4.11 Labe od jezu Geesthacht po ústí do Severního moře

Transkript

1 4. Labe od jezu Geesthacht po ústí do Severního moře Kdo nechce hráze mít, musí vodě ustoupit. (fríské přísloví) kapitola 4. Od jezu Geesthacht po ústí do Severního moře v říčním km 77,7 na hranici moře u Cuxhavenu-Kugelbake a Friedrichskoog-Spitze měří Labe 4,8 km. Zohledníme-li skutečnost, že plavební dráha Labe byla v úseku od hamburského přístavu po Cuxhaven prohloubena na 5,8 m, získáme pro trasu od jezu Geesthacht po Cuxhaven výškový rozdíl, m. Převážná část plochy 3 55 km povodí Dolního Labe se rozkládá v nížině s nadmořskou výškou pod 75 m. Pouze v oblasti vřesoviště Lüneburger Heide a v regionu Wendland se vyskytují nadmořské výšky do 5 m. Výjimku tvoří Wilseder Berg v prameništích toků Luhe, Seeve a Este s nadmořskou výškou 69 m. Pod jezem Geesthacht protéká Labe nejdříve městem Hamburk, kde se dělí v toky Nor derelbe a Süderelbe, aby pak dále pokračovalo severozápadním směrem do Severního moře. V této oblasti se povodí Labe vyznačuje plochými nížinami (maršemi) s úrodnými naplaveninami a nepatrnými, většinou písčitými vyvýšeninami (geesty) na morénách (obr. 4.-). Zatímco na rovných marších nedosahují nadmořské výšky místně ani mořské úrovně, činí v geestech 5 až 8 m. V povodí Dolního Labe je podnebí ovlivňováno Severním a Baltským mořem. Průměrné roční teploty vzduchu činí jednotně 8,5 až 9 C. Kolísání v průběhu roku je menší než v ostatní části povodí Labe, která je charakterizována především kontinentálním podnebím. Průměrné roční úhrny srážek, které přesahují v povodí toku Ilmenau 6 mm, velmi rychle vzrůstají směrem na severozápad. V oblasti kolem města Stade dosahují necelých 8 mm a v povodí dolního toku Oste cca 85 mm. Po pravé straně Labe činí v povodí toku Bille již kolem 75 mm a po město Neumünster stoupají až na téměř 9 mm. Podél Severomořsko-baltského průplavu dosahuje průměrný roční úhrn srážek lokálně i 95 mm, čímž odpovídá průměrným ročním úhrnům srážek ve výše položených partiích horských oblastí v české a německé části povodí Labe. Hydrologický režim Labe pod jezem Geesthacht je ovlivňován přílivem a odlivem, což se také projevuje na přítocích Labe. Při nastávajícím bouřlivém přílivu se uzavírají jezy v blízkosti soutoku přítoků s Labem, což spolu s provedeným prohloubením plavební dráhy vede ke zvýšení kulminačního vodního stavu bouřlivých přílivů v Hamburku a jeho okolí a ke zkrácení postupové doby vln (viz kap. 3..4). K charakterizaci odtokové situace na Dolním Labi není k dispozici žádná vodoměrná stanice s průtokovou statistikou. V tab. 4.- a 4.- jsou uvedeny hydrologické charakteristiky z 8 vybraných vodoměrných stanic na přítocích Dolního Labe a na obr je grafi cky znázorněn roční průběh průtoků. Stanice Bienenbüttel/Ilmenau, Wittenscharen/Stör a Rockstedt/Oste (obr. 4.-) se nacházejí ve značné vzdálenosti od soutoku s Labem, a proto reprezentuji odtokovou situaci pouze z 7 až 5 % plochy povodí daného přítoku. Labe a jeho povodí - geografi cký, hydrologický a vodohospodářský přehled 9

2 k a p i t o l a 4. Obr. 4.-: 9 Topografická mapa povodí Labe/Elbe od jezu Geesthacht po ústí do Severního moře Obr. 4.-: Hydrografická mapa povodí Labe/Elbe od jezu Geesthacht po ústí do Severního moře s dílčími povodími nad 5 km Labe a jeho povodí - geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled

