MITOCHONDRIE TVORBA ATP
|
|
- Martin Kadlec
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MITOCHONDRIE TVORBA ATP
2 SEMIAUTONOMNÍ ORGANELY mitochondrie, chloroplasty vlastní DNA (mtdna) vlastní proteosyntetický aparát vlastní ribosomy (70 S) dvě samostatné membrány hlavní funkcí: konverze energie - syntéza ATP (oxidativní nebo fotosyntetická fosforylace) endosymbiotická teorie obr. 4.47; J.Darnell a kol.: Molecular Cell Biology, Scientific Americal Books, Inc., 1990
3 MITOCHONDRIE válcovité struktury - tloušťka 0,5-1 µm délka až 7 µm v buňce je 1-2 tisíce mitochondrií - tvoří nejrozsáhlejší kompartment buňky např. v játrech a ledvinách tvoří až 30 % váhy buňky vznikají dělením již existujících mitochondrií průměrná délka života mitochondrie - 7 dní mají 2 samostatné kompartmenty vnější = intermembránový prostor vnitřní = lumen (obsah se označuje jako matrix)
4 Mitochondriální membrány a matrix vnější - 40 % lipidů (fosfoinositol, cholesterol), transportní proteiny, málo kardiolipinu - velká propustnost složení intermembránového prostoru se neliší od složení cytoplazmy vnitřní - 20 % kardiolopinu stává se téměř nepropustná pro ionty tvoří cristae mitochondriales ( povrch až 5x) enzymy dých. řetězce a komplex ATPsyntetáz transportní proteiny pro pyruvát a MK matrix - obsahuje enzymy oxidace pyruvátu, β-oxidace MK a Krebsova cyklu; mtdna, trna, ribosomy
5 Chemiosmotická teorie syntézy ATP ze substrátu se odebírá vodík ve formě protonů a elektronů elektrony s vysokou energií se předávají enzymům dých. řetězce jejich energie je využita k transportu protonů z matrix do intermembr. prostoru (přenašeči jsou NADH, FADH 2 ) = vzniká protonový gradient při návratu protonů do matrix je energie využita k syntéze ATP S.L. Wolfe: Molecular and Cellular Biology, Wadsworth Publ. Comp.,1993
6 Konverze energie - syntéza ATP zdrojem energie - oxidace cukrů a MK na vodu a oxid uhličitý chemiosmotická teorie (P. Mitchell, 1964) činnost ATPázy (Boyer, Walker, Skou, 1997) etapy buněčné respirace: glykolýza Krebsův cyklus elektron-transportní řetězec a oxidativní fosforylace
7 Konverze energie - 1) zdroj elektronů oxidací substrátu se odnímá vodík jako proton (H + ) a 2 elektrony (e - ) odnímaný vodík při dehydrogenacích přenášejí koenzymy NAD nebo FAD do dýchacího řetězce v cytoplazmě glykolýza (bez ohledu na přítomnost nebo nepřítomnost kyslíku) pyruvát + NADH + ATP (zisk 2 ATP z 1 glukózy, tj. 70 kj) oxidační dekarboxylací pyruvátu (za přítomnosti O 2 ) vznik acetylcoa - vstupuje do matrix a zapojuje se do Krebsova cyklu reakcí s k. oxaloctovou na k. citronovou (je-li dostatek ATP, acetylcoa se využije místo v Krebsově cyklu k syntéze zásobních tuků) v Krebsově cyklu dekarboxylace - vznik CO 2
8 2) Tvorba protonového gradientu většina energie se uvolňuje oxidací NADH ev. FADH 2 komplexy dýchacího řetězce (NADH předá elektrony flavoproteinu a několika cytochromům prostřednictvím ubichinonu a chytochtomu c), které zprostředkují přenos elektronů na molekulární kyslík (cytochromoxidáza) za vzniku vody elektrony z FADH 2 dají asi o třetinu menší zisk ATP než elektrony z NADH
9 2) Tvorba protonového gradientu uvolněná energie se užije k čerpání protonů do intermembránového prostoru (při přechodu 2 e- až na kyslík = redoxpotenciál 1V - přečerpá se asi 10 protonů) vzniká tak: protonový gradient - vytvoří na obou stranách vnitřní mitoch. membrány rozdíl ph elektrický gradient - protony díky svému + náboji vytvoří membránový potenciál (pozitivní vnější a negativní vnitřní strana vnitřní mitochondriální membrány) elektrochemický protonový gradient (tvořen z větší části membr. potenciálem, z menší části rozdílem ph)
