Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie

Transkript

1 Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie REPy ČR a SR Sloupy z odstřeďovaného betonu pro elektrické venkovní vedení do 35 kv PNE Odsouhlasení normy Konečný návrh podnikové normy energetiky pro rozvod elektrické energie byl odsouhlasen těmito organizacemi: ČÚBP, IBP Bratislava,TAZUS Bratislava, TAZUS Praha, pracoviště České Budějovice, Sloupárna Majdalena, s r.o., ELV Senec, EGÚ Brno, a.s., STE, a.s., SČE, a.s., VČE, a.s., ZČE, a.s., JČE, a.s., JME, a.s., SME, a.s., Západoslovenské energetické závody, š.p., Středoslovenské energetické závody, š.p., Východoslovenské energetické závody, š.p., Obsah strana 1. Předmět normy 3 2. Termíny a definice 3 3. Všeobecně 4 4. Technické požadavky 4 5. Návrh sloupů 8 6. Zkoušení Skladování a doprava Přejímky a dodávání Montáž a údržba 15 Příloha A 18 Příloha B 24 Předmluva Citované normy ČSN Uzemnění elektrických zařízení ČSN Stavba venkovních silových vedení PNE Součásti venkovních vedení veřejného rozvodu do 1kV PNE Součásti venkovních vedení veřejného distribučního rozvodu vn do 35 kv ČSN Výroba a kontrola betonových stavebních dílců ČSN Spolehlivost stavebních konstrukcí a základových půd. Základní ustanovení pro výpočet Nahrazuje: OEG z Účinnost od:

2 ČSN Navrhování betonových konstrukcí ČSN Betonové konstrukce. Základní ustanovení pro navrhování ČSN Nedestruktivní zkoušení betonu. Všeobecná ustanovení ČSN Ultrazvuková impulzová metóda zkúšania betónu ČSN Tvrdoměrné metody zkoušení betonu ČSN Provádění a kontrola betonových konstrukcí ČSN Provádění a kontrola konstrukcí z předpjatého betonu ČSN P ENV 206 Beton. Vlastnosti, výroba, ukládání a kritéria hodnocení Další souvisící normy ČSN Terminologie v elektrotechnice. Kapitola 601. Výroba, přenos a rozvod elektrické energie. Všeobecně ČSN Terminologie v elektrotechnice. Kapitola 604. Výroba, přenos a rozvod elektrické energie. Provoz ČSN Ochrana před nebezpečným dotykem ČSN IEC 466 Terminologie v elektrotechnice. Kapitola 466. Venkovní vedení Obdobné zahraniční normy NF C Supports for overhead lines. Prestressed concrete poles. Specification ( Stožáry pro venkovní vedení. Sloupy z předpjatého železobetonu. Specikace Nahrazení předchozích norem Podniková norma PNE byly vypracována jako revize OEG , s pomocí norem ČSN a PNE, národní normy Francie NF C a zkušeností z používání a výroby sloupů z odstřeďovaného betonu. V příloze B byla norma doplněna o podrobnější technické charakteristiky současně vyráběných sloupů vzhledem k tomu, že byla zrušena celostátní závaznost typových podkladů sloupů z předpjatého betonu v energetice. Vypracování normy Zpracovatel: Energoprojekt Praha, a.s. Ing. Jaroslav Bárta Ing. Vladimír Pešta PNE

3 1. Předmět normy Tato norma platí pro navrhování, výrobu, zkoušení, dodávání a používání sloupů z odstřeďovaného betonu, které se používají ke stavbě venkovních vedení distribučních sítí veřejného rozvodu do 35 kv a sdělovacích energetických vedení podle ČSN Termíny a definice Norma používá některé specielní termíny, které jsou obsaženy v citovaných normách ČSN třídy 72 a 73. Základní terminologie pro venkovní vedení je obsažena v ČSN IEC 466. Pro účely této normy se používají následující termíny a definice: 2.1 Čep: slabší konec sloupu 2.2 Pata: silnější konec sloupu 2.3 Kuželovitost sloupu: přírůstek vnějšího průměru sloupu na jednotku délky 2.4 Odstřeďovaný beton: beton tvářený a zhutněný odstředivým účinkem rotace formy za současné vibrace (rázů) vyvolané nerovnostmi formy a zařízení 2.5 Vrcholová síla: náhradní síla, působící na čepu kolmo k ose sloupu, vyvozující v místě vetknutí stejné ohybové účinky jako skutečné zatížení 2.6 Normová vrcholová síla: vrcholová síla odvozená z normového zatížení podle ČSN Jmenovitá vrcholová síla: normová vrcholová síla vybraná z unifikované řady této normy, vyjadřující dovolené zatížení sloupu 2.8 Výpočtová vrcholová síla: normová vrcholová síla vynásobená součinitelem zatížení 2.9 Kritický průřez: nejvíce namáhaný průřez sloupu v ohybu od vrcholové síly (zpravidle v místě vetknutí nebo jeho okolí) 2.10 Předpjatá výztuž: výztuž, uměle vyvozující předpětí betonu (ČSN ) 2.11 Kombinovaná výztuž: podélná předpjatá výztuž, doplněná podélnou výztuží nepředpjatou, přičemž průřezová plocha nepředpjaté výztuže musí být větší než polovina plochy výztuže předpjaté (Fa > O,5 Fa,pr) 2.12 Výrobní stadium: vyšetřovaný stav sloupu v době vnesení předpětí do betonu 3

