DOPRAVNĚ-PROVOZN PROVOZNÍ INTEGRACE. ení

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "DOPRAVNĚ-PROVOZN PROVOZNÍ INTEGRACE. ení"

Zdenka Mašková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 DOPRAVNĚ-PROVOZN PROVOZNÍ INTEGRACE Technická integrační opatřen ení

2 Technická opatřen ení = propojení komponent dopravní nabídky, provozu, infrastruktury a zařízení jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy, a to prostřednictvím (často inovativního) technického řešení překonávání bariér mezi sítěmi s a druhy dopravy tam, kde dopravně-provozn provozní nebo stavební opatřen ení nestačí,, nebo kvůli technickým problémům nemohou být realizována také koordinovaný vývoj technických zařízen zení a technologií Sjednocení způsobu odbavování a distribuce jízdenekj Sdílen lení zařízen zení informační systémy, signalizační zařízen zení,, preferenční zařízen zení,, koordinační dispečink ink (informační a odbavovací systémy viz podrobněji téžt příští přednáška) Sdílen lení tratí a vícesystémová vozidla

ení nestačí,, nebo kvůli technickým problémům nemohou být realizována také koordinovaný vývoj technických zařízen zení a technologií Sjednocení způsobu odbavování a distribuce

3 Sjednocení způsobu odbavování a distribuce jízdenekj Jednotný odbavovací systém Předprodej jízdenekj (automaty, předprodejnp edprodejní místa autobusových dopravců a pokladny na nádran dražích, trafiky a další předprodejní místa, na internetu, pomocí mobilních telefonů ) Prodej jízdenek j ve vozidle (u řidiče, u průvod vodčího, v automatu ) Označova ovače jízdenek (ve vozidle, na nástupin stupišti, ti, při p i vstupu do přepravnp epravního prostoru) a další zařízen zení na kontrolu a označov ování jízdenek; pozor na turnikety! (mohou být umělou bariérou, rou, znehodnocení investic do bezbariérov rového přístupu) p pro IDS nejsou nutné čipové karty! (často mylná informace v ČR) Příklad jednotného automatu HVV (také) na přístavišti ti lodí (jednotné standardy dle doporučen ení VDV) příjem bankovek, mincí,, platebních karet, dotyková obrazovka

stupišti, ti, při p i vstupu do přepravnp epravního prostoru) a další zařízen zení na kontrolu a označov ování jízdenek; pozor na turnikety!

4 Sdílen lení zařízen zení se stále rychlejší ším m rozvojem technologií a s ohledem na již realizovaná technická řešení je třeba t zajistit jednotné technické vybavení nebo alespoň kompabilitu technických zařízen zení i přesto, p že e se jedná o různr zné dopravce a různr zné druhy dopravy Informační systémy sledování polohy vozidel, informace v reáln lném čase na zastávk vkách, na internetu ) Signalizační zařízen zení např.. tramvajová signalizace je používána také pro autobusy Preferenční opatřen ení např.. používání existujících ch preferenčních opatřen ení také pro ostatní dopravce Koordinační dispečink ink Proč by i soukromí dopravci měli m používat preferenční opatřen ení a další technická zařízen zení podobně jako například dopravní podniky?

zastávk vkách, na internetu ) Signalizační zařízen zení např.. tramvajová signalizace je používána také pro autobusy Preferenční opatřen ení např.