10 3) Syntéza ATP při vyrovnávání koncentrace protonů se osmotická energie mění na chemickou energii makroergní vazby v molekule ATP (k syntéze 1 ATP nutná energie z transportu 3 H + zpět do matrix, tj. při transportu 2 e - se tvoří asi 3 ATP) celkový zisk z oxidace 1 glukózy = ATP, (u kys. palmitové (C 16 ) již 129 ATP) z 1 glukózy 10 NADH + 2 FADH ATP z glykolýzy a 2 ATP z Krebsova cyklu - teoret. výtěžek 40 %, zbytek je teplo vytvořená ATP neprochází přes cytoplazmatickou membránu mimo buňku (polární, malá molekula, snadno difunduje po celé b.) - pracuj. sval. b. spotřebuje 10 mil. ATP/s
11 3) Syntéza ATP - komplex F 1 + F 0 F 1 se skládá z 9 proteinů v hlavičce jsou 3 dimery αβ, ostatní podjednotky γδε jsou ve spojovacím stonku, hlavička ukotvena k membráně, aby mohla rotovat pouze γ spojka celý komplex pracuje jako motor F 0 - stator - transmembránový kanál pro vyrovnání protonového gradientu F 1 - rotor - jako třídobý motor se 3 konformacemi - proudem protonů se roztočí γ podjednotka spojky, rotace dodává energii pro konformační změny podjednotek αβ
12 Využití elektrochemického protonového gradientu rozdílu ph se využívá k transportu jednak pyruvátu, resp. acetylcoa, jednak fosfátového aniontu do mitochondriální matrix membránového potenciálu se užívá k výměně ADP za ATP při transportu ATP do cytoplazmy
13 TRANSPORT LÁTEK PŘES MEMBRÁNU OSMÓZA
14 TRANSPORT LÁTEK PŘES BUNĚČNÉ MEMBRÁNY souvisí s procesy metabolismu - jde o překonávání biomembrány = transport membránový biomembrána svou stavbou a chemickým složením rozhoduje o typu látek a způsobu jejich transportu membrána je selektivně propustná (dříve semipermeabilní) membrána má aktivní úlohu v transportu některých látek podle spotřeby energie se dělí na pasivní a aktivní transport
15 Mechanismy transportu pasivní transport - prostá difuze usnadněná difuze aktivní transport - primární přenašečový sekundární přenašečový endocytóza a exocytóza obr. 120; O. Nečas, Obecná biologie, H & H Jinočany, 2000
16 VOLNÁ DIFÚZE přes lipidovou dvouvrstvu proces čistě fyzikální, není selektivní průnik hydrofobních molekul (plyny, uhlovodníky, MK, estery, steroly, org. kys.) malých nenabitých hydrofilních molekul (voda, alkoholy, urea) rychlost závistí na koncentr. spádu, teplotě a velikosti molekuly buňka difúzi nemůže regulovat obr.121; O.Nečas, Obecná biologie, H & H Jinočany, 2000
17 VOLNÁ DIFUSE - pokračování přes preformované hydrofilní proteinové kanály (nejlépe prozkoumané Na + a K + kanály nervových bb.) selektivní (konformace proteinů kanálu určuje, které ionty projdou - Na + Ø 0,5 nm, K + Ø 0,3 nm) rychlost závisí na koncentr. spádu a hustotě kanálů možnost regulace napěťová záklopka (změnou membránového potenciálu) chemická záklopka (vazbou ligandy - ionty, nukleotidy, neurotransmitery)
18 USNADNĚNÁ DIFUSE (pasivní přenašečový transport) pomocí přenašečů (AK, cukry, fosfátový aniont) rychlost závisí na: koncentračním spádu, afinitě přenašeče k substrátu, hustotě přenašečů v membráně rychlosti konformační změny přenašeče možnost regulace - např. transport glukózy do buněk ovlivňuje inzulin
19 AKTIVNÍ TRANSPORT vyžaduje transportní proteiny - mohou pumpovat látky i proti koncentračnímu gradientu transport je selektivní - přenašečem je obvykle enzym (tzv. membránové ATPázy) vyžaduje energii (přímou hydrolýzou ATP) - k uvolnění substrátu či k regeneraci konformace přenašeče živá buňka aktivně udržuje určité gradienty Uvnitř buňky (mm) Krev (mm) draslík sodík chloridy uhličitan vápník 0,0005 1,8
20 PRIMÁRNÍ AKTIVNÍ TRANSPORT energie se získává přímou hydrolýzou ATP přenašečem je enzym - membránové ATPázy nejznámější je sodíko-draslíková pumpa (ve všech bb.) na 1 mol. ATP pumpuje 3 Na + ven z b. (fosforylace) a 2 K + do b. (defosforylapřenašeče) ce