4 2.13 Provozní stadium: vyšetřovaný stav sloupu v době po jeho osazení a zatížení 2.14 Manipulační stadium: vyšetřovaný stav sloupu při výrobní, skladové, dopravní a montážní manipulaci 2.15 Staticky účinná tloušťka: tloušťka stěny sloupu zmenšená o tloušťku vrstvy kalových sedlin 2.16 Kalové sedliny: vrstva velmi jemných složek betonu, vzniklá odstřeďováním, rozdělená zhruba rovnoměrně po dutině stožáru 3 Všeobecně 3.1 Norma stanoví jednotné jmenovité vrcholové síly, délky a vetknutí sloupů, technické požadavky, pokyny pro navrhování, výrobu, značení, zkoušení, skladování, dodávání, dopravu, montáž a provoz betonových sloupů. 3.2 Užití sloupů Sloupy se používají jako jednoduché, případně složené (D, A) podpěrné body venkovního vedení do 35 kv, konstrukce sloupových transformoven vn/nn do 35 kv a sdělovacích vedení Pokud se sloupy, navržené podle kapitoly č. 5 použijí na venkovní vedení 110 kv, sníží se jejich dovolené jmenovité vrcholové síly o 10 % Sloupy je možné použít také pro veřejné osvětlení, elektrizaci drah,podpěry trubních vedení, piloty apod, za podmínky, že budou zvlášť posouzeny podle příslušných předpisů 4 Technické požadavky 4.1 Základní unifikované parametry Pro betonové sloupy venkovního elektrického vedení distribučního veřejného rozvodu do 35 kv jsou dohodnuty jmenovité vrcholové síly a základní rozměry sloupů uvedené v tabulce 1. 4

5 Tabulka 1 Základní charakteristiky1) Vrcholová síla (kn) Délka sloupu l (m) , ,5 15 Jmenovitá Výpočtová Vetknutí2) (m) + + 1,5 1,95 1,5 1,5 1, ,0 3,90 1,6 1,8 2,0 2,0 2,0 4,5 5,85 1,6 1,8 2,0 2,0 2,0 6,0 7,80 1,6 1,8 2,0 2,0 2,0 10,0 13,00 1,8 2,0 2,0 2,0 2,0 12,O 15,60 1,8 2,0 2,0 2,0 2,0 15,0 19,50 1,8 2,0 2,0 2,0 2,0 20,0 26,00 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 30,0 39,00 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 Poznámky: 1) Zvýrazněné údaje odpovídají běžnému výrobnímu programu JČE Majdalena a ELV Senec. Bližší údaje jsou uvedeny v příloze B 2) Uvedené hodnoty vetknutí platí pro tuhé vetknutí do základu. 4.2 Mechanické vlastnosti Sloupy musí vykazovat požadovanou únosnost, trvalou použitelnost a přetvoření podle čl , 4.2.3, a Předepsané hodnoty se prokazují průkaznými a kontrolními zkouškami podle kapitoly č Únosnost při porušení, dosažená při výrobně-kontrolní lámací zkoušce musí být minimálně o 20 % vyšší, než je výpočtová únosnost podle čl Trvalá použitelnost se prokazuje při lámací zkoušce dodržením kritérií, uvedených v tabulce 2 Tabulka 2 Sloup s výztuží Vznik trhlin při zatížení Šířka trhlin při zatížení P + + předpjatou P kombinovanou 0,5 P O,1 mm + + nepředpjatou - 0,2 mm Poznámka: U sloupů podle čl je dovoleno uvažovat P jako 0,9 násobek normové vrcholové síly 5

6 4.2.4 Přetvoření se sleduje a měří při lámací zkoušce a je limitováno účelem použití podle zvláštních požadavků. 4.3 Rozměry sloupů nesmí překročit uvedené mezní odchylky od výrobních rozměrů: - v délce ± 50 mm - ve vnějším průměru ± 5 mm - ve staticky účinné tloušťce + 15 mm - 5 mm 4.4 Provedení Sloupy musí být přímé, největší přípustná odchylka od osové přímosti je 3 mm/1 bm Povrch sloupů musí být hladký, celistvý, bez shluků kameniva a dutin, jakož i jiných závad, které by snižovaly trvanlivost a vzhled sloupu (např. hlubší podélné rýhy) Na čele čepu nesmí být odlomy, případně jiná porušení betonu větší, než 1/3 vnějšího obvodu a hlubší jak 3 cm Výztuž sloupu nesmí vystupovat v souladu s čl na vnější, ani na vnitřní povrch. Předpínací výztuž v čelech sloupu nesmí vystupovat více jak 5 mm nad povrch a musí být opatřena ochranným nátěrem Podle dohody mezi výrobcem a odběratelem je u sloupů dovoleno: - opatřit prostupy pro výstroj a zemnicí lano za předpokladu dodržení podmínek podle čl , - barvit buď přímo čerstvý beton nebo dodatečně povrch sloupu nátěrem, zejména za účelem splnění požadavků ochrany životního prostředí (chráněné oblasti), případně ochrannými antikorozními nátěry v oblastech se zvýšenou korozní agresivitou prostředí. Použité nátěrové prostředky však nesmí narušit kvalitu betonu 4.5 Vstupní materiály Sloupy se vyrábí z betonu třídy B 40, B 50 a B 55 podle ČSN Změny b), nebo C 40/50, C 45/55 a C 50/60 podle ČSN P ENV