5 Společné informace pro vlaky, tramvaje a autobusy (DD-Mitte Mitte)

6 Společné informace pro tramvaje, městskm stské a příměstskp stské autobusy (Drážď žďany Neustadt)

7 Monitorování vozidel v rámci r PID informace na internetu

8 Společné užívání signalizačních zařízen zení a preference (Drážď žďany Gret-Palucca Palucca-Straße)

9 Sdílen lení tratí Společné užívání tratí různými kolejovými vozidly Cíl: zajistit přímé spojení (centra) města a regionu kolejovou dopravou odlišné podmínky provozu ve městm stě a v regionu protichůdn dné nároky na vybavení vozidel stírání rozdílů mezi jednotlivými druhy dopravy a vozidel (ovlivněno no také srůst stáním m měst m a regionů v aglomeracích) ch) Pokud nelze řešit např.. klasickou železnicí (příli liš nákladné a vysoká kapacita) nebo příměstskými p tramvajemi (jen pro kratší vzdálenosti v blízk zkém m okolí města) v rámci stavebních opatřen ení,, je nutno hledat jiná řešení Stadtbahn (městsk stská dráha) = mezistupeň mezi tramvajemi a metrem, příp. p. vlakem (patří do kategorie lehkých kolejových systémů) stále ještě spíš íše e součást st stavebních opatřen ení (jeden druh vozidla na samostatné trati) vznik zpravidla přestavbou tramvajových systémů nebo jako novostavby je rychlejší a pohodlnější než tramvaj (tudíž vhodný pro přepravu i na středn ední vzdálenosti), je však v přizpůsobivější trasou i kapacitou než metro nebo vlak Příklady: Stuttgart, Kolín n nad Rýnem, Hannover, Düsseldorf (podobný charakter má pražsk ská TT na Barrandov nebo v Brně TT směr r Starý Lískovec) L

. klasickou železnicí (příli liš nákladné a vysoká kapacita) nebo příměstskými p tramvajemi (jen pro kratší vzdálenosti v blízk zkém m okolí města) v rámci stavebních opatřen ení,, je nutno hledat

10 Příklad městskm stské dráhy Stuttgart

11 Vícesystémová vozidla Jsou založena na myšlence využít výhody různých druhů vozidel podobně jako u městských drah (Stadtbahn) Oproti Stadtbahnu se však vícesystémová vozidla pohybují na různých tratích ve velmi odlišných podmínkách řešení otázek technických, legislativních První příklad technického řešení: Ozubnicová železnice zuby pomáhají klasické železnici překonat značné stoupání / klesání tam, kde klasický adhezní provoz nestačí Bez ozubnicové železnice by v místě zásadní změny sklonu trati vznikl přestup (např. z vlaku na lanovou dráhu) Příklady odlišných situací pro provoz ve městě a v regionu: Stísněné poměry v centrech měst Potřeba zajistit dopravu na delší vzdálenosti do regionu Právní a bezpečnostní předpisy Odlišné napě tové soustavy

značné stoupání / klesání tam, kde klasický adhezní provoz nestačí Bez ozubnicové železnice by v místě zásadní změny sklonu trati vznikl přestup (např.

12 Vícesystémová vozidla příklady použit ití Druh vícesystémového vozidla (Ozubnicová železnice) Vlakotramvaj: : elektricko-elektrick elektrická Vlakotramvaj: dieselo-elektrick elektrická Tramvajovlak: : dieselový Vícesystémová příměstská železnice: elektricko-elektrick elektrická Vícesystémová příměstská železnice: dieselo-elektrick elektrická (Rétské dráhy; Tanvald Harrachov) Karlsruhe, Kassel, Saarbrücken cken, Chemnitz Nordhausen, Kassel Zwickau Hamburk (S-Bahn Bahn) Příklad použit ití Hamburk (příměstsk stská dráha AKN)

elektricko-elektrick elektrická Vícesystémová příměstská železnice: dieselo-elektrick elektrická (Rétské dráhy; Tanvald Harrachov)

13 Tramvajovlak konečná zastávka Zwickau Zentrum

14 Tramvajovlak společný úsek s tramvají (Zwickau)

15 Formy sdílen lení tratí v Hamburku A1: vybrané spoje (neelektrifikované) ) příměstskp stské železnice AKN zajíždějí po trati S-Bahnu S na hlavní nádraží v Hamburku (využívaj vají pomocný elektrický pohon) S3: většina spojů S-Bahnu (která má odlišnou napěť ěťovou soustavu než zbytek železnice v Německu N a odběr r z boční přívodní kolejnice) z původnp vodní konečné Neugraben pokračuje po elektrifikované trati používan vané ostatními vlaky DB a další ších dopravců

(která má odlišnou napěť ěťovou soustavu než zbytek železnice v Německu N a odběr r z boční přívodní kolejnice) z