21 Na + /K + pumpa činnost nutná pro udržení objemu buňky a její osmotické hodnoty (uvnitř buňky negativně nabité proteiny, váží pozitivní ionty inaktivace pumpy vede k osmotické lýze b.) na udržení gradientů sodíku a draslíku se spotřebuje až 1/3 ATP vytvořeného v buňce většina aktivních transportů vytváří na membránách buněk elektrické napětí, což je způsobeno oddělením různě nabitých látek plazmatickou membránou Na + /K + pumpa přispívá ke vzniku elektrického gradientu, tj. membránového potenciálu cytoplasma je vždy vzhledem k vnějšímu povrchu buňky negativně nabitá asi o 0,1 V membránový potenciál kolísá mezi 50 a 200 mv (mínus znamená, že vnitřek buňky je záporný) při přenosu nervového vzruchu se v neuronu otevřou sodné kanály, jimiž Na + ionty prudce tečou do neuronu jak po koncentračním, tak po elektrickém gradientu; Na + /K + pumpa pak obnovuje membránový potenciál
22 PRIMÁRNÍ AKTIVNÍ TRANSPORT vápníková pumpa - udržuje nízkou koncentraci Ca ++ v cytosolu (vápník pumpuje ven z b. nebo ho ukládá do organel - ER, mitochondrie, sarkoplazm. retikulum) protonová pumpa v parietálních bb. žaludku - koncentrování do lumen žaludku asi x - vytváří kyselé prostředí v žaludku v distálních sběrných kanálcích ledvin - koncentrování protonů do lumen tubulů asi 1000x - protony jsou vylučovány močí (ph moči je 5,5)
23 SEKUNDÁRNÍ AKTIVNÍ TRANSPORT využívá energii uloženou v koncentračním gradientu, který vytvořil primární aktivní transport jsou spřaženy dva transportní pochody - jeden vyžaduje dodání energie, druhý využívá vzniklého koncentračního gradientu symport x antiport symport Na + a glukózy ve střevní sliznici a renálních tubulech aktivní transport glukózy je poháněn koncentrací Na + vně buňky, která je udržována činností sodíko-draslíkové pumpy
24 VESIKULÁRNÍ TRANSPORT transport makromolekul uzavřených ve váčcích aktivní proces - možnost regulace, závisí na vnitřní stavbě buňky: fluidita membrány, funkce cytoskeletu (mikrofilament) exocytóza - transportní vezikl z GA putuje k plasmatické membráně a splývá s ní - obsah veziklu se vylije do mezibuněčného prostoru molekuly extracelulární matrix, buněčné stěny, extracelulární enzymy, krevní bílkoviny, protilátky, hormony, neurotransmitery pučení - forma exocytózy (např. tak opouštějí b. někt. viry)
25 Tři typy endocytózy endocytóza - plasmatická membrána se vchlipuje dovnitř, až vytvoří vezikl uvnitř buňky fagocytóza ( cellular eating ) - buňka pomocí panožek obklopí danou látku fagozom po fúzi s lysozomem vzniká potravní vakuola granulocyty, makrofágy, bb. RES, bb. v tkáňové kultuře pinocytóza ( cellular drinking ) - buňka nespecificky pohltí část extracelulární tekutiny do malých váčků probíhá u všech eukaryontních buněk nepřetržitě
26 Tři typy endocytózy endocytóza zprostředkovaná receptorem látky z extracelulár. prostoru se specificky naváží na transmembránové proteiny, vyskytující se v membráně obvykle ve shlucích celá struktura se zanoří dovnitř buňky až vnikne vezikl a z něj se v buňce uvolňují přenesené látky tímto způsobem může buňka získat i látky, které v extracelulární tekutině nejsou příliš koncentrované takto např. lidské buňky vychytávají cholesterol (složka plasmatické membrány a prekurzor steroidních hormonů cholesterol putuje v krvi v komplexu lipidů a proteinů, tzv. LDL = Low Density Lipoproteins, na které existují v buňkách specifické receptory
27 OSMÓZA - pasivní transport vody voda - silně polární látka difuse přes membránu omezená závislá na teplotě a dynamických změnách v uspořádání lipidové dvojvrstvy předpoklad mikropórů (vznikají při termickém pohybu fosfolipidových řetězců dvojvrstvy) souvisí s fluiditou membrány (při vyšším obsahu cholesterolu v membráně fluidita i pasivní transport vody) póry v semipermeabilní membráně mohou pronikat molekuly vody, ale ne velké molekuly např. sacharózy
28 AKVAPORINY některé membrány jsou pro vodu vysoce propustné (transport vody je krát rychlejší než by se očekávalo u silně polární látky), nezávisí na teplotě voda prochází přes speciální proteinové kanálky vysoce selektivní (neprojdou ani malé molekuly - močovina, ani ionty H +, H 3 O +, OH - ) průměr kanálku menší než 0,2 nm rychlost transportu asi mol./sec známo asi 10 typů akvaporinů v membránách různých bb. (erytrocyty, dist. segment nefronu, CNS, plíce, slinné a slzné žlázy) mohou být regulovány fosforylací molekuly propustnost řízena vasopresinem (např. ledviny)