7 4.5.2 Směs frakcí kameniva pro výrobu betonu musí mít vhodné granulometrické složení (nejméně 2 frakce) podle ČSN , stanovené laboratorními zkouškami tak, aby umožnilo dokonalé zpracování čerstvého betonu odstředěním a dosažení konečných požadovaných vlastností Pro výrobu betonu se použije cement vhodného složení a pevnostní třídy, vyhovující danému postupu výroby a předepsané třídě betonu Množství cementu v betonu musí být stanoveno pro daný způsob výroby a předepsanou třídu betonu a nesmí přesáhnout 600 kg.m-3 zhutněného betonu Čerstvý beton musí mít v dlouhodobém průběhu výroby statisticky sledovanou stejnoměrnou jakost Pro předpínání se obvykle používá samokotvící výztužná ocel o nejmenší pevnosti 800 MPa a maximálním průměru vložky 12 mm, zajišťující spolehlivě soudržnost s betonem. Podle uvažovaného způsobu armování je třeba přihlédnout k tažnosti drátu Nosná nepředpjatá výztuž má mít nejmenší pevnost 500 MPa Pro výztuž příčnou a konstrukční se používá obvykle měkká výztuž, pouze vyjímečně se provádí ovinutí z tvrdé oceli Použijí-li se zvláštní přísady do betonu za účelem úpravy doby tuhnutí a tvrdnutí nebo zlepšení konsistence čerstvého betonu případně jejího obarvení, nesmějí negativně ovlivňovat dlouhodobou kvalitu betonu a oceli (např. koroze), ani výrobní postupy Podle druhu použitých výrobních forem (celistvé, nebo podélně půlené) se volí odformovací prostředek vhodného složení, chemicky inertní vůči betonu, který nesmí způsobovat trvalé vady povrchu sloupů. 4.6 Údaje o výrobcích Každý vyrobený a dodaný sloup musí být označen v souladu s ČSN čl. 49 až 58 těmito údaji: 7

8 a) označení výrobního podniku, b) datem výroby, c) typ sloupu, d) výrobní značka nebo číslo Případně se na štítku vynechá místo pro provozní značení Označení se provede trvanlivým štítkem a trvanlivým písmem, spolehlivě připevněným na vnějším povrchu sloupu ve vzdálenosti 4 m od paty Doporučuje se označit na sloupu místo kritického průřezu (vetknutí), těžiště sloupu a barevně označit na čele čepu vrcholové síly: - bílé 1,5 kn - černé 3 kn - modré 4,5 kn - zelené 6 kn - červené 10 kn 5 Návrh sloupů 5.1 Sloupy ve smyslu úvodního ustanovení normy se navrhují a posuzují, pokud tato norma nestanoví jinak, podle ČSN , ČSN a ČSN Při návrhu a posouzení sloupu podle čl se postupuje v souladu s ČSN změna a)-4/1983 příloha 04 součinitel spolehlivosti co do účelu n = 0,9 (třída objektů III) 5.3 Sloupy se vyšetřují jako krakorcový nosník podepřený v patě a místě vetknutí podle čl na statické účinky dané vrcholové síly, přičemž se nedbá vlastní tíhy sloupu 5.4 Při stanovení výpočtového zatížení se postupuje podle ČSN čl (t.j. součinitel zatížení t = 1,3) 8

9 5.5 Sloupy se prověří na: a) mezní stav únosnosti ve stadiu výrobním, provozním a manipulačním, b) mezní stav trhlin ve stadiu provozním a to: ba) sloupy s výztuží předpjatou a kombinovanou na vznik trhlin, bb) sloupy s výztuží nepředpjatou podle šířky trhlin, c) přetvoření ve stadiu provozním. 5.6 Pro splnění podmínky průmyslové výroby se zřetelem na specifické vlastnosti odstřeďovaného betonu je dovoleno uvažovat při výpočtu podle čl. 5.5 hodnoty charakteristik betonu odchylně od ČSN a ČSN podle tab. 3. Tabulka 3 Hodnoty vlastností betonu Třída betonu Veličina B 40 B 50 B Pevnost normová Rbn v tlaku (MPa) výpočtová Rbd 22 27, Pevnost normová Rbtn 4,5 5 5,5 v tahu (MPa) výpočtová Rbtd 2,5 3 3, Modul pružnosti Eb (MPa) Mezní poměrné stlačení 0, Mezní stav únosnosti ve stadiu výrobním v rozhodujících průřezech se vyšetří podle ČSN Mezní stav únosnosti ve stadiu provozním se vyšetří metodou mezních přetvoření za podmínek daných ČSN , přičemž se do výpočtu zavádí veškerá podélná staticky účinná výztuž. 5.9 Mezní stav únosnosti ve stadiu manipulačním se vyšetří pro uvažovaný způsob podepření. Výpočtové zatížení je dáno vlastní tíhou sloupu vynásobené dynamickým součinitelem 1,5; přičemž se součinitel zatížení uvažuje rovný 1. 9