3 Tab. 4.-: Základní hydrologické charakteristiky průtoků ve vybraných vodoměrných stanicích v povodí Labe od jezu Geesthacht po ústí do Severního moře (Pořadová čísla odpovídají číslování vodoměrných stanic na obr. 4.-.) ís. Vodní tok Vodom rná stanice í ní km Plocha povodí (A) Dlouhodobý pr m rný pr tok (Q a) Dlouhodobý pr m rný minimální pr tok (Q min) Dlouhodobý pr m rný maximální pr tok (Q max) Období [km] [km ] [m 3.s - ] [m 3.s - ] [m 3.s - ]. Ilmenau Bienenbüttel 45, ) 434 9,7 4,97 36, Seeve Jehrden 8, ) 48 4,47,9 5, 96 - Bille Reinbek 3, ) 335,55,77 4, Alster Wulksfelde 9,5 ) 4,55,3, Stör Willenscharen 58,6 ) 476 5,87, 8, 97 - Jevenau/ Severomo skobaltský Jevenstedt, ) 6,49,39 8, pr plav 3. Oste Rockstedt 97,8 ) 6 6,7,86 37, 96 - Mehe/Oste Alfstedt, ) 54,66,6 4, Bienenbüttel/Ilmenau Jehrden/Seeve,5,5,5,5 Wulksfelde/Alster Reinbek/Bille,5,5,5,5 kapitola 4. ) říční km nad soutokem s Labem ) říční km nad soutokem se Severomořsko-baltským průplavem, resp. s řekou Oste,5,5 Tab. 4.-: Charakteristika hydrologického režimu ve vybraných vodoměrných stanicích v povodí Labe od jezu Geesthacht po ústí do Severního moře (Pořadová čísla odpovídají číslování vodoměrných stanic na obr. 4.-.) Rockstedt/Oste,5 Willenscharen/Stör,5 ís. Vodní tok Vodom rná stanice Pr m rný specifický odtok [l.s -.km - ] Dlouhodobý pr m rný pr tok Zimní hydrologické pololetí Letní hydrologické pololetí [m 3.s - ] [%] [m 3.s - ] [%] Q min : Q a Q a : Q max. Ilmenau Bienenbüttel 6,4, 6 7,3 4 :,8 : 4, Seeve Jehrden, 5,5 56 3,89 44 :,5 : 3,4 Bille Reinbek 7,6 3,56 7,57 3 : 3,3 : 5,5 Alster Wulksfelde,,9 74,8 6 : 5, : 6,9. Stör Willenscharen,3 7,9 67 3,87 33 :,7 : 4,8 Jevenau/ Severomo skobaltský Jevenstedt 4,,9 7,898 3 : 4,5 : 5,8 pr plav 3. Oste Rockstedt,3 8,7 69 3,87 3 : 3,4 : 5,9 Mehe/Oste Alfstedt,,833 63, : 3, : 7, Alfstedt/Mehe,5,5 Obr. 4.-3: Roční průběh průtoků ve vybraných vodoměrných stanicích na přítocích Labe v povodí Labe od jezu Geesthacht po ústí do Severního moře, vyjádřený jako podíl dlouhodobých měsíčních a ročních průměrů (Q měsíc /Q a ) Jevenstedt/Jevenau,5,5 Labe a jeho povodí - geografi cký, hydrologický a vodohospodářský přehled 93

4 kapitola 4. Na základě výše uvedených dat v tabulkách a na obr lze průtokové poměry v povodí Dolního Labe charakterizovat následovně: V povodí západně od Labe je roční průběh průtoků velmi vyrovnaný ve stanicích Bienenbüttel a Jehrden, které se považují za reprezentativní pro severovýchodní a severní část vřesoviště Lüneburger Heide. Tato skutečnost se projevuje především ve stanici Jehrden i v poměru mezi odtokem v zimním a letním hydrologickém pololetí, který činí 56 : 44 %, a v malých hodnotách Q min : Q a, resp. Q a : Q max dosahujících pouze :,5, resp. : 3,4. Značně větší rozdíly se vyskytují v průběhu průtoků během roku a v poměrech v obou stanicích v povodí toku Oste. Vodoměrná stanice Alfstedt na toku Mehe, který se vlévá cca 45 km pod stanicí Rockstedt z levé strany do Oste, se považuje za reprezentativní pro písčitou vyvýšeninu v blízkosti města Stade Stader Geest (obr. 4.-3). Směrem na severozápad rychle rostoucí úhrny srážek způsobují výrazný nárůst specifi ckých průměrných odtoků ze 6,4 l.s -.km - ve stanici Bienenbüttel na, l.s -.km - ve stanici Alfstedt. Obdobně se v jednotlivých stanicích také mění poměr dlouhodobých průměrných měsíčních průtoků od prosince do dubna, přičemž dubnový průtok klesá ve stanici Alfstedt pod dlouhodobý průměrný roční průtok (obr. 4.