29 OSMÓZA - pasivní transport vody jsou-li dvě různě koncentrovaná prostředí oddělená semipermeabilní membránou voda se pohybuje z hypotonického roztoku do hypertonického, i když je v hypotonickém roztoku mnoho druhů molekul; směr proudění vody závisí pouze na celkové koncentraci všech zúčastněných látek (osmóza = difuse vody přes semipermeabilní membránu poháněná koncentračním gradientem rozpuštěných látek) v pravé části trubice je menší koncentrace volných molekul vody, neboť mnoho z nich je vázáno hydratačním obalem k molekulám sacharózy; výsledkem je, že voda bude proudit z hypotonického roztoku doprava do hypertonického
30 OSMÓZA - pasivní transport vody transport vody probíhá do vyrovnání koncentrací a je provázen změnou objemu roztoků (jakoby koncentrovanější roztok vysával vodu z roztoku zředěnějšího) tato sací síla je osmotický tlak = úměrný počtu částic v jednotce objemu - tj. úměrný molární koncentraci látky a její disociační konstantě závisí na teplotě, ne na velikosti, hmotnosti, tvaru či náboji rozpuštěné částice osmotická hodnota buňky 285 mosmol/kg - je dána koncentrací osmoticky aktivních částic v cytoplazmě
31 OSMOTICKÉ JEVY OsT krve 0,75 MPa, z toho onkotický tlak 0,003 MPa; fyziol. roztok obsahuje 0,9 % NaCl, jeho konc. = 0,15 mol / l hypotonický roztok hypertonický roztok živočišná buňka voda do buňky - zvětšuje se objem až b. praskne = plasmoptýza (hemolýza) rostlinná buňka buněčná stěna nedovolí zvětšení objemu b. = zvýší se turgor živočišná buňka voda z buňky - zmenší se objem, b. se svraští = plasmorhiza rostlinná buňka buněčná stěna se nemůže svraštit, jen protoplast a vakuola = plasmolýza
32 Živočišná buňka v hypertonickém prostředí b. ztratí vodu, svraští se a umírá to je zřejmě důvod, proč při zvýšení salinity vody většina živočichů umírá v hypotonickém prostředí se buňka nafoukne vodou a praskne Zleva doprava roste koncentrace roztoku. Uprostřed erytr. v izotonickém prostředí. Úplně vlevo jsou ghosts, duchové = erytr. stíny - jde o plazmatické membrány plazmoptýzou (hemolýzou) roztržených buněk, jejichž obsah se vylil do prostředí
33 Kontraktilní vakuola trepky organismy, žijící v hypotonickém či hypertonickém prostředí musí mít výkonný systém osmoregulace sladkovodní trepka Paramecium caudatum žije v prostředí hypotonickém vzhledem k buněčnému obsahu a protože plasmalema trepky je do určité míry propustná pro molekuly vody, hrozí jí neustále plasmoptýza hlavním úkolem kontraktilní vakuoly je čerpat vodu z buňky zpět do okolního prostředí tato vakuola se naplní asi za 6 vteřin; za 15 min. trepka vyloučí tolik vody, jaký je celý její objem Kontraktilní vakuola naplněná vodou Prázdná kontraktilní vakuola
34 Rostlinná buňka s buněčnou stěnou v hypotonickém prostředí buněčná stěna udrží tlak vody - turgor - zabrání plazmoptýze rostlina v nedostaku vody vadne - poklesne ji turgor v hypertonickém prostředí je buněčná stěna proti úniku vody bezmocná dojde k plasmolýze, končící obvykle smrtí plazmolýza kulatá (konvexní) plazmolýza křečová (konkávní) osmoregulačním orgánem - centrální vakuola (tonoplast) Elodea densa normální stav plazmolýza
35 CYTOSKELET MIKROTUBULY MIKROFILAMENTA STŘEDNÍ FILAMENTA
36 CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP objeven až v 70. letech 20. století evolučně starý a konzervativní u prokaryont dosud nebyl prokázán vláknité bílkovinné struktury v buňce známy dávno, pojem cytoskelet zaveden již v r funkce: konverze energie v mechanickou (všechny formy aktivního pohybu - lokomoční i intracelulární) určování tvaru buňky, kotví mnohé organely i některé enzymy informační (při uchování a přenosu genetické informace)
37 mikrotubuly SLOŽKY CYTOSKELETU mikrofilamenta intermediární filamenta Espero Publishing, s.r.o.