10 5.10 Mezní stav trhlin ve stadiu provozním u sloupů s výztuží předpjatou nebo kombinovanou se vyšetří za podmínek podle ČSN Sloupy s výztuží kombinovanou se považují za vyhovující, je-li normová únosnost na mezi vzniku trhlin rovna nebo vyšší než 50 % normového zatížení Mezní stav trhlin ve stadiu provozním u sloupů s výztuží nepředpjatou se vyšetří podle ČSN podle šířky trhlin (menší, než O,2 mm) Přetvoření ve stadiu provozním se vyšetří jako průhyb vrcholu sloupu za předpokladu čl. 5.3, přičemž se nepřihlíží k účinkům výztuže u sloupů s výztuží předpjatou a kombinovanou a posoudí se pouze v případech, je-li pro dané použití předepsána mezní hodnota. Přitom se do výpočtu zavádí u sloupů s výztuží: a) předpjatou - plný průřez a 0,7 Eb 2) b) kombinovanou - plný průřez a 0,5 Eb 2) c) nepředpjatou - průřez s vyloučenou tahovou oblastí za předpokladu, že veškerý tah přejímá výztuž Konstrukční zásady Tvar, rozměry a výztuž sloupů se navrhují podle čl tak, aby se při respektování funkčnosti a hospodárnosti umožnilo kvalitní provedení konstrukce bez výrobních obtíží Sloupy musí mít dostatečnou tuhost, aby se při správné manipulaci při dopravě a montáži neporušily V průřezu sloupu musí být v celé délce minimálně 5 podélných výztužných vložek (předpjatých a nepředpjatých) rovnoměrně rozdělených po obvodu Při uplatnění průmyslové výroby betonu za předpokladu přesného zajištění polohy výztuže vůči povrchu (s přesností ± 2 mm) je postačující tloušťka betonové krycí vrstvy pro předpjaté vložky 15 mm v patě a 10 mm v čepu. Nosná betonářská výztuž může být kryta vrstvou betonu jen 10 mm silnou. Ke krytí ostatní výztuže (třmínky, příčné ovinutí) stačí krycí vrstva silná 5 mm. 2) Hodnoty stanovené na základě statistického vyhodnocení přetvoření 10

11 Za stejných předpokladů jako v čl jsou dovoleny nejmenší mezery mezi souběžnými vložkami vloženými po odvodu: - v patě jmenovitý průměr vložky, nejméně však 15 mm, - v čepu 2/3 jmenovitého průměru vložky, nejméně však 10 mm nebo 2/3 největšího zrna kameniva Do těchto mezer je možno vyjímečně uložit doplňující souběžnou nepředpjatou výztuž tak, že nejméně každá druhá mezera zůstane volná za podmínky, že se průkazními zkouškami prokáže, že je zachována soudržnost mezi betonem a výstuží a stejnorodost betonu Mezi souběžnými, radiálně vlněnými vložkami je postačující mezera 5 mm U nepředpjaté výztuže se vyjímečně připouští umístit 2 vložky o největším průměru 10 mm souběžné těsně vedle sebe za stejné podmínky, jako v čl V tomto případě se zvyšuje jejich kotevní délka o 25 % Sloupy se opatří příčnou výztuží tvořenou uzavřenými kruhovými, případně n-úhelníkovými třmínky po maximálně 20 cm nebo šroubovitě vinutým drátem průměru nejméně 2,5 mm, o stoupání menším, než 2/3 největšího průřezu sloupu. V okolí kritického průřezu se doporučuje příčnou výztuž zhustit Sloupy s předpjatou výztuží musí mít kotevní oblasti v patě a čepu opatřeny zesílenou příčnou výztuží tak, aby byla spolehlivě zachycena příčná napětí od předpětí Otvory ve stěně sloupů (např. pro výstroj, konzole ap.) do největšího rozměru 25 mm ve směru příčném a 50 mm ve směru podélném o o vzájemné vzdálenosti nejméně 100 mm není nutno uvažovat při výpočtu průřezových veličin Použití ocelové výztuže sloupů, jako uzemňovacího přívodu je přípustné při dodržení ČSN

