteristiky všech nosných konstrukcí, a pokud dojde k odhalení jakéhokoli rozporu mezi skutečným stavem nosné konstrukce a stavem předpokládaným v této projektové dokumentaci, bude nutné provést nový statický přepočet a tato změna bude muset rovněž být ohlášena na příslušný stavební úřad jako Změna stavby před dokončením. 9 Rekonstrukce SO Pořadí prováděných prací Nejprve bude provedena provizorní výtahová šachta v místě atria, která zajistí vertikální komunikaci se 2.NP i pro osoby se sníženou schopností pohybu. Dále bude následovat odstranění stávajícího přístupového schodiště, které je navíc podle [3] a [4] ve zdegradovaném stavu. Po té bude následovat výstavba objektu SO 02 a po jeho dokončení se začne s rekonstrukcí a nástavbou SO Statické zásahy do konstrukce podle podlaží Základové konstrukce Vzhledem k nástavbě 3.NP a z toho plynoucího přitížení, se staly stávající základové konstrukce nevyhovující. Hodnoty kontaktního napětí v základové spáře (viz přílohy statického výpočtu) překračují únosnost zeminy a tudíž budou muset být všechny patky podchyceny. Zesílení základových konstrukcí bude provedeno z následujících důvodů: 1) nedostatečná únosnost základové půdy - u většiny základů 2) nedostatečná únosnost základové patky na protlačení sloupem u všech základů 3) zajištění rovnoměrného a kontrolovatelného sedání všech základů Podchycení bude realizováno pomocí 3-4 pilířů tryskové injektáže, které budou opřeny o geotypy typu 5 6 dle IGP z Délka pilířů bude dle geologických řezů v rozsahu 4 5 m s průměrem pilíře 1 1,5 m. Pilíře se budou vzájemně překrývat, čímž bude patka zajištěna proti propíchnutí sloupem. Část tohoto zajištění bude muset proběhnout již před realizací provizorní výtahové šachty u patek v jejím bezprostředním okolí, kdy se základová spára této šachty dostává pod úroveň základové spáry stávajících patek. Tento problém může být rovněž vyřešen dočasnými mikrozáporami, nicméně později bude muset být podchycení patek pomocí tryskové injektáže stejně realizováno. Stejné opatření platí i pro novou plnohodnotnou výtahovou šachtu Provizorní výtahová šachta 1.NP 2.NP Před započetím prací na provizorní výtahové šachtě musí dojít k zajištění okolních základových konstrukcí, viz předchozí bod zprávy. Po té budou následovat výkopové práce a bude realizována základová železobetonová monolitická deska výtahové šachty s tl. 300 mm. Na ni budou navazovat železobetonové monolitické stěny tl. 200 mm, které povedou až pod strop 1.NP. Skrz strop 1.NP budou vyvrtány otvory pro protažení betonářské výztuže, která bude v otvorech zalepena a bude přesahovat pod i nad desku. Pod deskou se prováže s výztuží nových stěn výtahu ještě před jejich betonáží! Betonáž stěn bude probíhat od spodu směrem vzhůru pomocí samozhutnitelného betonu. Stěny mohou být rovněž vybetonovány klasicky, kdy pod stropem zůstane cca 50 mm prostoru, který bude následně vyplněn vysokopevnostní expanzní zálivkou. Po té dojde obdobným způsobem k provedení monolitických železobetonových stěn výtahu ve 2.NP a zrealizuje se i strop šachty. Po té dojde k vybourání desky nad 1.NP v místě výtahu lehkou sbíjecí technikou.