-3). Až na stanici Willenscharen na horním toku řeky Stör jsou rozdíly ročního průběhu průtoků a poměru mezi odtokem v zimním a letním hydrologickém pololetí, ale i hodnot Q min : Q a a Q a : Q max v povodí východně od Labe větší než v povodí západně od Labe. Specifi cké průměrné odtoky výrazně rostou ze 7,6 l.s -.km - ve stanici Reinbek/Bille na 4, l.s -.km - ve stanici Jevenstedt/Jevenau. V zimním hydrologickém pololetí jsou změny v poměru dlouhodobých průměrných měsíčních průtoků v jednotlivých stanicích s ubývající vzdáleností od pobřeží ještě větší než v povodí západně od Labe. Zvlášť nápadný je vzrůst dlouhodobých průměrných listopadových a prosincových průtoků a pokles dlouhodobých průměrných dubnových průtoků, ve stanici Jevenstedt dokonce pod dlouhodobý průměrný roční průtok. Obdobně jako na Dolním Labi nejsou ani v blízkosti soutoku přítoků s Labem z důvodu přílivu a odlivu k dispozici vodoměrné stanice s průtokovou statistikou. Tabulka 4.-3 uvádí odvozené hodnoty dlouhodobých průměrných průtoků a specifických odtoků k ústí jednotlivých přítoků. Přítoky Labe, uvedené v tab. 4.-3, včetně Severomořskobaltského průplavu, se podílejí na celkovém odtoku z povodí, tak i na ploše povodí Dolního Labe přibližně z 85 %. Tab. 4.-3: Dlouhodobé průměrné průtoky a specifické odtoky přítoků Dolního Labe Název vodního toku í ní km Labe Průměrný specifi cký odtok v povodí Dolního Labe je, l.s -.km -. Na většině přítoků odpovídají průměrné specifi cké odtoky specifi ckým odtokům horských řek v české i německé části povodí Labe. Hydrografi cké schéma Dolního Labe je znázorněno na obr Plocha povodí Dlouhodobý pr m rný pr tok Pr m rný specifický odtok [km ] [m 3.s - ] [l.s -.km - ] Ilmenau 599, 85, 7,7 6, Seeve 64,9 47, 4,7, Bille 65,3 Norderelbe 56,4 3,99 7,9 Alster 6,4 Norderelbe 58,7 5,8, Este 634,4 364, 3, 8,8 Lühe 645,5 6,7,5,6 Schwinge 654,8 5,7,6, Pinnau 659,7 367, 3,46 9,4 Krückau 664,9 75,7,4 8,8 Stör 679,3 78,7, Severomo sko-baltský pr plav 696, 536,7 9,,4 Oste 77, 7, 7,7,3 Medem a Hadelner Kanal 7,6 48,8 7,8 6, 94 Labe a jeho povodí - geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled

5 kapitola 4. Obr. 4.-4: Hydrografické schéma Dolního Labe Labe a jeho povodí - geografi cký, hydrologický a vodohospodářský přehled 95

6 kapitola Dolní Labe a jeho významné přítoky Pod jezem Geesthacht určuje příliv a odliv proudění a stav vody v Labi. Působením přitažlivosti Měsíce dochází v Severním moři ke stoupání a klesání hladiny vody, které se projevuje na stavech vody v Labi až k jezu Geesthacht. Od nejnižšího vodního stavu, tzv. nízké vody, se hladina po dobu přibližně 6 hodin zvedá, až dosáhne nejvyššího stavu, tzv. vysoké vody. Tuto fázi vzestupu vodní hladiny nazýváme příliv. Poté vodní stav opět přibližně po dobu 6 hodin klesá, až opět dosáhne nízkého stavu. Tato fáze se nazývá odliv (obr. 4.-5). Na slapovém úseku Labe dochází vlivem silného větru k bouřlivým přílivům, které vznikají souběžným vzdutím hladiny vody vlivem větru a astronomického přílivu. Vysoké bouřlivé přílivy na německém pobřeží Severního moře a ve slapovém úseku Labe jsou následkem bouří přicházejících ze severozápadu, které ženou vítr přímo do trychtýřovitého ústí toku Labe (viz kap. 3..4). Geografi cky se Dolní Labe dělí na horní slapový úsek Labe od jezu Geesthacht po začátek rozvětvení toku u Hamburku (ř. km 585,9 až 69,), Hamburskou oblast rozvětvení toku Labe s rameny Norderelbe a Süderelbe (ř. km 69, až 65,3) a dolní slapový úsek Labe po hranici se Severním mořem u Cuxhavenu (ř. km 65,3 až 77,7). Pod hranicí s mořem se nachází úsek tzv. Vnějšího Labe (Außenelbe) po říční km 764,9 (obr. 4.