12 5.14 Výrobní postupy Způsob a postup předpínání musí odpovídat ČSN tak, aby bylo vyhověno statickému návrhu, pokud jde o kotevní a výsledné napětí Největší odchylky od předepsaného kotevního předpětí jsou ± 10% Předpětí do betonu může být zavedeno, odchylně od ČSN , již při dosažené pevnosti 0,6 násobku hodnoty uvažované třídy betonu, prokáže-li se při zkoušení, že soudržnost betonu a oceli je spolehlivě zajištěna Množství a způsob dávkování čerstvého betonu do forem (plnění) musí být takové, aby výsledné tloušťky stěny po obvodu a délce sloupu vyhověly čl Přitom je třeba přihlédnout ke zvětšení tloušťky stěny o vrstvu kalových sedlin Režim otáček při odstřeďování je třeba volit tak, aby beton dosáhl potřebného stupně zhutnění, betonová směs se po délce formy správně rozmístila a celistvost betonu nebyla narušena vlivem výztužných složek Formy musí být dostatečně tuhé, aby při jejich přepravě s čerstvým vytvarovaným betonem nedošlo k nepříznivému ovlivnění konečné jakosti výrobku Při použití urychleného tvrdnutí betonu (UTB) ohřevem je třeba stanovit režim teploty a dobu jejího trvání ověřovacími zkouškami v závislosti na použitém cementu a kamenivu tak, aby bylo dosaženo potřebné odformovací pevnosti betonu Při odformování sloupů vytlačováním z forem nesmí dojít k narušení betonu tlakem lisu na čepu. Je třeba učinit taková opatření, aby tření mezi betonem a formou bylo co nejmenší (přesným a hladkým opracováním vnitřního povrchu formy, použitím vhodného separačního prostředku, případně správnou volbou cementu). 12

13 6 Zkoušení 6.1 Sloupy se podrobují: a) zkoušce průkazní podle Přílohy A, b) zkoušce kontrolní výrobní, c) podle potřeby zkoušce prototypové, případně jiné, přičemž musí vyhovět kriteriím podle čl až a Průkazné zkoušky Průkazné zkoušce se podrobí každý sloup nově zavedený do výroby nebo sloup, na kterém byly provedeny změny v tvaru, rozměrech, v použitých hmotách nebo ve výztuži, které mohou podstatně ovlivnit jeho statické chování, únosnost nebo trvanlivost. Dovoluje-li to konstrukční a statická podobnost jedné sortimentní řady sloupů, je postačující, vybere-li se k průkazné zkoušce z této řady typ sloupu nejnepříznivěji namáhaný. 6.3 Kontrolní výrobní zkoušky Zkoušky hmot se provádějí průběžně s výrobou v rozsahu a četnosti podle ČSN a ČSN Hotové výrobky se kontrolují podle čl. 4.3, až a čl až a to každý sloup zvlášť. Nevyhovující výrobky se viditelně označí a vyřadí Rozsah, četnost a způsob kontrolních výrobních zkoušek je obsažen v komplexním kontrolním a zkušebním plánu výrobce v souladu s čl až Komplexní kontrolní a zkušební plán schvaluje orgán povolující výrobu O výrobě sloupů musí být veden denník, ve kterém se v časové posloupnosti zaznamenávají vykonané práce, složení betonové směsi a její zpracování, kontrolní údaje předpínání, případně závady a změny ve výrobních postupech, dále teplota vzduchu, údaje o odběru vzorků surovin a o výrobě zkušebních těles i hotových sloupů. 13

14 6.3.6 Odběratel má právo nahlédnout do knihy protokolů o kontrolních výrobních zkouškách a přesvědčit se o tom, že sloupy vyhovují podle čl až a Skladování a doprava 7.1 U dodavatele (výrobce) i odběratele se sloupy skladují ve vodorovné poloze na urovnaném, dostatečně únosném podkladu, nejvýše v deseti vrstvách, střídavě patami a čepy nad sebou, přičemž se jednotlivé vrstvy příčně prokládají vodorovnými proklady (obvykle dřevěné hranoly), umístěnými v předepsaných vzdálenostech přesně nad sebou s ohledem na rozměry a tvar sloupů tak, aby nedocházelo k jejich přetížení. 7.2 Krajní sloupy musí být spolehlivě zajištěny proti sesmeknutí. 7.3 Výrobce i odběratel musí učinit opatření při manipulaci se sloupy (nakládání, ukládání, přeprava), aby nedocházelo k jejich namáhání nad dovolenou mez. 7.4 Doprava Pro dopravu sloupů platí příslušné předpisy pro přepravu dlouhých materiálů Sloupy se dopravují ve vodorovné poloze způsobilými silničními dopravními prostředky nebo železničními vagóny, opatřenými nálepkou " neodrážet-nespouštět" Jsou-li sloupy dopravovány ve dvou nebo více vrstvách, musí být vrstvy proloženy proklady v předepsané poloze a spolehlivě zajištěny na ložné ploše proti posunu a sesmyknutí. 8 Přejímání a dodávání 8.1 Přejímání Hotové sloupy se přejímají kvantitativně i kvalitativně podle atestu výrobce, že dodané výrobky vyhovují ustanovením této normy, případně i jiným předpisům a zvláštním dohodám, sjednaným předem mezi odběratelem a dodavatelem (výrobcem). 14