11 11/20 Železobetonové konstrukce výtahové šachty nejsou navrženy jako vodonepropustné konstrukce a je nutné je chránit povlakovou hydroizolací Nová výtahová šachta 1.NP 3.NP Pro realizaci nové výtahové šachty platí stejný postup a opatření jako pro provizorní výtahovou šachtu. Při provádění spodní části šachty dojde k částečnému odbourání stávajícího základového prahu pouze však v minimálním rozsahu! Ve stropní desce nad 1.NP je šachta rovněž v částečné kolizi se stávajícím průvlakem, tento průvlak zůstane nedotčen a bude obbetonován výtahovou šachtou! Železobetonové konstrukce výtahové šachty nejsou navrženy jako vodonepropustné konstrukce a je nutné je chránit povlakovou hydroizolací Zesilování sloupů v 1.NP a 2.NP Vzhledem k přitížení stávající konstrukce, viz předešlé odstavce zprávy, se stala většina sloupů v objektu nevyhovujícími a vyžadují zesílení. Zesilovány budou všechny sloupy pomocí opásání ocelovými prvky, kdy budou po obvodu sloupu do maltového lože osazeny průběžné ocelové L-profily, u kruhových sloupů potom segmenty trub, které budou příčnými ocelovými pásky a L profily propojeny. Před svařením svislých a příčných prvků budou pásky nahřáty a až po té svařeny se svislými prvky. Tímto postupem bude zaručeno spolupůsobení stávajících sloupů a zesilovacích prvků. Ocelové zesílení bude také přes patra propojeno mocí svorníků a se základovými konstrukcemi pomocí chemických kotev, aby byl zajištěn přenos tahových sil od ohybových momentů. Takto zesílené sloupy musí být protipožárně chráněny opláštěním Nová podlaha Atria V místě stávajícího atria není přesně známa skladba střechy. Nicméně dle vyjádření z [4] zde byla provedena renovace střešního pláště spočívající v odstranění zásypu a vytvořením nového hurdiskového stropu. Tyto, za určitých podmínek nebezpečné, keramické prvky jsou kladeny na ocelové I-profily neznámého průřezu a překryty betonovou mazaninou s následnou hydroizolací. V současné době předpokládáme nedostatečnou únosnost tohoto stropu, navíc je předpoklad, že ocelové I-profily jsou kladeny přímo na železobetonové průvlaky, které by přitížení od plánované jídelny nebyly schopny přenést. Proto bude v tomto místě kompletně odstraněna střešní skladba až na samotnou železobetonovou konstrukci. Podél stávajících průvlaků budou osazeny nové ocelové profily, ke kterým budou příčně připojeny nové nosné ocelové prvky podlahy, které budou překryty trapézovými plechy a novou skladbou podlahy. Stávající průvlaky budou přitíženy pouze smykovou silou těsně u sloupů. Tyto průvlaky jsou schopny přídavné smykové přitížení přenést. V oblasti atria jsou navrženy dva nové ocelové sloupy, které budou podpírat nosný ocelový rošt podlahy 3.NP. Veškeré ocelové konstrukce musí být opatřeny protipožárním obkladem Provádění prostupů do stávajících stropních desek V případě drobných prostupů do půdorysných rozměrů 300x300 mm, které se nenacházejí v bezprostřední blízkosti sloupů, je jejich provádění bezproblémové a bude provedeno standardními postupy (navrtáním, proříznutím a následně vybouráním lehkou sbíjecí technikou). U prostupů pro nové schodiště do 3.NP budou otvory provedeny v těsné blízkosti sloupů, čímž se desky v těchto místech stanou nevyhovujícími z hlediska protlačení sloupu. V okolí těchto sloupů bude proto muset být provedeno zesílení smykové únosnosti desky a to dodatečným navrtáním a vlepením smykové výztuže, popřípadě jiným vhodným způsobem, jenž např. zahrnuje zavěšení desky na novou ocelovou konstrukci podlahy 3.NP. Výsledný postup zesílení může být upraven na základě zjištěného odtížení stropní desky nad 2.NP od střešního pláště. Statik musí být se zjištěním míry odlehčení stropní desky seznámen!