38 FUNKCE MIKROTUBULŮ tvoří mechanickou kostru b. (kortikální MT rostlin, marginální svazky trombocytů a erytrocytů, stresová vlákna bb.) výběžky buněk (axopodie, axony - neurity i dendrity) určují polaritu buněk (hlavně sekrečních buněk) transport uvnitř buňky (vezikulární, neurotransmitery) základem dělicího vřeténka základem řasinek a bičíků Espero Publishing, s.r.o.
39 MIKROTUBULY průměr 25 nm složeny ze 13 podjednotek po obvodu - protofilament základní jednotkou - tubulin (dimer tvořený podjednotkami α, β) autoorganizační proces regulován: Ca a Mg ionty, nukleosidfosfáty a organizačními centry - centrozom, basální tělísko MT je polarizován (+konec směřuje do periferie b., konec u organizač. centra) Espero Publishing, s.r.o.
40 BIČÍKY A ŘASINKY Pohyb mnoha jednobuněčných organismů pohyb spermií živočichů, řas a některých rostlin výstelka části dýchací trubice výstelka vejcovodů společným stavebním rysem je vzorec 9+2 ; jsou oba zakotveny do b. bazálním tělískem - má stejnou strukturu jako centriola (živoč. b. má 2 centrioly v centrosomu - modře jsou značeny netubulinové proteiny, které drží mikrotubulové triplety pohromadě)
41 Cilia (řasinky): Cilia a flagella - srovnání na povrchu buňky obvykle ve větším počtu průměr 0,25 µm, dlouhá 2-20 µm pracují spíše jako vesla, pohyb buňky je kolmý k ose brvy Ačkoli se cilia a flagella liší v délce, počtu na buňku a způsobem práce, mají stejnou ultrastrukturu ( 9+2 ) jde o starobylý princip. Flagella (bičíky): jen jeden nebo jen několik na buňku průměr 0,25 µm, dlouhé µm pohyb buňky je v ose bičíku
42 ASOCIOVANÉ PROTEINY molekulové motory dynein - lokomoce, nitrobuněčný transport (od + k -) kinesin - nitrobuněčný transport (od - k +) (nexin - spojuje dublety mikrotubulů v kinociliích) pohání klouzání jednoho mikrotubulu po druhém molekulové motory se mohou navázat k organele a kráčet s ní podél mikrotubulu (např. vezikly s neurotransmitery se tak dostávají na konec axonů
43 LOKOMOČNÍ POHYB molekulárním motorem je dynein, který spojuje jednotlivé dvojice mikrotubulů tyto molekuly způsobují klouzání jednotlivých dvojic MT mezi sebou jiné struktury drží celý bičík pohromadě, takže se neprodlužuje, ale ohýbá
44 TUBULÁRNÍ TOXINY kolchicin, kolcemid - brání polymerizaci tubulinu (blokuje mitózu v metafázi vznik polyploidních buněk) vinblastin, vinkristin - vznikají agregáty z nepolymerizovaného tubulinu (cytostatika) taxol - stabilizuje mikrotubuly, brání jejich dynamické přestavbě (cytostatikum)
45 MIKROFILAMENTA globulární protein - aktin (tvoří až 15 % proteinů v eukaryotické buňce) monomer G-aktin autoorganizací polymeruje v řetízek F-aktinu tloušťka MF 7 nm (2 vzájemně obtočená aktinová vlákna) tvoří např. trojrozměrnou síť pod plazmatickou membránou bb. rozlišuje se + a konec (zde je polymerace rychlejší)
46 ASOCIOVANÉ PROTEINY větší počet než u mikrotubulů fimbrin, filamin, α-aktinin - stabilizují svazky mikrofilament (např. stereocilie) gelsolin - fragmentuje mikrofilamenta tropomyosiny - stabilizují aktinomyosinový komplex ve svalových buňkách myosin - molekulový motor - jeho aktivace aktinem se projeví posunem myosinu vůči aktinu asi o 10 nm obr. 22.3; J.Darnell a kol.: Molecular Cell Biology, Scientific Americal Books, Inc., 1990
47 FUNKCE MIKROFILAMENT strukturní: stavba výběžků buněk mikroklky epitelových buněk tyčinky sítnice, stereocilie vláskových buněk mikrovilli vazivových buněk součástí desmosomů kinetická: pohyb bb. a organel kontraktilní prstenec (cytokineza) svalový pohyb améboidní pohyb (pseudopodia, lamellipodia, stresová vlákna) cyklóza (proudění cytoplazmy a pohyb organel) účast na endocytóze a exocytóze
48 MIKROFILAMENTA Espero Publishing, s.r.o. A) mikroklky, B) stresová vlákna, C) améboidní pohyb a pseudopodia, D) kontraktilní prstenec