15 8.1.2 Sloupy se přejímají na místě určeném platnými předpisy u kvalitativní přejímky, případně na místě, sjednaném dohodou Provádějí-li se zkoušky pro ověření jakosti dodávky, platí pro ně ustanovení čl až Dodávání Sloupy se dodávají na kusy. Každá dodávka, expedovaná od dodavatele (výrobce), musí být doložena atestem, ověřeným jeho technickou kontrolou, že dodávané sloupy odpovídají požadavkům této normy PNE, případně jiným, předem sjednaným podmínkám. Toto potvrzení (atest) obsahuje: a) množství sloupů v kusech b) typ sloupů c) číslo normy PNE d) případně další požadavky, sjednané smluvně mezi dodavatelem a odběratelem Na základě písemné dohody mezi dodavatelem a odběratelem mohou být v objednávce specifikovány další specielní požadavky na únosnost a provedení sloupů (zabarvení sloupů, ochrana před vlivem koroze, otvory pro uchycení výstroje vodičů, vyvedení ocelové výztuže na povrch sloupů ap.) Sloupy je možno expedovat od výrobce až po dosažení jakosti, požadované touto normou. 9 Montáž a údržba 9.1 Pro skladování, vystrojování a používání sloupů platí ČSN , případně další odvozené předpisy a normy. 9.2 Jsou-li sloupy plně využity na dovolenou vrcholovou sílu (jmenovitou) je nutno je podle způsobu založení osadit do takové hloubky v terénu, aby jejich vetknutí bylo rovné nebo větší, než předepisuje čl

16 9.3 V odůvodněných případech (je-li požadavek na zvýšení volné výšky sloupů za podmínek, že vrcholová síla není plně využita a základové podmínky vyhovují) je dovoleno založit sloupy na hloubku menší, než požaduje čl. 9.2, nejméně však 100 cm u sloupů s průběžnou výztuží a 150 cm u sloupů s výztuží v patní části odstupňovanou. V těchto případech se sníží hodnota dovolené jmenovité vrcholové síly tak, aby ohybový moment od této síly k místu vetknutí nepřekročil jeho jmenovitou hodnotu. 9.4 Na sloupy se montuje normalizovaná výstroj podle PNE a PNE Použije-li se jiné výstroje, je nutné výpočtem, případně zkouškami prokázat, je-li spolehlivě zajištěno trvalé spojení se sloupem a není-li sloup místně přemáhán. 9.5 Horní čela sloupů je nutné chránit proti vlivu povětrnosti zaslepením nebo ochrannou krycí hlavicí z vhodného materiálu podle PNE , spolehlivě upevněnou na čepu. 9.6 Je nepřípustné dodatečně upravovat sloup sekáním, vrtáním a pod., je však dovoleno jej zkracovat řezáním. 9.7 Při stavění je nutné manipulovat se sloupem opatrně tak, aby nedošlo k jeho rázovému přetížení (např. pádem na zem nebo na hranu výkopu a pod.). 9.8 Při manipulaci a montáži sloupů se postupuje podle technických podmínek výrobců. 9.9 Dojde-li náhodně k nepředvídanému přetížení sloupu (např. pádem), je nutno jej důkladně prohlédnout. Jsou-li na povrchu nezatíženého sloupu zjištěny okem patrné trhliny nebo odklony větší, než stanoví čl.4.4.3, je nutno sloup vyřadit z použití Bez souhlasu odborně způsobilého orgánu, není přípustné opravovat taková poškození sloupu, která by mohla mít vliv na jejich trvalou provozní způsobilost. 16

17 9.11 Pro výstup na sloup se používá schválených pomůcek nebo mechanismů (stupačky, žebříky, montážní lávky, šplhavé vozíky apod.), které sloup nepřetěžují a neporušují jeho povrch Pokud nejsou sloupy opatřeny nátěrem (viz čl ), nevyžadují zvláštní údržbu 17

18 Příloha A METODICKÉ POKYNY pro provádění průkazných zkoušek sloupů z odstřeďovaného betonu Tyto metodické pokyny platí pro průkazní zkoušky, nevylučuje se však jejich použití i pro kontrolní, výrobní a jiné druhy zkoušek podle ČSN Vlastnosti sloupů jsou předepsány touto normou PNN, ČSN , statickými výpočty a výkresovou dokumentací. V každém případě musí být udána vhodným způsobem únosnost, tuhost (přetvoření) a trhliny od účinků vnějšího krátkodobého zatížení. 1. Účelem průkazních zkoušek je prokázat, že výrobce je schopen produkovat výrobky s předepsanými vlastnostmi a zaručující za běžných provozních podmínek plné využití a trvanlivost ve smyslu příslušných platných norem a předpisů. Současně se zkouškami výrobků je třeba posoudit všechny činitele související s kvalitou výrobků (kvalitu složek betonové směsi, betonu a výztužných ocelí, úrovně technologického zařízení, technologických postupů a předpisů a kontrolní a zkušební plán). 2. Výrobce předloží zkušebně k vykonání průkazních zkoušek tyto podklady: - statické výpočty, - výkresovou dokumentaci (výkresy tvaru a výztuže, výkresy s vyznačením způsobu zatěžování a zaručovaných vlastností), - technologické postupy (předpisy) výroby, - kontrolní a zkušební plán KZP, - doklady o způsobilosti předpínacích zařízení a jejich kontrolách, - další doklady podle požadavků zkušebny. 3. Na výběru reprezentantů sloupů pro průkazní zkoušky se podílí navrhovatel, výrobce a zkušebna, provádějící průkazní zkoušky, případně organizace, které zkoušky nařídila nebo je požaduje. Reprezentanty je možno vybírat pouze z těch souborů, u nichž je na všechny prvky možno dosažené výsledky na reprezentantu aplikovat dostatečně spolehlivě. Proměnnost jednotlivých sledovaných faktorů výroby je možno zkoušet a hodnotit separátně s četností podle uvážení zkušebny, případně od zkoušek upustit, jsou-li průměrná úroveň a variabilita dostatečně spolehlivě známé. 18