-4). Na přítocích do Labe byly těsně před ústím zřízeny uzavírací jezy, které slouží k zamezení průniku bouřlivých přílivů (viz kap. 3..). Všechny splavné přítoky mají v uzavíracích jezech plavební otvory, které se uzavírají dvěma za sebou ležícími vzpěrnými vraty. Na větších přítocích jsou vedle plavebních otvorů k dispozici také postranní otvory k odvádění vody, které lze uzavírat pomocí segmentových jezů nebo zdvižných stavidel. Přítoky se využívají převážně pro rekreační a sportovní účely, částečně i pro nákladní lodní dopravu. Aby tudy mohly projíždět i větší lodě, jsou mosty vybaveny sklápěcím, zásuvným nebo otočným zařízením (tab a obr. 4.-6). V horním slapovém úseku Labe, který měří 3, km, se vyskytují velmi rozdílné rychlosti a směry proudění, způsobené souběhem různých průtoků z povodí Labe položeného výše a pohybem přílivové a odlivové vlny. Na tomto úseku Labe přibírá řeky Ilmenau ( 85 km ) a Seeve (47 km ). Tab. 4.-4: Údaje o vodních cestách na přítocích Dolního Labe Obr. 4.-5: Průběh fáze přílivu a odlivu Stoupání a klesání hladiny moře zde trvá přesně hodin 4 minut a bývá označováno jako dmutí nebo slapové jevy. Proto se Dolní Labe nazývá také slapový úsek Labe. Rozdíl mezi vysokým a nízkým stavem vody při přílivu a odlivu se nazývá slapový zdvih. Průměrný slapový zdvih dosahuje v Geesthachtu, m, v Hamburku 3,5 m a v Cuxhavenu 3, m. Za úplňku a při novoluní začíná šestidenní období vysokých slapových zdvihů, tzv. skočný příliv. Při první a poslední čtvrti Měsíce nastává šestidenní období nízkých slapových zdvihů, tzv. hluchý příliv. Při skočném přílivu je vysoký vodní stav o 4 až 5 cm vyšší než při hluchém přílivu. Po. ís. P ítok Labe Celková délka [km] z toho splavný úsek [km] Splavný úsek toku do soutoku s Labem. Ilmenau 7, (v. Stederau) 8,8 od Lüneburgu, s 3 plavebními komorami. Este 5,,7 od mlýnského stavidla v Buxtehude 3. Lühe 44,,7 od mlýnského stavidla v Horneburgu 4. Schwinge 6, 4,7 5. Pinnau 44,9 9,9 6. Krückau 36,7, 7. Stör 84, 5,6 od Kellinghusenu od vrat historické plavební komory Salztorschleuse ve Stade od mlýnského stavidla nad m stem Pinneberg po soutok s labským ramenem Pagesander Nebenelbe od mlýnského stavidla nad p ístavem Elmshorn po soutok s labským ramenem Pagesander Nebenelbe 8. Oste 5, 74, od mlýnského jezu v Bremervörde Uzavírací jez proti bou livým p íliv m Plavební otvory s dvojicí Postranní otvory vzp rných vrat x 6 m x m skláp cí most zdvižná stavidla x m skláp cí most x m zasouvací most x 6 m skláp cí most x m oto ný most x m oto ný most x m skláp cí mosty x m skláp cí most x 8 m zdvižná stavidla x m zdvižná stavidla x 43 m dvojité segmentové uzáv ry 4 x m dvojité segmentové uzáv ry 96 Labe a jeho povodí - geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled

7 Hamburská oblast rozvětvení toku Labe, kde se Labe dělí v délce 6 km na dvě přibližně stejně dlouhá ramena severní Norderelbe a jižní Süderelbe, představuje s navazujícími velkými přístavními plochami a velkou hloubkou vody velmi složitý systém s pomalým odtokem (obr. 4.-8). Přitékající voda z výše položených úseků toku zde zůstává po dlouhou dobu v podstatě stát. Prouděním mořského přílivu a odlivu se voda opakovaně kyvadlovitě pohybuje směrem po proudu a proti proudu, přičemž při každém přílivu a odlivu dochází k výměně vody mezi přístavem a tokem Labe. Tento kyvadlovitý pohyb vodního tělesa pokračuje i pod rozvětvením toku, takže voda prochází stejným příčným profilem v podstatě Obr. 4.-8: Začátek Hamburské oblasti rozvětvení toku Labe na Norderelbe a Süderelbe několikrát (viz kap. 5..3). Výsledná rychlost posunu vodního tělesa směrem k moři je určována velikostí průtoků přicházejících z výše položených úseků Labe. V tabulce na obr jsou pro různé průtoky ve stanici Neu Darchau uvedeny příslušné doby postupu (dotoku) vody v daném úseku toku. V oblasti rozvětvení toku Labe leží Hamburk (,73 mil. obyvatel), největší město na Labi (obr. 4.