12 12/ Výměna stávající fasády Část skladby stávající fasády bude odstraněna a nahrazena novou skladbou. Jedná se zejména o původní opláštění tzv. Boletických panelů, které bylo realizováno skleněnými panely a dodatečným zateplením minerální vlnou. V průběhu rekonstrukce dojde k odstranění této části fasády a bude nahrazena novou vrstvou minerální vlny, která bude překryta systémovými kovovými dílci fasády. Více viz detailní popis fasády v části ARCH-STAV. Při demontáži části fasády, budou tyto části pečlivě vyšetřeny a jejich hmotnost bude zaznamenána a s výsledky bude seznámen GP a statik. Je to z důvodu ověření předpokládané hmotnosti této části fasády a z toho plynoucího návrhu hmotnosti fasády nové! Odstranění atik nad deskou 2.NP Z dostupné dokumentace se obvodové atiky a atiky lemující atrium nad 2.NP jeví pouze jako konstrukční prvky bez nosné funkce. Tomuto předpokladu nahrává i míra jejich vyztužení. V tomto stupni PD se předpokládá odstranění stávajících atik bez jakýchkoli náhrad a opatření. Pokud bude během bourání atik odhalen rozpor s tímto předpokladem, musí být upozorněn statik a musí být provedena korekce statických výpočtů. Pouze atika na severní straně zůstane zachována a po drobných stavebních úpravách bude nadále plnit svou funkci. 10 Nástavba SO 01 Nástavba 3.NP plynule půdorysně navazuje na stávající 2.NP, pouze v severní části je patro uskočeno zpět na osu sloupů. Rovněž první přilehlé pole ocelové konstrukce je v tomto místě nižší než zbylá část konstrukce. Střecha nad novým 3.NP je lemována atikou a jsou zde umístěny dva světlíky, které přivádí světlo až do jídelny ve 2.NP. Obvodový plášť navazuje na revitalizovaný plášť 2.NP Nosný ocelový rošt podlahy pro 3.NP Vzhledem k tomu, že stávající železobetonová stropní deska nad 2.NP nesnese žádné další svislé přitížení, bude muset být pro 3.NP vytvořen samostatný nosný podlahový rošt, který bude přenášet svislá zatížení přímo do stávajících železobetonových sloupů. Pro tento přenos bude v místě nad sloupy vždy osazena kotevní deska s podlitím. Kotevní deska bude rovněž pomocí zainjektovaných svorníků spojena se stávající železobetonovou deskou a zesílením sloupů v patře pod. Tímto kotvením budou přenášeny vodorovné síly od ocelové nástavby přímo do tuhé stropní desky. Ta je pak přenese do nové monolitické železobetonové výtahové šachty a zesílených sloupů. Ocelový rošt budou tvořit válcované ocelové profily, na které bude uložen trapézový plech, jenž bude plnit nosnou funkci podlahy. Ve své rovině bude rošt ztužen systémem táhel kruhového průřezu, který bude rovněž propojen s novým železobetonovým jádrem. Pokud statik neurčí jinak, tak veškerá zařízení, jejichž hmotnost přesahuje 300 kg, musí mít vlastní roznášecí rošt, který musí překlenovat minimálně dva nosné ocelové profily podlahy. Poloha zařízení s hmotností nad 700 kg budou vždy posuzována statikem! 10.2 Nosná konstrukce 3.NP Vertikální nosné konstrukce 3.NP tvoří ocelové sloupky uzavřeného válcovaného průřezu, které navazují na modulový rastr železobetonových sloupů ve 2.NP tedy 6 x 6 m. Lokálně jsou hlavní sloupky doplněny vedlejšími sloupky rovněž uzavřeného průřezu, které slouží buďto jako část zavětrování, čili ztužení konstrukce ve vodorovném směru, popřípadě tvoří prvky výpletu fasády. Sloupky výpletu fasády jsou převážně v pravidelné rozteči po 1,5 m.