16 Příměstské vlaky AKN v regionu i centru Hamburku

17 S-Bahn v centru Hamburku i v regionu (Buxtehude( Buxtehude)

18 Vlakotramvaje Dvousystémové vozidlo, které umí používat jak tramvajové tratě (ve městě), tak železniční (v regionu) V regionu podle železničních předpisů (vyšší rychlost, delší vzdálenosti) Ve městě podle tramvajových předpisů (nižší rychlost, kratší mezizastávkové vzdálenosti) Díky rychlému rozjezdu i krátkému brzdění možno v regionu bez nárůstu cestovní doby oproti původním vlakům zřídit nové zastávky Výhody vlakotramvají lze využít především v těchto situacích: Nevyhovující poloha (hlavního) nádraží vůči centru města Hlavové nádraží v centru města Proti sobě ukončené kolejové systémy nebo jsou vedeny v těsné blízkosti Chybějící elektrifikace železnice Plánované (znovu-) zavedení tramvaje Možnost využití (nepoužívané) vlečky

doby oproti původním vlakům zřídit nové zastávky Výhody vlakotramvají lze využít především v těchto situacích: Nevyhovující poloha (hlavního) nádraží vůči centru města Hlavové nádraží

19 Situace pro vhodné využit ití vlakotramvají Nevyhovující poloha hl. nádran draží (Karlsruhe)) / Hlavové nádraží v centru (Kassel( Kassel): Plánovan novaná tramvaj a vlečka (Saarbr( Saarbrücken) ) / Proti sobě končící kolejové systémy (?)

20 Vlakotramvaje Řešení smíšeného provozu na železničních a tramvajových tratích: Vedení trati Rozchod kolejí Rozměry vozidla a jízdní profil Výška nástupiště a podlahy vozidla Trakční energie (způsob pohonu vozidla) Dimenzování a vybavení vozidla

vozidla a jízdní profil Výška nástupiště a podlahy vozidla

21 Příklad vlakotramvají v Karlsruhe (jihozápadn padní Německo) 1979 trať Karlsruhe Hochstetten: městská tramvaj na dříve neelektrifikované vlečce, běžné tramvajové napětí (spíš íše e jen) stavební integrace 1992 trať Karlsruhe Bretten: první úsek nově elektrifikované železnice s provozem dvousystémových vlakotramvají, železniční napětí technická integrace Nové přímé spojení z regionu až na pěší zónu v centru Karlsruhe Obrovský nárůst poptávky (v průměru 100 %, některé tratě až 1000 %) další rozvoj systému elektrifikace dříve d neelektrifikovaných tratí,, sdílen lení elektrifikovaných tratí DB, výstavba nových tratí nyní cca 700 km tratí Nejdelší linka je dlouhá přes 100 km Úspěch tkví v pohodlném a častém spojení (až do pozdních večerních hodin), novým zastávkám (čas kompenzován rychlostí rozjezdu a brzdění vozidla), integrovaném tarifu a fungujícím návazným autobusům (omezení souběhů autobusů umožnilo rozvoj návazných linek) Díky atraktivnímu spojení používá 53 % nakupujících na pěší zóně v Karlsruhe veřejnou dopravu

22 Pilotní trať vlakotramvají Karlsruhe - Bretten Srovnání obsluhy původnp vodní železnicí a vlakotramvajemi; Zdroj: VDV: Verkehrsverbünde - Durch Kooperation und Integration zu mehr Attraktivität und Effizienz im ÖPNV

23 Formy sdílen lení tratí v Karlsruhe (původn vodně velmi různorodr znorodé tratě)

24 Vlakotramvaje na pěšíp zóně v Karlsruhe i na železniční trati v regionu

25 Vlakotramvaje v nově postaveném úseku v Bad Wildbad

26 Děkuji za pozornost!

Podobné dokumenty

Technická opatření dopravní nabídky, provozu, infrastruktury a zařízení technického nestačí nemohou být realizována koordinovaný

Technická opatření dopravní nabídky, provozu, infrastruktury a zařízení technického nestačí nemohou být realizována koordinovaný TECHNICKÁ INTEGRACE Technická opatření = propojení dopravní nabídky, provozu, infrastruktury a zařízení jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy, a to prostřednictvím (často inovativního) technického