49 MIKROFILAMENTÁRNÍ TOXINY cytochalasiny zabraňují polymerizaci aktinu, blokují cytokinezu živočišných bb. vznik vícejaderných buněk phalloidin - z muchomůrky zelené stabilizuje mikrofilamenta, brání jejich přestavbě
50 STŘEDNÍ FILAMENTA průměr 10 nm fibrilární proteiny zjištěny u všech živočišných bb., rostlinných bb. a u hub tvoří stálou strukturu (za fyziologických podmínek je méně dynamická) určují tvar buňky (buněčná kostra) Espero Publishing, s.r.o. určují pozici organel v buňce mechanicky zpevňují tkáň (výběžky nervových bb., mezibuněčná spojení typu desmosomů)
51 STŘEDNÍ FILAMENTA není žádný univerzální protein, ale konkrétní pro každý typ diferencovaných bb.: cytokeratiny (epitelové buňky) neurofilamin (nervové buňky) vimentin (ve fibroblastech) vimentin + desmin (ve svalových bb.) asociované proteiny - filagrin, synemin, plectin nejsou známé žádné toxiny - střední filamenta se ruší až po částečné proteolýze
Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet
Přípravný kurz z biologie Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet 5. 11. 2011 Mgr. Kateřina Caltová Mitochondrie Mitochondrie semiautonomní organely vlastní mtdna, vlastní proteosyntetický aparát a
VíceVAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
VíceTRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VíceB9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY
B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat
VíceFyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
Více5. Lipidy a biomembrány
5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě
VíceEva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
VíceNEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité
VíceÚvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
VíceCytologie. Přednáška 2010
Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:
VíceBUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ MOTILITY A MOLEKULÁRNÍCH MOTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Molekulární motor: dynein Onemocnění: Kartagenerův syndrom 2 BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceCytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.
Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc. Cytosol: tekutá hmota, vyplňující prostor uvnitř buňky mezi organelami. Ve světelném mikroskopu se jeví jako amorfní
VíceSoučasná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav
Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících
VícePohyb buněk a organismů
Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb
VíceBuňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
Více- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal
Buňka buňka : 10-30 mikrometrů největší buňka : vajíčko životnost : hodiny: leukocyty, erytrocyty: 110 130 dní, hepatocyty: 1 2 roky, celý život organismu: neuron počet bb v těle: 30 biliónů pojem buňka
VíceVnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu
Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí organismu Obsah vody v různých tkáních % VODY KREV 83% SVALY 76% KŮŽE 72% KOSTI 22% TUKY 10% ZUBNÍ SKLOVINA 2% 3 Vnitřní prostředí
VíceBunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
VíceMembránový transport příručka pro učitele
Obecné informace Membránový transport příručka pro učitele Téma membránový transport při sdělení základních informací nepřesahuje rámec jedné vyučovací hodiny. (Upozornění: Osmóza je uvedena podrobněji
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
VíceBiologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
VícePrezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový
VíceUniverzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11 Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány
VíceMilada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.