19 4. Sloupy pro průkazní zkoušky se vyrobí za účasti zástupců zkušebny, popř. se odeberou z ověřovací výroby. 5. Pro zkoušky složek betonové směsi, betonu a předpínací oceli platí ČSN Pro zkoušky betonu je třeba volit takové metody, které umožní stanovení jeho skutečných vlastností ve výrobku (viz ČSN o souladu technologického postupu výroby zkušebních těles a výrobků). Pro použití nedestruktivních zkoušek platí ČSN , ČSN , popř. ČSN Pro zkoušky betonářské oceli platí ČSN Zatěžovací zkoušky se vykonají obvykle nejméně na třech, nejvýše na šesti kusech sloupů. 8. Pro sjednocení technologie výroby se může použít vhodného testu. Hodnocení se zaměřením m.j. na přesnost dávkování složek betonové směsi, dodržování předepsané zpracovatelnosti směsi, účinnost zhutňování, dodržování objemu sloupu, účinnost urychlování tvrdnutí betonu, úroveň předpínání. 9. Zatěžovací zkoušce se mohou podrobit pouze ty výrobky, které odpovídají výrobní dokumentaci co do rozměrů, tvarů, třídy betonu a vyztužení. Pevnost betonu v tlaku zjištěná nedestruktivně musí splňovat požadavky ČSN pro předepsanou třídu betonu. Zatěžovací zkoušky se provedou po 28 dnech ode dne výroby, popř. v nepříliš odlišné lhůtě, avšak bez úlevy v hodnocení. Zatěžovací zkoušky je třeba provádět v prostředí chráněném před povětrností, s teplotou vyšší než 5o C. V prostředí zkoušky musí sloup setrvat alespoň 24 hodin před zkouškou. Zakotvení výrobku, směr a způsob zatěžování musí odpovídat návrhu. Zatížení je třeba měřit s přesností alespoň ± 5 %. Obvyklé uspořádání zkoušky sloupu uvádí schéma na obr.1 a to pro případ návrhu na zatížení vrcholovou silou působící kolmo na podélnou osu sloupu. PNE

20 Vysvětlivky ke schématu uspořádání zkoušky: - vetknutí lo je stanoveno tab. 1 této PNE, - odsazení l1 se volí zpravidla 10 cm, není-li udáno jinak, - průhyb vrcholu z se měří s přesností na mm, popuštění podpor a deformace průřezů a podpor se měří úchylkoměry s nejmenším dílkem 0,01 mm, - D je cejchovaný siloměr s rozsahem alespoň 2 krát větším, než je normové zatížení sloupu. 10. Před započetím zkoušky (před zakotvením) sloupu je třeba zjistit jeho tvar, rozměry a hmotnost, celistvost povrchu, výskyt trhlin a jiné okolnosti, důležité pro posouzení jakosti výrobku. Výsledky se zaznamenávají do zkušebních protokolů. Dále se provedou nedestruktivní zkoušky betonu po celé délce sloupů a zvlášť v místě rozhodujícím pro statické posouzení. V místě předpokládaného vzniku trhlin je třeba povrch upravit tak, aby trhliny byly dobře viditelné. Zatěžování probíhá po stupních, rovnající se nejvýše 20 % a nejméně 10 % základního zatížení. Za základní zatížení se považuje násobek jmenovité vrcholové síly a součinitele spolehlivosti konstrukce. Po každém stupni zatížení se sloup odlehčí. Pokračuje se tak až do dosažení meze únosnosti. Zatížení každého stupně působí až do ustálení přetvoření (v časovém intervalu nejméně 5 minut musí být přírůstek přetvoření menší, než 15 % předchozího přírůstku ve stejném časovém intervalu nebo menší, než přípustná chyba použitých měřících přístrojů). Na všech stupních zatížení se postupuje shodně. Přetvoření se měří ba všech stupních i při odlehčení. V průběhu zatěžování se zjistí zatížení na mezi vzniku trhlin. Šířka trhlin se měří s přesností 0,05 mm. Zatěžovací zkouška se skončí, jestli-že : - se sloup úplně poruší vyčerpáním pevnosti materiálu (drcením betonu, přetržení výztuže), - vzrůstá přetvoření bez přírůstku zatížení nebo se přetvoření neustálí na dosaženém předepsaném stupni zatížení, - se objeví smyková trhlina v oblasti zakotvení, - je porušena soudržnost výztužné oceli a betonu. 20