-9). Na území města se do severního labského ramena Norderelbe vlévá Bille (56 km) a Alster (58 km). M. Simon Obr. 4.-6: Sklápěcí most přes řeku Schwinge na silnici. třídy č. 495 u Stade Ilmenau vzniká soutokem řek Stederau a Gerdau, které pramení na plošině Lüneburger Heide jižně od města Uelzen (35 obyvatel) (obr. 4.-). Od 4. století se toku Ilmenau využívalo k přepravě soli z Lüneburgu do Lübecku. Po dokončení průplavu Stecknitzfahrt v roce 398 se sůl přepravovala na celé trase po vodě (viz kap. 4..3). Ilmenau je dnes v délce 8,8 km vodní cestou s 3 plavebními komorami, a to od Lüneburgu (7 obyvatel) až po soutok s Labem. Posledních km dolní části toku Ilmenau je upraveno jako kanál. Na tomto úseku je řeka až k poslední plavební komoře Fahrenholz (, km nad ústím) závislá na přílivu a odlivu. Ve středověku se jako vodní cesta využívalo také dalších 5 km úseku toku od Lüneburgu až do Uelzenu. Labe a jeho povodí - geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Obr. 4.-7: Ústí řeky Ilmenau s uzavíracím jezem proti bouřlivým přílivům Hamburský přístav je největší německý námořní přístav a druhý největší přístav v Evropě. Kontejnerový přístav patří k největším na světě. Přes část přístavu nad jižním labským ramenem Süderelbe se vypíná most Köhlbrandhochbrücke (obr. 4.-). Tento téměř 4 km dlouhý most byl uveden do provozu v roce k a p i t o l a 4.. V roce 973 byl pod městem Winsen (3 obyvatel), těsně před ústím Ilmenau do Labe uveden do provozu uzavírací jez. Stavba chrání okolní nížinné oblasti, ležící kolem ústí Ilmenau a kolem řeky Luhe (476 km), která se do Ilmenau vlévá o 3 km výše, před bouřlivými přílivy (obr. 4.-7).

8 k a p i t o l a 4.. Obr. 4.-9: Pohled na město Hamburk s přístavištěm Landungsbrücken (vlevo) a mostem Überseebrücke (vpravo) Již v roce 973 byl dokončen most Kattwykbrücke, který leží o 3 km dále proti proudu. Oba mosty se v severním Německu řadí mezi impozantní technické stavby. Při světlé výšce 54 m zde mohou proplouvat tankery o hrubé prostornosti do 5 rejstříkových tun. Kattwykbrücke je železniční a silniční most se m dlouhým zdvihacím zařízením a maximálním zdvihem 45,7 m. Dolní část slapového úseku Labe měří,4 km a dělí se dále na limnický úsek, charakterizovaný sladkovodním prostředím, a na pásmo brakické vody, kde dochází k mísení sladké a slané vody a které sahá až za hranici s mořem (obr. 4.-4). Pásmo brakické vody začíná zpravidla kolem ústí řeky Pinnau a vyznačuje se kolísajícím obsahem solí v podélném profilu tohoto říčního úseku. Na polohu tohoto pásma má vliv zejména množství vody přitékající z výše položeného úseku toku. Je-li přitékající objem vody velmi velký, posouvá se pásmo brakické vody až pod ústí Severomořsko-baltského 98 Obr. 4.-: Část Hamburského přístavu s mostem Köhlbrandhochbrücke průplavu. Pokud však delší dobu přetrvává malý přítok vody, proniká horní hranice pásma brakické vody proti směru toku až nad ústí řeky Schwinge. V dolní části slapového úseku se do Labe vlévá Este (364 km), Lühe (7 km), Schwinge (6 km), Pinnau (367 km), Krückau (76 km), Stör ( 78 km) a Oste ( 7 km). Rovněž sem ústí Severomořsko-baltský průplav ( 537 km) a řeka Medem s průplavem Hadelner Kanal (483 km). Řeky Este a Oste pramení v severní části plošiny Lüneburger Heide, prameniště ostatních přítoků se však nacházejí v písčitých vyvýšeninách, tzv. geestech. Vzhledem k tomu, že na přítocích v maršových územích v blízkosti Labe jsou ochranné hráze, je třeba tyto oblasti odvodňovat pomocí čerpacích stanic nebo propustí v hrázích. Všechny přítoky na tomto úseku Labe mají těsně před soutokem ochranné uzávěry proti bouřlivým přílivům (viz kap. 3.. a tab. 4.