13 13/20 Horizontální nosná konstrukce zastřešení je opět tvořena válcovanými ocelovými profily různých průřezů, přes které je kladen trapézových plech s nabetonávkou a skladbou střechy. Ve své rovině je ocelová konstrukce střechy ztužena systémem táhel kruhového průřezu a nabetonávkou. Světlíky a atiky nad 3.NP jsou z uzavřených válcovaných ocelových průřezů. Atiky i světlíky jsou rovněž ztuženy táhly kruhového průřezu Nové schodiště mezi 2.NP a 3.NP Vertikální komunikaci mezi stávajícím 2.NP a novým 3.NP bude krom výtahu zajišťovat také dvojice nových ocelových dvouramenných schodišť, které budou navazovat na stávající železobetonová schodiště. Pro tato schodiště budou vyříznuty prostupy ve stávající stropní desce, viz předchozí odstavce a schodiště budou zavěšena na nový ocelový rošt podlahy 3.NP. Tyto závěsy budou schovány v přilehlých příčkách. Mezipodesta i ramena schodiště budou ve svých rovinách ztuženy zavětrovacími kříži z kruhových táhel. Nástupní rameno bude rovněž kotveno do stávajícího železobetonového průvlaku proti vodorovným posunům. Svislý posun zůstane umožněn! Veškeré prvky schodiště budou protipožárně chráněny opláštěním! Veškerá táhla tvořící zavětrovací systémy celé ocelové konstrukce budou vždy po dokončení příslušné části konstrukce předepnuta na sílu 3 kn. Pouze táhla schodišť, světlíků a atik budou předpnuta na sílu 1 kn! Stupeň protikorozní ochrany ocelové nástavby je C2. Veškeré ocelové konstrukce musí být opatřeny protipožárním obkladem. 11 Ošetřování betonu 11.1 Teoretický úvod V průběhu tuhnutí a tvrdnutí betonu dochází k řadě chemických procesů dostatečně popsaných v odborné literatuře. Řada těchto procesů má vliv na mechanické vlastnosti betonu a jeho celistvost. Nedílnou součástí hydratace cementu je chemické smrštění způsobené tím, že objem produktů hydratace je menší než objem cementu a vody. Kromě toho dochází k jevu zvanému samovysychání. Po zatvrdnutí beton hydratuje dále a pro tento proces odebírá vodu z kapilárních pórů. Vlivem kapilárních sil takto vyvolaných dochází ke smršťování vysycháním zevnitř betonu. Souhrnně se používá termínu autogenní smrštění. Tyto jevy jsou umocněny používáním betonů se superplastifikátory a tím nízkým vodním součinitelem a velmi hutnou strukturou. Ošetřovací voda proniká do betonu obtížně a zvolna. Souběžným jevem při hydrataci je vývoj hydratačního tepla. V první fázi tvrdnutí dochází k tzv. teplotní expanzi. Ta jde proti hydratačnímu smrštění, objemové změny jsou tudíž nepatrné. Po dosažení maximální teploty dochází k ochlazování teplotní kontrakci. Sčítá se zde smršťování vlivem hydratace s ochlazováním. Toto období je pro vznik mikrotrhlin patrně nejkritičtější. Proto je ošetřování v této fázi neobyčejně důležité. V neposlední řadě je nutno zmínit tzv. alkalicko-křemičitou reakci. Ta probíhá výrazněji v popraskaném betonu. Voda zde může migrovat ke vznikajícím gelům, díky mikrotrhlinám je beton křehčí a rozpínavé gely jej mohou snadněji poškodit.

14 14/ Způsob a časový průběh ošetřování Ošetřování betonu je nutno zahájit bezprostředně po zhutnění, nejprve zabráněním odpaření záměsové vody. Poté je nutno kropením doplnit vodu spotřebovanou hydratací. Po intenzivní hydrataci je možné beton pouze zakrýt. Časový průběh ukazuje přiložený graf. V první fázi dochází k plastickému smrštění. V této fázi je nutno beton zakrýt neprodyšnou folií nebo povrch mlžit tak, aby nedocházelo k odpaření vody z betonu. Ve fázi samovysychání je nutno beton kropit nebo mlžit. Důvodem je náhrada vody spotřebovávané zevnitř betonu pro hydratační proces. Je-li do betonu přiváděno dostatečné množství vody zvenku, nedochází ke odsávání vody v kapilárách, tím tvorbě menisků a silovým účinkům v kapilárních pórech, způsobujícím další smrštění betonu. Teprve ve fázi třetí stačí zabránit vysychání odpařováním překrytím povrchu nepropustnou folií. Časově se tyto fáze určují poměrně obtížně. Záleží na typu cementu a jeho výrobci (na Moravě jsou třeba Hranice podstatně rychlejší než Mokrá), na vodním součiniteli, na přísadách, teplotě atd. Obecně lze říci, že beton by se měl kropit nebo mlžit ihned poté, co zatuhne. Tento okamžik se pozná podle toho, že beton začíná "topit". Nastává většinou nejpozději po 12 hodinách, ale může to být i dřív. Cement začíná uvolňovat výrazněji teplo už asi po třech hodinách. Jemně nanášená voda mu tedy neuškodí již třeba po zmíněných třech hodinách. Kropit by se mělo vodou přibližně stejné teploty, jako má beton, aby v důsledku rozdílu teplot nedošlo ke vzniku trhlinek na jeho povrchu. Následně platí, že čím déle se bude s kropením pokračovat, tím lépe. Alespoň jeden nebo dva dny, spíš déle. U betonů s vysokými nároky na pohledovou vrstvu až týden. Zkrátka po dobu, kdy cement výrazně hydratuje. Dokud pevnost prudce roste, mělo by se kropit, ať se může voda spotřebovaná hydratací doplňovat. Po skončení kropení je nutno beton překrýt. Překrytí ponechat opět čím déle, tím lépe.