Milada Roštejnská Buňka Helena Klímová Ledviny Pankreas Mozek Kost Srdce Sval Krev Spermie Vajíčko Obr. 1. Různé typy buněk (1. část) Typy buněk Prokaryotní buňka Eukaryotní buňka Jádro, jadérko a jaderná
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. ZÍSKÁVÁNÍ a PŘENOS ENERGIE BUŇKOU 1. termodynamická věta - různé formy energie se mohou navzájem přeměňovat 2. termodynamická věta
VíceMEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY
MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY Gorila východní horská Gorilla beringei beringei Uganda, 2018 jen cca 880 ex. Biologie 9, 2018/2019, Ivan Literák MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY živá buňka =
VíceMendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
VíceCytologie I, stavba buňky
Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 1.10.2013 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka
VíceFYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA
FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní
VícePředmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Energie z mitochondrií a chloroplastů Cíl přednášky: seznámit posluchače se základními principy získávání energie v mitochondriích a chloroplastech Klíčová slova: mitochondrie,
VíceMEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK
MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
Vícezákladem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU
Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky)
VíceProkaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
VíceROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP Funkce cytoplazmatické membrány Cytoplazmatická membrána odděluje vnitřní obsah buňky od vnějšího prostředí. Pro většinu látek
Víceglukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická
Víceod eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
VíceEpitely a jejich variace
Epitely a jejich variace 141 Definice Avaskulární tkáň Buňky jsou k sobě těsně připojeny pomocí mezibuněčných spojení Jsou funkčně a morfologicky polarizovány Jsou připojeny k bazální lamině Rozdělení
Více- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby
VíceTělesné kompartmenty tekutin. Tělesné kompartmenty tekutin. Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty.
Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty. 2. 4. 2008 Tělesné kompartmenty tekutin Voda je v organismu kompartmentalizovaná do několika oddílů. Intracelulární tekutina (ICF) zahrnuje 2/3
VícePŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
Více1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky
1.Biologie buňky 1.1.Chemické složení buňky 1. Stavbu molekuly DNA objasnil: a) J. B. Lamarck b) W. Harwey c) J.Watson a F.Crick d) A. van Leeuwenhoeck 2. Voda obsažená v buňkách je: a) vázaná na lipidy
Více/2012. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.cz
Biologie - přípravný pravný kurz 2011/201 /2012 Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.cz Tématické okruhy z biologie k přijímacím zkouškám na LF MU Doporučeno
VíceBUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)
BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger
VíceB4, 2007/2008, I. Literák
B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované
VíceInterakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková
Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular
VíceOxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech
Citrátový cyklus Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech 1. stupeň: OXIDACE cukrů, tuků a některých aminokyselin tvorba Acetyl-CoA a akumulace elektronů v NADH a FADH 2 2.
VícePřeměna chemické energie v mechanickou
Přeměna chemické energie v mechanickou Molekulám schopným této energetické přeměny se říká molekulární motory. Nejklasičtějším příkladem je svalový myosin (posouvá se po aktinu), ale patří sem i ATP-syntáza
VíceBuňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
VíceLipidy a biologické membrány
Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina
VíceZáklady buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
VíceMEMBRÁNOVÝ TRANSPORT
MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT Membránový transport Soubor procesů umožňujících látkám různého typu překonat barieru biologické membrány. Buněčné membrány jsou polopropustné (semipermeabilní) Volný přístup přes
VíceKatabolismus - jak budeme postupovat
Katabolismus - jak budeme postupovat I. fáze aminokyseliny proteiny polysacharidy glukosa lipidy Glycerol + mastné kyseliny II. fáze III. fáze ETS itrátový cyklus yklus trikarboxylových kyselin, Krebsův
VíceBu?ka - maturitní otázka z biologie (6)
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a
Víceumožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
Více3) Membránový transport
MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných
Vícezákladem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU
POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky) orgánový pohyb (pohyb orgánu) organizmální pohyb
VíceBuňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
Více1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.
Více3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek
MBRO1 1 2 2017 3) Membránový transport Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy Pohyb vody první reakce klidných
VíceBIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus
BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus 10.10.2016 Nejjednodušší forma života (viry neschopnost samostatné reprodukce) Základní stavební a funkční jednotka organismů schopná se dělit Spojeno s
VíceMembránové potenciály
Membránové potenciály Vznik a podstata membránového potenciálu vzniká v důsledku nerovnoměrného rozdělení fyziologických iontů po obou stranách membrány nestejná propustnost membrány pro různé ionty různá
VícePublikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz)
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz) Biochemie Napsal uživatel Marie Havlová dne 8. Únor 2012-0:00. Sylabus předmětu Biochemie, Všeobecné lékařství, 2.