21 11. Zpráva (osvědčení) o průkazní zkoušce musí obsahovat: - seznam dokumentace, kterou předal objednavatel a její stručné zhodnocení, - seznam dokumentace o odběrech vzorků materiálů, hmot, výrobků, o okolnostech odběrů a výroby, datum a podpis, - přehled výsledků zkoušek složek betonové směsi, betonu a oceli, - stručný popis technologie výroby, - výsledky šetření provedených na výrobním zařízení, - popis zatěžovací zkoušky a její výsledky. 12. Vyhodnocení zkoušek 12.1 Pro účely vyhodnocení zatěžovací zkoušky sloupů se vypočtou hodnoty vlastností rozhodujících pro jeho posouzení (mezní únosnost, přetvoření) Výpočet podle bodu 12.1 se provede podle postupu použitého při návrhu sloupu za předpokladů: - skutečných rozměrů sloupů a skutečné výztuže co do druhu, průměru a jejího rozložení v průřezu v místě porušení, - meze průtažnosti použité betonářské oceli, meze 0,2 a pevnosti předpínací výztuže, zjištěné na vzorcích odebraných při výrobě sloupů, - příslušných pevností betonu a modulu pružností odvozených z tab.3 této PNE z výsledků nedestruktivních zkoušek, - skutečného statického působení sloupů při zkoušce ověřeného měřením, - skutečného napětí předpínací výztuže při předpínání zjištěného kontrolním měřením, - při výpočtu ztrát předpětí se uvažují časová období, odpovídající historii vzorků. 13. Kritéria pro vyhodnocení zkoušek 13.1 Únosnost zjištěná zkouškou u všech zkoušených vzorků musí být větší nebo rovna 95 % únosnosti vypočtené podle bodu Přetvoření sloupů trvale nesmí překročit 20 % celkového přetvoření při zatížení jmenovitou vrcholovou silou vynásobenou součinitelem spolehlivosti co do účelu podle čl. 5.2 této normy. Celkové přetvoření při tomto zatížení nesmí překročit 1,1 násobek celkového přetvoření vypočteného podle bodu 12. PNE

22 13.3 Vznik a rozevírání trhlin se posuzuje podle čl této normy. 14. Prokáže-li se dvakrát opakovanou průkazní zkouškou, že skutečné chování sloupů neodpovídá matematickému modelu, používanému při návrhu sloupu, stanoví zkušebna kritéria pro vyhodnocení individuálním rozborem získaných výsledků. 22

23 S - zkoušený sloup l - celková délka sloupu l0 - vetknutí sloupu l0 - nutné osazení působiště Legenda: vrcholové síly od vrcholu SCHÉMA ZATĚŽOVACÍ ZKOUŠKY P - vrcholová síla (zatížení) D - cejchovaný dynamometr na měření velikosti zatížení Mř - měřítko k měření průhybu vrcholu sloupu OBRÁZEK 1 U - úložná podpěra sloupu kluzká nebo valivá I.II - pevné a tuhé podpory 1 až 4 - úchylkoměry k zjištění poklesu podpor, stlačení podpor a deformaci průřezů 23

24 Příloha B Informativní přehled výrobního sortimentu sloupů z odstřeďovaného betonu 1. Přehled sloupů JČE Majdalena - řada EPV PNE

25 2. Přehled sloupů ELV Senec - řada EPV Typ stlpu Dlžka Menovitá (dovolená) Dovolený moment Votknutie Vonkajsí priemer Hrúbka steny Hmotnost (m) vrcholová sila (kn) v kritickom priereze dla PNE (mm) (mm) (kg) (kn.m) (mm) + vrchol päta vrchol päta /3 9,0 3,0 22,2 1, , /4,5 9,0 4,5 33,3 1, , /6 9,0 6,0 44,4 1, , /10 9,0 1O,0 72,0 1, , /12 9,0 12,0 86,4 1, , /15 9,0 15,0 108,0 1, , /20 9,0 20,0 140,0 2, , ,5/3 10,5 3,0 26,1 1, , ,5/4,5 10,5 4,5 39,1 1, , ,5/6 10,5 6,0 52,2 1, , ,5/10 10,5 10,0 85,0 2, , ,5/12 10,5 12,0 102,0 2, , ,5/15 10,5 15,0 127,5 2, , ,5/20 10,5 20,0 166,0 2, , /3 12,0 3,0 30,0 2, , /4,5 12,0 4,5 45,0 2, , ,6 12,0 6,0 60,0 2, , /10 12,0 10,0 98,0 2, , /12 12,0 12,0 117,6 2, , /15 12,0 15,0 147,0 2, , ,5/3 13,5 3,0 34,5 2, , ,5/6 13,5 6,0 69,0 2, , ,5/10 13,5 10,0 113,0 2, , O 13,5/12 13,5 12,0 135,6 2, , Poznámka: Uvedené sloupy se dodávají podle dohody i zkrácené. Výrobní rozměry se mohou lišit od jmenovitých až o 100 mm 25