15 15/20 12 Betonáž v zimním období Podmínky pro betonáž za nízkých teplot jsou podrobně popsány v neplatné normě ČSN Podmínky s nízkými teplotami Prostředí, jehož průměrná denní teplota v průběhu alespoň 3 dnů po sobě je nižší než +5 C pro betony s cementy portlandskými a nižší než +8 C pro betony s cementy směsnými, přičemž nejnižší denní nebo noční teplota neklesne pod 0 C. Je potřeba zajistit, aby teplota betonu v době jeho zrání neklesla pod +5 C Podmínky se zápornými teplotami Prostředí, jehož teplota klesne pod 0 C. Při výrobě betonové směsi cement nesmí přijít do styku s vodou ani s kamenivem, které mají teplotu vyšší než 60 C (směsné cementy) a 50 C (portlandské cementy). Teplota betonové směsi při vysypání z míchačky nesmí převyšovat hodnotu 30 C (transportbeton) a 25 C (staveništní betonárny). Nejdelší doba dopravy betonové směsi při teplotě prostředí menší než +5 C je 45minut. Teplota betonové směsi při vysypání z míchačky musí být taková, aby působením tepelných ztrát během plnění, dopravy a další manipulace až do místa uložení neklesla pod +10 C. Bednění a výztuž musí být před betonováním očištěny od sněhu a námrazků, povrch podkladu, na který se betonuje, musí mít teplotu nejméně +5 C. Teplota betonové směsi nesmí klesnout před uložením do bednění pod +10 C a musí být taková, aby na začátku tuhnutí byla teplota čerstvého betonu nejméně +5 C. Konstrukce se musí neprodleně po ukončení betonáže přikrýt a ošetřovat tak, aby teplota povrchu betonu neklesla pod +5 C po dobu nejméně 72 hodin nebo nebyla vystavena působení mrazu, dokud krychelná pevnost betonu nedosáhne u betonu třídy: C8/10 a nižší 4,0 MPa C12/15 C20/25 6,0 MPa C20/25 a vyšší 8,0 MPa

16 16/20 Tepelný odpor krytu konstrukce nesmí být nižší než tepelný odpor bednění, je třeba dbát na stejnoměrné vychládání konstrukce. Při teplotě prostředí pod +5 C se beton nesmí kropit vodou, vlhčit ani zaplavovat a je třeba zabránit působení deště a sněhu na povrch betonu. Pokud se beton ošetřuje proteplováním (ohřevem) a není stanoven na základě porovnávacích zkoušek technologický postup, nesmí teplota betonu při proteplování přestoupit hodnotu +70 C. Chladnutí povrchu konstrukce musí být pozvolné a rovnoměrné. Pokles teploty nesmí přesáhnout hodnotu 20 C /hod. Podle dosavadních zkušeností s dosažitelností a účinností těchto opatření, je reálné provádět betonáže do teploty prostředí cca -5 C až -7 C. Pokud by teplota prostředí klesla pod tyto hodnoty, opatření výše uvedená by nemusela být účinná a proces tuhnutí a náběhu počátečních pevností by mohl být narušen. Pokud by se i v těchto podmínkách mělo betonovat, byla by masivnější opatření např. elektroohřev. 