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceRostlinná buňka jako osmotický systém
Rostlinná buňka jako osmotický systém Voda se do rostlinné buňky i z ní pohybuje pouze pasivně, difusí. Hnací silou difuse vody jsou rozdíly tzv. vodního potenciálu ( ). Vodní potenciál je chemický potenciál
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
VíceNázev: Fotosyntéza, buněčné dýchání
Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie, chemie Ročník: 2. Tematický
VíceLRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA
LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA TEORETICKÝ ÚVOD: Cytoplasmatická membrána je lipidová dvouvrstva o tloušťce asi 5 nm oddělující buňku od okolního prostředí. Nejvíce jsou v
VíceSchéma rostlinné buňky
Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř
VíceVÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
Více- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)
FYZIOLOGIE BUŇKY Buňka -základní stavební a funkční jednotka těla - je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného
VíceBiologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Transport elektronů a oxidativní fosforylace Oxidativní fosforylace vs. fotofosforylace vyvrcholení katabolismu Všechny oxidační degradace
VíceFOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
VíceStruktura buňky - maturitní otázka z biologie
Otázka: Struktura buňky Předmět: Biologie Přidal(a): Zuzlanka95 STAVBA EUKARYOTICKÉ BUŇKY Biomembrány Ohraničují a rozdělují buňku Podílí se na přenosu látek a probíhají na nich biochemické reakce Na povrchu
VíceBuněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc
Buněčné membránové struktury Katedra zoologie PřF UP Olomouc Většina buněčných membránových struktur jsou vzájemně propojeny (neustálá komunikace, transport materiálu) Zásobní Zásobní Endocytóza Endocytóza
VíceBIOLOGICKÉ ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE
BIOLOGICKÉ VĚDY ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE DOPORUČEN ENÁ LITERATURA Jan Šmarda BIOLOGIE PRO PSYCOLOGY A PEDAGOGY Jan Šmarda ZÁKLADY BIOLOGIE A ANATOMIE PRO STUDUJÍCÍ PSYCOLOGIE Zdeněk Wilhelm
VíceÚvod do buněčné a obecné fyziologie. Michal Procházka KTL 2. LF UK a FNM
Úvod do buněčné a obecné fyziologie Michal Procházka KTL 2. LF UK a FNM Buňka základní prvek živého organismu nejmenší entita, která může být označena jako živá membránou ohraničená jednotka naplněná koncentrovaným
VíceFunkční anatomie ledvin Clearance
Funkční anatomie ledvin Clearance doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších pojmů a faktů.
VíceBp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů
Bp1252 Biochemie #11 Biochemie svalů Úvod Charakteristickou funkční vlastností svalu je schopnost kontrakce a relaxace Kontrakce následuje po excitaci vzrušivé buněčné membrány je přímou přeměnou chemické
VíceEukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:
Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen
VíceOtázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie
Otázka: Metabolismus Předmět: Biologie Přidal(a): Furrow - přeměna látek a energie Dělení podle typu reakcí: 1.) Katabolismus reakce, při nichž z látek složitějších vznikají látky jednodušší (uvolňuje
Více4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola
4. Eukarya - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola Plastidy odděleny dvojitou membránou (u vyšších rostlin) - bezbarvé leukoplasty (heterotrofní pletiva) funkce: zásobní; proteinoplasty, - barevné
VíceCharakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis
Charakteristika epitelů Epitelová tkáň Textus epithelialis buňky podkladem je bazální lamina těsně nahloučené s minimem mezibuněčné hmoty množství pevných mezibuněčných spojů různé tvary určující pro klasifikaci
VíceSTRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK
STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný
VíceLékařská chemie přednáška č. 3
Lékařská chemie přednáška č. 3 vnitřní prostředí organismu transport látek v membráně Václav Babuška Vaclav.Babuska@lfp.cuni.cz Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí
VíceBIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014
BIOMEMBRÁNY Sára Jechová, leden 2014 zajišťují ohraničení buněk- plasmatické membrány- okolo buněčné protoplazmy, bariéra v udržování rozdílů mezi prostředím uvnitř buňky a okolím a organel= intercelulární
Více