-4). Druhým největším přítokem Dolního Labe po Ilmenau je řeka Stör. Pramení jihozápadně od Neumünsteru (79 obyvatel) na Šlesvicko-holštýnském geestu v nadmořské výšce 33 m a po 84, km se vlévá do Labe. Na Dolním Labi je jediným přítokem, kde se slapové vlivy projevují zcela volně a kde hranice přílivu a odlivu není pevně stanovena plavební komorou nebo jezem. Slapové vlivy zasahují až 5, km proti směru toku. Od říčního km 5,6 je řeka Stör splavná, i když komerční lodní doprava se dnes provozuje pouze v délce 7 km do Itzehoe (33 obyvatel). Mezi tokem Stör pod městem Itzehoe a Severomořsko-baltským průplavem se v oblasti Dithmarschen nachází maršové území, zvané Wilster Marsch. Toto území leží 3 m pod hladinou moře a patří tedy k nejníže položeným marším na Dolním Labi. Před ústím Stör byl v roce 975 dostavěn největší uzavírací jez proti bouřlivým přílivům na Dolním Labi. Má dva plavební otvory se sklápěcím mostem, uprostřed jsou dvoje za sebou Labe a jeho povodí - geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled

9 M. Simon Obr. 4.-: Labe v úseku jaderné elektrárny Brokdorf M. Simon Obr. 4.-: Ochranný uzávěr na řece Stör na ochranu před bouřlivými přílivy Vezery. Toto propojení mezi povodím Labe a Vezery sloužilo převážně k přepravě rašeliny z okolních slatin a rašelinišť. Od ukončení těžby rašeliny v roce 95 je tento kanál využíván k odvodňování okolních ploch. V areálu Hamburského přístavu má trychtýřovitý tok Labe šířku 4 až 5 m, nad ústím řeky Lühe se koryto rozšiřuje na,5 km, nad ústím řeky Stör má šířku 3,5 km a pod ústím Oste již 6 km. Na hranici se Severním mořem u Cuxhavenu (53 obyvatel) dosahuje tok Labe šířky kolem 7 km (obr. 4.-3). Pod ústím řeky Stör se nacházejí jaderné elektrárny Brokdorf ( 37 MW) a Brunsbüttel (86 MW), které patří k největším odběratelům vody na Dolním Labi (obr. 4.-). Pro průtočné chlazení spotřebují,, resp.,8 mld. m3 vody za rok, přičemž podle povolení mohou odebírat maximálně 7, resp. 4 m3.s-. Jaderná elektrárna Stade (67 MW), ležící nad ústím řeky Schwinge, byla v roce 3 odstavena z provozu. Nejdelším přítokem Dolního Labe je 5, km dlouhá řeka Oste, která pramení v severní části lesnaté plošiny Lüneburger Heide. Pouhých 8 km dělí pramen Oste od pramene řeky Este a km od pramene řeky Seeve. Slapové jevy na toku Oste sahají 74, km proti proudu až k mlýnskému jezu a plavební komoře v Bremervörde na soutoku s řekou Bever (obr. 4.-), kde končí vodní cesta. V roce 784 byl uveden do provozu průplav mezi řekou Hamme a Oste, tzv. Hamme-Oste-Kanal, který začíná 8,5 km nad ústím řeky Bever a vede z Oste přes řeku Hamme do Labe a jeho povodí - geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Obr. 4.-3: Ústí Labe do Severního moře u Cuxhavenu-Kugelbake 99 k a p i t o l a 4.. Další propojení mezi Labem a Vezerou vzniklo po vybudování průplavu Hadelner Kanal. Těsně nad ústím řeky Medem (483 km) do Labe byla v roce 855 vybudována odbočka z řeky Medem (obr. 4.-), odkud kanál pokračuje v délce 3,7 km až do blízkosti rozvodnice s Vezerou. Jeho prodloužení do řeky Geeste v povodí Vezery bylo dokončeno v roce 86 a je známo pod názvem Bederska-Geeste-Kanal. Tím vznikla plavební cesta mezi Labem a Vezerou o délce 54,7 km s 3 plavebními komorami. V současné době se tohoto průplavu pro lodě s ponorem do,5 m využívá převážně pro rekreační a sportovní účely. řazená vzpěrná vrata a po stranách boční otvory, z nichž každý má dva za sebou ležící segmentové uzávěry (tab. 4.4 a obr. 4.-).