13 Betonáž v letním období Citace z časopisu Beton Technologie, Konstrukce, Sanace, 2/2003 Materiály a technologie: Letní betonáž, Doc. Ing. Dohnálek Jiří, CSc. Za letní teploty se obvykle uvažují teploty nad 25ºC ve stínu, kdy osluněný povrch betonové konstrukce může dosahovat teplot až 40-60ºC. Hydratace cementu, která způsobuje zrání betonu je procesem, který je významně urychlován zvýšenými teplotami (zvýšení teploty o 15-20ºC vede ke zvýšení rychlosti hydratace o 100%). Dále v letním období dochází k nárůstu teploty výchozích složek, zejména kameniva, které se také nepříznivě projevuje na vlastnostech betonu. Hlavní změny parametrů betonu v důsledku betonáže za zvýšených teplot: Snížení zpracovatelnosti betonové směsi (zvýšení teploty o 15ºC představuje 20% snížení zpracovatelnosti). 2. Pokles pevnosti betonu až do úrovně cca 10%, který je dán poměrně rychlým odpařováním vody z povrchu betonové konstrukce i horšími podmínkami zpracování betonové směsi. 3. Pokud je beton následně zvlhčen, lze počítat s dodatečným nárůstem betonu v delších termínech než jsou normové (28 dní). 4. Z hlediska objemových změn je výrazné rané hydratační smrštění, které se projevuje u vyztužených konstrukcí trhlinami, které kopírují horní výztuž (viz foto). Tyto trhliny jsou pak následně rozšiřovány smrštěním vlivem rychlého vysychání betonu. Tyto trhliny mohou mít důsledky zasahující statiku konstrukce (soudržnost výztuže a betonu, celistvost průřezu), ale zejména jsou ze strany investora nepřijatelné z estetických důvodů, případně z hlediska trvanlivosti konstrukce. Opatření pro bezrizikové betonáže v období vysokých teplot: 1. Z technologických opatření se doporučuje použití betonové směsi s co nejnižším vývojem hydratačního tepla a zajištění co nejnižší teploty výchozích složek betonové směsi. Obvykle se doporučuje použití směsných cementů místo cementů čistě portlandských a použití zpomalovacích přísad. V betonárně by měla být připravena letní receptura betonové směsi. 2. Z organizačních opatření je nejjednodušší přesunutí betonáží na ranní, večerní či noční hodiny. Velkou výhodou je, pokud v době 6-12h po betonáži není beton přímo ozařován sluncem za vysokých teplot. 3. Za efektivní ošetření betonové konstrukce lze považovat její zakrytí provlčenou geotextílii nebo jinou sorbující látkou. Pouhé kropení nebo mlžení nelze považovat za účinné opatření. Nelze také spoléhat na ochranné nástřiky, které odpar vody zbrzdí, ale nejsou schopny jej zablokovat. 4. Vhodným opatřením je zmenšení betonovaných úseků za cenu nárůstu pracovních spár a zvýšení dohledu na technologickou kázní při ošetřování vybetonovaných částí.

17 17/20 14 Trhliny v betonu Trhliny v betonových konstrukcích jsou dvojího druhu. Jednak jsou to trhliny smršťovací, jednak ohybové. Příčina jejich vzniku může být samozřejmě i v kombinaci obou příčin. K trhlinám ohybovým. Ohybová trhlina je nezbytně nutná pro aktivaci nosné funkce tahové výztuže. Moment na vzniku trhliny je výrazně menší, než moment únosnosti ohýbaného průřezu ( v terminologii již neplatné ČSN ). Dovolíme si uvést dva příklady. U fiktivní stropní desky běžné tloušťky a vyztužení je moment na mezi únosnost (při použití metody mezní únosnosti) 48,147 knm/m. Moment při vzniku trhlin je 37,085 knm/m. Ještě markantnější je rozdíl u trámu. Zde je např. moment na mezi únosnosti 621,040 knm oproti 349,054 knm, kdy vznikne první trhlina. Z uvedeného vyplývá, že vznik ohybové trhliny je zcela legitimní a všechny betonářské normy s ní počítají. V některých případech může být poměr ještě výrazně vyšší. Pro výpočet tuhostí betonového průřezu uvažuje literatura (tedy nejen ČSN) s třemi různými stádii. První, kdy ohybový moment nepřesahuje hodnotu momentu při vzniku trhlin - průřez působí jako homogenní. Třetí stadium začíná okamžikem, kdy ohybový moment přesáhne 5ti násobek hodnoty momentu při vzniku trhlin. V tomto případě se uvažuje tuhost se zcela vyloučeným betonem v tahu. Druhé stadium je mezi nimi a tuhost se stanovuje lineární interpolací (opět dle neplatné ČSN ). Ohýbané průřezy se navrhují nejen na mezní stav únosnosti, ale i použitelnosti. To znamená, že se posuzuje deformace prvku a šířka trhliny. Přípustná šířku trhliny pro běžná prostředí v uzavřených objektech je podle většiny předpisů 0,3. K trhlinám smršťovacím. Smršťování je naprosto přirozená vlastnost betonu, kterou není možno eliminovat. Lze jej redukovat např. ošetřením betonu, množstvím záměsové vody atd.. Metodika výpočtu je obsažena v Eurocodech (v ČR ČSN EN ), resp. Model Codu 90, který byl teoretickým zdrojem pro normy EN. Jiný postup zveřejnil Prof. Z. P. Bažant, model B3. Pokud si vyneseme průběh smršťování v čase, jedná se u všech metod přibližně o logaritmickou křivku, která se začíná zplošťovat přibližně v čase několika let. Ani potom však nemá graf vodorovný průběh, k vodorovné se pouze asymptoticky přibližuje. To znamená, že proces smršťování probíhá celou dobu životnosti konstrukce. Rozvoj trhlin se dá omezit výztuží. To však funguje tak, že je trhlin více, ale jsou menší. Představa, že betonová konstrukce bude zcela bez trhlin, je značně idealistická a v praxi prakticky nedosažitelná (vyjma plně předepnutých průřezů). Trhliny jsou zcela přirozenou vlastností betonu. Jejich nebezpečí se projevuje prakticky výhradně v agresivním prostředí tím, že může dojít ke korozi výztuže. V běžném suchém prostředí se jedná o vadu kosmetickou. Pokud z trhliny vytéká voda, znamená to, že někudy do konstrukce vtekla a šíří se systémem trhlin aby na jiném místě vytekla. Je tedy potřeba zamezit vtoku vody do konstrukce např. nátěry. Je samozřejmě možné použít i různé nátěrové systémy, které způsobují hloubkovou rekrystalizaci betonu. Tyto nátěry jsou poměrně drahé a v tomto případě asi nemají smysl.

18 18/20 Na závěr několik citací z norem. ČSN EN :2006 Tabulka 7.1N (ČSN EN část 7.3.1) CEB-FIP MODEL CODE 1990, final draft Tento materiál byl výchozím pro návrh shora citované normy EN Requirements it should be ensured that, with an adequate probability, cracks will not impair the serviceability and durability of the structure. Cracks do not, per se indicate a lack of serviceability or durability; in reinforced concrete structures, cracking may be inevitable due to tension, bending, shear, torsion (resulting from either direct loading or restraint of imposed deformations), without necessarily impairing serviceability or durability. Tento předpis limituje pouze šířku trhliny u předpjatých konstrukcí na 0,2 mm 4,5E-04 Smrštění dle B3 4,0E ,000 3,5E ,000 Poměrné deformace [-] 3,0E-04 2,5E-04 2,0E-04 1,5E-04 2,301E-04 ; microstrain 400, , ,000 esh(t,to) 1,0E ,000 5,0E-05 0,0E Čas [dny] Smršťování podle ČSN EN , čas [dny] Smršťování podle modelu B3