10 4.. Severomořsko-baltský průplav kapitola 4.. U Brunsbüttelu 3,7 km nad hranicí s mořem se do Labe vlévá Severomořsko-baltský průplav/nord-ostsee-kanal ( 537 km ), který v délce 98,6 km spojuje Baltské moře od Kielu (33 obyvatel) s Labem. Zpočátku průplav protéká pahorkatinou Schleswig-Holsteinisches-Hügelland, následně až k Rendsburgu (9 obyvatel) prochází jeho trasa nížinou řeky Eider, protíná až 5 m vysoký hřeben geestu Schleswig- Holsteinische-Geest a pokračuje přes území marší, které leží až 3 m pod úrovní mořské hladiny (obr. 4.-). ukončen čtyřmi plavebními komorami. Ukončení průplavu v Brunsbüttelu a Kielu tvoří vždy jedna dvojitá plavební komora z roku 895 (tzv. staré plavební komory) o užitečné délce 5 m a užitečné šířce m a jedna nová dvojitá plavební komora z roku 94 o užitečné délce 3 m a užitečné šířce 4 m (obr. 4.-4). Tyto nové plavební komory předčily svými rozměry i plavební komory Panamského průplavu, které patřily do té doby k největším na světě, a patří k největším na světě až do dnešní doby. Severomořsko-baltský průplav, označovaný svého času jako stavba století, byl postaven v letech Vzhledem k tomu, že velikost a počet lodí neustále rostly, musel být průplav v letech a následně od roku 965 dále rozšiřován a prohlubován. Dnes mohou průplavem, který je ve dně široký 9 m a na hladině 6 m, proplouvat lodě o hrubé prostornosti do 5 rejstříkových tun s ponorem 9,5 m. Průplav lodím ušetří plavbu kolem Jutského poloostrova přes průlivy Kattegat a Skagerrak, čímž se cesta zkrátí o 5 námořních mil. Při jeho stavbě byly rozhodující především strategické důvody, ovšem dnes slouží převážně obchodu zemí kolem Baltského moře s ostatním světem. Severomořsko-baltský průplav je nejfrekventovanější umělou námořní cestou na světě. Bez ohledu na 4 3 sportovních a ostatních malých plavidel proplulo v roce 3 průplavem 39 8 lodí, tj. 9 lodí za den. Pro porovnání: Suezským průplavem proplouvá 3 4 lodí a Panamským průplavem 9 lodí za rok. Rozhodující vodní stav v průplavu se pohybuje kolem -, m n. m., tj.,9 m pod úrovní střední hladiny Baltského moře u Kielu a, m nad úrovní nízké hladiny vody v Labi u Brunsbüttelu. Kolísání vodních stavů v Labi, způsobené pohybem vody při přílivu a odlivu a vzdutím vody následkem silného větru, může dosáhnout přes 9 m a v Baltském moři u Kielu následkem silného větru přes 5 m. Na obou koncích je proto průplav na ochranu před kolísavými vodními stavy Obr. 4.-4: Stará (vpravo) a nová (vlevo) dvojitá plavební komora na vjezdu do Severomořsko-baltského průplavu u Brunsbüttelu V souvislosti se stavbou Severomořsko-baltského průplavu bylo zapotřebí postavit řadu mostů a později i tunelů. Mosty přes průplav mají pro průjezd lodí světlou výšku 4 m. Nejznámějším mostem je,5 km dlouhý železniční most v Rendsburgu z roku 93 (obr. 4.-5). Svého času patřil k největším ocelovým konstrukcím v Evropě a v rámci rozšíření průplavu nahradil dosavadní dvoudílný otočný železniční most. M. Simon Obr. 4.