19 19/20 15 Použité materiály 15.1 Nové betonové konstrukce: Základ pro schodiště Vnitřní konstrukce monolitické Některé exponované sloupy C30/37-XC4, XF3 C30/37-XC1 C40/50-XC1 Blíže viz přílohy statického výpočtu a výkresy tvaru. Poznámka: Označování betonu se řídí normou ČSN EN 206-1, kapitola 11. Při označení betonu je nutno uvést následující údaje: - odkaz na normu ČSN EN pevnostní třída podle tabulky 7 nebo 8, např. C25/30 - hodnota vlivu prostředí podle tabulky 1, následovaný zkratkou země, která předpis stanovila, např. XD2 nebo XA1(A) byl-li použit rakouský předpis - maximální obsah chloridů podle tabulky 10, např. Cl 0,40 - maximální jmenovitá horní mez frakce kameniva podle bodu , např. D max 16 - objemová hmotnost podle tabulky 9 nebo určená hodnota, např. D 1,8 - konzistence směsi podle , resp. určená hodnota a metoda, např. S2 Příklad: BETON ČSN EN C 25/30 XF2 Cl 0,20 DMAX22 S1 - Max. průsak 50 mm podle ČSN EN Vázaná výztuž: - Třída B ocel B500B Musí splňovat podmínky normy ČSN Ocelářská výztuž do betonu Svařitelná betonářská ocel žebírková a hladká Zdivo - Keramické zdící prvky s pevností v tlaku P10 - Vápenocementová malta s pevností v tlaku M Přerušení hluku ze schodišť: Nevyztužená neoprenová ložiska nebo technická pryž, resp. standard Tronzole 15.5 Ocelové konstrukce: S 235JR, žárový zinek + nátěrový systém 16 Ochrana proti bludným proudům Jedná se zejména o opatření proti bludným proudům, kdy musí být jejich vliv zohledněn v návrhu primární a sekundární ochrany železobetonové konstrukce a také v konstrukčních

20 20/20 opatřeních viz ČSN Požadavky na protikorozní ochranu úložných zařízení a TP ZÁKLADNÍ OCHRANNÁ OPATŘENÍ PRO OMEZENÍ VLIVU BLUDNÝCH PROUDŮ NA MOSTNÍ OBJEKTY A OSTATNÍ BETONOVÉ KONSTRUKCE POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ. Z primárních ochran jsou to zejména: - Vhodný návrh betonové směsi a jejich složek s uvážením vlivu prostředí - Zvýšení krycí vrstvy výztuže u základové desky a svislých nosných konstrukcí, které jsou v těsné blízkosti zeminy, a to na hodnotu min 40 mm. Zvýšení nároků na krytí výztuže může mít dopad na dimenze nosných prvků v 1.NP! Ze sekundárních ochran jsou to zejména: - Vhodný návrh a provedení celoplošné povlakové hydroizolace Z konstrukčních zásad jsou to zejména: - Správně provedené a vhodně situované provařování výztuže jehož rozsah bude navržen v součinnosti se specializovanou firmou. 17 Závěr Stávající nosná konstrukce byla posouzena v intencích souboru platných norem ČSN. V důležitých uzlech s přihlédnutím k normám evropským, ať existujícím, tak připravovaným (ČSN EN Eurocode 2: Navrhování betonových konstrukcí Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby), tak jejich teoretickým zdrojům (CEB-FIP Model Code 1990). Některé prvky (sloupy, patky) vykazují nedostatečnou únosnost a proto bylo navrženo jejich zesílení. Při realizaci budou kontrolovány geometrické i materiálové charakteristiky všech nosných konstrukcí, a pokud dojde k odhalení jakéhokoli rozporu mezi skutečným stavem nosné konstrukce a stavem předpokládaným v této projektové dokumentaci, bude nutné provést nový statický přepočet a tato změna bude muset rovněž být ohlášena na příslušný stavební úřad jako Změna stavby před dokončením. Nové části konstrukce nástavby objektu SO 01 a přístavby objekt SO 02 jsou obecně navrženy v souladu se souborem platných norem ČSN EN. Bylo provedeno posouzení konstrukce a jejich částí dle obou mezních. Konstrukce vyhovují jak na první mezní stav MSÚ Mezní Stav Únosnosti, tak i na druhý mezní stav MSP mezní stav použitelnosti. V Praze dne Ing. Miloslav Smutek, PhD. Autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku ČKAIT Ing. Rostislav Mazáč