-5: Železniční most nad Severomořsko-baltským průplavem v Rendsburgu Železniční most v Rendsburgu spolu s visutým přívozem, který byl uveden do provozu rovněž v roce 93, je od roku 988 zařazen mezi chráněné technické památky. Plošina přívozu, na které lze vedle osob přepravovat až 6 osobních vozidel, visí na lanech pojezdového ústrojí, které je umístěno přímo pod ocelovým nosníkem železničního mostu (obr. 4.-6). Stavba Severomořsko-baltského průplavu vedla u řady řek k přerušení trasy jejich toků. Horní tok řeky Eider a přítoky, které se v minulosti vlévaly přímo do řeky Eider, ústí dnes přímo do průplavu (obr. 4.-). Přibližně z km původní plochy povodí řeky Eider je dnes odváděna voda do průplavu. Řeky v marších s plochou povodí 5 km jsou vzhledem ke své hluboké poloze odvodňovány do průplavu pomocí 9 čerpacích stanic. K největším přítokům Severomořskobaltského průplavu patří horní tok řeky Eider (83 km ), Wehrau (5 km ) a Haaler Au (5 km ). Severomořsko-baltský průplav je nejdelší umělou vodní cestou v povodí Labe. Přehled nejvýznamnějších plavebních kanálů v povodí Labe je uveden v tab Labe a jeho povodí - geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled

11 Tab. 4.-5: Nejvýznamnější umělé vodní cesty v povodí Labe Po. ís... Název pr plavu St edon mecký pr plav (Mittellandkanal) Pr plav Labe-Havola (Elbe-Havel-Kanal) Úsek toku od odbo ení z pr plavu Dortmund-Emže k plavební komo- e Hohenwarthe (napojení na pr plav Labe-Havola) z toho v povodí Labe od plavební komory Sülfeld k plavební komo e Hohenwarthe (napojení na pr plav Labe- Havola) od napojení na St edon mecký pr plav pod plavební komorou Hohenwarthe po jezero Plauer See Délka [km] (35,7) 88,8 Po et plavebních komor (3) 55, kapitola Vodní cesta Müritz-Havola (Müritz-Havel-Wasserstraße) Pr plav Odra-Havola (Oder-Havel-Kanal) Havolský pr plav (Havelkanal) Pr plav Odra-Spréva (Oder-Spree-Kanal) od toku Kleine Müritz po ústí do vodní cesty Horní Havola 3,8 4 od lodního zdvihadla Niederfinow po odbo ení Havolského pr plavu (z toho 3, km kanalizovaný úsek Havoly) z toho v povodí Labe od odbo ení Finowkanalu z vrcholové zdrže pr plavu Odra-Havola po odbo ení Havolského pr plavu (z toho 3, km kanalizovaný úsek Havoly) od pr plavu Odra-Havola pod Hennigsdorfem po Sacrow- Paretzer Kanal od Odry u Eisenhüttenstadtu p es Sprévu po jezero Seddinsee na toku Dahme (z toho 9,7 km kanalizovaného úseku Sprévy) z toho v povodí Labe od plavební komory Kersdorf po jezero Seddinsee (z toho 9,7 km kanalizovaného úseku Sprévy) (67,5) 39,9 () ( lodní zdvihadlo) 34,6 (85,) 44,6 (4) 3 7. Teltowkanal od eky Dahme po Postupimskou Havolu 37,8 Obr. 4.-6: Visutý přívoz na železničním mostě v Rendsburgu M. Simon Pr plav Labe-Lübeck (Elbe-Lübeck-Kanal) Bo ní kanál Labe (Elbe-Seitenkanal) Severomo sko-baltský pr plav (Nord-Ostsee-Kanal) od Labe v Lauenburgu po Kiel u Baltského mo e z toho v povodí Labe od jezera Möllner See po ústí do Labe od odbo ení ze St edon meckého pr plavu po ústí do Labe pod Lauenburgem z toho v povodí Labe od plavební komory Uelzen po ústí do Labe (6,) 33, (5,) 54,6 od Kielu u Baltského mo e po Brunsbüttel na Labi 98,6 (7) () ( lodní zdvihadlo) lodní zdvihadlo (4 plavební komory na obou koncích pr plavu) Labe a jeho povodí - geografi cký, hydrologický a vodohospodářský přehled